Témata: Rosetta - evropská mise ke kometě

mpower - 25/2/2007 - 15:14

dnes v noci proběhl úspěšný průlet sondy Rosetta kolem Marsu - ten upravil její dráhu i rychlost pro další gravitační korekci letos na podzim během průletu kolem Země.
více o sondě i o průběhu průletu kolem rudé planety zde http://www.esa.int/SPECIALS/Rosetta/index.html


avitek - 25/2/2007 - 17:45

V češtině Havlíčkovy "horké novinky":

http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=kosmo&file=index&fil=/p/index.php?sekce=hotnews#2007-02-22

... a "Sondy":

http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=kosmo&file=index&fil=/p/index.php?cid=80

... a na SPACE-40:

http://www.lib.cas.cz/knav/space.40/2004/I006A.HTM




Archimedes - 26/2/2007 - 10:36

Konečně jednou ESA prezentuje dobře a včas "horká" data

Myslím, že veřejnost zvlášť ocení ten snímek z modulu Philae
http://www.esa.int/images/CIVA_Mars_30_H.jpg
Je to úplně jako by člověk sám seděl na té sondě


mpower - 26/2/2007 - 11:52

quote:
Konečně jednou ESA prezentuje dobře a včas "horká" data

Myslím, že veřejnost zvlášť ocení ten snímek z modulu Philae
http://www.esa.int/images/CIVA_Mars_30_H.jpg
Je to úplně jako by člověk sám seděl na té sondě

tak to je paradni fotka. ja jsem videl akorat tu, ktera ukazuje oblaka (nebo co) v atmosfere marsu z profilu, tu delala jeste rosetta


Martin Kolman - 26/2/2007 - 21:52

quote:
Konečně jednou ESA prezentuje dobře a včas "horká" data

Myslím, že veřejnost zvlášť ocení ten snímek z modulu Philae
http://www.esa.int/images/CIVA_Mars_30_H.jpg
Je to úplně jako by člověk sám seděl na té sondě


Tak tady opravdu klobouk dolů, tohle je teprve ta správná teleprezence Je to asi podobné jak u fotek z apolla, ISS nebo MERů, kde je dobře vidět, odkud je to fotografáno(je vidět kousek LEMu, astronaut na ISS při vycházce leze po nosníku, MERům čouhají do záběru antény nebo jejich solární panely atd.). Člověk si pak opravdu s trochou fantazie dokáže uplně představit, že to vidí na vlastní oči


Archimedes - 13/11/2007 - 19:47

Tak nám Rosetta pro změnu sviští kolem Země a za dvě hodiny a něco proletí nějakých 5300 km na povrchem. Ten gravitační kulečník je super, jen kdyby to netrvalo tak dlouuuuuho ;)


Stano - 18/11/2007 - 07:52

quote:
Tak nám Rosetta pro změnu sviští kolem Země a za dvě hodiny a něco proletí nějakých 5300 km na povrchem. Ten gravitační kulečník je super, jen kdyby to netrvalo tak dlouuuuuho

Pár fotiek z preletu: http://www.esa.int/esa-mmg/mmg.pl?mission=Rosetta&type=I


jardik007 - 18/11/2007 - 11:11

Zajímavý článek, co to asi může být?

http://www.planetary.org/blog/article/00001236/


leemer - 5/9/2008 - 15:46

Dnes v 18:37 UT probehne prulet sondy Rosetta kolem planetky 2867 Steins.


David - 6/9/2008 - 13:51

Již jsou prvé snímky, asteroid má tvar káči s kráterem na vrcholu.


stano - 6/9/2008 - 16:32

quote:
Již jsou prvé snímky, asteroid má tvar káči s kráterem na vrcholu.



http://www.esa.int/esaMI/Rosetta/SEMNMYO4KKF_0.html


leemer - 6/9/2008 - 16:41

quote:
Již jsou prvé snímky, asteroid má tvar káči s kráterem na vrcholu.


Na zaklade rozboru snimku porizenych kamerovym systemem OSIRIS byly zjisteny nasledujici skutecnosti. Planetka Steins ma tvar podobny diamantu (kaci jak pise David) o rozmerech 5,9 x 4 kilometry (prumerny prumer je 5 kilometru). Albedo bylo urceno na 0,35. Povrchu dominuje velky krater na severu o prumeru 2 kilometru, zajimavy je i region 7 retezcovych krateru ve stredni casti snimku. Celkem bylo napocitano 23 krateru vetsich nez 200 metru.


David - 6/9/2008 - 18:02

asteroid zkoumaly i další přístroje sondy , škoda, že neletěla blíže aby se dala určit hmota a hustota.


leemer - 6/9/2008 - 19:07

quote:
asteroid zkoumaly i další přístroje sondy , škoda, že neletěla blíže aby se dala určit hmota a hustota.


Zatim jsou zname predbezne vysledky jeste z detektoru prachovych castic GIADA, ktery potvrdil, ze okoli planetky Steins je ciste, tj. bez vyskytu drobnych castic materialu.


David - 7/9/2008 - 07:28

Tvarová rozmanitost asteroidů je fantastická, těžko se budou hledat zákonitosti jejich vzniku a vývoje. Zejména je podivný vznik takového množství kráterů na tak malém tělese, vždyť rozdíly v rychlostech vznikajících steroidů musely být malé, odhaduji pod 1 km/s a to k vytvoření kráteru nestačí, graviteční urychlení také nestačilo, je to zajímavé.


Ervé - 9/9/2008 - 16:10

Mně spíš překvapuje, že Steins přežil vznik toho velkého kráteru, podle velikosti kráteru by se měl spíš rozpadnout. Velmi nedobrá zpráva s ohledem na rizika NEO a možnosti obrany Země.


leemer - 9/9/2008 - 16:37

quote:
Mně spíš překvapuje, že Steins přežil vznik toho velkého kráteru, podle velikosti kráteru by se měl spíš rozpadnout. Velmi nedobrá zpráva s ohledem na rizika NEO a možnosti obrany Země.


Tak ono se Radku v posledni dobe ani moc neuvazuje o rozbijeni NEO, ale o jejich odkoleni, ktere je podstatne bezpecnejsi. Kdo ti zaruci ze jeden z mnoha ulomku (byt zpusobi mensi skody) nezasahne Zemi? Odkloneni je jistejsi, je vsak nadruhou stranu znat riziko nebezpeci s dostatecnym predstihem. Btw teles s velkym kraterem v porovnani s jejich vlastni velikosti je ve slunecni soustave nekolik. Staci se podivat na mesic Mimas.


David - 9/9/2008 - 19:38

Teoreticky je většina asteroidů jakousi hromadou ssutě, nikoli kompaktním kusem skály, pak se při také tak chová, asi jako pytel písku při zásahu střelou. Energii pohltí a v ssuti se pak vytvoří kráter. Ostatně komety jsou obdobná tělesa odlišná jen tím, že ssuť je promíchána ledem s brzy bude " vysloužilá" sonda NASA zkoumat uměle vytvořený kráter, tak uvidíme.


leemer - 9/9/2008 - 20:01

quote:
brzy bude " vysloužilá" sonda NASA zkoumat uměle vytvořený kráter, tak uvidíme.


Ona vyslouzila sonda je Stardust, ktera v ramci prodlouzene mise (NExT) 14. unora 2011 navstivi kometu Tempel 1, do niz udelal krater impaktor sondy Deep Impact.


bejcek - 10/9/2008 - 19:19

"Setkání s kosmickým diamantem" , Rosetta a planetka Steins. P. Kotten, ESA.
článek:
http://www.osel.cz/index.php?clanek=3907


David - 12/9/2008 - 07:39

Kvalita snímků mne poněkud zklamala, také počet je nějak slabý.


Tlama - 12/9/2008 - 08:05

Asi to byl pěknej fofr... :-)


Luděk F - 12/11/2009 - 23:39

13.listopadu 2009 provede Sonda Rosetta (EAS)
cestou ke kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko(Churyumov-Gerasimenko)
4. gravitační manévr, z toho 3. u Země.
1. u Země 4.3.2005
2. u Marsu 25.2.2007
3. u Země 13.11.2007
4. u Země 13.11.2009
Nejblíže Zemi bude 13.11.2009 v 7:45UT/8:45SEČ 2 481km nad povrchem
(nad jižním pobřežím Indonésie ~ 109°v.d./8°j.š.),
nejblíže Měsíci potom 13.11.2009 v 15:40UT/16:40SEČ 233 00 km.

první snímek Země pořízený sondou během tohoto přiblížení
12.11.2009 13:28SEČ ze vzdálenosti 633 000 km :
http://www.esa.int/SPECIALS/Operations/SEMXJY3VU1G_0.html

animace průletu : http://sci.esa.int/science-e/www/object/index.cfm?fobjectid=45842
3D model sondy : http://sci.esa.int/science-e/www/object/index.cfm?fobjectid=31389&fareaid=13
www Rosetta : http://sci.esa.int/science-e/www/area/index.cfm?fareaid=13
10.7.2010 prolétne sonda okolo planetky 21 Lutetia
v květnu 2014 se přiblíží k cílové kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko
a v listopadu 2014 subsonda Philae uskuteční přistání na jejím povrchu.


David - 13/11/2009 - 07:52

Dnes poslední průlet kolem Země, kolem 10.00 SEČ.


Luděk F - 14/11/2009 - 01:05

snímky Země pořízené sondou Rosetta v odletové fázi :
13.11.209 v 14:23 UTC (15:23 CET=SEČ) ze vzdálenosti 236 000 km od středu Země
http://webservices.esa.int/blog/gallery/5/20091113T142300.jpg
13.11.209 v 14:03 UTC (15:03 CET) ze vzdálenosti 236 000 km od středu Země
http://webservices.esa.int/blog/gallery/5/20091113T140302.jpg
(oblačnost nad Severní Amerikou, viditelná Florida, Střední a Jižní Amerika …)

Sonda Rosetta v největším přiblížení prolétla nad Indickým Oceánem jižně od indonéského ostrova Jáva, přesně v 08:45:40 SEČ, při rychlosti 13.34 km / s vzhledem k Zemi ve výšce 2481 km. Průlet byl předprogramován a plně automatizován, sonda přímo komunikovala se Zemí prostřednictvím australské stanice ESA New Norcia s 35m anténou.

Uspěšnost průletu byla potvrzena v 9:05SEČ během komunikace prostřednictvím další ESA stanice Maspalomas / Španělsko. I když data ze sondy jsou dále analyzována, bylo potvrzeno zvýšení rychlosti sondy o 3,6 km/s.

Sonda má za sebou přibližně 2/3 ze své cesty k cílové kometě.

Pozorování průletu sondy na noční obloze v souhvězdí Velryby/Cet,
ESA’s Optical Ground Station Tenerife, Spain:
http://www.esa.int/esaSC/SEM8L04VU1G_index_0.html

Zakončení aktivit tohoto gravitačního manévru je plánováno dočasným vypnutím přístrojů sondy 19.11.2009, v činnosti bude sonda pokračovat během přiblížení k planetce Lutetia 10.7.2010. Poté ji čeká finále u komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko v letech 2014-2015.

LF


JiříHošek - 11/7/2010 - 10:19

Snímky asteroidu Lutetia pořízené během včerejšího průletu

http://webservices.esa.int/blog/post/5/1247


David - 27/10/2013 - 17:36

Zhruba za půl roku by měla být sonda u komety a zhruba za rok vysadit na povrch přistávací modul - to to letí.


dodge - 12/12/2013 - 06:44

Rosetta – přistání na kometě se blíží.
Evropská kosmická sonda Rosetta byla vypuštěna 2. 3. 2004. Od té doby vykonala 5 oběhů kolem Slunce, přičemž díky gravitačním manévrům při průletech kolem Země (3krát) a kolem Marsu (jedenkrát) „nabrala“ dostatečnou rychlost k dosažení cíle – komety 67P/Churyumov–Gerasimenko. Během letu zkoumala rovněž planetky Steins a Lutetia.



http://www.astro.cz/clanek/6086?utm_source=news&utm_medium=mail&utm_campaign=clanky


David - 10/1/2014 - 12:11

2O.ledna by měla sonda obživnout z hibernace.


dodge - 19/1/2014 - 13:35

Vstávej, Rosetto!

http://www.youtube.com/watch?feature=player_embedded&v=UqcDtRmJbKY

http://www.universetoday.com/108254/wake-up-rosetta/


Agamemnon - 20/1/2014 - 10:28

live prenos zacal... doobedu len pokec a pod... zaujimave veci sa budu diat az ku veceru, kedy sa ocakava prvy signal

http://www.esa.int/spaceinvideos/esalive
http://www.livestream.com/eurospaceagency


pospa - 20/1/2014 - 16:36

Pěkný tweet .... Kdo ví, kam poletíme za dalších 100 let ...

Catherine Q. ‏@CatherineQ 2 hod.
100 years ago: 1st commercial air flight. Today: positioning a spacecraft 501 million miles from Earth, preparing it to land on a *comet*.


Agamemnon - 20/1/2014 - 17:11

zábery z riadiacej miestnosti, z programu doobedu, a pod.:

http://www.flickr.com/photos/europeanspaceagency/sets/72157639965171084/
http://www.flickr.com/photos/europeanspaceagency/sets/72157639973557164/


yamato - 20/1/2014 - 18:54

zatial nic, zacina to byt trosku thriller


Agamemnon - 20/1/2014 - 19:18

máme signál


Tlama - 20/1/2014 - 19:19

hustý
super


Agamemnon - 20/1/2014 - 19:21

https://twitter.com/ESA_Rosetta/status/425331522363596801
“Hello, world!"


Agamemnon - 20/1/2014 - 19:27

https://twitter.com/ESA_Rosetta/status/425333064365903872
"Ahoj, světe!"

:)

edit:
https://twitter.com/ESA_Rosetta/status/425333491832614912
"Ahoj svet!"
[Edited on 20.1.2014 Agamemnon]


Machi - 20/1/2014 - 19:39

Teda to byly takové nervy, že jsem to 2× vypnul a 3× zapnul.
Rosetta je jedna z nejdůležitějších misí, která kdy někam letěla a ztráta by byla velmi bolestná.


Agamemnon - 20/1/2014 - 19:46

http://www.flickr.com/photos/europeanspaceagency/12055070794/


Agamemnon - 20/1/2014 - 20:59

ešte link na tlačovú správu esa
http://www.esa.int/For_Media/Press_Releases/Rosetta_ESA_s_sleeping_beauty_wakes_up_from_deep_space_hibernation


admin - 20/1/2014 - 21:14

Parádní práce. Gratulace do ESA!


David - 20/1/2014 - 23:43

Dlouhověkost kosmických sond jak se zdá je již běžným atributem.


pospa - 21/1/2014 - 10:00

Samozřejmě VELKÁ GRATULACE do ESA!

Přidám pár časových údajů pro následující aktivity v tomto roce:
- leden až duben : oživování a kalibrace 11 přístrojů na orbiteru a 10 na landeru
- květen : první snímky komety ze vzdálenosti 2 mil km. Ke konci měsíce hlavní korekční zážeh pro setkání s kometou
- srpen : přílet ke kometě (rendezvous) a navedení Rossety na orbitální dráhu kolem jádra komety
- srpen až říjen: 2 měsíce mapování povrchu, tvaru komety, koma a chvostu, měření gravitace, hmotnosti
- 11. listopadu : přistání landeru Philae na vybraném místě povrchu. Snímkování nejbližšího okolí, celkové panorama, rozbor materiálu včetně vzorku z hloubky 23 cm.

- Kometa 67P/Churyumov-Gerasimenko dosáhne přísluní (185 mil km) až 13.8.2015. Rosetta bude následovat komentu až do konce roku 2015.


David - 21/1/2014 - 13:02

Ví někdo jak je nyní daleko od komety ?


Machi - 21/1/2014 - 13:05

9 miliónů kilometrů.


Agamemnon - 21/1/2014 - 17:27

http://blogs.esa.int/rosetta/2014/01/21/rosetta-update-from-mission-control/

nejaké novinky o stave rosetty:
- všetky základné parametre sú v rámci prípustných hodnôt - teplota v palivových nádržiach, činnosť solárnych panelov (degradovali len veľmi málo, ak vôbec), teda úroveň aj elektrickej energie
- dnes začali konfigurovať ssd pamäť
- ďalší krok je zahriatie a roztočenie zotrvačníkov - to potvrá niekoľko dní
- AOS nastalo 18 min. neskôr ako bolo očakávané, dôvodom bol reštart počítača ku koncu prebúdzacej sekvencie - tím analyzuje dôvod, ale nejde o problém
- sonda bola prepnutá do X pásma, čo umožňuje lepšiu prenosovú rýchlosť - 9 kbps


Agamemnon - 21/1/2014 - 19:46

http://www.newscientist.com/article/dn24910-snoozebutton-glitch-delayed-rosettas-wakeup.html#.Ut684EBwbJE

nejaké ďalšie info:
- esa má niekoľko teórií, prečo reštart nastal... zisťujú, ktorá je tá pravá, aby prípadne mohli príčinu odstrániť
- k reštartu tiež došlo v septembri 2012, počas hibernácie
- pri hľadaní zeme použila sonda záložný star tracker, keďže ten, ktorý bol pôvodne na to určený, sa nestihol včas zohriať


David - 22/1/2014 - 09:51

quote:
9 miliónů kilometrů.


dík.


Agamemnon - 22/1/2014 - 19:55

pekný tool ukazujúci aktuálnu (a aj iné) pozíciu rosetty, kométy, zeme, etc...
vrátane vzdialenosti rosetty od zeme, slnka a aj od kométy

https://util1.estec.esa.int/rosetta/where_is_rosetta/


fritz.lochmann - 22/1/2014 - 21:58

quote:
pekný tool ukazujúci aktuálnu (a aj iné) pozíciu rosetty, kométy, zeme, etc...
vrátane vzdialenosti rosetty od zeme, slnka a aj od kométy
Parádna vec. Až som dobre videl, tak Rosetta spolu s kométou sa na prelome rokov 2016 - 2017 priblížia k dráhe Jupitera a v roku 2017 pobudnú v relatívne bezprostrednej blízkosti tohto obra.


Agamemnon - 22/1/2014 - 22:16

rosetta nemá dostatok energie zo slnka, aby mohla pracovať pri jupiteri (preto bola v hibernácií)... takže z toho asi veľa nebude (ak to rosetta dovtedy vôbec prežije, predsa len, bude dosť dlho pri aktívnej kométe)


fritz.lochmann - 23/1/2014 - 09:40

quote:
rosetta nemá dostatok energie zo slnka, aby mohla pracovať pri jupiteri (preto bola v hibernácií)... takže z toho asi veľa nebude (ak to rosetta dovtedy vôbec prežije, predsa len, bude dosť dlho pri aktívnej kométe)
Ale to je veľká škoda nemôcť využiť pozorovanie ako sa správa kométa v bezprostrednej blízkosti veľkej planéty. Ťažko dnes mudrovať, ale keď poznali dráhu a vzájomnú polohu týchto troch telies, mali s tým už počítať.




Agamemnon - 23/1/2014 - 10:03

ja myslim, ze oni by asi aj radi pouzili rtg...
lenze medzi tym, ze prakticky esa tuto tech. nema, nasa ju neda (lebo nemoze ani), a navyse neexistuje v sucasnosti dostupne palivo do rtg, tak asi velmi nemali na vyber


David - 23/1/2014 - 12:48

quote:
quote:
rosetta nemá dostatok energie zo slnka, aby mohla pracovať pri jupiteri (preto bola v hibernácií)... takže z toho asi veľa nebude (ak to rosetta dovtedy vôbec prežije, predsa len, bude dosť dlho pri aktívnej kométe)
Ale to je veľká škoda nemôcť využiť pozorovanie ako sa správa kométa v bezprostrednej blízkosti veľkej planéty. Ťažko dnes mudrovať, ale keď poznali dráhu a vzájomnú polohu týchto troch telies, mali s tým už počítať.





David - 23/1/2014 - 13:12

Sonda bude mít dost energie pro omezený provoz i ve vzdálenosti oběžné dráhy Jupitera, ovšem v té době by " jela " dva roky nad plánovanou misi.


Machi - 23/1/2014 - 13:21

Ne, energie mít dost nebude (opět).
Jestli bude nějaká třetí prodloužená mise (s jedním prodloužením se počítá a na druhé by ještě měla stačit energie), pak buď poletí jinam nebo, což je pravděpodobnější, budou se snažit sondu opět uvést do hibernace pro průlet afelem.

Jinak Rosetta se měla původně vydat ke kometě Wirtanen, že se jim podařilo rychle najít náhradní kometu, byl velký úspěch.
Rosetta je jedna z nejkomplikovanějších misí, která kdy letěla a nikdo nebude riskovat ztrátu kvůli dodatečným úpravám, které by stejně byly k ničemu.


Agamemnon - 23/1/2014 - 14:18

este jedna vec... solarne panely casom degraduju... takze ked nemala dost energie na fungovanie teraz, o 2 roky ich mat urcite nebude


David - 23/1/2014 - 23:34

Energii lze " střádat" a současné sluneční články fungují mnoho let, viz MER. V každém případě by bylo zajímavé sledovat co by udělala gravitace Jupitera s prachem a kamínky na povrchu, v kombinaci s rotací jádra by mohla být překročena úniková rychlost.


Machi - 3/2/2014 - 18:01

Co se týče doby, do kdy by mohla Rosetta normálně pracovat, tak při minimální degradaci solárních článků je to snad až do začátku roku 2017.
To znamená, že pokud se nic nepokazí, tak Rosettu čeká ještě nějaký ten rok práce.


xChaos - 3/2/2014 - 19:03

quote:
solarne panely casom degraduju...


ta degradace je hrozně přeceněnovaná (zejména ze strany odpůrců jejich používání na Zemi). To, co se udává jako jejich "životnost" je ve skutečnosti doba, kdy výkon poklesna na asi 75% (nebo 80% nebo tak něco) toho původního nominálního. A to může být taky třeba za 20 let.

Četl jsem o stovkách misí, který došlo buď palivo pro stabilizační trysky a/nebo se jim postupně porouchaly všechny gyroskopy.
Skutečně "vzácným" zdrojem v kosmu je schopnost stabilizace/kontroly orientace kosmického tělesa. Případně degradují akumulátory (na kterých to taky někdy závisí). Ale s některými solárně napájenými objekty ze 60.let bylo udržováno spojení celá desetiletí (Pioneer 6 holds the all-time longevity record, launched December 16, 1965, and last returning data December 8, 2000 - after almost 35 years.) - a to byla daleko starší technologie FV článků - neslyšel jsem zatím o žádném tělese, které by se odmlčelo kvůli degradaci FV článků, většinou se dřív porouchá něco jiného... [Upraveno 03.2.2014 xChaos]


Machi - 3/2/2014 - 20:38

Díval jsem se na přesnější data a situace vypadá asi takto.
Od března začne kontrola a testování přístrojů.
Plný neomezený provoz bude možný až od přelomu září a října.
Za předpokladu min. degradace článků pak bude možný až do konce června 2016. Někdy na přelomu 2016/2017 bude docházet energie i pro omezený provoz přístrojů. Nejpozději koncem února 2017 bude muset Rosetta přejít do stavu hibernace, pokud vůbec bude schválen pokus o průlet aféliem.
Pokud ano, pak je otázkou zda Rosetta vydrží, protože bude mít tentokrát aspoň o pětinu méně energie než při nedávné hibernaci (opět bez započítané degradace článků). To je dáno tím, že dráha Č-G zavede Rosettu o ~50 miliónů km dál od Slunce.
Pokud by přežila, pak k obnovení kontaktu by mohlo dojít někdy v červenci 2020.
K degradaci článků: V případě Rosetty je třeba počítat i se zaprášením od kometárního prachu. Jinak předpovědi hovořily o 13% snížení kapacity produkce energie během hibernace, což se snad podle nových zpráv z ESA nenaplnilo.

[Upraveno 03.2.2014 Machi]


Agamemnon - 5/3/2014 - 13:11

http://blogs.esa.int/rosetta/2014/03/05/rosetta-ready-for-payload-check-out/

vsetky zakladne systemy sondy su zapnute a funkcne... sonda funguje v normalnom rezime

plan najblizsej cinnosti:
17.3. - zapne sa osiris a postupne budu nasledovat vsetky dalsie vedecke pristroje (6 tyzdnov)
24.3. - osiris urobi prve snimky smerom na 67p

maj/jun - zacnu sa motoricke manevre na navedenie sondy ku 67p (momentalna trajektoria vedie cca 50000 km od asteroidu, rozdiel rychlosti je 800 m/s; cielom je 100 km od asteroidu, rozdiel rychlosti 1 m/s)
predbezne datumy:
7.5. - prvy testovaci zazih (-20 m/s relat. rychlost)
21.5. - -290 m/s
4.6. - -270 m/s
18.6. - -90 m/s

prilet k asteroidu 6.8.
[Edited on 05.3.2014 Agamemnon]


dodge - 28/3/2014 - 06:44

Rosetta má svoji kometu na dohled.



Takto viděla Rosetta svůj cíl (Kometu 67P/Churymov-Gerasimenko) 20.března 2014 ve vzdálenosti pět milionů km. Kometa je v malém kruhu vedle kulové hvězdokupy M107.

http://www.universetoday.com/110761/rosetta-spacecraft-spies-its-comet-as-it-prepares-for-an-august-encounter/


jamsed - 29/3/2014 - 07:09

Přistávací modul Philae byl po téměř 33 měsících probuzen z hibernace. Signál k jeho oživení byl ze Země vyslán včera (28.3.) v 06:00 UT a první odpověď na příkaz byla na Zemi přijata v 11:35 UT.

http://www.universetoday.com/110822/esa-awakens-rosettas-comet-lander/


dodge - 16/4/2014 - 08:03

Philae Lander si pořídil autoportrét.


Rosettiny sluneční panely, jak je patrné ze ZDPH zobrazovacího systému Philae ze 14.dubna 2014

http://www.universetoday.com/111265/rosettas-philae-lander-snaps-a-selfie/


Agamemnon - 7/5/2014 - 18:35

plánované manévre rosety, dátum a čas, delta-v, etc...
http://blogs.esa.int/rosetta/2014/05/07/thruster-burn-kicks-off-crucial-series-of-manoeuvres/

prvý zážih je dnes, o 1930 cest... 20 m/s delta-v


Agamemnon - 7/5/2014 - 20:53

podľa infa z fb/twitteru, zážih o 2030 prebiehal ok a podľa plánu
[Edited on 07.5.2014 Agamemnon]


Agamemnon - 8/5/2014 - 13:49

https://twitter.com/esaoperations/status/464318241306075136

"Initial analysis of 1st @ESA_Rosetta thruster burn last night shows 'very smooth manoeuvre.' Final results when available #67P"

vyzerá to dobre


pospa - 8/5/2014 - 13:55

Hm, ne že by to byl významný problém, ale na několika místech čtu, že první zážeh byl kratší než měl být a místo dv 20 m/s dodal jen 15 m/s.


Agamemnon - 8/5/2014 - 14:47

jj, to bolo aj na fb aj na twitteri esa/rosetty...
tvária sa, že je to okej...

detaily by mali byť zverejnené v blízkej dobe... som zvedavý


Agamemnon - 10/5/2014 - 23:07

podľa emily lakdawalla bol vykonaný celý plánovaný 20 m/s zážih a ten tweet (s 15 m/s) bol ešte počas zážihu (pred jeho skončením)


Agamemnon - 14/5/2014 - 18:22

http://blogs.esa.int/rosetta/2014/05/14/rosetta-instruments-ready-for-action/

všetky zariadenia/experimenty na rosette aj na philae majú go po prebudení


Agamemnon - 16/5/2014 - 08:00

a 67p (chury-gury, alebo ako ho nazvala emily lakdawalla) zacina rast chvost
http://www.esa.int/Our_Activities/Space_Science/Rosetta/Rosetta_s_target_comet_is_becoming_active


milantos - 16/5/2014 - 14:28

Emily, na rozdíl od tebe, používá oficiální jméno komety, alespoň v posledním svém blogu o Rosettě


Agamemnon - 16/5/2014 - 15:06

jop, viem
to bol webcast, myslim frasera caina... kde ju nazvala chury gury, aby to nemusela vyslovovat


Agamemnon - 21/5/2014 - 18:25

rosetta začala najdlhší plánovaný manéver... potrvá 8 hodín, delta-v nejakých 291 m/s

edit:
esa na @esaoperations tweetuje priebeh... zaujímavé veci
[Edited on 21.5.2014 Agamemnon]


Agamemnon - 22/5/2014 - 09:56

zazih prebehol bez problemov

"Last night's #Rosetta #BigBurn completed nominally - 'very stable performance - team very happy' says ESA Ops chief P. Ferri. Details later."
https://twitter.com/esaoperations/status/469386013971054592


Agamemnon - 4/6/2014 - 18:34

rosetta dnes začala podľa plánu druhý veľký zážih... zatiaľ je všetko okej, podľa twitteru...
zážih bude trvať niečo cez 6 hodín


Agamemnon - 5/6/2014 - 09:51

včerajší zážih prebehol podľa plánu
http://blogs.esa.int/rosetta/2014/06/05/big-burn-2-complete/


Agamemnon - 18/6/2014 - 21:07

dnešný zážih prebehol podľa plánu, delta-v cca 90 m/s


David - 22/6/2014 - 12:01

Sonda je cca 150 tis km od cíle, zajímalo by mne, kdy pošle nějaké fotky.


dodge - 24/6/2014 - 07:45

Rosetta detekovala vodu na své cílové kometě.

http://www.universetoday.com/112754/rosetta-detects-water-on-its-target-comet/


David - 27/6/2014 - 06:58

100.000 km od komety a detailní fotky pořád nic, nebo už něco poslala?


Agamemnon - 27/6/2014 - 07:27

posledna zverejnena fotka je zo 4.6.
http://www.esa.int/Our_Activities/Space_Science/Rosetta/Rosetta_s_comet_expect_the_unexpected

tiez emily lakdawalla pocitala, ze aby na fotkach z rosetty bolo vidiet objekt podobnej velkosti ako na prvych fotkach z dawn (tj. par pixelov), tak rosetta bude musiet byt vo vzdialenosti cca 44000 km od 67p (co sa stane prvy julovy tyzden)
+
esa oznamila, ze dalsia fotka bude okolo 3.7. a potom kazdy dalsi tyzden


Agamemnon - 27/6/2014 - 07:29

a este je toto video/sekvencia z navigacnej kamery - ale tam vela nevidiet

http://blogs.esa.int/rosetta/2014/06/25/comet-67pc-g-in-rosettas-navigation-camera/
[Edited on 27.6.2014 Agamemnon]


Agamemnon - 3/7/2014 - 15:30

vcerajsi manever prebehol podla planu...
navyse esa zverejnila dalsiu fotku:
via twitter:
https://twitter.com/ESA_Rosetta/status/484683360019955712

resp. esa:
http://blogs.esa.int/rosetta/2014/07/03/the-comet-takes-shape-one-pixel-at-a-time/
[Edited on 03.7.2014 Agamemnon]


David - 4/7/2014 - 07:30

To musí být úžasný pocit pro tvůrce a řídící tým projektu, kometa v dohledu cca jako stacionární dráha Země. Jestli se to povede, bude to " bomba" a vynese Evropu hned za USA ve výzkumu těles Sluneční soustavy.


David - 5/7/2014 - 01:13

40.000 km. od komety.


David - 5/7/2014 - 06:26

V současnosti uvolňuje kometa O,3 litru vody za vteřinu dle ESA.


David - 6/7/2014 - 07:08

Na VEBu ESA je zajímavé srovnání velikosti komety s pozemskými objekty počínaje pyramidami v Gize a konče Mt. Everestem.

http://blogs.esa.int/rosetta/2014/07/01/four-complete-six-to-go-burning-down-to-comet-rendezvous/


David - 8/7/2014 - 07:27

25.000 km a 29 dní k setkání.


dodge - 8/7/2014 - 14:50

Evropská sonda Rosetta je čím dál blíže cíli historické mise.

V neděli 6. července odstartoval na časové ose poslední měsíc, jenž dělí vesmírné plavidlo agentury ESA od činu, který nemá v dějinách dobývání vesmíru obdoby: v duchu předzvěsti přistání na kometě se Rosetta stane umělou družicí komety Čurjumov-Gerasimenko a přinese obecně takové poznání těchto kosmických vlasatic, o jakém se lidem dosud nezdálo.

http://www.astro.cz/clanek/6354?utm_source=news&utm_medium=mail&utm_campaign=clanky


David - 9/7/2014 - 11:19

Dnes ve 13.57 další manévr, rychlost přibližování klesne již na pouhých 43 m/s.


Agamemnon - 9/7/2014 - 14:52

zazih bol uspesny (via twitter)


Agamemnon - 9/7/2014 - 16:46

papierový model ak má niekto záujem
https://twitter.com/ESA_Rosetta/status/486863829222313985


David - 10/7/2014 - 06:28

Sonda finišuje, už ji čekají jen dva větší manévry : 16. a 23. 7. ve vzdálenostech 10 a 5 tis. km sníží rychlost přibližování na 18 a 8 m/s. 3.srpna pak ve vzdálenosti cca 300 km sníží rychlost přibližování na 1 m/s a konečně 6.srpna vstoupí na orbitu cca 50x5 km.
Nyní je již pod 20.000 km od cíle.


Agamemnon - 10/7/2014 - 15:18

http://blogs.esa.int/rosetta/2014/07/10/the-three-faces-of-rosettas-comet/


David - 14/7/2014 - 07:51

Méně než 14.000 km od cíle, zdá se že manévry šlapou " jako hodinky".


Agamemnon - 15/7/2014 - 18:41

tak... 67p má veľmi zaujímavý tvar

http://www.planetary.org/blogs/emily-lakdawalla/2014/07150633-quick-rosetta-update.html



edit:
na UMSF padla otázka, ktorá časť z tých dvoch je churyumov a ktorá gerasimenko
[Edited on 15.7.2014 Agamemnon]


dodge - 16/7/2014 - 05:59

Rosetta odhalila dvojité jádro komety 67P.

http://www.astro.cz/clanek/6363?utm_source=news&utm_medium=mail&utm_campaign=clanky


David - 16/7/2014 - 08:34

Bude zajímavé sledovat jak působí gravitace v tomto nesymetrickém páru. Variantou může také být, že se kometa právě dělí, rotace kolem osy páru by mohla překonat gravitačním vazbu obou částí, zejména když jejich uspořádání je asymetrické.


Agamemnon - 16/7/2014 - 10:23

dnesny zazih zacina o 1136 utc (1336 cest), bude trvat cca 26 min. a delta-v je 11 m/s


Agamemnon - 16/7/2014 - 14:53

quote:
dnesny zazih zacina o 1136 utc (1336 cest), bude trvat cca 26 min. a delta-v je 11 m/s


zazih uspesny...

via twitter:
https://twitter.com/ESA_Rosetta/status/489382113259814913
"Today's burn is complete! Just three more to go before arrival: 23 July, 3 Aug & 6 Aug."


David - 16/7/2014 - 14:55

Sonda je již méně než 10.000 km od komety. V roce 1840 a 1959 se kometa přiblížila k Jupiteru, resp. vstoupila do jeho gravitační sféry. To by mohlo být signálem rozpadu, což podporuje i vysoká aktivita a dvojnásobné množství prachu než plynu v ohonech. V každém případě přibyl ve výzkumu další velice zajímavý aspekt s kterým projekt nepočítal a bude klást i vyšší nároky na finální řízení mise.


pospa - 16/7/2014 - 17:03

Jsem zvědavý, jak Philae v listopadu osedlá tuhle gumovou kačenku.



Autor: Alex Parker


yamato - 16/7/2014 - 18:15

quote:
Bude zajímavé sledovat jak působí gravitace v tomto nesymetrickém páru. Variantou může také být, že se kometa právě dělí, rotace kolem osy páru by mohla překonat gravitačním vazbu obou částí, zejména když jejich uspořádání je asymetrické.


mozno drzi pokope len zazrakom a pristavajuci philae bude ta posledna kvapka potrebna k rozpadu to by boli unikatne fotky...


David - 17/7/2014 - 13:42

8.000 km od komety. Před 30 lety provedla americká sonda ICE z této vzdálenosti první průlet a průzkum jádra komety v historii kosmonautiky. První zblízka zkoumanou kometou byla P/Giacobini-Zinner.


Agamemnon - 17/7/2014 - 14:21

OT: to bola medzinarodna sonda (nasa/esa), nie? este aj v nazve to ma...


David - 17/7/2014 - 14:46

Zde je zářný příklad " mezinárodnosti ". Jednalo se o americkou sondu s pracovním označením Explorer-3, která byla postavena v USA, vypuštěna americkou raketou a řízena americkým řídícím střediskem. Část přístrojového vybavení byla dodána z Evropy, proto byla označena jako " mezinárodní". Pikantní je že Američané uvažují o jejím " oživení".
Já chápu jako mezinárodní ten případ, kdy se partner podílí na zásadní části mise, příkladně na výrobě,řízení a provozu sondy.
Je zajímavé že současníci sondy, sovětské sondy Venera-Galej nesly příkladně naši pohyblivou plošinu a jejich vlastníkem byl SSSR, nikoli Interkosmos.


Agamemnon - 17/7/2014 - 15:06

to ozivenie je crowdsourcovana sranda... tj... toto je fakt medzinarodna vec, a kto to vlastne zaplatil, nezistis


ales - 17/7/2014 - 19:37

Na webu ESA byly zveřejněny nové Rosettou pořízené snímky komety 67P z 14.7.2014 a z nich vytvořené "video" ukazující rotaci tělesa (rotující ve skutečnosti cca 1x za 12 hodin). 67C je opravdu zvláštní těleso a bude zajímavé, sledovat jeho další detaily.

http://blogs.esa.int/rosetta/2014/07/17/the-dual-personality-of-comet-67pc-g/


dodge - 18/7/2014 - 06:17

http://science.nasa.gov/science-news/science-at-nasa/2014/17jul_rosetta/


David - 18/7/2014 - 07:26

Vypadá to, že osa rotace je někde mezi oběma částmi a ony se kolem ní převalují. Ta menší je o polovinu větší než Sněžka, jsem zvědav na počítačový model jako měla Itokawa.
Bylo by zajímavé spočítat při jaké rychlosti rotace převládne odstředivá síla nad gravitací , je pravděpodobné, že zahřívání Sluncem během dalších přiblížení rotaci urychlí.
Je kupodivu, že toto bizardní těleso nerozdělily slapové síly při přiblíženích k Jupiteru.


Agamemnon - 21/7/2014 - 13:56


yamato - 21/7/2014 - 14:04

Mna by zaujimalo, ci dialkove pozorovania zmien jasnosti nasvedcovali tomu, ze ide o "dvojite" teleso. Vzhladom na uroven prekvapenia asi nie...


David - 21/7/2014 - 14:12

S fotografiemi je zatím bída, to i ti Japonci byli štědřejší když se blížili k Iotawě, jsem zvědav, jaký bude " přísun" z bezprostřední blízkosti.


Agamemnon - 21/7/2014 - 14:20

quote:
S fotografiemi je zatím bída, to i ti Japonci byli štědřejší když se blížili k Iotawě, jsem zvědav, jaký bude " přísun" z bezprostřední blízkosti.


taký ako teraz...
fotografie sú "nedostupné" prvých 6 mesiacov; všetko, čo sprístupnujú, sú v podstate výnimky - také sú zmluvy s ved. inštitúciami, ktoré postavili prístroje - majú exkluzívny prístup k dátam počas polroka (btw - toto je bežná prax esa aj nasa; ak niekto zverejňuje fotografie skôr, tak je to výnimka z pravidla (msl)... niekto na, myslím, umsf odpovedal niekomu, kto sa tam na to sťažoval, nech skúsi popýtať fotky zo včera z hubble)


David - 21/7/2014 - 15:01

To snad není ani možné, že by snímky " syslovali " půl roku, je vidět, že v Evropě financování není na výsledcích závislé- "to se to bádá, když to platí všichni jako ovce " / volně parafrázován Werich /.


pospa - 21/7/2014 - 15:22

quote:
... je vidět, že v Evropě financování není na výsledcích závislé- "to se to bádá, když to platí všichni jako ovce "

Davide, je vidět, že o financování vědecko-výzkumných programů / projektů v Evropě moc jasno nemáš. Pak bys takovou hloupost nemohl napsat.
Mohu ti doporučit například účast na některé z příštích KNP, kde si tuto problematiku můžeš vyjasnit přímo s profesionály - vědci, nebo pracovníky CSO.
Pak pochopíš, že je to přesně naopak - pokud evropský vědec nedodá výsledky svého experimentu včas podle plánu, tak o peníze na svůj experiment příjde, resp. musí je vrátit.
Přičemž ke zpoždění může a taky většinou dochází vlivem odkladu startu nosiče, nákladu, návratu vzorků z ISS, atd, což vědec sám nemá šanci nijak ovlivnit a je jaksi ve vleku událostí.
Termín pro odevzdání výsledků se o tyto odklady neposouvá = zůstává fixní!

(Michal Václavík, nebo Jana Kvíderová by mohli vyprávět ...)


Agamemnon - 21/7/2014 - 16:06

quote:
To snad není ani možné, že by snímky " syslovali " půl roku, je vidět, že v Evropě financování není na výsledcích závislé- "to se to bádá, když to platí všichni jako ovce " / volně parafrázován Werich /.


ešte raz: to odkladanie uverejňovania výsledkov, fotiek, prístupu, etc, je politika ako v európe, tak aj v usa


David - 21/7/2014 - 18:56

Bral jsem to tak, že o projektech v Evropě nerozhodují parlamenty / v USA Kongres/, ale prostředky které plynou do ESA se tam spotřebují a není tedy potřebné jednotlivé projekty prezentovat veřejnosti, neb o nich nerozhodují zákonodárci, ale byrokrati v ESA.
Zkrátka není potřeba veřejné kontroly, zda byly účelně či budou účelně využity.


ales - 21/7/2014 - 19:36

Podrobný popis a vysvětlení toho "zpoždění veřejného přístupu k datům" je např. v článku na http://blogs.esa.int/rosetta/2014/07/16/access-to-rosetta-data/ . Jde o tzv. "proprietary period" a u Rosetty se členské státy ESA rozhodly pro 6 měsíců. Podle toho článku je hlavním smyslem "proprietary period" to, aby první a výlučný přístup k datům měly ty vědecké týmy, které celá desetiletí připravovaly své přístroje a experimenty. Je to jejich odměna a konkurenční výhoda před ostatními vědci.

Jak už psal Agamemnon, tak okamžité zveřejňování některých dat (tzv. "open data") je vlastně výjimkou, danou dohodou všech zúčastněných. V článku je zmíněno, že "proprietary period" (tedy několikaměsíční odklad zveřejnění dat) mají např. Hubble, Chandra, MESSENGER, Mars Express, XMM-Newton a také Rosetta. Naopak "open data" politiku mají marsovské rovery, Cassini-Huygens, SOHO nebo třeba PROBA-2.

Podle mne nám nezbývá nic jiného, než to akceptovat a doufat, že rychle zveřejnit se toho z Rosetty rozhodnou co nejvíc (snad vždy alespoň pár fotek brzy po pořízení). Podle toho výše zmíněného článku by měla být vybraná data z Rosetty rychle zveřejňována hlavně při klíčových událosech (při navádění na oběžnou dráhu kolem komety, při přistávání modulu Philae na kometě a při maximálním přiblížení komety (a sondy) ke Slunci.


Machi - 22/7/2014 - 00:29

quote:
Podrobný popis a vysvětlení toho "zpoždění veřejného přístupu k datům" je např. v článku na http://blogs.esa.int/rosetta/2014/07/16/access-to-rosetta-data/ . Jde o tzv. "proprietary period" a u Rosetty se členské státy ESA rozhodly pro 6 měsíců. Podle toho článku je hlavním smyslem "proprietary period" to, aby první a výlučný přístup k datům měly ty vědecké týmy, které celá desetiletí připravovaly své přístroje a experimenty. Je to jejich odměna a konkurenční výhoda před ostatními vědci.


Ten článek je bohužel dost nepřesný. Za prvé 6-ti měsíční perioda je s otazníkem. Může být totiž i delší. Stalo se to u mise Dawn (místo slíbených tří měsíců to bylo 12 nebo 15), data z Philae jsme až na výjimky doposud neviděli (mám na mysli průlety okolo Země, Marsu, Šteins a Lutetie). Data z Rosetty jsou zatím ne úplně košér (nicméně jsou prakticky plně použitelné i pro vědeckou práci), ale aspoň že jsou (opět mám na mysli data z období před hibernací). Dále samozřejmě s tímto článkem odpadá častá výmluva ESA, že ona za to nemůže, protože data vlastní organizace, které dodaly experimenty. ESA je totiž vlastníkem navigačních kamer a dohodla se s týmem OSIRIS, že data zveřejňovat nebude (až na schválené výjimky).

quote:
Naopak "open data" politiku mají marsovské rovery, Cassini-Huygens, SOHO nebo třeba PROBA-2.


Nevím jak u zbývajících, ale Cassini-Huygens rozhodně nemají politiku "open-data". Jediné co je k dispozici jsou silně komprimované jpegy originálních snímků, které jsou pro většinu vědecké práce naprosto nepoužitelné. Data zbývajících přístrojů nejsou k dispozici hned vůbec a to ani v náhledu. Snímky z Huygensu pronikly ven hned po přistání náhodou a byl z toho docela poprask. U Cassini je "proprietary period" 9 měsíců a je dodržována velmi pečlivě až na drobné výjimky, kdy se nepodaří data včas připravit (stalo se to například kdysi dávno u dálkoměrných měření radarem nebo radarových snímků ledových měsíců). Jinak většině nadšenců úplně stačí ty jpegy a to mají na mysli, když chtějí po ESA "raw" snímky. Já ten pojem nemám rád, protože je matoucí, právě proto, že někdo si pod tím představuje komrimované náhledy z Cassini, ale vědci si pod tímto pojmem samozřejmě představí "raw" snímky, které produkuje kamera (to znamená snímky v plné kvalitě, akorát nekalibrované).


David - 22/7/2014 - 06:43

Jde pouze o snímky, nedovedu si představit, že by stejně postupovala NASA při přibližování k cílům. Nechápu co chtějí " vědci" z ESA na snímcích " vybádat", kometární jádro už před deseti lety vyfotila detailně a zblízka NASA v přímém přenosu.
Zásadní otázka nestojí, kdo sondu postavil a provozuje, ale kdo to všechno platí. a to jsem já - daňový poplatník a chci za své peníze informace a to hned !
Kdyby stejně postupovala NASA, tak na své bádání nedostane ani cent!


Agamemnon - 22/7/2014 - 07:17

quote:
Jde pouze o snímky, nedovedu si představit, že by stejně postupovala NASA při přibližování k cílům. Nechápu co chtějí " vědci" z ESA na snímcích " vybádat", kometární jádro už před deseti lety vyfotila detailně a zblízka NASA v přímém přenosu.
Zásadní otázka nestojí, kdo sondu postavil a provozuje, ale kdo to všechno platí. a to jsem já - daňový poplatník a chci za své peníze informace a to hned !
Kdyby stejně postupovala NASA, tak na své bádání nedostane ani cent!


ty necitas odpovede, co ti piseme, vsak? len stale opakujes dokola svoje, nie?

uz traja/styria rozni ludia sme ti tu napisali, ze nasa ma uplne rovnaku politiku a ze ak niekto (msl napr.) zverejnuje nejake obrazky, tak je to vynimka z beznej praxe
[Edited on 22.7.2014 Agamemnon]


David - 22/7/2014 - 11:36

Nezbývá tedy než doufat, že Dawn a NH dostanou vyjímku a budu moci sledovat jejich přibližování k cílovým objektům se zpožděním v hodinách nikoli měsících.


Machi - 22/7/2014 - 11:48

quote:
Nezbývá tedy než doufat, že Dawn a NH dostanou vyjímku a budu moci sledovat jejich přibližování k cílovým objektům se zpožděním v hodinách nikoli měsících.


No tak doufat můžeš. U Dawnu pochybuji, protože kamera je z MPS (stejně jako OSIRIS na Rosettě) a oni prostě nevidí důvod proč něco měnit. A i kdyby to změnili, tak snímky se nepořizují každý den, ale třeba jednou týdně.
U New Horizons snímky uvidíme snad hned (aspoň je to slíbeno), ale hned zde znamená - až dorazí na Zemi, což při daných přenosových rychlostech a vzdálenosti znamená zpoždění ~jeden den a navíc jen u prioritních snímků. Většinu ze snímků ve skutečnosti uvidíme třeba i měsíce po průletu (půl roku až rok bude trvat přehrání dat zpět na Zemi).


Agamemnon - 22/7/2014 - 12:08

dawn nema vynimku, aspon pri veste ju nemal (co som niekde cital)


Machi - 22/7/2014 - 14:02

Neexistuje nic jako výjimka. Vedoucí experimentu se klidně může rozhodnout, že dá data online ihned a nikdo mu to nezakáže.
Ale proč by to dělal. Tyhle ochranné lhůty jsou něco jako cla v obchodu. Chrání produkci vědy v daném ústavu.
Proto i data z misí, která jsou k dispozici tzv. ihned, jsou téměř vždy nějak znehodnocena, aby se ztížilo případné zneužití jinými vědci v době ochranné lhůty.


David - 22/7/2014 - 16:09

Poslední snímek na stránce ESA je ze 14. t.m., pro srovnání OPPy má snímky ze Sol 3729, t.j z 20. t.m.
Pokud si vzpomínám tak i ti Japonci, když se blížili k Itokawě měli na Vebu snímky den staré.


NVítězslav - 22/7/2014 - 16:24

Snad bychom se mohli shodnout, že ESA má velké "rezervy", jak se říkalo za socíku, v sebeprezentaci.

Nevím, jak je to se snímky a jejich uvolňováním ke zveřejnění - ale umíte si představit tu smršť zpráv a televizních šotů, kdyby se k podobné akci chystala NASA? Všude by bylo přerosettováno, každé zprávy by obsahovaly aspoň zmínku o tom, jak se Rosetta cítí, jakou má teplotu, co jí hrozí, co jí nehrozí, co si o tom co jí hrozí a nehrozí myslí která celeryta a jak s údivem zjišťuje, jak je daleko - prostě člověk by se už bál otevřít konzervu, že na něj místo šprotů v tomatě vykoukne Rosetta...

A realita? Na ČT24 rozhovor s Pacnerem, jak se mu koukalo na start Apolla 11...

Zeptejte se lidí mimo nás - kosmocvoky, co jim říká Rosetta nebo Čurjumov-Gerasimenko. Velký kulový...


Machi - 22/7/2014 - 16:32

quote:

Pokud si vzpomínám tak i ti Japonci, když se blížili k Itokawě měli na Vebu snímky den staré.


Ano, to je pravda - http://www.isas.jaxa.jp/e/topics/2005.shtml.
Osobně mám na to takový názor, že by měli dát k dispozici online snímky z navigačních kamer (ty vlastní ESA). Ty sice budou zajímavé až když bude sonda u komety (mají totiž 5× nižší rozlišení než OSIRIS NAC) a jsou jen černobílé, ale byl by to dobrý kompromis.
Jinak, že má ESA blbé PR je známo. Ovšem také má podstatně nižší rozpočet na PR než NASA.
Zajímavý článek k tématu od vědce, který byl (či je?) v jednom z vědeckých týmů Rosetty je zde - http://scienceblogs.de/planeten/2014/07/18/europaeische-oeffentlichkeitsarbeit-zwischen-ringen-um-glaubwuerdigkeit-purer-existenzangst-und-einem-unmenschlichen-publikationsdruck/. Upozorňuji, že je v němčině.


Agamemnon - 22/7/2014 - 17:19

a opportunity, david... je tam koľko? mesiac-dva? alebo 10 rokov?

btw - esa vopred povedala, že nové snímky budú raz za týždeň... tento týždeň bude ďalšia snímka/séria (vo štvrtok, iirc + v stredu je ďalší zážih)

edit:
btw, pr esa je zlá, to sa zhodneme nič nové

edit 2:
ešte jedna vec... je pekné, že všetci nadávajú na esa, ale v tomto prípade ten, kto má rozhodujúce slovo o obrázkoch je MPS (aj keď esa im ustúpila s tým navcamom)
[Edited on 22.7.2014 Agamemnon]


NVítězslav - 22/7/2014 - 18:33

Já netrvám na snímcích - ale trochu propagace by neškodilo! Takhle to vypadá, že ESA nic nedělá. O Roskosmosu se novináři zmíní aspoň při startu a přistání další posádky ISS, ESA jako by nebyla. Animace, povídání o startu, o dráze, vysvětlování všech těch manévrů - trošku vzrušení "Naskočí motor - nenaskočí? Naskočil!". Když přistává cokoli na Marsu - záběry do řídího roomu, všichni se třesou napětím - a pak ruky hore jak při odzemku, padají si do náručí, plácají se po zádech, ani na harašení si (Američani!) pozor nedávají...

A ESA? Nuda šedivá! Škoda, přeškoda...


