citace:Môže Európa konkurovať cene štartu SpaceX? Iba ak Elon Musk povie „áno“.
Konečná cena sa však môže líšiť v závislosti od faktorov vrátane zložitosti misie, regulačnej byrokracie, či je štart opakovane použiteľný alebo jednorazový a... koľko si SpaceX chce účtovať!
..
Stručne povedané, cena štartu rakety Ariane vo výške 96 miliónov dolárov , hoci je zdanlivo konkurencieschopná v porovnaní s cenou SpaceX, v skutočnosti maskuje oveľa vyššie náklady na štart , ktoré sú dostupné len vďaka dotáciám . Ak by európski podporovatelia rakety Ariane niekedy odmietli dotácie alebo by sa Elon Musk rozhodol znížiť cenu štartov Falconu 9 (a pritom si stále účtovať viac, ako stoja SpaceX), Ariane sa ocitne v poriadnych problémoch. https://www.fool.com/investing/2026/05/02/europe-still-cant-compete-with-spacex-launch-price/
A keďže sa blíži IPO SpaceX, a je veľmi pravdepodobné že dopadne "dobre". Elon Musk bude mať "na chvíľu", peňazí naozaj dosť. A pretože je ješitný.. prevét..
Môže sa stať dokonca aj to, že sa zatne. A povie "nepredám.. Európe nič nepredám.."
Napríklad, ani ten let ESA "EPIC" na ISS..
Čo potom?
citace 19.5.2026 - 17:10 - Slavomír Fridrich:Ide o tie pilotované lety.
O tú otázku, či "majú zmysel"? A "chceme, za ne platiť?"
Aschbacher šiel do USA s tým že za "letenku na Mesiac" ,zaplatí nejakým tým ďalším výmenným obchodom, bartrom. Platby od ESA by v reále, putovali k nejakým EÚ firmám, a do USA by šiel nejaký "produkt" alebo " služba".
Lenže, to podľa mňa Isacman odmietol. A požadoval platbu v hotovosti "na drevo". (po otázke, a koľko konkrétne, by tá letenka stála? asi nastalo trápne ticho..)
A vôbec nejde, o nedostatok politickej vôle. Toto by vybuchlo nech by bol prezidentom v USA a administrátor NASA.. ktokoľvek..
Lebo "komercionalizácia". Nijaká príčetná firma, o nijaký taký barter nestojí, chce platby v hotovosti. Obzvlášť po tom, čo sa ukázalo, ako ľahko možno politicky ťažko a zdĺhavo dojednaný projekt, naopak veľmi ľahko a rýchlo politicky zrušiť a škrtnúť.
Problém je, že ono sa to netýka iba "letenky na Mesiac". Ale aj leteniek na LEO.. A prechod na platby v hotovosti, automaticky znamená, že aj "iba" tie lety na LEO, odhryznú s rozpočtu ESA omnoho vyššiu sumu, než sme boli doteraz zvyknutý.
Je něco z toho podložené důkazy nebo si to jen cucáte z prstu?
Ide o tie pilotované lety.
O tú otázku, či "majú zmysel"? A "chceme, za ne platiť?"
Aschbacher šiel do USA s tým že za "letenku na Mesiac" ,zaplatí nejakým tým ďalším výmenným obchodom, bartrom. Platby od ESA by v reále, putovali k nejakým EÚ firmám, a do USA by šiel nejaký "produkt" alebo " služba".
Lenže, to podľa mňa Isacman odmietol. A požadoval platbu v hotovosti "na drevo". (po otázke, a koľko konkrétne, by tá letenka stála? asi nastalo trápne ticho..)
A vôbec nejde, o nedostatok politickej vôle. Toto by vybuchlo nech by bol prezidentom v USA a administrátor NASA.. ktokoľvek..
Lebo "komercionalizácia". Nijaká príčetná firma, o nijaký taký barter nestojí, chce platby v hotovosti. Obzvlášť po tom, čo sa ukázalo, ako ľahko možno politicky ťažko a zdĺhavo dojednaný projekt, naopak veľmi ľahko a rýchlo politicky zrušiť a škrtnúť.
Problém je, že ono sa to netýka iba "letenky na Mesiac". Ale aj leteniek na LEO.. A prechod na platby v hotovosti, automaticky znamená, že aj "iba" tie lety na LEO, odhryznú s rozpočtu ESA omnoho vyššiu sumu, než sme boli doteraz zvyknutý.
