citace 21.7.2022 - 13:19 - Grofino:Vzorky s roverem by měly být dostatečně daleko od mista přistání z důvodu možného poškození roveru plyny s odletavajicim prachem při přistání.
Vzhledem ke stáří roveru v té době a slabosti raketového motoru bych se toho až tak neobával.
citace 21.7.2022 - 13:19 - Grofino:Vzorky s roverem by měly být dostatečně daleko od mista přistání z důvodu možného poškození roveru plyny s odletavajicim prachem při přistání.
Podél celé současné i budoucí trasy roveru jsou/budou vybrané oblasti pro bezpečné přistání. S ohledem na okolitý terén a časově efektivní předání vzorků (s ohledem na okno pro odlet) se počítá s přesností přistání až 50 metrů.
Dnes proběhla telekonference NASA a ESA k architektuře MSR, na které zaznělo to, co bylo i zmíněno v předešlém článku. V této fázi přípravy mise se již s roverem Sample Fetch Rover nepočítá. Odpadne tak jedno další přistání na Marsu a měla by se tím i zvýšit pravděpodobnost úspěšnosti mise. Mise ale bude zahrnovat dva vrtulníky založené na konstrukci Ingenuity, a které budou vybaveny mechanismem na sebrání trubice se vzorkem. Sloužit budou pouze jako záloha pro případ, že by Perseverance nebyla schopna dopravit vzorky k přistávací plošině s MAV. Perseverance by vzorky složila na povrch, vytvořila by tak druhé úložiště, a pro přepravu vzorků od roveru k MAV se využily vrtulníky. Malou část vzorků složí Perseverance v prvním úložišti (zřejmě v Three Forks) pro případ nějaké nepředpokládané události, kdy by nebylo možné získat vzorky od Perseverance. Pro přepravu vzorků z tohoto úložiště by byly opět použité vrtulníky. Větší část vzorků však zůstane Perseverance na palubě – kolem 30, se kterými se primárně počítá pro návrat na Zemi. Ty Perseverance složí u přistávací plošiny s MAV, kde budou robotickým ramenem naložené do návratového pouzdra.
05.11.2021 - 06:34 - Ervé
...Osobně nechápu, proč Persy vzorky nechává na povrchu, místo aby je nesla sebou. Pro návrat by pak stačilo přistát s návratovou raketou, Persy by přijela k ní a vyložila vzorky a zas odjela...
Gratuluji k výhře a sám se do podobné loterie, jestli dokážu dobře poradit kosmickým agenturám, samozřejmě hlásím taky - v celé řadě témat :-)
Ještě několik doplňujících informací ze včerejší telekonference k misi MSR.
Jak již bylo zmíněno, konstrukce vrtulníků pro sběr vzorků bude vycházet z Ingenuity. Jejich velikost bude srovnatelná, ale budou o něco těžší. Ingenuity nenese žádné užitečné zatížení, takže z tohoto pohledu ji nelze nijak odlehčit. Vrtulníky budou mít navíc malé robotické rameno pro uchopení pouzdra se vzorkem (plné pouzdro by nemělo být těžší než 150 g) a na přistávacích nohách bude mít kolečka, které jim umožní pojíždění po povrchu. Ta jsou důležitá jednak proto, aby vrtulník mohl po přistání u pouzdra dojet do správné polohy, a mohl ho uchopit, a také po přistátí u MAV v bezpečné vzdálenosti, aby pak mohl dojet do dosahu robotického ramene, které vzorek umístí do návratového pouzdra v MAV. Naložený vrtulník by měl mít dolet kolem 700 m. Každý z vrtulníků by měl být schopen přepravit k MAV jedno pouzdro se vzorkem v intervalu 3-5 dnů. Při odletu MAV by pak vrtulníky měly pořídit video z jeho startu.
Kapacita návratového pouzdra na MAV je 30 pouzder se vzorky. Perseverance jich má na palubě celkem 43. 38 pouzder je na vzorky hornin a atmosféry a dalších 5 jsou trubice Witness. Pokud tedy vyjdeme ze základního scénáře, kdy Perseverance sama doveze vzorky k MAV, tak nám vychází, že do úložiště může Perseverance odložit maximálně 13 pouzder. To odpovídá již dřívější informaci, kterou zmínil Ken Farley na posledním MEPAG, že v úložišti bude složeno 12 pouzder. Na včerejší telekonferenci se mluvilo o 11-12 pouzdrech v úložišti. Perseverance zatím provádí duplicitní odběry z každé horniny, a získává tak dva téměř identické vzorky. Jeden zůstane roveru na palubě a druhý je určený pro úložiště. V úložišti tedy budou vzorky, které byly odebrané duplicitně. V okamžiku, kdy bude zřízeno úložiště vzorků, a Perseverance do něho vzorky odloží, přestane Perseverance tyto duplicitní odběry dělat.
