Z dlouhé mrazivé noci, trvající 14 dnů, kdy teploty poklesly až k -190 °C, se probudilo vozítko Yutu 2 [Jü-tchu 2] ve 3:45 UT 22. října 2019, čímž započalo svůj 11. měsíční den na odvrácené straně Měsíce. Přistávací modul Chang'e 4 [Čchang-e 4] se probudil ten samý den v 21:11 UT.
25. října 2019 vozítko překonalo ujetou vzdálenost 300 m (zastavilo se na 305,95 metrech) a 30. října přesáhla doba strávená na měsíčním povrchu 300 pozemských dnů. Průměrná rychlost vozítka je tedy zhruba 1 m za pozemský den. Toto srovnání je ale velmi zavádějící, protože vozítko většinu času stojí. Z přibližně 28 dnů, které trvá lunární měsíc, zabere 14 dnů noc, kdy vozítko hibernuje, aby přečkalo chlad noci. Plus vždy asi den po východu Slunce, než se vozítko probudí a den před západem, kdy vozítko přejde do hibernace. A v poledne se musí vozítko chránit před teplem slunečního záření (až 120 °C), což zabere asi dalších 6 dnů. Takže zbývá jen přibližně 6 dnů (3 po východu Slunce a 3 před západem), kdy se může vozítko opravdu pohybovat a provádět měření. Vozítko bylo přitom navrhnuto na rychlost až 200 m/hod!
11. měsíční den vozítko ujelo vzdálenost 28,852 m a celková ujetá vzdálenost narostla na 318,621 m.
Ujetá vzdálenost:
1. měsíční den 44,185 m
2. měsíční den 75,815 m
3. měsíční den 43 m
4. měsíční den 15,9 m
5. měsíční den 11,76 m
6. měsíční den 22,33 m
7. měsíční den 24,88 m
8. měsíční den 33,13 m
9. měsíční den 13,661 m
10. měsíční den 5,108 m
11. měsíční den 28,852 m
----------------------------- Celkem: 318,621 m
Vozítko Yutu 2 [Jü-tchu 2] se tak stalo nejdéle funkčním pohyblivým vozítkem na povrchu Měsíce. Pro srovnání:
Lunochod 1: za 11 měsíčních dnů ujel 10,54 km (přistání 1970, hmotnost 756 kg)
Lunochod 2: za 5 měsíčních dnů ujel asi 39 km (přistání 1973, hmotnost 836 kg)
Yutu [Jü-tchu]: za 2 měsíční dny ujel 118,9 m (přistání 2013, hmotnost 137 kg, vozítko už nebylo pohyblivé, ale stále bylo funkční až 31 měsíčních dnů)
Yutu 2 [Jü-tchu 2]: zatím za 11 měsíčních dnů ujel 318,621 m (přistání 2019, hmotnost 135 kg)
3. listopadu 2019 v 21:16 UT vozítko Yutu 2 [Jü-tchu 2] přešlo do stavu noční hibernace a sonda Chang'e 4 [Čchang-e 4] je následovala v 22:15 UT téhož dne a tím pro ně skončil 11. měsíční den. Vozítko se zastavilo ve vzdálenosti 218,11 m severozápadně od přístávacího modulu Chang'e 4 [Čchang-e 4]. Přestože není oficiálně udaná jeho přesná poloha, tak Phil Stooke ji odhadl na své mapě:
Pohyb vozítka Yutu 2 [Jü-tchu 2] na povrchu Měsíce je vždy pečlivě promyšlený a naplánovaný ve "virtuálním plánovači", což je simulační technologie, ve které si řidiči promítají cestu budoucí jízdy na aktuální digitální výškové mapě. Prostřednictvím zobrazení virtuálního plánování je na první pohled jasná aktuální poloha, cílový bod a plánovaná cesta vozítka. Pokud se řidiči ujistí, že je následný pohyb bezpečný, vydají pokyny a vozítko se samo posune vpřed a projede určenou trasu. Na začátku 11. měsíčního dne řidiči zjistili, že musí projet mezi dvěma malými krátery mezi jejichž okraji byla vzdálenost jen 0,9 m. Přičemž vzdálenost mezi koly podvozku je 1 m. Přes možné riziko uvíznutí vozítka, se řidiči rozhodli projet uprostřed kráterů.
