|
http://www.livingfuture.cz/clanek.php?articleID=10121
Cituji: Tento objev by mohl výrazně zjednodušit konstrukci lunární kolonie. Díky ochraně proti radiaci, mikrometeoritům a stabilní teplotě lze upustit od drahých štítů a ochranných prvků kolonie a postavit ji mnohem jednodušeji a levněji. Je však stále třeba mít na paměti ne až tak příjemných -20 °C, a zřejmě nulovou atmosféru a velmi nízký tlak, procházka bez vesmírného obleku tedy nepřichází v úvahu. Rozhodně si ale lze představit vybudování měsíčního města s počtem ve stovkách, možná tisících obyvatel.
"ne tak příjemných -20" ? pokud to není překlep, tak asi přehodnotím svoje dosavadní úvahy, že letět rovnou na Mars by bylo rozumnější ! otázka je, jak je to hluboko pod povrchem a jaký je tam přístup... ale jinak je to jako z H.G.Wellse (zábavný film v tomhle ohledu je FIRST MAN IN THE MOON z roku 1964 - řekl bych jeden z prvních širokoúhlých filmů..) |
|
http://www.geekosystem.com/moon-cave/
Lava tubes provide a natural environmental control with a nearly constant temperature of minus 20 degrees Celsius, unlike that of the lunar surface showing extreme variation, maximum of 130 degrees Celsius to a minimum of minus 180 degrees Celsius in its diurnal (day-night) cycle |
|
http://moonandback.com/2011/02/25/moon-cave-discovered-possible-base-station-for-astronauts/
fakt zajímavý... asi jsem koncem února příliš prožíval sledování Libye, ale toto bylo snadné přehlédnou: Slashdot mlčí, Spaceflightnow mlčí. snad to není hoax - jdu o tom napsat článek.
ale ISRO zatím žádnou tiskovou zprávu nevydala - přitom tohle by bylo hustý - šlo by o docela zásadní objev... zřejmě si sami nejsou jistí,jak moc těm datům věřit...
http://www.isro.org/pressrelease/scripts/pressrelease.aspx |
| 04.3.2011 - 07:28 - josef | |
|
| já chci vidět fotky jak to vypadá uvnitř Existence takové jeskyně umožňuje najednou spoustu věcí. Tuhle jeskyni lze považovat za jedno z nejstabilnějších prostředí mimo Zemi, všude jinde jsou teplotní výkyvy ve stovkách °C. Na Měsíci je voda, a pokud se dostala do této jeskyně, no dokážete si představit ty krápníky v šestinové gravitaci? |
| 04.3.2011 - 07:32 - josef | |
|
| co jsem se díval na stránky ISRO, tak se ani nedivím, že o tom ještě nic nenapsali. Očividně těm stránkám nevěnují příliš pozornosti, a nedivil bych se, kdyby jim je spravoval někdo jako třeba vnuk ředitele |
| 04.3.2011 - 09:16 - Adolf | |
|
| Využití lávových tunelů na Měsíci jsme před nedávnem také trochu probírali na tématu Proč létat na Měsíc - na 14. záložce. ____________________
Áda |
|
| Myslíte, že by bylo možno byť malou část jeskyně hermeticky uzavřít a natlakovat jí vzduchem nebo alespoň kyslíkem a vybavit přechodovou komorou pro výstup? |
| 04.3.2011 - 09:29 - Adolf | |
|
citace:
Myslíte, že by bylo možno byť malou část jeskyně hermeticky uzavřít a natlakovat jí vzduchem nebo alespoň kyslíkem a vybavit přechodovou komorou pro výstup?
Určitě! ____________________
Áda |
|
Ono je to sice pěkné a vzbuzuje to dávné romantické představy.
Ale raději bych řádný geologický(nebo mám raději psát selenologický?) průzkum a uměle vytvořené tunely a kaverny. Důvěřoval bych tomu daleko víc. Takhle tam můžou být praskliny, nemusí to být tak pevné a ty okraje těžko někdo pořádně prozkoumá.
K té teplotě - jak velkou teplotní vodivost má gabro a čedič? Když se tunel vyhřeje, neusadí se teplota stěn na nějakou rozumnou teplotu bez nutnosti to neustále vyhřívat? |
|
no tak určitě by to bylo nutné vyhřívat... ale pořád obytný modul umístěný v prostředí kde je trvale -20 není o tolik náročnější, než běžná horská bouda (a vakuum tepelné izolaci nijak neškodí - viz princip termosky - právě naopak - řekl bych, že objekty umístěné v takovém prostředí bude nutné spíše nějak řízeně radiačně chladit, než přihřívat... ale proti čemukoliv co je vystavené přímému slunečnímu záření by to měla být dost přímočará konstrukce)
napuštění celého tunelu vzduchem pokládám za vzdálenou utopii, stejně jako uměle vytvořené tunely - víceméně si to představuju tak, že nějaké obytné nafukovací habitaty by se prostě zavěsily do tohoto prostoru, místo aby byly riskantně umístěné na povrchu. i to by byl pokrok.
