"According to a uniquely detailed May 2020 AviationWeek interview with SpaceX CEO Elon Musk, Falcon 9 booster turnaround may cost as little as $1 million apiece and can be managed from start to finish by several dozen employees at most."
Podľa podrobného rozhovoru AviationWeek z mája 2020 s generálnym riaditeľom SpaceX Elonom Muskom môže recyklovanie boostra Falcon 9 stáť len 1 milión dolárov za kus a od začiatku do konca ho môže riadiť nanajvýš niekoľko desiatok zamestnancov.
Myslím, že v tomto smere pôjde iba o oblety mesiaca. Tak ako ten japončík. Oni tí multimilionári sú predsa len väčšinou starší borci a na také pristátie na mesiaci treba mať tiež slušnú kondíciu, takže z toho balíka je ich len zopár mladých zbohatlíkov z oblasti internetových služieb a podobne. (snáď si niekto nemyslí, že by Warreen Buffet, alebo Soroš leteli starshipom na mesiac). Tiež sú to ľudia, ktorí si chú svoje bohatstvo užívať čo najdlhšie a teda nesadnú do neovereného dopravného prostriedku, ktorý nemá za sebou prinajmenšom desiatky letov. Pristátia na povrchu budú podľa mňa minimálne prvé roky o peniazoch zo štátnych agentúr.
quote:
Pokud by SS/SH vynášel jen lander na Gateway, stačily by asi jen 3 starty. S tím pravděpodobně počítá NASA a proto SpX je zařazen v tendru na Lander.
neviem co mam chapat pod pojmom Lander (nejaky treti stupen?), ale podla poslednych info chce SpaceX pristavat na mesiaci s celym Starshipom. Hacik je v tom, ze tam uz zostane, t.j. ziadne palivo na navrat.
Namísto paliva poveze o to víc zásob, ale nemyslím si, když už by ve SpaceX jednou měli v provozu pilotovaný Starship a létali s ním na Mars, že by Měsíc opominuli a nechali tam příštipkařit ostatní. Na Měsíc a zpátky je to pár dní, mnozí multimilionáři by za takovou dovolenou dali nevímco (třeba už jen aby tím dali najevo, že jsou multimilionáři a můžou si to dovolit), takže by se na tom dalo slušně rejžovat. Bylo by možné provozovat turistické desetidenní výlety pro desítky lidí na palubě. Když by měl každý k dispozici soukromou kabinu zvící vlakového kupé, tak by to bylo i komfortní.
@ Yamato
Lander je myšlen klasický přistávací modul (2 nebo 3- stupňový), podle požadavku NASA (analogie LEM Apolla). Lander + Orion by vynesl 3.stupeň.
Využití SH/SS jen pro dopravu SS na povrch Měsíce s nějakými zásobami, energetickými zdroji, radiační ochranou ... – tedy jeho vybavení měsíční základny pro možný pobyt dalších expedicí by bylo celkem rozumné a myslím, že se uskuteční. Už jsme o tom vícekrát psali. Nemyslím, že se uskuteční jeho přistání s posádkou na Měsíci a návrat na Zemi.
Ty návrhy s 2 starty SH/SS ( + 3.stupeň) nebo 4 starty SH/SS (bez 3.stupně) pro vynesení Orionu + Landeru jsou myšleny v podstatě jako konkurence SLS. To však neznamená, že se několik prvých letů uskuteční bez SLS. Vše později rozhodne cena. I 4 starty SS/SH by mohly být levnější než jeden start SLS. To ukáže budoucnost
[upraveno 13.7.2020 11:08]
quote:
Pokud by SS/SH vynášel jen lander na Gateway, stačily by asi jen 3 starty. S tím pravděpodobně počítá NASA a proto SpX je zařazen v tendru na Lander.
neviem co mam chapat pod pojmom Lander (nejaky treti stupen?), ale podla poslednych info chce SpaceX pristavat na mesiaci s celym Starshipom. Hacik je v tom, ze tam uz zostane, t.j. ziadne palivo na navrat.
Když váš příklad s New Glenn aplikujeme na SH/SS, má to tento výsledek:
- Nemůžeme vynést Starship bez nákladu, musí vynést alespoň natankovaný lander, řekněme 50 tun,
- Pokud bude nosnost Starshipů 125 tun, pak vynese zbytek paliva 75 tun
- Při 3x dalších dotankování ponese : 3x125 +75 = 450 tun paliva, dále lander 50 tun, k němu se připojí jinou raketou Orion 30 tun a z LEO na TLI ponese také svou suchou hmotu 150 tun.