Agamemnon - 22/7/2014 - 18:45

ale toto nie je chyba esa... ale novinárov...

čo sa týka tejto misie, tak esa robí na svoje pomery a so svojím rozpočtom veľmi dobrú robotu...
rôzne súťaže pre verejnosť - v súvislosti so zobúdzaním v januári, tiež v súvislosti so vstupom na orbitu teraz v auguste...
má pripravený program pri príležitosti vstupu na orbitu... tiež má pripravený program pre pristátie...
mala veľmi slušný prenos zo zobúdzania, kopa rozhovorov, infa, etc...
veľmi dobre pôsobí na twitteri - handleri esaoperation, esa_rosetta, philae2014... tiež na facebooku... pre pristátie aj pre zachytenie na orbite má pripravené akcie na twitteri aj facebooku (#wakeuprosetta, #rosettaarewethereyet)
tiež na youtube... pripravila vynikajúce animácie pre deti v súvislosti s letom rosetty, tiež rôzne informačné videá, o rosette, o trajektórií, etc...
etc


alamo - 22/7/2014 - 22:46

akú má momentálne roseetta, v tom postavení k zemi v akom je, vlastne asi prenosovú rýchlosť pre dáta?


Machi - 22/7/2014 - 22:54

Moc velkou ne. Přesné informace o aktuální přenosové rychlosti nebyly snad ani zveřejněny. Dříve se psalo o rychlosti 14-22 kbit/s. Pro splnění vědeckých cílů pak stačí 5 kbit/s.


David - 23/7/2014 - 07:05

Dnes kolem poledne bude poslední větší brzdící manévr, rychlost klesne na 8m/s, vzdálenost 4000 km.
Nastane fáze setkávání.
Zklamání z výkonů Rossety je dáno výkonností informačních systémů, které umožňují účastníkům " být při tom " nejen na Zemi, ale i ve Vesmíru. Vzpomněl jsem Itokawu, také to bylo malé těleso a bylo bezvadné sledovat, jak se sonda přibližovala a z rozmazané skvrnky se stalo reálné těleso, jak je měřili, mapovali atd..
U Rosety je poslední " bombou " mezi snímky papírový model skeletu sondy, resp. animace pro zvolna chápající diváky.
Nemohu se ubránit dojmu, že je to tím že ESA " má své jisté" a nemusí o peníze nijak bojovat a tedy ani prezentovat své snažení před veřejností.
Byl by jistě zajímavý průzkum na téma " co je ESA, co dělá, a kolik nás to stojí" , odhaduji, že nevědomost by byla vysoko přes 90%.


Agamemnon - 23/7/2014 - 07:31

quote:
Byl by jistě zajímavý průzkum na téma " co je ESA, co dělá, a kolik nás to stojí" , odhaduji, že nevědomost by byla vysoko přes 90%.


vysledky by boli presne rovnake ako keby si sa v usa spytal, co je to nasa, co robi a kolko to americanov stoji...
to je univerzalna vec; zaujem o vesmir a aktivity cloveka v nom je v podstate rovny 0


Agamemnon - 23/7/2014 - 10:21

dnesny zazih je 1038 utc a bude trvat 16 min 35 s


Agamemnon - 23/7/2014 - 13:29

dnesny zazih uspesne ukonceny


pospa - 24/7/2014 - 12:08

Rosetta tým potvrdil, že dnes uvolní nejnovější snímek(y) 67P v 15:00 CEST.
No sláva


Agamemnon - 24/7/2014 - 12:57

quote:
Rosetta tým potvrdil, že dnes uvolní nejnovější snímek(y) 67P v 15:00 CEST.
No sláva


jj, toto je podla planu, co oznamili na zaciatku...
snimky vo stvrtok o 1500 cet


Agamemnon - 24/7/2014 - 15:23

nove foto + 3d model
http://blogs.esa.int/rosetta/2014/07/24/hints-of-features/
[Edited on 24.7.2014 Agamemnon]


alamo - 24/7/2014 - 15:59

že by to bolo toto?
http://transformers.wikia.com/wiki/Rubber_Ducky


ales - 24/7/2014 - 22:16

Z toho dnešního článku na "Rosetta blogu" připomínám informaci, že další obrázky z OSIRIS kamery sice budou až za týden (31.7.2014), ale že obrázky z NAVCAM (s nižším rozlišením) plánují zveřejňovat každý den (v průběhu závěrečného přibližování). Takže důvod k radosti asi budeme mít častěji než dosud.

Ovšem obrázky z NAVCAM jsou zatím pořád ještě dost "hrubé", takže na lepší detaily si zřejmě budeme muset pár dní počkat.

Obrázek z NAVCAM z 23.7.2014:


Obrázky z OSIRIS z 20.7.2014 (tedy z větší vzdálenosti a přesto o dost lepší):


dodge - 25/7/2014 - 06:00

http://science.nasa.gov/science-news/science-at-nasa/2014/24jul_rosetta/


David - 25/7/2014 - 07:00

Úžasný " bramboroid", jsem zvědav na teorie jak se mohl takhle zformovat.


Ervé - 25/7/2014 - 07:34

Buď spojením dvou asteroidů, nebo naopak zásahem s odstřelením ostatního materiálu.


milantos - 25/7/2014 - 14:09

Přesně takhle vznikla všechna tělesa sluneční soustavy -včetně i těch největších - vzájemnými srážkami.Při menších rychlostech došlo ke "spojení" , při větší rychlosti naopak k "vyražení" části hmoty nebo celkové destrukci. Takže takovéhle patvary na nás v oblasti asteroidů a komet čekají. Pouze u velkých těles ( planety ,malé planety - plutoidy ) došlo k přetavení a mají kulový tvar


Agamemnon - 27/7/2014 - 11:29

bola tu otázka na rýchlosť prenosu pred pár dňami...

z twitteru (z 25.7.):
"Today, @ESA_Rosetta transmits signals to Earth at 45,706 bits/sec."


David - 28/7/2014 - 13:41

2.200 km od cíle.


dodge - 31/7/2014 - 05:37

http://www.space.com/26689-rosetta-probe-comet67p-neck-photos.html


-=RYS=- - 31/7/2014 - 06:50

quote:
http://www.space.com/26689-rosetta-probe-comet67p-neck-photos.html


Skoda, ze na sondu nenainstalovali 50cm dalekohled na rotacni vyklopne plosine obdobne jako ma takovy dalekohled tusim MRO na orbite Marsu.
Rikam si, ze az skonci hlavni program sondy, tak nasledne by letala na orbite Slunce bez uzitku. S dalekohledem by se zvysila funkcnost sondy s programem monitorovani asteroidů a komet.

Podobny dalekohled mohli dat i na New Horizont.
Ma myslenka je takova, ze po hlavnim programu sond by mohl navazat sekundarni program. Stejne jako ta sonda co vystrelila ten medeny projektil proti komete a po skonceni programu ted tusim foti nejblizsi asteroidy okolo kterych jen proleta (je na orbite okolo Slunce) a upresnuje drahy teles a zaroven (tusim) upresnuji z fotek z ceho je teleso vytvoreno.
Zkratka, kdyz se vysila do hlubokeho vesmiru sonda, ktera by mela vydrzet fungovat i po hlavnim programu alespon par mesicu, tak by mela byt osazena alespon infrakamera kvuli hledani komet a asteroidu.


David - 31/7/2014 - 08:46

1.364 km od cíle.


dodge - 31/7/2014 - 10:05

Evropští vědci stále aktualizují údaje o kometě, kterou stíhá Rosetta.

Aby řízení letu sondy Rosetta mohlo dobře připravit přílet ke kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko a přistání modulu Philae na jejím povrchu (i když toto je ještě daleko), musí mít k dispozici detailní data o povrchu komety a okolním prostředí. Počítačové modely dvojitého tělesa jsou již díky přístrojům Rosetty detailní docela dost, přistání na kometě si však ještě vyžádá práce spoustu.

http://www.astro.cz/clanek/6379?utm_source=news&utm_medium=mail&utm_campaign=clanky


dodge - 31/7/2014 - 10:07

[Upraveno 31.7.2014 dodge]


David - 31/7/2014 - 10:23

Absence kráterů, 6 dní do setkání.


Machi - 31/7/2014 - 11:55

quote:

Skoda, ze na sondu nenainstalovali 50cm dalekohled na rotacni vyklopne plosine obdobne jako ma takovy dalekohled tusim MRO na orbite Marsu.


A proč ne 5-ti metrový dalekohled. Každá sonda, která se odlepí od Země by měla mít aspoň 5-ti metrový dalekohled!


milantos - 31/7/2014 - 12:26

quote:
Absence kráterů, 6 dní do setkání.

Kráter nevzniká asi každý den a ta kometa je poměrně krátkoperiodická, takže každých 6,5 roků projde přísluním. A tam se ty nerovnosti rychle zahlazují, vzhledem ke struktuře a složení jádra komety.


Agamemnon - 31/7/2014 - 15:18

dnesne obrazky z osirisu:
http://blogs.esa.int/rosetta/2014/07/31/catching-up-with-the-comets-coma/


Agamemnon - 31/7/2014 - 18:48

a príbeh pokračuje


pospa - 31/7/2014 - 20:21

Fan-tastik! foceno ze vzdálenosti 1950 km před dvěma dny.


-=RYS=- - 31/7/2014 - 21:20

quote:
quote:

Skoda, ze na sondu nenainstalovali 50cm dalekohled na rotacni vyklopne plosine obdobne jako ma takovy dalekohled tusim MRO na orbite Marsu.


A proč ne 5-ti metrový dalekohled. Každá sonda, která se odlepí od Země by měla mít aspoň 5-ti metrový dalekohled!


Asi jste me nepochopil. Mel jsem na mysli to, ze 50cm palubni teleskop neni tak velky a tezky na to, aby se nevesel na vetsinu sond do hlubokeho vesmiru. Podivejte se namisteni teleskopu na MRO.


Agamemnon - 31/7/2014 - 21:25

práveže machi pochopil až veľmi dobre


pospa - 31/7/2014 - 22:03

quote:
Mel jsem na mysli to, ze 50cm palubni teleskop neni tak velky a tezky na to, aby se nevesel na vetsinu sond do hlubokeho vesmiru.
RYSi, jen pár faktů o MRO-HiRISE a možná ti to docvakne samo:

Hmotnost: 65 kg
Vnější rozměry: d = 0,7 m ; l = 1,4 m
Cena: 40 mil USD
Datová velikost základního nekomprimovaného snímku: 28 Gbit
Datová velikost komprimovaného snímku před odesláním: 11,2 Gbit
Elektrický příkon: 60 W


David - 1/8/2014 - 07:09

1.153 km a 5 dní do setkání.


Agamemnon - 1/8/2014 - 17:28

http://blogs.esa.int/rosetta/2014/08/01/first-estimates-of-comets-temperature/

teplota na povrchu 67p je -70 C, čo je viac ako očakávali... tiež to znamená, že väčšina povrchu je pokrytá prachom a nie ľadom...


dodge - 2/8/2014 - 07:51

Rosetta Closing in on Comet 67P/Churyumov-Gerasimenko after Decade Long Chase.



http://www.universetoday.com/113626/rosetta-closing-in-on-comet-67pchuryumov-gerasimenko-after-decade-long-chase/

Rosetta’s Comet Is Too Hot For Complete Ice Surface, Spacecraft En Route Reveals.



http://www.universetoday.com/113616/rosettas-comet-is-too-hot-for-complete-ice-surface-spacecraft-en-route-reveals/


-=RYS=- - 2/8/2014 - 10:08

quote:
quote:
Mel jsem na mysli to, ze 50cm palubni teleskop neni tak velky a tezky na to, aby se nevesel na vetsinu sond do hlubokeho vesmiru.
RYSi, jen pár faktů o MRO-HiRISE a možná ti to docvakne samo:

Hmotnost: 65 kg
Vnější rozměry: d = 0,7 m ; l = 1,4 m
Cena: 40 mil USD
Datová velikost základního nekomprimovaného snímku: 28 Gbit
Datová velikost komprimovaného snímku před odesláním: 11,2 Gbit
Elektrický příkon: 60 W


Mirku, je mi to jasne, nevedel jsem, ze ten dalekohled je tak velkej.
Vahove by sel.
Tudiz dobre, ale co mensi dalekohled, treba 15-20cm teleskop?
Bylo by to porad lepsi nez male prehledove technicke kamerky.

Co se tyce velikosti snimku, tak ses asi spletl.
Typickej space ccd cip ma 2048x2048 pixelu x 512 urovni sedi.
To da plus minus neco okolo 20-30Mb RAW obrazku.
Spise si myslim, ze misto Gbit tam spise melo byt Mb.
Mam digi fotak Canon a raw to dava okolo 50Mb pri zhruba 3200x2400.



David - 2/8/2014 - 13:20

736 km od cíle, zbývají 4 dny ! Škoda, že obrázky mají " zpoždění". Jinak ovšem excelentní práce řídícího týmu při přibližování.


pospa - 2/8/2014 - 13:46

quote:
Co se tyce velikosti snimku, tak ses asi spletl.

Nespletl.

HiRISE was designed to be a High Resolution camera from the beginning. ...Red color images are at 20,048 pixels wide (6 km in a 300 km orbit), and Green-Blue and NIR are at 4,048 pixels wide (1.2 km). These are gathered by 14 CCD sensors, 2048 x 128 pixels. HiRISE's onboard computer reads out these lines in time with the orbiter's ground speed, meaning the images are potentially unlimited in height. Practically this is limited by the onboard computer's 28 Gbit (3.5 GByte) memory capacity. The nominal maximum size of red images (compressed to 8 bits per pixel) is about 20,000 × 126,000 pixels, or 2520 megapixels and 4,000 × 126,000 pixels (504 megapixels) for the narrower images of the B-G and NIR bands. A single uncompressed image uses up to 28 Gbit. However, these images are transmitted compressed,with a typical max size of 11.2 Gigabits.


pospa - 2/8/2014 - 14:19

NAVCAM 1.8. ; vzdálenost 1026 km.
Vidím tam správně balvan (kulatý světlý flek) a nad ním jeho černý stín?


yamato - 2/8/2014 - 14:38

to je fakt cudne teleso


milantos - 2/8/2014 - 14:42

quote:
[
Tudiz dobre, ale co mensi dalekohled, treba 15-20cm teleskop?
Bylo by to porad lepsi nez male prehledove technicke kamerky.



Je tam třízrcadlový dalekohled o průměru 90 mm s ohniskem 717 mm. Jeho rozlišení je cca 3x větší než velikost pixelů na snímači. K čemu by byl větší dalekohled, pokud ho snímač nevyužije ?


David - 2/8/2014 - 14:55

quote:
NAVCAM 1.8. ; vzdálenost 1026 km.
Vidím tam správně balvan (kulatý světlý flek) a nad ním jeho černý stín?

Řekl bych, že balvany jsou tam hned tři .


Machi - 2/8/2014 - 16:05

Balvan tam není vidět zatím ani jeden. Vše co vidíte je zřejmě jen zvětšený šum. Ostatně na to už několikrát upozornili na blogu Rosetty - http://blogs.esa.int/rosetta/2014/08/02/cometwatch-1-august/.


pospa - 2/8/2014 - 17:56

OSIRIS 1.8. z 1000 km. Předejdu otázce - ten černý flek je artefakt na CCD snímači.


-=RYS=- - 2/8/2014 - 20:13

quote:
quote:
Co se tyce velikosti snimku, tak ses asi spletl.

Nespletl.

HiRISE was designed to be a High Resolution camera from the beginning. ...Red color images are at 20,048 pixels wide (6 km in a 300 km orbit), and Green-Blue and NIR are at 4,048 pixels wide (1.2 km). These are gathered by 14 CCD sensors, 2048 x 128 pixels. HiRISE's onboard computer reads out these lines in time with the orbiter's ground speed, meaning the images are potentially unlimited in height. Practically this is limited by the onboard computer's 28 Gbit (3.5 GByte) memory capacity. The nominal maximum size of red images (compressed to 8 bits per pixel) is about 20,000 × 126,000 pixels, or 2520 megapixels and 4,000 × 126,000 pixels (504 megapixels) for the narrower images of the B-G and NIR bands. A single uncompressed image uses up to 28 Gbit. However, these images are transmitted compressed,with a typical max size of 11.2 Gigabits.


O.K. Beru zpet, netusil jsem ze fotky jsou tak nafoukle


dodge - 3/8/2014 - 03:01

http://science.nasa.gov/science-news/science-at-nasa/2014/02aug_rosetta/


David - 3/8/2014 - 07:01

Konečně solidní snímky z NAVCAMu, měly by být každý den. Teplota povrchu -7O C ?
Dnes by měl být zážeh o 1m/s ve vzdálenosti cca 300 km. [Upraveno 03.8.2014 David]


milantos - 3/8/2014 - 09:28

Ten snímek není z NAVCAMu , ale z NAC na OSIRISu


pospa - 3/8/2014 - 12:23

NavCam, 2.8. ze vzdálenosti 500 km


Machi - 3/8/2014 - 13:56

Čím dál lepší. Nyní už tam lze vidět skutečně balvany (či spíše skály).


David - 4/8/2014 - 06:59

314 km, dva dny do setkání.
V Kozmosu č. 4 popsáno přístrojové vybavení. [Upraveno 04.8.2014 David]


pospa - 4/8/2014 - 15:38

NavCam, 3.8. ze vzdálenosti 300 km


dodge - 5/8/2014 - 06:29

How Europe's Rosetta Spacecraft Will Arrive at Comet Wednesday.

http://www.space.com/26716-rosetta-spacecraft-comet-orbit-arrival-explained.html?cmpid=558122


dodge - 5/8/2014 - 08:03

Rosetta Probe Swoops Closer to Comet Destination than ISS is to Earth and Reveals Exquisite Views.

http://www.universetoday.com/113676/rosetta-probe-swoops-closer-to-comet-destination-than-iss-is-to-earth-and-reveals-exquisite-views/


David - 5/8/2014 - 12:34

221 km - jeden den do setkání. Někde jsem četl, že sonda má být navedena na polární dráhu cca 5x50 km, jinde zase, že bude kometu " sledovat" v tandému obdobně jako Japonci Itokawu.


dodge - 5/8/2014 - 12:41

quote:
221 km - jeden den do setkání. Někde jsem četl, že sonda má být navedena na polární dráhu cca 5x50 km, jinde zase, že bude kometu " sledovat" v tandému obdobně jako Japonci Itokawu.


http://www.space.com/26727-rosetta-probe-will-spiral-in-to-comet.html


dodge - 5/8/2014 - 14:22

Evropská sonda Rosetta zahájí průzkum komety, který nemá v dějinách obdoby.

Po více než deseti letech poutě vesmírem se evropská kosmická sonda Rosetta stane ve středu 6. srpna historicky prvním strojem, vyrobeným lidskou rukou, který dosáhne oběžné dráhy okolo komety. Ba co více – na ní přistane! Tento úkol náleží malému modulu Philae, který veze Rosetta s sebou, malý průzkumník se ale může těšit na sestup na záhadný povrch komety až v listopadu.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR číslo 201 z 5. 8. 2014

http://www.astro.cz/clanek/6386?utm_source=news&utm_medium=mail&utm_campaign=clanky


ales - 5/8/2014 - 15:27

Včerejší snímek komety 67P z kamery NavCam sondy Rosetta.


David - 5/8/2014 - 19:21

Na stránkách ESA je rozpis závěrečného navedení 5. a 6.8 včetně stanic zajišťujících spojení se sondou, je na uvedeno navedení na orbit.

Vyčetl jsem z toho, že rozhodující manévr má proběhnout mezi 9-11 hod GMT zítra a má trvat cca 6,5 minuty.

[Upraveno 05.8.2014 David]


David - 5/8/2014 - 21:06

Nyní jede spojení přes 70m anténu NASA u Madridu / do 22.00 SELČ/.


ales - 5/8/2014 - 21:18

Nedávné informace o Rosettě na webu ESA lze snad sumarizovat takto:
- zítřejší manévr má začít v 11:00:01 SELČ a má trvat 6 minut 26 sekund (delta V cca 1 m/s)
- potvrzení o zahájení manévru dorazí na Zemi až v 11:22:30 SELČ (dáno dobou letu signálu od sondy k Zemi)
- manévr by se měl spíš nazývat "vyrovnání rychlosti Rosetty s kometou 67P"
- výsledkem manévru bude začátek letu sondy "ve formaci" s kometou (ve vzdálenosti cca 100 km)
- 100 km je ještě mimo sféru gravitačního vlivu komety, takže "oblétávání" komety bude dosaženo motorickými manévry
- manévry budou prováděny každou středu a neděli po řadu dalších týdnů nejméně do poloviny září 2014
- výsledkem manévrů bude "trojúhelníková dráha" s rameny dlouhými cca 100 km a dobou přeletu cca 3,5 dne od vrcholu k vrcholu
- v každém vrcholu "trojúhelníka" bude proveden motorický manévr (delta V vždy cca 0,5 až 1 m/s) [to budou vždy ty středy a neděle]
- ty "trojúhelníky" rozhodně nejsou klasická "oběžná dráha" kolem komety
- smyslem těch "trojúhelníků" je upřesnit dráhu a gravitační pole komety (při tomto "oblétávání" ale také bude snímkován a upřesňován povrch komety)
- "trojúhelníky" budou postupně (motoricky) zmenšovány, až nakonec někdy v září sonda přejde na "skutečnou oběžnou dráhu" kolem komety (ve vzdálenosti pod 30 km od povrchu komety)
- před přistáním modulu Philae (v listopadu 2014) bude dráha snížena až na pár kilometrů od komety
- příkazy pro manévry a přístroje jsou na sondu posílány rádiem ze Země také obvykle jen dvakrát týdně a jen na max 4 dny dopředu

Můj závěr:
- zítřejší "slavnost" je vlastně začátkem dlouhé řady motorických manévrů Rosetty (po několik měsíců, vždy dvakrát týdně)

P.S.: podle mých hrubých výpočtů mi vychází, že:
- "skutečná oběžná dráha" kolem komety ve výšce cca 25 km má přirozenou dobu oběhu přes 20 dní
- i ve výšce jen 2 km nad povrchem komety je doba oběhu přes jeden den (tedy více, než je doba rotace komety [cca 12 hodin])

Hlavním zdrojem informací byl pro mne ESA blog Rosetty - http://blogs.esa.int/rosetta

První "obletový trojúhelník" je naznačen na obrázku níže:


Původní video ESA o závěrečném příletu sondy ke kometě bylo bez datumů, ale začíná 6.8.2014 a končí až na podzim 2014 (každá "zatáčka" v tom videu je ve skutečnosti motorický manévr sondy):


Novější video ESA už obsahuje i datumy motorických manévrů:


pospa - 5/8/2014 - 21:32

Hluboce smekám před touto skupinou navigátorů a "pilotů" Rosetty.


David - 6/8/2014 - 06:40

Mise je nepochybně obrovským úspěchem zejména zatím v oblasti navigace a spolehlivosti systémů.
Nyní je na identické dráze a letí " v tandému" bez ohledu na to zda se dostane na orbitu, vlastně kombinuje oba způsoby jimiž byla zatím malá tělesa Sluneční soustavy zblízka zkoumána. Byl to Eros - průměr 30 km - z orbity a Itokawa průměr O,3 km - let v tandému.
Kometa je velikostí 5 km mezi nimi.
Vlastní konstrukce sondy vybavené chemickými motory již poněkud zaostává za vývojem, který je v iontových motorech, schopných sondu dopravit na obdobnou dráhu ale zejména ji dostat zpět, jak předvedli Japonci se Sokolem-1 a chystají se zopakovat se Sokolem-2.
Prostě návratové pouzdro na vzorky mi tam chybí, zejména když dráha komety není nijak zvlášť odlišná od drah asteroidů a je v dosahu iontového pohonu pro cestu tam zpět.


dodge - 6/8/2014 - 07:41

Rosetta on Final Approach to Historic Comet Rendezvous – Watch Live Here.



http://www.universetoday.com/113693/rosetta-on-final-approach-to-historic-comet-rendezvous-watch-live-here/


dodge - 6/8/2014 - 07:50

Začátek přímého přenosu na Watch ESA’s Live Webcast 6.8.2014 v 10:00 SELČ.


dodge - 6/8/2014 - 07:56

http://www.livestream.com/eurospaceagency


dodge - 6/8/2014 - 09:52

Skončilo promo, začíná přenos


ales - 6/8/2014 - 10:03

Včerejší video ESA "How to orbit a comet" už obsahuje i datumy motorických manévrů a dalších událostí příštích týdnů:



ales - 6/8/2014 - 11:48

Takže Rosetta je úspěšně na prvním úseku prvního "obletového trojúhelníku" cca 100 km od komety 67P. Super, a gratuluji všem zúčastněným.

Přenos z řídicího střediska už skončil, ale v závěru přenosu bylo uvedeno, že dnes od 13:00 SELČ začnou "vědecké prezentace" (science presentations).


ales - 6/8/2014 - 11:53

První dnes zveřejněný snímek ("Hello, Comet!"): http://blogs.esa.int/rosetta/2014/08/06/hello-comet/
(snímek je z kamery OSIRIS z 3.8.2014, tedy ze vzdálenosti cca 300 km)


David - 6/8/2014 - 12:17

Balvany tam jsou.


pospa - 6/8/2014 - 12:34

Vidím dobře poměrně slušný kráter vpravo dole, jakoby na hlavě kačenky?
Je to hodně různorodý povrch, jakoby "erodované" prohlubně jedna vedle druhé a mezi nimi vetší rovnější plochy evokující místa, ze kterých se odloupla zerodovaná kůra. Nevím jak to lépe popsat. A sem tam ještě nějaký ten balvan. Rozhodně zajímavý bramboroid.


ales - 6/8/2014 - 14:36

V odpoledním přenosu bylo zveřejněno pár dalších nových obrázků. Za chvíli by měly být i na webu ESA. Zatím alespoň screenshoty.






David - 6/8/2014 - 14:57

Jsou tam pěkné " plácky" pro přistání.
Představy, že komety jsou " špinavé sněhové koule" vzaly definitivně za své.


milantos - 6/8/2014 - 15:22

quote:
J
Představy, že komety jsou " špinavé sněhové koule" vzaly definitivně za své.

Snad nemůžeš brát názory novinářů, kteří včera psali o sklizni mrkve a dnes o vesmíru, vážně. Minimálně od prvních snímků Haleyovy komety to je všem astronomům jasné. Že to bude slepenec ledu a prachu a navíc značně poznamenaný jednak nárazy a jednak erozí při návratu ke Slunci je celkem oficiální názor na to, co je kometa.
Ale skutečný povrch je opravu bizardní a asi více členitý, než byla naše fantazie.


Arccos - 6/8/2014 - 15:26

To tedy je!
Každopádně bude velice zajímavé během mise sledovat zvyšování aktivity jádra a změny jeho povrchu.


David - 6/8/2014 - 16:05

Velké změny to asi nebudou, voda se odpařuje z regolitu a prach bere přitom.


milantos - 6/8/2014 - 16:14

Jenže k tomu uvolňuje do dráhy značné množství meteoritů různé velikosti, a to už může stát za to


David - 6/8/2014 - 16:38

Ten prach jsou ty meteority.


ales - 6/8/2014 - 17:18

Detailní dnešní obrázky z Rosetty jsou na adrese http://www.esa.int/Our_Activities/Space_Science/Rosetta/Highlights/Postcards_from_Rosetta .





Photo: ESA/Rosetta


milantos - 6/8/2014 - 19:13

quote:
Ten prach jsou ty meteority.

Měl jsem na mysli to, co vizuálně pozorujeme jako meteorické roje v drahách komety. Kosmický prach je definován do rozměru částic menší než 1 mm, a ten tvoří mikrometeority a pozorovatelně ten největší prach způsobuje teleskopické meteory. To co vidíme neozbrojenýma očima, má rozměr v řádu milimetrů až centimetrů ( a samozřejmě záleží na vzájemné rychlosti vůči Zemi, jak zářivý jev to způsobí).
V přísluní bude zajímavé pozorovat z blízka tvorbu jak prachového, tak i iontového ohonu.


ossma - 6/8/2014 - 22:01

Je zajímavé, že na kometě nejsou viditelné žádné impaktní krátery. Je to asi tím, že se povrch komety intenzivně odpařuje, takže vlastně dochází k jakési sluneční erozi, která stopy po dopadech meteoritů rychle zahlazuje.


dodge - 7/8/2014 - 05:51

http://science.nasa.gov/science-news/science-at-nasa/2014/06aug_rosetta6/


dodge - 7/8/2014 - 07:46

http://www.universetoday.com/113712/stunning-images-from-rosetta-show-closeup-views-of-comet-67pchuryumov-gerasimenko/ [Upraveno 07.8.2014 dodge]


Arccos - 7/8/2014 - 09:57

quote:
Je zajímavé, že na kometě nejsou viditelné žádné impaktní krátery. Je to asi tím, že se povrch komety intenzivně odpařuje, takže vlastně dochází k jakési sluneční erozi, která stopy po dopadech meteoritů rychle zahlazuje.

S tou erozí je to jistě pravda. Na druhou stranu v tomto případě je potřeba vzít v úvahu i velikost kometárního jádra. Srážky tak malého tělesa s meteority asi nebudou velmi časté a většinou k nim docházelo velmi dávno.


David - 7/8/2014 - 18:31

Pro vznik kráteru je třeba dvou věcí. Dostatečně hmotné těleso, aby projektil na kolizní dráze urychlilo, nebo dostatečný rozdíl rychlostí obou těles. Pokud se tato kometa dosud pohybovala v pásu planetek po podobné dráze jako planetky, tak tělesa v pásu neměla potřebnou rychlost a takto malé těleso je vlastní gravitací nemohlo. urychlit. Takže krátery na této kometě mohly vytvořit jen částice odpadlé k komet vyletujících z obou pásů Slunce, z čehož plyne, že na povrchu budou jen maličké krátery.


milantos - 7/8/2014 - 21:55

Davide, tohle snad není ani myšleno vážně.
Není potřeba žádné urychlující těleso. Dráhy planetek i komet nemají stejnou rovinu oběhu, takže i na velmi podobné dráze mohu být vzájemné rychlosti dost velké.
A co prosím tě , je myšleno těmi "částicemi vyletující z obou pásů Slunce" ? Jaké pásy ? Nic takového neexistuje. Komety ke Slunci přilétají z jakéhokoliv směru a zrovna tak odlétají. Sklon jejich drah může být +/- 90°, zrovna tak délka vzestupného uzlu dráhy může mít prakticky jakoukoliv hodnotu.


pospa - 8/8/2014 - 14:42

Machi vytvořil velmi pěkné anaglyfy 67P ze snímků posledních dnů a postnul na UMSF. Dovolím si je nasdílet i s naší komunitou.
(snad to autorovi nebude vadit)


originální snímky: ESA/Rosetta/MPS for OSIRIS Team MPS/UPD/LAM/IAA/SSO/INTA/UPM/DASP/IDA.


admin - 8/8/2014 - 16:34

A pokud nejsou po ruce červeno-zelené brýle, je tu po ruce toto:

http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=33442


dodge - 8/8/2014 - 20:22

What’s Ahead for Rosetta – ‘Finding a Landing Strip’ on Bizarre Comet 67P/Churyumov-Gerasimenko.


Where would you land here?
Newly released NAVCAM image taken by Rosetta on 5 August 2014 from a distance of about 145 km from comet 67P/Churyumov-Gerasimenko. Image has been rotated 180 degrees.


Newly released NAVCAM image taken on 6 August 2014 from a distance of about 96 km from comet 67P/Churyumov-Gerasimenko.


Holger Sierks, OSIRIS principal investigator, discusses spectacular hi res comet images returned so far by Rosetta during the Aug. 6 ESA webcast from mission control at ESOC, Darmstadt, Germany.


The image of Comet 67P/Churyumov-Gerasimenko was taken by Rosetta’s OSIRIS narrow-angle camera on 3 August 2014 from a distance of 285 km.

http://www.universetoday.com/113740/whats-ahead-for-rosetta-finding-a-landing-strip-on-bizarre-comet-67pchuryumov-gerasimenko/


Machi - 9/8/2014 - 23:10

quote:
Machi vytvořil velmi pěkné anaglyfy 67P ze snímků posledních dnů a postnul na UMSF. Dovolím si je nasdílet i s naší komunitou.
(snad to autorovi nebude vadit)



Samozřejmě to nevadí!
Já jsem už potom neměl moc času (ten volný mi "sežralo" UMSF, či spíše jsem si ho dobrovolně nechal sežrat ), takže jsem se dostal jen k přehrání na Flickr a ještě jsem to večer stihnul postnout na kosmonautix s tím, že na kosmo to snad pošle nějaký dobrovolník.


pospa - 10/8/2014 - 08:59

Tak to jsem rád, machi ... Začínal jsem se obávat, že jsi na toto fórum zanevřel, poněvadž tvoje příspěvky byly poslední dobou vidět všude jinde, jen ne tady.


David - 13/8/2014 - 13:07

Dnes by měla sonda zamířit do vzdálenosti 8O km.


ales - 13/8/2014 - 20:23

quote:
Dnes by měla sonda zamířit do vzdálenosti 8O km.
Nikoliv. Podle dřívějšího videa a zveřejněných informací by ten "přesun do 80 km" měl být zahájen až v neděli 17.8.2014. Dnes (13.8.2014) byl teprve zahájen let po třetí straně "100 km trojúhelníku". Pravdou ale je, že ta vzdálenost kolem 100 km od komety je spíš jen "orientační", protože navigační fotka z 8.8.2014 byla pořízena ze vzdálenosti 81 km, zatímco fotka z 10.8.2014 byla ze vzdálenosti 110 km.



Přidávám ještě odkaz na dnes zveřejněnou navigační fotku z 12.8.2014 ze vzdálenosti 103 km od komety 67P.
http://blogs.esa.int/rosetta/2014/08/13/cometwatch-12-august/


Machi - 14/8/2014 - 20:27

quote:
Tak to jsem rád, machi ... Začínal jsem se obávat, že jsi na toto fórum zanevřel, poněvadž tvoje příspěvky byly poslední dobou vidět všude jinde, jen ne tady.

Každé fórum má svá specifika, takže dle toho na ně píšu i příspěvky.

Dnes zveřejnila ESA nové snímky 67P z kamery OSIRIS s rozlišením 1,9 m/pix - http://blogs.esa.int/rosetta/2014/08/14/comet-67pc-g-in-3d/.
Na stránce lze vidět i tento anaglyph -


Kdo nemá po ruce 3D brýle může si prohlédnout tuto mou "cross-eye" verzi udělanou v StereoPhoto Makeru, který také doporučuji pro prohlížení v plném rozlišení (dokáže zobrazit cross-eye i na malých monitorech tak, že ukáže jen malou část obrázku). Ten pohled skutečně stojí zato. Plná verze zde: https://www.flickr.com/photos/109586958@N03/14895000876/

[Upraveno 14.8.2014 Machi]


David - 15/8/2014 - 10:25

Podle směru puklin lze podpořit myšlenku že těleso komety vzniklo spojením dvou částí při malé rychlosti.


pospa - 18/8/2014 - 16:07

Pěkný článek Emily L. z 15.8. s novými snímky http://www.planetary.org/blogs/emily-lakdawalla/2014/08150814-finding-my-way-around-cg.html
Speciálně tento, s "náhrdelníkem" balvanů na hladkém krku komety, je velmi hezký.


ossma - 18/8/2014 - 20:26

Přátelé, mám dotaz. Dá se někde zjistit, jaká je na povrchu komety přibližná gravitace v porovnání se Zemí a dále, jaká je oběžná rychlost sondy? Děkuji


ales - 18/8/2014 - 22:44

Solidní informace o kometě 67P jsou např. na Wikipedii v angličtině: http://en.wikipedia.org/wiki/67P/Churyumov%E2%80%93Gerasimenko .

Zadal jsem tyto hmotnostní a rozměrové parametry komety do své zdejší stránky "Výpočty" ( http://mek.kosmo.cz/zaklady/vypocty.htm ). V sekci "Manévry" teď už lze místo Země zvolit i "těleso" 67P/C-G.

Následně mi vychází, že gravitační zrychlení "na povrchu" komety (2 km od středu komety) je cca 0,00005 m/s2 (pět setin milimetru za sekundu na druhou), což je cca 5 milióntin gravitačního zrychlení na povrchu Země.

"Přirozená oběžná rychlost" ve výšce cca 20 km nad povrchem komety je cca 0,1 m/s (10 cm/s) a oběžná doba je přes 15 dní. Hranici sféry gravitačního vlivu komety odhaduji pod 50 km. Proto teď, ve vzdálenosti přes 80 km od komety sonda Rosetta létá prakticky "rovně" (slabá gravitace komety dráhu zakřivuje jen mírně) a "oblétávání" je zajištěno motorickými manévry "ve vrcholech trojúhelníku".

Mimochodem, podle zveřejněného časového plánu, včera (17.8.) sonda motorickým manévrem přešla na první část "přibližovacího úseku", který ve středu 20.8. přivede sondu do vzdálenosti cca 80 km od komety, kde se sonda dalším manévrem posune na další "přímý úsek", končící v neděli 24.8. ve vzdálenosti cca 50 km od komety. Sonda pak (opět motoricky) zahájí "50 km obletový trojúhelník" (s manévrovými vrcholy ve dnech 27.8., 31.8. a 3.9.2014 (ten den pak sonda zahájí "přelet" do vzdálenosti cca 30 km od komety, kde už by dráha [od 10.9.] snad mohla být "přirozená" [bez motorického "vynucování"]). Záleží to ale na zpřesnění hmotnosti a gravitačního působení komety, což je právě i cílem současného období mise Rosetty (mimo jiné).

Heliocentrická rychlost komety i sondy je samozřejmě vysoká a kolísá od cca 7,5 km/s (v apocentru dráhy) do cca 34 km/s (v pericentru).


ossma - 19/8/2014 - 08:12

quote:
Solidní informace o kometě 67P jsou např. na Wikipedii v angličtině: http://en.wikipedia.org/wiki/67P/Churyumov%E2%80%93Gerasimenko .....

Heliocentrická rychlost komety i sondy je samozřejmě vysoká a kolísá od cca 7,5 km/s (v apocentru dráhy) do cca 34 km/s (v pericentru).


Mnohokrát děkuji za informace.


pospa - 19/8/2014 - 08:49

Alešův solidní popis nadcházejících událostí jen doplním o pár údajů a trochu zpřehledním.

První trojúhelníkový "orbit" okolo 100 km, 06.08. - 17.08.
06.08. : přílet, začátek letu po první straně trojúhelníka
10.08. : začátek letu po druhé straně
13.08. : začátek letu po třetí straně
17.-24.08 : přesun na 50 km
20.08. : otočka na 80 km

Druhý trojúhelníkový "orbit" okolo 50 km, 24.08 - 03.09.
24.08. : začátek letu po první straně
27.08. : začátek letu po druhé straně
31.08. : začátek letu po třetí straně

03.-10.09. : přechod na globální mapovací orbit ve 30 km
10.-24.09. : globální mapovací kampaň ze 30 km
24.-29.09. : noční odbočka a přechod na 20 km orbit
(25.09. : oznámení vybraného místa přistání?)
19.09.-10.10. : blízké pozorování z 20 km orbitu
10.10.-?? : blízké pozorování z 10 km orbitu
11.11. : přistání landeru Philae


David - 20/8/2014 - 07:22

Na stránce ESA jsou dva detaily z 18.8.. Na druhém je vidět velké množství balvanů.


pospa - 21/8/2014 - 16:16

První odhad hmotnosti 67P/C-G na základě Radio Science Investigation (RSI) z "orbitu" 100 km je 1x10^13 kg +/-10%.
Další zpřesňování bude pokračovat z kratší vzdálenosti.
http://blogs.esa.int/rosetta/2014/08/21/determining-the-mass-of-comet-67pc-g/

Jinak esa spustila stránku Where is Rosetta? , kde je mj. vidět okamžitá rychlost komety - dnes je to 15.77 km/s.


ales - 21/8/2014 - 16:29

No vida, dosavadní odhad, uvedený na wikipedii, byl cca 3.14±0.21×10^12 kg. Takže teď z Rosetty je odhad cca 3x vyšší, než byl původní (a zcela mimo původně odhadovaný rozsah nepřesnosti). Zajímavé, koukám že některé odhady hmotností kosmických těles mohou být opravdu jen velmi hrubé (nepřesné). Uvidíme, jak se to dál vyvine.


Machi - 21/8/2014 - 17:12

Určení hmotností u komet bylo zatím velice nepřesné. V podstatě se jen odhadovalo na základě toho, jaké účinky mají výtrysky plynu z komety na jádro + ze známé rotace a velikosti jádra komety byl znám docela dobře hmotnostní limit, při kterém by se kometa rozpadla. Pro 67P je to při odpovídající hustotě 70 kg/m3. Tzn, že odhad 102±9 kg/m3 co je na wikipedii byl dost podezřelý už dávno. Nyní se hustota zvedla na ~300-400 kg/m3.
Rosetta je vůbec první sonda, která "zvážila" kometu. To je sice skromně vypadající, ale ve skutečnosti masivní úspěch.


David - 21/8/2014 - 18:33

1 m3 ledu váží 900 kg, 1 m3 skály 1.500 kg. Pokud je kometa konglomerátem obou složek a i kdyby " dutiny" zabíraly 50% objemu, měla by být hustota komety kolem 800 kg/m3.


milantos - 21/8/2014 - 19:51

A m3 sněhu 100 až 200kg


martinjediny - 21/8/2014 - 21:38

quote:
A m3 sněhu 100 až 200kg

Netusim aku hustotu dosiahne sneh v takmer nulovej gravitacii...
Dtto prachozlepenec...


dodge - 22/8/2014 - 09:13

Rosetta Moving Closer to Comet 67P Hunting for Philae Landing Site.

https://www.youtube.com/watch?v=CNGu7KbXzOs

Animation Caption: Possible landing sites on Comet 67P/Churyumov-Gerasimenko. The model shows the illumination of the comets surface and regions under landing site consideration for the Philae lander on board ESA’s Rosetta spececraft


Where will Philae land?
This image of comet 67P/Churyumov-Gerasimenko shows the diversity of surface structures on the comet’s nucleus. It was taken by the Rosetta spacecraft’s OSIRIS narrow-angle camera on August 7, 2014. At the time, the spacecraft was 65 miles (104 kilometers) away from the 2.5 mile (4 kilometer) wide nucleus.


Artist impression of Philae on the surface of comet 67P/Churyumov-Gerasimenko.

http://www.universetoday.com/113937/rosetta-moving-closer-to-comet-67p-hunting-for-philae-landing-site/


David - 22/8/2014 - 21:24

Dnes 60 km.


ales - 22/8/2014 - 23:01

Ano, dnes by Rosetta měla být cca 60 km od komety.

V článku na http://blogs.esa.int/rosetta/2014/08/22/whats-up-with-rosetta-part-2/ jsou upřesněna další očekávaná data a vzdálenosti od komety.

Vrcholy "50 km trojúhelníku" ("Little CAT") mají být vždy cca 72 km od komety (24.8., 27.8., 31.8. a 3.9.2014).

Středy stran "druhého trojúhelníku" (v článku občas užívají i název "second pyramid") mají být cca 52 - 53 km od komety (25.8., 29.8. a 1.9.2014).

Dne 3.9.2014 (ve vzdálenosti 72 km) přejde Rosetta motorickým manévrem na dráhu, po které se bude přibližovat až na cca 30 km od komety. Parametry dalších manévrů a drah prý zatím nejsou přesně určeny a právě v těchto dnech se definují.


David - 23/8/2014 - 08:15

Rovnostranný trojúhelník s vrcholy 72 km od středu má středy stran méně než 38 km. znamená to, že strany trojúhelníku jsou obloukem, ovlivňovaným gravitací komety zřejmě částí paraboly se středem ve středu komety a bez motorického manévru by sonda kometu navždy opustila.

Již je několik kandidátů na místo přistání landeru. [Upraveno 25.8.2014 David]


dodge - 26/8/2014 - 08:05

5 vybraných kandidátů na místo přistání pro Rosettu Philae.


Pět kandidátských míst bylo identifikováno na kometě 67P / Churyumov-Gerasimenko pro Rosettu Philae. Přibližné umístění pěti míst je vyznačeno na těchto OSIRIS snímcích pořízené 16.srpna 2014 ze vzdálenosti asi 100 km.

http://www.universetoday.com/114088/5-landing-site-candidates-selected-for-rosettas-historic-philae-comet-lander/


pospa - 26/8/2014 - 13:35

Osobně bych zkusil přistát na plochu "B". Celkem dobře osvětlené místo, na vnějším obvodu menší části jádra, zřejmě bývalý kráter, pár balvanů v okolí, jinak relativně rovina ... uvidíme co vyberou.


David - 26/8/2014 - 14:13

Záleží na tom, zda obě části jádra jsou " kometou", ta menší vypadá dost " skalnatě" mohlo by se jednat o asteroid, který se střetl s kometou. Je potřeba nejdříve zjistit tu část na níž budou, případně kde budou četnější výtrysky . Předpokládám, že sonda během přibližování zjistí i hustotu obou částí a ta nižší by měla dostat přednost.
Já sázím na tu větší, ta vypadá více " kometárně". [Upraveno 26.8.2014 David]


David - 26/8/2014 - 16:32

Na vebu ESA jsou podrobnější snímky přistávacích míst. Ty bílé plochy na snímcích připomínají sněhovou pokrývku, nebo ledovou pokrývku.


ales - 26/8/2014 - 17:38

Osobně se mi k přistání nejvíc líbí oblast "A". Jako jediná má totiž aspoň trochu výhled na "krk" komety, který je zřejmě nejaktivnější oblastí (protože aktivita "krku" byla zmíněna už v přenosu 6.8.2014, a je zmíněna i v článku ESA s rozborem přistávacích míst). Navíc oblast "A" kombinuje přistání na "těle" s výhledem na "hlavu", což také jiná přistávací oblast nenabízí (snad kromě oblasti "C"). No, uvidíme pro co se rozhodnou 14.9.2014 (ten den by měli v ESA vyhlásit primární a záložní místo pro přistání modulu Philae).

http://www.esa.int/Our_Activities/Space_Science/Rosetta/Rosetta_Landing_site_search_narrows


dodge - 26/8/2014 - 19:57

http://science.nasa.gov/science-news/science-at-nasa/2014/26aug_rosetta/


David - 27/8/2014 - 08:55

Na blog.kosmonautix.cz. je podrobně popsán m.j. i dosavadní průběh výběru míst přistání, zredukovaný m.j. na pět.
Krom jiného je tam uvedena i " váha" komety s nejistotou deset procent, možná že nějaký zběhlý matematik by dokázal z tohoto údaje a " bramboroidu " komety spočítat její hustotu.
V článku je též pěkná animace přibližovacích manévrů až k orbitu ve vzdálenosti 10 km, t.j do 10. října.
Sonda provádí neuvěřitelné manévry, jejichž rovina neprochází těžištěm komety, na takovou rovinu se dostane až 10, září při navedení na 30km orbit. [Upraveno 27.8.2014 David]
Na základě zveřejněné " váhy" komety jsem se amatérsky pokusil spočítat 1 m3 a vyšlo mi následující.
Těleso komety jsem zjednodušil na soustavu kvádrů - menší část 2x2x2 km, krček 0,5 xl,5xl,5 km a větší část 4,5 x l,5 x 2,5 km. Vyšel mi objem komety 26 km3 a 1m3 385 kg. [Upraveno 27.8.2014 David]


dodge - 28/8/2014 - 07:43

Rosetta’s Comet Looms In The Dark In Close-Up Spacecraft Shot.


The Rosetta navigation camera sent back this image of Comet 67P/Churyumov-Gerasimenko on Aug. 23, showing about a quarter of the four-kilometer (2.5-mile) comet. This image was acquired from a distance of 61 kilometers (38 miles).

http://www.universetoday.com/114166/rosettas-comet-looms-in-the-dark-in-close-up-spacecraft-shot/


milantos - 28/8/2014 - 14:00

quote:

Těleso komety jsem zjednodušil na soustavu kvádrů - menší část 2x2x2 km, krček 0,5 xl,5xl,5 km a větší část 4,5 x l,5 x 2,5 km. Vyšel mi objem komety 26 km3 a 1m3 385 kg. [Upraveno 27.8.2014 David]

To je údaj, který se blíží běžně astronomy používané hustotě 0,30 až 0,40 g/cm3, odvozený z různých pozorování komet. S tímhle výsledkem bych souhlasil, na rozdíl od tvého tvrzení před týdnem

Osobně jsem zvědav na výslednou hodnotu a na měření z povrchu.


David - 28/8/2014 - 14:51

Myslím, že můj " výpočet" je asi dolní hranicí, skutečnost bude asi podstatně vyšší, protože skutečná kubatura sférického tělesa bude možná o čtvrtinu nižší než kubatura kvádrů. Proto jsem uvedl jak jsem k řešení dospěl, předpokládám, že ESA objem komety určí naprosto přesně, stejně jako hmotnost, zatím je tam nepřesnost + - 10%.
Sonda je na 50 km a 420 mil.km od ZEmě. Signál přes 23 minut. [Upraveno 28.8.2014 David]
12.10. má být oznámena hlavní a záložní přistávací oblast, v současné době byl počet možností zredukován z deseti na pět. [Upraveno 28.8.2014 David]


dodge - 2/9/2014 - 07:51

Rosetta Now Up Close to Comet 67P – Snapping Mapping Mosaics for Momentous Philae Landing.


Four-image photo mosaic comprising images taken by Rosetta’s navigation camera on 31 August 2014 from a distance of 61 km from comet 67P/Churyumov-Gerasimenko. The mosaic has been contrast enhanced to bring out details. The comet nucleus is about 4 km across.


Four-image montage comprising images taken by Rosetta’s navigation camera on 31 August 2014 from a distance of 61 km from comet 67P/Churyumov-Gerasimenko. The comet nucleus is about 4 km across.


Five candidate sites were identified on Comet 67P/Churyumov-Gerasimenko for Rosetta’s Philae lander. The approximate locations of the five regions are marked on these OSIRIS narrow-angle camera images taken on 16 August 2014 from a distance of about 100 km. Enlarged insets below highlight 5 landing zones.


This image of comet 67P/Churyumov-Gerasimenko shows the diversity of surface structures on the comet’s nucleus. It was taken by the Rosetta spacecraft’s OSIRIS narrow-angle camera on August 7, 2014. At the time, the spacecraft was 65 miles (104 kilometers) away from the 2.5 mile (4 kilometer) wide nucleus.


Four-image photo mosaic comprising images taken by Rosetta’s navigation camera on 31 August 2014 from a distance of 61 km from comet 67P/Churyumov-Gerasimenko. The mosaic has been rotated and contrast enhanced to bring out details. The comet nucleus is about 4 km across.


ESA’s Rosetta spacecraft on final approach to Comet 67P/Churyumov-Gerasimenko in early August 2014. This collage of navcam imagery from Rosetta was taken on Aug. 1, 2, 3 and 4 from distances of 1026 km, 500 km, 300 km and 234 km. Not to scale.

http://www.universetoday.com/114238/rosetta-now-up-close-to-comet-67p-snapping-mapping-mosaics-for-momentous-philae-landing/ [Upraveno 02.9.2014 dodge]


David - 3/9/2014 - 18:43

Měla by již být ve vzdálenosti 30 km, což znamená vstup na orbit.


ales - 3/9/2014 - 21:21

Zase trochu předbíháš, Davide. Dnes (3.9.2014) sonda dokončila třetí úsek "50km trojúhelníku" a ve vzdálenosti cca 70 km od komety provedla motorický manévr, kterým teprve zahájila další přibližování. Motorický přechod na dráhu ve vzdálenosti 30km od komety je naplánován až na 10.9.2014, takže od dneška za týden.


David - 4/9/2014 - 14:20

O.K. na můj vkus jsou příliš opatrní, nemohu se dočkat zejména změření její hustoty a potvrzení, že za gejzíry plynu a prachu je zodpovědný CO2, nikoli H2O.


dodge - 5/9/2014 - 16:30

NASA Instrument aboard European Spacecraft Returns First Science Results.

http://www.nasa.gov/press/2014/september/nasa-instrument-aboard-european-spacecraft-returns-first-science-results/#.VAnI5_l_t8F


dodge - 5/9/2014 - 16:35

Jak přistanete na kometě? Velmi opatrně.


Po desetiletém putování se Rosetta a Philae pokusí o první měkké přistání na povrchu komety.

http://www.universetoday.com/114154/how-do-you-land-on-a-comet-very-carefully/


dodge - 6/9/2014 - 07:23

http://science.nasa.gov/science-news/science-at-nasa/2014/05sep_rosetta/


dodge - 6/9/2014 - 07:52

New Mosaic Reveals Jets Blasting from Rosetta’s Comet.


Two jets of gas and dust blast from Comet 67P/C-G in this reassembled and enhanced mosaic made from four photos taken by Rosetta’s navigation camera on September 2.


Original four image montage of comet 67P/C-G, using images taken on September 2. The dark spot at center is imaging artifact.


