Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Sondy > Horké novinky
tisk 

Horké novinky

Na toto místo jsou zařazovány obvykle kratší (nemusí být pravidlem) příspěvky o sondách, které dosud nemají svůj samostatný článek, podrobnější aktuality o průběhu letu sond, které jsou sice již zpracovány, ale z nejrůznějších důvodů nebyl ještě aktualizován hlavní článek (novinky o těchto objektech hledejte především v přehledu posledních aktualizací) a nebo o událostech, které s problematikou průzkumu Sluneční soustavy nějakým způsobem souvisejí. Část zpráv bude později upravena a přesunuta na regulérní místo v databázi. Kompletní příspěvky "Horkých novinek" jsou uchovány v archivu.


2016-03-12 - ExoMars 2016

Mise k Marsu před startem

První mise z projektu Evropské kosmické agentury (ESA) pojmenovaného ExoMars je připravena ke startu z kazašského kosmodromu Bajkonur v polovině března 2016. Sonda sestává ze dvou částí - družice Marsu TGO [=Trace Gas Orbiter] a testovacího přistávacího modulu EDM [=Entry, Descent and Landing Demonstrator Module], pojmenovaného po hvězdáři a "objeviteli" marťanských kanálů Schiaparellim. Hlavním úkolem mise je sledování metanu a dalších plynů v atmosféře planety vyskytujících se ve stopovém množství, které ale mohou doprovázet aktivní biologické nebo geologické procesy. Dalším úkolem je vyzkoušet klíčové technologie, které se uplatní v následujících projektech výzkumu Marsu, na nichž se bude ESA podílet.
Družicová část a modul Schiaparelli odstartují společně pomocí ruské rakety Proton a po dobu letu k Marsu budou navzájem spojeny. Vzhledem k letošní pozici planet bude přeletová fáze trvat asi sedm měsíců a k Marsu se sestava dostane v říjnu 2016. Tři dny před dosažením Rudé planety se Schiaparelli odpojí a zahájí samostatný let. Do atmosféry vstoupí rychlostí kolem 21000 km/h. Rychlost se postupně sníží třením o atmosféru a poté pomocí padáku. Poslední fáze přistání bude řízena přistávacími raketovými motory. Po dobu samostatného letu až do přistání bude modul komunikovat přes orbitální část. Po přistání budou využity ke komunikaci se Zemí stávající družice na dráze kolem Marsu  evropská sonda Mars Express a americké satelity. Družicová část TGO bude navedena na počáteční eliptickou dráhu kolem Marsu, která se postupně upraví na kruhovou ve výšce přibližně 400 km nad povrchem. Z této dráhy pak se bude provádět naplánovaný vědecký program.
Družici TGO postavila vlastními kapacitami ESA, zatímco ruským příspěvkem na misi je především nosná raketa Proton. Vědecké vybavení zajistily členské státy ESA a ruský partner. Orbiter bude provádět dálkový průzkum atmosféry Marsu a pátrat po plynech, které by nějakým způsobem ukazovaly na probíhající biologické procesy. Jedná se především o metan a produkty jeho rozkladu. Přístroje na palubě umožňují měřit nejenom přítomnost plynů ale i polohu a původ zdrojů těchto plynů. Vědecká část mise bude zahájena po dosažení konečné oběžné dráhy v prosinci 2017 a očekává se, že potrvá asi pět roků. Družice TGO bude rovněž využita jako retranslační stanice pro přenos dat z chystaného roveru, který má být součástí mise ExoMars 2018. K dispozici by měla být do konce roku 2022.
