Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Sondy > Mars 1M No.2
tisk 

1M No.2

Alternativní názvy Marsnik 2, Mars 1960B, Mars 1M No.2, Korabl 5
Označení COSPAR -
Stát SSSR
Start 1960-10-14
Cíl Mars

Druhá z dvojice prvních automatických meziplanetárních stanic k Marsu v rámci programu 1M. Úkolem bylo provádět měření kosmického prostředí během letu k Marsu a zjišťovat základní informace o cílové planetě při průletu. Sonda byla vybavena mj. fototelevizním zařízením a přístroji na detekci případného mimozemského života. Vinou havárie nosné rakety se nedostala do kosmu.

Konstrukce

Sondu vyrobila konstrukční kancelář OKB-1.

Tříose stabilizovaná sonda o hmotnosti přibližně 650 kg. K válcovému tělesu sondy o výšce asi 2 m jsou pevně připojeny dva panely slunečních baterií o ploše 2 m2, dobíjejících Ag-Zn akumulátorové baterie. Déle je k základnímu tělesu připojena vysokozisková síťová anténa o průměru 2.33 m a dlouhé anténní rameno.

Ke korekci dráhy se užívá raketový motor na kapalné pohonné látky (dimetylhadrazin/oxid dusičitý). Poloha je určována pomocí měření slunečního a hvězdných čidel. Orientace sondy se udržuje taková, aby panely slunečních baterií byly obráceny ke Slunci.

Rádiové spojení využívá převodník v decimetrovém pásmu. Vysílání povelů a telemetrie se děje přes parabolickou anténu s vysokým ziskem. K udržování orientace na zemi se užívá rádiového zaměření. Snímky jsou se přenášejí vysílačem na vlnové délce 0.08 m.

Vědecké vybavení

Úkolem sondy bylo zkoumat meziplanetární prostředí v prostoru mezi Zemí a Marsem. Dále se měla provádět měření při průletu kolem Marsu, včetně pořízení snímků povrchu. K těmto účelům byl přichystán soubor vědeckých přístrojů o hmotnosti přibližně 10 kg, zahrnující mj.:

  • magnetometr instalovaný na nosníku;
  • čítač kosmického záření;
  • iontovou past;
  • radiometr;
  • detektor mikrometeoritů;
  • spektroreflektometr pro detekci pásma CH indikující případný život na Marsu (vymontováno před startem);
  • fototelevizní zařízení umístěné uvnitř hermetického oddílu (vymontováno před startem). Kamera se dívá průzorem a je spuštěna na povel senzoru reagujícího na Sluncem ozářený povrch Marsu.

Dalším úkolem sondy je ověřovat možnosti rádiového spojení na vzdálenosti do 300 miliónů km.

Průběh letu

Start sondy se uskutečnil 1960-10-14 v 13:51:03 UT kosmodromu Bajkonur - rampa PU-1 - pomocí nosné rakety Molnija 8K78. Stanice 1M No.2 v silně odlehčené variantě už nemohla splnit cílové zadání průzkumu Marsu a byla určena jenom pro ověření startu meziplanetární stanice pomocí nosné rakety 8K78 a výzkumu podmínek rádiového spojení při přeletu k jiným planetám. Ve 290. sekundě letu došlo k poruše motorové jednotky 8D715 třetího stupně (blok I) nosné rakety. Příčinou bylo zamrznutí paliva v dopravním potrubí. Kerosin zamrzl ještě v průběhu přípravy raketového nosiče ke startu, vinou netěsnosti oddělovacího ventilu v hlavním potrubí kapalného kyslíku 3. stupně. Spojený třetí a čtvrtý stupeň a meziplanetární stanice shořely v atmosféře nad východní Sibiří.

Podle jiného pramene bylo příčinou havárie palivové čerpadlo třetího stupně, které nemohlo poskytnout dostatečný průtok pro zahájení zážehu. Stanice vystoupila do výšky 120 km a poté začala znovu padat k zemi.

Podle výpočtů měla meziplanetární kosmická stanice 1M No.2 proletět kolem Marsu 1961-05-15.

Reakce čtenářů (číst/přidat)

Počet reakcí: 2
Poslední: 2007-07-06 22:42:42

Verze pro tisk


(originál je na https://spaceprobes.kosmo.cz/index.php?cid=15)

Stránka byla vygenerována za 0.155082 vteřiny.