On August 2, 2014 at distance of 342 miles (550 km), Rosetta took this wide-angle view of the comet and jets of dust and vapor shooting into space.

http://www.universetoday.com/114334/new-mosaic-reveals-jets-blasting-from-rosettas-comet/


dodge - 9/9/2014 - 08:26

Rosetta Captures Breathtaking Comet Views Advancing Landing Site Selection.


Jagged cliffs and prominent boulders are visible in this image taken by OSIRIS on 5 September 2014 from a distance of 62 kilometres from comet 67P/Churyumov-Gerasimenko. The left part of the image shows a side view of the comet’s ‘body’, while the right is the back of its ‘head’. One pixel corresponds to 1.1 metres.


Several morphologically different regions are indicated in this preliminary map, which is oriented with the comet’s ‘body’ in the foreground and the ‘head’ in the background.


Four-image photo mosaic comprising images taken by Rosetta’s navigation camera on 2 September 2014 from a distance of 56 km from comet 67P/Churyumov-Gerasimenko. The mosaic has been contrast enhanced to bring out details of the coma, especially of jets of dust emanating from the neck region.

http://www.universetoday.com/114256/rosetta-captures-breathtaking-comet-views-advancing-landing-site-selection/

Rosetta’s Cloudy Comet Shroud Spotted From The Ground, While Spacecraft Picks Up Dust Grains.


A composite image of Rosetta’s target (Comet 67P/Churyumov–Gerasimenko) obtained by the Very Large Telescope.


Rosetta’s dust collector, Cometary Secondary Ion Mass Analyser (COSIMA), collected its first grains from Comet 67P/Churyumov–Gerasimenko in August 2014. This image shows before and after images of the collection.

http://www.universetoday.com/114389/rosettas-cloudy-comet-shroud-spotted-from-the-ground-while-spacecraft-picks-up-dust-grains/


ales - 10/9/2014 - 20:37

Dnes (10.9.2014) byla sonda Rosetta navedena na kruhovou dráhu ve výši cca 30 km od komety 67P. Manévr byl proveden poblíž roviny terminátoru (rozhraní světla a tmy na kometě) a měl velikost 19 cm/s. Výsledná dráha je skloněna cca 60°od směru ke Slunci (30° od terminátoru) a nyní vede mírně nad osvětlenou část komety. Popis dalších plánovaných manévrů a výsledných drah je na odkazech a obrázcích níže.

Stručný přehled je tento:
10.09.2014 - motorický přechod na první "denní" úsek dráhy ve výšce 30 km
17.09.2014 - motorický přechod na druhý "denní" úsek dráhy ve výšce 30 km (místo přirozeného přechodu na "noční" úsek dráhy)
24.09.2014 - manévr pro postupný přechod na dráhu ve výšce 20 km (na "nočním" úseku dráhy) [pokud bude tento sestup povolen 18.9.2014, jinak Rosetta zůstane na 30 km]
29.09.2014 - manévr pro přechod na kruhovou dráhu ve výšce 20 km (v rovině terminátoru)
08.10.2014 - zahájení postupného přechodu na dráhu ve výšce 10 km (v rovině terminátoru) [rozhodnutí o povolení sestupu bude 6.10.2014]
15.10.2014 - cirkularizace dráhy ve výšce 10 km (v rovině terminátoru) [i když nechápu, jak může přechod z 20 na 10 km trvat tak dlouho, mělo by to být o pár dní dříve]

Zdroj informací:
http://blogs.esa.int/rosetta/2014/09/10/down-down-we-go-to-29-km-or-lower/

Grafika popisující plánované manévry a dráhy:


Kromě popisu plánovaných drah byl dnes na blogu ESA/Rosetta zveřejněn i snímek z probuzeného modulu Philae, který pořídil "selfie" Rosetty s kometou 67P v pozadí (snímek z jedné ze sedmi kamer CIVA-P je ze 7.9.2014 ze vzdálenosti cca 50 km od komety). http://blogs.esa.int/rosetta/2014/09/10/rosetta-and-philae-snap-selfie-at-comet/


David - 10/9/2014 - 22:45

14-10 by měla být tiskovka na níž budou stanoveny hlavní a záložní oblast přistání landeru,


pospa - 11/9/2014 - 11:42

quote:
14-10 by měla být tiskovka na níž budou stanoveny hlavní a záložní oblast přistání landeru,


Primární místo přistání Philae má být oznámeno 15.9.
http://blogs.esa.int/rosetta/2014/09/10/rosetta-and-philae-snap-selfie-at-comet/


dodge - 11/9/2014 - 12:19

http://www.universetoday.com/114478/philae-snaps-a-spacetastic-selfie/


David - 11/9/2014 - 16:50

Oběžná rychlost mi vychází 15 cm/s.
Na stránkách ESA jsou snímky ze vzdálenosti 27,8 km, což by znamenalo že kometa je hmotnější a tudíž místo kruhové je tu eliptická dráha nižší než plánovaná kruhová, nejbližší bod by mohl být kolem 25 km !
[Upraveno 11.9.2014 David]


pospa - 15/9/2014 - 11:27

Philae přistane 11.11. do oblasti "J" na "hlavě" komety.
http://www.esa.int/Our_Activities/Space_Science/Rosetta/J_marks_the_spot_for_Rosetta_s_lander






pospa - 15/9/2014 - 11:46

Philae Lander ‏@Philae2014
.@ESA_Rosetta Very excited!! I can start packing my suitcase now!

Philae Lander ‏@Philae2014
MT: @ESA_Rosetta Finally booked my winter holiday: site J marks the spot where I will land on #67P in November!



Co si bere Philae s sebou


David - 16/9/2014 - 11:17

Že bude vybráno jéčko asi nikdo nečekal někde jsem zahlédl, že rezervou je céčko.


dodge - 16/9/2014 - 19:06

http://www.universetoday.com/114561/comets-head-selected-as-landing-site-for-rosettas-historic-philae-lander/


dodge - 18/9/2014 - 06:10

Rosetta zná své přistávací místo

http://www.astro.cz/clanek/6439?utm_source=news&utm_medium=mail&utm_campaign=clanky


dodge - 23/9/2014 - 07:55

Rosetta’s Philae Lander: A Swiss Army Knife of Scientific Instruments.


Rosetta’s Philae lander includes a carefully selected set of instruments and is being prepared for a November 11th dispatch to analyze a comet’s surface.


Side view schematics of the inner structure of the lander compartment showing the location of COSAC, PTOLEMY, the CONSERT antennas, the SESAME dust sensor and ÇIVA cameras. Philae is about the size of a dishwasher or four burner oven.


The CIVA micro-camera. Mass: less than 100 grams, Power: less than 2 Watts, Minimum Operating Temperature: -120C


Philae’s APXS – Alpha Proton X-Ray Spectrometer


Philae’s two Gas Chromatographs (GC). Left: COSAC, integrated into Philae, Right: PTOLEMY in an engineering lab.


Philae SESAME/DIM, Dust Impact Monitor. The monitor can measure particle size and velocity. Later as comet P67’s activity rises, it can continue to return total particle flux.


Philae ROMAP, Tri-Axial Fluxgate Magnetometer and Plasma Monitor


The structure of an active comet. In early 2015, 67P/Churyumov–Gerasimenko will wake up. The heat of the Sun will increase gas and dust production which will interact with Solar UV radiation and the Solar Wind. The Sun’s magnetic field will be draped around the coma and tail of the comet.

http://www.universetoday.com/114471/rosettas-philae-lander-a-swiss-army-knife-of-scientific-instruments/


David - 23/9/2014 - 11:42

quote:
Philae přistane 11.11. do oblasti "J" na "hlavě" komety.


U schématu komety chybí měřítko.


pospa - 23/9/2014 - 22:51

Přesný časový plán výsadku Philae na jadro komety : http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=33826
Od separace do přistání to bude trvat 7 hodin.
Přistáni je sice v plánu na 11.11. , ale údajně může sklouznout až do 12.11. 16:30 CET


pospa - 24/9/2014 - 11:28

Rosetta dnes přechází na 20 km orbit. Tak hodně štestí!

http://blogs.esa.int/rosetta/2014/09/24/rosettas-night-time-excursion-and-a-go-for-20-km/


ales - 26/9/2014 - 22:01

Na Rosetta webu ESA dnes byly zveřejněny informace o tom, že modul Philae by měl na kometě 67P přistát 12.11.2014. Viz. http://www.esa.int/Our_Activities/Space_Science/Rosetta/Rosetta_to_deploy_lander_on_12_November .

Pokud jsou informace v článku správné, tak modul by měl být z Rosetty "vysazen" ve výšce více než 20 km nad kometou a sestupovat by měl cca 7 hodin.

P.S.: Moje poznámky.

Sakra, proč z takové velké výšky? To pak samozřejmě bude místo dopadu s poměrně velkým rozptylem a bude to tedy dost "sázka do loterie". Tak snad to vyjde. Původně jsem totiž z různých náznaků předpokládal, že "vysazení" Philae bude mnohem blíže od komety (1 - 3 km od povrchu), ale zřejmě se v ESA z nějakého důvodu rozhodli jinak. Chápu to tak, že přechod Rosetty na dráhu ve vzdálenosti pod 10 km od komety se zřejmě ani nebude konat (před uvolněním Philae). Uvidíme. Konečné rozhodnutí o detailech přistání Philae má být učiněno až 14.10.2014.

Níže je obrázek přistávací oblasti "J" z NAVCAMu z 21.9.2014:


David - 27/9/2014 - 07:40

Z dvaceti kilometrů trefit tak malé těleso s minimální gravitací by asi bylo velmi obtížné. Pro odhození landeru bude asi sonda sestoupit podstatné níže, ale možné je všechno. Faktem je, že mají minimálně měsíc na to aby plán sestupu aktualizovali podle výsledků zkoumání komety .
Nechci sýčkovat, ale vzpomeňme neúspěšný pokus Japonců u Itokawy. ESA má jen jeden pokus a pokud se nepovede, bude zmařena podstatná část mise.


dodge - 28/9/2014 - 07:48

ESA’s Rosetta Mission sets November 12th as the Landing Date for Philae.


Illustration of the Rosetta Missions Philae lander on final approach to a comet surface. The date is now set for landing, November 12.


A model of the comet P67/Churyumov-Gerasimenko created using images from the Rosetta OSIRIS narrow field camera.


The Philae Lander anchoring harpoon with the integrated MUPUS-accelerometer and temperature sensor.


A ‘color’ view of Comet 67P, from a September 24, 2014 NavCam image.

http://www.universetoday.com/114873/esas-rosetta-mission-sets-november-12th-as-the-landing-date-for-philae/


David - 1/10/2014 - 12:05

Přistávací manévr zahájí celá sonda 12.11. v 08.35 CET ve vzdálenosti 22,5 km od těžiště komety.
Oddělení landeru se uskuteční ve 14,04 CET ve vzdálenosti 12,5 km od těžiště komety.
Potvrzení přistání se očekává na Zemi v 18.30 CET.


pospa - 2/10/2014 - 10:38

quote:
Přistávací manévr zahájí celá sonda 12.11. v 08.35 CET ve vzdálenosti 22,5 km od těžiště komety.
Oddělení landeru se uskuteční ve 14,04 CET ve vzdálenosti 12,5 km od těžiště komety.

Davide, mohl bys k tomu přidat zdroj, ze kterého čerpáš?
Mám za to, že sis to popletl s časem pro oddělení v případě přistání na náhradní lokalitu "C", viz http://blogs.esa.int/rosetta/2014/09/26/rosetta-will-deploy-philae-on-12-november/ nebo http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=33826


David - 3/10/2014 - 12:32

Na ESA SCIENCE Rosetta.
http//www.esa.int/Ove_Activities/Space_Science/Rost [Upraveno 03.10.2014 David]


ales - 3/10/2014 - 13:05

Pokud máš na mysli článek na adrese http://www.esa.int/Our_Activities/Space_Science/Rosetta/Rosetta_to_deploy_lander_on_12_November , tak samozřejmě i tam se píše o tom, že modul Philae má být z Rosetty uvolněn ve vzdálenosti přes 20 km od komety (pro dopad do oblasti "J"). Pouze v případě, že by nakonec byla zvolena oblast "C", tak by uvolnění proběhlo později, ve výši cca 10 km od komety.


pospa - 3/10/2014 - 15:23

Aktuální info z konference IAC2014:

Jeff Foust ‏@jeff_foust
Accomazzo: navigation accuracy good enough to lower Rosetta's orbit to 10 km; will make a decision to do so on Monday.

Přesnost navigace je dobrá natolik, že můžeme jít na nižší 10 km orbit; rozhodnutí o tom padne příští pondělí.


pospa - 3/10/2014 - 15:37

Nové, přesnější údaje o 67P/C-G :

Rozměry (malý lalok) 2.5 x 2.5 x 2.0 km
Rozměry (velký lalok) 4.1 x 3.2 x 1.3 km
Rotace 12.4043 hod
Hmotnost 10^13 kg
Objem 25 km^3
Hustota 0.4 g/cm^3
Teplota povrchová 205–230K (07-08/2014)
Teplota hloubková 30–160K (08/2014)
Detekované plyny vodní pára, CO, CO2, amoniak, metan, metanol


David - 3/10/2014 - 17:17

Tak to jsem se docela " trefil". 28.7. jsem to spočítal na 26 km3 a 0,385.


milantos - 3/10/2014 - 18:11

quote:
1 m3 ledu váží 900 kg, 1 m3 skály 1.500 kg. Pokud je kometa konglomerátem obou složek a i kdyby " dutiny" zabíraly 50% objemu, měla by být hustota komety kolem 800 kg/m3.

Tohle byl tvůj prvotní odhad ,
astronomové už léta před tebou měli reálnou představu o složení ( prach, uhlík voda , CO, CO2, ...) a hustotě ( 0,3 až 0,4 g/cm3 ). Ale ty ses k tomu dopracoval potom až na základě údajů z Rosetty


David - 4/10/2014 - 02:48

quote:
quote:
1 m3 ledu váží 900 kg, 1 m3 skály 1.500 kg. Pokud je kometa konglomerátem obou složek a i kdyby " dutiny" zabíraly 50% objemu, měla by být hustota komety kolem 800 kg/m3.

Tohle byl tvůj prvotní odhad ,
astronomové už léta před tebou měli reálnou představu o složení ( prach, uhlík voda , CO, CO2, ...) a hustotě ( 0,3 až 0,4 g/cm3 ). Ale ty ses k tomu dopracoval potom až na základě údajů z Rosetty


Od toho údaje z přímých měření jsou, aby nebyly dohady kolem odhadů.
Já jsem docela spokojen, že jsem dobře vypočetl objem i hustotu komety , pokud byl můj odhad jiný je zcela nepodstatné, zejména když základní vlastností odhadů je, že se liší od skutečnosti.


dodge - 4/10/2014 - 06:51

Výtrysky z komety



ales - 5/10/2014 - 18:24

Pokoušel jsem se zjistit nějaké další detaily trajektorie plánovaného vysazení Philae z Rosetty na kometu 67P (protože z odhadů mi vycházela mnohem delší doba klesání, než uváděných 7 hodin). Na oficiální informace je asi ještě brzo, ale z jednoho příspěvku v diskuzi na blogu ESA (kam občas přispívají i lidé ze zákulisí Rosetty) to vypadá, že ten "vysazovací manévr" bude hodně zajímavý a náročný.

Samotný svislý volný pád z výšky 20 km by u komety 67P podle mých odhadů trval déle než 20 hodin. Je tedy zřejmé, že Philae bude muset mít v okamžiku uvolnění z Rosetty už určitou rychlost směrem ke kometě (podle mých odhadů cca 0,5 m/s [dopadová rychlost by pak byla cca 1 m/s]). Podle diskuzního příspěvku na adrese http://blogs.esa.int/rosetta/2014/10/03/measuring-comet-67pc-g/#comment-81497 (autor Mark McCaughrean) to vypadá, že v okamžiku vysazení modulu Philae bude sonda Rosetta na sestupné části dráhy kolem komety, a možná dokonce dočasně bude i na "kolizním kurzu" s kometou. V příspěvku se totiž píše, že po uvolnění Philae bude muset Rosetta udělat "úhybný manévr" ("pull-up manoeuvre to avoid the comet").

Začátek přistávacího manévru Pahilae bude tedy zřejmě ještě zvláštnější a obtížnější, než jsem si původně představoval (očekával jsem "vynulování" oběžné rychlosti Rosetty a pak svislý volný pád Philae). Jsem tedy zvědav na to, jak ESA ještě upřesní informace o přistávacím manévru a jsem zvědav, jestli se to bude blížit výše uvedeným odhadům a informacím. Každopádně přeji ESA a týmu Rosetty/Philae hodně štěstí. Budou ho asi potřebovat.


milantos - 5/10/2014 - 21:19

Vzhledem k tomu,že Rosetta je na "oběžné" dráze kolem komety, tak po prostém uvolnění modulu by nedošlo k žádnému "volnému pádu". To navedené na kolizní dráhu je nutné a výsadkový modul ho sám nemá čím provést. Takže to musí být manévrem mateřské sondy s následným "úhybným" manévrem Jinak si to nedovedu vysvětlit, i když překvapení je možné. Tady jsou ty informace nějak kusé.


Machi - 5/10/2014 - 21:41

Z publikovaných informací bude Rosetta navedena na velmi blízký průlet okolo komety. Dráha Philae bude upravena pomocí speciálního zařízení, u kterého je možné nastavit, jakou silou bude Philae odtlačen od sondy.
Pomocí tohoto zařízení bude dráha upravena tak, aby Philae dopadl v požadované oblasti. Rosetta pak provede manévr, který zajistí, že bude moci udržovat ničím nerušenou radiokomunikaci s Philae (bez úpravy dráhy by po blízkém průletu byla na opačné straně komety). [Upraveno 05.10.2014 Machi]


ales - 5/10/2014 - 22:01

Slovem "vysazení" jsem samozřejmě myslel "vystřelení" Philae proti směru letu sondy tak, aby oběžná rychlost byla "vynulována" (stačí pár decimetrů/sec) [viz. např. video]. Chápu, že jinak by modul ke kometě "nepadal". Trajektorie s dočasným směrovaným blízkým průletem sondy kolem komety je zřejmě předpokládaný scénář. Rozhodně to všechno bude muset být provedeno velmi přesně (v řádu cm/s) a navíc to bude muset být "předprogramováno" a sonda to pak bude muset provést samostatně. Po uvolnění Philae už nebude možná žádná korekce směru (modulu). Snad to všechno vyjde tak, jak má.


dodge - 6/10/2014 - 07:09

http://www.astro.cz/clanek/6459?utm_source=news&utm_medium=mail&utm_campaign=clanky


David - 6/10/2014 - 07:47

Podle plánu by se měla sonda postupně přibližovat ke kometě až na poloměr orbity ve výšce jednoho kilometru. Na první pohled by se zdálo, že v této výšce budou optimální podmínky pro " odhoz" landeru, zejména aby " neminul " cíl. Opak je pravdou. Pokud lander nemá vlastní pohon, a to nemá, musí oběžnou rychlost eliminovat vlastní sonda a to nějakou pružinou, nebo vlastním pohonem. Pružina je vyloučena, neb v době konstrukce sondy bylo možno stanovit oběžné rychlosti jen v omezeném rozsahu a vlastní pohon zase znamená navést celé těleso na kolizní dráhu a tuto po odhození opět " vybrat ", což z výšky 1 km není reálné.
Já to vidím tak, že sonda před odhozem vystoupá na těch cca 2O km, rychlost po odhozu bude eliminovat pružina nastavená při výrobě na nějaký rozsah a právě dráha ve výšce 22,5 km je zřejmě optimální.
V každém případě se strefit při sedmihodinovém letu na rotující cíl bude náročné.
Nějak mi ušlo jak bude lander během sestupu orientován / čidla, trysky , gyroskopy ?/.


ucvrnkls - 6/10/2014 - 08:15

Jestli nemají korekční motory, tak nějaké gyro mít musí. Jinak to dopadne šejdrem a roseká se to Proč? Nevěřím, že případný jet z povrchu by to na posledních kilometrech mírně neroztočil. Cíl je dosednout na všechny tlapy zároveň.


ales - 6/10/2014 - 09:40

Ano, Philae má v sobě zřejmě alespoň jeden gyroskop, který nazývají "flywheel". Snad to na těch 7 hodin sestupu bude vyhovující.

Schéma stabilizace a tlumení nárazu při přistání Philae:


Schéma vnitřních systémů Philae:


Fotka reálného provedení vnitřních systémů Philae:


Zdroje obrázků a informací:
http://www.simpack.com/fileadmin/simpack/doc/usermeeting04/um04_maxplanck_hilch.pdf
http://www.iki.rssi.ru/conf/2011-lg/presentations/2_DAY/20110226_Shults(ESA).pdf
http://www.universetoday.com/114154/how-do-you-land-on-a-comet-very-carefully/
http://www.researchgate.net/profile/S_Espinasse/publication/257664668_The_Rosetta_Lander_(Philae)_Investigations/links/02bfe50e5ecb0f3078000000


pospa - 6/10/2014 - 10:05

Podle blogu Institutu Maxe Plancka bude sekvence SDL (Separation, Descent, Landing) zahájena vypuštěním Philae ve výšce 2,5 km nad povrchem komety.
Behem sestupu už začnou první vědecká měření přístroji MUPUS, PP-SESAME, CONSERT, ROMAP a snímkování kamerami CIVA a ROLIS. Před dosednutím lander vystřelí ke kometě dvě harpuny, které mají zajistit pevné dosednutí a spojení s povrchem.

https://www.mps.mpg.de/3086295/Philae-Blog


pospa - 6/10/2014 - 10:50

V této presentaci o SDL sekvenci Philae https://www.ffg.at/getdownload.php?id=2941 je i následující slajd, naznačující jak by mělo přistání proběhnout.
Některé údaje jsou ve schematu dost nepřesné, jako výška orbitu a doba sestupu, ale principiálně to snad bude podobné.


pospa - 6/10/2014 - 11:14

quote:
Ano, Philae má v sobě zřejmě alespoň jeden gyroskop, který nazývají "flywheel".
Navíc ještě obsahuje ADS (Active Descent System), což je ta toroidní nádrž na stlačený plyn nad FlyWheel a jedna cold gass tryska na horní straně landeru, směřující vzhůru. Hlavní účel je tlačit lander dolů k povrchu při dosednutí, ale mohou jej využít i během sestupu.

Str 4 tady: http://www.dlr.de/rd/Portaldata/28/Resources/dokumente/rx/Philae_Lander_FactSheets.pdf


ucvrnkls - 6/10/2014 - 11:22

fajn, takže můžou "krátit" dráhu + pootočit sondou před dosednutím. To půjde. Tedy bude záležet na kvalitě autopilota.
Otázka1: jak autopilot měří výšku a rychlost k povrchu?
Otázka2: jak autopilot pozná, že je potřeba krátit dráhu a použít plynovou trysku?
Otázka3: jak autopilot pozná pod jakým úhlem se k sondě nalézá povrch?


Edit: našel jsem tvít: https://twitter.com/Philae2014/status/55928017779826689 My ADS thruster can also give me a small push towards the comet during descent, reducing the descent time

[Upraveno 06.10.2014 ucvrnkls]


ales - 6/10/2014 - 11:45

Podle mého názoru na Philae není žádný "autopilot". Směrování a počáteční orientaci Philae kompletně zajistí Rosetta. Po "vysazení" už modul Philae bude jen pasivně "padat" (a přitom fotit, pasivně stabilizován pomocí "flywheel" a případně předprogramovaně urychlen pomocí ADS). Předpokládám, že fotky nebudou autonomně využity k měření vzdálenosti od komety, ale že systémy Philae prostě jen zaregistrují "dopad" (dotek nožiček s povrchem komety). Po zaregistrování dopadu proběhnou další předprogramované akce (přidržení u povrchu pomocí ADS, zašroubování patek nožiček do povrchu, zaharpunování k povrchu, vyfocení panoramatu, ...).


Erakis - 6/10/2014 - 11:51

quote:
Podle mého názoru na Philae není žádný "autopilot"...


No ak je to takto, tak potom pôjde o naozaj riskantnú záležitosť. Hop alebo trop.


milantos - 6/10/2014 - 12:02

Ono když tam není motor, tak není potřeba žádný autopilot. Stabilizaci zajistí gyroskop a o start "kotvící" sekvence potom dotykový senzor.Vše natvrdo nastavené.


pospa - 6/10/2014 - 12:06

Jak bude celá sekvence před a po přistání Philae vypadat jsem tu už jednou dávál. Pro velký úspěch ji postnu ještě jednou.
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=33826

Jediné, co by snad mohlo souviset s nějakou autopilotáží, je měření rychlosti sestupu pomocí přístroje CONSERT a v souvislosti s tím eventuální použití trysky ADS.


David - 7/10/2014 - 08:23

Určitě to nebude snadné, za 7 hodin vykoná kometa polovinu otáčky a pokud by lander padal volným pádem bez horizontální složky rychlosti bude padat do těžiště a to je někde v oblasti blízko krčku.


David - 8/10/2014 - 07:57

ESA vyrobila model komety o průměru cca 2m, snímek je v archivu snímků na domovské stránce sondy.


pospa - 8/10/2014 - 11:12

Rosetta dostala zelenou k přechodu na kruhový orbit 10 km pro fázi blízkého pozorování a měření (COP - Close Observation Phase).
Na kruhové dráze setrvá do 28.10. kdy přejde na eliptický orbit 10 - 30 km. Odtud 12.11. vysadí Philae ze vzdálenosti 22,5 km od středu komety.
Zajímavé manévry.



David - 8/10/2014 - 13:35

Zejména je to zcela jinak, než byl publikovaný původní plán, v něm měla sonda sestoupit na kruhovou orbitu ve výšce 10 km.


ales - 8/10/2014 - 15:14

Přidávám odkaz na původní článek na blogu Rosetty http://blogs.esa.int/rosetta/2014/10/08/go-for-10-km/ a doplním z něj sem pár pro mne zajímavých detailů:
- kruhová dráha o poloměru cca 10 km má být dosažena 15.10.2014
- (28.10.2014 má sonda přejít na eliptickou dráhu s poloměrem cca 30 km [jak už psal Mirek])
- 12.11.2014, 2 hodiny před vypuštěním Philae, má Rosetta přejít na zatím blíže neupřesněnou dráhu a z ní ve výši cca 20 km uvolnit přistávací modul
- další detailnější informace související s přistáním na kometě 67P mají být k dispozici "brzy" ("soon")


pospa - 9/10/2014 - 16:32

Kamera OSIRIS opět boduje - ze vzdálenosti 28,5 km pořídila snímek tohoto 45 m balvanu, pojmenovaného Cheops. Rozlišení 50 cm / px. Palec nahoru!
http://blogs.esa.int/rosetta/2014/10/09/boulder-close-up/





Okolní kontext


Machi - 9/10/2014 - 17:09

OSIRIS možná boduje, ale těžko se to dá posoudit, když vezmou originální obrázek, vystřihnou z něj část odpovídající ploše 6% originálního snímku a pak tento zbytek zvětší 2.5×, aby to nevypadalo trapně (jinak by totiž měl snímek jen nějakých 600×400 pixelů).
Z toho důvodu také v tomto zvětšeném obrázku odpovídá jeden pixel 20-ti cm. Nezvětšený originál má rozlišení 50 cm/pixel. [Upraveno 09.10.2014 Machi]


David - 12/10/2014 - 13:00

Takže je to jasné: celá sonda přejde na kolizní dráhu s jádrem komety a po oddělení landeru, který bude k jádru postupovat pasivně, se opět vrátí na orbitální dráhu kolem komety.
To ovšem znamená, že bod přistání bude v době zahájení přistávacích operací někde prostoru mimo kometu a jak lander, tak místo přistání na rotující kometě se k němu budou současně blížit.
Jestli se trefí do přistávací oblasti a současně bude sonda ve správné poloze, tak to bude malý zázrak a to předpokládám, že zachycovací operace proběhne správně a ve správném okamžiku.


milantos - 12/10/2014 - 13:16

quote:

To ovšem znamená, že bod přistání bude v době zahájení přistávacích operací někde prostoru mimo kometu a jak lander, tak místo přistání na rotující kometě se k němu budou současně blížit.


Tak ono to je tak vždycky, ať už se letí kamkoliv. Ta nebeské mechanika je vždy stejná, zrovna tak jako způsob navigace a orientace.


martinjediny - 13/10/2014 - 14:00

quote:
Takže je to jasné: celá sonda přejde na kolizní dráhu s jádrem komety a po oddělení landeru, který bude k jádru postupovat pasivně, se opět vrátí na orbitální dráhu kolem komety..

nepojde o koliznu drahu, len o blizku koliznej drahe...
lander bude oddeleny "odskrutkovany" zavitovou tycou, ktora mu sucasne udeli pozadovanu rychlost.

ako vidiet z obrazku o par prispevkov vyssie od MP, vysledny smer landeru bude suctom tychto dvoch rychlosti... obeznej rychlosti rosetty a rychlosti oddelenia landeru. ( Rychlost oddelenia landeru je regulovatelna.)

takze na koliznu drahu sa dostane jedine lander. rosetta nie.


xChaos - 15/10/2014 - 17:44

víceméně to to už asi bylo, ale jen v textové podobě?


ales - 15/10/2014 - 21:58

Dnes bylo oficiálně potvrzeno, že přistání Philae bude do primární oblasti "J" (na "hlavě" komety 67P). Bylo zveřejněno i pár dalších podrobností o manévrování před i po uvolnění Philae z Rosetty. V podstatě to odpovídá našim nedávno odhadnutým předpokladům. Jestli bude vypouštěcí dráha Rosetty kolizní nebo ne není zatím upřesněno, ale podle zveřejněného videa to vypadá, že přece jen dráha povede kousek kolem komety. Celkově jsou ty manévry fakt docela šílené. Takže držím palce, aby to všechno "klaplo". Do přistání zbývá ještě skoro měsíc.

Originální články:
http://blogs.esa.int/rosetta/2014/10/15/green-light-for-landing-site-j/
http://www.esa.int/Our_Activities/Space_Science/Rosetta/ESA_confirms_the_primary_landing_site_for_Rosetta


David - 16/10/2014 - 03:08

Čím víc manévrů, tím větší pravděpodobnost chyby. Připomenu Hayabusu-1, ta manévrovala tak dlouho, až Minervu poslala na opačnou stranu. Na druhou stranu sedmihodinová přistávací sekvence umožňuje i nějaký zásah ze Země.


pospa - 16/10/2014 - 10:43

quote:
Na druhou stranu sedmihodinová přistávací sekvence umožňuje i nějaký zásah ze Země.
Určitě neumožňuje.

ESA Operations ‏@esaoperations
Final comamnds to @ESA_Rosetta & @Philae2014 will be uplinked 7.5hrs before sep. Landing is done entirely on autopilot!



Během sestupu budeme pouze naslouchat a zaznamenávat data, obrázky.

ESA Operations ‏@esaoperations
.@ESA_Rosetta will have contact with @Philae2014 thru out descent #67P

ESA Operations ‏@esaoperations
We're very tight on time on 12 Nov, so @NASAJPL 's #DSN network will provide backup - we can't afford to lose contact

Philae Lander ‏@Philae2014
Oh my! RT @esaoperations: An inaccuracy of a few mm/sec in orbit determination could lead to completely missing #67P - wow!

ESA Rosetta Mission ‏@ESA_Rosetta
@Philae2014 @esaoperations will try to aim well, Philae!

Philae Lander ‏@Philae2014
.@ESA_Rosetta @esaoperations Thank you! I know you will. I have complete trust in you.

Sam Cristoforetti ‏@AstroSamantha
#DontPanic @Philae2014! ....


dodge - 16/10/2014 - 10:52

Místo přistání ve vysokém rozlišení.



http://www.universetoday.com/115330/heres-a-high-res-look-at-philaes-landing-spot/


pospa - 16/10/2014 - 10:57

quote:
Místo přistání ve vysokém rozlišení.

Hodilo by se přidat měřítko. Sice píšou, že je rozlišení 0,5 m/px, ale s pravítkem přímo v obrázku by to bylo přehlednější.

Edit: červená kružnice má v průměru přibližně 500 m.
http://www.esa.int/spaceinimages/Images/2014/10/Philae_s_primary_landing_site_from_30_km


pospa - 16/10/2014 - 17:09

Kdo má zájem, může se zapojit do soutěže o návštěvu střediska ESA v Darmstadu během přistání Philae 12.listopadu.
Stačí navrhnout jméno místa přistání v lokalitě J, návrh musí být vybrán a navrhovatel vylosován. Hodně štěstí!
(já už svůj návrh podal)

http://www.esa.int/Our_Activities/Space_Science/Rosetta/Name_Rosetta_mission_s_landing_site


David - 17/10/2014 - 10:39

quote:
Kdo má zájem, může se zapojit do soutěže o návštěvu střediska ESA v Darmstadu během přistání Philae 12.listopadu.
Stačí navrhnout jméno místa přistání v lokalitě J, návrh musí být vybrán a navrhovatel vylosován. Hodně štěstí!
(já už svůj návrh podal)

http://www.esa.int/Our_Activities/Space_Science/Rosetta/Name_Rosetta_mission_s_landing_site


Dobrý nápad, díky za informaci, též jsem tento krok podnikl.


xChaos - 17/10/2014 - 13:40

jednoznačně "Hector Servadac", jak jinak :-)


pospa - 17/10/2014 - 13:48

quote:
jednoznačně "Hector Servadac", jak jinak :-)
To by mohl být dobrý název pro lander, ale tady je řeč o místě, kam lander přistane... Navíc, ze soutěže jsou pravidly jednoznačně vyloučeny jména osob.

Are there any restrictions on the proposed name?
You can propose any name you like, but it cannot be named after a person, dead or alive. Mythological names with a commonly-known symbolic meaning will be considered....


NVítězslav - 17/10/2014 - 14:27

Hector Servadac je něco mezi.

Jen je otázne, jestli stačí 100+ let na zmytologizování románové postavy. Se Švejkem se to celkem podařilo za necelých 100 let...


xChaos - 17/10/2014 - 17:01

Já ve zdůvodnění Hectora Servadace uvedl, že podle mě science-fiction je "moderní mytologie". Takže uvidíme :-) Francouzi by to mohli podpořit.


xChaos - 20/10/2014 - 23:40

Nevím, jestli si někdo nedělá legraci :-) ale je to nový záběr komety 67P (mise Rosetta) se zvětšeným detailem, a přidaným tyranosaurem pro srovnání velikosti (proboha, jak mám vědět, jak byl velký tyranosaurus? a ty "duny" na těch závějích prachu, či snad sněhu?? halucinace :-)


xChaos - 20/10/2014 - 23:50

Aha, tak původní fotka bez přidaného Tyranosaura Rexe tady. Ze vzdálenosti 7.8 km.


xChaos - 21/10/2014 - 00:07

tak sníh těžké :-) spíš saze. kometa má ve skutečnosti barvu kusu uhlí.
http://blogs.esa.int/rosetta/2014/10/17/navcams-shades-of-grey/


dodge - 21/10/2014 - 07:47

http://www.universetoday.com/115454/how-rosetta-will-send-philae-lander-to-comets-surface-plus-landing-site-contest/


David - 22/10/2014 - 09:17

quote:
Nevím, jestli si někdo nedělá legraci :-) ale je to nový záběr komety 67P (mise Rosetta) se zvětšeným detailem, a přidaným tyranosaurem pro srovnání velikosti (proboha, jak mám vědět, jak byl velký tyranosaurus? a ty "duny" na těch závějích prachu, či snad sněhu?? halucinace :-)



Vypadá to, že ta " duny" jsou na sypkém svahu, takže mohly vzniknout jeho sesutím při nějakém otřesu. Pak ale otázka zní jak vznikl ten sypký svah s viditelným hřebenem, tedy sypký na obě strany .
Mám dojem, že ten ještěr měl cca 5 m.


alamo - 24/10/2014 - 10:19

ako "vonia" kométa?
http://vat.pravda.sk/vesmir/clanok/334097-ako-sonde-rosetta-vonia-kometa/
Kathrin Altweggová závan z kométy opísala takto: „Parfum 67P/Čurjumov-Gerasimenko je celkom silný. Cítiť v ňom skazené vajcia (sírovodík), prasací chliev (amoniak) a štipľavý, dusivý odór formaldehydu. Toto je zmiešané s jemnejšou, horkejšou vôňou po mandliach (kyanovodík). K tomu treba pridať trochu alkoholu (metanol) a spojiť ho s octovou vôňou oxidu siričitého. Potom už len stačí kvapnúť sladký, aromatický sulfid uhličitý a máte parfum značky Kométa 67P/Čurjumov-Gerasimenko.“


dodge - 25/10/2014 - 07:52

Kometa 67/P páchne jako shnilá vejce a čpavek!

http://www.universetoday.com/115634/stinky-rosettas-comet-smells-like-rotten-eggs-and-ammonia/


Zbycho - 3/11/2014 - 18:40

10 letá Rosetta (snímky na The Atlantic):

http://www.theatlantic.com/infocus/2014/09/rosettas-amazing-10-year-space-journey/100812/


dodge - 4/11/2014 - 08:10

Jak přistát na kometě?

http://science.nasa.gov/science-news/science-at-nasa/2014/03nov_rosettalanding/


pospa - 4/11/2014 - 19:12

Ha! Byl jsem tak blízko!
Můj návrh na pojmenování místa přistání modulu Philae byl "Agilika", což je jeden ze dvou možných názvů nilského ostrova, kam byl staroegyptský chrám Philae po vybudování asuánské přehrady na náklady Unesco v 70. letech přestěhován.
http://en.m.wikipedia.org/wiki/Agilkia_Island

Bohužel, v soutěži vyhrál ten druhý, více používaný název ostrova - "Agilkia", který se mi až tolik nelíbil.
Ale co, aspoň ten nápad jsem trefil.

http://www.esa.int/Our_Activities/Space_Science/Rosetta/Farewell_J_hello_Agilkia


ales - 4/11/2014 - 20:27

V článku na http://blogs.esa.int/rosetta/2014/10/31/rosetta-lined-up-for-lander-delivery/ (z 31.10.2014) je pár dalších upřesňujících informací o manévrování Rosetty před a po uvolnění Philae.

Zaujalo mne toto:
- dráha Rosetty při uvolnění Philae nebude "kolizní", ale bude směřovat 5 km vedle komety
- hodinu po navedení na vypouštěcí dráhu (a hodinu před uvolněním Philae) proběhne ještě poslední go/nogo rozhodování (takže až po reálném změření výsledku směrovacího manévru)
- modul Philae bude z Rosetty uvolněn rychlostí 0,187 m/s (18,7 cm/s)
- 40 minut po uvolnění Philae (ve výši cca 20 km od středu komety) provede Rosetta další motorický manévr, kterým přejde na zcela jinou dráhu, zajišťující dobré radiové spojení s Philae

Takže se těším a držím palce, ať to všechno proběhne dobře (12.11.2014 dopoledne a odpoledne našeho času).


David - 5/11/2014 - 01:09

Je to klasická střelba na běžícího zajíce. Tady na zajíce, který dělá kotrmelec a nestřílíme broky, ale kulí a chceme se trefit do čela. Nevím, nevím ?


dodge - 5/11/2014 - 08:45

Konečné odpočítávání přistání na kometě: Proč "Agilkia" je nové jméno přistávací oblasti.

http://www.universetoday.com/115962/comet-landing-countdown-why-agilkia-is-the-new-name-for-philae-touchdown-site/


milantos - 5/11/2014 - 08:55

quote:
Je to klasická střelba na běžícího zajíce. Tady na zajíce, který dělá kotrmelec a nestřílíme broky, ale kulí a chceme se trefit do čela. Nevím, nevím ?

Jenže kometa nedělá žádné kotrmelce - pohybuje se řádně po své dráze a bod přistání se naprosto rovnoměrně otáčí kolem těžiště. Určí-li se místo přistání , určí se bod střetu a to lze zákony nebeské mechaniky s určitostí zvládnout. Jediná neznámá tam vstupuje tlak unikajícího materiálu z komety. Gravitační anomálie v kometě by již měly být z dosavadních měření známé.


David - 7/11/2014 - 10:12

Předpokládám, že potřebné urychlení udělí landeru pružina. Pokud je od startu /řádově deset let/ ve stlačeném stavu může únavou materiálu dojít ke ztrátě části pružnosti a výsledný impuls může být menší než potřebný. Poklesne-li výkon pružiny a 3% mine přistávací oblast, poklesne-li o 20% spolehlivě mine kometu.
To ovšem neplatí, pokud má lander během dvaceti kilometrové samostatné dráhy provádět korekce.


pospa - 7/11/2014 - 10:35

quote:
Předpokládám, že potřebné urychlení udělí landeru pružina.
....
To ovšem neplatí, pokud má lander během dvaceti kilometrové samostatné dráhy provádět korekce.

Pokud si dobře pomatuji, tak nedávno vypočtenou rychlost oddělení Philae od mateřské sondy zajistí pohybový šroub s přesně regulovanými otáčkami.
Philae během sestupu a přistání žádné korekce dráhy provádět nebude, bude se pouze snažit udržet si svou výchozí polohu - orientaci v prostoru.


pospa - 7/11/2014 - 11:15

Přesný časový plán průběhu přistání Philae : http://download.esa.int/esoc/shares/1/esa_esoc_ros-ldr-landing_timeline_web.pdf

Celkem mně překvapilo, že časové okno pro separaci landeru je tak dlouhé - předběžně 94 s.
A přistání může nastat v rozmezí 40 minut. Hmm...


martinjediny - 7/11/2014 - 19:17

quote:
Předpokládám, že potřebné urychlení udělí landeru pružina. Pokud je od startu /řádově deset let/ ve stlačeném stavu může únavou materiálu dojít ke ztrátě části pružnosti a výsledný impuls může být menší než potřebný. Poklesne-li výkon pružiny a 3% mine přistávací oblast, poklesne-li o 20% spolehlivě mine kometu.
To ovšem neplatí, pokud má lander během dvaceti kilometrové samostatné dráhy provádět korekce.

Potrebnu rychlost landeru udeli dvojica zavitovych tyci.
Navyse rychlost rotacie tyci je nastavitelna.
Preto si moze ESA dovolit laborovat s vyskou orbity pred separaciou atd...

edit: lander korekcie drahy nevykonava [Editoval 07.11.2014 martinjediny]


Alchymista - 7/11/2014 - 21:09

quote:
Vypadá to, že ta " duny" jsou na sypkém svahu, takže mohly vzniknout jeho sesutím při nějakém otřesu. Pak ale otázka zní jak vznikl ten sypký svah s viditelným hřebenem, tedy sypký na obě strany.
Musíš uvážiť, kde má takýto objekt ťažisko a ako vyzerá jeho "blízke" gravitačné pole pri povrchu.
Na "zosýpanie" mal ten sypký svah pekných pár milionov rokov, počas ktorých sa triasla samotná kométa, pri vypúšťaní prchavých zložiek a určite za ten čas dostala aj pár zásahov menším kozmickým smetím, rôznymi meteoroidmi. V kozmických podmienkach môže mať aj makové zrnko kinetické energiu rozbehnutej lokomotívy a keďže povrchové gravitačné zrýchlenie na telese je mizivé, aj malý otras, slabé "kometotrasenie" s maličkým zrýchlením stačí na to, aby sa prach a suť dali do pohybu.


-=RYS=- - 7/11/2014 - 21:10

Predpokladam spravne, ze na orientaci v prostoru ma Philae uvnitr gyroskopy?


pospa - 8/11/2014 - 06:55

quote:
Predpokladam spravne, ze na orientaci v prostoru ma Philae uvnitr gyroskopy?

Stačí se podívat o stránku zpět, viz 06.10.2014 - 09:40


David - 8/11/2014 - 08:28

Pokud použijí během sestupu plynovou trysku, tak to musí ovlivnit dráhu landeru která je poměrně dlouhá a pomalá, takže i malý impuls posune výrazně místo přistání.


pospa - 8/11/2014 - 09:31

Orbitální manévry Rosetty v období 31.10. - 6.12.2014, kdy dojde k vypuštění landeru a také reversaci směru oběhu družice kolem komety.


dodge - 8/11/2014 - 09:51

5 dní do přistání.



http://www.universetoday.com/116075/a-comets-tale-rosettas-philae-five-days-from-touchdown/


martinjediny - 8/11/2014 - 14:46

quote:
Pokud použijí během sestupu plynovou trysku, tak to musí ovlivnit dráhu landeru která je poměrně dlouhá a pomalá, takže i malý impuls posune výrazně místo přistání.

citas niekedy odpovede?

lander nema motor a nevykonava korekcie drahy

plynova tryska je vylucne na pritlacenie landeru ku komete v okamihu aktivacie harpun. napriek tomu je mozne, ze harpuny sa nechytia.

je to asi najvacsia neznama celej misie.


David - 8/11/2014 - 15:22

quote:
quote:
Pokud použijí během sestupu plynovou trysku, tak to musí ovlivnit dráhu landeru která je poměrně dlouhá a pomalá, takže i malý impuls posune výrazně místo přistání.

citas niekedy odpovede?

lander nema motor a nevykonava korekcie drahy

plynova tryska je vylucne na pritlacenie landeru ku komete v okamihu aktivacie harpun. napriek tomu je mozne, ze harpuny sa nechytia.

je to asi najvacsia neznama celej misie.


Podívej se na příspěvek z 6.10. v 10.50 - na schématu přistání je použití trysky během přibližování i když " if needed ".


martinjediny - 8/11/2014 - 22:56

quote:
...Podívej se na příspěvek z 6.10. v 10.50 - na schématu přistání je použití trysky během přibližování i když " if needed ".

v tom prispevku je uvedene:
"Některé údaje jsou ve schematu dost nepřesné"

v kozme aj haciaci pristroj mozes pouzit ako raketovy motor...
pouzitie plynovej trysky mimo planu ako nudzove riesnie sa v specifickych pripadoch urcite nevylucuje,

v kazdom pripade p. Balaz SAV, jeden z konstrukterov subdodavatelov Rosetty na stretnuti Nogravity 2014 vyslovene uviedol, ze plynova tryska je urcena na pritlacenie ku komete v case pouzitia harpun a neuvazuje sa s nou pre pouzitie na motoricky let.
http://www.astrovm.cz/cz/program/co-se-podarilo/pilotni-rocnik-seminare-nogravity-2014-se-vydaril.html?hledat=nogravity


Machi - 9/11/2014 - 22:51

Systém ADS měl urychlit sestup Philae během klesání na kometu Wirtanen.
Protože 67P je podstatně větší, tato funkce není potřeba a přestože je možné systém použít i pro změnu dráhy během přistávacího manévru (byly navrženy 2 základní varianty sestupu, jedna s použitím ADS a druhá bez), evidentně dojde k variantě kde ADS bude použit jen na konci k "přitlačení" modulu k povrchu komety. Přesněji se jedná o kompenzaci reakce na akci vystřelení obou harpun.


David - 10/11/2014 - 10:40

Pozítří touto dobou už bude napětí " houstnout". Zvolený způsob sestupu se mi nezdá šťastný a spoléhat na přesnost jediného impulzu měnícího dráhu vedoucí 5 km mimo cíl ve vzdálenosti 20 km od cíle bez korekce je dost riskantní. Já bych volil přistání z nízké orbity, nebo z kolizní dráhy celé sondy.
Nechci sýčkovat, samozřejmě experimentu přeji plný úspěch, budu "držet palce", ale odhaduji pravděpodobnost, že přistání bude v cílové oblasti na 30% že bude přistání jinde na kometě na 50% a že bude splněn celý výzkumný program na 15%. [Upraveno 10.11.2014 David]


yamato - 10/11/2014 - 10:58

quote:
Systém ADS měl urychlit sestup Philae během klesání na kometu Wirtanen.
Protože 67P je podstatně větší, tato funkce není potřeba a přestože je možné systém použít i pro změnu dráhy během přistávacího manévru (byly navrženy 2 základní varianty sestupu, jedna s použitím ADS a druhá bez), evidentně dojde k variantě kde ADS bude použit jen na konci k "přitlačení" modulu k povrchu komety. Přesněji se jedná o kompenzaci reakce na akci vystřelení obou harpun.


Mna skor bude zaujimat ako sa uchytia tie harpuny


milantos - 10/11/2014 - 12:29

quote:
Zvolený způsob sestupu se mi nezdá šťastný a spoléhat na přesnost jediného impulzu měnícího dráhu vedoucí 5 km mimo cíl ve vzdálenosti 20 km od cíle bez korekce je dost riskantní.

Pro řízený sestup by byl potřebný systém orientace, navigace a řízení. Vše toto je na orbitální části, ta dovede pro výsadkový modul určit přesnou polohu , zajistit přesnou orientaci a dodat mu přesnou delta v. Je to sice jediný impuls, ale přesnost na pohybovém šroubu je ve zlomcích %.
Jsem toho názoru, že vést hluboké úvahy nad tím, jak to měl někdo vymyslet před 15 lety, nedávají zrovna moc smysl.
My už teď můžeme jen s napětím vše sledovat. Maximálně tipovat, s jakou přesností dosáhnou předpokládaného místa přistání.
Můj tip je 50m [Upraveno 10.11.2014 milantos]


pospa - 10/11/2014 - 12:48

quote:
My už teď můžeme jen s napětím vše sledovat. Maximálně tipovat, s jakou přesností dosáhnou předpokládaného místa přistání. Můj tip je 50m

Někde na webu nebo twitteru Rosetty se píše, že nepřesnost 1 cm/s v rychlosti oddělení Philae od mateřské družice by způsobila přistání o několik stovek metrů mimo cíl, nebo možná i minutí jádra komety.
Landeru má být při separaci uděleno dv = 0.187 m/s, takže držme palce, ať to všechno klapne.
(Němci jsou puntičkáři, tak snad to mají pod konntrolou )


David - 10/11/2014 - 14:38

Stát se může cokoli, v každém případě je to riskantní operace, vzpomeňme Japonce ti úspěšně shodili cílové terče a Minerva jim uletěla.
Mise jako taková stejně má možnost splnit prakticky všechny cíle výzkumu/ krom vrtu/ i kdyby se přistání nezdařilo, neboť sonda může sestoupit na extrémně nízkou dráhu.


pospa - 10/11/2014 - 14:50

quote:
Mise jako taková stejně má možnost splnit prakticky všechny cíle výzkumu/ krom vrtu/ i kdyby se přistání nezdařilo, neboť sonda může sestoupit na extrémně nízkou dráhu.
Co je u tebe "extrémně nízká dráha"?
Je známo, že Rosetta nikdy nepůjde na orbit <5 km. A kdyby šlo provést všechna měření dálkově, tak by na Philae nebylo 10 unikátních přístrojů. Zkrátka, když se přistání nepodaří, lander mine jádro, rozbije se při přistání, nebo skončí na zádech, tak bude znemožněna velká část vědeckých měření a pozorování - mise Rosetta bude o velkou část vědeckých výsledků chudší.


David - 10/11/2014 - 15:33

Byla by to dráha hluboce pod oněch 5 km v závěru mise, po splnění všech úkolů orbiteru, čímž by se snížil dopad případného neúspěchu přistání.


David - 10/11/2014 - 15:35

quote:
Byla by to dráha hluboce pod oněch 5 km v závěru mise, po splnění všech úkolů orbiteru, čímž by se snížil dopad případného neúspěchu přistání.

Teoreticky by mohl na kometě přistát i orbiter, vzpomeňme přistání na Erosu.


pospa - 10/11/2014 - 15:37

quote:
quote:
Byla by to dráha hluboce pod oněch 5 km v závěru mise, po splnění všech úkolů orbiteru, čímž by se snížil dopad případného neúspěchu přistání.
Teoreticky by mohl na kometě přistát i orbiter, vzpomeňme přistání na Erosu.

Čti str 6, tady http://issfd.org/ISSFD_2012/ISSFD23_GC_2.pdf

"The orbiter will never descend to a pericentre radius of less than 5 km, neither for comet characterisation, nor for the delivery phase."


milantos - 10/11/2014 - 15:41

to : David:
Stačí se podívat na přístrojové vybavení landeru a na jeho vybavení detektory a na jeho úkoly, a je naprosto jasné, že z toho nemůže Rosetta NIC.
Zapomeň na to, že hlavním úkolem jsou fotografie ( možná pro tebe ano), ale z hlediska zkoumání komety = původního materiálu sluneční soustavy ,se z dálky moc nezjistí [Upraveno 10.11.2014 milantos]


pospa - 10/11/2014 - 19:37

Přehledné zobrazení sekvence vědeckých pozorování Philae v prvních 54 hodinách po přistání.


pospa - 11/11/2014 - 08:23

Na další odbočce zahněte vlevo.


ESA Rosetta Mission ‏@ESA_Rosetta
At the next exit, turn left… #CometLanding -1 day!


pospa - 11/11/2014 - 09:01

Top Ten snímků z 10 km orbitu http://www.esa.int/Our_Activities/Space_Science/Rosetta/Highlights/Top_10_at_10_km



alamo - 11/11/2014 - 11:49

obsiahli článok
http://osel.cz/index.php?clanek=7869
Tento „harpunový“ systém byl od počátku zdrojem lítých sporů uvnitř technického týmu, proto bylo nutno jej odzkoušet, což dělalo v podmínkách naší domovské planety snad ještě větší problém. Jaký materiál má být zvolen, abychom alespoň zčásti dosáhli napodobení podmínek na povrchu 67P?

