|
20.8. 2012 byl oznámen výsledek výběru další mise z programu Discovery - povrchová sonda Marsu InSight (Interior Exploration using Seismic Investigations, Geodesy and Heat Transport).
Plánovaný start 8.3. - 27.3. 2016.
Plánované přistání : 20.9. 2016
Délka mise : 700 solů (720 dnů)
Ukončení mise : 18.9. 2018
Tisková zpráva NASA : http://www.nasa.gov/home/hqnews/2012/aug/HQ_12-288-New_Discovery_Mars_Mission.html
InSight homepage : http://insight.jpl.nasa.gov/
Primárním cílem mise InSIght bude zkoumání interiéru Marsu, pochopení struktury jeho jádra, dát odpověď proč Mars nemá deskovou tektoniku jako Země a v konečném důsledku napomoci odkrýt tajemství proč se planety naší soustavy formovaly různým způsobem.
Sekundárním cílem bude podrobné studium tektoniky a dopadů meteoritů na Mars.
Lander InSight bude konstrukčně vycházet z osvědčené koncepce Phoenix Mars Landeru a ponese 4 přístroje:
RISE - geodetický nástroj pro přesné stanovení pohybu rotační osy planety (JPL)
SEIS - povrchový seismometr (CNES)
HP3 - podpovrchová teplotní sonda (DLR)
Cameras - robotické rameno se dvěma kamerami pro kontrolu činnosti povrchových přístrojů (JPL)
 |
|
Lander InSight bude konstrukčně vycházet z osvědčené koncepce Phoenix Mars Landeru a ponese 4 přístroje:
RISE - geodetický nástroj pro přesné stanovení pohybu rotační osy planety (JPL)
SEIS - povrchový seismometr (CNES)
HP3 - podpovrchová teplotní sonda (DLR)
Cameras - robotické rameno se dvěma kamerami pro kontrolu činnosti povrchových přístrojů (JPL)
A vrtná súprava do 10m hlbky tam nie je?
Moderátor: smazán obrázek z citace. Pokud to není nezbytně nutné pro pochopení reakce na citovaný text, tak z něho, prosím, vždy mažte obrázky, aby byla diskuse přehlednější. Díky |
|
| Pokud jsem to správně pochopil, tak vrtná souprava je právě již zmíněná HP3, která se zavrtá pod povrch (tuším 5 metrů) a bude měřit podpovrchovou teplotu. |
|
citace:
Pokud jsem to správně pochopil, tak vrtná souprava je právě již zmíněná HP3, která se zavrtá pod povrch (tuším 5 metrů) a bude měřit podpovrchovou teplotu.
Je to tak, viz citace z homepage:
"HP3, will hammer five meters into the Martian subsurface, deeper than all previous arms, scoops, drills and probes, to learn how much heat is coming from Mars' interior and reveal the planet's thermal history"
Ještě doplním, že se nejedná o vrtnou soupravu, ale o něco, co nazývají "elektromechanický krtek" 
Měřicí sonda se pod povrch nebude provrtávat, ale probije se pomocí kladivového mechanismu.
Uvnitř aparatury budou 3 přístroje:
TEM - Thermal Measurement Suite
PP - Permittivity Probe
ACTIL - Accelerometer and Tiltmeter
http://www.lpi.usra.edu/meetings/lpsc2009/pdf/1107.pdf
 |
|
citace:
zkoumání interiéru Marsu, pochopení struktury jeho jádra, dát odpověď proč Mars nemá deskovou tektoniku jako Země a v konečném důsledku napomoci odkrýt tajemství proč se planety naší soustavy formovaly různým způsobem.
A to mají zvládnout jenom tyto 3 přístroje? 
Je tu nějaký geolog, který by mi to vysvětlil? |
|
| ESA plánuje obdobnou misi INSPIRE (ex MNS) na rok 2022/2024(možná až 2026) se třemi přistávacími moduly, z nichž každý bude mít na palubě přibližně 15 kg vědeckých přístrojů (seismometr, kamera, vrtací souprava, soubor meteorologických přístrojů). |
|
Ještě doplním, že se nejedná o vrtnou soupravu, ale o něco, co nazývají "elektromechanický krtek"
Měřicí sonda se pod povrch nebude provrtávat, ale probije se pomocí kladivového mechanismu.