Přistávací modul Schiaparelli byl navržen, aby ověřil evropskou technologii přistání na Marsu pomocí raketových motorů, které dovolují provést řízené dosednutí z hlediska orientace a dopadové rychlosti. Dalšími testovanými prvky jsou tepelná ochrana (tepelný štít), padákový systém a radarový výškoměr. Aktivní životnost modulu na povrchu Marsu je limitována kapacitou elektrických baterií. Z tohoto pohledu je modul vybaven jen omezeným souborem vědeckých přístrojů.
Základní data mise ExoMars 2016:
Start: 2016-03-142016-03-25
Oddělení modulu Schiaparelli: 2016-10-16
Vstup TGO na oběžnou dráhu kolem Marsu: 2016-10-19
Vstup modulu Schaparelli do atmosféry a přistání: 2016-10-19
Vědecká fáze činnosti Schiaparelli: 2016-10-192016-10-23
Změna sklonu dráhy TGO na 74° (optimální dráha pro vědecká pozorování): prosinec 2016
Snížení apocentra dráhy (z původní oběžné periody 4 soly na 1 sol): prosinec 2016
Fáze aerobrakingu (brždění třením o atmosféru), úprava oběžné dráhy na kruhovou ve výšce 400 km: leden 2017 až prosinec 2017
Začátek operační vědecké fáze (plus spolupráce s retranslací dat z přistávacích aparátů NASA): prosinec 2017
Spojení se sondou: Po startu a během přeletové fáze bude sestava TGO+Schiaparelli řízena ze střediska ESOC [=European Space Operations Centre] prostřednictvím sítě komunikačních stanic ESA. Po rozdělení bude orbitální část přijímat signály z vysílače v pásmu UHF přistávacího modulu až do okamžiku přistání. Po dobu práce na povrchu bude vysílání z modulu přenášeno přes družici Mars Express a družic NASA. Kromě toho se bude přistání sledovat v pásmu UHF i pozemskými anténami.
ESA bude mít kontrolu nad všemi událostmi na družicové části ve všech fázích mise - během přeletu, na oběžné dráze, během vědeckých operací a v době spojových aktivit.
Poslední aktuality:
2016-02-21: Zahájeno plnění nádrží TGO pracovními látkami. TGO má dvě nádrže o objemu 1207 litrů. Jedna nádrž obsahuje 1000 kg paliva (monometylhydrazin) a druhá 1500 kg okysličovadla (oxid dusičitý). Pohonné látky jsou určeny pro hlavní raketový motor a deset manévrovacích motorků (plus deset záložních). Tři nádrže o objemu 17.5 litru modulu Schiaparelli byly naplněny hydrazinem už 2016-02-02. Kromě nádrží hydrazinu je k dispozici tlakové hélium určené k dopravě hydrazinu v nádrži o objemu 15.6 litru.
2016-02-29: Sestava TGO a Schiaparelli byla v čisté montážní hale na Bajkonuru připojena přes adaptér LVA [=Launch Vehicle Adapter] na urychlovací stupeň Briz (Breeze).
2016-03-02: Na sestavu sondy a urychlovacího stupně byl instalován aerodynamický kryt, skládající se ze dvou polovin.
2016-03-05: Družice TGO s modulem Schiaparelli a urychlovacím stupněm Briz v aerodynamickém krytu byly převezeny do prostoru kosmodromu, kde budou připojeny na nosnou raketu Proton. Byly provedeny elektrické testy družice TGO.
2016-03-11: Nosná raketa se sondou byla převezena v ranních hodinách po kolejích na rampu a následně vztyčena do vertikální polohy.
Start je naplánován na pondělí 2016-03-14 v 9:31 UT (10:31 CET)