Jako alternativa nakonec posloužila sada dřevěných beden naplněných sypkou směsí granulovaného materiálu na bázi polystyrenu s pevnějším dnem, které mělo prověřit, že se harpuny i po proniknutí sypkým povrchem dokážou zachytit v pevnějším podloží. Testy dopadly na výbornou, ale láhev šampaňského radši do středečního podvečera ponechte v lednici.


pospa - 11/11/2014 - 12:22

quote:
Testy dopadly na výbornou, ale láhev šampaňského radši do středečního podvečera ponechte v lednici.
Už se nám doma jedno igristoje chladí... ještě sušené brusinky a půjdem držet palce!


xChaos - 11/11/2014 - 12:49

Pojmenovali cílovou oblast jako "Agilkia", hmm. Takže můj "Hector Servadac" neprošel, škoda.


alamo - 11/11/2014 - 12:52

je to po "menovcovi"
http://en.wikipedia.org/wiki/Agilkia_Island

http://cs.wikipedia.org/wiki/Philae
[Upraveno 11.11.2014 alamo]


tycka - 11/11/2014 - 20:42

Píše o této události i Technet:
http://technet.idnes.cz/pristani-na-komete-67p-curjumov-gerasimenko-fkh-/veda.aspx?c=A141111_143834_veda_mla


alamo - 11/11/2014 - 21:44

quote:
Na další odbočce zahněte vlevo.


ESA Rosetta Mission ‏@ESA_Rosetta
At the next exit, turn left… #CometLanding -1 day!


celkom podarený animák


pospa - 11/11/2014 - 22:03

Klim Čurjumov a Čurjumov-Gerasimenko


David - 12/11/2014 - 02:21

První " gou" - 13 hod před vypuštěním landeru. [Upraveno 12.11.2014 David]


dodge - 12/11/2014 - 06:19

Událost roku: přistání na kometě.

12. listopad 2014 se zapíše do historie dobývání kosmických dálav. Poprvé totiž přistane lidmi vyrobené těleso na povrchu komety. Sonda Rosetta uvolní modul Philae, který by se měl dotknout povrchu jádra komety těsně po 17. hodině našeho času. K této významné události pro vás portál kosmonautix.cz připravil online reportáž, kde najdete pravidelně aktualizované informace.

http://www.astro.cz/clanek/6497?utm_source=news&utm_medium=mail&utm_campaign=clanky


dodge - 12/11/2014 - 06:42

ČASOVÝ HARMONOGRAM PŘISTÁNÍ

Kometa 67P/Čurjumov-Gerasimenko je v době přistání od Země vzdálena 511 milionů kilometrů. Zpoždění rádiového signálu tudíž činí 28 minut a 20 sekund. Časové údaje v tomto harmonogramu jsou uvedeny ve středoevropském času. Uvedené časy se mohou měnit.

Legenda:
GO/NOGO - hlasování zda pokračovat či nikoli
lander - přistávací modul Philae

11. listopadu
15:00:00 - Řídící tým v ESOCu zjišťuje přesné parametry oběžné dráhy Rosetty, aby mohl provést přesné korekce.
19:33:20 - Philae je zapnut. Na Rosettě je zapnut elektrický podpůrný systém starající se komunikaci s Philae.
20:05:20 - Zahřívání baterií. Otevření nádrže ADS (Active Descent System), která poskytne plyn pro trysku směřující vzhůru, díky čemuž udrží lander na povrchu těsně po přistání.
20:25:20 - Chlazení baterií po dobu 28 minut.
20:30:00 - GO/NOGO1 - zjištění přesných parametrů posledního oběhu. Řídící tým potvrzuje, že správnost trajektorie.
21:03:00 - Rosetta se začíná přesouvat do výšky, která bude předcházet odpojení landeru (očekávaná ztráta signálu.)
21:43:00 - Konec přesunu.
21:52:20 - Roztočení gyroskopů landeru, které budou poskytovat stabilitu během sestupu.

12. listopadu
01:00:00 - GO/NOGO2(a) - příkazy pro řízení sekvence odpojení landeru jsou připraveny.
01:00:00 - GO/NOGO2(b) - ESOC potvrzuje připravenost Rosetty.
02:03:20 - Philae generuje poslední telemetrická data před hlasováním o jeho odpojení od Rosetty.
02:35:00 - GO/NOGO3 - potvrzení připravenosti Philae pro přistání
05:03:20 - Start fáze SDL - Separation, Descent & Landing (odpojení, sestup a přistání). Zapínání vědeckých experimentů landeru. První je zapnut ROMAP (měření magnetického pole.)
05:28:20 - Nejbližší možný čas pro orientaci Rosetty před manévrem pro sestup.
05:34:20 - Začátek zahřívání baterií Philae na teplotu pro oddělení landeru.
07:03:20 - Nejbližší možný čas pro sestupný manévr (očekávaná ztráta signálu.) Korekční zážeh bude trvat 6 minut a změna rychlosti bude činit 0,46 m/s.
07:35:00 - Nejbližší možný čas pro GO/NOGO4 - finální rozhodnutí před přistáním.
08:03:20 - Nejzazší možný čas pro sestupný manévr. Řídící tým ihned po ukončení provede zběžné vyhodnocení výsledků manévru.
08:35:00 - Nejzazší možný čas pro GO/NOGO4 - finální rozhodnutí před přistáním.
08:49:20 - Zapnutí experimentu MUPUS (víceúčelová měření.)
08:52:20 - MUPUS začíná pracovat. Zapnutí CIVA (mikrokamery pro panoramatický snímek) a ROLIS (kamera pro sestup umístěná ve spodní části landeru.)
08:55:20 - CIVA a ROLIS začínají pracovat. Zapnutí SESAME (prachový detektor.)
09:04:20 - SESAME začíná pracovat.
09:46:20 - Zapnutí MMS (Mechanical Support System) - systém který se postará o oddělení Philae od Rosetty.
09:46:20 - Zapnutí separačních motorků.
09:49:20 - Zapnutí CONSERT (měření rádiových vln) na Rosettě.
09:50:20 - Zapnutí CONSERT na Philae.
09:51:20 - Začátek automatické sekvence MMS (viz 09:46:20.)
09:53:20 - Philae přechází na své vlastní baterie.
10:03:20 - Oddělení Philae.

10:04:12 - CIVA pořizuje první snímky Rosetty.
10:12:17 - Vzdálenost Philae od Rosetty je přibližně 100 metrů. Roztažení přistávacích nožiček a vyklopení antény experimentu ROMAP (měření magnetického pole.)
10:25:50 - Philae se otáčí o 14°, aby zaujal stabilní polohu pro přistání.
10:43:20 - Rosetta provádí úhybný manévr (očekávaná ztráta spojení.)
10:47:17 - Dokončení všech aktivit fáze odpojení Philae od Rosetty.
11:53:20 - Opětovné získání signálu z Rosetty.
12:59:20 - Začátek stahování dat z Rosetty a Philae.

15:58:57 - Zapnutí kamer CIVA a ROLIS, odjištění harpun.
16:01:57 - Zahájení snímkování přistávací oblasti. Aktivace ADS (Active Descent System.)
16:17:15 - Všechny palubní systémy landeru se chystají na přistání.
16:22:20 - Počátek přistávací okna.
17:02:20 - OČEKÁVANÉ PŘISTÁNÍ a přijetí signálu (+/- 40 minut.) Okamžité zahájení přistávacích operací - 1. tryskou ADS bude unikat studený plyn, který zabrání odrazu landeru od povrchu; 2. Dvě harpuny jsou vystřeleny do povrchu a kotví lander na místě; 3. gyroskopy jsou vypnuty.
17:07:12 - Pořízení panoramatické fotografie z místa přistání.
17:17:14 - Ptolemy a COSAC začínají sbírat vědecká data.
17:39:39 - Lander ukončuje fázi SDL (viz. 05:03:20) a nahrává všechna data na Rosettu.
18:49:07 - Lander zahajuje první vědeckou sekvenci, která bude trvat přibližně 7 hodin.
20:03:00 - Konec spojovacího okna pro Philae. Rosetta mizí za horizontem.


David - 12/11/2014 - 07:45

Probíhá zážeh, potvrzení by mělo přijít v 07.57 .


David - 12/11/2014 - 07:55

Chystá se rozhodující hlasování, pokud bude záporné, bude přistání odloženo, možná až o 14 dní.


pospa - 12/11/2014 - 08:05

Btw, Go/NoGo hlasování č.3 bylo o něco opožděno kvůli problému s přítlačnou tryskou na studený plyn. Více detailů zatím nebylo zveřejněno, nicméně rozgodnutí je prozatím Go. Pokud by bylo NoGo, další pokus o přistání by byl možný až za 2-3 týdny.


pospa - 12/11/2014 - 08:08

Detaily o problémy s tryskou: Bylo potvrzeno, že nádrž se stlačeným plynem má slabý únik. Možná kolem tlakového senzoru na potrubí.

New update, tank is open that is confirmed now. Slight pressure drop measured. Perhaps pressure sensor in pipe defect.


pospa - 12/11/2014 - 08:09

Právě proběhlo poslední, čtvrté hlasování o separaci a přistání Philae.
Finální rozhodnutí je GO for separation !!!
Hodně štěstí Philae !


pospa - 12/11/2014 - 08:18

Fred Jansen: Zkusili jsme 4x natlakovat systém s plynovou tryskou, viděli proud na pinech k tlakování pohonného systému, ale žádný nárust tlaku.

Šrouby/vrtáky v patkách přistávacích nohou by měly postačovat k udržení Philae na kometě když budou vystřeleny harpunové kotvy. Předpokládáme, že povrch bude takový, jaký očekáváme.


ESA's Fred Jansen: Tried 4 times to pressurize Philae thruster system, saw current in pins to prime prop system, but no rise in pressure.

ESA's Fred Jansen: Ice screws should be enough to keep Philae on comet as it fires harpoon anchors, assuming surface is as we expect.


pospa - 12/11/2014 - 08:21

ESA detaily o finálním GO a problému s plynovou tryskou

http://blogs.esa.int/rosetta/2014/11/12/rosetta-and-philae-go-for-separation/


pospa - 12/11/2014 - 08:25

K vypuštění Philae má dojít v 9:35 CET.
Kvůli zpoždění signálu 28 min 20 sec budeme o úspěšnosti operace vědět až v 10:03 CET.


pospa - 12/11/2014 - 08:54

Miguel San Martin (JPL inženýr, momentálně v ESOC) tweetuje, že problém s plynovou tryskou může být pouze ve vadném tlakovém čidle a tryska bude při přistání fungovat normálně.


dodge - 12/11/2014 - 09:08

http://www.universetoday.com/116198/philae-ready-to-take-flying-leap-to-historic-comet-landing-coverage-information/


pospa - 12/11/2014 - 09:12

Philae bude na povrch přistávat rychlostí pomalé chůze a bude k němu přitahován silou přibližně jako list papíru na Zemi.
V gravitačním poli 67P na něj působí tíha v řádu jednotek gramů, přičemž na Zemi je jeho hmotnost 100 kg.


pospa - 12/11/2014 - 09:13

Máme potvrzeno, že přístroj MUPUS se svými třemi senzory byl úspěšně zapnut.


pospa - 12/11/2014 - 09:17

Bylo potvrzeno, že zapnuty jsou také CIVA a SESAME.


pospa - 12/11/2014 - 09:31

Zde je možné sledovat aktuální polohu komety v prostoru se vzdálenostmi k Zemi a Slunci.
http://www.livecometdata.com/comets/67p-churyumov-gerasimenko/


pospa - 12/11/2014 - 09:38

Bylo potvrzeno, že MUPUS je zapojen. Momentální teplota harpuny je -148°C

ROMAP už sbírá data - měří změny magnetického pole, což poslouží také k ověření vyklopení některých přístrojů.


pospa - 12/11/2014 - 09:40

V této chvíli by Philae měl být už separován a na cestě k jádru komety. SDL fáze začala.
Potvrzení budeme mít v 10:03.


pospa - 12/11/2014 - 09:44

ESA Livestream http://new.livestream.com/ESA/cometlanding


pospa - 12/11/2014 - 09:48

Ahoj Michale! Nejsi náhodou momentálně v ESOC?


JuDu - 12/11/2014 - 09:48

Dobry,
Len mne tu nefunguje normalne ? Pocujem normalny zvuk ale aj ozvenu oneskorenu o par sekund. Musim vypnut zvuk na stranke, a potom pocujem jeden zvuk - obeskorenu o par sekund ohladom obrazu.

Juraj


pospa - 12/11/2014 - 09:52

quote:
Dobry, Len mne tu nefunguje normalne ?
Bohužel nemůžu posoudit - v práci máme blokované všechny videostreamy.


JuDu - 12/11/2014 - 09:54

Ahoj Mirek,

Vdaka za odpoved: chyba bola u mna. Uz to je OK, pocujem zvuk a sledujem obraz - vo faze.

Juraj


LeeMer - 12/11/2014 - 09:55

quote:
Ahoj Michale! Nejsi náhodou momentálně v ESOC?


Proč ty nemístné otázky Mirku


pospa - 12/11/2014 - 10:00

quote:
quote:
Ahoj Michale! Nejsi náhodou momentálně v ESOC?
Proč ty nemístné otázky Mirku
Jen tak. Občas se tam vyskytuješ, tak jsem si říkal, že bys eventuálně mohl dávat info přímo z epicentra.


pospa - 12/11/2014 - 10:02

Napjaté očekávání v řídicím centru ESOC
(Michala tam zatím nikde nevidím )


LeeMer - 12/11/2014 - 10:05

Potvrzeno oddělení.


pospa - 12/11/2014 - 10:06

SEPARATION CONFIRMED!

Tak přeju klidný let (pád) a měkké přistání, Philae!


pospa - 12/11/2014 - 10:10

Přibližně za 2 hodiny bychom mohli vidět první obrázky z kamer CIVA.


pospa - 12/11/2014 - 10:17

Čekáme na potvrzení rozevření přistávacích nohou a kamery ROMAP.


pospa - 12/11/2014 - 10:24

Mateřská sonda je momentálně podle očekávání mimo radiový kontakt se Zemí.
Rosetta za chvíli provede zážeh pro "úhybný manévr" a spojení bude znovu obnoveno v 11:58 CET.


Tlama - 12/11/2014 - 10:28

To si ukoušu zatím nehty.


Alex - 12/11/2014 - 10:39

Je to online aj na idnes

http://technet.idnes.cz/pristani-rosetta-philae-na-komete-67p-curjumov-gerasimenko-paj-/veda.aspx?c=A141111_143834_veda_mla#utm_source=sph.idnes&utm_medium=richtext&utm_content=top6


pospa - 12/11/2014 - 10:43

Telemetrie potvrzuje, že přístroj CONSERT je také zapnutý.
Jeho údaje budou landeru udávat vzdálenost k povrchu a rychlost přibližování.


pospa - 12/11/2014 - 11:33

Matt Taylor - tak trochu netradiční mission scientist.


LeeMer - 12/11/2014 - 11:35

quote:
Matt Taylor - tak trochu netradiční mission scientist.




Zejména na košili je plno sci-fi a fantasy žen s laserovými pistolemi


Tlama - 12/11/2014 - 11:54

quote:
Matt Taylor - tak trochu netradiční mission scientist.


pěkně


pospa - 12/11/2014 - 11:57

quote:
Zejména na košili je plno sci-fi a fantasy žen s laserovými pistolemi
Ten synek už vypadal všelijak


pospa - 12/11/2014 - 11:59

Rosetta by se teď měla ozvat každou minutu.


pospa - 12/11/2014 - 12:07

Signál z Rosetty opět zachycen!
Odmlka byla delší, než se předpokládalo - teď velká úleva.

Edit: Potvrzeno i spojení s Philae. Uf!


pospa - 12/11/2014 - 12:13

POtvrzeno rozevření "podvozku" - tří nohou pod landerem.
GOOD move, buddy!


LeeMer - 12/11/2014 - 12:13

quote:
Signál z Rosetty opět zachycen!
Odmlka byla delší, než se předpokládalo - teď velká úleva.

Edit: Potvrzeno i spojení s Philae. Uf!


V příštích desítkách minut dorazí mimo telemetrie první vědecká data a fotky.


pospa - 12/11/2014 - 12:15

quote:
V příštích desítkách minut dorazí mimo telemetrie první vědecká data a fotky.
Má to být ve 13:05 CET


pospa - 12/11/2014 - 12:28

Telemetrie z Philae hlásí vše NOMINAL.
SUPER!


Tlama - 12/11/2014 - 12:31

quote:
Telemetrie z Philae hlásí vše NOMINAL.
SUPER!

palec nahoru, ale pořád držet


pospa - 12/11/2014 - 12:34

Rosetta: Philae, jak se cítíš s nataženýma nohama po 10 letech?
Philae: Wow, cítím se jako bych plaval .... a kometa je blíž a blíž...
Rosetta: Teď, co jsi odletěl, je mi trochu zima na záda, ale mám na tebe dobrý výhled. Pošli mi pohlednici.
Philae: Pošlu ti stovky pohlednic z 67P

:)


yamato - 12/11/2014 - 12:36

A co je teda s tou tryskou? Neodrazime sa od komety?


pospa - 12/11/2014 - 12:40

quote:
A co je teda s tou tryskou? Neodrazime sa od komety?

To uvidíme. Nicméně Philae byl původně postaven pro přistání na jiném tělese - menší kometě a plynová tryska je teď trochu jako kšandy + opasek.
Mělo by to klapnout i kdyby tryska skutečně nefungovala. Nezbývá než počkat do pěti odpoledne
... ještě jsem neměl čas jít na oběd ... a asi dnes ani nepůjdu


xChaos - 12/11/2014 - 12:43

ESA Operations ‏@esaoperations 53 sek.před 54 sekundami
RT @Philae2014: Finally! I’m stretching my legs after more than 10 years. Landing gear deployed! #CometLanding


xChaos - 12/11/2014 - 12:58

v geekovsko-nerdovských kruzích celkem populární XKCD nabízí vlastní živý přenos (kreslený): http://xkcd.com/1446/


Andy - 12/11/2014 - 13:38

Tak co bude s těma vzájemnýma selfíčkama?!


pospa - 12/11/2014 - 13:42

quote:
Tak co bude s těma vzájemnýma selfíčkama?!
ESA ukáže první snímky až na tiskovce ve 3:15 CET.


Andy - 12/11/2014 - 13:43

Ahá, díky za info!


pospa - 12/11/2014 - 13:56

Než budou oficiální snímky, tak pro nedočkavce aspoň trocha amatérské tvorby


Andy - 12/11/2014 - 13:56


No ještě, že má tu harpunu!


pospa - 12/11/2014 - 14:25

První náznak


pospa - 12/11/2014 - 14:28

From ÇIVA operations in Tolouse: "We have all the data we were waiting for." Looks like a lot of images


David - 12/11/2014 - 14:56

První fotografie by měly být zveřejněny v 15.15 .


pospa - 12/11/2014 - 15:18

Je to tady, první snímek 50 s po separaci, bohužel proti slunci.
Další, zprocesované snímky budou následovat.


Tlama - 12/11/2014 - 15:23

quote:
Je to tady, první snímek 50 s po separaci, bohužel proti slunci.
Další, zprocesované snímky budou následovat.

vypadá to na podobný snímek co má nahoře na monitoru, "netvor"
takovou dobu nás trápit


pospa - 12/11/2014 - 15:25

Detail harpuny, která příjde na řadu přibližně za hodinu.


yamato - 12/11/2014 - 15:34

Je to rozostrene, alebo vytiahnuty kontrast?


Andy - 12/11/2014 - 15:35

Je to mázlý, prej byla Philae v rotaci, když to fotila. Aspoň tak jsem to pochopil z povídání.


pospa - 12/11/2014 - 15:39

Lander stále rotuje rychlostí 1 ot / 9 min.


pospa - 12/11/2014 - 15:52

Světlana Gerasimenko (vlevo) komentuje dnešní událost.


H - 12/11/2014 - 15:52

poslední foto vypadá to jak lebka se zkříženými hnáty


pospa - 12/11/2014 - 15:53

A tady máme Philae !
Nohy a antény ROLIS a CONSERT jsou jasně viditelné


David - 12/11/2014 - 15:54

Podle posledních informací modul skutečně směřuje do oblasti přistání a pomalu rotuje, 1x za 9 minut.


pospa - 12/11/2014 - 16:08

ROLIS by měl právě v této chvíli pořizovat snímky přistávací oblasti.


pospa - 12/11/2014 - 16:14

Přibližně 30 minut do začátku přistávacího okna.


pospa - 12/11/2014 - 16:20

Hm, Rosetta project manager právě prohlásil, že na konci mise, cca konec 2016, se možná pokusí před vyčerpáním posledních zásob paliva jemně "posadit" samotnou Rosettu na povrch 67P.


David - 12/11/2014 - 16:29

Došlo na má slova.


pospa - 12/11/2014 - 16:29

Jsme v přistávacím okně. Můžeme očekávat signál contact kdykoliv od teď po následujících 45 minut. Nominálně za 36 min


ales - 12/11/2014 - 16:33

Teď už je asi vhodný čas začít opravdu hodně držet palce. Doufám, že Philae rotuje jen kolem svislé osy tak, že nohy pořád směřují ke kometě (jinak by modul mohl dopadnout "na bok" nebo "vzhůru nohama"). Doufám taky, že harpuny se dobře chytí do povrchu (jinak by situaci spíš zhoršily). Takže já ty palce držím.


pospa - 12/11/2014 - 16:36

Než nás to napětí a držení palců totálně vyšťaví, tak jedna perlička na odlehčení:
Roseta odstartovala ze Země jen necelé dva měsíce po přistání roverů MER na Marsu (jaro 2004).


pospa - 12/11/2014 - 16:39

Členové MSL týmu posílají Philae hodně "Good Skycrane Karma" pro úspěšné přistání.


pospa - 12/11/2014 - 16:52

Pokud došlo k nominálnímu přistání v 16:34, signál o tom je už na cestě k Zemi a jeho příjem se dá očekávat v 17:02 CET.


yamato - 12/11/2014 - 17:03

Keby sme nakreslili krivku, ako sa philae priblizuje k povrchu, tak to je zhruba graf mojej pracovnej vykonnosti


pospa - 12/11/2014 - 17:03

Kontakt, Philae je na kometě!!!


Andy - 12/11/2014 - 17:05

Woo-hoo! To byl nervák! Už aby byly obrázky!

quote:
Keby sme nakreslili krivku, ako sa philae priblizuje k povrchu, tak to je zhruba graf mojej pracovnej vykonnosti


Přesně, stále doufám, že si tu toho nikdo nevšimne .


ucvrnkls - 12/11/2014 - 17:06

jj philae přistál.. gratulace (a http://forum.kosmonautix.cz/ lehnul )


ales - 12/11/2014 - 17:08

Philae se už určitě dotknul komety. Ještě bych rád viděl potvrzení, v jakém je stavu.


yamato - 12/11/2014 - 17:08

Fu, to boli nervy... mozem ist domov


H - 12/11/2014 - 17:09

Takže to že se všichni radujou znamená že sonda dosedla a dál vysílá signál čili se nerozsekala vo kometu? V tomto případě mi life stream video bez komentáře moc informací nenabízí.


pospa - 12/11/2014 - 17:10

Oficiálně: Philae je na povrchu 67P , na nohách, komunikuje s ROsetou, harpuna vstřelena do povrchu. Totální úspěch !!!!
Unikátní vědecký výzkum bude pokračovat.

GRATULACE DO ESA !


ales - 12/11/2014 - 17:11

Super. Gratuluju a těším se na pokračování.


NVítězslav - 12/11/2014 - 17:12

uffff....


David - 12/11/2014 - 17:13

Tak to je opravdu úspěch, pro připomínku : Japonci nesrovnatelně jednodušší přistání na asteroidu nezvládli a jejich modul si to namířil přesně na opačnou stranu než měl.


pospa - 12/11/2014 - 17:14

Philae se hlísí na nové adrese i v češtině:

Philae Lander @Philae2014 · 2 min. před 2 minutami
Přistání! Moje nová adresa: 67P! #CometLanding


Stano - 12/11/2014 - 17:15

Gratulácia a poklona k úžasnému úspechu


ucvrnkls - 12/11/2014 - 17:23

quote:
..pro připomínku : Japonci ..

Tak Japonce bych nechal v klidu. Aspoň se snaží. Takové Rusko od 4. listopadu 1981 kdy přistála poslední venera nemají v této disciplíně ani bod. Drožkaři.


Andy - 12/11/2014 - 17:30

Je to sice off-topic, ale ještě jim přistály dvě Vegy...


Véna - 12/11/2014 - 17:40

Převeliké gratulace, Philae, už jsi velká sonda!!! Tak a teď se pěkně rozhlédni a řekni, co vidíš a cítíš a jak se máš. Jo a co nožky? A ponožky? Tak se drž a hezky se hlaš!


ales - 12/11/2014 - 17:47

Pokud jsem dobře pochopil text z live přenosu, tak nejen že nefungoval systém s tlakovým plynem pro přitlačení, ale snad ani harpuny nebyly vystřeleny. Ještě to prý budou zkoušet. Tak uvidíme.


Andy - 12/11/2014 - 17:48

Nejdřív řekli, že je vystřelili a pak jsem taky zaznamenal něco o tom, že to zkusí ještě jednou.

Kolik jich na palubě mají? Je možný, že vystřelili jen jednu a druhou si šetřili?


xChaos - 12/11/2014 - 17:48

Jednoho obyvatele EU to stálo 3.50 Eura (míň než stovku)... tolik jsme dali v létě na cestě po Evropě na solárním tandemu v Rakousku za točený pivo :-)

Těším se na fotky!


ales - 12/11/2014 - 18:01

Podle NSF ten technik před koncem této části komentovaného přenosu snad dokonce zmínil i to, že mají neočekávané výpadky v příjmu telemetrie, což by mohlo naznačovat nestabilitu Philae na povrchu komety.

Můj komentář: Snad si to ještě "sedne" a mise bude moci pokračovat.


ales - 12/11/2014 - 18:14

Podle dalších informací z NSF je možné, že harpuny byly sice vystřeleny, ale po přitažení byly zase "vyškubnuty" z povrchu, takže harpuny teď zřejmě lander nedrží. O stavu přídržných šroubů na nohách podvozku zatím není nic známo. Tyto informace jsou ale nejisté, takže určitě ještě musíme počkat na upřesnění přímo z ESA.


alamo - 12/11/2014 - 18:31

pridávam sa ku gratulantom


ales - 12/11/2014 - 18:33

Podle tweetu Emily Lakdawalla panuje v ESA přesvědčení, že i bez případného pevného uchycení Philae k povrchu komety bude možno provést většinu vědeckých měření.

"Not knowing about the stability is clearly worrisome, but by any reasonable measure Philae is successful, and we can expect good data.

"It's going to take Philae mission controllers some time to understand how stable they are, but in the meantime everything is working great. Yay!"


ales - 12/11/2014 - 18:39

Na DLR webcastu http://www.dlr.de/dlr/desktopdefault.aspx/tabid-10002/ už před chvílí ukázali jeden snímek z Philae ještě z doby, kdy se teprve blížil ke kometě. Nestihl jsem udělat screenshot, ale v zásadě tam bylo vidět to očekávané, tedy "hlava" komety (podobná snímkům které známe z NAVCAMu Rosetty).


xChaos - 12/11/2014 - 18:43

tohle?


ales - 12/11/2014 - 18:44

Ano, to je ona.


Jara - 12/11/2014 - 18:46

Gratuluji,velmi,mam jen obavu je to opravdu brzo.I kdyz at to dopadne jakkoli je to uzpech.


ales - 12/11/2014 - 18:59

Tweety z ESA potvrzují, že harpuny nebyly vystřeleny.

"I’m on the surface but my harpoons did not fire. My team is hard at work now trying to determine why."


pospa - 12/11/2014 - 19:02

Tak, úspěsné přistání uspěšně zapito šáňem s přateli a rodinou a je možná čas na drobné zamyšlení se nad dnešními událostmi.
(Pokud bych už moc kecal, tak se předem omlouvám )

1) Podle mého dnes ESA jednoznačně předvedla, že "na to má" a to v tom smyslu, že je schopna úspěšně podniknout a dokončit i ty nejextrémnější a technicky nejnáročnější kosmické mise v hlubokém vesmíru.
2) Dnešním výkonem se ESA jednoznačně dostala na úroveň NASA/JPL a přistáním výsadkového modulu na rotujícím jádru komety 500 mil km od Země dokázala podobně složitý úkol, jako bylo přistání tunové MSL uvnitř kráteru Gale.
3) ESA, v případě mise Rosetta, postoupila o mnoho stupínků výše v PR a schopnosti přitáhnout pozornost širší veřejnosti. Což je Velmi dobře. Evropané si budou schopni lépe uvědomit, že ohledně vědy a techniky rozhodně nezaostáváme za USA, či jinými technicky pokročilými státy a dokáží se s tímto úspěšným mezinárodním projektem ESA identifikovat a být na něj hrdí.
4) Jak ještě před přistáním řekli ve svých projevech vysocí představitelé ESA, dnešní úspěch mise přinese dětem a studentům v Evropě notnou dávku inspirace, aby se toužili zaměřit na studium přírodních věd, aby se mohli a chtěli v budoucnu podílet na podobných průzkumných projektech a dobrodružstvích a to na půdě organizací přímo na starém kontinentu a ne kdekoliv jinde.

Vskutku dobrá práce, ESA!


H - 12/11/2014 - 19:11

Rozhodně lepší zpráva z Evropy než ty hrůzy z Ukrajinský války.


pospa - 12/11/2014 - 19:25

quote:
Rozhodně lepší zpráva z Evropy než ty hrůzy z Ukrajinský války.
Problémy a smutné události budou ve světě vždy, ale to sem určitě nepatří.


ales - 12/11/2014 - 19:32

Na 19:30 (teď) je naplánován brífing ESA.


ales - 12/11/2014 - 19:44

Začátek brífingu byl posunut na 20:00. Dočkáme se snímků z povrchu komety?


Pozemstan - 12/11/2014 - 19:49

V reportáží na Astro.cz se již objevil jeden snímek z povrchu, který snad naznačuje správnou polohu Philae...

Aktualizace: Zřejmě jde jen o snímek z pozemních testů.



http://www.astro.cz/clanek/6497 [Upraveno 12.11.2014 Pozemstan]


yamato - 12/11/2014 - 19:51

no praveze je polemika, ci je to snimok z komety alebo z pozemskeho testovania mozno mame prvy kozmicky fake


Pozemstan - 12/11/2014 - 19:59

Aha, už to na Astro.cz také stáhli s tím, že půjde zřejmě o snímek z pozemních testů.


yamato - 12/11/2014 - 20:03

nemala uz byt tlacovka?


yamato - 12/11/2014 - 20:20

tlacovka bezi. Zatial sa nevie co presne sa stalo, vieme ze harpuny neharpunovali, boli fluktuacie v siglane, ale aj v prikone solarnych clankov. To by mohlo indikovat ze philae si poskocil.


ales - 12/11/2014 - 20:32

OK, takže žádné snímky z povrchu nebyly na tiskovce prezentovány. Podle Ulamece si Philae po přistání asi opravdu poskočil. Více bude známo zítra. Oficiální další tiskovka by měla být zítra (13.11.2014) ve 14:00 SEČ (pokud jsem dobře rozuměl).


yamato - 12/11/2014 - 20:49


ales - 12/11/2014 - 20:51

Trochu neoficiálně se šíří ještě (nejméně) jedna fotka z přibližování ke kometě (před dosednutím Philae). Viz. předchozí příspěvek od yamata.

A na UMSF už ji Machi i zařadil do kontextu přistávací oblasti.



Tak uvidíme zítra (nebo později), jestli to bude oficiálně potvrzeno.


H - 12/11/2014 - 20:58


yamato - 12/11/2014 - 21:17


pospa - 12/11/2014 - 21:23

Centsworth_II@umsf



pospa - 12/11/2014 - 21:27

Jestli je to v podstatě načechraná hromada sypkého šterku, držící se pohromadě těměř nulovou gravitací, tak se nedivím, že se v tom žádná harpuna neudrží.


yamato - 12/11/2014 - 21:33

zaujimalo by ma ako sa v takej hromade sterku a prachu vytvoria take kamene


pospa - 12/11/2014 - 21:37

Stačí 5-6 miliard let a slepí se kde co.


Machi - 12/11/2014 - 22:13

Tady je obsáhlejší verze i s rozměry:
https://www.flickr.com/photos/109586958@N03/15589900568/


milantos - 12/11/2014 - 22:14

V zamrzlé směsi CO2 a H2O se už udrží kde co. A v perihelu holt něco uteče


alamo - 13/11/2014 - 05:02

a vlado sa neozve?
nijaká powerpoint teória?


dodge - 13/11/2014 - 05:31

http://www.space.com/27740-rosetta-comet-landing-success.html?cmpid=558603


pospa - 13/11/2014 - 07:09

quote:
Tady je obsáhlejší verze i s rozměry
Skvělá práce, Machi! (ten palec nahoru mi tu chybí čím dál víc)
Šlo by do té prostřední mozaiky ještě doplnit původní střed přistávací oblasti, ten kříž? Řekl bych, že lander přistál dost přesně. Kolik to bylo metrů? I čas přistání byl odhadnut velmi dobře, rozdíl jen cca 2 min. Parádní výkon navigačního týmu.


ales - 13/11/2014 - 08:02

Podle např. nočního tweetu Emily Lakdawalla "@Philae_ROMAP magnetic field analysis revealed 3 landings at 15:33, 17:26 and 17:33 UTC" poskočil Philae nejméně dvakrát (zatím jen odhadnuto z výsledků měření magnetického pole).

Pokud by ale první "skok" trval opravdu skoro 2 hodiny, tak by se Philae přitom musel vzdálit několik set metrů od povrchu (500 - 1000 metrů při čistě "gravitačním skoku" [spočítáno na NSF a mě to vychází také tak]), což je strašně hodně a Philae by tak mohl být daleko od místa prvního dotyku s kometou. Na NSF se ale už objevila i úvaha, že těch skoků nebo i "skluzů" mohlo být více (nedetekovatelných pomocí ROMAP) a pak by skoky mohly být nižší a kratší. Uvidíme. Věřím že na budoucích snímcích z Rosetty (z kamery OSIRIS) bude možno najít jak modul Philae, tak i stopy po případných "poskocích".


David - 13/11/2014 - 08:59

Rychlost střetu byla 0,9m/s , jelikož gravitační zrychlení je cca 10x menší je zázrak, že modul neodletěl, resp. přistávací operace musely proběhnout, jinak by byl modul zřejmě ztracen.
Modul, jak se zdá, není ke kometě připoután, vrtání by mohlo proběhnout ve vteřinových intervalech, navíc je možné použít i plynovou trysku, pokud funguje.


HonzaCh - 13/11/2014 - 09:00

Hodně netrpělivě čekám na další informace. Moc bych všem přál, aby Philae to poskakování ustála, ale myslím, že k tomu by byla potřeba notná dávka štěstí. Nějak si nedokáži představit, že by vždy skončila spořádaně na nohách. Netušíte, jak je to s gyrama? Mám pocit, že se po dosednutí měly vypnout...


yamato - 13/11/2014 - 09:05

Ak je philae po dvoch skokoch v spravnej polohe na nozickach, tak si esa vycerpala zasobu stastia na 20 rokov dopredu


David - 13/11/2014 - 09:39

Gyroskopy by měly po každém skoku vrátit modul do správné polohy, času na to bylo dost.


xChaos - 13/11/2014 - 09:43

Poslední oznámení na Spaceflightnow:

Officials said the next chance to contact Philae will be around 0600 GMT (1 a.m. EST) when Rosetta again flies in range of the lander.

Dnešní novinky:

ESA Operations ‏@esaoperations 1 min.před 1 minutou
"@Philae_MUPUS: @Philae_ROMAP magnetic analysis reveals 3 landings at 15:33, 17:26 & 17:33UTC Fits very well to MUPUS data #cometlanding" [Upraveno 13.11.2014 xChaos]


yamato - 13/11/2014 - 10:00

quote:
Gyroskopy by měly po každém skoku vrátit modul do správné polohy, času na to bylo dost.


Gyroskopy sa mali po pristati vypnut. S trochou stastia system prvy "naraz" nedetegoval ako pristatie, ale neviem neviem... Kolisajuci signal a napatie v solaroch skor svedcia o rotujucej sonde.


David - 13/11/2014 - 10:21

Jestliže se nožky dotkly povrchu s časovým posunem pak při vypnutých gyroskopech zcela jistě nastala rotace a neřízený druhý, nebo třetí dopad a modul může ležet v poloze " nožky má nahoře ".


pospa - 13/11/2014 - 10:29

Několik pozitivních zpráv z dnešního rána z CNES:

- lander je v této chvíli v klidu - žádné další skoky a pohyby
- FV panely dodávají energii do baterií
- radiové spojení s landerem je 100% funkční a signál je na Rosettě přijímán "jasně a hlasitě"

Některé sekvence vědeckých pozorování budou muset být kompletně přepracovány, včetně snímkování kamerou CIVA-P
Dnes budou k dispozici některá okna (komunikační), dovolující změnu v předprogramovaných pozorovacích sekvencích.

Je otázkou, kde vlastně Philae po dvouhodinovém odskoku skončil. Nedá se vyloučit, že je zcela mimo oblast J, vlastně Agilkia a uchytil se třeba na "krku" komety. Bude probíhat hledání "zatoulaného" landeru na kometě.


yamato - 13/11/2014 - 10:54

Znamena to ze lander sedi na nozkach? Dostaval by energiu aj keby lezal na boku?


pospa - 13/11/2014 - 10:56

Padla tu otázka kolik harpun/kotev má Philae k dispozici a jestli jdou použít vícenásobně.
Pokud ještě nebyly zodpovězeny, tak potvrzuji, že harpuny jsou dvě a použít jdou pouze jednou.
Více detailů tady: http://www.esmats.eu/esmatspapers/pastpapers/pdfs/2003/thiel.pdf


ales - 13/11/2014 - 11:05

No super, už máme první fotku z povrchu (z CIVA kamer Philae):



http://www.esa.int/spaceinimages/Images/2014/11/Welcome_to_a_comet


pospa - 13/11/2014 - 11:07

quote:
Znamena to ze lander sedi na nozkach? Dostaval by energiu aj keby lezal na boku?
FV panely jsou kolem dokola po 3 stranách + nahoře, takže by měly vyrábět trochu energie, i kdyby ležel na boku.
Předpokládám ale, že sedí na všech 3 nohách, protože dvě hlavní komunikační antény jsou na horní straně Philae a spojení s Rosettou je podle infa 100% OK.


pospa - 13/11/2014 - 11:08

quote:
No super, už máme první fotku z povrchu (z CIVA kamer Philae)
Fakt Super! Vypadá to, že jsme úplně jinde, než bylo první místo dopadu. A jedna noha je zdá se "v luftě".
Na tiskovce ve 14:00 CET by mělo být zveřejněno kompletní panorama.


ales - 13/11/2014 - 11:15

Philae si prostě sám zvolil, kde chce skončit

Podle mého odhadu mám ale dojem, že leží na boku. Snad se mýlím, případně to snad nebude až tak moc vadit.


pospa - 13/11/2014 - 11:17

Jj, podle fotky se to nedá zatím vyloučit. Taky se tam objevuje hodně stínů, což může být nemilé - málo světla na FV, nízké teploty ...


pospa - 13/11/2014 - 11:24

Podle Marka McCaughreana je k dispozici 7 fotek z CIVA kamer a jedna z nich zabírá temné "nebe" => Philae leží na boku, nebo je na příkrém srázu.


yamato - 13/11/2014 - 11:35

Alebo sedi na kameni - dve nozky na povrchu, jedna v lufte (resp. vo vakuu)


patrik - 13/11/2014 - 11:40

každopádně bude asi problém s vrtáním do povrchu těch 23cm, což je velká ztráta vědeckého infa


ales - 13/11/2014 - 11:41

Vypadá to také, že jedna z CONSERT antén se dotýká povrchu (podle UMSF).


Arccos - 13/11/2014 - 11:49

Tělo landeru se může naklápět. Dále jsou tam nějaká váklopná ramena. Pokud sonda váží na kometě jako list papíru, třeba by se pohybem těchto částí mohla její poloha trochu poupravit?


ales - 13/11/2014 - 11:56

O tom otáčení tělesa modulu (vůči nohám) jsem už také uvažoval. V podstatě je tam "skoro stav beztíže". Osobně bych do toho šel a pohnul s tím.

Ale uvidíme, jak se rozhodné řídicí tým (a až bude upřesněno, jaká je skutečná situace/poloha landeru).


LeeMer - 13/11/2014 - 11:58




yamato - 13/11/2014 - 11:59

Ako chorobny optimista musim podotknut, ze mame funkcnu sondu na komete v dajakej skarpe, kde by si nikto netrufol riadene pristat, a kde su mozno kuty a praskliny do ktorych slnko nezasvietilo od vzniku slnecnej sustavy...


xChaos - 13/11/2014 - 12:09

vypadám asi jako věčný rejpal.. ale proč lander kromě (rozbité) přítlačné trysky nemá běžné manévrovací motory? vždyť nízká gravitace komety si o to přímo říká...


yamato - 13/11/2014 - 12:13

Pretoze hmotnost. Cela zostava plavala vesmirom 10 rokov, aby nabrala dostatocnu rychlost pre rande s kometou. Philae je napechovany instrumentmi. Manevrovaci system musel ozeliet, aby sa zmestili do fyzikalneho "budgetu"

Keby sa startovalo na SLS, to by bola ina muzika


Pozemstan - 13/11/2014 - 12:34

Může případné ležení na boku samo o sobě vzhledem k přímému kontaktu "těla" s povrchem (byť ne zcela rovným a při nízké gravitaci) znamenat pro modul riziko tepelných ztrát (nebo naopak přehřátí) při vzájemné výměně tepla? Předpokládám, že ale izolace odolná vůči zahřátí slunečním zářením asi vydrží i toto...


yamato - 13/11/2014 - 12:52

O-ou. Na mieste pristatia svieti slnko iba hodinu denne. Standardny den na komete ma 6hodin. Krizovy miting kvoli bateriam.


pospa - 13/11/2014 - 13:05

Možná to bude ještě méně - SFN udává, že panely vyrábí el. pouze 90 min / 12 hod.


pospa - 13/11/2014 - 13:07

Btw. Machiho koláž je i na Technetu http://technet.idnes.cz/foto.aspx?r=tec_vesmir&c=A141113_111422_tec_vesmir_vse&foto=VSE5737d2_landphilae.png


random - 13/11/2014 - 13:11

quote:
Možná to bude ještě méně - SFN udává, že panely vyrábí el. pouze 90 min / 12 hod.


vyzera to na riadny debakel ... moje najhorsie investovane 3.50eur ...
... mam pocit ze je spadnuty do nejakej skarpy ... ak sa pozriete na tiene tak to vyzera tak ze v momente fotenia svieti slnko rovno z vrchu vzhladom na telo sondy ...

.. myslim si ze to nebol dobry napad neumoznit sonde manevrovat ... tiez som si nie isty tym vysadkom ... proste podla mna cele zle a za vsetkym je len nizka gravitacia


pospa - 13/11/2014 - 13:15

quote:
vyzera to na riadny debakel ... moje najhorsie investovane 3.50eur
ESA to vidí naprosto jinak: http://blogs.esa.int/rosetta/2014/11/13/philae-the-happy-lander/


yamato - 13/11/2014 - 13:24

Ked sa to tak vezme, lander mal dve zariadenia na udrzanie na povrchu, a obe zlyhali... kazdopadne sme tam, hoci inak ako sme planovali. Teraz ide o to vytrieskat z toho co najviac dat, kym dojde stava (co bude zrejme skor ako sa planovalo)

Fakt by som sa mrkol do tych tmavych kutov pod skalami


ales - 13/11/2014 - 13:24

Podle UMSF ty informace o době osvitu pocházejí z nějaké CNES tiskovky ve francouzštině, která proběhla cca od 12:00 SEČ.

Vybrané informace (o Philae):
- ozáření Sluncem je cca 1,5 hodiny (90 minut) na otočku komety (tedy za cca 12 hodin)
- baterie (bez nabíjení) vydrží ještě cca 50 hodin
- harpuny zatím nebyly aktivovány (zvažuje se, zda má smysl se pokusit je ještě odpálit)
- konečné místo přistání nebylo zatím přesně určeno (vycházelo se zatím jen z měření CONSERT, radiového signálu a doby osvětlení)
- je možné, že modul je až 1 km od bodu prvního dotyku s kometou
- modul zřejmě nestojí svisle na nohách (odklon minimálně 30°)
- je možné, že modul zapadl do nějaké prohlubně
- z vědeckých přístrojů zbývá aktivovat MUPUS, APXS a vrtání
- vrtání v současné pozici asi nebude možno provést (ale spuštění MUPUS a APXS se zvažuje)
- jsou k dispozici i aktuální snímky z ROLIS (ze současné pozice) [a ROLIS prý neleží na povrchu]

Teď to nevypadá moc růžově, ale uvidíme, jaké informace budou na oficiální tiskovce ESA ve 14:00 SEČ (už za cca půl hodiny).


random - 13/11/2014 - 13:32

verim ze odpalenie harpun je dost risk ale mozno by sa podarilo dostat modul na nohy ... z tych foto mam dojem ze je to horsie ako to prezentuju ... aj vzhladom na skusenosti.


Pozemstan - 13/11/2014 - 13:33

Ta francouzská tisková konference je zde (zmiňovala ji Emily Lakdawalla na Twitteru):

target=_blank>


xChaos - 13/11/2014 - 13:34

Podle mě to je úžasný úspěch, ale přeci jen ... ty harpuny a plynová tryska taky něco vážily, kdy místo toho použili manévrovací motory... (no dobře, vzorky by stejně neodebraly)

Chce to evropský software a kontrolu kvality a ruské motory, podle všeho (debilní válka...)

90 min denně je málo.. to jim dojdou baterky, asi.


martalien - 13/11/2014 - 13:42

Podle me by se dalo s modulem po povrchu kracet. Predpokladem je jen to ze se daji aktivovat ty vrtaky v nohach a gyroskopy. Pokud je to vse jednorazove pouzitelny tak je to na prd. Jinak by mohl jednu nohu nechat zavrtanou, zbyvajici vytahnout . Udelat otocku kolem zavrtane nohy. zapnout gyroskopy a a zavrtat zbyvajici dve. Tu prvni a pak jednu dalsi opet vytahne. Vypne gyroskopy a kolem ty zbyvajici se otoci, zapne gyra a zavrta se. Ja vim asi by to neslo....


dodge - 13/11/2014 - 13:44

quote:
quote:
vyzera to na riadny debakel ... moje najhorsie investovane 3.50eur
ESA to vidí naprosto jinak:
http://blogs.esa.int/rosetta/2014/11/13/philae-the-happy-lander/


Neboť každá liška si svůj ocas chválí, a když o něj přijde, tak tvrdí, že je to lepší bez něj.


yamato - 13/11/2014 - 13:46

quote:


Chce to evropský software a kontrolu kvality a ruské motory, podle všeho (debilní válka...)




Co s tym maju ruske motory???


pospa - 13/11/2014 - 13:48

quote:
... ty harpuny a plynová tryska taky něco vážily, kdy místo toho použili manévrovací motory...
Každá harpuna s vystřelovacím mechanismem a navijákem váží 1,5 kg (na Zemi). Ale pozor, má v sobě i akcelerometr a teploměr, takže to není jen tak obyčejná kotva. Oba přístroje v každé kotvě měly leccos napovědět o charakteristice materiálu, do kterého byly vystřeleny.

Osobně by se mi líbilo, pokud by se rozhodli vystřelit harpuny až na konci životnosti baterie, až bude veškerá dostupná věda hotová a pak teprve trochu zariskovat na posledních pár hodin.


ales - 13/11/2014 - 13:51

quote:
Osobně by se mi líbilo, pokud by se rozhodli vystřelit harpuny až na konci životnosti baterie, až bude veškerá dostupná věda hotová a pak teprve trochu zariskovat na posledních pár hodin.
Souhlasím. Nic lepšího mne teď nenapadá.


yamato - 13/11/2014 - 13:53

Sonda na komete vazi asi 1 gram. Tie harpuny tam nie su preto, ze by niekto nechcel motory, ale preto ze sonda musi byt k povrchu pevne prichytena, aby mohla vrtat. Absenciu motorov na landeri vidim skutocne ako hmotnostny kompromis.

Kto velmi tuzi po motorizovanom stroji na povrchu, mozno sa docka ku koncu misie, zvazuje sa ze na povrch pojde aj samotna rosetta


pospa - 13/11/2014 - 13:54

quote:
Podle me by se dalo s modulem po povrchu kracet.
To by chtělo trochu větší těleso, s větší gravitací, než je kometa a navíc je to poměrně složitý způsob pochybu.

Nicméně Comet Hopper (což předvedl Philae) není zase tak neznámá myšlenka
http://www.nasa.gov/centers/goddard/news/releases/2011/11-033.html


LeeMer - 13/11/2014 - 14:19

Začala tiskovka http://rosetta.esa.int/


Ervé - 13/11/2014 - 14:21

Přistáli, sice samotné přistání se nepovedlo, Philae ale funguje, dá se ještě leccos udělat. Uvidíme.


ales - 13/11/2014 - 15:07

Podle tiskovky to vypadá, že Philae není "v díře" ale spíš "v rohu" (na okraji hlavního "kráteru" na hlavě komety). Tak uvidíme, jak se to bude dál vyvíjet.


TomášHabala - 13/11/2014 - 15:28

Navrhli aj nejaké riešenie?


-=RYS=- - 13/11/2014 - 15:36

quote:
Vypadá to také, že jedna z CONSERT antén se dotýká povrchu (podle UMSF).


To znamena snizeny vykon, protoze to rozhodi CSV (PSW). Blizkej material povrchu je pravdepodobne galvanicky vodivej (uhlik, zmrzla voda apod.). A tak i pri priblizeni k povrchu natoz kontakt rozhodi naladeni anteny vuci vysilaci a aby se koncovej zesilovac neodrovnal, tak urcite musela sonda snizit vykon z onech 8W PA o nekolik stupnu dolu, rekl
bych tak na 0.5W PA (o tom vykonu a kmitoctu s modulaci jsem cetl na BBS F6FBB).
Mozna z tohoto plyne spatna komunikace s Rosetou.

Takhle to vidim z technickeho hlediska.
[Upraveno 13.11.2014 -=RYS=-]


ales - 13/11/2014 - 15:41

Pokud jsem to z tiskovky dobře zachytil, tak zatím žádné konkrétní "řešení" nezveřejnili. Dnes večer jen odešlou na lander upravenou sekvenci vědeckých měření (v době tiskovky ji ještě připravovali) a teprve pak se zřejmě uvidí, co dál.


milantos - 13/11/2014 - 15:44

Škoda , že zatím nebyly zveřejněny oficiálně na stránkách snímky z povrchu. Tohle je snímek z tiskovky , stažený ten malý skoro černý čtvereček z presentace z obrazovky a trochu upraven do koukatelné podoby. I tak ten povrch vypadá hodně zajímavě.


pospa - 13/11/2014 - 16:25

Současné odhady naznačují, že Philae skončil někde v místě modrého čtverce. Červený čtvereček označuje lokalitu prvního kontaktu - velmi blízko původního cíle.




A takto vypadá první panorama okolí landeru.




Jednotlivé snímky CIVA


pospa - 13/11/2014 - 16:33

Rosetta se bude přesouvat na jiný orbit kvůli lepší komunikace (delší okna?). První zážeh už údajně proběhl.


random - 13/11/2014 - 17:02

myslim ze som s tou škarpou mal pravdu ... dve nohy hore jedna dole ... jedna z tych dvoch je asi opreta. mam za to lander mozno bude lezat s casti aj na samotnom tele ...
z tych obrazkoch som si urobil celkom dobru predstavu o tom ako to moze vyzerat - skusenosti z jaskyn ... najskor bude zapadnuty niekde medzi balvanami


David - 13/11/2014 - 20:04

Já to vidím tak, že pokus o přistání skončil havárií mimo vytyčenou oblast v nevhodném terénu a v poloze znemožňující splnění výzkumného programu.
Na vině je nevhodný způsob přistání, dával jsem mu 15% .


pospa - 13/11/2014 - 20:31

Davide, zkus to brát trochu pozitivněji.
K žádné havári nedošlo, naopak 67P/C-G je sedmé kosmické těleso, které lidstvo dokázalo úspěšně navštívit přímo na povrchu.


pospa - 13/11/2014 - 20:52

Emily přišla se svou interpretací polohy místního horizontu v panoramatu.




