Chang´e 1

Po dvou kosmických velmocích Sovětském svazu a USA, které byly jedinými účastníky dobývání Měsíce a planet v prvních desetiletích kosmické éry, se do vzdálenějšího vesmíru podívaly koncem 20. století organizace z Evropy a Japonska. Začátek nového tisíciletí se pak stal svědkem lunárních expedic i dříve exotických zemí. Jako jedna z prvních se do exkluzivního klubu přihlásila Čína, která po uskutečnění pilotované expedice ohlásila zahájení vlastního měsíčního programu. K naší přirozené oběžnici se 2007-10-24 vydala první čínská družice.

Sonda Chang'e 1 se stala první čínskou misí k Měsíci. Start se uskutečnil 2007-10-24 nosnou raketou Long March CZ-3A {=Dlouhý pochod} z kosmodromu Xichang. Sonda byla navedena na oběžnou dráhu kolem Měsíce a po dobu jednoho roku má ověřovat technologie budoucích misí a zkoumat lunární povrch a prostředí u Měsíce.

Náklady na misi se předpokládají ve výši 1.4 miliardy yuanů (asi 170 mil. USD).

Hlavní vědecké úkoly zahrnují:

• trojrozměrné stereoskopické snímkování měsíčního povrchu;
• stanovení rozložení užitečných prvků na povrchu a odhad jejich množství;
• průzkum tloušťky lunární půdy;
• vyhodnocení zdrojů helia-3;
• průzkum kosmického prostředí mezi Zemí a Měsícem.

Chang'e je podle staré čínské legendy jméno dívky žijící na Měsíci.

Konstrukce

Konstrukce vychází z tělesa spojovací družice DFH-3. Hmotnost činí 2350 kg, z čehož 130 kg připadá na vědecké vybavení.

Vědecké vybavení

Na palubě se nachází následující vědecké vybavení:

• stereoskopická kamera sloužící k mapování měsíčního povrchu;
• výškoměr k topografickým účelům;
• spektrometr v oboru gama a rentgenového záření sloužící ke studiu složení povrchu Měsíce obecně a zvláště detekci radioaktivních prvků;
• mikrovlnný radiometr je určen ke stanovení síly lunárního regolitu;
• sada čidel monitorujících kosmické prostředí má za úkol např. sledovat sluneční vítr.

Přípravy ke startu a průběh letu

Povzbuzena úspěchem první pilotované mise v roce 2003, přihlásila se Čína k expedicím i za hranice nízké oběžné dráhy. Poslední den roku 2003 oficiálně sdělila, že v následujícím roce zahájí program automatických sond k Měsíci. Program měl mít tři etapy. Prvním úkolem by bylo vytvoření umělé družice na lunární oběžné dráze, k čemuž mělo dojít v roce 2007. Následovat mělo měkké přistání nepilotované kosmické stanice na Měsíci v roce 2010 a na rok 2020 se plánovalo automatické přistání, sběr vzorků a návrat na Zemi. Po spekulacích v tisku, že se Čína chystá dopravit člověka na Měsíc, byl předložený plán velice střízlivý a odpovídal přístupu Číňanů ke kosmonautice i v dalších oblastech, jako ve zmíněných pilotovaných expedicích, kde se první let důkladně připravoval velmi dlouhou dobu.

Podle zprávy Státní komise pro vesmír z 2006-01-09 byla zahájena výroba nosné rakety a vlastní sondy pro první čínskou misi k Měsíci. Začaly zkoušky příslušných zařízení sloužících ke startu a pozemních aplikací.

Začátkem dubna 2006 byla dokončena výstavba hlavní části radioteleskopu, který bude sloužit ke spojení se sondami u Měsíce. Teleskop o průměru 40 m představuje stavbu vysokou 45 m a vážící 400 t. Byl umístěn na vrcholku 2000 m hory Phoenix na východním předměstí Kunmingu na jihovýchodě Číny v provincii Yunnan. Jeho výstavba byla zahájena v srpnu předchozího roku a montáž má být dokončena a zařízení odzkoušeno do června. Je druhým největším radioteleskopem v Číně. Největší se buduje v Pekingu.

Další popis průběhu letu se zpracovává.

Parametry dráhy

Vysvětlivky:

Typ: G - geocentrická, L - selenocentrická

Plánovaný průběh letu

Plánovaná aktivní životnost na oběžné dráze kolem Měsíce má činit 1 rok.

Fotogalerie

Fotogalerie obsahuje celkem 8 obrázků, nejnovější byl přidán 2007-11-25.

Reakce čtenářů (číst/přidat)

Počet reakcí: 14
Poslední: 2007-11-01 07:44:55

Verze pro tisk