- Startovní hmota z LEO bude 450+50+150 + 30 = 680 tun
- Konečná hmota bude 150 (suchá hmota) + 50 (lander) +30 (Orion) = 230 tun
Isp = 3708 Ns/kg
dv = Isp . ln (Ms/Mk) = 4019 m/s
To nám velmi dobře postačí možná až na LLO, jistě ke Gateway
Tedy 4 starty SH/SS zajistí v podstatě přstání na Měsíci. Je to velmi dobrá alternativa proti přistání celého Starsipu na Měsíci.
Pokud by SS/SH vynášel jen lander na Gateway, stačily by asi jen 3 starty. S tím pravděpodobně počítá NASA a proto SpX je zařazen v tendru na Lander.
Ovšem to využití druhého stupně New Glenn s dotankováním na LEO by určitě bylo velmi výhodné. Jelikož neznáme žádné přesné hmoty, nejde to spočíst, ale odhadem by mohl vynést separátně lander a Orion ke Gateway. Navíc by mu mohlo zbýt při vynášení Orionu palivo na návrat na LEO a po dotankování na LEO by byl tento stupeň výhodný jako kosmický tahač.
Možná nás čekají značná překvapení a také konkurence, bude to zábavnější.
quote:Jen ta cesta trvá 2x déle - to se skoro vyplatí 1/2 roku počkat
Kdyby nešlo o nic jiného, tak jistě, ale byla tam řeč i o úspoře paliva a dvou mouchách jednou ranou (kromě letu k Marsu i možnost umístění vzducholodi do atmosféry Venuše).
@PinkasJ
Snažil som sa popísať trochu iné riešenie..
Takto..
Tak vezmime si pre názornosť taký New Glenn..
Ten má mať druhý stupeň expendable..
Nenaložíme na New Glenn nijaký náklad..
Jeho úlohou je vyniesť na LEO parkovaciu dráhu iba ten expendable druhý stupeň, sám o sebe so "zbytkom" paliva v nádržiach.. A adaptérom ku ktorému sa na LEO pripojí "Orion"..
Následne sa ten druhý stupeň zase naštartuje..
Vôbec nie je nutné, dopĺňať palivo, ani z LEO urýchliť "hmotu 150" ton..
Dva štarty + jedno dokovanie..
Nejsem dostatečně kompetentní posoudit proveditelnost, ale kdyby to fungovalo, tak by se vedle startovacích oken jednou za 26 měsíců zhruba v době marťanské opozice otevírala možnost přeletu i v mezičase, když jsou Země a Mars 180°od Slunce.
@Slavomír Fridrich
K vašim připomínkám :
-Tu další loď s posádkou na LEO jsem dal jako možnost, ale základní varianta byla start posádky po natankování SH/SS na Zemi přímo do lodi Orion nesenou 3.stupněm. Tedy celkem 2 starty
- Kapacita paliva 3.stupně je 155 tun + 15 tun suchá hmota, to nemůže vynést najednou SH/SS
- Druhý stupeň SH/SS nemůže po doplnění paliva plně nahradit expandable 3.stupeň, protože 2 stupeň má suchou hmotu cca 150 tun, kdežto 3.stupeň jen 15 tun. Bylo by nutno urychlit z LEO hmotu 150+80 = 230 tun. To by odhadem vyžadovalo startovní hmotu na LEO 700 tun, tedy cca 550 tun paliva, to je při nosnosti tankerů 125 tun řekněme 4 starty + start pomocné lodi s posádkou.
Teoreticky však i takové řešení by bylo lepší, než 15 x tankování , z toho několik na HEO a s otázkou, kde by nastupovala posádka
@PinkasJ
Je mi ľúto. Akonáhle sa k tomu pridá ďalšia loď, ktorá bude na LEO dopravovať posádku, tak to stratí zmysel.
To už môže SH/SS rovno dopravovať ten stupeň samotný a natankovaný, loď s posádkou sa k nemu už iba pripojí.
A samozrejme keď už je tam tretí stupeň expendable.
Tak to už môže byť rovno ten druhý stupeň, so zostatkom paliva..
A zostane s toho, zase len "target vehicle". [upraveno 12.7.2020 19:53]
quote:Před chvíli jsem se díval na Starlink 8 a teda nic moc.
Pokud se díváš na zadní stranu panelů i tělesa, tak se není co divit. Rozdíl klidně 2 mag proti poloze mezi zenitem a jihem. Navíc tahle část oblohy je nejsvětlejší a sráží opět dosah minimálně o 1 mag.
Lebo EM nerobí moc rozdiel medzi tým čo je, a čo by mohlo byť 
= Nejsou nové příspěvky od poslední návštěvy