Doug Ellison přidal hrubý model situace https://pbs.twimg.com/tweet_video/B2VtxO4IYAEgNH5.mp4


dubest - 13/11/2014 - 21:01

"67P/C-G je sedmé kosmické těleso, které lidstvo dokázalo úspěšně navštívit přímo na povrchu"
je sedmé, ale chybí planetka Eros na které přistála sonda NEAR Shoemaker (i když původně neplánovaně) nemáme obrázky z povrchu tak se do té řady vsunula Země:-)


xChaos - 13/11/2014 - 21:04

quote:
67P/C-G je sedmé kosmické těleso


...osmé! :-) ale na Erosu taky jen šutráky... a těžko říct, jestli to počítat jako "měkké přistání"...




pospa - 13/11/2014 - 21:18

Pokud mám správné informace, tak na Erosu po přistání fungoval jen gama-spektrometr, obrázky z povrchu nejsou žádné, i když stále ještě několik dní komunikoval.
Poslední, neúplná fotka, je z výšky 130 m nad povrchem.


random - 13/11/2014 - 21:53

quote:
Pokud mám správné informace, tak na Erosu po přistání fungoval jen gama-spektrometr, obrázky z povrchu nejsou žádné, i když stále ještě několik dní komunikoval.
Poslední, neúplná fotka, je z výšky 130 m nad povrchem.

Ano. Ak sa nemylim tak to bolo niekolko tyzdnov. Toto pristatie ale bolo asi najlepsie ake sme mohli zatial sledovat na malom telese.


Archimedes - 13/11/2014 - 22:03

Taky si myslím, že obrázky nejsou pro započtení měkkého přistání rozhodující. V určitém ohledu bylo přistání NEARu vlastně řízenější než u Philae (jakkoliv není fér to srovnávat).


Archimedes - 13/11/2014 - 22:06

Jinak potíže Hayabusy i Philae myslím ukazují, že pozemská technika se jetě má dost co učit o provozu v podmínkách nepravidelně slabého, ale nenulového gravitačního pole Ono to ani není moc kde natrénovat.


ales - 13/11/2014 - 22:28

Osobně mám z těch obrázků a Dougova modelu dojem, že Philae neleží úplně na boku jen proto, že se opírá o jednu CONSERT anténu. To jsem zvědav, co s tou polohou udělají plánované pohyby některých přístrojů Philae.


David - 13/11/2014 - 23:35

quote:
Jinak potíže Hayabusy i Philae myslím ukazují, že pozemská technika se jetě má dost co učit o provozu v podmínkách nepravidelně slabého, ale nenulového gravitačního pole Ono to ani není moc kde natrénovat.


Přistání v nulové gravitaci se dá velice snadno simulovat pohybem modulu po kolejích proti pevné stěně , jejíž povrch je upraven podobně jako povrch cílového tělesa.


Archimedes - 14/11/2014 - 00:08

quote:
Přistání v nulové gravitaci se dá velice snadno simulovat pohybem modulu po kolejích proti pevné stěně , jejíž povrch je upraven podobně jako povrch cílového tělesa.
Ne. Věrohodně fakt ne.


pospa - 14/11/2014 - 07:03

Během noci se tým pokusil vyklopit aparaturu MUPUS a zapíchnout její sondu do povrchu. Kvůli ukončení komunikačního okna ještě není znám celý výsledek, víme jen, že přístroj měří a první teploty, ještě nad povrchem, byly přijaty v řídicím středisku.
Další kontakt dnes v 9:30 CET.




David - 14/11/2014 - 09:28

Je známa energetická bilance modulu ? Nezadržitelně se blíží k limitu baterií, pokud nejsou dostatečně dobíjeny bude asi brzy konec.
Řídící tým mi připadá poněkud neoperativní, situaci neřeší, posuzuje neobjektivně a oslavuje pyrhovo vítězství.


pospa - 14/11/2014 - 09:38

quote:
Nezadržitelně se blíží k limitu baterií, pokud nejsou dostatečně dobíjeny bude asi brzy konec.

Philae lander manager Stephan Ulamec:

Even if we think the mission ends because the first science sequence may end and the batteries are low, the lander is not necessarily dead. I mean, it will go into a kind of a hibernation mode when it chills down, and it's programmed in a way that whenever it gets sun it will first, this power generated by the sun, will be used to warm up the compartment, warm up the batteries, and then start charging the batteries. So even if in months or so the solar situation would change completely, we could still wake up, so most probably the lander can somehow survive in a very inactive mode. But this is really, at the moment, we were very very lucky yesterday, so much luck--to wake up in a few months from now, I wouldn't dare to estimate this now.


pospa - 14/11/2014 - 09:48

Aktuální info od Paola Ferri (ESA ops chief):
- Philae má v bateriích energii pouze na dvě další komunikační okna - jedno právě probíhající, druhé dnes večer.
- do této chvíle byla provedena všechna měření, která šlo provést bez pohybu jakéhokoli mechanismu landeru
- nyní probíhá pokus o vyklopení a měření MUPUSu a plánuje se i použití vrtačky
- pokud vyklopení MUPUSu způsobí překlopení landeru na záda, je to "jedno", protože veškerá ostatní měření, která šlo provést, už byla provedena
- při následujícím okně dnes večer se pokusí otočit lander kolem centrálního kloubu - "svislé" osy Z , pro lepší osvětlení FV panelů
- proběhlo první ze dvou měření CONSERTu nad oblastí landeru pro triangulaci jeho polohy. Philae zatím nebyl na povrchu spolehlivě lokalizován
- vedení mise neztrácí naději, že přibližování ke slunci a zvýšená aktivita komety může přispět k lepší energetické situaci landeru a některá měření budou moci v budoucnu ještě pokračovat

Další info během ESA hangoutu dnes ve 14:00 CET
https://plus.google.com/events/c78o050l93ub7cm4kcoltjnt424


David - 14/11/2014 - 10:36

ESA má s landery smůlu : na Marsu zcela selhal, na Titanu ztratil polovinu naměřených dat a nyní na kometě sice přežil havárii ale výzkumný program splní jen částečně. Japonci u asteroidu dopadli ještě hůře, jejich modul minul asteroid a ztratil se v kosmu, avšak již za dva týdny započnou s " reparátem".
Jsem zvědav jak dopadnou USA s Osiris Rex.


pospa - 14/11/2014 - 10:45

Davide, tvůj pesimismus je zřejmě nezlomný.
Zatím ještě stále probíhá primární mise Philae (do vyčerpání zásob baterií), výsledky a naměřená data ještě nebyla zveřejněna a zatím nevíme přesně z kolika přístrojů jsou. Přitom se dá se očekávat, že Philae dnes večer ještě totálně nezhasne, viz předchozí info.
Bylo tvé očekávání, že u takovéto novátorské mise klapne vše hned napoprve na 100%?


Ervé - 14/11/2014 - 10:59

O kterých Japoncích mluvíš? Hayabuza byla vysoce úspěšná, přivezla vzorky na zem.


Jara - 14/11/2014 - 11:02

Me také dost prekvapuje ze nikdo s podobnou eventualitou nepocital a to nejsu pesimista.Moznosti co se stane při nevydarenem pristani zas tolik není a prave me pripada ze jejich alternativa byla ze vse proběhne na 100%.Kdyz ne tak proběhne klasicky scenar poplatny dnesni době - nejak to dopadne!!!!V kazdem pripade muzeme vse zastínit tim ze se pristani povedlo a ze to budeme porad dokola opakovat tak se to pro všechny povedlo.10 let mohli vse promyslet jak postupovat.Ale dost pesimismu třeba nas prekvapi a něco se opravdu stane a vsem nam slehne.


pospa - 14/11/2014 - 11:04

MUPUS zatloukl penetrátor do půdy, APXS byl také v činnosti. Zdá se, že téměř za všech přístrojů budou nějaká naměřená data.
A to je Davide důležitější než to, že nefungovala plynová tryska, nevystřelily se harpuny a nezašroubovaly se šrouby.

Btw. i z těch dvou odskoků se dá leccos o kometě zjistit/vypočítat.


yamato - 14/11/2014 - 11:43

No, ono ta europska karma, ze vzdy to nejde celkom podla planu, asi dost suvisi s tym, na ake sialene misie sa europa odhodlava. Huygens - pristat na Titane? O ktorom skoro nic nevieme? Po takej dlhej ceste? David, otvor si nejaky programek a pozri sa kde je mars a kde je saturn
A philae? Detto - miniaturny lande snaziaci sa "zrazit" s kometou tak aby na nej zostal, a este aj nieco zmeral. Ja viem ze je kopec expertov co by tam napchali trysky, jadrove generatory, mozno aj rybarske siete apod. Ale skutocni inzinieri ziju v skutocnom svete, ktory je k nim velmi kruty a nuti ich do tazkych rozhodnuti, nie co na lander dat, ale co tam nedat


David - 14/11/2014 - 13:03

Jen mi připadá divné, že řídící středisko po zprávě, že plynová tryska nefunguje, z čehož se dalo odvodit, že ani harpuny nebudou fungovat, nemělo jiný plán, než bigotně realizovat původní plán jakoby vše bylo O.K..
Vždyť nemuseli pospíchat, ještě měli zhruba měsíc čas, mohli vypustit modul třeba v 5 km a za letu " ve formaci", pak by rychlost střetu byla třetinová a modul by v pohodě přistál na osvětleném prostoru.
V každém případě je divné, že v případě, že se něco porouchá se jede dál " jakoby se nechumelilo" a spoléhá se na náhodu.
Pokud by modul dopadl o něco dále a zasáhl bok hlavy komety tak skončil.
V každém případě se přistání nepovedlo, to že modul náhodou dopad přežil a že náhodou skončil v jakž takž přijatelné poloze není vhodné oslavovat jako technický a technologický úspěch.
Na druhou stranu, pokud odhlédneme od očekávaného, je získání jakýchkoli údajů přímo z povrchu komety fantastický úspěch v oblasti vědeckého výzkumu.
Proto bych hodnocení dělil na dvě části :
1/ technicky a technologicky nic moc , nevhodná koncepce a jen čirou náhodou nedošlo ke zmaření celé mise sestupového modulu - neúspěch.
2/ z hlediska vědeckého výzkumu komety je získání údajů přímo z povrchu komety, byť v míře menší než očekávané, fantastickým úspěchem.


-=RYS=- - 14/11/2014 - 13:16

Je pravdepodobne, ze u pristi roboticke mise na kometu bude mit lander korekcni dusikove trysky (ventily na titanovych trubickach). Pripadne nano plutoniove RTG fungujici jako nabojova pumpa co nonstop dobiji nabijeci AKU a po dobiti palubni pristroje jsou napajeny timto AKU do vybiti. Nasledne se bude opet cekat, nez se AKU z Peltieru RTG opet dobijou.

A i kvuli presnemu zamereni by se melo pouzit S pasmo a ne UHF pasmo.
Pricemz na landeru budou antenky S pasma rozmistneny do vsech smeru pro zajisteni komunikace i v pripade preklopeni.
Ale po preklopeni by tomu opet pomohli dusikove trysky pro preklopeni na nohy.

Philae se zrejme bude mezi nabijecima cyklama hibernovat, aby se za nekolik dobijecich oken alespon z casti nabila AKU.


David - 14/11/2014 - 13:33

Jestli ta vosková zátka nebyla temperována, tak se již při teplotě -10 promění v " kámen" který jehla nepropíchne.


Ervé - 14/11/2014 - 13:47

--Philae se zrejme bude mezi nabijecima cyklama hibernovat, aby se za nekolik dobijecich oken alespon z casti nabila AKU. --
Vzhledem ke krátké době osvitu je možné, že ohřev baterií a systému spotřebuje víc energie, než se stihne dobít do akumulátorů, pak už by se Philae neozval - proto se patrně snaží okamžitě udělat aspoň něco pro zvýšení elektrického příkonu. Tepelná izolace by ale měla být tak dobrá, aby udržela teplotu bez spotřeby elektřiny jen díky těm dvěma hodinám Slunečního ohřevu. Nezbývá než počkat a uvidíme.


LeeMer - 14/11/2014 - 14:04

Začala tisková konference o posledních výsledcích a stavu http://blogs.esa.int/rosetta/2014/11/14/rosetta-mission-results-from-comet-landing-14-nov-1300-gmt/


yamato - 14/11/2014 - 14:06

Aka je draha komety? Myslim ze sa priblizuje k slnku, nie? V takom pripade moze byt najvhodnejsia taktika snazit sa "prezit". Lander moze hybernovat pomerne dlhu dobu, takze keby sa podarilo udrzat ho vo funkcnom stave do doby nez sa zvysi slnecny prikon...


milantos - 14/11/2014 - 14:31

V sozučasné době je vzdálenost cca 3 AU, , 13.srpna 2015 bude 1,24AU. Záleží ale také na poloze rotační osy komety.


alamo - 14/11/2014 - 14:56

nebolo by výhodnejšie ako harpúny, nabudúce použiť toto?
http://spectrum.ieee.org/automaton/robotics/industrial-robots/jpl-designing-spinyfingered-grippers-for-robotic-drilling-on-asteroids


alamo - 14/11/2014 - 15:02

http://spectrum.ieee.org/automaton/robotics/military-robots/iros-2013-jpls-microspine-rockclimbing-robot


pospa - 14/11/2014 - 15:06

Philae Lander ‏@Philae2014 před 2 minutami
Back to work! I’m now drilling into the surface of #67P… I’ll give you updates as soon as I can!


pospa - 14/11/2014 - 15:13

quote:
Je pravdepodobne, ze u pristi roboticke mise na kometu bude mit lander ... nano plutoniove RTG

U evropské sondy velmi pravděpodobně ne. Důvodem, proč Rosetta ani Philae nemají RTG zdroj je politická neshoda na tomto typu zdroje v orgánech ESA, EU a z toho důvodu zaostalost Evropy v této oblasti.


pospa - 14/11/2014 - 15:17

Ulamec odhaduje, že je momentálně na zem přijato cca 80% plánovaných vědeckých dat z primární mise. Pokud přibudou data i z COSAC, pak tobude 90%.
To vidím jako jednoznačný úspěch mise, pánové.


alamo - 14/11/2014 - 15:28

http://osel.cz/index.php?clanek=7885
takže pristátie bolo presné, akurát si sonda zaskákala


yamato - 14/11/2014 - 16:57

quote:
nebolo by výhodnejšie ako harpúny, nabudúce použiť toto?



no, vies, aj tie harpunky v laboratoriu vyzerali bezchybne funkcne. Inak by ich tam nedali

Nevadi, nabuduce tam nedaju pyrotechniku, ale trebars pruziny. Alebo railgun


sulinar - 14/11/2014 - 17:16

Philae sice odskočil a je teď v nepříjemné situaci, resp. místě, ale celkově bych to neváhal označit jako skutečný úspěch. Musíme si uvědomit, že přistání na kometě je v podstatě stejně významné jako by první sonda přistála na Měsíci. Prostředí je totiž vzhledem k téměř absentující gravitaci a odlišné struktuře úplně nové. Určitě mě někdo opraví, ale mám dojem že spočítaná hustota je někde kolem 300 kg.m-3, to je jako starší sníh. Pravděpodobně se tedy jedná pouze o hromadu kamenů spojených sněhem a dalšími látkami. Fotky napovídají, že velké balvany na povrch dosedly měkce. Takže harpuny se doposud jeví jako vhodný prostředek dokud se nezjistí za předpokladu že vystřelily proč nefungovaly. Ten systém "ručiček" nebo jak to nazvat, co poslal Alamo, se obávám, že by nefungoval. Je tam totiž podmínka pevného rozeklaného povrchu, což by pravděpodobně kometa nesplňovala.


Machi - 14/11/2014 - 19:00

quote:
Skvělá práce, Machi! (ten palec nahoru mi tu chybí čím dál víc)
Šlo by do té prostřední mozaiky ještě doplnit původní střed přistávací oblasti, ten kříž? Řekl bych, že lander přistál dost přesně. Kolik to bylo metrů? I čas přistání byl odhadnut velmi dobře, rozdíl jen cca 2 min. Parádní výkon navigačního týmu.


Díky!
Já se omlouvám, že odpovídám až teď, ale kombinace práce, nedostatku spánku a špatného internetové připojení způsobilo, že jsem by rád, že se můžu vůbec sem tam podívat co se děje s Philae.
Musím tedy říct, že to byly nervy a celé představení mělo výraznou frustrační kompozici (se střídajícími prvky očekávání a zklamání).
K obrázku a odchylce: Já vlastně nevím, kde přesně měli záměrný bod, ale v jedné grafice byl na stejné planině, tam kde se událo první přistání, blízko srázu asi 50 metrů od skutečného přistání.
Takže ano, úžasná práce navigačního týmu.
Jinak k debatě úspěch - neúspěch.
Určitě to není neúspěch. Do jaké míry je mise úspěchem pak bude záviset spíše na hodnocení přístrojových týmů. Faktem je, že vědci s přístrojem Ptolemy budou zklamáni, protože na ně bohužel řada nevyšla.
Osobně se budu klonit k velkému úspěchu až pokud vyjde vrtání a analýza vzorku pomocí spektrometru COSAC. Uvidíme dnes po desáté hodině.
No a pořád je tu malá naděje, že Philae ještě někdy v budoucnu ožije.


pospa - 14/11/2014 - 23:43

Úspěch, máme opět signál z Philae!
A ne jen signál, "tečou" naměřená data z COSAC!!!
Vrták sjel až do spodní úvratě a zpět!

Byl odeslán příkaz na sklopení jedné nohy a pokus o rotaci landeru vůči podvozku pro lepší natočení FV panelů ke slunci.


Véna - 14/11/2014 - 23:57

Úžasný úspěch!!!
Sleduji to s napětím a tiskovku, resp. vyprávění DLR o tom, co se děje jsem poslouchal a ani nedutal. Je to prostě úžasný kus techniky a hlavně je Made in EU!!! Jsem pyšný ...
A pokud bude Philae dále fungovat, případně pokud se jim povede ho vysvobodit z té díry, pak to bude super ...

Vysvobození Philae = chtějí buď pootočit landerem, nebo pohnout nohama a nebo roztočit gyro, což by mohlo, při jisté souhře náhod, vykopnout Philae z díry ... Tak uvidíme, pro jakou variantu se se zbytkem energie rozhodnou ...

Tož pěknou noc a zítra u komety a landeru na psanou.


pospa - 15/11/2014 - 00:01

PhilaeLander
Also my rotation was successful (35 degrees). Looks like a whole new comet from this angle

YES!!


Ludek_F - 15/11/2014 - 00:01

Dovolím si malé citově zabarvené odbočení:
Tak se nám vrátila zlatá doba kosmonautiky.
Máme tady unikátní live zpravodajství ze skutečné objevitelské kosmické vědy, žádná rutina a nuda. Souhlasím s Vénou, u toho se nedá ani dutat !
To co a jak servíruje ESA z Rosetty a Philae na Twitteru je úžasné... Jen tak dál, a co nejdéle zdárně.
Go Philae! [Upraveno 15.11.2014 Ludek_F]


pospa - 15/11/2014 - 00:06

Začalo měření v PTOLEMY. Uvidíme na kolik ještě vydrží baterky.


yamato - 15/11/2014 - 00:06

no paradicka, ides philae


Machi - 15/11/2014 - 00:08

Tak dle twitteru to vypadá, že i Ptolemy se pokouší měřit (právě teď?)!
Ptolemy je druhý hmotový spektrometr na palubě Philae optimalizovaný zejména pro rozlišení různých izotopů.
Kdyby se to povedlo, bylo by to výborné.
Špatné zprávy jsou od APXS, kde prý neodpadl kryt měřící hlavy
a u přístroje MUPUS nedošlo k aktivním měřením kvůli nedostatku energie.
Nicméně pasivní data přišla, krtek se prý zaryl aspoň 20 cm do povrchu a členové týmu jsou dle twitteru spokojeni.


Véna - 15/11/2014 - 00:11

quote:

Přistání v nulové gravitaci se dá velice snadno simulovat pohybem modulu po kolejích proti pevné stěně , jejíž povrch je upraven podobně jako povrch cílového tělesa.
....
Je známa energetická bilance modulu ? Nezadržitelně se blíží k limitu baterií, pokud nejsou dostatečně dobíjeny bude asi brzy konec.
Řídící tým mi připadá poněkud neoperativní, situaci neřeší, posuzuje neobjektivně a oslavuje pyrhovo vítězství.
....
Jen mi připadá divné, že řídící středisko po zprávě, že plynová tryska nefunguje, z čehož se dalo odvodit, že ani harpuny nebudou fungovat, nemělo jiný plán, než bigotně realizovat původní plán jakoby vše bylo O.K..
Vždyť nemuseli pospíchat, ještě měli zhruba měsíc čas, mohli vypustit modul třeba v 5 km a za letu " ve formaci", pak by rychlost střetu byla třetinová a modul by v pohodě přistál na osvětleném prostoru.
V každém případě je divné, že v případě, že se něco porouchá se jede dál " jakoby se nechumelilo" a spoléhá se na náhodu.
Pokud by modul dopadl o něco dále a zasáhl bok hlavy komety tak skončil.
V každém případě se přistání nepovedlo, to že modul náhodou dopad přežil a že náhodou skončil v jakž takž přijatelné poloze není vhodné oslavovat jako technický a technologický úspěch.
Na druhou stranu, pokud odhlédneme od očekávaného, je získání jakýchkoli údajů přímo z povrchu komety fantastický úspěch v oblasti vědeckého výzkumu.
Proto bych hodnocení dělil na dvě části :
1/ technicky a technologicky nic moc , nevhodná koncepce a jen čirou náhodou nedošlo ke zmaření celé mise sestupového modulu - neúspěch.
2/ z hlediska vědeckého výzkumu komety je získání údajů přímo z povrchu komety, byť v míře menší než očekávané, fantastickým úspěchem.



a) simulovat přistání pohybem po kolejnici nejde .. redukoval bys to pouze na 1D problém a hlavně nepopíšeš správně všechny vlivy

b) dle infa baterie mohou skončit v podstatě kdykoli .. už jsme na hranici jejich nabití ... čili až se Philae odmlčí, víme, že baterie došly ... Je si toho vědomý i tým a proto horečně pracuje. Ale cílem není primárně zachránit Philae, ale naměřit data ... takže až teprve teď, když už je naměřeno spousta dat může začít nějaký pokus o záchranu

c) to, že nefungovaly trysky nic neznamenalo, rozhodně to nešlo spojit s harpunami ... A to proto, že nevěděly, zda trysky nefungují proto, že je prasklá hadička, či nefunguje senzor .. to prostě nemohli zjistit ... A že jeli dál podle plánu??? A proč ne. Neměli šanci to opravit a celý sestup byl navržený tak, aby to dopadlo i když nebudou trysky i když nebudou harpuny ... A jak vidno měli trojité jištění a očividně to vyšlo, takže dle mého je lander navržený správně a je super, že to spustili ...

d) k souběžnému letu a 5km nad povrchem ... Motorické manévry celé Rossety jsou sakra náročné jak výpočetně tak halvně palivově ... proto s dalším navedením by museli zredukovat i další misi Rossety a to je risk ... a už bylo řečeno, že navedení z 20 km bylo přesnější než z 5km.

e) přistání se nadmíru povedlo a nohy absorbovali většinu kinetické energie .. jen prostě nevíme, jak vlastně funguje supernízká gravitace .. a také se zatím neví důvod odskočení, může to třeba právě být vystřelení harpun a nebo kdovíco .. třeba v místě dopadu unikl plyn ...

f) z toho všeho i z toho že mají moře dat z primárních přístrojů vidím celý výsadek jako velmi, velmi úspěšný!!!


Machi - 15/11/2014 - 00:12

Co se týče polohy, Philae byl trošku nadzvednut a poté otočen.
Philae má možnost pohybu v náklonu (+/- 3,5°), dokáže se zvednout o pár dm a libovolně natočit.


pospa - 15/11/2014 - 00:14

Yep!
A my to sledujem téměř real time, z pohovky, kdesi 500 mil km daleko.
No není to úžasný svět?!


Véna - 15/11/2014 - 00:17

quote:
PhilaeLander
Also my rotation was successful (35 degrees). Looks like a whole new comet from this angle

YES!!



SUper!! Uvidíme o kolik více energie tím dostanou a zda to pomůže a bude moci docházet k dobíjení baterie ...

Drž se Philae!!


Machi - 15/11/2014 - 00:18

Modul byl nadzvednut o 4 cm.
Ptolemy zřejmě analyzuje materiál atmosféry komety těsně nad povrchem(?).


Véna - 15/11/2014 - 00:19

quote:
Yep!
A my to sledujem téměř real time, z pohovky, kdesi 500 mil km daleko.
No není to úžasný svět?!



Je a má žena by na to řekla, že jsem magor, protože sice vím, co se děje 500mio km daleko, ale už nevím, co se děje ve vedlejším pokoji, kde zrovna spí Vzdálenost je prostě relativní

Go Philae, go!!!


pospa - 15/11/2014 - 00:39

Philae provádí měření nepřetržitě už 56 hodin a to na baterky. Graf vlevo dole naznačuje, že se blíží rychlý konec.


pospa - 15/11/2014 - 00:44

Minimum pro provoz je 20 V .....


pospa - 15/11/2014 - 00:51


Machi - 15/11/2014 - 00:52

Ptolemy dokončil měření!
Teď jen doufat, zda se jim podaří získat užitečná data (zatím obdrželi 467 datových paketů).


pospa - 15/11/2014 - 00:55

Spojení začíná být přerušované.
ROLIS dokončil další snímek - takže máme celkem 3 a to z různých míst na povrchu komety!


Machi - 15/11/2014 - 00:58

Podařilo se prý získat další obrázek z kamery ROLIS v nové poloze!


pospa - 15/11/2014 - 00:59

Právě začalo poslední plánované měření z primární mise - přístroj Concert


pospa - 15/11/2014 - 01:06

Data pořád běží .....

#CONCERT science data now coming down. What a super little machine on that comet!


Archimedes - 15/11/2014 - 01:09

Je to pašák!


pospa - 15/11/2014 - 01:09

Komunikační okno se zavírá za 45 minut.


honza78 - 15/11/2014 - 01:15

Co se ze seznamu http://d1jqu7g1y74ds1.cloudfront.net/wp-content/uploads/2014/11/What_does_Philae_do_during_descent.jpg tedy nakonec nepovedlo naměřit a odeslat? Nic?


Machi - 15/11/2014 - 01:18

Přípravy na finální završení mise!


pospa - 15/11/2014 - 01:24

quote:
Co se ze seznamu tedy nakonec nepovedlo naměřit a odeslat?

To zatím nevíme. Mnoho dat bylo zatím pouze v rychlém sledu přijato, byla vyhodnocena jejich kvalita/úplnost a analýza teprve začne. Co všechno se podařilo naměřit se dozvíme v nejbližšich dnech a týdnech. Zveřejnění zavěrů z analýz pak můžeme čekat až na některé budoucí astro-kosmo konferenci za pár měsíců.


Archimedes - 15/11/2014 - 01:28

Jsem zvědav na novou polohu Philae a o kolik (jestli) by se zlepšil osvit, to by mohlo napovědět, jak moc se zvedá šance na znovuprobuzení za nějakou dobu.


pospa - 15/11/2014 - 01:30

Philae kvůli nízkému napětí pravě vypnul všechny přístroje. Posílá pouze info o vlastnim stavu.


pospa - 15/11/2014 - 01:45

Philae makal do posledního wattu v baterkách - je to dobrý robot.
Potřebuje zasloužený odpočinek .... a já jdu taky spát .... game over ... Zzzz


The connection with #Philae stopped at 0036 GMT #CometLanding


H - 15/11/2014 - 05:07

quote:
quote:
Yep!
A my to sledujem téměř real time, z pohovky, kdesi 500 mil km daleko.
No není to úžasný svět?!



Je a má žena by na to řekla, že jsem magor, protože sice vím, co se děje 500mio km daleko, ale už nevím, co se děje ve vedlejším pokoji, kde zrovna spí Vzdálenost je prostě relativní

Go Philae, go!!!


JJ někde jsem čet, že lidstvo sice létá miliardy kilometrů hluboko do vesmíru, ale pořád přesně neví co se mu děje 10 cm pod podbřiškem


David - 15/11/2014 - 08:09

Modul mohl minout hlavu komety a dopadnut na její tělo, pokud úhel odrazu byl přes 18 stupňů.


pospa - 15/11/2014 - 10:28

Na základě nejnovějších dat bylo z triangulace upřesněno, že se Philae nachází někde v oblasti vytýčené modrým kosočtvercem. Podle informace, že je osvícen pouze 1,5 hod / den bylo vytipováno několik konkrétních lokalit, označených zeleně, kde by mohl být. Modrý kříž vlevo je místo prvního kontaktu s povrchem.


Véna - 15/11/2014 - 10:58

Si tak říkám, jaká je výška těch skal a zda v podstatě nedošlo k zachycení Philae právě rotující hlavou a touto převyšující skálou .. vlastně ani nevím kolem které osy kometa rotuje ... A odskok 100m je v téměř nulové gravitaci vlastně vůbec nic ... pokud vystoupání trvalo hodinu je to posun 3cm za sekundu, cca. 1,5 m za minutu .. schválně zkuste takhle rychle jít


pospa - 15/11/2014 - 11:23

Hrubé měřítko na obrázku je. Perspektiva to sice zkresluje, ale jakous takous představu o výšce srázů to dává.
Sever je na snímku zhruba nahoře - rotace je jasná.

Pro představu ješte maketa landeru 1:1 s částí Rosetta týmu


xChaos - 15/11/2014 - 17:24

via uživatel SATAI na nyx.cz - procesory na modulu Philae byly optimalizované na jazyk Forth:
http://retrocip.cz/forth-na-komete/

Procesor není žádný nováček, ale má to jednoduché vysvětlení: Rosetta byla vypuštěna před deseti lety, v roce 2004. Deset let ji sestavovali, tedy od roku 1994. Návrh pochází zhruba z roku 1990, 1991…
...
Philae má samozřejmě taky vlastní procesor, lépe řečeno dva. Jsou to šestnáctibitové zásobníkové procesory typu Harris RTX2010, taktované na 8 MHz... Architektura RTX2000 je z roku 1988 a je to vylepšený procesor Novix N4000, což je dvouzásobníkový procesor, určený pro běh jazyka FORTH, navržený autorem Forthu Chuckem Moorem.


Petr_Šída - 15/11/2014 - 17:57

se Philae nachází někde v oblasti vytýčené modrým kosočtvercem

z vědeckého hlediska jsme měli asi štěstí, ty skály budou víceméně nepřetvořená hmota komety, do něčeho takového by si za normálních okolností nikdo netrofl přistávat ani v nejdivočejších snech


je otázka, o co vše by mohl být prach na plánovaném místě přistání vlastně ochuzený kvůli sublimaci ...

takže se máme hodně na co těšit


alamo - 15/11/2014 - 18:21

a nebude práve odtiaľ v perigeu unikať extrémne množstvo prchavých látok?
práve následkom impaktu by to tam malo byť "narušené" a veľmi priepustné


pospa - 15/11/2014 - 18:54

quote:
a nebude práve odtiaľ v perigeu unikať extrémne množstvo prchavých látok

To spíš naopak. V tomto má Philae zřejmě štěstí v neštěstí, protože je v koutě, na pevné skále, kam bude slunce svítit kratší dobu, než kdyby seděl na původním místě dopadu - ohřev jádra bude v těchto místech menší.


martinjediny - 15/11/2014 - 20:47

Ako sa meni rotacia aktivnej komety v periheliu?


pospa - 15/11/2014 - 22:10

Po předchozím průchodu 67P perihelem v roce 2009 bylo pozorováno mírné zkrácení rotační periody z 12,76 na 12,4 hod. Předpokládá se, že se tak stalo vlivem momentu, vývolaného sublimací plynných složek.


milantos - 15/11/2014 - 22:25

Jde o to , co udělá rotační osa a jaký bude mít precesní pohyb.Je to přeci jen malé těleso. Pokud si zhruba udrží směr, potom se světelné poměry budou výrazně měnit s pohybem kolem Slunce v perihelu.


Pozemstan - 15/11/2014 - 22:44

Na Twitteru přístroje MUPUS se objevily v asi 17 bodech první předběžné výsledky měření. Zaujal mě popis použití "kladiva". Tomu se nepodařilo proniknout pod povrch, ani když nakonec přistoupili k "zoufalému módu" s nastavením mimo konstrukční specifikace přístroje, jestli to dobře chápu, s vynaložením tlaku 2 MPa. Po sedmi minutách činnosti při tomto extrémním nastavení zařízení selhalo. Otázkou je, zda na to nemohlo mít vliv neukotvení Philae.

https://twitter.com/Philae_MUPUS
https://twitter.com/Philae_MUPUS/status/533695180420165632
https://twitter.com/Philae_MUPUS/status/533695419843637248

Měření teploty okolí přitom ukázala spíše na "načechranou", málo tepelně vodivou hmotu.

https://twitter.com/Philae_MUPUS/status/533675440683352064


Ludek_F - 15/11/2014 - 22:49

Jak je to se snímkem pořízeným Philae včera v noci po změně polohy, byl už publikován ?


pospa - 15/11/2014 - 22:58

quote:
Jak je to se snímkem pořízeným Philae včera v noci po změně polohy, byl už publikován ?
Myslím, že zatím nebyl.
Většina a možná že všechny oficiálně zveřejněné snímky z mise jsou na flickru ESA
https://www.flickr.com/photos/europeanspaceagency/sets/72157638315605535/


Petr_Šída - 16/11/2014 - 00:56

práve následkom impaktu by to tam malo byť "narušené" a veľmi priepustné

Víme jistě, že je to impakt?

sice to tak vypadá, ale je to skutečně tak, kometa je jiný svět, než asteroid


David - 16/11/2014 - 08:09

Neměl by se modul hledat ve směru vyvrženého materiálu při prvním kontaktu s povrchem komety ?


random - 16/11/2014 - 11:46

extremne pripady si pozaduju extremne riesenia ... odpalit pristroj ked je jasne ze to nema zmysel to ale nie je ... je jasne ze nerataju s tym ze by niekedy Philae ak sa teda preberie zmenil polohu.
takze trochu sci-fi
Ak by teda pouzili harpuny tie by si do toho materialu povrchu asi vobec nezapichli ... ked nebude phille v momente ich odpalenia pridrziavany tryskou odleti prec ... netusim aky impulz mu ale udelia tie harpuny tak isto asi ho bude treba v prvom rade stabylizovat pomocou flywheel aby sa kompenzovala nesymetrickost impulzu (harpuny nie su v osy taziska). Ma to (philae) vobec akcelerometre? Ja len koli tomu ze ak by bol impulz pri vysoky mohla by ho kompenzovat tryska, ak je funkca. V prvom rade ale je potrebne zistit jeho presnu polohu aby bolo mozne ho odtial dostat a nedostat ho do este vacsej slamastiky ...
... stale mam zato ze philae nie je v nejakom kute ale medzi balvanmi v diere ... proste treba to zazit a vzhladom na to ze nemame profil celeho horizontu je to tiez len spekulacia


Ohara - 16/11/2014 - 13:26

Vi se vubec jestli byly urcite harpuny neodpalene? Vcera jsem cetl twiter tymu MUPUS, kde se resilo, ze povrch je velmi tvrdy. Mnohem tvrdsi nez se predpokladalo.
Vrtaku s priklepem se nepovedlo dostat pod povrch ani s tlakem vetsim nez 2Mpa - vi ale ze s povrchem byli v kontaktu. Mozna ze steny krateru jsou "specene" dopadem nejakeho telesa, mozna ze cely povrch komety je takhle tvrdy. Pak by asi odpaleni harpun sondu jen vystrtelilo pryc. [Upraveno 16.11.2014 Ohara]


Petr_Šída - 16/11/2014 - 13:42

jde o to, že sedí na balvanech ledu (+další látky), i za teploty kolem -10 má led pevnost větší, než ty 2 MPa, při nějakých -150 je to ještě mnohem víc (jenom tak na okraj, co si představíte pod pojmem spečení u tělesa složeného převážně z ledu vody a CO2?)

na primárním přistávacím místě byl na povrchu prach, tam by harpuny fungovaly

aktivované nebyly, protože předpokled jejich odpálení byl dotek všech tří noh, to nenastalu kvůli chybějícímu přítlaku


odpalovat harpuny mezi skalami by patrně bylo k ničemu


random - 16/11/2014 - 15:31

quote:


odpalovat harpuny mezi skalami by patrně bylo k ničemu

no to je samozrejme ... museli by otocit lander tak aby Z os smerovala do volneho priestoru a modlit sa aby sa nezachytila o nieco - aj harpuna. Pisali ze sklopenim jednej nohy sa im podarilo otocit lander do inej pozicie - tak to som to mal aj na mysli... zatial fotky nie su.
Na ich mieste by som do toho siel ... po*** to uz viac nemozu

Vsade pisali ze aj bez trysky dokazu vykompenzovat dopadovu rychlost ... nestalo sa tak a preto ma to zaujalo. Moze byt ze lander dostal impulz z rotacie samotnej komety. Ak som to dobre spocital tak rotacna rychlost povrchu je velmi blizko 1. kozmickej - jasne ze su to hrube a idealizovane predstavy. Dopadova rychlost bola omnoho vyssia ako je unikova. Podla tych animacii som si vsimol ze cast rychlosti kompenzovali aj tym aky bol vektor rotacnej rychlosti komety voci vektoru rychlosti landeru. Takze niekde musel byt zbytok ktory vymrstil lander spat - niekde som cital ze to bolo az do 450m vysky co by robilo nekompenzovanu rychlost ~13cm/s len v smere vektoru gravit. zrychlenia... g som stanovil na 2.10^-5 m.s^-2 ... upozornujem ze ide o idealizovane lokalne konstanty.


Archimedes - 16/11/2014 - 18:37

quote:
Neměl by se modul hledat ve směru vyvrženého materiálu při prvním kontaktu s povrchem komety ?

Našla se přímější stopa (a s přispěním internetových nadšenců!)
http://blogs.esa.int/rosetta/2014/11/16/philae_spotted_after_first_landing/


yamato - 16/11/2014 - 22:55

no pani!!!


dodge - 17/11/2014 - 08:00

http://www.universetoday.com/116361/comet-bouncing-philae-spacecraft-caught-on-camera-in-newly-enhanced-images/

http://www.universetoday.com/116345/alone-and-confused-philae-breaks-our-hearts/


Archimedes - 17/11/2014 - 15:44

Philae ještě nemají úplně, ale jsou jeho další záběry ze sestupu a hlavně po prvním odskoku:

http://blogs.esa.int/rosetta/2014/11/17/osiris-spots-Philae-drifting-across-the-comet/


Archimedes - 17/11/2014 - 17:14

A tady od jednoho bloggera to samé v souvislosti s celkem...Srovnejte časy, Philae může být hodně daleko od prvního doteku.


alamo - 18/11/2014 - 01:13

hmm..
http://neviditelnypes.lidovky.cz/glosa-jak-feministky-pospinily-pristani-na-komete-fwi-/p_veda.aspx?c=A141117_153510_p_veda_wag
Páteční briefing o přistání na kometě se neobešel bez slz. To asi nikoho nepřekvapí, přistání na povrchu komety po deseti letech letu vesmírem a téměř dvaceti letech příprav je velmi emotivní záležitost. Jedna z klíčových postav mise sondy Rosetta Matt Taylor měl ale těžkou chvilku kvůli něčemu zcela jinému.

Mise Rosetty je z hlediska PR zvládnuta naprosto skvěle. Napomáhá tomu samozřejmě i zájem médií. Členové týmu tak mezi prací, skoro spánkem a skoro jídlem poskytují řadu rozhovorů. Matt Taylor si na jeden takový rozhovor vzal košili, na které jsou vyobrazené spoře oděné dívčiny.

a strhla sa mela..
neviem čo koho na tej košeli poburuje.. veď predsa nešiel si po štátne vyznamenanie na hrad, a nemal na sebe "svetr" [Upraveno 18.11.2014 alamo]


dodge - 18/11/2014 - 08:26

http://www.universetoday.com/116401/philaes-incredible-comet-landing-sequence-shows-up-in-fresh-rosetta-images/


dodge - 18/11/2014 - 08:54

Cena mise ke kometě 67P/Churyumov–Gerasimenková - asi jako čtyři dopravní letadla.

http://www.universetoday.com/116366/infographic-the-rosetta-comet-probing-mission-cost-as-much-as-four-jetliners/


xChaos - 18/11/2014 - 10:42

quote:
a strhla sa mela..


... ovšem taková "mela", o které bys ani nic netušil, kdybys nesledoval Neviditelného Psa :-)

koncekonců, je to evropská mise, takže někdo si do něčeho kolem ní rejpnout musí. Vysvětluje to tenhle ironický twít:

https://twitter.com/JRehling/status/532578871494070272

@JRehling
Fox: "Why did America waste money landing on a comet?"
Scientist: "This is a European mission."
Fox: "Why didn't America get there first?"


ales - 18/11/2014 - 11:01

Pokud dobře chápu dosavadní (neoficiální) informace (z UMSF) o výsledcích "kontaktních" měření z přístrojů Philae, tak to podle mne nevypadá moc dobře.

Philae sice provedl cca 90% plánovaných měření a odeslal i téměř všechna naměřená data, ale s jakým výsledkem? Podle všeho se u rentgenového spektrometru APXS neodklopila krytka (takže zřejmě nemohl naměřit nic rozumného), kladívko MUPUS se nepodařilo zatlouct do povrchu (takže víme jen že zrovna v tom místě byl povrch zřejmě hodně tvrdý [pokud MUPUS opravdu tloukl do povrchu]) a také vrtačka SD2 se sice pokusila vrtat ale zřejmě žádný vzorek neodebrala a nedoručila ho k rozboru, takže ani přístroje PTOLEMY a COSAC neměly co změřit (odeslaná data nemohla obsahovat nic užitečného [o složení vzorku z povrchu komety]). Celkově shrnuto tedy Philae přece jen nějaká data naměřil (např. ze SESAME, ROMAP, CONSERT) a odeslal pár snímků z povrchu (CIVA a snad i ROLIS), ale rozhodně nemůžeme tvrdit, že byl úspěšný z 90%. Spíš mi to připadá jako mírné fiasko (úspěšnost cca 50% a možná i méně, pokud zahrnu i plánovanou dlouhodobou činnost na povrchu). Snad budou ta reálně dostupná a užitečná data z Philae stačit k solidnímu pokroku v poznání komet. Každopádně Rosetta zatím funguje dobře, takže máme šanci se o kometě P67 dozvědět ještě spoustu zajímavých věcí (např. "sezónní změny").


pospa - 18/11/2014 - 11:15

O dosavadních výsledcích z Philae se píše v tomto článku "C-G - tvrdý led a organické molekuly"
http://www.dlr.de/dlr/en/desktopdefault.aspx/tabid-10081/151_read-12176/year-all/#/gallery/17219


David - 18/11/2014 - 12:12

Pokud se před ukončením mise podaří " posadit" mateřskou sondu na povrch komety, případně i měnit místo zkoumání, může mateřská sonda do jisté míry nahradit některá měření modulu, které nebyla provedena.


alamo - 18/11/2014 - 12:23

aspoň podľa mňa, sa teraz nedá rozhodnúť, o úspechu alebo neúspechu
až v momente keď bude na základe zhodnotenia, urobené rozhodnutie
že sa nepostaví "dvojka", a nepošle sa k ďalšiemu objektu, a miesto toho sa bude od začiatku vyvíjať nová sonda, dalo by sa to pokladať za jednoznačný neúspech
a naopak, pokračovanie programu, s rozhodnutím, použiť koncept, a ďalej tento hardvér používať, sa musí nutne považovať za úspech


pospa - 18/11/2014 - 12:38

quote:
a naopak, pokračovanie programu, s rozhodnutím, použiť koncept, a ďalej tento hardvér používať, sa musí nutne považovať za úspech

Rosetta a Philae byly konstruovány před 15 lety. Proč by mělo být považováno za úspěch, kdyby byl jejich HW zkopírován?

Myslím, že základní prvky mise, jako navigace a manévrování kolem vzdáleného tělesa s téměř nulovou gravitací, se velice osvědčily a pro budoucí výpravy budou dobrým vzorem a inspirací.
Také koncept družice + výsadkový modul jsou podle mého pro studium komety správná volba - z oběžné dráhy lze lépe studovat projevy a změny kometárního jádra po delší období, než kdyby celá sonda na jádru přistála a malý lander může dokázat hodně kontaktní vědy sám. Co by zřejmě mělo doznat změny jsou systémy zajišťující měkké přistání.
Vědecké přístrojové vybavení bude u každé následující sondy určitě nové - za 15 let se rozhodně v mnohém posunulo kupředu.


alamo - 18/11/2014 - 12:57

čo je to vlastne "HW" sondy?
nemyslel som vedecké prístroje, ktoré sú nákladom neseným na sonde, náklad by sa mal dať obmieňať
ale skôr "vozidlo"..


David - 18/11/2014 - 13:31

Systém přistávání a zejména uchycení zcela selhal , nejen díky mechanickým závadám, ale zejména nevhodnou koncepcí, je třeba si přiznat, že takto to prostě nemůže fungovat.


yamato - 18/11/2014 - 13:31

quote:

Také koncept družice + výsadkový modul jsou podle mého pro studium komety správná volba - z oběžné dráhy lze lépe studovat projevy a změny kometárního jádra po delší období, než kdyby celá sonda na jádru přistála a malý lander může dokázat hodně kontaktní vědy sám.



nie som si isty, ci je nutne to pri takto malych telesach rozdelovat. Rosetta so svojimi zasobami paliva by mohla kludne na komete pristat, daco pomerat a potom zase vzlietnut a vratit sa na obeznu drahu (keby bola na to dizajnovana). Tym by sme dostali na "lander" raketove motorky, aby sa nestalo to co Philae, a sucasne by vaha a komplexnost celeho systemu nenarastla. Taktiez niektore meracie pristroje by mohli pracovat z obeznej drahy, ako aj z povrchu.


Alchymista - 18/11/2014 - 13:43

quote:
Rosetta so svojimi zasobami paliva by mohla kludne na komete pristat, daco pomerat a potom zase vzlietnut a vratit sa na obeznu drahu (keby bola na to dizajnovana). Tym by sme dostali na "lander" raketove motorky, aby sa nestalo to co Philae, a sucasne by vaha a komplexnost celeho systemu nenarastla.

Problém je presná navigácia a efektívne riadenie sondy na tak zložitom objekte, ako je jadro komety. "Energeticky", z pohľadu deltaV, to nie je nejak veľký problém, ale práve presnosť navigácie - diaľka, rýchlosť, smerovanie, priestorová orientácia... - a efektívnosť riadenia - potrebný rozsah hodnoty a vektorov ťahu motorov - problém asi je.


David - 18/11/2014 - 14:53

quote:
quote:

Také koncept družice + výsadkový modul jsou podle mého pro studium komety správná volba - z oběžné dráhy lze lépe studovat projevy a změny kometárního jádra po delší období, než kdyby celá sonda na jádru přistála a malý lander může dokázat hodně kontaktní vědy sám.



nie som si isty, ci je nutne to pri takto malych telesach rozdelovat. Rosetta so svojimi zasobami paliva by mohla kludne na komete pristat, daco pomerat a potom zase vzlietnut a vratit sa na obeznu drahu (keby bola na to dizajnovana). Tym by sme dostali na "lander" raketove motorky, aby sa nestalo to co Philae, a sucasne by vaha a komplexnost celeho systemu nenarastla. Taktiez niektore meracie pristroje by mohli pracovat z obeznej drahy, ako aj z povrchu.


Problémem jsou rozložité sluneční baterie, při přistávání je velké nebezpečí jejich devastace, proto se možný pokus o přistání posouvá na konec mise, ostatně obdobně postupovala NASA při průzkumu Erosu.


-=RYS=- - 18/11/2014 - 14:56

quote:
quote:

Také koncept družice + výsadkový modul jsou podle mého pro studium komety správná volba - z oběžné dráhy lze lépe studovat projevy a změny kometárního jádra po delší období, než kdyby celá sonda na jádru přistála a malý lander může dokázat hodně kontaktní vědy sám.



nie som si isty, ci je nutne to pri takto malych telesach rozdelovat. Rosetta so svojimi zasobami paliva by mohla kludne na komete pristat, daco pomerat a potom zase vzlietnut a vratit sa na obeznu drahu (keby bola na to dizajnovana). Tym by sme dostali na "lander" raketove motorky, aby sa nestalo to co Philae, a sucasne by vaha a komplexnost celeho systemu nenarastla. Taktiez niektore meracie pristroje by mohli pracovat z obeznej drahy, ako aj z povrchu.


Pokud by nebyli rozdelene, tak by neslo promerit teleso komety radiovym signalem, kde UHF vysilac landeru Philae vysilal v podstate skrze kometu a na druhe strane Cross "yagi" smerovka prijimala radiovy signal, ktery prosel skrz. Tedy konkretne utlumy v realnem case v cele sirce test pasma 10MHz a taky fazove uniky a zkresleni (nosna pri tomto experimentu byla PSK fazova modulace o sirce 10MHz) a tak se vedci dozvedeli jak vypada vnitrek komety, hustota a utvary slepencu hmoty. Toto nelze zmerit jednou sondou, ale pouze s dvema...tedy landerem a orbiterem.

Tento experiment nam dava info o tom jak vlastne moc je kometa pevna a kompaktni.
Dalo by se rici, ze to byl v podstate zemni radar do hloubky az 2km.


Machi - 18/11/2014 - 15:21

quote:

Pokud by nebyli rozdelene, tak by neslo promerit teleso komety radiovym signalem, kde UHF vysilac landeru Philae vysilal v podstate skrze kometu a na druhe strane Cross "yagi" smerovka prijimala radiovy signal, ktery prosel skrz. Tedy konkretne utlumy v realnem case v cele sirce test pasma 10MHz a taky fazove uniky a zkresleni (nosna pri tomto experimentu byla PSK fazova modulace o sirce 10MHz) a tak se vedci dozvedeli jak vypada vnitrek komety, hustota a utvary slepencu hmoty. Toto nelze zmerit jednou sondou, ale pouze s dvema...tedy landerem a orbiterem...



Nešlo o UHF vysílač, ale vysílače (na Rosettě i Philae) na frekvenci 90 MHz a šířka pásma je 8 MHz. 10 MHz je frekvence vzorkování.


-=RYS=- - 18/11/2014 - 15:50

Tak jsem to z te angliny precetl blbe, omlouvam se, pochopil jsem to spatne.

Kazdopadne je fakt, ze bez radioveho landeru by ten pokus nesel udelat.

Popravde by me zajimalo co namerili a jaka vystupni analyza z toho bude v nejakem PDF.


[Upraveno 18.11.2014 -=RYS=-]


Machi - 18/11/2014 - 16:23

quote:

Popravde by me zajimalo co namerili a jaka vystupni analyza z toho bude v nejakem PDF.



Tak to by zajímalo více lidí
Počítám, že první pořádné výsledky by mohly být publikovány po novém roce na konferenci LPSC a až poté v žurnálech.


ales - 18/11/2014 - 16:41

Emily Lakdawalla na svém blogu analyzovala obrázky "odskakujícího" Philae z kamery OSIRIS a mimo jiné upozornila na to, že v místě prvního dotyku Philae s kometou se vytvořilo 4 až 5 prohlubní (místo očekávaných 3 od nožiček Philae). Zatím není jasné, o čem to vlastně svědčí (jak vznikly ty dodatečné prohlubně).

http://www.planetary.org/blogs/emily-lakdawalla/2014/11171502-rosetta-imaged-philae-during.html


Petr_Šída - 18/11/2014 - 18:11

Jako kdyby se po jedné noze svezl, a protože rotoval tak trefil zem ještě jednou nohou?

Edit, a nebo byly harpuny vystřeleny, ale nedokázaly modul udržet? [Upraveno 18.11.2014 Petr_Šída]


TomášHabala - 18/11/2014 - 19:49

Harpúny možno boli vystrelené ale povrch bol príliš tvrdý


alamo - 18/11/2014 - 21:18

zmrznuté "na kosť"?
možno by to predsa len chcelo vyskúšať tie "mušie nohy"


xChaos - 18/11/2014 - 21:43

Tak prý možná špatná volba pohonné látky pro harpuny:

In Space, No One Can Hear Your Nitrocellulose Explode | WIRED
http://www.wired.com/2013/10/in-space-no-one-can-hear-your-nitrocellulose-explode

Nitrocellulose burn test vacuum


dodge - 19/11/2014 - 08:20

První vědecké výsledky přistání.

http://www.universetoday.com/116423/philae-lander-early-science-results-ice-organic-molecules-and-half-a-foot-of-dust/


dodge - 19/11/2014 - 08:26

Kometa 67P/Churyumov-Gerasimenková ne desítky starém modelu HST.