přítomnost člověka by samozřejmě zničila případné miliardy let staré artefakty vzniklé přírodní cestou (případné krápníky, apod.) - ale já má tedy tak nějak pocit, že to bude fakt jen díra v zemi (teda v Měsíci), ve které nebude prakticky vůbec nic. |
| 04.3.2011 - 10:23 - Adolf | |
|
Uměle postavený tunel či dutina ve skále je pěkně drahá i na Zemi a to tu není problém si přisunout obrovskou hmotnost zařízení a materiálů k tomu potřebných za nepatrné náklady. Na Měsíci to bude za rozumné náklady až za hodně dlouho.
Průzkum i případné zatmelení puklinek by jistě bylo zapotřebí. Těžko by se také tlakovaly kilometry tunelu, musely by se zhotovit nějaké zátky, a utěsnit jen kousek. Výstelka nějakou vnitřní punčochou by jistě byla OK a možná i nezbytná, ale mohl by to být pomocný těsnící a izolační materiál. Konstrukční pevnost by poskytl tunel a případné zátky v něm. Ze stejné hmotnosti punčochoviny by se tedy dostalo dalekoví více kontrolovaného prostředí.
Když by tam bylo nějaké vodní hospodářství, tak si myslím, že kontrola teploty by byla velice elegantně řešitelná výměníky a rezervoáry tepla na nějakém vodním okruhu. Ten by během horka nasbíral tolik tepla, kolik je zapotřebí, na povrchu. Nahromadil ho v rezervoáru a v případě nutnosti odvést nějaké teplo, do okolní studené horniny, také by to zvládl vodní okruh s výměníky.
Každý lávový tunel byl původně "tlakovým potrubím", je to tedy dobrý polotovar. ____________________
Áda |
| 04.3.2011 - 10:28 - Adolf | |
|
| Na krápníky bych tam moc nesázel. Jsou to produkty interakce vody a hornin na bázi uhličitanů - hlavně kalcitu - vznikajících převážně za přispění biogenních činitelů a z prostředí bohatého na oxid uhličitý. S krasem na měsíci bych tedy moc nepočítal, leda by něco takového začalo vznikat v těch habitatech. ____________________
Áda |
| 04.3.2011 - 10:35 - Adolf | |
|
| Jo myslím, že ty zátky by byly nejlépe nějaké kamenné valené klenby jak z gotiky vypuklé dovnitř natlakovaného habitatu. ____________________
Áda |
|
Tak to by chtělo tam rychle odletět a základnu postavit, než to ochranáři všeho druhu prohlásí za přírodní památku, nedotknutelné dětictví celého lidstava, nedozírné hodnoty a zapíší to do nějakého d.....ho seznamu.  |
|
citace:
Tak to by chtělo tam rychle odletět a základnu postavit, než to ochranáři všeho druhu prohlásí za přírodní památku, nedotknutelné dětictví celého lidstava, nedozírné hodnoty a zapíší to do nějakého d.....ho seznamu.
Jo, to bude výborný nápad... pokud tam v nějakých ledových krápnících třeba přežívají mimozemské mikroorganismy (při -20 žije na Zemi kdeco kde všude), tak tam napustit vzduch a kolonizovat to. Tím by člověk ve vesmíru hned na začátku zopakoval to, co udělal s tolika jinými organismy tady na Zemi (pták dodo, mořská kráva - a bezpočet dalších, občas už pak ani ne záměrně...), to byl fakt "dobrý start" :-/
(taky jde možná o to, aby nás jednou nějaká vyspělá mimozemská civilizace pokládala za něco víc, než zvláštní druh kosmické plísně ...) |
|
| nezabudajme ze toto je najvacsia jaskyna, ktoru zatial objavili. Okrem nej su tam aj mensie, s rozmermi v radoch desiatok metrov. Taka mensia jaskyna sa lahsie skontroluje na pripadne hroziace zavaly, v pripade potreby sa lahsie vystuzi, rozmerovo vyhovuje na slusnejsiu zakladnu a vyhody poskytuje rovnake ako ten kilometrovy tunel |
|
Hmm, tak když to prošlo Slashdotem, asi to bude prostě nezajímavá pravda:
http://science.slashdot.org/story/11/03/06/2357245/Chandrayaan-1-Spots-Giant-Underground-Chamber-On-the-Moon |
|
ak jaskyňu našli zaujímalo by ma "ako?"
nejaké lávové tunely už známe boli ale tie sa našli tak že boli viditeľné ich otvorené konce
zatiaľ indický objav, nebol spomenutý ani na lunar networks
http://lunarnetworks.blogspot.com/search/label/lava%20tubes
a táto stránka sa venuje hlavne mesačnej geológii
tu je s tejto stránky napríklad, prírodný most ponad zrútený mesačný lávový tunel
http://lroc.sese.asu.edu/news/index.php?/archives/277-Natural-Bridge-on-the-Moon!.html [Upraveno 07.3.2011 alamo] |
| 07.3.2011 - 23:35 - Adolf | |
|
citace:
ak jaskyňu našli zaujímalo by ma "ako?"
