citace: Dňa 29. 4. 2005 sa Dr. Mike Griffin správca NASA, rozhodol zastaviť vývoj Hubbleovej robotickej servisnej a de-orbitačnej misie a pokračovať v práci na raketoplánovej servisnej misii.
Hmm.. Keď už Elon chcel zachrániť chalanov zo zatopenej jaskyne..
Čo tak vymýšľať misiu na záchranu HST?
Možno by si u astronómov spravil trocha očko, keď inak sa im snaží systematicky zaprasiť výhľad "vláčikmi",
Re Yamato:
Již v další větě jsem napsal: Přesto by znovupoužití přineslo značné úspory.
Vycházím z reality: Problém je, že nechtějí ztratit technologii výroby unikátních motorů RD 171 o tahu cca 800 tun (i pro případný Yenisej) , takže použití 5x RD 191 zcela zřejmě nebude. To by musel přijít nějaký ruský Musk a zajímat se jen o kosmonautiku.
@Alchymista
Ako sa to vezme.
Problémom je predsa svetlo prichádzajúce od vzdialených galaxií.
Pozorujeme rozptyl svetla ktorý zodpovedá statickému plochému vesmíru. To sa "nonsens plus ultra" používa ako dôkaz že je vesmír plochý.
Lenže vesmír nie je statický, on expanduje.
Expanzia priestoru, však pridáva nejaký ten priestor svetlu do cesty na viac. A teda mali by sme pozorovať aj nejaký ten rozptyl svetla naviac "hyperboliku", ktorý ale nepozorujeme.
Hmm?
Prinajmenšom som vymyslel problém s "temným rozptylom svetla"?
citace 20.6.2021 - 09:26 - PinkasJ:Tato technologie s isogrid je nákladná, včetně materiálu nádrží a motoru RD171. Sojuz 5 sice bude používán jen pro drahé náklady, jako např. loď Orel, kde by jednorázové použití mohlo být ospravedlněno.
to nemoze byt nikdy. Aj keby bol vynasany naklad kontajner plny diamantov a cena za start by tvorila 1/100 ceny nakladu, stale su to v absolutnych cislach miliony rublov, ktore mohli byt pouzite na modernizaciu kozmodromu, sondu k venusi alebo urychlenie vyvoja Orla. "Drahe naklady" su financno-opticky klam.
U Vostočného by neměl být problém s místy přistání, ale varianta 2 s dalšími motory toho moc nepřináší, jaké motory by použili?
Jednička vypadá věrohodně díky regulaci tahu.
Nemají skutečnou vůli (a peníze) ani na první řešení, a ruský Elon neexistuje. [upraveno 20.6.2021 09:40]
Tato technologie s isogrid je nákladná, včetně materiálu nádrží a motoru RD171. Sojuz 5 sice bude používán jen pro drahé náklady, jako např. loď Orel, kde by jednorázové použití mohlo být ospravedlněno. Přesto by znovupoužití přineslo značné úspory. Mnoho řešení není a mohly by být snad využity v budoucnu:
- Použít místo RD171 svazek motorů 5x RD191 z Angary 5 a zachovat jen jeden blok nádrží. Střední motor by pak mohl být použit při přistání.
- Doplnit motor RD 171 na obvodu minimálně dvěma (lépe čtyřmi) malými motory o celkovém tahu cca 100 tun a ty využít pro přistání, případně i při startu.
citace 19.6.2021 - 10:13 - milantos:Aby něco takového mělo smysl, je potřeba ,aby se sonda pohybovala vzhledem k rotační rychlosti Slunce kolem Galaxie několika tisícinásobně rychleji. Nějaká část nebo několikanásobek dobu nutnou ke změření paralaxy zrovna moc neurychlí
Úniková rýchlosť z galaxie pri polomere na ktorom sa nachádza Slnečná sústava, 492 až 594 kilometrov za sekundu.
Asi podľa odhadu rýchlosti a polohy Slnečnej sústavy samotnej.
Obávam sa, že si budeme musieť ešte chvíľku vystačiť s metódami ako je štandardná sviečka.
Pokud by se podařilo měřit s 10x a více delší základnou, tak by už začaly být v dosahu i blízké galaxie jako třeba M31 v Andromedě. Začátek kosmologického žebříčku vzdáleností by se jistě zpřesnil.
Asi vznikol informačný šum
Pri spresňovaní vzdialeností galaxií (čo asi mal na mysli milantos) to samo/zrejme nepomôže, ale pri meraní paraláx v našej galaxii by to bol pokrok celkom významný.
BTW - pre operácie v hlbokom vesmíre by Gaia potrebovala plutoniové články...
citace 18.6.2021 - 11:38 - petrpetr:
Co vlastně přes ten prach vidíme?
Skutečnou galaxii a nebo jen pozměněný obraz, který prošel prachem excitovaným elmag vlněním?
Možná se jedná o revoluci ve fyzice.
Fakt by to bola.. asi revolúcia..
Pri pohľade na vzdialenú galaxiu, vidíme čudnú zrýchlenú rotáciu.
Za predpokladu že galaxia rotuje normálne a obraz ktorý vidíme je iba pozmenený akýmsi "filtrom" z prachu, medzi nami a pozorovanou galaxiu.
Tak keď to prirovnám k pohľadu na vzdialené hodiny.
Ten prach by musel obraz upraviť v tom zmysle, že uvidíme ručičky na hodinách točiť sa rýchlejšie ako pri neupravenom obraze bez filta.
Ak som si to správne prebral, ten prach by spôsoboval narušenie kauzality.
Tie moje reči o tom že "vesmír je bublina", by v porovnaní s niečím takým, boli iba opakovaním otrepaných poučiek.
= Nejsou nové příspěvky od poslední návštěvy