3D rekonstrukce modelu z roku 2003



http://www.universetoday.com/116387/no-rubber-duckie-rosettas-comet-looks-weird-in-decade-old-hubble-model/


random - 19/11/2014 - 14:06

ked pozeram na tie stare snimky z HST tak by bolo mozno zujimave po tom ako rosetu zlozia na povrch a uz nebude mat dost energie na komunikaciu ju uviest do hibernacie a neskor pri dalsom navrate ju zobudit a nieco namerat pripadne nafotit ... mozno by to bolo dost poucne


alamo - 19/11/2014 - 15:00

http://www.scienceworld.cz/neziva-priroda/mise-ke-komete-uspech-ci-propadak/
Na jedné stráně jsou zde lidé, kteří považují misi za úspěšnou. Jaký je názor druhé strany, si domyslíte sami. Jak už to tak bývá, pravdu nemá ani jedna z nich.

Misi Rosetty musíme rozdělit na dvě části. Pokud jde o misi samotné Rosetty, pak tam nelze mluvit o ničem jiném než obrovském úspěchu. Porovnávat data je trochu obtížné, ale když se podíváte na snímky předešlých komet (viz náš článek) s tím, co produkuje Rosetta, pak musíte uznat, že jsme o parník dál. Konec konců předtím se jednalo pouze o průlety. Rosetta jako první byla navedena na oběžnou dráhu.

U Philae je to složitější.


Ludek_F - 22/11/2014 - 21:46

kometa 67P Ch-G ze vzdálenosti 3km / ROLIS 12.11.2014 14:38UT
http://www.dlr.de/dlr/en/desktopdefault.aspx/tabid-10081/151_read-12247/year-all/#/gallery/17139

3D : http://www.dlr.de/dlr/en/Portaldata/1/Resources/bilder/portal/portal_2014_4/Rolis_3D_xl.jpg
1D: http://www.dlr.de/dlr/en/Portaldata/1/Resources/bilder/missionen/rosetta/16_9/CIVAROLIS_FLD_SC_20141112_143143189_18_0c_xl.jpg

zpřesnění oblasti přistání Philae
http://blogs.esa.int/rosetta/2014/11/21/homing-in-on-philaes-final-landing-site/

http://blogs.esa.int/rosetta/files/2014/11/ESA_Rosetta_Philae_CONSERT_landingsiteestimate.jpeg


yamato - 26/11/2014 - 21:50

http://www.reddit.com/r/IAmA/comments/2nhhd8/we_are_comet_scientists_and_engineers_working_on/


ales - 28/11/2014 - 17:50

DID PHILAE GRAZE A CRATER RIM DURING ITS FIRST BOUNCE?
http://blogs.esa.int/rosetta/2014/11/28/did-philae-graze-a-crater-rim-during-its-first-bounce/

Na blogu ESA/Rosetta dnes vyšel článek s detaily měření přístrojem ROMAP (magnetometr) na Philae. Z měření vyplývá, že po prvním odskoku (v 15:34 UT) se už v 16:20 UT Philae znovu dotknul povrchu komety (alespoň jednou nohou) a výsledkem bylo, že začal rotovat ve všech směrech (do té doby rotoval jen kolem svislé osy). Další dopad byl v už dříve oznámenou dobu v 17:25 UT a poslední změna byla v 17:31 UT (pak už zřejmě Philae zůstal na místě).

Ten dotek v 16:20 UT je nová informace a podle mne z toho plyne, že první "skok" musel být velmi nízký (nebo krátký) a po prostředním "nárazu" se mohla trajektorie Philae dost změnit, takže jednoduchý "poskok" to zřejmě nebyl. Výsledkem je asi hodně nepředvídatelná celková trajektorie Philae.

Rozhodně bude zajímavé sledovat další vývoj hledání Philae na kometě. Pořád doufám, že už ho brzy najdou (pomocí snímků z kamery OSIRIS [kolem 6.12.2014 má proběhnout snímkování ze vzdálenosti 20 km]).


Dynamic power spectral density plot describing the intermediate ‘touch’ that Philae experienced between the first and second touchdowns.
Credits: ESA/Rosetta/ROMAP/IGeP_TU/Braunscheig/Hungarian Academy of Sciences/Centre for Energy Research/ Space Research Institute Graz


dodge - 3/12/2014 - 08:27

Divoké přistání Philae v neznámých končinách komety.


Philae přistál téměř svisle na boku s jednou nohou nahoru. Tady je to vidět na panoramatických fotografiích pořízených kamerami ZDPH.

http://www.universetoday.com/116927/philaes-wild-comet-landing-crater-grazing-spinning-and-landing-in-parts-unknown/


David - 3/12/2014 - 14:52

Výraz " přistál" je zavádějící. Modul v okamžiku posledního doteku s kometou nebyl stabilizován a nekontrolovaně rotoval. Též poloha " na boku" s přistávací trojnožkou směrovanou do volného prostoru nikoli k povrchu je havarijní, nikoli přistávací.
Když pojem havaroval se zdá nepřijatelný, navrhoval bych pojem: "nekontrolovaný dopad mimo cílovou plochu v neznámém terénu".
To, že modul po dopadu pracoval bude pravděpodobněji šťastná náhoda, než výsledek konstrukčního řešení.


random - 3/12/2014 - 20:21

ja si pockam


yamato - 3/12/2014 - 20:48

quote:

To, že modul po dopadu pracoval bude pravděpodobněji šťastná náhoda, než výsledek konstrukčního řešení.


nemal preco nepracovat, on ten "nekontrolovany karambol" v gravitacnom poli komety je asi ako keby ste do sondy tri krat stuchli polystyrenovou doskou


random - 4/12/2014 - 16:43

nepisal som ze lezi na boku? ... a verim tomu ze bude zapadnuta v nejakej diere a nie v rohu - ak by bola v rohu nebola by v rohu pretoze by sa odrazila od stien a odskackala do volnejsieho priestoru ... len pre nazornost skuste dostat mincu do rohu tak ze ju tam hodite ... hopa! nie je to take eazy .. co?


random - 4/12/2014 - 16:48

nie! nemozem si odpustit poznamku ...
-pokusili sa neriadene pristat na telese ktore nepoznali ... vlastne vedeli o celom pristati na komete velky trt ... a "havarovali"
- keby sa pokusili o riadenu havariu asi by urobili lepsie ... uz len z leteckej historie sa tento postup osvecil ...


Petr_Šída - 4/12/2014 - 17:34

Jak může ležet na boku, když má nožičky?

Zapomínáte na to, že před sebou nemáte rovný povrch velkého tělesa, ale kameny na povrchu komety o průměru pár km

geometrie takového prostoru se vymyká naší běžné zkušenosti


Skepsi ohledně výsledků nesdílím


random - 4/12/2014 - 19:36

quote:
Jak může ležet na boku, když má nožičky?

viz. strana predchadzajuca ... to ze ma nozicky este neznamena ze na nich stoji ... minimalne jedna je vo vzduchu(vo vakuu) a ked som dobre pozeral jedna sa len opiera ... a takyto stav je jednoznacne definovany geometriou


milantos - 4/12/2014 - 20:55

Jenže tvoje dedukce je založená pouze na tom složeném panoramatu, do něhož je schematicky nakreslena sonda. Jestli dobře, nebo hodně schematicky, nebo to je jen idea autora - to nevíš.Chybí tam sklony i výškové poměry těch útvarů. To v době , kdy byl tenhle nákres poskytnut, určitě ještě nebylo z nějakých měření ostatních přístrojů možné určit. [Upraveno 04.12.2014 milantos]


martinjediny - 4/12/2014 - 21:32

Ja osobne som hrdy na uspech ESA.
aj na to, ze Philae na kometu dostali a ze ziskali z neho mnozstvo dat.

pri sondach som doteraz poznal len makke a tvrde pristatie a Philae urcite po pristati fungoval. Nie 100% ale fungoval.

Ak niekto musi oznacoavat pristanie za havariu, akceptujem pravo na vlastny nazor, co vsak nic nemeni na tom, ze na tento projekt hrdy som.


Petr_Šída - 4/12/2014 - 22:24

quote:
quote:
Jak může ležet na boku, když má nožičky?

viz. strana predchadzajuca ... to ze ma nozicky este neznamena ze na nich stoji ... minimalne jedna je vo vzduchu(vo vakuu) a ked som dobre pozeral jedna sa len opiera ... a takyto stav je jednoznacne definovany geometriou


No to právě ne, koukněte se na ten obrázek pořádně, jsou na něm vidět všechny tři a za každou z nich je kámen, černá obloha je mezi dvěma

to odpovídá tomu, že sedl někam do hodně rozeklaného terénu a je orientovaný tak, že jedna jeho strana kouká do volného prostoru

jenže geometrie tělesa komety klidně nevylučuje, že sedí víceméně rovně (pokud vůbec jde rovně definovat)

když to shrnu, na spekulace tohoto typu je ten obrázek dost málo ....


martinjediny - 4/12/2014 - 23:10

quote:
...to odpovídá tomu, že sedl někam do hodně rozeklaného terénu a je orientovaný tak, že jedna jeho strana kouká do volného prostoru

jenže geometrie tělesa komety klidně nevylučuje, že sedí víceméně rovně (pokud vůbec jde rovně definovat)

když to shrnu, na spekulace tohoto typu je ten obrázek dost málo ....

urcite je jedna fotografia malo

na rozdiel od gulatej Zeme, pri kacatku P67 moze byt vektor tiaze nedaleko lokalneho horizontu.

edit
este ma napadlo, ze ak spojite v mikrogravitacii dve rovnake gule, tak v blizkosti ich spojenia nebude sa ich gravitacia na tretie teleso prejavovat, nakolko sily budu vyrovnane...
nie je to exaktny popis komnety p67, ale pomery na komete mozu byt dost zaujimave... vlastne ani neviem ako su obe casti kacatka hmotne... [Editoval 04.12.2014 martinjediny]


yamato - 5/12/2014 - 12:28

quote:

este ma napadlo, ze ak spojite v mikrogravitacii dve rovnake gule, tak v blizkosti ich spojenia nebude sa ich gravitacia na tretie teleso prejavovat, nakolko sily budu vyrovnane...
nie je to exaktny popis komnety p67, ale pomery na komete mozu byt dost zaujimave... vlastne ani neviem ako su obe casti kacatka hmotne... [Editoval 04.12.2014 martinjediny]


To je dobry point, to ma doteraz vobec nenapadlo. Ak je "telo" vyrazne hmotnejsie nez "hlava" a sonda sadne niekde "pod bradou", moze sa stat ze vektor tiaze ide vlastne dohora (extremny pripad) a sonda "spadne z povrchu" :O To je fakt srandovny svet...


David - 5/12/2014 - 16:42

I tak bizardní těleso má těžiště, okolo něhož vše rotuje a pokud nerotuje, tak na ně vše " padá". Jelikož toto těžiště je zcela jistě po povrchem komety, nemůže z ní nic bez dodatečného impulzu odletět.


yamato - 5/12/2014 - 17:12

quote:
I tak bizardní těleso má těžiště, okolo něhož vše rotuje a pokud nerotuje, tak na ně vše " padá". Jelikož toto těžiště je zcela jistě po povrchem komety, nemůže z ní nic bez dodatečného impulzu odletět.


pokial ma teleso tvar presypacich hodin, tak tazisko v strede (krku) telesa je pre urcite casti povrchu vlastne nad hlavou.


Machi - 6/12/2014 - 15:40

Protože už uplynul nějaký čas od přistání a objevilo se více informací, je možné se podívat podrobněji na některá hodnocení.

quote:

Philae sice provedl cca 90% plánovaných měření a odeslal i téměř všechna naměřená data, ale s jakým výsledkem? Podle všeho se u rentgenového spektrometru APXS neodklopila krytka (takže zřejmě nemohl naměřit nic rozumného)

Přesto, že se neodlopila krytka (aspoň ne úplně) PI přístroje vyjádřil naději, že se mezi krytku a čidlo dostal prach během prvního přistání a bude tak možné aspoň nějaké údaje zjistit.
quote:
kladívko MUPUS se nepodařilo zatlouct do povrchu (takže víme jen že zrovna v tom místě byl povrch zřejmě hodně tvrdý [pokud MUPUS opravdu tloukl do povrchu])

MUPUS určitě tloukl do povrchu, dost těžko by se pak dalo zdůvodnit poškození z přetížení způsobeném aktivací módu zoufalců (nikdy nepoužívat mód 4!). Součástí systémů MUPUS jsou další tepelná čidla, která provedla žádaná měření.
quote:
a také vrtačka SD2 se sice pokusila vrtat ale zřejmě žádný vzorek neodebrala a nedoručila ho k rozboru, takže ani přístroje PTOLEMY a COSAC neměly co změřit (odeslaná data nemohla obsahovat nic užitečného [o složení vzorku z povrchu komety]).

Přinejmenším PTOLEMY provedl stovky měření a to zřejmě z více míst.
Předpokládá se, že při prvním dopadu se dostal prach z komety dovnitř pícek, takže hned první měření odhalilo bohatou směs organických látek. Pozdější měření, kdy se měřila pravděpodobně jen atmosféra komety těsně nad povrchem, odhalila hlavně vodní páru.
Co naměřil COSAC zatím zveřejněno nebylo, ale pravděpodobně i ten změřil při prvním měření prach vyvržený při prvním dopadu (svědčí o tom zmínka, že tým PTOLEMY a COSAC spolupracují při analýze dat).
Jinak řečeno i v případě, že vrtání nebylo úspěšné, chemická měření povrchu jsou velmi pravděpodobně k dispozici.
quote:
Celkově shrnuto tedy Philae přece jen nějaká data naměřil (např. ze SESAME, ROMAP, CONSERT) a odeslal pár snímků z povrchu (CIVA a snad i ROLIS)

Vypadá to, že naopak SESAME toho až tak moc nenaměřil, protože nohy (kde jsou čidla SESAME) měly špatný kontakt se zemí.
ROLIS pořídil detailní snímky tří oblastí, z dvou míst přistání, což naopak bonus, nemožný při plánovaném přistání. Taktéž ROMAP toho naměřil víc než bylo očekáváno. CIVA bohužel pořídila jen jednu sadu užitečných snímků, druhá se nepovedla kvůli tomu, že byla pořízena během noci. První sada byla pravděpodobně pořízena během letu a o té zatím nevíme nic, kromě toho, že byla odeslána poškozená. Mikroskop/spektrometr CIVA-M bohužel nepořídil zřejmě nic.
CONSERT fungoval, ale jestli těch pár měření bude stačit k charakterizaci vnitřku komety taky zatím nevíme. [Upraveno 06.12.2014 Machi]


David - 7/12/2014 - 01:26

Celou misi pokazil předčasný jásot nad /ne/povedeným přistáním. I tak budou jakékoli výsledky na dlouhá léta nedostižné jinými prostředky.


Pozemstan - 7/12/2014 - 02:38

Mimochodem, v tomto článku z 18.11. je vedle množství nasbíraných dat modulem Philae zmíněn také výsledek měření komy spektrometrem ROSINA na samotné Rosettě. V tamní vodě je prý větší poměr deuteria ku běžnému vodíku než na Zemi nebo u jiných komet. Pozemská voda tedy z podobné komety zřejmě nepochází, a vědci by mohli za její zdroj opět považovat spíše asteroidy. Pokud se však komety ve složení vody liší, není odklon od této hypotézy poněkud předčasný? A pocházejí tedy jednotlivé komety z rozdílné zárodečné hmoty, nebo jejich vodu změnily další faktory?

http://news.sciencemag.org/europe/2014/11/doomed-comet-lander-delivered-harvest-science


martinjediny - 7/12/2014 - 15:18

quote:
Celou misi pokazil předčasný jásot nad /ne/povedeným přistáním. I tak budou jakékoli výsledky na dlouhá léta nedostižné jinými prostředky.

mozno ani nie tak misiu, ako jej imidz. ale inak suhlasim.


Petr_Šída - 7/12/2014 - 17:44

quote:
V tamní vodě je prý větší poměr deuteria ku běžnému vodíku než na Zemi nebo u jiných komet. Pozemská voda tedy z podobné komety zřejmě nepochází, a vědci by mohli za její zdroj opět považovat spíše asteroidy. Pokud se však komety ve složení vody liší, není odklon od této hypotézy poněkud předčasný? A pocházejí tedy jednotlivé komety z rozdílné zárodečné hmoty, nebo jejich vodu změnily další faktory?



Určitě, znamená to to, co jste napsal, voda na zemi nepochází z komety tohoto složení, nic víc

Kometa Hartley má izotopové složení úplně stejné, jako Země

O kometách toho víme strašně málo na to, abychom mohli něco s jistotou tvrdit

je otázka, kde se bere voda na asteroidech, není tam náhodou také z komet? Celý pás asteroidů je strašně blízko Slunci


složení by teoreticky mělo být závislé na místě, kde došlo ke kondenzaci, čili čím dál od Slunce, tím méně deutéria


kandidátem na zanesení vody do blízkosti Slunce jsou spíše komety z vnějších oblastí, objem vody tam vázaný je větší, než u ledových těles blíže Slunci, na počátku konsolidace navíc docházelo ke změnám drah vnějších planet, takže i mezi ledovými tělesy musel panovat značný chaos


co se týče možnosti změn složení, voda má frakcionační cykly, typicky na Zemi oceánický cyklus vázaný na průměrnou teplotu

frakcionace vody ale v pozemských podmínkách závisí více na kyslíku, protože O18 se liší od běžného kyslíku o 2 neutrony, u vodíku a deutéria je to jenom jeden neutron (a kyslíku 18 je mnohem více, než deutéria)

jesli by mohla frakcionace významně ovlivnit složení komety netuším, řekl bych, že při sublimaci bude efekt malý, pakliže by se ale projevoval, bude posouvat složení směrem k vyššímu zastoupení deutéria


random - 7/12/2014 - 17:52

Neviem preco ked ma tu jiekto iny nazor ako niektori clenovia hned je zatracovany ... mam pravo na svoj nazor a vy s tym nic neurobite. Jedine co sa podarilo tym dosiahnut je totalne prepolovanie mojho nazoru. Koniec koncou casi kedy kazdy musel mat len jeden nazor su uz davno prec.
A aby bolo jasne ja nezatracujem misiu ako taku - to co robi Rosetta je uctihodny vykon ale aby mi tu niekto predkladal neurcite, ciastocne a nespolahlive vysledky ako 100%uspech tak to nie! Cely paskvil okolo zverejnovania dat a obrazkov je podla mna typicky europsky. Rovnako ako zahmlievanie a nejednoznacnost - len aby nam niekto nezatrhol tento bisnis... bud nevedia alebo nechcu povedat pravdu ale nech to povedia hned a nie davkovat kuse nepresne informacie.
To ze Phillae nieco nameral neznamena ze to nameral spravne ... s takymito pokusmi by ste v normalnej institucii nepresli. Podla mna aj cely ten prach je len velke halo okolo toho ze nieco sa zanedbalo a koniec koncou na rozumne analyzi je potreba viac ako len par zrniek prachu (alebo poriadny labak co Phillae nie je!)
Aj samotny tym okolo landeru si z celeho toho robi srandu ... "pristali sme na komete! 3x! ... " fakt sranda ...


Pavel007 - 7/12/2014 - 18:08

Ramdom klid, zase někdo jinej má právo mít názor (a to i negativní) na tvůj názor, ne? [Upraveno 07.12.2014 Pavel007]


David - 7/12/2014 - 19:28

Komety stejně jako ostatní tělesa vznikla z rotujícího plynoprachového mračna v jehož centru se zrodila naše hvězda a po zapálení jaderných reakcí byly zbytky plynů tlakem záření vytlačeny na periferii a tam kondenzovaly m.j. i na vodu, potažmo led. Přebytek vodíku kondenzoval do obřích planet. Voda ve Sluneční soustavě byla svého času hojná, ale sílící Slunce ji vytěsnilo na periferii, ve stíněných oblastech se dochovala dodnes , příkladem je Merkur a Měsíc.
Představa že příkladně na Zem přinesly veškerou vodu komety jsou pochybné, jestliže průměrná velikost komety je 1 km, tak si představte, kolik by jich muselo být.


Petr_Šída - 7/12/2014 - 22:32

Pane David, nezlobte se, ale plácáte nesmysly aniž byste o problému něco věděl

doporučuju nastudovat něco o rané historii Země (vnitřních planet)

a pak zkuste odpovědět, v jaké formě se asi voda mohla na Zemi vyskytovat v době jejího formování

a zase tolik ji na Zemi dnes není (oproti Europě je to malý zlomek)


Petr_Šída - 7/12/2014 - 22:41

quote:
Neviem preco ked ma tu jiekto iny nazor ako niektori clenovia hned je zatracovany ... mam pravo na svoj nazor a vy s tym nic neurobite. Jedine co sa podarilo tym dosiahnut je totalne prepolovanie mojho nazoru. Koniec koncou casi kedy kazdy musel mat len jeden nazor su uz davno prec.




Vůbec netuším, na co reagujete, pokud na to, že Vám někdo oponuje Vaší interpretaci snímků přistání, tak reakci nerozumím. V normální vědecké diskusi má a) každý právo vyjádřit svůj názor, b) obhájit jej, c) upozornit na chyby v argumentaci ostatních.

Bez toho by se z diskuse vedoucí k posunu vědění stalo bezbřehé tlachání supereg tak na úrovni klukovského přetáhování ze školky .... (všichni vědí o čem konkrétním píšu)


random - 7/12/2014 - 23:21

Vzhladom na to ze nikto z nas v dobe formovania Zemi tu nebol (mozno tak nase atomi) tak vsetko je len obycajna hypoteza. Na povod vody na Zemi existuje minimalne 5 hypotez a ako geolog a pamatnik humbuku okolo mikrokomet nemam pocit ze by ta kometarna bola ta spravna - teda istotne nie tak ako je predkladana. meranie deuteria je nespochybytelne. Cely problem je ze nevieme ci 67P vobec pochadza odtialto - je to sice malo pravdepodobne ale na toto by mohola dat odpovet niektora z radiometrickych metod zistovania veku - a ako som povedal uz pred nejakym casom taketo merania prevadzat jednoduchy robot co nevie ani poriadne pristat, neve a nemoze. Takze sme z toho rovnako mudry ako pred pristatim . Vzhladom na to ze meranie deuteria nie je mozne urobit na dialku (totiz spektrum deuteria je rovnake ako spektrum klasickeho vodiku) a porovnavame jedinu vzorku vody ktoru mame - na dvoch nozkach tazko postavite stolicku ...
... spocitane a podskrtnute - cele co zistili ze voda na Zemi nepochadza z 67P ... a to sme vedeli aj predtym


David - 8/12/2014 - 07:40

quote:
Pane David, nezlobte se, ale plácáte nesmysly aniž byste o problému něco věděl

doporučuju nastudovat něco o rané historii Země (vnitřních planet)

a pak zkuste odpovědět, v jaké formě se asi voda mohla na Zemi vyskytovat v době jejího formování

a zase tolik ji na Zemi dnes není (oproti Europě je to malý zlomek)


Já bych si dovolil doporučit prostudování Pravidel diskuze a zamyslet se nad faktem, že o původu planet existují POUZE hypotézy, což nevylučuje mít hypotézu vlastní.


milantos - 8/12/2014 - 10:27

quote:


Já bych si dovolil doporučit prostudování Pravidel diskuze a zamyslet se nad faktem, že o původu planet existují POUZE hypotézy, což nevylučuje mít hypotézu vlastní.

Když schází jakýkoliv argument, je dobrá použít pravidla ....
Samozřejmě, že hypotéz je více, ale většinou jsou založeny na nějakých poznatcích.
Pokud tedy Země měla vzniknout akrecí a následně zformována přetavením, asi se těžko hledá hypotéza, jak při tom zachovat vodu . A jelikož celá Země vznikala z miliónů malých těles, těžko se hledá argument na to, proč by se sem voda neměla v poslední fázi již chladného tělesa dostat podobným způsobem. Nemusíš tomu sice věřit, ale nevysvětlil jsi žádný mechanismus tvojí "hypotézy". Jinak celý ten tvůj popis vzniku sl. soustavy je dost vzdálený současným poznatkům


Pozemstan - 8/12/2014 - 13:30

quote:
Vzhladom na to ze meranie deuteria nie je mozne urobit na dialku (totiz spektrum deuteria je rovnake ako spektrum klasickeho vodiku) a porovnavame jedinu vzorku vody ktoru mame - na dvoch nozkach tazko postavite stolicku ...


Dovoluji si připomenout, že podle toho článku měl být poměr deuteria ku normálnímu vodíku ve vodě v komě komety 67P změřen pomocí spektrometru ROSINA na samotné Rosettě.


random - 8/12/2014 - 14:34

quote:
quote:
Vzhladom na to ze meranie deuteria nie je mozne urobit na dialku (totiz spektrum deuteria je rovnake ako spektrum klasickeho vodiku) a porovnavame jedinu vzorku vody ktoru mame - na dvoch nozkach tazko postavite stolicku ...


Dovoluji si připomenout, že podle toho článku měl být poměr deuteria ku normálnímu vodíku ve vodě v komě komety 67P změřen pomocí spektrometru ROSINA na samotné Rosettě.

odporucam sa popytat googla ...
... ROSINA detekuje castice v blizkosti komety, nejedna sa teda o klasicky dialkovy prieskum ale skor o kontaktnu analyzu - detekcia castic pochadzajucich z komety.


David - 8/12/2014 - 17:32

quote:
quote:


Já bych si dovolil doporučit prostudování Pravidel diskuze a zamyslet se nad faktem, že o původu planet existují POUZE hypotézy, což nevylučuje mít hypotézu vlastní.

Když schází jakýkoliv argument, je dobrá použít pravidla ....
Samozřejmě, že hypotéz je více, ale většinou jsou založeny na nějakých poznatcích.
Pokud tedy Země měla vzniknout akrecí a následně zformována přetavením, asi se těžko hledá hypotéza, jak při tom zachovat vodu . A jelikož celá Země vznikala z miliónů malých těles, těžko se hledá argument na to, proč by se sem voda neměla v poslední fázi již chladného tělesa dostat podobným způsobem. Nemusíš tomu sice věřit, ale nevysvětlil jsi žádný mechanismus tvojí "hypotézy". Jinak celý ten tvůj popis vzniku sl. soustavy je dost vzdálený současným poznatkům


Jen mám ten názor, že není ke škodě si občas " Pravila " osvěžit, zejména bych doporučil pravidlo 1.4, 1.5 a zejména 1.8 .


David - 8/12/2014 - 18:42

quote:
Pane David, nezlobte se, ale plácáte nesmysly aniž byste o problému něco věděl

doporučuju nastudovat něco o rané historii Země (vnitřních planet)

a pak zkuste odpovědět, v jaké formě se asi voda mohla na Zemi vyskytovat v době jejího formování

a zase tolik ji na Zemi dnes není (oproti Europě je to malý zlomek)


Jakmile protozemě dosáhla cca poloviny svého nynějšího průměru zcela hravě udržela hustou atmosféru/ v desítkách až stovkách atm/ složenou z kysličníků všech možných prvků včetně vodíku, bez ohledu na to zda byl povrch žhavý, či nežhavý.




random - 8/12/2014 - 22:13

kazda hypoteza ma niecim podrazene nohy ...
... v oblubenej hypoteze o vzniku Zeme a vody na nej sa hovori nieco taketo:
- najprv doslo ku gravitacnej akrecii prachu do velkej gule
- potom na nu dopadali miliony asteroidov az tu velku gulu roztavili
- ked zasa vychladla naburala ju ina velka gula a vznikol Mesiac
- potom ZRAZU na nu dopadali miliony komet aby ju natankovali vodou ako slauf zahradny bazen avsak v tomto pripade zostal povrch ako keby zazrakom neroztaveny ...
... neviem mne to ako rozumna teoria nepride
ano jasne ten Mesiac nespochybnujem ani bombardovanie o tom su jasne dokazy ale s tymi kometami ma zatial nik nepresvedcil...
k tomu bombardovaniu povrchu do roztavenia by som vsak este namietal jeho zasadny vplyv na pretavenie Zeme...


Petr_Šída - 8/12/2014 - 23:40

Země se roztavit musela, koneckonců v jádru roztavená z části je doteď, a i plášť je kvazitekutý

ten sled událostí takhle nahozený ale nefungoval, akrece a tavení šly ruku v ruce s tím, jak rostla hmotnost, celé to do dalšího kola nevychladlo (koneckonců, nevychladlo to doteď za 4,5 miliardy let) atd atd

i Vesta je částečně diferencovaná, Ceres úplně, takže tavit se začíná i mnohem menší těleso

nejde jenom o teplo uvolněné při impaktech, teplo se ovolňuje již při shlukování částic třením, v určitou chvíli i rozpadem radiaktivních prvků




jinak opomíjíte jeden zásadní fakt, v době, kdy se akrece začala ve větší míře uplatňovat voda ve vnitřní sluneční soustavě ve větší míře nebyla, v okamžiku zážehu Slunce začaly být všechny lehké prvky a molekuly odfoukávány dál od Slunce

proč kometární bombardování následuje jako poslední, jednoduše proto, že akrece těles na periferii trvá mnohonásobně déle, navíc narušování drah těchto těles ve větší míře způsobily již hotové planety stěhující se na stabilnější dráhy dál od Slunce


proč by dopady komet musely povrch roztavit (a proč by měly dopadat najednou z ničeho nic?), spočtěte si objem vody na povrchu, zase o tak šíleně velké číslo, abyste potřeboval miliony komet nejde, navíc to trvalo stovky milionů let, dopady komet musí být spoždˇěné oproti akreci těles, a nejde o jednorázový jev

Pořád nemůžu přijít na to, co konkrétně je tak nepředstavitelné, odhlédnu -li od toho, že to chce vycházet z reálných dat a modelací, a ne novinových představ



k ledu z 67P, zajímalo by mě, jak byste jej chtěl datovat? Nevím o žádné metodě, která by to uměla a zároveň nepotřebovala výrazný podíl draslíku, uranu, thoria či olova, což všechno jsou prvky, které z mnoha důvodů na kometě moc nebudou


To David: že zrovna Vy se pravidly oháníte, někdo, kdo je porušuje ze všech nejvíc



jinak hypotéza, jako taková je z principu nedokazatelná, de fakto ji lze pouze verifikovat nově příchozími fakty, nebo vyvrátit

proces verifikace ale nutně musí být podložen fakty, takže nemůžete tvrdit, že hypotéza je nepodložená představa

doporučuji tento odstavec z wikipedie pro ujasnění

"Vědecká hypotéza je přijatelný předpoklad umožňující vědecké vysvětlení nějakého jevu. Hypotéza je tvrzení o podstatě určité situace ve světě, je to vědecky zdůvodněný předpoklad možného stavu skutečnosti. Na počátku vědeckého poznání stojí domněnka, kterou hypotéza rozpracovává. Hypotéza již musí být podložena celou řadou faktů vytyčujících nám další směr výzkumu. Hypotéza vzniká, když pátráme po nutné souvislosti mezi fakty, vyžaduje práci badatele, aby mohla být potvrzena či vyvrácena. V tomto procesu je často možné fakta vyložit několika různými hypotézami, které pak v dalším bádání ověřujeme. Hypotéza musí být slučitelná s co největším počtem faktů, jichž se týká. Můžeme-li na základě faktů vytyčit více hypotéz, upřednostňujeme tu hypotézu, která vysvětluje větší počet faktů. Zároveň platí pravidlo Occamovy břitvy, tzn. že jednodušší vysvětlení je pravděpodobnější. Zjistíme-li v průběhu ověřování hypotézy další fakta, musíme je do vysvětlení zahrnout, nebo hypotézu vyvrátit. Hypotézu nelze nikdy dokázat, pouze potvrdit nebo falzifikovat."

http://cs.wikipedia.org/wiki/Hypot%C3%A9za

teorie je o level výše

http://cs.wikipedia.org/wiki/Teorie


je mi líto, ale zmíněná hypotéza je pořád vysvětlením, které nejvíce odpovídá, sice to ani zdaleka neprobíhalo, jak popisujete, ale to asi nevadí

pokud jste geolog, můžete vymyslet lepší, ovšem včetně verifikace


pospa - 9/12/2014 - 07:05

Díky,Petře, za zajímavé informace. Pro ilustraci množství vody na Zemi jen připojím toto vizuální srovnání.
Zdroj: http://phl.upr.edu/library/media/liquidwaterinthesolarsystem


Ervé - 9/12/2014 - 07:12

Ony komety dopadaly na Zemi nejvíc v období velkého pozdního bombardování - pokud si to dobře pamatuju, způsobeného tím, že se dráhy Jupiteru a Saturnu při pohybu Sluneční soustavou dostali do synchronizované fáze (už nevím, jestli 1:2 nebo 2:3). Výkyvy gravitace pak vyčistili celý vnitřní prostor Sluneční soustavy o zhruba 90% asteroidů a komet.


dodge - 9/12/2014 - 08:17

Přistál Philae v kometárním kráteru ? O měsíc později pátrání pokračuje.

http://www.universetoday.com/117133/did-philae-land-in-that-comet-crater-one-month-later-the-search-continues/


Pozemstan - 10/12/2014 - 16:33

quote:
... ROSINA detekuje castice v blizkosti komety, nejedna sa teda o klasicky dialkovy prieskum ale skor o kontaktnu analyzu - detekcia castic pochadzajucich z komety.


Děkuji za vysvětlení! Mylně jsem se před tím domníval, že hovoříte o Philae a netušil jsem, že ROSINA na Rosettě obsahuje hmotnostní spektrometry pracující přímo s atomy, molekulami a ionty z kometární atmosféry...

http://blogs.esa.int/rosetta/2014/09/11/rosina-tastes-the-comets-gases/
http://sci.esa.int/rosetta/35061-instruments/?fbodylongid=1650


alamo - 11/12/2014 - 12:35

tých pár dát, čo stihol Philae poslať, zase naštartovalo debatu, okolo otázky, odkiaľ pochádza voda na zemi?
http://danielmarin.naukas.com/2014/12/10/no-el-agua-de-los-oceanos-de-la-tierra-no-viene-de-los-cometas-o-eso-dice-rosetta-bitacora-de-rosetta-12/
doteraz bola odpoveď "v učebniciach", voda je s komét..
ale iný podiel izotopov ukazuje na asteroidy
takže asi bude treba prepísať učebnice


David - 11/12/2014 - 13:52

Poslední výzkumy Univerzity of Michigan ukazují, že se planety formovaly za přítomnosti dostatečného množství vody v mateřském oblaku a většinu vody získaly z oblaku z nějž se formovalo i Slunce. .
Viz KOZMOS č. 6 2014.
Osobně si myslím, že tvůrci teorií o vzniku příkladně Země poněkud pozapoměli na fakt, že v zárodečném oblaku byly krom prachu i plyny a že tudíž všechna tělesa byla tehdy obalena hustou plynnou obálkou.


random - 11/12/2014 - 17:00

No hej ale miesto toho aby sa najprv niekto zamyslel je lepsie si kopnut do randoma ... random nemusi vymyslat ziadne teorie tie uz niekto vymyslel ...
horninova voda ma jediny zdroj - asteroidy. Ako som pisal komety su minoritny zdroj vody na Zemi. V horninach moze byt viazana obrovska masa vody(v horninach je voda viazana alebo akumulovana roznymi sposobmi a podla toho je ju aj z tych hornin tazko dostat). Predpoklada sa ze v plasti su uz horniny tak dehydratovane ze pri tom tlaku a teplote su v stave na pokraji kvapalneho a pevneho skupenstva - teda neviem ci to nazvat plasticke horniny ale zo zakladnych predstav nebudem daleko. Voda prispieva k znizenu bodu tavenia hornin je to zakladna axioma vzniku platnovej tektoniky - nebit vody tak Zem vyzera ako Venusa alebo i Mars.
Vzhladom na to ze meteority obsahuju podstatne viac vody ako plastove horniny a horniny zemskeho jadra si dovolim vyslovit domnienku ze voda na nasom povrchu pochadza/ vznikla ako dosledok dehydratacie hornin zemskeho telesa. kedze tento proces je zdlhavy rovnako ako priechod plynnej fazy v materiali roztavenych alebo plastickych hornin. Je mozne predpokladat ze pocas diferenciacie zemskeho telesa dochadzalo k pozvolnemu uvolnovaniu vody na povrch -vzhladom na objem zeme a objem aktualnej vody si dovolim tvrdit ze minimalne nasobne mnozstva vody unikli do priestoru a uz sa nepodielaju na dnesnom objeme vody na Zemi. S teplotou by som si netobil vazny problem pretoze zem je dostatocne hmotna aby udrzala aj viac plynoveho oblalu ako ma a teda aj ked voda bola v plynnom skupenstve po uniku z povrchu Zeme a pravdepodobne rozpalena ako kosovacia pec tak unik do priestoru bol len pozvolny i napriek tomu si Zem neuchovala povodne mnozstvo vody. Mozno k tomu (mozno nastastie) prispel vznik mesiaca . viac k tomu nemam co dodat ... prepisovat ucebnice nebude treba staci vytiahnut stare a tie nove spalit ...


alamo - 11/12/2014 - 17:19

quote:
No hej ale miesto toho aby sa najprv niekto zamyslel je lepsie si kopnut do randoma ...

hmm.. "najslávnejší" geológ sa volá Randy Marsh
tá podobnosť mien
nemáš s ním niečo spoločné?


random - 11/12/2014 - 18:24


A vida nejaka epizoda co mi usla ... lenze ja niesom geolog ale kuzelnik

tentokrat si dost OT narozdiel od velmi zaujimavych predoslich prispevkov [Editoval 11.12.2014 random]


David - 12/12/2014 - 06:34

Pojem voda je zavádějící, automaticky invokuje kapalinu, nebo led. Použijeme-li pojem kysličník vodíku, pak není obtížné představit si tento v horninách prachu, kapalinách i plynech, zejména proto, že vodík tvoří 99% Vesmíru.


dodge - 12/12/2014 - 08:23

Výsledky měření Rossety - zdroje pozemské vody je nutno hledat jinde než na kometách.

http://www.universetoday.com/117253/rosettas-instruments-direct-scientists-to-look-elsewhere-for-the-source-of-earths-water/


Ervé - 12/12/2014 - 10:32

Jenže tak to není, zdroje vody je třeba hledat jinde než na Čury-gury. Třeba Hartley měla *správné* výsledky. Až prozkoumáme další tři-čtyři komety, budeme vědět víc.


jamsed - 12/12/2014 - 11:33

quote:
Jenže tak to není, zdroje vody je třeba hledat jinde než na Čury-gury. Třeba Hartley měla *správné* výsledky. Až prozkoumáme další tři-čtyři komety, budeme vědět víc.


V článku zveřejněném na http://www.esa.int/Our_Activities/Space_Science/Rosetta/Rosetta_fuels_debate_on_origin_of_Earth_s_oceans se mj. uvádí, že z 11 komet, u nichž byl zkoumán poměr deuteria a vodíku, byla shoda s pozemskou vodou zjištěna jen v jednom případě, a to právě u zmíněné komety 103P/Hartley 2.


random - 12/12/2014 - 12:05

Pomer DH nie je tak jednoduch ziskat ako by sa zdalo ... vlastne z toho co som pisal skor je to dost velka fuska. V pripade 67P je to nespochybitelne pretoze bol ziskany priamo z okolia komety po dlhu dobu (tych merani bolo asi niekolko) teda bol vyluceny akykolvek iny parazitny pvliv. Narozdiel od toho pocas kratkodobych preletov a ziskania DH pomeru z chvosta komet je uz zatazeny chybou ktoru prinasa slnecny vietor ... myslim ze rozlisit vodik zo slnka a z komety je takmer nerealne. Preto do merania musia byt zaratane ine parametre ktore nameraju ine pristroje a vysledne namerane hodnoty spravne upravene aby sa vylucili parazitne vplivy napriklad Slnka. Toto ale hadam kazdy znas vie.
ked sa pozrieme na statisticke rozdelenie pomeru DH u komet tak zistime ze komety maju deuteria tak 2.5x viac ako Zem. Keby mi niekto tvrdil ze na Encelade je voda z komet tak by som povedal ok je to dost pravdepodobne pretoze pomery DH su velmi blizke. V pripade 67P je D asi 6x viac ako je na Zemi. mozno bude nieco v neporiadku s jupiterovou familiou ... istotne sa to raz dozvieme.

este ma napadlo ze preco tam nie je mars a venusa? ... nikto na nich ten pomer nezmeral? :/ [Editoval 12.12.2014 random]

nasiel som nieco na wiki ale nemam cas to studovat ... len tolko ze na Venusi je 120x vyssi pomer DH ako na Zemi ale obsahuje len asi 0,3% objemu zemskej vody. Na Marse je ten pomer asi 1,2 az 1,6x (z martanskych meteoritov?) a objem vody je medzi 6 az 27% ... ale cevraj je to v poriadku ... [Editoval 12.12.2014 random]


xChaos - 12/12/2014 - 18:07

napadá mi kacířská myšlenka, že doslova "těžká" voda (více deuteria) se na Zemi prosákla někam hlouběji, za miliardy let.. no ale nejsem geolog, možná je to mimo... (jak to bylo s poměrem deuteria u vody z opravdu hlubokých vrtů, jako na poloostrově Kola?)


random - 12/12/2014 - 20:23

quote:
napadá mi kacířská myšlenka, že doslova "těžká" voda (více deuteria) se na Zemi prosákla někam hlouběji, za miliardy let.. no ale nejsem geolog, možná je to mimo... (jak to bylo s poměrem deuteria u vody z opravdu hlubokých vrtů, jako na poloostrově Kola?)

Preco kacirska? diferenciacia pomeru deuteria sa predpoklada napriklad vo Venusinej atmosfere - nasiel som nejaku studiu o tom ked som hladal tie pomery deuteria na nasich susedoch - v tom reporte pisali nieco o tom ze Pioneer Venus Large Probe nameraldost odlisne hodnoty zasa ta hodnota ktora bola z merani z druzic bola nejaka nepriama metoda teda zatazena znacnou chybou (9+/-5x10^-4).
Problem je ze tieto merania pochadzaju z atmosfery nie z hornin.
Iny problem vidim v tom, ze ako som pisal tak horniny v plasti su skoro uplne dehydrovane. Ak by v nich bola voda posobila by ako tavidlo a roztavili by sa (ako tektonicke dosky pozri subdukcia) to by bolo ale v rozpore so seizmickymi meraniami pretoze v tekutine sa nesiria S-vlny a v celom plasti sa siria. Nesiria vo vrchnom jadre lenze to je zasa tym ze je z tekuteho kovu = generator magnetickeho pola zeme.
Ina zaludnost je ze v horninach samotnych je neuveritelne malo viazaneho vodika - treba ho odlisovat od viazanej vody pretoze sa priamo podiela na chemickom zlozeni nie ako sucast komplexnej zluceniny alebo nejakej struktury. Su to hlavne hydroxily (ROH) a OH skupina v anorganickych zluceninach tych je tak malo ze zastupenie vodika v zemskej hmote je skor stopove. Ak vylucime volnu vodu tak v horninach (asi len kôry alebo vrchneho plasta - astenosfery) je asi raz tolko alebo az 2x viac vody ... lenze vodika je len asi 0,1% v horninach takze asi vacsinu z toho bude tvorit prave viazana voda.
Kedze je de pomer deuteria definovany velmi presne tak pravdepodobne nebude ten rozptyl z roznych zdrojov taky vyrazny. nikde som sa nedocital ze by na Zemi bol pomer deuteria diferencovany ale ked si spominam (niesom pamatnik!) tak nemci za WWII v Norsku vyrabali deuteriovu vodu z morskej prave preto ze je ho tam viac. Z morskej vody je aj definovany ten deuteriovy etalon tak neviem.


honza78 - 12/12/2014 - 21:23

V této souvislosti upozorňuji na tento článek: http://www.theverge.com/2014/6/14/5808888/scientists-discover-massive-ocean-of-water-400-miles-underground


random - 12/12/2014 - 23:05

quote:
V této souvislosti upozorňuji na tento článek: http://www.theverge.com/2014/6/14/5808888/scientists-discover-massive-ocean-of-water-400-miles-underground

To by mohlo sediet so zonou tavenia oceanskej kory litosferickych dosiek to je v hlbke 500 az 700 km.


dodge - 14/12/2014 - 22:11

Rosetta obnovila diskusi o původu zemských oceánů.

http://science.nasa.gov/science-news/science-at-nasa/2014/14dec_cometwater/


pospa - 16/12/2014 - 11:29

Drobné doplnění včerejšího snímku centrálních útesů na C-G
(autor: Stuart Atkinson)


dodge - 18/12/2014 - 07:52

Nové fotografie osamělé Philae.


Modře je označeno místo kde Philae odpočívá na povrchu komety 67P/Churjumov-Gerasimenková.



http://www.universetoday.com/117443/new-pictures-of-philaes-lonely-resting-spot-on-the-comet-emerge/


random - 18/12/2014 - 09:14

Ano to je velmi blizlo mojim predstavam ... je jasne ze povrch je dost generalizovany ale inak je to dost podobne narozdiel od toho prveho obrazku znazornujuceho postavenie Phillae voci okolitemu povrchu.


pospa - 18/12/2014 - 16:59

Snímky povrchu pod Philae z kamery ROLIS.


pospa - 18/12/2014 - 17:07

Mozaika 4 NAVCAM snímků ze 14/12/14, vzdálenost 19,4 km od středu C-G. Rozlišení 1,7 m/px
(autor: Thomas Appéré)


pospa - 20/12/2014 - 18:44

Série 7 snímků kamery ROLIS během přistání / prvního kontaktu Philae s jádrem C-G.
(autor: Deepnet/UMSF]

Výška ----- cm/pixel
64.7m ------- 7.1
57.9m ------- 6.1
48.5m ------- 5.1
38.6m ------- 4.0
28.9m ------- 3.0
18.8m ------- 2.0
09.0m ------- 0.95


David - 21/12/2014 - 08:10

quote:
Série 7 snímků kamery ROLIS během přistání / prvního kontaktu Philae s jádrem C-G.
(autor: Deepnet/UMSF]

Pěkné snímky, škoda, že se přistání nepodařilo a modul pouze na kometu DOPADL a ještě ke všemu se odrazil a pokračoval v neřízeném letu někam, ani se dosud neví kam, do nějaké škarpy a do trvalého stínu.


pospa - 21/12/2014 - 11:18

quote:
Pěkné snímky, škoda, že se přistání nepodařilo a modul pouze na kometu DOPADL a ...., ani se dosud neví kam, do nějaké škarpy a do trvalého stínu.

Podle posledních informací z konference AGU je poloha Philae velmi pravděpodobně už známá a trvale ve stínu také není.
http://blogs.esa.int/rosetta/2014/12/18/updates-from-agu/


dodge - 22/12/2014 - 09:20

Rosseta plánuje další blízké přiblížení ke kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenková v únoru 2015.


Kometa 67P/Čurjumov-Gerasimenková se otáčí v této animaci 24 snímků získaných mezi 19.listopadem a 3.prosincem 2014.

http://www.universetoday.com/117519/look-out-below-rosetta-will-give-its-comet-a-close-buzz-in-february/


David - 11/1/2015 - 00:53

Posílá výborné snímky z výšky 10 km.


dodge - 22/1/2015 - 08:53

Rosetta obhlíží kometu 67P


Záběr komety P67/Čurjumov-Gerasimenková složený za čtyř snímků získaných 16.ledna 2015.


Pozice Cheopsova balvanu na 67P.


OSIRIS fotografie Cheopsova balvanu z 19.září 2014.

http://www.universetoday.com/118404/rosetta-gets-a-peek-at-comet-67ps-underside/


dodge - 25/1/2015 - 10:48

Nejnovější výzkum ukazuje jak bizarní a vibrující je kometa 67P.


Bezútěšný ale krásná bouldery posetá krajina na menším ze dvou laloků komety 67P fotografovaných ze vzdálenosti pouhých 8 km.


Vědci je definováno 19 oblastí na kometě 67P v závislosti na terénu a pojmenovaných pro egyptských bozích, jako je Imhotep, Aten a Hathor.


Souhrn vlastností komety 67P jak bylo stanoveno přístroji Rosetty během několika prvních měsíců setkání s kometou. Plný rozsah hodnot je prezentováno a diskutováno v sérii článků publikovaných 23.ledna 2015 v časopise Science.

http://www.universetoday.com/118444/latest-research-reveals-a-bizarre-and-vibrant-rosettas-comet/ [Upraveno 25.1.2015 dodge] [Upraveno 25.1.2015 dodge]


dodge - 25/1/2015 - 11:02

Je tu trhlina na kometě 67P. Počátek rozpadu jádra?


Trhlina o délce více než 100 metrů přes krk komety 67P vyvolává otázku, zda a kdy, dojde k rozpadu jádra komety. Trhlina je součástí zveřejněných studií Rosetta vědci v časopise Science.


Vlevo nahoře: Hathor útes je vpravo v tomto pohledu. Seřazené lineární struktury jsou jasně vidět. Hladká Hapi oblast je vidět na základně Hathorovy skály. Balvany jsouu převládající podél dlouhé osy regionu Hapi. Dole vlevo a vpravo: Trhlina v regionu Hapi. Levý panel zobrazuje trhliny (označené červenými šipkami), probíhající napříč Hapi a mimo ni. Pravý panel zobrazuje trhliny, kde opustil Hapi a prodlužuje do Anuket, se Sethem na nejvyšší levé a Hapi v levém dolním rohu.

http://www.universetoday.com/118445/theres-a-crack-forming-on-rosettas-67p-is-it-breaking-up/


David - 25/1/2015 - 18:43

Slušná hustota - skoro 500 kg/m3 - to tam asi moc " sněhu" nebude.


milantos - 30/1/2015 - 17:29

quote:
Poslední výzkumy Univerzity of Michigan ukazují, že se planety formovaly za přítomnosti dostatečného množství vody v mateřském oblaku a většinu vody získaly z oblaku z nějž se formovalo i Slunce. .
Viz KOZMOS č. 6 2014.
Osobně si myslím, že tvůrci teorií o vzniku příkladně Země poněkud pozapoměli na fakt, že v zárodečném oblaku byly krom prachu i plyny a že tudíž všechna tělesa byla tehdy obalena hustou plynnou obálkou.

Obecně je ovšem přijímán jiný - komplexní scénář tvorby planet a rozdělení ve sluneční soustavě
http://www.aldebaran.cz/bulletin/2015_03_kok.php


dodge - 3/2/2015 - 08:03

Rosetta vidí fascinující změny u komety 67P.


Nový výtrysk z trhliny v drsném a prašném povrchu komety.


Podívejte se na tuto fotografii pořízené v 9. prosince s částí krku komety s názvem Hapi. Je označen jako balvan a tři prominentní trhliny. Sluneční světlo přichází ze shora a zezadu na tomto snímku. Porovnejte na fotografii níže z 8. ledna.


I když úhel pohledu a osvětlení se změnilo mezi těmito fotografiemi, tato byla pořízena 8. ledna a nahoře z 9. prosince, je patrné, že tyto tři praskliny prakticky zmizely za měsíc. Stejný balvan je označen v obou fotografiích.


Srovnání obou snímků z 09.prosince.2014 (vlevo) a 8. ledna 2015.


Srovnání snímků z 22.ledna a z 9.ledna oblasti Hapi. Mimo rozdílu v osvětlení, vidíte nějaké změny?


Mozaika složená ze čtyř snímků, ukazuje kometu celkově 22. ledna ze vzdálenosti 28 km od jejího středu. Větší ze dvou laloků je na levé straně; Hapi je hladká oblast na přechodu mezi lalůčky.

http://www.universetoday.com/118708/rosetta-sees-fascinating-changes-in-comet-67p/ [Upraveno 03.2.2015 dodge]


dodge - 10/2/2015 - 08:07

67P opravdu vybuchne na nejnovějších obrázcích.


Tryskající aktivity na kometě 67P zobrazené 31. ledna a 3. února 2015.


Detail 67P z NavCam na obrázku 3 února 2015.

http://www.universetoday.com/118901/rosettas-comet-really-blows-up-in-latest-images/


random - 10/2/2015 - 19:56

A kde je Philae? ... vraj sa mal ozvat po mesiaci .. a ja cakam a cakam ...
... aspon, ze si Rozeta plni svoju ulohu na 100%


Ervé - 11/2/2015 - 06:56

Podle mně je šance na znovuoživení Philae velmi malá - nejde jen o elektřinu, ale i o prohřátí celého tělesa, navíc kmplikované tím, že nevíme, jak je poškozená nevydařeným přistáním. Dávám tomu 20%, tedy 1:5.


David - 11/2/2015 - 08:07

Kosmický chlad v kombinaci nedostatkem energie spolehlivě sondy " zabíjí"- viz osud Spiritu na Marsu ," uhynul", ačkoli nebyl zcela ve stínu a to byl podstatně blíže Slunci a v jakéms-takéms ovzduší. Elektronika prostě takové podmínky nevydrží.


Geal - 11/2/2015 - 08:37

No, elektronika takové věci nevydrží především tehdy, pokud je zapnutá - hot carrier injection (a související dlouhodobá degradace křemíku) se zhoršuje s klesající teplotou. Jinak ale kvalitní elektronika jako taková funguje v překvapivě širokém rozsahu teplot. Ale já měl za to, že Spirit uvízl v půdě?