Já to nevím, ale když začnu spekulovat, co by mohlo být zdrojem signálu, který by to na dálku mohl indikovat, tak si myslím, že nad tunelem by mělo mj. docházet k anomáliím v průběhu cyklů teploty povrchu. ____________________
Áda |
|
citace:
citace:
ak jaskyňu našli zaujímalo by ma "ako?"
Já to nevím, ale když začnu spekulovat, co by mohlo být zdrojem signálu, který by to na dálku mohl indikovat, tak si myslím, že nad tunelem by mělo mj. docházet k anomáliím v průběhu cyklů teploty povrchu.
Podle meho to bylo diky Mini-RF nebo Mini-SAR (http://www.nasa.gov/pdf/352302main_09-01117%20Mini_RF%20FS_Print.pdf).
Ty mikrovlny v pasmu 2.2 a 8.4GHz jsou pro to urcite prihodne.
Spise lepsi a presnejsi vysledky se daji dostat z pasma 8.4GHz.
V podstate na SDR prijimaci se jim muselo zobrazit vicecestne opozdene sireni s naslednym poslednim odrazem z vnitrku jeskyne.
Neco jako radarove mereni vnitrku prostoru diky otevrenemu vstupnimu otvoru, ktery je otevren smerem nahoru, nikoliv do boku.
Vysilac odesle signal a normalne se signal odrazi od povrchu na prijimac, nasledne se FPGA-DSP vyhotovy radarova mapa povrchu.
Ale na nekterych mistech se museli setkat s "echem" a ne jednim, ale nekolika opozdenyma "echama", ktere by byly posunuty od stredoveho kmitoctu radove 600-1900Hz (jako amaterske mereni ulomku kosmickeho smeti/asteroidu atd na 143.050MHz USB...coz umi kazde "rozsirene" SSB radioamaterske radio nebo prehledovy prijimac.. http://www.itr-datanet.com/~pe1itr/graves/).
Coz znamena, ze mimo hlavniho odrazeneho kmitoctu od plochy se jim tam muselo najednou zobrazit neco, jako "chaos" mezi 500Hz az 2000Hz a z krivek Dopplera vicecestnych signalu si zjistili velikost vnitrku jeskyne i delku jeskyne.
Nejlepsi pasmo pro takovej vyhledavaci radar jeskyn by bylo pasmo 6cm (5.6GHz). Po prvnim zachyceni a predbezneho vypocteni velikosti, by se po dalsim preletu pouzilo dvou pasem soucasne synchronizovanych kmitoctu (idelane 5.6GHz/9.7GHz) a z rozdilu provazanejch Doppleru obou "hvizdu" zjistit podrobnosti o jeskyni = zpresneni velikosti, delky, prumeru a tvaru.
A vubec nejlepsi by bylo mit na takove druzici Mesice nejen dvoupasmovy radar, ale i radar na DV pasmech, ktery dokaze proniknout az do 500m pod povrch a z prijatych vicenosnych (OFDM) dlouhotrvajicich nosnych a zpracovani jejich Doppleru zpresnit vnitrni tvar jeskyne a pripade zjistit anomalie...napriklad na kratko zesilenej prijmutej signal na sestupnem "hvizdu" znamena, ze se signal odrazil od rovnejsiho plocheho ledu.
Neco indicka sonda zjistila, ale upresneni asi bude s naslednou dobre vybavenou dalsi druzici Mesice s cilem vyhledat vhodne lavove tunely pro vyplneni habitatem a soucasne, aby meli dostatek ledu (voda, kyslik, palivo) pro dalsi vyuziti.
|
|
http://teckacz.cz/1111
... včetně odkazu na PDF s podrobným článkem přímo od ISRO |
|
xChaos ".. včetně odkazu na PDF s podrobným článkem přímo od ISRO"
http://www.ias.ac.in/currsci/25feb2011/524.pdf
díky skvelí článok
žiadny pohľad "pod povrch", odhadli rozmery dutiny medzi dvomi viditeľnými povrchovými prepadmi.. |
