Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Sondy > Program Discovery (USA)
tisk 

Program Discovery

USA


Od samého počátku praktické planetární kosmonautiky byli inženýři omezeni ve svých nárocích na vědecký přínos mise aktuálními možnostmi techniky. Hmotnost kosmických aparátů byla limitována nosností raket a komplexnost sond také úrovní miniaturizace elementů palubních systémů a vědeckých přístrojů. Samozřejmě, jak se zvyšovala mohutnost moderních raketových nosičů, stávaly se automatické meziplanetární stanice větší, hmotnější, lépe vybavené a současně s tím dražší. Vývoj a příprava mise se kvůli technické náročnosti postupně prodlužovaly. První automatičtí planetární průzkumníci byli připraveni ke startu během jednoho až dvou roků, začátkem 90. let minulého století se vývoj, konstrukce a stavba některých složitých aparátů protáhly již na skoro deset let. Mezi zahájením přípravy sondy a jejím vypuštěním ale pozemská technika nestagnovala, a tak se nezřídka stávalo, že do kosmu vzlétla aparatura, která již nebyla zcela na nejmodernější technické úrovni. Koncem století se začal projevovat ještě další fenomén, který je pro základní výzkum - a tím rozhodně meziplanetární lety jsou - neméně důležitý. Peníze na mise se získávaly stále obtížněji. Když se pak někdy stalo, že s velkým úsilím připravená složitá sonda z nejrůznějších důvodů selhala, havárie znamenala nejenom vědecký neúspěch, ale také, a to je velice důležité, obrovské množství promarněných finančních prostředků a lidského úsilí.

Aby byla výše uvedená slabá místa aspoň částečně eliminována, byl v roce 1992 vyhlášen americký program NASA pod jménem Discovery, týkající se především budoucích sond k objektům Sluneční soustavy. Program si za své moto vzal tři slova, charakterizující směr dalšího úsilí: rychleji, lépe, levněji.

Program Discovery znamená odklon od obřích komplexních sond, jejichž posledním představitelem je zatím projekt Cassini/Huygens, a zaměřuje se na malé, úzce vědecky zaměřené průzkumníky, kterých ovšem za stejné náklady může být pořízeno více. Ztráta jedné takové sondy pak není finanční tragédií. Na sondách se v mnoha případech zkoušejí nejmodernější technická řešení.

Program Discovery má přísná pravidla, z nichž nejdůležitější je striktní omezení vynaložených finančních prostředků a definovaná nejdelší možná doba od zahájení prací do startu sondy.

Přehled realizovaných a chystaných aparátů zařazených do programu Discovery:

  Název Start Popis
1 NEAR-Shoemaker 1996-02-17 První sonda uvedená v únoru 2000 na oběžnou dráhu kolem asteroidu. Po ročním průzkumu planetky (433) Eros, kdy bylo získáno desetkrát více dat, než se očekávalo, přistála sonda v únoru 2001 měkce na jeho povrchu.
2 Mars Pathfinder 1996-12-04 V červenci 1997 přistál na Marsu a vysadil robotické vozítko Sojourner. Mise prověřovala nové techniky budoucích marsovských projektů - především vstup do atmosféry, sestup na padáku a dopad pomocí airbagů.
3 Lunar Prospector 1998-01-07 Strávil na lunární oběžné dráze 18 měsíců. Získaná data posloužila ke globálnímu zmapování gravitačního pole, magnetických vlastností a chemického složení povrchu.
4 Stardust 1999-02-07 Sonda sbírala meziplanetární prach a při průletu kolem komety 81P/Wild-2 v lednu 2004 získala vzorky prachových kometárních částic. V lednu 2006 přistál návratový modul na Zemi.
5 Genesis 2001-08-08 Sonda sbírala vzorky částic slunečního větru. Při návratu na Zemi 2004-09-08 selhal padákový systém. Vzorky se částečně podařilo zachránit.
6 CONTOUR 2002-07-03 Sonda měla těsně minout nejméně dvě komety. Šest týdnů po startu byla zničena explozí urychlovacího stupně při navádění na heliocentrickou dráhu.
7 MESSENGER 2004-08-03 Po několikanásobných průletech kolem Venuše a Merkuru má v roce 2011 přejít na oběžnou dráhu kolem Merkuru a provádět zde výzkum po dobu nejméně jednoho roku.
8 Deep Impact 2005-01-12 Dvojdílná sonda, jejíž jedna část byla navedena na kolizní kurs s kometou 9P/Tempel 1. Prolétající část pozorovala vzniklý kráter a vyvržený materiál.
9 Dawn 2007-09-27 Sonda má být postupně navedena na oběžnou dráhu kolem dvou největších asteroidů (4) Vesta a (1) Ceres.
10 Kepler 2009-03-07 Má po dobu čtyř let monitorovat asi 100 tis. hvězd podobných našemu Slunci a pomocí nové technologie pátrat po planetách o velikosti Země.
11A GRAIL-A 2011-09-10 Dvojice sond na selenocentrické dráze mapující gravitační pole Měsíce.
11B GRAIL-B 2011-09-10 Dvojice sond na selenocentrické dráze mapující gravitační pole Měsíce.

Program Discovery nezahrnuje jen kompletní mise. Vztahuje se i na jednotlivé experimenty misí, které neorganizuje NASA. Příkladem je přístroj ASPERA-3, který byl umístěn na evropské sondě Mars Express kroužící od prosince 2003 kolem Marsu.

Literatura

  1. Home Page programu Discovery -
    http://discovery.nasa.gov

Reakce čtenářů (číst/přidat)

Počet reakcí: 0

Verze pro tisk


(originál je na https://spaceprobes.kosmo.cz/index.php?cid=109)

Stránka byla vygenerována za 0.238601 vteřiny.