Není to čerstvá novinka, ale již probíhají první pozemní testy vrtulníků SRH pro misi MSR, ale opravdu ty „nejpozemnější“. Takhle nějak budou popojíždět vrtulníky SRH, když si po přistání v úložišti vzorků pojedou pro pouzdro se vzorkem.
citace: V posledných mesiacoch svojho pôsobenia vo funkcii šéfa vedeckých programov NASA v minulom roku došlo k jednej misii, ktorej sa Thomas Zurbuchen obával viac ako ktorejkoľvek inej: ambiciózny plán agentúry poslať kamene späť z Marsu na zem. Podporil misiu Mars Sample Return a pomohol ju presadiť v schvaľovacom procese agentúry. Hrozilo však, že projekt pohltí rozpočet agentúry na vedu.
"Práve to mi spôsobilo bezsenné noci ku koncu môjho pôsobenia v NASA a dokonca aj potom, čo som odišiel," povedal Zurbuchen, ktorý po siedmich rokoch odišiel z NASA ako šéf jej riaditeľstva pre vedecké misie. koniec roka 2022. "Myslím si, že je kríza prebieha.“
Teraz sa Ars dozvedel, že problém môže byť ešte horší, ako si Zurbuchen predstavoval.
Podľa dvoch zdrojov oboznámených so stretnutím manažér programu misie v Laboratóriu prúdového pohonu Richard Cook a riaditeľ misie v ústredí NASA Jeff Gramling minulý týždeň informovali vedúcich agentúr o nákladoch. Mali triezvu správu: cena sa zdvojnásobila. Náklady na vývoj misie už neboli 4,4 miliardy dolárov. Naopak, nový odhad ju stanovil medzi 8 a 9 miliardami dolárov.
atď..
citace 2.7.2023 - 23:21 - NovýJiřík:... se mají náklady na Mars Sample Return vyšplhat přes 10 miliard dolarů a realizace až někdy po roce 2030. Kdyby ty prachy dali radši SpaceX místo těm neumětelům, tak by jim těch vzorků namísto gramů přivezli metráky, a zřejmě o dost dřív.
Tady se nejedná ani tak o nosič, se kterým MSR odstartuje, ale o vlastní přistání na Marsu. Přistávací plošina s MAV, která přistane na Marsu má mít ještě o více než tunu větší hmotnost než M20 nebo MSL.
To znamená naprosto jiné např. parametry pro padák, tepelný štít apod. + ještě MAV, takže docela chápu, že se nemuseli do nákladů na vývoj strefit. Rozhodně se ale nedá říct, že by zrovna v JPL byli neumětelové. Ty mise se jim daří. Odhadované náklady asi budou větší než původních 4,5 mld. $, a tady bych počkal do podzimu, kdy má proběhnou revize celého projektu MSR.
Vzorky jsou politická "rozpočtová kotva" (přece je tam nenecháme ...), křížená s politicky motivovanou spoluprací s ESA (která jinak nemá žádný slušný vědecký program) a s evidentním "job programem" na obou březích Atlantiku.
citace 3.7.2023 - 04:12 - kacenka:...s politicky motivovanou spoluprací s ESA (která jinak nemá žádný slušný vědecký program)...
Mohla byste to prosím rozvést a porovnat "slušnost" vědeckého programu jak s USA tak i Japonskem, Čínou, Ruskem, Indií a dalšími účastníky kosmického výzkumu?
Vrtá mi hlavou 10 mld. $ za návrat vzorků z Marsu.
Probihajici MSL má stát 2,8 mld $ a to rover vrtá, jezdí a komunikuje s vrtulníkem. https://en.m.wikipedia.org/wiki/Mars_2020
3,5 krát dražší.
Evropa nevypustila 1Q nic.
Q1 2023 Orbital Launches by Country
USA 🇺🇸 27
China 🇨🇳 14
Russia 🇷🇺 6
Japan 🇯🇵 2
India 🇮🇳 2
Israel 🇮🇱 1
Zdroj Brycetech...
A my vědecký program počítáme podle toho, kolik raket daná agentura vypustí? Nebo podle toho, jaké sondy a experimenty pracují, byť se tam třeba dostaly jinak?
A třeba JUICE letěla na Ariane 5... Byť je to těsně Q2.
@Grofino
V prípade Rosalind Franklin to bola snaha "ušetriť" na vývoji vlastnej pristávacej platformy pre Mars.
Ale tiež je to príklad, ako "sme" toho nakoniec veľa nenašetrili.
[upraveno 4.7.2023 11:55]
citace 3.7.2023 - 04:12 - kacenka:...křížená s politicky motivovanou spoluprací s ESA (která jinak nemá žádný slušný vědecký program)...
Tohle je dost nefér. Jasně, NASA to není, ale co ESA posledních pár let udělala a vypustila, tak je jasná dvojka a o parník.