Ale na čo si také treba nejakú tú energiu. Ako to bude so zdrojom energie pre toho krtka? |
| 21.8.2012 - 14:06 - Machi | |
|
| Když už tady Michal Václavík zmínil INSPIRE, tak tato mise by měla také nést německý přístroj ("krtek") HP3 či jeho modernizovanou variantu. |
|
citace:
Ale na čo si také treba nejakú tú energiu. Ako to bude so zdrojom energie pre toho krtka?
Jak už napovídá obrázek v úvodu, zdrojem energie budou sluneční paprsky dopadající na dva FV panely po stranách landeru.
Krtek je se sondou spojen "plochým kabelem", který bude obsahovat jak datové, tak silové vodiče. |
|
citace:
citace:
Ale na čo si také treba nejakú tú energiu. Ako to bude so zdrojom energie pre toho krtka?
Jak už napovídá obrázek v úvodu, zdrojem energie budou sluneční paprsky dopadající na dva FV panely po stranách landeru.
Krtek je se sondou spojen "plochým kabelem", který bude obsahovat jak datové, tak silové vodiče.
To je síce pekné ale aký výkon majú solárne panely a aký výkon treba pre krtka? Okrem krtka treba predsa ešte napájať aj iné spotrebiče. V podstate ma zaujíma, aký elektrický výkon potrebuje krtko a aký celkový výkon majú slnečné panely. |
| 21.8.2012 - 16:00 - Jiri Hofman | |
|
Mars mozna deskovou tektoniku ma, viz clanek na Oslu:
http://osel.cz/index.php?clanek=6420 |
|
Několik nových informací (zdroj UMSF - zatím oficiálně nepotvrzeno, ale velmi pravděpodobné))
- místo přistání v Elysium Planitia - mírně severně od rovníku
- oblast nabízí několik desítek přistávacích elips, je dostatečně nízko pro EDL, ale taky poměrně blízko od Gale -> možné komplikace při retranslaci dat přes družice
- z důvodu úspor budou s největší pravděpodobností použité čb kamery z mise MER - náhradní NavCam a Hazcam, takže na barevné snímky zřejmě nedojde
- kamery budou mít za úkol pouze zdokumentovat rozmístění pozemních přístrojů a pořídit 1 panorama okolí sondy. Po 60 solech budou z důvodu úspor vypnuty, aby se provozní tým mohl zúžit na minimum
- vše bude podřízeno snaze o minimalizaci nákladů |
|
citace:
Několik nových informací (zdroj UMSF - zatím oficiálně nepotvrzeno, ale velmi pravděpodobné)) ...
To všechno zní dost hrozně. Vím, že z vědeckého hlediska jsou barevné obrázky málo podstatné, ale pro laiky a nadšence je to něco jiného. Kolik se, probůh, může takovým krokem ušetřit??? |
| 22.8.2012 - 12:03 - Machi | |
|
Odhadem tak 1-5 mil. dolarů za předpokladu nového vývoje. Je však pravděpodobné, že je k dispozici několik vhodných kamer, které byly vyrobeny jako záložní pro jiné mise (třeba z Beaglu 2). Pak by záleželo na dohodě s majitely těchto kamer (což jsou často různé vědecké týmy), jestli by se zapojili do týmu a byli by schopni nalézt prostředky.
Nezapomínejme, že už tak je InSight spíše americkým nosičem pro evropské přístroje (seismometr je francouzský, krtek je německý). |
|
citace:
nedojde
- kamery budou mít za úkol pouze zdokumentovat rozmístění pozemních přístrojů a pořídit 1 panorama okolí sondy. Po 60 solech budou z důvodu úspor vypnuty, aby se provozní tým mohl zúžit na minimum
- vše bude podřízeno snaze o minimalizaci nákladů
Velmi dobrá "low cost" idea, jen aby se program opět 2x až 3x při vývoji a stavbě neprodražil, jak to bohužel v posledních letech v NASA bývá zvykem. Konečně NASA uvažuje jak má, využít stávajíci platformu na více odlišných misí, doufejme že po InSight se bude v programu zalozeném na platformě Phoenixu pokračovat.  |
|
citace:
Odhadem tak 1-5 mil. dolarů za předpokladu nového vývoje.
