Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Sondy > Program Luna E-2 a jeho modifikace (SSSR)
tisk 

Program Luna E-2 a jeho modifikace

SSSR


Po úspěšném zásahu Měsíce sondou Luna 2 se v průběhu několika dní podařil další působivý kosmický let, při němž stanice Luna 3 obletěla naši přirozenou družici a vyfotografovala její odvrácenou stranu.

Zásluhou úspěšných sond vypuštěných v rámci projektů Luna E-1 a Luna E-1A získal Sovětský svaz zasloužené světové uznání. Nicméně tyto pokusy byly záležitostí takřka výlučně technologickou a samozřejmě i politickou. Šlo při nich o vyzkoušení nosné rakety schopné dopravit do oblasti Měsíce dostatečně hmotné těleso, jehož vědecká aparatura byla víceméně druhotným zatížením. Jakmile byl tedy splněn hlavní úkol - zásah Měsíce, další starty takovýchto aparátů ztratily na významu a již se neuskutečnily.

Konstrukční kancelář OKB-1 paralelně s dopadovými sondami vyvíjela stanici již s jednoznačně významným vědeckým posláním označenou jako projekt Luna E-2, někdy také Luna-B. Jeho cílem bylo získat snímky odvrácené strany Měsíce.

V první verzi projektu Luna E-2 koncem roku 1957 se počítalo se sondou vybavenou fotografickou aparaturou pojmenovanou Jenisej-1 a rádiovým systémem vyvinutým ve výzkumném ústavu NII-885. Toto zadání bylo v létě 1958 modifikováno a sonda obdržela vylepšenou verzi fotografického systému Jenisej-2, později byla změněna ještě rádiová aparatura (RTS-12B) a v této sestavě - označené Luna E-2A - absolvovala úspěšný let sonda pojmenovaná Luna 3. Sven Grahn s odvoláním na korespondenci T. Varfolomějeva uvádí ještě další uvažované modifikace: E-2A modif. - vylepšený rádiový systém a E-2F - fotografická aparatura Jenisej-3.

Odvrácená strana Měsíce - 581x600x256 (22 kB) Fotografická aparatura byla nejvýznamnější a nejkomplikovanějším zařízením na palubě sondy. Protože nebylo možno použít televizní techniky, neboť v době pořizování záběrů byla sonda mimo rádiový dosah a systém záznamu obrazových informací byl v té době ještě v počátcích vývoje, bylo rozhodnuto použít klasické fotografie s následným převodem obrázku zachyceného na filmu na rádiový signál. Fotografická laboratoř na palubě byla na svou dobu malý technický zázrak, protože musela používat speciální film odolný proti kosmické radiaci a teplotnímu zatížení. Vyvíjení, ustalování, sušení a transport filmu probíhaly v beztížném stavu zcela automaticky bez zásahu lidské ruky. Let Luny 3 se podařil na první pokus a byly získány obrázky asi 70% odvrácené strany Měsíce. Záběry však nebyly nejlepší kvality vinou slabého rádiového signálu při přenosu a špatnými světelnými podmínkami v době pořizování fotografií.

Program snímkování odvrácené strany měl pokračovat novou generací fotografických průzkumníků jako Luna E-3 (nebo Luna-V) na jaře 1960.

Popis

Sondu vyvinula a provozovala konstrukční kancelář OKB-1.

Rotací stabilizovaná sonda tvaru válce s klenutými dny má průměr 0.95 m a délku bez antén 1.3 m. Poblíž horního okraje vystupuje na obvodu límec trojúhelníkovitého průřezu s vnějším průměrem 1.2 m. Válcový povrch je pokryt sekcemi slunečních baterií. K válcové části a ke dnům jsou připevněny vědecké přístroje zkoumající kosmické prostředí, orientační plynové trysky a tyčové antény. Z horního dna vyčnívají objektivy fotografické aparatury.

Těleso sondy je hermeticky uzavřené a uvnitř jsou instalovány chemické baterie a další technické systémy stanice. Systém tepelné regulace je tvořen soustavou žaluzií na vnějším povrchu. Hlavním zařízením uvnitř hermetické části je kamerový systém spolu s palubním zařízením na vyvolání filmu a převodem obrazu na rádiový signál.

Hmotnost sondy je udávána přibližně 280 kg, spolu s aparaturou na posledním stupni nosné rakety je vyneseno užitečné zatížení 435 kg.

Vědecké vybavení

Na palubě sondy se nacházejí následující soubory vědeckých přístrojů:

  • fotografická aparatura se dvěma objektivy určená ke snímkování odvrácené strany Měsíce;
  • 4 protonové lapače iontů pro průzkum plynné složky korpuskulárního záření Slunce a meziplanetárního prostředí;
  • 2 piezoelektrické detektory mikrometeoritů;
  • senzor kosmického záření.

Uskutečněné starty

Název COSPAR Start Hodnocení
Luna 3 1959-008A 1959-10-04 Sonda prolétla kolem Měsíce a poprvé v historii předala na Zemi snímky jeho odvrácené strany.

Literatura

  1. Petr Lála: Projekt Luna - Letectví a kosmonautika [43] (1967) - číslo 4, strana 20-23/140-143
  2. Sven Grahn - Object E - the early Soviet lunar probes - http://www.svengrahn.pp.se/histind/E3/Eobjects.htm

Reakce čtenářů (číst/přidat)

Počet reakcí: 0

Verze pro tisk


(originál je na https://spaceprobes.kosmo.cz/index.php?cid=54)

Stránka byla vygenerována za 0.189828 vteřiny.