V 05:52 SELČ odstartovala ze vzletové rampy ELV na kosmodromu CSG nosná raketa Vega-C s vědeckou družicí SMILE. Jedná se o společnou misi Evropské kosmické agentury ESA a Čínské akademie věd (CAS), která byla vybrána z 13 kandidátských misí v říjnu 2015. Původní návrh počítal s mnohem menší družicí o hmotnosti okolo 700 kg. Ta mohla být na oběžnou dráhu vynesena jak raketou Vega-C (pak by byla dráha velmi výstřední) anebo jako sekundární náklad při některé z misí Ariane 62 (pak by byla umístěna na SSO oběžnou dráhu). Se startem se počítalo v roce 2021, ale zejména pomalý rozjezd zapříčil zpoždění. Už od počátku bylo rozhodnuto, že čínská strana dodá družicovou platformu a evropská vědecké přístroje. I na těch se ale podíleli čínské vědecké týmy.
Protože spolupráce s Čínou není v posledních letech snadná (viz třeba Čchang-e 7) nebyl žádný hardware fyzicky dodán do Číny a všechna rozhraní byla řešena jako „black box“. Výsledná hmotnost družice je 2250 kg, z čehož třetinu tvoří hydrazin. Ta třetina byla mimochodem původně zamýšlená hmotnost celé sondy. Cílem mise SMILE je komplexní studium interakce zemské magnetosféry a slunečního větru. Navazuje například na společnou čínsko-evropskou misi Double Star. Poprvé však bude hlavní váha dána na pozorování v ultrafialové a rentgenové oblasti elektromagnetického spektra.
Na palubě družice jsou tyto čtyři vědecké přístroje. Rentgenový dalekohled SXI pracující v oblasti od 0,2 do 2,5 keV. Jeho snímací detektor bude pasivně chlazený na teplotu až -100 °C. Po většinu času bude pracovat v režimu detekce jednotlivých fotonů. Dále ultrafialový dalekohled UVI, určený zejména k pozorování (160 až 180 nm) polárních září nad severním pólem Země. Detektor lehkých iontů LIA je ve skutečnosti dvořen dvojicí samostatných částicových analyzátorů s pracovním rozsahem od 0,05 do 20 keV. Posledním přístrojem je magnetometr s dynamickým rozsahem ±12800 nT a přesnost 2 nT. Magnetometr je umístěn na konci třídílného rozkládacího nosníku, aby nedocházelo k ovlivňováni měření vlastní družicí.
Od horního stupně AVUM+ se družice SMILE oddělila 56 minut a 23 sekund po startu. Není však na své finální oběžné dráze. Po oživení a kontrole palubních systémů začne o víkendu přibližně měsíc trvající fáze postupného zvyšování oběžné dráhy. Pomocí 18 motorických manévrů se družice dostane na velmi protáhlou eliptickou oběžnou dráhu s výškou apogea 121 000 km nad severním pólem Země. Oběžná doba bude okolo 51 hodin, z nichž 40 bude možné využit pro vědecká pozorování. Celkem bude při jednom oběhu sonda pracovat v pěti režimech podle výšky nad Zemí. V okolí apogea půjde o plnou, a také nejdelší, vědeckou pozorovací oblast, kdy budou pracovat všechny vědecké přístroje. V menších vzdálenostech pak budou využity tři redukované pracovní režimy. Posledním pracovním režimem je komunikační pro přenos získaných dat na Zemi. Využité budou evropské i čínské pozemní stanice. Dnešní start nosné rakety Vega-C byl také jednou premiérou. Poprvé nebyl start zajišťován Arianespace, ale přímo italským výrobcem Avio.
Sojuz startoval z Kourou 2x v roce 2020 a jednou v roce 2021 a 2022, jeho konec je drobná lapálie. 3 roky zpoždění Ariane 6 byl mnohem větší problém. Neutron má slušnou šanci na úspěch. Letos ale rozhodne Starship.
@Martin Jediny @Ervé
Ak teda, radšej zostanem skeptik.. A v nijaké expanzívne plány, radšej ani nebudem dúfať..
Pozriem sa na projekty ktoré reálne existujú. Galileo, Copernicus.. Iris2..
Tak najväčšie trable, napokon spôsobil ten výpadok štartov Sojuzov s Kourou. Čiže, pre to čo "momentálne reálne je požadované", chcelo by to náhradu, za ten "stratený" nosič..
..
A bol by som "sviňa". "Kúpil" by som Rocketlab - Neutron.. A dokončil ho.. Pre štarty s Kourou.. [upraveno 18.5.2026 17:35]
..
Ehm..
citace 18.5.2026 - 06:53 - Martin Jediny:
Predstav mi optimálnu flotilu ESA a plánovaný počet štartov v roku 2035.
Mám zrazu, akýsi problém s "obrazotvornosťou".
Pardon.. Možno to bude znieť zapšklo..