Jestli před Čínou a dokonce o parník, o tom by se dalo polemizovat. Ale budiž, dejme tomu. Jenže o to ve skutečnosti vůbec nejde. V daném případě je nesmysl porovnávat stavové veličiny (tedy výsledky výzkumů v aktuálním období), porovnávat je třeba vývojové trendy. Jako odstrašující příklad pak působí kdysi veleslavná sovětská kosmonautika, ze které zůstalo co? Koroljovův Sojuz a Čelomějův Proton, oboje staré skoro 60 let (nehledě na různá průběžná vylepšení, ale konstrukční princip je stále tejný). K tomu různé přenosové, meteorologické a výzvědné družice, ale základní výzkum takřka žádný a perspektiva do budoucnosti jakbysmet.
A jaký vývojový trend předvádí ESA? I kdyby teď, právě teď na tom byla líp než CNSA, což je diskutabilní, tak ale trend je zdrcující, z čehož plyne, že i při eventuálním současném vedení o parník se v déledobějším horizontu bude ESA na ten parník dívat zezadu, a z hodně velké dálky. To jsou ty důsledky sebeuspokojení, resp. změny priorit z vědy, výzkumu, špičkového školství, průmyslu atd. na greendealgenderlgbt+ a jiné kraviny. A konečný osud Římské říše bude následovat.
ESA tazko bude zaostavat, lebo napriek vsetkemu ma sympaticke pravidlo.
Urobit kus poctivej vedy, za velke prachy a necakat financny efekt.
Logika postavit jednu vlajkovu lod a k tomu jednu-dve mensie na kazde programove obdobie je to, co nas v tejto kategorii obcas vysvihne i na prve miesto. A tuto logiku sa menit myslim nechystaju.
Druha vec je ako to dokazu marketingovo predat, ale faktom je, ze ESA robi spickovy vesmirny vyskum v oblasti, ktore nestoja dve eura.
To kde momentalne zaostavame je oblast, ktoru s technologiami na urovni minuleho storocia obsadili, (ale zas v skutku efektivne) sukromnici. Plus jedno dementne zlyhanie v planovani, ked sme si odstavili A5 bez funkcnej nahrady. [upraveno 4.7.2023 19:49]
citace 4.7.2023 - 18:26 - Martin Jediny:
ESA tazko bude zaostavat, lebo napriek vsetkemu ma sympaticke pravidlo. Urobit kus poctivej vedy, za velke prachy a necakat financny efekt. Logika postavit jednu vlajkovu lod a k tomu jednu-dve mensie na kazde programove obdobie je to, co nas v tejto kategorii obcas vysvihne i na prve miesto. A tuto logiku sa menit myslim nechystaju.
To kde momentalne zaostavame je oblast, ktoru s technologiami na urovni minuleho storocia obsadili, (ale zas v skutku efektivne) sukromnici.
Když jsem vyjádřil tu pochybnost o parníku před Čínou, na odvrácené straně Měsíce ještě nikdo nepřistál a ne Marsu kromě Američanů taky ne. A vlastní vesmírnou stanici kromě Američanů a Sovětů/Rusů taky nikdy nikdo neměl. Osobně bych všechny tři aktivity dal za "vlajkové lodi". A tohle Číňani zvládli během velmi krátké doby.
Hm, znovupoužitelnost výrazně většinová (F9, FH) a potenciálně úplná (SHS, Neutron) je technologie minulého století? Jak to tedy, že už dávno nemáme základny nejen na Měsíci, ale i na Marsu, Vestě, Cereře a Kallisto a netěžíme asteroidy jak na běžícím pásu?
Já bych naopak řekl, že to nejvýznamnější, co soukromníci (někteří) přinesli, je až neuvěřitelný rozvoj technologií.
[upraveno 4.7.2023 23:32]
Ono je rozvoj technologii a rozvoj technologii.
Urobit nejaky kus techniky je jedna vec. Rusi mali rozne sikovne koncepty, mali nadzvukovy dopravak, mali raketoplan atd.
Ale dostat tu techniku do urcitej "komercnej" kvality je uplne ina vec. Ked veci nielen funguju, ale funguju dobre, spolahlivo, zmysluplne, za rozumnu cenu a s urcitym uzivatelskym komfortom. Tam je zapad silny. Preto je technologicky dominantny, aj ked maloco skutocne vymyslel.
A o tom je aj kozmicky sukromny sektor. Ono vymysliet nieco skutocne nove nemusi byt to rozhodujuce. Dolezitejsie moze byt zobrat techniku ktora uz je a dat jej tu "komercnu" kvalitu.
Pokud jde o pilotované lety, je Čína na 2. místě. V nepilotovaných se pořád pere s ESA o 2. místo. Uvidíme, mají dost úspěchů na Měsíci i Marsu, ale zatím dál nelétají. ESA by potřebovala raketu, loď a stanici, ale priority jsou jinde. Vzhledem k úsilí by Čínu stejně nepřekonali.