Ale on žádný nový vývoj není třeba. Šlo by využít stejnou kameru jako byla třeba na Phoenixu. Dobře, něco by stála výroba nového kusu + testování navíc. Takže úspora řádově v desítkách tisíc... [Upraveno 22.8.2012 Arccos] |
|
Alex - sonda InSight je založená na rovnakej platforme ako Phoenix. Solárne panely Phoenix produkovali maximálne okolo 400W a 3,5kWh za sol počas marťanského polárneho dňa, po 100 dňoch misie Phoenix polárny deň skončil a produkcia klesla pod 2,5kWh za sol. Misia InSight má pristáť bližšie k rovníku, kde sa normálne strieda deň a noc, ale zasa panely budú voči slnku natočené výhodnejšie, takže aspoň počiatočná produkcia energie solárnymi panelmi by mohla byť podobná - 3-4kWh za sol a špičkovo okolo 500W.
Vŕtacie zariadenie sondy InSight má dosiahnuť hĺbku 3 metre za 12 hodín čistého pracovného času. Na rozmiestnenie prístrojov (predpokladám, že tým je myslené aj dosiahnutie maximálnej hĺbky vrtu) je plánovaný čas 40 sol (+ 20sol rezerva) - predpokladaná priemerná rýchlosť postupu je teda 4,2mm za minútu a 75mm za sol. Tomu zodpovedá čistá doba činnosti vŕtacieho zariadenia 18 minút za sol.
"Krtko" bude zrejme obsahovať elektromagnetické kladivo - také zariadenie má odber s výrazne impulzným charakterom, takže sa dá využiť napájanie pracovného elektromagnetu s kondenzátormi a v prestávke medzi pracovnými impulzami dobíjať kondenzátory značne menšími prúdmi.
Keďže "krtko" nesie hlavné experimenty, na jeho činnosť bude vyčlenená významná časť energie, ktorú sonda získa zo solárnych panelov - môže to byť aj viac ako 1kWh za sol. Za predpokladu, že vŕtanie bude prebiehať skutočne 18 minút každý sol, odber napájania vŕtacieho zariadenia môže byť počas činnosti až 3kW.
[Upraveno 22.8.2012 Alchymista] |
|
citace:
Vím, že z vědeckého hlediska jsou barevné obrázky málo podstatné, ale pro laiky a nadšence je to něco jiného. Kolik se, probůh, může takovým krokem ušetřit???
Myslím že na prezentaci pro veřejnost není problém ČB snímky celkem věrně obarvit. Nevím kolik kamery váží, ale karusel s filtry, motorkem atd. by byl určitě znát, navíc když mají být na rameni, zkrátka by to podle mě byla zbytečná komplikace.
Taky to vypadá že asi tím ramenem budou pokládat na povrch seismometr a základnu s krtkem ? |
| 22.8.2012 - 19:56 - Machi | |
|
Zde je podrobný popis kamerového systému pro Beagle 2 - http://eprints.ucl.ac.uk/2905/1/2905.pdf.
Stereo kamery s 2×12-ti filtry vážily 360 gramů (obě dohromady). To je asi 100 gramů na Marsu. Spotřeba je ~1,8 W.
Pro srovnání ČB kamera NavCam pro MERy váží 220 g, HazCam 245 g, barevná (8 filtrů) PanCam 275 g.
