Abychom dostali nějaké těleso do vesmíru (na oběžnou dráhu Země), musíme ho urychlit
na značně vysokou rychlost (u Země cca na 8000 m/s - viz.
oběžná
dráha) a navíc toto urychlování musí probíhat z velké části nad hranicemi
husté atmosféry (protože by neúnosně rostl aerodynamický odpor a ohřev). Tyto
požadavky zatím splňují pouze rakety na
reaktivní pohon,
které si palivo i okysličovadlo vezou sebou a postupně tyto látky spotřebovávají.
Nosné rakety se obvykle konstruují několikastupňové.
Přesný popis startu nosné rakety a jejího optimálního navádění na oběžnou dráhu
je poměrně složitý a bude zde uveden později. Prozatím se podívejte na grafy,
které zhruba ukazují změny zrychlení, rychlosti a hmotnosti rakety v průběhu
stoupání na oběžnou dráhu.
Grafy vycházejí z dat, vypočítaných simulačnimi programy Stevena S. Pietrobona
(viz. http://www.sworld.com.au/steven/space/shuttle/sim/
a http://www.sworld.com.au/steven/space/apollo/sim/).
Aktualizováno : 30.03.2004
[ Obsah | Základy
| Výpočty ]
Pokud není uvedeno jinak, jsou použité fotografie z NASA (viz. Using NASA Imagery) a dalších volně přístupných zdrojů.
(originál je na https://mek.kosmo.cz/zaklady/rakety/vzlet.htm)