Tlama - 11/2/2015 - 08:52

quote:
...Ale já měl za to, že Spirit uvízl v půdě?

Uvízl a pak zmrzl.


yamato - 11/2/2015 - 09:08

Philae bol konstruovany na dlhorocnu cestu vesmirom v hybernovanom stave. Sice to nic nezarucuje, ale dava nam to stipku nadeje


Geal - 11/2/2015 - 09:11

quote:
Uvízl a pak zmrzl.

"Zmrzl" je nesmysl, nedošlo k žádné změně skupenství. Tedy určitě ne alespoň v jeho elektronice.


fritz.lochmann - 11/2/2015 - 10:08

quote:
quote:
Uvízl a pak zmrzl.

"Zmrzl" je nesmysl, nedošlo k žádné změně skupenství. Tedy určitě ne alespoň v jeho elektronice.
Ešteže jeho software nemá vizuálny operačný systém (MS Windows ) - to by počas svojej misie zamrzol niekoľko krát Inak polovodič ( kremík, germánium či čokoľvek iné ) funguje len dovtedy, kým nevyemituje voľné elektróny. Akonáhle k tomu dôjde, z polovodiča stane sa nevodič. Preto v kozmickej technike nemajú zmysel vysokovýkonné procesory s technológiou 22 ɥM. To je tiež jeden z dôvodov prečo sa prístroje pri dlhých misiách hibernujú, nech v ich polovodičových súčiastkach nebeží zbytočná emitácia voľných elektrónov.


yamato - 11/2/2015 - 10:48

Rusi to vedeli a preto cakaju na celovodice, ktore vydrzia 2x dlhsie


Tlama - 11/2/2015 - 12:44

i vy vtipálci, dneska je tu veselo


Vít_Sedláček - 11/2/2015 - 12:57

Já odhaduji, že Philae má 50ti procentní šanci na probuzení. Vycházím z prosté úvahy, že pokud nejnižší uváděná operační teplota modulu je -170°C a teplota naměřená senzory MUPUS, půl hodiny po konečném usazení, byla -163°C, pak by se pohyboval právě na hranici života a smrti. Vzhledem k tomu, že nevím, v jakém čase po cca hodinovém osvitu místa „přistání“ se tato teplota naměřila, tak nevím, zda později ještě nemohla o něco málo klesnout. Pokud to bylo nedlouho před dalším osvitem, pak je šance na probuzení větší než 50%, hlavně díky tomu, že díky neustálému přibližování ke Slunci, se teplota místa usazení, pomalu ale jistě, oddaluje od kritické hodnoty -170°C.

Nicméně dnes, kdy na kometě usedlý Philae je vzdálen něco málo přes 350 milionů kilometrů, ještě zcela jistě nárůst intenzity slunečního záření není dostatečný, aby nahradil drastické zkrácení předpokládané doby dopadu slunečního světla na solární panely modulu. Já bych případné probuzení očekával až v polovině června, kdy protnou dráhu Marsu. Ani po tomto datu bych nad ním nelámal hůl, ale přes další přibližování a změnu polohy vůči Slunci by můj optimismus pohasínal, až by na konci srpna zhasl docela.


random - 11/2/2015 - 16:34

50% sanca ze stroskotany Philae ( tento pojem vystizne dokumentuje kde je Philae ... teda v pr**li) ozije je taka ista sanca ako to ze som ryba ... ak bol projektovany na 12h osvit denne a ma z toho 1/6 a mozno i menej tak je jasne ze i jeho sance na prezitie priamoumerne mozno az exponencialne klesaju ... nulove isto nie su ale povedal by som ze je to tak 3% ... berte to ak fakt ... slo o prve stroskotanie na komete za miliardu €
PS: aj stroskotanci istu dobu zili tam kde sa vyburali ale vzhladom na to ze podmienky boli diametralne odlisne ako tie ktore ocakavali viedli nezvratne k ich zahube ... a kolkym sa podarilo prezit?


milantos - 11/2/2015 - 16:50

Pokud není vyloženě v díře, ze všech stran ohraničené, neznamená to vůbec, že z dnešních 1/6 osvitového času nebude během přiblížení ke Slunci třeba 1/2. Stačí si nakreslit dráhu v přísluní . A pokud se rotační osa nějakým způsobem příliš nezmění ( třeba vlivem změny tvaru komety v blízkosti přísluní) , je potom velmi pravděpodobné, že doba osvitu se může citelně změnit. Plus k tomu stoupne i teplota povrchu a i sondy.


random - 11/2/2015 - 20:30

quote:
Pokud není vyloženě v díře, ze všech stran ohraničené, neznamená to vůbec, že z dnešních 1/6 osvitového času nebude během přiblížení ke Slunci třeba 1/2. Stačí si nakreslit dráhu v přísluní . A pokud se rotační osa nějakým způsobem příliš nezmění ( třeba vlivem změny tvaru komety v blízkosti přísluní) , je potom velmi pravděpodobné, že doba osvitu se může citelně změnit. Plus k tomu stoupne i teplota povrchu a i sondy.

rad by som tomu veril .. ale uz aj ESA zverejnila analyzu okolia aj s aktualnou polohou a ulozenim v terene - a na zaklade toho vieme ze je v diere
ak aj by sa stal najoptimistickejsi scenar tak nebude mat viac svetla ako 1/4 dna co stale je malo na to aby vobec prezil
stale sa zabuda na to ze sice hibernuje (ak teda nepresiel do transmeditacnej fazy a nestal sa budhom medzicasom ako ten mnich co ho nasli prednedavnom) ale skor si myslim ze ho uz davno zabila zima ...


dodge - 17/2/2015 - 08:00

První obrázky na Valentýna od Rosetty.


Povrch 67P / u C-G ze 14.února 2015 z výšky asi 8,9 km.


45m velký "Cheops" balvan.


Mozaika ze čtyř snímků z NavCam pořízených 14. února 2015 ve vzdálenosti 35 km.


Další mozaika ze čtyř snímků z NavCam pořízených 14. února 2015 ve vzdálenosti 12,6 km.


Třetí mozaika ze čtyř snímků z NavCam pořízených 14. února 2015 19:42 UTC ve vzdálenosti 31,6 km.


67P 9.2.2015 ve vzdálenosti 105 km.

http://www.universetoday.com/118981/the-first-images-are-in-from-rosettas-valentines-day-comet-flyby/ [Upraveno 17.2.2015 dodge]


Geal - 17/2/2015 - 11:56

Mimochodem...

quote:
Nejnovější výzkum ukazuje jak bizarní a vibrující je kometa 67P.


Přemýšlel jsem chvíli, jak Rosetta může studovat kmitové módy takového tělesa, a až pak mi došlo, že to je jen překladem.


yamato - 17/2/2015 - 12:45

Zda sa ze najvacsie vyparovanie je prave z oblasti krku komety (ak to nie je opticky klam) - teraz je otazne, ci bola skor sliepka alebo vajce. Je zuzeny krk vysledkom zvyseneho odparovania materialu z tejto oblasti, alebo je zvysene odparovanie vysledkom toho, ze krk je najviac v tieni, a teda ma najvacsie zasoby prchavych latok?


dodge - 11/3/2015 - 07:52

První pokus o kontaktování Philae Lander v režimu spánku bude 12.března 2015


Umělec ztvárnění přistávacího modulu Phlilae na kometě 67P / Čurjumov-Gerasimenková.


Animovaný snímek dole poskytuje silný důkaz, že Philae přistál poprvé téměř přesně tam, kde bylo zamýšleno. Animace zahrnuje obrazy zaznamenané navigační kamerou Rosetty, jak orbiter letěl přes zamýšlené místo přistání Philae 12. listopadu 2014. Tmavá oblast je pravděpodobně prach zvířený při přistání. Balvan vpravo od kružnice je vidět v detailu na fotografii níže.

http://www.universetoday.com/119332/first-attempt-to-contact-hibernating-philae-lander-will-be-march-12/


ucvrnkls - 13/3/2015 - 10:48

Pan Toufar na Radiožurnálu právě veřejnosti sdělil, že sonda Philae po přistání odeslala pouze "pár základních dat". Ach jo.


jch - 13/3/2015 - 18:48

Nádherný snímek 67P ve zvýrazněných barvách sestavený z obrazových dat pořízených 21.8.2014 ze vzdálenosti 70 km s rozlišením 1,3 m / pixel. Oblast Hapi v krku mezi oběma laloky se jeví modřejší a možná indikuje přítomnost vodního ledu, viz http://blogs.esa.int/rosetta/2015/03/13/osiris-detects-hints-of-ice-in-comets-neck/


pospa - 14/3/2015 - 09:52

quote:
Nádherný snímek 67P ve zvýrazněných barvách sestavený z obrazových dat pořízených 21.8.2014 ze vzdálenosti 70 km s rozlišením 1,3 m / pixel.

Jednička za umělecký dojem, ale od reality je to přece jen hodně vzdálené. ESA zveřejnila "barevný" snímek 67P téměř v pravých barvách už loni v prosinci a jak je vidět a dalo se i čekat, jádro komety je vesměs celé šedé až černé jako uhlí. Drobné nádechy do červené a zelené jsou dány nedokonalým skládáním třech obrázků snímaných přes rozdílné filtry. Jelikož se v průběhu focení kamera i kometa navzájem pohybují a rotují, není možné zachytit třiktát tu stejnou geometrii objektu ze stejného místa v prostoru. Takto nějak bychom ji viděli na vlastní oči (kdybychom je měli dostatečně citlivé, že ... v podstatě bychom ji neviděli skoro vůbec)
http://blogs.esa.int/rosetta/2014/12/12/comet-67pc-g-in-living-colour/


Machi - 16/3/2015 - 02:03

quote:
...Drobné nádechy do červené a zelené jsou dány nedokonalým skládáním třech obrázků snímaných přes rozdílné filtry.


Ne, změny barev u větších ploch jsou dány skutečně rozdílným složením povrchových vrstev, což ostatně potvrdily i publikované snímky v rozšířených barvách (obsahující smínek přes IR filtr). Už dřívější snímek v přirozených barvách odhaluje odlišné zbarvení krku komety.
Co se týče nedokonalého skládání, to se projeví u vysokofrekvenčních detailů (jako jsou třeba okraje "kráterů" a propastí) jako barevné proužky (podobá se to trochu efektu barevné vady u objektivu fotoaparátu).

quote:
Jelikož se v průběhu focení kamera i kometa navzájem pohybují a rotují, není možné zachytit třiktát tu stejnou geometrii objektu ze stejného místa v prostoru.


Záleží na rychlosti snímání a vzdálenosti od komety. Teoreticky může OSIRIS pořídit tři fotografie tak rychle za sebou, že pohyb komety je neznatelný. Jaké byly aktuální časy u snímků a jejich rozestupy snad uvidíme v květnu, pokud bude publikována první várka snímků.

quote:
Takto nějak bychom ji viděli na vlastní oči (kdybychom je měli dostatečně citlivé, že ... v podstatě bychom ji neviděli skoro vůbec)
http://blogs.esa.int/rosetta/2014/12/12/comet-67pc-g-in-living-colour/



Naopak. Být na místě Rosetty člověk, viděl by kometu jako jeden z nejzářivějších objektů na obloze. Ostatně kolik je na snímcích z Rosetty vidět hvězd?
Je to obdobný efekt jako u nočního Měsíce. Měsíc je velmi tmavý (67P je "jen" 3× tmavší než Měsíc), přesto je v úplňku dominantou oblohy a astronauti neměli na Měsíci problém s viděním na cestu.

quote:
Pan Toufar na Radiožurnálu právě veřejnosti sdělil, že sonda Philae po přistání odeslala pouze "pár základních dat". Ach jo.


Počkal bych si na zveřejnění v odborných žurnálech. Víme, že některá data se získat nepodařilo (APXS, CIVA-M), ale zase u jiných je jich nakonec více než se čekalo (ROMAP, nečekaně PTOLEMY).
Problémy teď dělá spíše správná interpretace pořízených dat (týká se zejména dat ze spektrometrů).


pospa - 16/3/2015 - 14:03

quote:
quote:
...Drobné nádechy do červené a zelené jsou dány nedokonalým skládáním třech obrázků snímaných přes rozdílné filtry.

Ne, změny barev u větších ploch jsou dány skutečně rozdílným složením povrchových vrstev, což ostatně potvrdily i publikované snímky v rozšířených barvách (obsahující smínek přes IR filtr). Už dřívější snímek v přirozených barvách odhaluje odlišné zbarvení krku komety.
Co se týče nedokonalého skládání, to se projeví u vysokofrekvenčních detailů (jako jsou třeba okraje "kráterů" a propastí) jako barevné proužky (podobá se to trochu efektu barevné vady u objektivu fotoaparátu).

Pokud se Machi podíváš na snímek z prosince v plném rozlišení, uvidíš nejen barevné (zelené a červené) proužky na okrajích kráterů, ale i "fleky" těchto odstínů na velkých jednolitých plochách. Vycházel jsem také z doprovodného textu v postu k tomuto snímku, kde se vyloženě píše o téměř žádných rozdílech ve složení povrchvých vrstev:
"...now that OSIRIS is able to take images from close-up, scientists are surprised to see an extremely homogeneously coloured body even on a detailed scale, pointing at little or no compositional variation on the comet’s surface."

quote:
quote:
Jelikož se v průběhu focení kamera i kometa navzájem pohybují a rotují, není možné zachytit třiktát tu stejnou geometrii objektu ze stejného místa v prostoru.

Záleží na rychlosti snímání a vzdálenosti od komety. Teoreticky může OSIRIS pořídit tři fotografie tak rychle za sebou, že pohyb komety je neznatelný. Jaké byly aktuální časy u snímků a jejich rozestupy snad uvidíme v květnu, pokud bude publikována první várka snímků.

Opět jsem vycházel z doprovodného textu na ESA blogu:
"However, as the comet rotated and Rosetta moved during this sequence, the three images are slightly shifted with respect to each other, and are taken from slightly different observing perspectives. Painstaking work is needed to superimpose the images accurately, which is one reason it has taken so long to come up with the first meaningful colour image of 67P/C-G."

quote:
quote:
Takto nějak bychom ji viděli na vlastní oči (kdybychom je měli dostatečně citlivé, že ... v podstatě bychom ji neviděli skoro vůbec)
http://blogs.esa.int/rosetta/2014/12/12/comet-67pc-g-in-living-colour/


Naopak. Být na místě Rosetty člověk, viděl by kometu jako jeden z nejzářivějších objektů na obloze. Ostatně kolik je na snímcích z Rosetty vidět hvězd?

Tady vycházím ze srovnání relativního i absolutního albeda malých nebeských těles od Emily L. na blogu The Planetary Society. Jádro 67P je tam vskutku extrémně tmavé.
http://www.planetary.org/blogs/emily-lakdawalla/2015/03131546-comets-asteroids-scale-rosetta.html

A taky z ESA textu k "barevné" fotce:
"As explained in earlier blog posts for the NAVCAM images, the intensity of the images has been enhanced to span the full range from black to white, in order to make surface details visible. But the colours have not been enhanced: the comet really is very grey.


milantos - 16/3/2015 - 14:39



quote:
quote:
quote:
Takto nějak bychom ji viděli na vlastní oči (kdybychom je měli dostatečně citlivé, že ... v podstatě bychom ji neviděli skoro vůbec)
http://blogs.esa.int/rosetta/2014/12/12/comet-67pc-g-in-living-colour/


Naopak. Být na místě Rosetty člověk, viděl by kometu jako jeden z nejzářivějších objektů na obloze. Ostatně kolik je na snímcích z Rosetty vidět hvězd?

Tady vycházím ze srovnání relativního i absolutního albeda malých nebeských těles od Emily L. na blogu The Planetary Society. Jádro 67P je tam vskutku extrémně tmavé.
http://www.planetary.org/blogs/emily-lakdawalla/2015/03131546-comets-asteroids-scale-rosetta.html
A taky z ESA textu k "barevné" fotce:
"As explained in earlier blog posts for the NAVCAM images, the intensity of the images has been enhanced to span the full range from black to white, in order to make surface details visible. But the colours have not been enhanced: the comet really is very grey.



To, že je něco extrémně šedé, neznamená přeci, že to nebude v podstatě vidět. Stačí si pro představu vylézt ve dne na hromadu černého uhlí - že bychom ho skoro neviděli O tom mě nepřesvědčí x citací z různých blogů.


pospa - 16/3/2015 - 14:44

quote:
To, že je něco extrémně šedé, neznamená přeci, že to nebude v podstatě vidět. Stačí si pro představu vylézt ve dne na hromadu černého uhlí - že bychom ho skoro neviděli O tom mě nepřesvědčí x citací z různých blogů.
Tak pokud vás nepřesvědčí ani originální ESA článek o albedu 67P, tak pak už nevím
Albedo 4-6 %, jako dřevené uhlí, pouze 10% intenzity slunečního záření v porovníní s okolím Země => nutná expoziční doba NAVCAM = 6 sec.
http://blogs.esa.int/rosetta/2014/10/17/navcams-shades-of-grey/

jádro komety je vpravo dole, kdybyste ho nemohli najít


milantos - 16/3/2015 - 15:16

Tak vzhledem k tomu, že rozsah citlivosti oka je někde na úrovni 1: 10^5, tak to, že u komety je oproti poměrům na Zemi 1/10 záření a že albedo komety je oproti pozemské krajině na hodnotě 1/8, tak si nemyslím, že ty další 3 řády , které má oko k dispozici, by nestačily na to , aby člověk tu kometu viděl.


Machi - 16/3/2015 - 23:27

quote:

Pokud se Machi podíváš na snímek z prosince v plném rozlišení, uvidíš ... i "fleky" těchto odstínů na velkých jednolitých plochách. Vycházel jsem také z doprovodného textu v postu k tomuto snímku, kde se vyloženě píše o téměř žádných rozdílech ve složení povrchvých vrstev:
"...now that OSIRIS is able to take images from close-up, scientists are surprised to see an extremely homogeneously coloured body even on a detailed scale, pointing at little or no compositional variation on the comet’s surface."


Rozdíly jsou velmi malé, to znamená, že se může projevit vliv fázového úhlu (úhel, který svírají spojnice sonda-těleso, Slunce-těleso). Pokud se ovšem v určité oblasti dominuje určitá barva při stejném fázovém úhlu a jinde jiná, pak pokud se nejedná o chybu kamery, jedná se o projev jiného složení povrchu (ne nutně chemického, svou roli hraje i velikost částic regolitu atd.)
Zde je silně zesílený obrázek publikovaný v prosinci.
Odlišná barva krku je reálná, což (ještě jednou zopakuji) potvrdili samotní vědci týmu OSIRIS u snímků s rozšířeným spektrálním rozsahem.

https://drive.google.com/file/d/0B7ahcDowD8i_NGNUWEpVVS1ZS0k/view?usp=sharing

quote:

Opět jsem vycházel z doprovodného textu na ESA blogu:
"However, as the comet rotated and Rosetta moved during this sequence, the three images are slightly shifted with respect to each other, and are taken from slightly different observing perspectives. Painstaking work is needed to superimpose the images accurately, which is one reason it has taken so long to come up with the first meaningful colour image of 67P/C-G."


Psal jsem teoreticky. Proč volí tak blbou kadenci snímků nezveřejnili.
Kamera OSIRIS je schopná vyměnit filtry za 1s a plný snímek pořídit každých 7s. Redukovaný snímek (subframe) tuším dvakrát za sekundu.

quote:

Tady vycházím ze srovnání relativního i absolutního albeda malých nebeských těles od Emily L. na blogu The Planetary Society. Jádro 67P je tam vskutku extrémně tmavé.
http://www.planetary.org/blogs/emily-lakdawalla/2015/03131546-comets-asteroids-scale-rosetta.html

A taky z ESA textu k "barevné" fotce:
"As explained in earlier blog posts for the NAVCAM images, the intensity of the images has been enhanced to span the full range from black to white, in order to make surface details visible. But the colours have not been enhanced: the comet really is very grey.



Ano, jádro je velmi tmavé ve srovnání třeba se Zemí. Nicméně řeč byla o tom, zda bychom viděli jádro být na místě Rosetty.
Zkus si vyjít za slunečného dne na venek s foťákem. Fotoaparát ti nabídne velmi krátké exp. časy při malém ISO. Pak si zkus provést podobný pokus doma večer, při žárovce v obýváku. Rozdíly budou velmi markantní. Přitom jádro komety by na nás působilo podstatně jasněji než noční obývák. Situace by to byla obdobná jako u zamračeného dne. [Upraveno 16.3.2015 Machi]


Povl - 17/3/2015 - 07:14

quote:
Tak pokud vás nepřesvědčí ani originální ESA článek o albedu 67P, tak pak už nevím.


Možná by stačilo porovnat jas komety jenom s Měsícem.


random - 17/3/2015 - 07:42

staci si urobit pokus ... velmi rychli a jednoduchy...
potrebujete na to celovku/baterku, kus uhla, grafitu alebo ineho tmaveho materialu a zachod.
1. zoberte veci na zachod a zavrite sa
2. celovkou zasviette na uhlie tak aby bolo osvetlene len to uhlie a aby sa parazitne svetlo neodrazalo od stien a nedeformovalo usudok
... co vidite?

ako jaskyniar mozem povedat ze som bol uz aj v lepsom simulatore ako kadibudka a veru nemal som problem vidiet ajnaozaj tmave veci a to nase celovky su len slaby odvar toho co produkuje slnko (max1/1000)
zo skusenosti ale mozem povedat ze aj svetle objekty na povrchu sa zdaju byt podstatne tmavsie ale i napriek tomu vyrazne tmavsie objekty sa daju rozlisit. napriklad prehnite porisko od krompaca alebo 20rocny drevenny rebrik a tie su aj na povrchu velmi tmave


David - 1/4/2015 - 17:43

Philae se konečně ozval. Dobíjí baterie a nachází se na těle komety. Při poskocích přepadl přes okraj, proto jej nebylo možno nalézt. To je neuvěřitelný úspěch, resp. to chybějící jedno procento k těm " dosavadním" s takovou slávou ohlášeným 99 !


yamato - 1/4/2015 - 19:48

to je april?


kopapaka - 1/4/2015 - 20:05

Asi, alespoň jsen na Faceboku mise ani na ESA blogu neviděl ani zmínku...


Vít_Sedláček - 2/4/2015 - 05:02

Kometa je ještě moc daleko od Slunce, takže je velmi nepravděpodobné, že by se ozval. Nárůst intenzity světla ještě pořád zdaleka nepokrývá výpadek doby osvitu. Snad v květnu, ale osobně tipuji červen, kdy protnou dráhu Marsu. Na druhou stranu, pokud nezačne komunikovat v červnu, později se už zřejmě neprobere. Ovšem jde jen o moji úvahu z obecně uveřejněných dat.


pospa - 14/4/2015 - 14:52

Na základě dat z magnetometru ROMAP, přístroje CONSERT a kamery OSIRIS se tým pokusil zrekonstruovat trajektorii skoků, které Philae provedl při svém přistání. http://www.esa.int/spaceinimages/Images/2015/04/Reconstructing_Philae_s_trajectory


jch - 18/4/2015 - 19:27

Fred Jansen: Jak přistát na kometě.
Pěkná souhrnná anglická TED přednáška, viz http://www.ted.com/talks/fred_jansen_how_to_land_on_a_comet
Stopáž 11:22 hustota plynů opouštějících kometu,
stopáž 11:52 přehled detekovaných chemických sloučenin, ...


David - 2/6/2015 - 08:13

Někde jsem zahlédl animaci hypotézy vzniku duálního tělesa komety tečnou kolizí dvou kometárních jader, ale nemohu to již najít.


pospa - 2/6/2015 - 08:22

Asi jsi viděl tohle:


David - 2/6/2015 - 12:02

quote:
Asi jsi viděl tohle:

Mod: odstraněn obrázek z citace


To je ono ! Dík.


David - 5/6/2015 - 05:48

Sonda popsala masivní foton-elektronovou disociaci molekul vody a kysličníku uhlíku v kómě na jednotlivé molekuly již v blízkosti jádra, což se dosud nepředpokládalo.


pospa - 5/6/2015 - 07:01

Více detailů o způsobu rozpadu molekul H2O a CO2 na jednotlivé atomy .
http://www.esa.int/Our_Activities/Space_Science/Rosetta/Ultraviolet_study_reveals_surprises_in_comet_coma


Překlad: Dušan Majer


Erakis - 14/6/2015 - 13:49

To v čo už hádam nikto ani nedúfal sa stalo skutočnosťou. Philae sa prebral!
http://www.bbc.com/news/science-environment-33126885


ucvrnkls - 14/6/2015 - 14:15

wow!


pospa - 14/6/2015 - 15:22

Fantastické! První kontakt od 15.11.2014., kdy se po 60 hodinách na kometě odmlčel.
Od 13.6. 22:28 CEST bylo přijato a analyzováno víc než 300 datových paketů, provozní teplota -35°C, 24 W k dispozici, v paměti Philae je stále 8000 paketů, které zatím nebyly odvysílány. Zdá se, že se lander probudil už dřív, ale komunikace s Rosettou nebyla navázána.


yamato - 14/6/2015 - 18:21

ak chcete pristat na extremnom mieste a zvladnut extremne podmienky, volajte ESA


David - 14/6/2015 - 18:33

Místo jeho pobytu je ve stále se zužujícím prostoru. To bych tedy nečekal, že se po půl roce ozve a přečká podchlazení.
Na komunikaci potřebuje min 19 W, je to na hraně. Provozní teplota -35, to je obdivuhodné.

[Upraveno 14.6.2015 David]


Arccos - 14/6/2015 - 19:38

Teď jsem se to dozvěděl ve zprávách na ČT. Fantastické!


bejcek - 14/6/2015 - 20:33

Přidávám se k všeobecné radosti. Je to paráda!

Je to ukázka techniky, kterou máme na Zemi k dispozici, jen tak dál.


bejcek - 14/6/2015 - 20:37

Ještě jeden odkaz z Technetu.cz:

http://technet.idnes.cz/sonda-philae-na-komete-se-probudila-dup-/tec_vesmir.aspx?c=A150614_133807_tec_vesmir_skr

Malý zázrak: zmrzlá sonda Philae se po půlroce ozvala z komety


Vít_Sedláček - 14/6/2015 - 20:55

Já nejen, že doufal, ale byl jsem o tom z padesáti procent přesvědčen! To procento by bylo ještě větší, ale vzhledem k tomu, že teplota se pohybovala pouhých 7°C od kritické, chtěl jsem zůstat realistou. Nicméně ve výpočtu nejpravděpodobnější doby probuzení jsem se nemýlil. Šlo o velmi jednoduchou úvahu, kdy nárůst intenzity slunečního svitu měl nahradit výpadek doby osvitu, což prostě vycházelo zhruba na dobu, kdy kometa se sondou budou protínat dráhu Marsu... nakonec stačí zopakovat to, co jsem 11. února napsal, cituji:

"Já odhaduji, že Philae má 50ti procentní šanci na probuzení. Vycházím z prosté úvahy, že pokud nejnižší uváděná operační teplota modulu je -170°C a teplota naměřená senzory MUPUS, půl hodiny po konečném usazení, byla -163°C, pak by se pohyboval právě na hranici života a smrti. Vzhledem k tomu, že nevím, v jakém čase po cca hodinovém osvitu místa „přistání“ se tato teplota naměřila, tak nevím, zda později ještě nemohla o něco málo klesnout. Pokud to bylo nedlouho před dalším osvitem, pak je šance na probuzení větší než 50%, hlavně díky tomu, že díky neustálému přibližování ke Slunci, se teplota místa usazení, pomalu ale jistě, oddaluje od kritické hodnoty -170°C.

Nicméně dnes, kdy na kometě usedlý Philae je vzdálen něco málo přes 350 milionů kilometrů, ještě zcela jistě nárůst intenzity slunečního záření není dostatečný, aby nahradil drastické zkrácení předpokládané doby dopadu slunečního světla na solární panely modulu. Já bych případné probuzení očekával až v polovině června , kdy protnou dráhu Marsu. Ani po tomto datu bych nad ním nelámal hůl, ale přes další přibližování a změnu polohy vůči Slunci by můj optimismus pohasínal, až by na konci srpna zhasl docela."

A 2. dubna jsem to jen zopakoval...

"Kometa je ještě moc daleko od Slunce, takže je velmi nepravděpodobné, že by se ozval. Nárůst intenzity světla ještě pořád zdaleka nepokrývá výpadek doby osvitu. Snad v květnu, ale osobně tipuji červen, kdy protnou dráhu Marsu. Na druhou stranu, pokud nezačne komunikovat v červnu, později se už zřejmě neprobere. Ovšem jde jen o moji úvahu z obecně uveřejněných dat."


alamo - 14/6/2015 - 21:00

hmm..
http://danielmarin.naukas.com/2015/06/14/philae-ha-despertado-bitacora-de-rosetta-15/
osvetlená plocha panelov

bude to stačiť?


Ervé - 15/6/2015 - 06:56

Nejspíš to stačit bude, příkon energie bude každý den větší a větší. Tohle je podle mně stejně velký úspěch, jako bylo samotné přistání na Čury-gury. Probudit se po drsném přistání po půl roce v extrémních podmínkách, to je opravdu velký úspěch. Až dobije baterie, odešle doufejme několik paketů s daty a snad i nějakou fotečku. Kdy bude nejblíž Slunci?


LeeMer - 15/6/2015 - 08:04

Na základě diskuze (konec května) a doporučení (začátek června) Pracovní skupiny ESA pro průzkum sluneční soustavy je navrženo prodloužení mise Rosetta do konce září 2016. Původní datum ukončení mise byl na konci roku 2015. Rozhodovat se bude za týden, ale dle zkušeností z obdobných případů je 100 % jisté, že mise bude prodloužena.


milantos - 15/6/2015 - 08:44

quote:
Kdy bude nejblíž Slunci?

Přísluním projde 13.srpna.


David - 15/6/2015 - 12:32

To znamená, že by lander mohl pracovat min. do konce října.


Povl - 15/6/2015 - 16:21

Myslíte, že je nějaká šance s Philae pohnout? Kdyby se mu povedlo "vytáhnout za sluncem", bylo by to mnohem lepší.


pospa - 15/6/2015 - 16:38

quote:
Kdyby se mu povedlo "vytáhnout za sluncem", bylo by to mnohem lepší.
Pokud by to bylo možné, mohl by se odkutálet někam, kde je slunečního svitu velký dostatek, kde z povrchu unikají plyno-prachové výtrysky. Možná by to bylo vědecky dost zajímavé, pokud by dokázal něco nového naměřit, co Rosetta z dálky nedokáže.
Bylo by zajímavé zjistit, jestli by v přísluní byly výtrysky tak silné, že by dokázaly pohnout s celým landerem a nebo dokonce ho "odfouknout" do prostoru.


David - 15/6/2015 - 17:56

Podle schématu osvětlení není na tom modul tak špatně. Plocha všech panelů je cca 3 m2. Plocha víka je cca O,65 m2 a jednotlivých stěn O,4 m2. Osvětleno může být víko a polovina stěn, což činí cca 2 m2. Podle schématu je osvětleno cca O,5 m2, což činí čtvrtinu předpokládaného příkonu.
Modul má pohyblivé rameno s jehož pomocí by snad mohl nějak v podmínkách mikrogravitace upravit svoji polohu.


random - 15/6/2015 - 20:54

ne a ne chcipnout ...
... podla tej elipsi z dat consertu a z osvetlenia panelov musim znovu zopakovat svoje tvrdenie ... je zaseknuty niekde v škarpe medzi balvanmi, spadnuty na boku s minimalne jednou nozickou vo vzduchu (vzduchoprazdne ak by bol niekto prilis detailsta)

... a nepochybujem o tom ze aj ked ma nejake pohyblive casti tie mu moc nepomozu nema poriadne energiu ani na vysielanie a nie to este na vseliake kotrmelce. Ako zivot ukazal tak o zasadne akcie sa odhodlalo len malo timov.


Povl - 15/6/2015 - 23:02

Jak to tedy je. Philae dostává málo světla proto, že je zapadnutý v příkopu, a nebo je to kvůli tomu, že se vlivem polohy rotační osy komety vůči Slunci nachází blízko oblasti "polární noci" a tak tam Slunce svítí jen krátkou dobu během kometárního dne? Nebo oboje?
Ale jak se mění poloha rotační osy, když se kometa dostane do přísluní? Neměli by se podmínky otočit, a Philae se tak ocitne v blízkosti "polárního dne", kde bude Slunce svítit většinu času kometárního dne? Potom by mohl získávat více energie a možná, až se přesně zjistí jak je zaklesnutý, se zkusit vymanit z toho příkopu.
Každopádně je super, že žije!


David - 16/6/2015 - 08:03

Jak se blíží k apoastru tak je také svit hvězdy intenzivnější.


pospa - 16/6/2015 - 08:12

Btw, vnitřní teplota Philae včera vystoupala na -5°C.


milantos - 16/6/2015 - 08:58

quote:
Jak se blíží k apoastru tak je také svit hvězdy intenzivnější.

Tak téhle větě asi rozumíš jen ty.
Kometa se blíží do perihelu, tak sílí sluneční svit.
Co to má společného s nějakými hvězdami ? A termín apoastrum znamená nejvzdálenější bod na dráze kolem hvězdy


David - 16/6/2015 - 09:19

Měl jsem na mysli naši hvězdu a periastrum , omlouvám se.
[Upraveno 16.6.2015 David]


milantos - 16/6/2015 - 09:25

- [Upraveno 16.6.2015 milantos] [Upraveno 16.6.2015 milantos]


David - 16/6/2015 - 09:40

Lander je napájen 135 minut při každé obrátce komety. Při východu slunce vyrábí 13W a výkon stoupá na 24W.
Dle řídícího střediska jsou všechny systémy funkční a sestavuje se operační plán výzkumné činnosti.


Povl - 16/6/2015 - 10:26

quote:
Jak se blíží k apoastru tak je také svit hvězdy intenzivnější

Ptal jsem se na polohu rotační osy komety vůči Slunci a tudíž na změnu délky slunečního svitu na Philae. Ne na změnu intenzity.
Bude se ta doba svitu pro Philae prodlužovat nebo zkracovat? Nebo se to neví?


Vít_Sedláček - 16/6/2015 - 14:06

Philae je dítkem štěstěny, neboť to jeho „nezdařené“ přistání mu paradoxně prodloužilo život, a pokud počítám správně, má velkou šanci přežít přísluní komety! Možná by nebylo od věci si připomenout, že pokud by k odskokům nedošlo, a Philae by zůstal na plánovaném místě, na které až nebývale přesně skutečně dosedl, byl by dnes stoprocentně mrtev! Na konci března, nejpozději na začátku dubna by se prostě přehřál, prostě by neměl sebemenší šanci vydržet do přísluní. Pokud by tedy vědci chtěli nějakým způsobem docílit, aby měl šanci po březnu pokračovat v činnosti, pak by museli ho usadit na nějaké vhodné místo, kde bude ozářen jen toliko, aby v dané vzdálenosti komety od slunce, naopak, nezmrzl. Osud tomu chtěl, že tento technicky nemožný plán uskutečnil Philae sám!

Pokud ho tedy v následujících týdnech a snad i měsících štěstí neopustí, pak má šanci splnit svou misi ne na 100 procent, ale klidně i na 200 či 300. Předpokládám, že v době, kdy jeho vnitřní teplota dosáhne 0°C, bude mít dostatek elektrické energie na svou činnost a normální komunikaci. Do té doby bude upravena dráha Rosetty tak, aby se zlepšila komunikační okna… myslím, že se máme opravdu na co těšit! Ba co víc, nerad bych to zakřikl, ale červen a červenec letošního roku se zapíše zlatým písmem do dějin kosmonautiky, neboť máme rovnou 3 želízka v ohni, byť v případě sondy New Horizons by se slušelo spíše napsat v „ledu“.
[Edité le 16.6.2015 Vít_Sedláček]


NovýJiřík - 16/6/2015 - 22:02

nerad bych to zakřikl, ale červen a červenec letošního roku se zapíše zlatým písmem do dějin kosmonautiky, neboť máme rovnou 3 želízka v ohni, byť v případě sondy New Horizons by se slušelo spíše napsat v „ledu“. [Edité le 16.6.2015 Vít_Sedláček]



Je fakt, že takováto koncentrace senzací se v kosmonautice za celých skoro 60 let objevila zřídkakdy. Vozítka na Marsu a Cassini jsou vedle toho brány už samozřejmost, téměř nestojící za zmínku, pokud zrovna nenatrefí na nějakou zvláštnost (což se stává dost často). Pro úplnou dokonalost by to chtělo už jen aby v červenci letěl i Falcon Heavy (pletu se, že původně se opravdu mělo jednat o červenec?). Na launch manifestu má SpaceX toho času 41 čekatelů na vypuštění, z toho 5x FH, ale již nějaký čas bez jakéhokoliv datumového upřesnění.


pospa - 18/6/2015 - 16:05

quote:
Jak to tedy je. Philae dostává málo světla proto, že je zapadnutý v příkopu, a nebo je to kvůli tomu, že se vlivem polohy rotační osy komety vůči Slunci nachází blízko oblasti "polární noci" a tak tam Slunce svítí jen krátkou dobu během kometárního dne? Nebo oboje?

Původní záměr byl přistát s landerem na otevřeném místě na severní hemisféře, kde by byl ve slunečním svitu 9 z 12,4 hodin dlouhého dne. Takové přistání by zároveň lander spolehlivě "zabilo" přehřátím už ke konci března.
Místo toho Philae přistál na jižní hemisféře během zimy. Hlavním důvodem, proč se energetická situace pro lander zlepšila je to, že je teď kometa mnohem blíže ke Slunci a také změna "ročního období". Nejlepší období pro napájení Philae bude v srpnu, kdy bude jednak sluneční svit nejintenzivnější a zároveň bude mít nejdelší den.

Jinak vědci mají připravený program pozorování a měření, kdy nejprve budou provedena měření vyžadující nejméně energie (SESAME PP, ROMAP, MUPUS). Dále trochu energeticky náročnější činnosti, které ale stále nevyžadují pohyb landeru (CONSERT, ÇIVA-P, ROLIS, SESAME DIM, CASSE, COSAC a Ptolemy). Až později, kdy bude lépe znám celkový stav všech systémů, energetická a teplotní bilance Philae, uvažují, že by provedli rotaci landeru, která by zajistila lepší pozici APXS pro jeho měření. Po otočení o 30° by bylo možné použít i vrtačku SD2 a dopravit pevné vrorky do COSAC. K těmto nejnáročnějším operacím ale nedojde v nejbližších týdnech, spíš až v druhé půli července.
Z dosavadních pozorování orbiteru už víme, že materiál komety obsahuje překvapivě mnoho organických sloučenin. Lander má k dizpozici přístroje, které by moc rády okusily reálné pevné vzorky horniny a splnily kompletně svou misi.

Jinak Rosetta má poslední dobou čím dál větší problém s udržením přesné polohy v prostoru, protože její startrackery si často pletou prachové částice s hvězdami. Momentálně bylo stanoveno 180 km jako nejbližší bezpečná vzdálenost od jádra komety.


pospa - 18/6/2015 - 16:22

Ještě jak je to s výhledem přísun energie pro Philae až do srpna.


Ervé - 19/6/2015 - 07:03

Podle schématu vydrží až do října, což je skvělé. Čeká nás úžasné léto.


jch - 19/6/2015 - 19:24

Další dvě dvouminutové relace Rosetty s Philae ze vzdálenosti asi 180 kilometrů dnes 19.6. v 15:34 a 15:57, viz http://blogs.esa.int/rosetta/2015/06/19/rosetta-and-philae-in-contact-again/

A zde se píše, že od Philae mezi 15:20 a 15:39 SELČ odešlo 185 paketů, se spoustou přerušení během spojení.
Teplota je 0 C, což je dostatečně na to, aby se mohla dobíjet baterie a tudíž bude možný provoz i v noci. Zvýšilo se množství slunečního světla, na konci kontaktu byly osvětleny 4 sluneční panely. Viz http://www.dlr.de/dlr/en/desktopdefault.aspx/tabid-10081/151_read-13980/#/gallery/17198 [Upraveno 19.6.2015 jch]


LeeMer - 23/6/2015 - 13:03

quote:
Na základě diskuze (konec května) a doporučení (začátek června) Pracovní skupiny ESA pro průzkum sluneční soustavy je navrženo prodloužení mise Rosetta do konce září 2016. Původní datum ukončení mise byl na konci roku 2015. Rozhodovat se bude za týden, ale dle zkušeností z obdobných případů je 100 % jisté, že mise bude prodloužena.


Oficiálně potvrzeno to, co jsem před týdnem napsal http://www.esa.int/Our_Activities/Space_Science/Rosetta/Rosetta_mission_extended


pospa - 24/6/2015 - 16:39

Barevné kompozitní snímky a odkrytý vodní led na povrchu.
http://www.esa.int/spaceinimages/Images/2015/06/Colour_composites_of_icy_bright_patches_on_comet




jch - 24/6/2015 - 16:45

Na kometě 67P bylo identifikováno asi 120 oblastí, které se jeví 10x světlejší, než je většina tmavým prachem pokrytého povrchu. V těchto oblastech je na snímcích úzkoúhlou kamerou OSIRIS vidět světlé útvary, často shluky těchto světlých útvarů. Zřejmě se jedná o ledové balvany o velikosti několika metrů. Shluky se vyskytují pod útesy a mohou být důsledkem eroze, nebo pádu stěny útesu, který obnažil čerstvý materiál. Osamělé balvany byly možná z takových oblastí "odfouknuty" při zvýšené kometární aktivitě. Viz http://www.esa.int/Our_Activities/Space_Science/Rosetta/Exposed_water_ice_detected_on_comet_s_surface


Abe - 24/6/2015 - 23:18

Mohlo by někoho zajímat...

Den otevřených dveří v ESTECu neděle 4 října:
http://www.esa.int/Our_Activities/Space_Engineering_Technology/ESTEC_opens_up_visit_Europe_s_largest_place_for_space_this_October

Toto technické centrum ESA je mimo jiné i místem, kde byla Rosetta navržena a testována, a kde stále sídlí její projekční tým. Letos tam bude ke shlédnutí 4 metrový model komety 67P a samozřejmně další kosmická technika související s ESA (např. letový kus IXV)

Prosím o případné přesunutí do vhodnějšího vlákna.


David - 28/6/2015 - 13:23

Spojení s landerem je nestabilní a nedaří se. Zdá se, že komunikační systém landeru je poškozen.


NovýJiřík - 28/6/2015 - 13:37

quote:
Spojení s landerem je nestabilní a nedaří se. Zdá se, že komunikační systém landeru je poškozen.

To by byl pech. Zdá se, že s touhle misí to jde neustále nahoru-dolů.


milantos - 28/6/2015 - 14:15

quote:
Spojení s landerem je nestabilní a nedaří se. Zdá se, že komunikační systém landeru je poškozen.

Tak v článku se píše :

Objevují se náznaky, že by jedna ze dvou komunikačních jednotek Philae mohla být poškozena.

což se diametrálně liší od tvého sdělení


jch - 30/6/2015 - 18:11

V Rosetta Lander Control Center v Kolíně na Rýnem vysvětlují, jak asi vypadá rádiový lalok z Philae...

viz https://twitter.com/DLR_en/status/615892892276625408/video/1


jch - 10/7/2015 - 16:46

Sonda Rosetta komunikovala opět s Philae 9. července mezi 19:45 a 20:07 SELČ a přenesla naměřená data z přístroje CONSERT (COmet Nucleus Sounding Experiment by Radiowave Transmission). Stabilní část spojení trvala 12 minut.
viz http://blogs.esa.int/rosetta/2015/07/10/new-communication-with-philae-commands-executed-successfully/


Abe - 10/7/2015 - 21:27

No konečně výborná zpráva:) Po více jak 14ti dnech bez odezvy, navzdory zlepšujícím se podmínkám, to už vypadalo zase bledě.


Povl - 10/7/2015 - 22:34

Já pořád doufám, že se podaří pořídit a přenést i nějaké další snímky okolí Philae.


random - 11/7/2015 - 14:10

nie a nie zdechnut ... taky je moj kruty koment

... fakt jedine co je na philae dobre je jeho vydrz ... za to si u mna zasluhuje obdiv ale to neovplivnuje moj nazor ze ma zlu konstrukciu - ale za to nemoze


Pavel007 - 11/7/2015 - 15:44

Random a ty jsi odborník na konstrukce satelitů? Nebo proč si myslíš, že všechny tvoje případný výhrady a postřehy ke konstrukci už nenapadly dávno před tebou všechny ty týmy specialistů, co se tomu věnovaly celé ty roky a měly k dispozici zřejmě asi tak stokrát víc dat a podkladů k tomu, aby to vypadalo tak, jak to vypadá?


Abe - 16/7/2015 - 21:23

Tak Rosseta obdržela softwarový patch, který má předat Philae, pro zlepšení komunikace.

Viz:
https://twitter.com/DLR_en/status/621692897868541952

Držme palce ať to pomůže a ještě získáme další cenná data.


David - 17/7/2015 - 05:25

Při konstrukci se vychází z nějakých předpokladů. Tady byl předpoklad " špinavé sněhové koule", tedy křehkého tělesa do něhož se harpuny hravě zaboří. Skutečnost, že je povrch tvrdý jako skála do níž se nezaboří ani vrták, by stejně vedla k nestabilitě landeru. Pokud by ovšem fungovala přítlačná tryska, spočinul by lander, sice nepřichycen, na osvětlené pláni komety. Jeho havárii tedy nezavinila, byť existující konstrukční chyba, ale selhání jedné součástky.


random - 17/7/2015 - 09:09

Pavel007 - nebudem ti odpovedat na invektivy.
Svojho casu som videl nejaky dokument o philae kde mimo ine stale pripominali ze ide o kompromisne riesenie pretoze maju obmedzeny rozpocet a obmedzene mnozstvo energie ... ale sa pozri na ten rozpocet ... nemyslim si ze bol obmedzeny.
... ale poviem to tak je to vizitka fungovania europy ... niekto rozhodol ze to tak bude vyzerat a uzmaj ked sa zistilo neskor ze je to kravina zmenit sa to neda lebo 1. o tom niekto rozhodol zhora 2. stalo by to vela penazi ... druha vec je aj ta ze ciel sa zmenil ak si dobre pamatam a miesto velkej komety sa vybrala mensia ... ok kompromis ale sonda na to evidentne nemala ... na internete sa objavili videjka hned po pristati kde bola preukazana chyba v konstrukcii konkretne v strelnej bavlne pouzitej pre vystrelenie harpun ... tak nech mi niekto nehovori ze sa to nedalo spravit inak ...
europa nedokazala vysadit lander ani na Mars a uz isli do takeho susta ako je kometa?? neveril som konstrukcii uz len z dovodu ze bola prekomplikovana a miesto manevrovacieho systemu boli vymyslane harpuny pruzenia trisky na plin ... ked si pozre clovek kolko miesta to zabralo v sonde ... sorry ... je to cerep


Petr_Šída - 17/7/2015 - 12:51

Jedno staré přísloví říká, že po bitvě ja každý generál, a tenhle přístup krásně ukazujete

o tom že střelná bavlna nefunguje se do loňska nevědělo

Evropa nedokázala přistát na Marsu, hm, a Titan je nic?

Před Rossetou se ko kometě nikdo pořádně ani nepřiblížil, přes to na ní Philae dokázal přistát, sice nedokonale, ale přistát a odeslat údaje, které zatím nikdo jinak nezískal

Prostě akorát prudíte, lidi s takovouhle nenávistí k věcem kolem fakt nechápu


random - 17/7/2015 - 13:45

quote:
Jedno staré přísloví říká, že po bitvě ja každý generál, a tenhle přístup krásně ukazujete

ja som to tvrdil uz v case ked konecne racili uvolnit konecny a vlastne realizovany navrh ... co bolo kedy? ... nechce sa mi to dokazovat ale roseta uz bola minimalne v predstartovnych pripravach ...
quote:
o tom že střelná bavlna nefunguje se do loňska nevědělo

tomuto ani sam neverite! ... precitajte si zaverecny report feymanna k havarii chalengeru a mozno pochopite ... o tom ze nevybuchuje sa asi vedelo davno kedze sa nikdy nepouzivala v kozmonautike .. ha?! ... a to ze to nejaky eu birokrat ignoroval je uz len historia
quote:
Evropa nedokázala přistát na Marsu, hm, a Titan je nic?

ano na huygensa som zabudol ...ale dalsia polopravda ... za vydatnej pomoci NASA ... a k huygensovi mam svoje vyhrady napriek tomu to bol toto bol naozaj dobry pocin NASA-ESA
quote:
Před Rossetou se ko kometě nikdo pořádně ani nepřiblížil, přes to na ní Philae dokázal přistát, sice nedokonale, ale přistát a odeslat údaje, které zatím nikdo jinak nezískal

ok berem .. na komete sa nikto nepokusil pristat a vsetky penetracne pokusi a dovezene vzorky boli az po starte ... no napriek tomu existuju modely ... rozhodlo sa tak ako sa rozhodlo a bolo to zle rozhodnutie
quote:
Prostě akorát prudíte, lidi s takovouhle nenávistí k věcem kolem fakt nechápu
ned ma niekto slabe nervy je to jeho problem ... v prvom rade ja sa neobuvam do tunajsich diskuterov (tak vas poprosim piste len k veci a prestante na mna hadzat invektivy) ale iba kritizujem vec-cast sondy-lander ktory si kritiku vysluzil vdaka svojim tvorcom (nie zhotovitelom - je to huzevnata sonda co sa ukazuje ako jedine pozitivum) no i napriek vsetkemu vieme o komete len to co nam poslala cosert a vieme ze je z ladu( to sme vedeli aj predtym) a ze v miete pristatia je tvrda jak zula? ... otazka do plena kolko pristrojov realne nieco nameralo? - bez ziadneho asi a nahodneho vniku prachu do pristroja a podobne ...


Machi - 17/7/2015 - 13:55

quote:

Svojho casu som videl nejaky dokument o philae kde mimo ine stale pripominali ze ide o kompromisne riesenie pretoze maju obmedzeny rozpocet a obmedzene mnozstvo energie ... ale sa pozri na ten rozpocet ... nemyslim si ze bol obmedzeny.


Předpokládám, že se řeč byla o změně komety. Rosetta měla letět k podstatně menší kometě Wirtanen. Navíc sorry, ale vidět jeden dokument z vás odborníka neudělá (často spíše naopak).

quote:
... ale poviem to tak je to vizitka fungovania europy ... niekto rozhodol ze to tak bude vyzerat a uzmaj ked sa zistilo neskor ze je to kravina zmenit sa to neda lebo 1. o tom niekto rozhodol zhora 2. stalo by to vela penazi ... druha vec je aj ta ze ciel sa zmenil ak si dobre pamatam a miesto velkej komety sa vybrala mensia ... ok kompromis ale sonda na to evidentne nemala ...



Máte mylné údaje.

quote:

na internete sa objavili videjka hned po pristati kde bola preukazana chyba v konstrukcii konkretne v strelnej bavlne pouzitej pre vystrelenie harpun ... tak nech mi niekto nehovori ze sa to nedalo spravit inak ...



Později se přišlo na to, že použitá výbušnina může po šesti letech přestat fungovat. Dříve se to nevědělo.

quote:

europa nedokazala vysadit lander ani na Mars a uz isli do takeho susta ako je kometa??

1. Giotto (nic??)
2. Modul byl britský (ne ESA) a podle zveřejněných snímků zřejmě úspěšně přistál, ale správně se nerozložil. Docela úspěch na první pokus a velmi nekompromisní přístup, který tým zvolil ("přístroje mají přednost").

quote:
neveril som konstrukcii uz len z dovodu ze bola prekomplikovana a miesto manevrovacieho systemu boli vymyslane harpuny pruzenia trisky na plin ... ked si pozre clovek kolko miesta to zabralo v sonde ... sorry ... je to cerep


Philae je přistávacím modulem s největším poměrem váhy přístrojů k celkové hmotě.


random - 17/7/2015 - 14:57

jeden dokument z nikoho odbornika neurobi s tym suhlasim .. ale kolko sa lieta k inym telesam aj s landermi? ... dlho .. nejake skusenosti tu su napriklad NEAR-schumaker. Dokument bol skor o "vrtnej suprave" SD2 nie uplne o landeri. Ja som skor chcel s tym dokumentom podotknut to co kritizujem a co v tom dokumente aktri neustale omielali az do omrzenia - nebrat doslovne- a to ze nie su prachy .. 1.4mld eur!!! (a to neviem ci je do toho zaratane vsetko alebo len sonda) cassini-huygens stal asi o 60% viac ...
Ano s tym priemerom komety som sa sekol dost vazne) dakujem za upozornenie ... no cerpal som z pamate a ak si dobre pamatam tak pri CG bol odhad 0.8km a menej ... a o to horsie

giotto bola preletova sonda
strelna bavlna nefunguje vo vakuu vobec nie o 6 rokoch

ok ... viac sa tu s vami o tom bavit nebudem ... stale tuniekoho presviecate ze je blby a podobne ... pritom viete o nom h..nic
debatovat sa tu s vami neda pretoze stale len tocite tu istu pesnicku ... pri pristati/havarii chybali uz len fanfary (bodka)


Machi - 17/7/2015 - 15:42

quote:
giotto bola preletova sonda

Vždy je první přeletová sonda a pak lander. Evropa měla zkušenosti s přeletem, pokračovala s landerem. To je běžné.

quote:
strelna bavlna nefunguje vo vakuu vobec nie o 6 rokoch

Není zatím jisté, jestli nefunguje vůbec, nebo se jednalo o kombinaci vakua a příliš nízké teploty (pod -100°C).
V každém případě tady vám dám za pravdu. Nápad, že není třeba harpuny zkoušet po vystavení nízkých teplot a ve vakuu je určitě idiotský!