Po provedení virtuální simulace byl předán vozítku příkaz k jízdě a vozítko se posunulo vpřed. Vozítko ujelo 4,2 m a zastavilo se v cílovém bodu. Vozítko projelo, i když je ze snímku vidět, že pravá kola jela mírně přes okraj malého kráteru.
Na přistávacím modulu Chang'e 4 [Čchang-e 4] i na vozítku Yutu 2 [Jü-tchu 2] jsou umístěny čínské státní vlajky, které jsou vystaveny extrémním podmínkám vakua a měnící se teploty od -190 do 120 °C, což vyžaduje velké nároky na materiál i pigment barev. Vlajky musí držet tvar, rozměry a přesnou barvu, aby byly dodrženy přísné národní standardy. Vlajka na přistávacím modulu má rozměry 128 x 192 mm a požadavek byl na dodržení přesnosti v milimetrech. Taky pigment musí dodržet přesný odstín barvy.
Na snímku jsou nevyhovující testované vlajky, které byly vystaveny vakuu s měnící se teplotou a u kterých došlo k ztmavnutí barvy.
Vývojový tým strávil více než dva roky prováděním stovek experimentů, aby nakonec našel tu správnou kombinaci materiálu, pigmentu a výrobního postupu.
(Což mně příjde podivné, protože to přece museli mít vymyšlené už při Chang'e 3 [Čchang-e 3]. Ale vlastně není přímo řečeno, kdy ten vývoj probíhal.)
Tým americké měsíční sondy LRO (Lunar Reconnaissance Orbiter) našel místo dopadu malé čínské sondy Longjiang 2 [Lung-ťiang 2]. Sonda LRO vyfotila 5. října 2019 místo v kráteru Van Gent, které předpověděl Daniel Estévez, jako místo dopadu. Tým LRO zde našel nový impaktní kráter velký 4x5 m, který je jen 328 metrů od odhadnutého místa. (Gratuluji Danielu Estévezovi za jeho přesnost a skláním se nad jeho schopnostmi a vědomostmi.)
Díky za info. Bohužel je to tak, že ta moje simulace v některých situacích selhává. Nevím proč. Někdy pomůže do timeline vložit řádky s povely pro jiné stupně (aby se povely pro stupně střídaly), ale někdy ani to nepomůže. Budu muset tu simulační stránku odladit (nebo komplet přepsat a urovnat).
Ako som písal, skúšam v numerickej simulácii SLS B1 s parametrami:
0;0;490;0;126;480;1125;0;;;;;;;;;32000000;7440000;110000;0;269;363;462;0;;452;462;;193500;85270;3500;0;1265000;848000;27200;0;;;;;9500;0.3;55,4;xsls1a;SLS Block 1 (ICPS);
1;1;0;10000;210;28.45;185;1806;21380;cc;10;28.27;time;new;SLS ICPS;impact;impact;
0;0;3;1;0;;
10;8;1;1;-0.5;0;
20;12;1;1;-0.5;0;
180;99;2;1;0;0;
280;39;2;1;0;0;
320;39;2;1;0;0;
360;59;2;1;0;0;
1. a 2. stupeň vypadá dobre, maxQ=45kPa (51s 10.5km 468m/s)
Len 3. stupeň, tomu moc nerozumiem. Ak chcem v timeline niečo u neho zadať píše dráhu sa nepodarilo dosiahnuť.
Pozrel som sa na numerickú simuláciu a
Qmax býva 30 - 45 kPa,
pre 8,4 m priemer SLS mi vychádza
F_max 1 660 000 až 2 500 000 N,
ak to vynásobím 2,6x ,
= 6 500 000 N.
Teda stand mohol tlačiť cca 1/2 max sily.
Pre 30 kPa je to samozrejme 30/45x menej.
Rád by som vedel, aká bola sila v skutočnosti.
Len to asi nezverejnia.
quote:Podle mne tento text vůbec nesouvisí s právě prováděnou zkouškou.