Ale.. Kozmonautika založená na existencii neviditeľných auditorských komisií, ktoré spisujú verejne nepublikovateľné správy.
Vlastne, ani nijaké také "vízie" nepotrebuje.
Tak Isar Aerospace raketa Spectrum další odklad, původně minulý týden, pak tento týden a teď to vypadá, že snad do konce měsíce. Tak uvidíme. Není to žádná sranda, když máte omezené množství peněz a nechcete mít ohňostroj.
Falcon 9 byl postaven pro CargoDragon, protože na ten dostali vládní kontrakt a prachy. Dalším vývojem a zdokonalením se zvýšila nosnost Falconu 9 tak, že teď je schopen i po vynesení Dragonu návratu na místo startu.
ESA musí říct, jestli se bude na nové stanici podílet vlastní pilotovanou a nákladní lodí a definovat loď. Pak z toho vypadne nosná raketa. Osobně bych řekl 10-12 t na LEO při opakovaném použití, dvojstupňový metan+lox. Třetí, doplňkový stupeň pro GTO, GEO a planety. Zatím neřešit silnější verzi.
citace 17.5.2026 - 19:32 - Slavomír Fridrich:..
Teda..
To musí najprv povedať tá ESA a EÚ, koľko čoho chce "hore" dopraviť..
A až potom, sa dá "vypočítať" ten dopravný prostriedok, ktorý to tam dopraví.. Naopak, to jednoducho nejde..
Takže akú veľkú raketu a koľko rakiet bude ESA potrebovať v roku 2035?
Kolko satelitov sa bude vynášať v Roku 2035 a ďalej?
V akých váhovyých kategóriach?
Koľko z toho pripadne vládnym / národným programom a koľko podľahne voľnému obchodu?
Aký podiel na trhu si dokáže ESA utrhnúť v roku 2035?
Predstav mi optimálnu flotilu ESA a plánovaný počet štartov v roku 2035... a prípadne vlastnú spotrebu, kde bude financovať ešte aj satelity a komerčný podiel na trhu...
A musím dodať, až po IPO SpaceX.. Podľa toho, ako to dopadne.. Bude uzatvorený kontrakt medzi SpaceX a NASA, pre ďalšie lety lodí Dragon, pre obsluhu ISS..
A dozvieme sa "cenu"..
A takisto, aj ESA za misiu EPIC na ISS, nám cenu za letenku, bude môcť oznámiť, až po IPO SpaceX..
Starlink, síce nie sú "vlajkové lode". Sú ich treba nie stovky ale tisíce. Vyrábajú sa sériovo. Cena za kus, musí byť v porovnaní s "GEO satelitom".. pff.. Ale pri tom množstve, v celkovom súčte?
Navyše, má to jednu chybu.. Sú umiestnené nízko, tak ich permanentne žerie atmosféra. Nestačí iba vypúšťať nové, treba aj neustále nahrádzať tie ktoré spadnú. https://www.compareinternet.com/blog/how-many-starlink-satellites-are-in-orbit-apr-2026/privacy-policy/
Už bolo vypustených 11 749 satelitov (k 10. aprílu 2026), ale 1556 už "padlo".
Falcon 9 hoc znovupoužiteľný, sa dostal do situácie, keď by akurát stále do kola vynášal, náhradné satelity za tie "spadnuté", a nikdy by Starlink "nedokončil".
Preto ho "musí" nahradiť Starship.. A treba urobiť IPO..
A..
citace:Správa: IPO SpaceX dáva Muskovi nekontrolovanú moc a zakazuje žaloby investorov
Každý, kto kúpi podiel na IPO spoločnosti SpaceX, sa musí vzdať práva žalovať firmu, uvádza sa v správe.
„Výňatky z vyhlásenia SpaceX o registrácii IPO, ktoré preskúmala agentúra Reuters, ukazujú, že spoločnosť kombinuje akcie s právom superhlasovania, povinnú arbitráž, prísnejšie pravidlá pre návrhy akcionárov a texaské obchodné právo, aby poskytla Muskovi a ďalším zasväteným osobám širokú kontrolu,“ napísala agentúra Reuters. „Zároveň to výrazne obmedzuje schopnosť investorov napadnúť vedenie, žalovať na súde a vynucovať si hlasovanie o otázkach riadenia.“ https://arstechnica.com/tech-policy/2026/05/report-spacex-ipo-gives-musk-unchecked-power-and-forbids-investor-lawsuits/
Teda..
To musí najprv povedať tá ESA a EÚ, koľko čoho chce "hore" dopraviť..
A až potom, sa dá "vypočítať" ten dopravný prostriedok, ktorý to tam dopraví.. Naopak, to jednoducho nejde..
= Nejsou nové příspěvky od poslední návštěvy