Abe - 17/7/2015 - 22:04

quote:

Není zatím jisté, jestli nefunguje vůbec, nebo se jednalo o kombinaci vakua a příliš nízké teploty (pod -100°C).


V tomto bych se přikláněl spíše k randomovi. Viz přiložený test v běžném prostředí a v téměř vákuu:


quote:

V každém případě tady vám dám za pravdu. Nápad, že není třeba harpuny zkoušet po vystavení nízkých teplot a ve vakuu je určitě idiotský!


Pokud je pravda, že to netestovali, tak je to určitě velká chyba. A jakmile se to zjistilo, tak si asi sami ťukali na čelo. (Tedy pokud tam něměli nějakou jinou situaci např. Nitrocelulozu v uzavřeném přetlakovém prostoru?) To se ale asi nedozvíme.


Machi - 17/7/2015 - 22:33

Ta nitrocelulóza byla uzavřena ve speciálním obalu, to znamená, že výsledky byly jiné než v případě Copenhagen S.
Nicméně testy ve vakuu a při nízké teplotě se provedly až poté, co už byla Rosetta dávno na cestě.
A to, jak všichni asi uznají, už je poněkud pozdě.
Později ale při testech experimentovali s postupným zahříváním a kupodivu se jim náložku generátoru plynů podařilo nakonec odpálit. [Upraveno 17.7.2015 Machi]


Abe - 17/7/2015 - 22:42

quote:
Ta nitrocelulóza byla uzavřena ve speciálním obalu, to znamená, že výsledky byly jiné než v případě Copenhagen S.
Nicméně testy ve vakuu a při nízké teplotě se provedly až poté, co už byla Rosetta dávno na cestě.
A to, jak všichni asi uznají, už je poněkud pozdě.
Nicméně při testech experimentovali s postupným zahříváním a kupodivu se jim náložku generátoru plynů podařilo nakonec odpálit.


Stalo se, pro příště si na to určitě dají pozor nejen oni, ale i další vědecké týmy.

Dík za doplnění informací.


Machi - 17/7/2015 - 22:46

Vtipné je, že selhání harpun možná zachránilo (aspoň částečně) misi.
Bez přítlačné trysky a při tvrdé krustě pár dm pod povrchem také mohly odpálit Philae do prostoru.


random - 20/7/2015 - 01:03

ak som to dobre pochopil tak philaeove nohy pracovali ako tlmic .. problem je ze nekompenzovali celu dopadovu energiu ... na ten ucel maltu trisku navrchu ... netusim ci bolo mozne riadit tah trysky alebo to bolo len on/off ale spatny impulz by bol kompenzovany tak ci tak ..
totizto impulz by siel v smere pohybu/pristatia. ak tlmenie nemalo tendenciu rezonovat na doraze nemalo by sa stat ze. philae sa odrazi. toto su vsak len dohady .. iste je vsak ze dopad bol silnejsi ako ho dokazalo kompenzovat tlmenie ... tato sila smerovala do priestoru takze ak by sa pridala triska ktorej impulz smeroval opacne tak by ho to nevystrelilo naspat.
je tazke zhodnptit co bolo pre misiu jednoduhsie amlepsieci aktivny system alebo to co ma. vyhody maju obe ale 100% uspesnost pri pristati by mal len jeden system ...


Pavel007 - 20/7/2015 - 09:07

Random-kde vidíš jakou invektivu? Prostě jsem se zeptal, kde bereš jako laik to sebevědomí odsoudit konstrukci sondy, to je vše.


jch - 20/7/2015 - 16:27

Poloha Philae se od června do července asi trochu změnila a zhoršila se možnost komunikace. Osvit slunečních panelů mezi červnem a červencem se totiž změnil tak, že se nedá vysvětlit jen změnou osvětlení Sluncem v závislosti na poloze na dráze komety a její orientací vůči Slunci.
Rosetta je zpět na bezpečnější dráze nad terminátorem ve vzdálenosti 170-190km, aby se mohla bezpečně orientovat podle hvězd a nerušily částice z komety.
Viz http://blogs.esa.int/rosetta/2015/07/20/rosetta-and-philae-status-update/


Abe - 27/7/2015 - 22:04

Dle nové zprávy na twitteru Philae se spojení s Philae během upravené komunikační kampaně opět nepovedlo obnovit Další pokus bude za dva týdny...

"It's a pity we weren't able to talk these past days @ESA_Rosetta... Hope you have a great trip across southern #67P! See you in 2 weeks"


David - 28/7/2015 - 03:21

ESA je nepoučitelná v hlášení o předem splněných úkolech, již von Braun řekl po vypuštění sovětského Sputniku na adresu amerických vědců : " I slepice kdáká až když snese vejce ". ESA by měla postupovat jako ta " slepice". V případě Philae však činí právě naopak.


Ervé - 28/7/2015 - 06:57

To znamená, že je nejspíš jinde, než tvrdili, těžko mohl odkráčet jinam. Problémy se spojením se dali čekat, zajímalo by mně, kolik dat se zatím podařilo přenést z Philae.


David - 28/7/2015 - 07:38

Není sonda na spojení s landerem příliš- daleko ? [Upraveno 28.7.2015 David]


-=RYS=- - 29/7/2015 - 12:20

quote:
Není sonda na spojení s landerem příliš- daleko ? [Upraveno 28.7.2015 David]


Davide, moje rucni radiostanice se s 5W PA vykonu v pohode domluvi s APRS na ISS, ktera ma 50W PA ve vzdalenosti 500km.
VKV se v tomhle s UHF sirenim a utlumem zas tak nelisi.
Podivej na UHF komunikaci mezi roverama na Marsu a druzici s podobnyma vykonama.
Spojeni by melo bez problemu fungovat i na 1000km kdyz mezi nima nebude prekazka.


PinkasJ - 2/8/2015 - 14:24

http://zahranicni.ihned.cz/c1-64401670-puvodem-nasi-existence-mohou-byt-komety-sonda-philae-odhalila-hroudy-organicke-hmoty

Sonda Philae objevila hroudy organické hmoty


pospa - 11/8/2015 - 19:58

Tento čtvrtek 67P proletí periheliem. Zvyšující se aktivita jádra byla pozorována už dlouhou dobu před tím. Zatím nejspektakulárnější výtrysk hmoty ale Rosetta zaznamenala 29.7. , když kamera OSIRIS pořídila ze vzálenosti 186 km tyto tři snimky ve vzájemném odstupu jen 18 minut - velmi prostorově i časově omezený příspěvek do kometárního ohonu.


Abe - 11/8/2015 - 23:23

Doplním odkaz na aktualizovaný report mise k výše uvedenému příspěvku, kde se mimo jiné píše i o tom, že ode dneška bude Rosetta opět létat nad oblastí vhodnou pro komunikaci s Philae (pokud ji nějaký ten výtrysk neodfoukl, tak kdy jindy když už né teď:)

Viz http://www.dlr.de/dlr/en/desktopdefault.aspx/tabid-10394/663_read-14456/#/gallery/20207


David - 9/9/2015 - 08:22

S landerem je asi konec, kometa je v perihelu a víc světla asi nebudw ESA má s landery smůlu. Na Marsu se zasekla anténa, na Titanu se ztratila polovina naměřených dat a na kometě se ztratil celý lander.


Abe - 9/9/2015 - 21:07

Já už také nedoufám, že se ozve
Nicméně kdyby měli u komety opravdu smůlu, tak se Philae odrazí jako pimpongový míček už napoprvé a nebylo by ani trochu ze změřeného.
Teď můžeme aspoň domýšlet co se s ním stalo. Třeba byl lander výtryskem odeslán směrem ke slunci, kde zakončí svou pouť.


Abe - 11/9/2015 - 22:17

Shrnutí průběhu mise Philae, od přistání přes průběh měření až po současnost a výhled do budoucna.
V závěru se píše, že snaha o komunikaci bude až do konce tohoto roku. Ale pokud jsem to dobře pochopil, tak v současné době se doufá v to, že neustále se měnicí teplotní podmínky na kometě by mohly přivést komunikační zařízení na Philae k "rozumu". Nyní je Rosetta 1500km od komety - nemožnost komunikace. Takže asi až při dalším snížení vzdálenosti Rosetty od povrchu komety se o to pokusí... O konkrétním harmonogramu tam nepíší.
Asi už jim nic jiného než doufat nezbude.

http://blogs.esa.int/rosetta/2015/09/11/understanding-philaes-wake-up-behind-the-scenes-with-the-philae-team/


David - 12/9/2015 - 05:27

quote:
Já už také nedoufám, že se ozve
Nicméně kdyby měli u komety opravdu smůlu, tak se Philae odrazí jako pimpongový míček už napoprvé a nebylo by ani trochu ze změřeného.
Teď můžeme aspoň domýšlet co se s ním stalo. Třeba byl lander výtryskem odeslán směrem ke slunci, kde zakončí svou pouť.


Pochybuji, že by výtrysky byly tak hmotné, aby pohnuly se 100 kg tělesem. Na kometě sice " nic" neváží, ale setrvačnou hmotu si zachovává.


Ervé - 12/9/2015 - 07:55

Když to shrnu, kontaktů bylo několik, většinou krátkých a přerušovaných, všechny(?) přenesené data z Philae ale byla telemetrie pořebná pro určení stavu sondy. V průběhu června Philae kolaboval, přepnutí na nouzový CONSERT v červenci se částečně povedlo, ale tím všechno skončilo. Rosetta je příliš daleko - přiblížení nebude, protože hrozí její zaprášení. Philae je ve stavu moribundus a pomůže jen zázrak. Takže celkově hezké, že se Philae ozval, dozvěděli jsme se, že polovina sondy je mrtvá, jak se sonda nabíjí a jak je teplá, což nám moc nepomůže. Než se Rosetta vrátí tak blízko, aby mohlo spojení fungovat, bude Philae na 99% mrtvý.


Abe - 20/9/2015 - 11:54

K přiblížení a dalšímu pokusu o komunikaci s Philae by mělo dojít na konci října.
Viz http://www.dlr.de/blogs/en/desktopdefault.aspx/tabid-8684/15090_read-849/


random - 20/9/2015 - 14:22

pripomina mi to pokusy o zachytenie signalu MPL... Philae je uplne mrtvej ...
Prvdupovediac je mi ho luto lebo to mohlo byt zaujimave.
Podla tych diagramov osvetlenia je to uplne k nicomu. Jedine co dokaze odovzdat je kus telemetrie o tom kedy sa prebral a kedy mu zasa dosli baterky ... mali by sa na to vybodnut, priznat si zlyhanie dizajnu a venovat sa prieskumu komety z Rosety - pripravovat sa na makke polozenie Rozety na kometu - mozno nas este niecim prekvapi.


pospa - 24/9/2015 - 12:54

Cyklus vodního ledu na kometě.
http://www.esa.int/spaceinimages/Images/2015/09/The_water-ice_cycle_of_Rosetta_s_comet


David - 3/10/2015 - 07:26

Dle ESA je Rosetta binární dotykové těleso, spojené ze dvou samostatných částí při minimální rychlosti.


Petr_Šída - 4/10/2015 - 20:53

quote:
Dle ESA je Rosetta binární dotykové těleso, spojené ze dvou samostatných částí při minimální rychlosti.


Skutečně? No Esa by to jako výrobce měla vědět nejlépe


Povl - 4/10/2015 - 22:35

To že si David spletl kometu se sondou mě nevadí tolik, jako to, že neuvádí zdroj svých informací.


Petr_Šída - 5/10/2015 - 10:04

quote:
To že si David spletl kometu se sondou mě nevadí tolik, jako to, že neuvádí zdroj svých informací.


Čte kosmonautix ...

i s odkazy na zdoje zde

http://www.kosmonautix.cz/2015/10/kometa-curjumov-gerasimenko-je-kontaktnim-binarnim-telesem/


David - 5/10/2015 - 18:41

Nebylo by lepší a v duchu kosmonautiky, zabývat se meritem mého příspěvku a to kometou než nějakým dílčím omylem. Vždyť jen malí řeší malé věci a kosmonautika je věc nepochybně velká. [Upraveno 05.10.2015 David]


Petr_Šída - 5/10/2015 - 19:59

Tak kdyby ten omyl byl jen jeden, tak ho nikdo neřeší ....

a ty zdroje je slušnost uvádět


David - 6/10/2015 - 11:17

quote:
Tak kdyby ten omyl byl jen jeden, tak ho nikdo neřeší ....

a ty zdroje je slušnost uvádět


Nejsme ve škole a Vy nejste profesor abyste opravoval chyby. Z textu není těžké pochopit o co jde a zdroj je uveden " ESA" . Takže stačí kliknout na stránky ESA a je to.
Nechtěl jsem reagovat, ale sedět u počítače a číhat na nějakou chybu mi , z prominutím, připadá prostoduché.


Povl - 7/10/2015 - 11:09

quote:
Z textu není těžké pochopit o co jde a zdroj je uveden " ESA" . Takže stačí kliknout na stránky ESA a je to.
Vážně?
A co když to tu bude někdo číst tak za rok? Taky stačí kliknout na stránky ESA a hned na mě vyskočí článek ze kterého si čerpal?
Nebo to budu muset zdlouhavě dohledávat?
Ty se rád oháníš pravidly vždy, když tě někdo kritizuje, ale sám máš dost často problém s pravidlem 2.1.

Nechápu, co je tak strašně těžkého na tom, že když si dočteš nějaký článek, tak krom pár postřehů o něm, vložit sem i odkaz na něj. Když nic jiného, tak jak píše Petr_Šída, je to slušnost.

quote:
Nechtěl jsem reagovat, ale sedět u počítače a číhat na nějakou chybu mi , z prominutím, připadá prostoduché.
Klídek, tohle tu nikdo nědělá. Každý se občas splete, tak se tomu zasměj jako Petr a nekopej kvuli tomu kolem sebe.


David - 7/10/2015 - 19:38

Čerstvou informaci jsem uvedl jako podnět k diskuzi . Původní pohled na kometu říkal, že se rozpadá, byly tam trhliny atd.. Nyní je to právě opačně, kometa byla původně ve dvou kusech. Očekával bych debatu o tom, jak střet vypadal, jaká byla asi rychlost, úhel střetu, kde jsou trosky a pod..
To zřejmě mé kritiky nezajímá, ale zabývají se jasným omylem, poplatným spěchu v němž jsem to psal.
Krom toho posmívat se někomu, kdo se splete a přitom omyl nijak jeho informaci nezkresluje, ani nehlásá nepravdu, mi opravdu připadá velice ubohé a v žádném případě to není důvod k zasmání.
Bylo by dobré s takovými jízlivostmi skončit a nikoli se v nich realizovat.


Petr_Šída - 7/10/2015 - 20:12

stačí se podívat sem na příspěvek Gubareva ze 30.5.2015, 15:10

http://forum.kosmonautix.cz/viewtopic.php?f=34&t=110&start=950

ona to není vůbec nová představa, je to jedna z informací, která ji potvrzuje


JiříHošek - 7/10/2015 - 20:39

quote:
Čerstvou informaci jsem uvedl jako podnět k diskuzi . Původní pohled na kometu říkal, že se rozpadá, byly tam trhliny atd.. Nyní je to právě opačně, kometa byla původně ve dvou kusech.
Tato informace byla i přímo v tomto tématu dne 2.6.2015


milantos - 7/10/2015 - 22:12

quote:
Původní pohled na kometu říkal, že se rozpadá, byly tam trhliny atd.. Nyní je to právě opačně, kometa byla původně ve dvou kusech.


Možná, když se ty dvě věty přehodí v pořadí, bude to dost věrohodný scénář historie této komety.


alamo - 7/10/2015 - 22:18

a ako vlastne, také "dva kusy" obiehajúce okolo seba vzniknú?


Petr_Šída - 8/10/2015 - 00:25

Náhoda. Musí vůči sobě přiletět tak, že se tečně potkají a potkávací rychlost musí být tak akorát.


Povl - 8/10/2015 - 06:26

quote:
a ako vlastne, také "dva kusy" obiehajúce okolo seba vzniknú?

Asi takto:




quote:
Krom toho posmívat se někomu, kdo se splete a přitom omyl nijak jeho informaci nezkresluje, ani nehlásá nepravdu, mi opravdu připadá velice ubohé a v žádném případě to není důvod k zasmání.
Aha, takže to nebyl podnět k diskusi, ty si nám tu jen zdělil informaci. Krom toho, že ten omyl tu informaci zkresluje, je to i důvod pro zasmání. Ale to bys musel mít smysl pro humor.
Škoda, že si sem ještě nedal odkaz, kde si tu informaci získal. Mohl bych pak čerpat informace ze stejného zdroje právě do té diskuse. [Upraveno 08.10.2015 Povl]


David - 8/10/2015 - 07:41

quote:
quote:
a ako vlastne, také "dva kusy" obiehajúce okolo seba vzniknú?

Asi takto:




quote:
Krom toho posmívat se někomu, kdo se splete a přitom omyl nijak jeho informaci nezkresluje, ani nehlásá nepravdu, mi opravdu připadá velice ubohé a v žádném případě to není důvod k zasmání.
Aha, takže to nebyl podnět k diskusi, ty si nám tu jen zdělil informaci. Krom toho, že ten omyl tu informaci zkresluje, je to i důvod pro zasmání. Ale to bys musel mít smysl pro humor.
Škoda, že si sem ještě nedal odkaz, kde si tu informaci získal. Mohl bych pak čerpat informace ze stejného zdroje právě do té diskuse. [Upraveno 08.10.2015 Povl]


Kdyby jsi ještě dokázal překonat nutkání zabývat se mojí osobou, bylo by to bezva. Zkus to, určitě to dokážeš. Chce to trochu nadhledu, vždyť na tyto stránky chodíme ze zájmu a nikoli ze zloby. [Upraveno 08.10.2015 David]


Povl - 8/10/2015 - 14:50

Já se nezabývám tvojí ososbou. Jen jsem zmínil tvůj způsob zdílení, respektive nezdílení informací.

Ale ty věty co si napsal se mi moc líbí, jen bych je malinko poupravil.

Kdyby si ještě dokázal překonat lenost vložit odkaz na zdroj informací, bylo by to bezva. Zkus to, určitě to dokážeš. Chce to trochu nadhledu, vždyť na tyto stránky chodíme ze zájmu se něco dozvědět a nikoli ze zloby.


Ervé - 23/10/2015 - 07:02

Jak to vypadá, Rosetta se teď blíží zpátky ke kometě, kdy má proběhnout pokus o kontakt s Philae? Sice bude na 99% neúspěšný, ale alespoń to bude jisté.


alamo - 29/10/2015 - 12:19

http://zpravy.aktualne.cz/zahranici/kyslik-na-komete-poodhalil-tajemstvi-vzniku-vesmiru/r~d31c9d727e1d11e594170025900fea04/
Teorie o vzniku vesmíru je v ohrožení. Sonda Rosetta objevila na kometě kyslík

..
novinársky "vesmír" ja asi nejaký menší, končí sa za plotom.. plutom.. [Upraveno 29.10.2015 alamo]


pospa - 5/11/2015 - 20:31

Matt Taylor potvrdil, že tým hodlá misi ukončit přistáním Rosetty na povrchu 67P v září 2016.
V plánu je přiblížit se po spirální dráze na 8 km od povrchu a pak velmi pomalu klesat po eliptické dráze až k jemnému dopadu na povrch.
Ať už bude přistání měkké či tvrdé, anténa ani FV panely už nebudou schopny natáčení k Zemi a Slunci, čímž bude osud sondy jednou pro vždy zpečetěn - Game Over.

http://www.scientificamerican.com/article/historic-rosetta-mission-to-end-with-crash-into-comet/


David - 19/11/2015 - 14:58

Sonda sestupuje jsem zvědav, zda se pokusí o spojení s landerem.


Vlado - 29/11/2015 - 21:09


Byl jsem na kosmos semináři v Valmezu a přednášející mi nedokázal odpovědět na otázku z jak vysoké oběžné dráhy (vzdálenost od komety 67P) a při jaké rychlosti na oběžné dráze byl vypuštěn modul Phile.

Zná někdo tyto parametry ? Děkuji.


milantos - 29/11/2015 - 21:34

K oddělení došlo ve vzdálenosti 22,5 km od komety
http://blogs.esa.int/rosetta/2014/10/08/go-for-10-km/


Vlado - 2/12/2015 - 23:27

Z článku jsem vyrozuměl ,že sonda Phile byla uvolněna ve výšce 22,5 km..

Ale není tam uvedeno co na oběžné dráze po uvlonění , Phile (rychlost 0,14 m/s ) zastavilo , aby mohla volným pádem padat na kometu a za jakou dobu na povrch dopadala.


martinjediny - 3/12/2015 - 00:20

quote:
Z článku jsem vyrozuměl ,že sonda Phile byla uvolněna ve výšce 22,5 km..

Ale není tam uvedeno co na oběžné dráze po uvlonění , Phile (rychlost 0,14 m/s ) zastavilo , aby mohla volným pádem padat na kometu a za jakou dobu na povrch dopadala.



Uvolnenie nie je celkom presny vyraz

Philae bol ukotveny skrutkovicou, ktora mala riadene otacky. Podla zvolenej trajektorie letu boli naprogramovane otacky skrutkovice, ktora oddelila Philae presne urcenou rychlostou. (v protismere, cize spomalila ho)
Smer bol urceny otocenim a stabilizaciou Rossety.
Philae nemal ziadnu moznost manevrovania.

Currling na 22,5 km. Fakt mi to pripadalo sialene, ale trafili sa
Pad trval tusim niekolko hodin... gravitacia...


Vlado - 4/12/2015 - 21:58

Něco mi tu nehraje.
Když sonda Phile, dopadla na povrch komety z výšky 22500 m za (7 hod)25200 sekund, tak rychlost dopadu
byla 1,63m/s.
Když si představím , že dopadne na svah 45st , který se pohybuje obvodovou rychlostí 0,3m /s , tak si nedokážu představit kde skončí.
Úniková rychlost z komety je 1m/s (2. k.r. )
Neumím vypočíst 1, k.r. na povrchu komety. Ve výšce 22500m je údajně 0,187m/s (já jí vypočetl na 1,63).

Při separaci Phile, byla taky určitě ovlivněna dráha Rosety, ale o korekci není žádná zmínka .

V čase 10:12:17 byla Phile vzdálená od Rosety jenom 10m a né 100m. Z uvedených údajů je g=0,00007m/s2.
VLADO.


milantos - 4/12/2015 - 22:14

quote:
Něco mi tu nehraje.
Když sonda Phile, dopadla na povrch komety z výšky 22500 m za (7 hod)25200 sekund, tak rychlost dopadu
byla 1,63m/s.


Přiznám see, že takhle dělit neumím . Mně tedy vychází kolmá složka dopadu na 0,89m/s.Jaká je vodorovná složka, netuším, nevím jaká směr a rychlost letu byl vůči rotačnímu pohybu povrchu komety.


martinjediny - 4/12/2015 - 23:08

quote:
Něco mi tu nehraje.
....
Neumím vypočíst 1, k.r. na povrchu komety...



uplna pravda. vypocitat 1. k.r. na povrchu nepravidelneho telesa je supa aj pre profika

v podstate mozno i nemozne. proste sa musis "trochu" vzdialit, aby si mohol nepravidelne teleso obiehat kruhovo...

to ale tiez znamena, ze "miestna" "k.r." je na kazdom mieste komety ina.


Vlado - 4/12/2015 - 23:34

quote:
quote:
Něco mi tu nehraje.
....
Neumím vypočíst 1, k.r. na povrchu komety...



uplna pravda. vypocitat 1. k.r. na povrchu nepravidelneho telesa je supa aj pre profika

v podstate mozno i nemozne. proste sa musis "trochu" vzdialit, aby si mohol nepravidelne teleso obiehat kruhovo...

to ale tiez znamena, ze "miestna" "k.r." je na kazdom mieste komety ina.



Počítejme spolu.
½ V = h/t --- Vzdálenost nad povrchem 20500m / čas (7h) 25200s = 0,813 x 2 = v = 1.627 m/s
Kde je chyba?


ales - 4/12/2015 - 23:59

quote:
½ V = h/t --- Vzdálenost nad povrchem 20500m / čas (7h) 25200s = 0,813 x 2 = v = 1.627 m/s
Kde je chyba?
Zcela zásadní chyba je v předpokladu, že Philae začínal sestup z "nulové" rychlosti. Jenže Rosetta udělala před uvolněním Philae motorický manévr, kterým se i s Philae vydala skoro "kolmo dolů" směrem ke kometě a Philae byl uvolněn na samostatnou dráhu při sestupové rychlosti vyšší než 0,5 m/s (dosažené pomocí manévrovacích motorů Rosetty). Proto to nevychází. Rosetta pak udělala "úhybný manévr", kterým se "vyhnula" kometě a zhruba se zase vrátila na její oběžnou dráhu. Všechno jsme to tu řešili před více než rokem. Stačí si jen přečíst zdejší příspěvky z té doby.





Jinak teoretická oběžná rychlost ve vzdálenosti cca 20 km od komety 67P je cca 0,15 m/s. Lze to spočítat ze zjištěné hmotnosti komety a z toho odvozeného jejího gravitačního parametru. Těleso 67P mám i na své stránce Výpočty a tam si to lze zobrazit. U povrchu komety by "oběžná rychlost" byla cca 0,6 m/s. To je tedy zhruba ta "1. kosmická rychlost" u komety 67P.


Vlado - 6/12/2015 - 16:28

quote:
Zcela zásadní chyba je v předpokladu, že Philae začínal sestup z "nulové" rychlosti. Jenže Rosetta udělala před uvolněním Philae motorický manévr, kterým se i s Philae vydala skoro "kolmo dolů" směrem ke kometě a Philae byl uvolněn na samostatnou dráhu při sestupové rychlosti vyšší než 0,5 m/s


Mam to chápat ,že roseta si hrála na mesršmit a chtěla taranovat kometu?
V jakém směrů byla provedena separace o rychlosti 0,187 m/s ve vztahu na kolmý pohyb ke kometě?


ales - 6/12/2015 - 18:17

Připomínám, že jsem napsal "skoro kolmo dolů". Ve skutečnosti by Rosetta minula kometu o cca 5 km (podle podkladů z ESA), takže "úplně kolmo dolů" to nebylo. "Svislá" složka rychlosti ale rozhodně převažovala. Předpokládám tedy, že Philae byl uvolněn "do strany" tak, aby výsledná dráha modulu už "protínala" kometu. Číselně to podle mne vychází dobře.

P.S.: Ta "neúplná kolmost" je vidět i z těch obrázků, které jsem tu připomněl ve svém minulém příspěvku.


Vlado - 6/12/2015 - 19:21

Při separaci do strany, mine kometu z dané výšky a času o 2700 m .
Při počátečním rychlosti 0,5m /s bude dopadová rychlost 1,627+0,5 = 2,127m/s . To je 4x překročení 1.k.r. vůči kometě.


Nevidím na Phile žádné konstrukční prvky které by kompenzovali kinetickou energii z této rychlosti. Ulomená noha, toho moc nezachrání. Po odrazu , budeme mít novou kometu.






Kde se bere energie v tom malém šutru , že po miliardy let pšouká a prach s povrchu neodšoukne (úniková rychlost 0,5m/s) ?


martinjediny - 6/12/2015 - 20:49

quote:
Při separaci do strany, mine kometu z dané výšky a času o 2700 m .
Při počátečním rychlosti 0,5m /s bude dopadová rychlost 1,627+0,5 = 2,127m/s . To je 4x překročení 1.k.r. vůči kometě.


Nevidím na Phile žádné konstrukční prvky které by kompenzovali kinetickou energii z této rychlosti. Ulomená noha, toho moc nezachrání. Po odrazu , budeme mít novou kometu.
...


Kde se bere energie v tom malém šutru , že po miliardy let pšouká a prach s povrchu neodšoukne (úniková rychlost 0,5m/s) ?


1/ ku prispevku:
Vladov pripevok patri zial opat do vladovin a nie na toto forum, je cely nezmyselny a nereaguje na alesove vysvetlenia(ani ine)

2/ ku nezmyslom
- Vlado, rataj prosim kozmicku mechaniku vektorovo a s uvazovanim intenzity gravitacneho pola... scitujes to tu halabala

- 1.kruhova je na kazdom mieste komety ina, nakolko ma nepravidelny tvar, ale to sme tu rozoberali tiez uz asi pred rokom

- kde na philae chces nieco vidiet? animacie neuznavas a na Philae nedovidis.... mas snad k dispozicii nejaku originalnu dokumentaciu? Co vies o nohach Philae?



ales - 6/12/2015 - 21:00

quote:
Při separaci do strany, mine kometu z dané výšky a času o 2700 m .
Při počátečním rychlosti 0,5m /s bude dopadová rychlost 1,627+0,5 = 2,127m/s . To je 4x překročení 1.k.r. vůči kometě.
Z čeho přesně vychází tato "tvrzení"? Prosím o realistické podložení výpočty.

Osobně mi to vychází jinak (a je to v souladu s informacemi z ESA).

Pokud se Philae 7 hodin pohyboval "do strany" rychlostí 0,187 m/s, tak tím "bočním" směrem urazil cca 4712 m (7*3600*0,187) což dobře odpovídá skutečnosti, že Rosetta by kometu minula o cca 5 km.

Prvotní dopadová rychlost mi vychází jen cca 1 m/s (opět v souladu s informacemi z ESA). Těžko se to analyticky počítá, protože nejde o "volný pád v homogenním gravitačním poli", ale s přibližováním se okamžitá gravitační síla komety silně mění, takže jde o pohyb v "nehomogenním" gravitačním poli. Můj odhad tedy vychází z přibližné numerické simulace a také z toho, že průměrná rychlost sestupu Philae byla cca 0,8 m/s, takže při počáteční rychlosti 0,5 m/s by byla dopadová rychlost cca 1,1 m/s a při počáteční rychlosti 0,6 m/s by dopadová rychlost byla jen cca 1 m/s. A tu počáteční rychlost bohužel přesně neznáme.

Podle Wikipedie je úniková rychlost z komety 67P cca 1 m/s, takže po odrazu byla rychlost Philae určitě hluboko pod únikovou rychlostí (přistávací nohy jistě absorbovaly většinu dopadové energie).

Takže Vlado, pokud svoje "tvrzení" nepodložíš dostatečnými výpočty, nebudu těm tvrzením věřit (a navíc získám dojem, že příliš často vycházíš z nepřesných informací a z chybných předpokladů). Nebo se někde pletu? Vím že nejsem neomylný.

Z čeho tedy vyšlo tvrzení "mine kometu z dané výšky a času o 2700 m"? A z čeho vyšla dopadová rychlost "1,627+0,5"? Pokud těch 1,627 vyšlo z Tvého původního předpokladu o "nulové počáteční rychlosti", tak to přece nemůžeš používat dál, když jsem jasně ukázal, že ten předpoklad byl chybný.


Vlado - 7/12/2015 - 23:02

quote:
Pokud se Philae 7 hodin pohyboval "do strany" rychlostí 0,187 m/s, tak tím "bočním" směrem urazil cca 4712 m (7*3600*0,187) což dobře odpovídá skutečnosti, že Rosetta by kometu minula o cca 5 km.


To jsme došli ke stejnému výsledku. Jenom já jsem odpočetl poloměr komety 4712-2000 = 2700km. O tolik měla Phile, minout povrch komety.

Ale zasáhla vyšší moc a Phile přistála.

O rychlosti dopadu se nemusíme hádat ,nebo i při rchlosti 1,1m/s se Phile odrazí(1.k.r. je 0,5m/s) na oběžnou dráhu kolem komety.
Nohy sondy nepodlehly žádné destrukci, proto se zachovaly jako pružící element.
-----------------------

Zajímal by mě tvůj názor na tento postřeh.

Kde se bere energie v tom malém šutru , že po miliardy let pšouká a prach s povrchu neodpšoukne (úniková rychlost 0,5m/s) ?



Dík. Vlado


Povl - 8/12/2015 - 00:53

quote:
Kde se bere energie v tom malém šutru , že po miliardy let pšouká a prach s povrchu neodpšoukne (úniková rychlost 0,5m/s) ?
Ta energie se snad bere ze Slunce ne?! Slunce ohřívá kometu a ta pak sublimuje. A jak víš, že tato kometa obíhá Slunce po miliardy let v této vzdálenosti? Co když Slunce takto blízko obíhá teprve pár století?


ales - 8/12/2015 - 09:46

Další debatu o těchto "problémech" povedu už jen ve "Vladovinách".


fritz.lochmann - 24/1/2016 - 15:06

Na TV Prima ZOOM práve beží dokument o ESA a misii Roseta.

[Editoval 24.1.2016 fritz.lochmann]


milantos - 6/2/2016 - 10:28

quote:
1 m3 ledu váží 900 kg, 1 m3 skály 1.500 kg. Pokud je kometa konglomerátem obou složek a i kdyby " dutiny" zabíraly 50% objemu, měla by být hustota komety kolem 800 kg/m3.

Je vidět, jak prostá úvaha vede úplně mimo . Současná hodnota ( která se asi už moc nezmění ) je 533kg/m3 Takže slušně koresponduje s hodnotami, s kterými se u komet počítá. Nedojde tedy k žádným zásadním změnám v našich úvahách o kometách.Tady ale máme hodně přesně stanoven jak objem komety, tak i její hmotnost, což u dřívějších hodnot nemuselo vždy platit pro obě veličiny


David - 6/2/2016 - 12:04

Až na to, že se odhady hmotnosti komet před " zvážením " P 67 se pohybovaly kolem 200-300 kg/m3 !
Předpokládalo se totiž, že komety jsou " špinavé sněhové koule " Rosetta ukázala pravý opak. Základem komety je " nadýchaný prachový konglomerát " s obsahem vody kolem 5%. [Upraveno 06.2.2016 David]


milantos - 6/2/2016 - 12:45

quote:
Až na to, že se odhady hmotnosti komet před " zvážením " P 67 se pohybovaly kolem 200-300 kg/m3 !


Ale no tak. Běžný údaj v astronomické literatuře i na netu udává hodnoty 500kg/m3 - to lze snadno bez spekulací dohledat.
Ani wiki není vyjímkou https://sk.wikipedia.org/wiki/Jadro_kom%C3%A9ty


Machi - 7/2/2016 - 01:56

V tomto případě musím dát Davidovi částečně za pravdu.
Odhady hustoty 67P před zvážením Rosettou byly opravdu často velmi nízké (~100kg/m3) - http://www.lpi.usra.edu/meetings/acm2012/pdf/6282.pdf.
Jiní autoři uváděli 100-370 kg/m3, s horní hranicí 500-600kg/m3 (http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0019103505000552.
Ale třeba v http://mnras.oxfordjournals.org/content/393/1/192.full se trefili přesně (500+/-200 kg/m3).
Názorně to ukazuje, proč jsou sondy u výzkumu komet nepostradatelné, protože nepřímá měření mají často velmi značnou nepřesnost. [Upraveno 07.2.2016 Machi]


David - 7/2/2016 - 08:05

Bohužel v mé " prosté úvaze " ze srpna 2014 je ještě početní chyba .
/ 9OO + 1.500 / : 2 = 1.200
z toho 50% je 600 !
to Machi : Dík, mimochodem, tehdy jsi citoval z WIKI údaj 105 kg/m3.


JiříHošek - 7/2/2016 - 08:33

quote:
to Machi : Dík, mimochodem, tehdy jsi citoval z WIKI údaj 105 kg/m3.
Machi tehdy napsal: "Tzn, že odhad 102±9 kg/m3 co je na wikipedii byl dost podezřelý už dávno."


David - 7/2/2016 - 09:36

Moje poznámka nebyla určena pro Machiho, ale Milantosa, deklarovala, že na WIKI tehdy byl údaj 100 kg/m3.


milantos - 7/2/2016 - 09:36

quote:

Odhady hustoty 67P před zvážením Rosettou byly opravdu často velmi nízké (~100kg/m3) -

Můžeš alespoň naznačit, proč někteří uvažovali takhle nízkou hustotu ? Předpokládal bych, že vyjdou spíše z analogie již dostatečně přesně změřených komet, kde se reálné hodnoty pohybují někde kolem 500-600kg/m3. U téhle komety možná šlo dost dobře stanovit předem celkovou hmotnost, co ale byl určitě problém, to byla skutečná velikost. V tom případě mi přijde, že než nějaká věda, to je jen zbožné přání autora.
Pro astronomy by bylo spíš velikým překvapením, kdy by ta hodnota byla 100kg/m3, než když se zařadila do intervalu již známých hodnot . To by totiž rozbilo běžně uznávanou teorii o kometách.


David - 7/2/2016 - 11:39

Všeobecný názor na stavbu komet v oné době, myslím dobu před Rosettou, byl, že komety jsou špinavé sněhové koule.
Jelikož měrná váha sněhu je mezi 100 - 200 kg/m3, tak z toho byl zřejmě odvozena i možná hustota komet obecně, zřejmě i proto, že na kometě nemůže být sníh ani mokrý ani nijak výrazně stlačený, se odhady držely u spodní hranice.
Já jsem onehdy svůj příspěvek dal na toto vlákno právě proto, že se mi hustota předmětné komety zdála nepřiměřeně nízká.
Ironií osudu je, že kdybych neudělal triviální chybu v " kupeckých počtech " , byl bych se " trefil" skoro přesně. [Upraveno 07.2.2016 David] [Upraveno 07.2.2016 David]


milantos - 7/2/2016 - 12:04

quote:
Všeobecný názor na stavbu komet v oné době, myslím dobu před Rosettou, byl, že komety jsou špinavé sněhové koule.
Jelikož měrná váha sněhu je mezi 100 - 200 kg/m3, tak z toho byl zřejmě odvozena i možná hustota komet obecně, zřejmě i proto, že na kometě nemůže být sníh ani mokrý ani nijak výrazně stlačený, se odhady držely u spodní hranice.


Tak já nevím, odkud bereš tuhle informaci. Ano, populární výklad je, že kometa je špinavá sněhová koule, ale je známo, z pozorování, jaký bývá poměr prachových částic, uvolňovaných z komety. Pokud si najdeš jakoukoliv starší literaturu, uvidíš, že ten názor na hustotu se příliš nemění a že Rosseta nepřinesla v tomhle nijakou zásadní změnu. Rosseta přesně určila hodnotu pro tuto kometu, to je nesporně velký přínos. Pokud se podíváš na tu tabulku ve wiki ( viz můj příspěvek výše) tak již dlouho před Rossetou jsou uváděné hodnoty 500-600 kg/m3, a zrovna tak v literatuře posledních minimálně 20 let.
A protože je hodně dlouho dokázáno, že známé meteorické roje jsou zbytky po kometách, složení těchto meteorů je známé ( jak ze spektroskopie pozorování, tak i z nálezů) , tak určitě neobstojí to, že převládal názor, že kometa je jen špinavá sněhová koule . A protože je tvořena konglomerátem různých materiálů, budou se samozřejmě komety mezi sebou dost lišit. Už jen tím, kolik průchodů kolem Slunce absolvovaly a v jaké blízkosti, a který a kolik původniho materiálu již neobsahují


Machi - 7/2/2016 - 13:34

Odhady hustot se u komet pohybují od 50 do 1000 kg/m3.
To by odpovídalo situaci, kdy každá kometa má trochu jiné složení a pórovitost. Je tedy dost možné, že u části komet převažuje ve složení led, kdežto u jiných prach.
Jestli objevy posledních pár desetiletí něco obecně prozradily o kosmických tělesech, tak to je to, že jednoduché škatulkování je často nemožné.
Bude třeba mít mnohem větší reprezentativní vzorek prozkoumaných komet, než je současná jedna (jen u 67P došlo k přesnému zvážení), abychom mohli začít dělat nějaké závěry (a i tehdy by určitě neplatily pro všechny komety).


David - 7/2/2016 - 13:37

Meritem věci je, že v roce 2014 byla na Wiki hustota u komety P 67 hodnota 102 kg/m3 - viz příspěvek Machiho.
To, že jiné komety budou mít odlišnou hustotu je jisté, o tom nemá význam diskutovat.


Machi - 7/2/2016 - 14:14

quote:

Můžeš alespoň naznačit, proč někteří uvažovali takhle nízkou hustotu ? Předpokládal bych, že vyjdou spíše z analogie již dostatečně přesně změřených komet, kde se reálné hodnoty pohybují někde kolem 500-600kg/m3.


Odhady hmotnosti komet jsou založeny na dynamice. Dle metody a přesnosti pozorování pak jsou chyby menší nebo větší.
Klíčovým problémem ale bylo, že až do 67P neexistovala žádná "dostatečně přesně změřená" kometa. Hmotnost komet je bohužel tak nízká, že průletové mise ji nebyly schopny změřit. Nejpřímější měření byla založena na sledování částic vyvrhnutých při dopadu impaktoru mise Deep Impact na kometu Tempel 1.
Rosetta tak vlastně pomůže kalibrovat již používané metody a zpřesnit i data pro ostatní komety.

quote:
U téhle komety možná šlo dost dobře stanovit předem celkovou hmotnost, co ale byl určitě problém, to byla skutečná velikost.


Velikost 67P byla určena pomocí HST už před průletem, rozdíl v objemu určeném HST a Rosettou je 32 vs 21 km3, což je vzhledem k tomu, že chyba v určení rozměru je u objemu násobená třikrát, velmi slušný výsledek. Samozřejmě se ale tato nepřesnost výrazně projeví u odhadů hustoty.

Jinak tabulka na slovenské wiki je nepoužitelná. Za prvé neukazuje chyby v určení hustoty, za druhé, a to je vážnější problém, nejsou u ní odkazy na zdroje. Je převzatá z anglické wiki, kde odkazy jsou (chyby ne) a letmý pohled na zdroje ukázal, že autoři vzali pro hustoty horní odhady, takže jsou také nepoužitelné.
Spíše doporučuji poslední článek z mého prvního příspěvku, kde jsou uvedeny i hodnoty, které byly naměřeny před ním.


JiříHošek - 7/2/2016 - 14:19

quote:
Meritem věci je, že v roce 2014 byla na Wiki hustota u komety P 67 hodnota 102 kg/m3
Nikoli. Meritem věci je Vaše tvrzení "Všeobecný názor na stavbu komet v oné době, myslím dobu před Rosettou, byl, že komety jsou špinavé sněhové koule."
Přečtěte si příspěvek 06.8.2014 - 15:22 - milantos na str. 7 této nitě. Už tehdy Vám bylo vysvětleno, že se jedná o omyl laických novinářů.


Machi - 7/2/2016 - 14:19

quote:
Meritem věci je, že v roce 2014 byla na Wiki hustota u komety P 67 hodnota 102 kg/m3 - viz příspěvek Machiho.
To, že jiné komety budou mít odlišnou hustotu je jisté, o tom nemá význam diskutovat.



To že to bylo na wiki nic moc neznamená.
Wiki není vědecká publikace, je to spíše rozcestník, kde je dobré začít s pátráním.
Kdybych nebyl před rokem a půl líný více hledat, dal bych sem pravděpodobně ty další odkazy už tehdy.


David - 8/2/2016 - 12:43

Jisté ovšem je, že do WIKI v tomto oboru nepřispívají " laičtí novináři".


milantos - 8/2/2016 - 12:52

quote:
Jisté ovšem je, že do WIKI v tomto oboru nepřispívají " laičtí novináři".

ale kdokoliv


dodge - 27/7/2016 - 08:24

Sbohem Philae...


Pohled na Philae z jejího CIVA po přistání

http://www.universetoday.com/130055/goodbye-philae-hardly-knew-ye/#


admin - 5/9/2016 - 16:11

Philae


random - 5/9/2016 - 16:32

quote:
myslim ze som s tou škarpou mal pravdu ... dve nohy hore jedna dole ... jedna z tych dvoch je asi opreta. mam za to lander mozno bude lezat s casti aj na samotnom tele ...
z tych obrazkoch som si urobil celkom dobru predstavu o tom ako to moze vyzerat - skusenosti z jaskyn ... najskor bude zapadnuty niekde medzi balvanami


pred skoro dvoma rokmi s popisom situacie som sa celkom trafil


ucvrnkls - 5/9/2016 - 17:31

článek k této aktualitě http://www.kosmonautix.cz/2016/09/nasli-jsme-philae/


martinjediny - 5/9/2016 - 18:34

quote:
článek k této aktualitě http://www.kosmonautix.cz/2016/09/nasli-jsme-philae/

tusim mu stacilo, aby sa pred zastavenim odrazil 30cm vlavo... nuz to je zivot...


Arccos - 9/9/2016 - 09:55

Philae to sice teď už nijak nepomůže, ale jsou to opravdu úžasné záběry!


H - 11/9/2016 - 16:29

Je to nesmírná zkušenost a výzva pro konstruktéry budoucích sond. Teď už vědí co je může čekat a jak to přesně vypadá.


Alchymista - 11/9/2016 - 17:38

Ja ti neviem, cimmermanovský výskum "ako sa to nemá robiť" by mal prebiehať výlučne počas vývoja zariadenia, nie až na finálnom exempláre - to lezie dosť do peňazí.

A keď sa človek pozrie na modul Philae, je vidieť, že ho navrhli a postavili optimisti. Lenže - optimistov sú plné cintoríny.


Véna - 12/9/2016 - 00:20

quote:
Ja ti neviem, cimmermanovský výskum "ako sa to nemá robiť" by mal prebiehať výlučne počas vývoja zariadenia, nie až na finálnom exempláre - to lezie dosť do peňazí.

A keď sa človek pozrie na modul Philae, je vidieť, že ho navrhli a postavili optimisti. Lenže - optimistov sú plné cintoríny.


Tak s tim dost zasadne nesouhlasim .. Myslim, ze ted by ho staveli o dost jinak, ale pred temi lety meli jen par odhadu, nic vic ...


random - 12/9/2016 - 10:40

Nikto ma nepresveci ze existoval jediny navrh Phillae. Takto sa to totiz nerobi.
Jedna vec je natrepat do aparatu kopu pristrojov a druha vec je ho naucit pristat. To prve zvladli to druhe nie.
Mozete sa nad pristatim rozplivat kolko chcete ale ja ked uvidim auto zaparkovane na parkovisku medzi ciarami tak poviem ze je zaparkovane ale ked uvidim auto v priekope otocene na strechu tak poviem ze je havarovane - a podla snimok te to havaria.
Ak sa nemylim tak Phillae bol poisteny 3x avy ostal na svojom mieste - ani jedno zo zariadeni nefungovalo/nefungovalo spravne ... plynova triska sa nespustila (dovoad?-malo razantne pristatie? ), harpuny nevystrelili (nespravny pyrotechnicky material - strelna bavlna), skrutky (ak sa aj spustili nemali sa do coho zavrtat - neverim ze pritlak bol dostatocny) ...
Pre mna je Philae fiasko a data ktore z neho dostali su len z nudze cnost - a zbytocne vyhodene peniaze - take europske


Alchymista - 12/9/2016 - 11:14

Kedysi pri sovietskom lunárnom programe Koroliov na papier napísal "mesiac je pevný" ("Луна твёрдая"), a tým ukončil dlhotrvajúce dohady a spory.
Ale keďže ostatný konštruktéri NEBOLI optimisti, tak pristávacie púzdro Luny 9 malo mernú hmotnosť ~980kg/m3 - menšiu ako hustota vody v pozemských podmienkach. Pre istotu...

Nedoriešených a nedomyslených vecí na Philae bolo v skutočnosti viac než dosť. Len tri najokatejšie príklady:
- jedna stena modulu nie je slnečnými panelmi vôbec pokrytá,
- neexistoval žiadny systém preklopenia modulu do "pracovnej polohy",
- neexistoval žiadny systém na pohltenie dopadovej energie


random - 12/9/2016 - 14:07

quote:
- neexistoval žiadny systém na pohltenie dopadovej energie


dovolim si ta poopravit .. existoval ale nefungoval


Alchymista - 12/9/2016 - 14:35

Nie, neexistoval. Harpúny a skrutky mali modul ukotviť, plynová tryska mala brániť odrazu. Ale samotné pristávacie nohy dopadovú energiu neabsorbovali - len odpružili, takže došlo k odrazu.


lamid - 30/9/2016 - 08:03

Aktualizovaný čas dopadu: 10:38 UT
Predpokladaný čas dopadu Rosetty do regiónu Ma'at na malom laloku kométy 67P / C na 10: 38:32 UT +/ - 2 minúty na cometu.
40 minút čas signálu medzi Rosetta a Zemou, potvrdenie o ukončení misie dorazí do riadiaceho strediska ESA v 11:18 UT / 13:18 SELČ +/ - 2 minúty. [Editoval 30.9.2016 lamid]


admin - 30/9/2016 - 14:08

Už je na povrchu. Snímek cca 2h před dosednutím na povrch. Rozlišení 11cm na pixel.


admin - 30/9/2016 - 14:32

Poslední snímek Rosetty. R.I.P.


yamato - 30/9/2016 - 14:35

R.O.C. (rest on comet) Good job!


admin - 8/10/2016 - 02:12

Pěkné srovnání


admin - 15/10/2016 - 20:58

Spoluobjevitel komety zkoumané sondou Rosetta zemřel

https://www.facebook.com/Roscosmos/posts/1807104569544222


ejencik - 24/2/2017 - 20:13

9. 3. 2017 – pozor změna!
476. přednáška
Přednáška je pořádána ve spolupráci s Českým centrem IET
Dr. Mark Bentley (Institut für Weltraumforschung, Graz, vedoucí projektu Rosetta):
Voyage to comet 67P / Churyumov–Gerasimenko

http://www.aldebaran.cz/fyz_ctvrtky/index.php


HonzaB - 10/3/2017 - 18:14

quote:
9. 3. 2017 – pozor změna!
476. přednáška
Přednáška je pořádána ve spolupráci s Českým centrem IET
Dr. Mark Bentley (Institut für Weltraumforschung, Graz, vedoucí projektu Rosetta):
Voyage to comet 67P / Churyumov–Gerasimenko

http://www.aldebaran.cz/fyz_ctvrtky/index.php


Zajímavá souhrnná přednáška.

Jako perlička byl na závěr promítnutý krátký film "Ambition", který doporučuji shlédnout.

Koukněte se na něj třeba zde:


Andy - 11/3/2017 - 11:51

quote:
9. 3. 2017 – pozor změna!
476. přednáška
Přednáška je pořádána ve spolupráci s Českým centrem IET
Dr. Mark Bentley (Institut für Weltraumforschung, Graz, vedoucí projektu Rosetta):
Voyage to comet 67P / Churyumov–Gerasimenko

http://www.aldebaran.cz/fyz_ctvrtky/index.php


Nebude někde k dispozici záznam, náhodou? Zní to skvěle...


admin - 23/3/2017 - 22:28

Každé přiblížení komety ke Slunci zanechává na ní šrámy. To jsme vždy(v moderní době) předpokládali. Teď to máme na stříbrném podnose.

https://spaceflightnow.com/2017/03/22/rosettas-comet-shows-scars-from-swing-through-inner-solar-system/


xChaos - 28/9/2017 - 18:02

Nově dohledaný poslední obrázek z Rosetty

http://www.esa.int/Our_Activities/Space_Science/Rosetta/Unexpected_surprise_a_final_image_from_Rosetta
https://phys.org/news/2017-09-unexpected-image-rosetta.html


admin - 30/4/2018 - 13:00

Ten animovaný gif je fascinující.

https://arstechnica.com/science/2018/04/a-short-new-movie-of-a-comets-surface-is-pretty-incredible/


lamid - 22/6/2018 - 00:02

Seán Doran: Podrobnosti z najnovšej mozaiky @ESA_Rosetta ...
https://www.flickr.com/photos/seandoran/with/42036397045/
[Editoval 22.6.2018 lamid]


admin - 19/9/2018 - 23:44

http://www.planetary.org/blogs/guest-blogs/2018/comet67p-depth-cues.html


admin - 30/7/2019 - 23:59

Dost dobrý!

https://vimeo.com/347565673


kacenka - 23/8/2019 - 09:54

zajímavý objev: Kometa 67P/Čurjumov-Gerasimenko má měsíc ... ;-)

viz: https://vtm.zive.cz/clanky/necekany-objev-kometa-67p/curjumov-gerasimenko-mela-vlastni-curmesic/sc-870-a-199811/default.aspx


Toto téma přichází z:
http://www.kosmo.cz

Url tohoto webu:
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=print&fid=3&tid=1067