Jasně, že nesouvisí s touto konkrétní zkouškou, vždyť to je text z roku 2016. Jen jsem chtěl petrpetra odkázat na důvod, proč byly strukturální testy vodíkové nádrže prováděny s dusíkem místo vodíku.
Podle mne tento text vůbec nesouvisí s právě prováděnou zkouškou. Tady byla nádrž pouze natlakována, nebyla plněna kapalnýn dusíkem.
..............
A samozřejmě, nebyla to náhoda, že tam nebyl vodík , když byla cílem testu destrukce nádrže. [upraveno 12.12.2019 18:00]
To nebylo štěstí, ale záměr.
"In this particular case, we can’t use hydrogen – because that’s a lot of hydrogen in a test environment that’s got flammability concerns for the test stand – so we will fill it with nitrogen, and that gets us to cryo temps of about a hundred degrees less than hydrogen, but that’s close enough that we can close the rest of it by analysis." https://www.nasaspaceflight.com/2016/08/sls-roadmap-first-core-stages-testing-flight/
mne sa páčilo video pred štartom, kde ukazovali zábery z novej továrne, neviem či ste si všimli ten obrovský kus s new glen, na tom porovnaní z pracovníkmi to bolo vidno že to bude kolos
quote:
Ad záťaž 260% - nádrž je z "duralu", zrejme nejakej hlinikovej zliatiny. Skúšaná bola zrejme pri "normálnej teplote", ale v reálnej prevádzke bude zaťažovaná pri teplote okolo -253°C. To materiály menia vlastnosti úplne šialene (zváracia elektroda namočená do tekutého dusíku sa pri páde na betón rozbije ako sklenená tyčka). Takže rezerva 260% pri normálnej teplote môže byť pri -255°C len nejakých 5-10%, pretože materiál je krehký a nepružný ako sklo.
Pozrel som sa na zliatinu Aluminum 2024-T4, je doporučená pre kryogénne teploty http://www.matweb.com/search/DataSheet.aspx?MatGUID=67d8cd7c00a04ba29b618484f7ff7524&ckck=1
Pevnosť v ťahu
28.0 MPa Temperature 371 °C
41.0 MPa Temperature 316 °C
62.0 MPa Temperature 260 °C
131 MPa Temperature 204 °C
248 MPa Temperature 149 °C
310 MPa Temperature 100 °C
324 MPa Temperature -28.0 °C
324 MPa Temperature 24.0 °C
338 MPa Temperature -80.0 °C
421 MPa Temperature -196 °C
Predĺženie pri pretrhnutí
19 % @Temperature -196 °C
19 % @Temperature -80.0 °C
19 % @Temperature -28.0 °C
19 % @Temperature 24.0 °C
19 % @Temperature 100 °C
https://www.nasa.gov/centers/marshall/news/news/releases/2017/construction-complete-stand-prepares-to-test-sls-s-largest-fuel-tank.html
"The liquid hydrogen tank test article will travel by barge from Michoud to Marshall. When testing begins, the tank test article will be positioned between the towers, suspended beneath a crosshead. A total of 38 hydraulic cylinders or “loadlines,” each weighing from 500 to 3,200 pounds (approximately 230 to 1,500 kilograms), will be individually calibrated, outfitted with custom-built test cells to send and receive instructions and data, and then positioned at points all along the tank. At the base, 24 of the largest cylinders -- 3,200 pounds each, about as heavy as a medium-sized car -- will simulate the thrust produced by the RS-25 engines."
https://www.nasa.gov/sites/default/files/atoms/files/sls_test_stands_fact_sheet_508.pdf
"For example, for the liquid hydrogen tank at Test Stand 4693, 38 hydraulic cylindersor “loadlines,” each weighing from 500 to 3,200 pounds(approximately 227 to 1,451 kilograms), are calibrated and then positioned at points all along the tank to apply millions of pounds of pulling and crushing force, and up to 340,000 pounds (approximately 154,221 kilograms) of shearing or sideways force. Tanks are also filled with cryogenic fluids to simulate fuel and propellants used during flight."
Predpokladám, že nádrž bola pod prevádzkovým tlakom 0,2 MPa. Inak by sa neroztrhla von, ale iba zborila.
= Nejsou nové příspěvky od poslední návštěvy