Více zde: http://www-robotics.jpl.nasa.gov/publications/Reg_Willson/2003JE002077.pdf |
|
Tak ruku opravdu použijí i na vyložení seismometru a základny s krtkem na povrch, viz. zajímavé video:
http://news.techworld.com/personal-tech/3377078/nasa-unveils-insight-next-mission-probe-mars-core-in-2016/ |
|
| Dobré video - je tam zachytený aj princíp pohonu krtka - takže žiadny elektromagnet, ale elektromotor, šikmá drážka s prerušením a silná pružina. |
|
citace:
Pro srovnání ČB kamera NavCam pro MERy váží 220 g, HazCam 245 g, barevná (8 filtrů) PanCam 275 g.
Více zde: http://www-robotics.jpl.nasa.gov/publications/Reg_Willson/2003JE002077.pdf
V tom článku (jen jsem ho prolítl, bohužel zatím nemám čas na podrobnější studování) se, pokud dobře čtu, zmiňují o "descent camera" na MERech. Oni tam také byly, jako na MSL a Phoenixu? ____________________
Andy
https://www.instagram.com/polar_andy_cz/ |
| 23.8.2012 - 20:48 - Machi | |
|
"zmiňují se o "descent camera" na MERech. Oni tam také byly, jako na MSL a Phoenixu?"
Ano a pořídily i pár fotek. Nicméně nic srovnatelného s MARDI a to ani v kvalitě ani v kvantitě.
Zde je jeden na ukázku - http://photojournal.jpl.nasa.gov/catalog/PIA04984
Náhled:  |
|
citace:
"zmiňují se o "descent camera" na MERech. Oni tam také byly, jako na MSL a Phoenixu?"
Ano a pořídily i pár fotek. Nicméně nic srovnatelného s MARDI a to ani v kvalitě ani v kvantitě.
Byly to konkrétně 3 snímky, které sloužily ke stanovení horizontální rychlosti klesající sestavy padák-backschell-rover s přistávací platformou obalený airbagy, několik málo sekund před přistáním.
Palubní počítač na snímcích povrchu našel vysoce kontrastní útvary (krátery) a podle jejich vzájemného posunu okamžitě určil vodorovnou rychlost = snos větru. Na základě toho pak byly odpáleny všechny 3 , nebo jen určité 2 retrorakety v backschell tak, aby snos větru pokud možno anulovaly a MER obalený airbagy na povrch dopadl co nejvíc svisle. Tím se mělo eliminovat riziko protržení airbagů při dopadu a zvýšit šanci na úspěšné přistání. |
|
| Tak to jsou pro mě naprosto nové skutečnosti. Díky za info Vám oběma! ____________________
Andy
https://www.instagram.com/polar_andy_cz/ |
|
citace:
Tak to jsou pro mě naprosto nové skutečnosti. Díky za info Vám oběma!
http://youtu.be/tZRXwRybb1I od času 3:20
... ale to se dostáváme OT. Další případnou diskusi o MER descent imager už prosím v MER vlákně. |
|
Seismometr SEIS, bude používat stejný HW (VBB - Very Broad Band seismometr), jako japonská lunární mise SELENE2.
Více tady : http://www.kit.edu/visit/pi_2012_11447.php
Pár menších obrázků VBB je i na blogu francouzského vývojového týmu (záznam z 01 Juin 2012 00:00)
http://ganymede.ipgp.jussieu.fr/gsp-blog/ |
|
Abstrakt o seismometru SEIS ze 43. Lunar and Planetary Science Conference (2012).
http://www.lpi.usra.edu/meetings/lpsc2012/pdf/1983.pdf
Součástí plánované mise bude i to, že když SEIS zaznamená nový impakt, družice se na základě seismometrických měření pokusí lokalizovat přesné místo dopadu pomocí snímkování "podezřelé" oblasti. |
|
To aby tech seismometru na povrchu bylo alespon 4ks minimalne 150km od sebe... v pripade Marsu.
|
|
Prezentace k misi ze zasedání MEPAG v říjnu 2012:
http://mepag.jpl.nasa.gov/meeting/oct-12/presentations/10_2012-1004_MEPAG.pdf
- vybráno několik přistávacích oblastí v západní Elysium Planitia
- sonda (kromě vědeckého vybavení) a všechny letové systémy téměř přesnou kopiií PML
- do startu zbývají 3 roky a 4 měsíce |