2014-03-16 - MOM (Mangalyaan)

MOM 200 dní před cílem

První indická mise k Marsu, která odstartovala v listopadu loňského roku, dosáhne Rudé planety už za 200 dní. Podle vyjádření Indické kosmické agentury ISRO [=Indian Space Research Organization] z 2014-03-10: "Pokud vše proběhne podle plánu, sonda MOM [=Mars Orbiter Mission] bude přesně za 200 dní uvedena na oběžnou dráhu kolem Marsu."
Kosmický aparát má za sebou přibližně 21 mil. km, poté co absolvoval šest urychlovacích manévrů na oběžné dráze kolem Země. K Marsu dorazí 2014-09-24. Jestli se vše zdaří, Indie se stane čtvrtou zemí (po USA, Rusku a Evropě), která bude mít svou umělou družici Marsu.


2014-02-12 - MOM (Mangalyaan)

Prvních 100 dnů na cestě

Plánovaná družice Marsu Mangalyaan, první indická meziplanetární mise, odstartovala dne 2013-11-05 z kosmodromu Šríharikota. 2014-02-12 dokončila prvních 100 dnů pobytu v kosmickém prostoru a nachází se právě na cestě mezi Zemí a Marsem.
Po startu byla nejprve sonda navedena na oběžnou dráhu kolem Země, kde absolvovala šest manévrů, které postupně dráhu zvyšovaly. Nakonec se 2013-12-01 uskutečnil zážeh urychlovacího motoru TMI [=Trans Mars Injection], po němž přešla sonda na meziplanetární dráhu. Z celkové cesty 680 mil. km má sonda v tuto chvíli už za sebou 190 mil. km.
První dráhová korekce TCM [=Trajectory Correction Menoeuvre] byla provedena 2013-12-11. Dráha se pohybuje od té doby v předepsaných mezích. Na opravu jsou v plánu ještě tři další korekční manévry v dubnu, srpnu a září.
Sonda zůstává stále v dobrém stavu a je nepřetržitě sledována pozemní stanicí ISTRAC [=ISRO Telemetry, Tracking and Command Network] v Byalalu. Kromě jednoho čtyřicetiminutového přerušení v toku telemetrických dat, byla sonda monitorována souvisle po všech 100 dní.
Dne 2014-02-06 bylo zapojeno všech pět vědeckých přístrojů a proběhla jejich kontrola s uspokojivým výsledkem.
Sonda se nyní nachází ve vzdálenosti 16 mil. km od Země, což představuje zpoždění rádiového signálu přibližně 55 s. Na oběžnou dráhu Marsu dorazí 2014-09-24.


2014-02-12 - InSight

NASA a CNES společně k Marsu

Charles Bolden, administrátor NASA (USA) a Jean-Yves Le Gall, prezident CNES (Francie) podepsali 2014-02-10 dohodu o spolupráci na budoucím přistávacím aparátu pro Mars, jehož celé jméno zní "Interior Exploration Using Seismic Investigations, Geodesy, and Heat Transport". Známější bude jistě pod kratším označením InSight.
Start mise se předpokládá v březnu 2016, na Marsu by měl modul přistát o šest měsíců později. Cílem je studium vnitřní struktury Marsu, což by mělo přispět k poznání vývoje kamenných planet, mezi něž patří i Země.
Dalším úkolem sondy InSight je sledování tektonické aktivity a otřesů vyvolaných dopadem meteoritů. K tomuto účelu bude vybavena přístrojem SEIS [=Seismic Experiment for Interior Structure], který dodá francouzská strana. SEIS bude měřit seismické vlny putující tělesem Marsu. Analýzou vln se dá usuzovat na strukturu a složení hmoty hluboko pod povrchem. Tyto vlastnosti jsou určeny procesy, který utvářely planetu v raných fázích vývoje.
Na vývoji přístroje SEIS se kromě hlavního řešitele, kterým je organizace CNES, prostřednictvím Evropské kosmické agentury ESA podílejí i kosmické agentury z Německa, Velké Británie a Švýcarska a samozřejmě i NASA.
Vědecký tým SEIS tvoří zástupci Rakouska, Belgie, Kanady, Francie, Německa, Japonska, Polska, Španělska, Švýcarska, Velké Británie a USA.


2014-01-21 - Rosetta

Rosetta opět komunikuje

Jak bylo napsáno ve včerejším příspěvku, na 2014-01-20 byl naplánován konec 31měsíční hibernace kometární sondy Rosetta. První operace zahrnovaly nahřívání důležitých komponent, přechod na tříosou stabilizaci a navázání spojení s řídícím střediskem.
Signál sondy byl zachycen v 18:18 UT (19:18 našeho času) ve středisku Goldstone i na stanici Canberra, tedy už při první příležitosti, kdy ke spojení mohlo dojít. Okamžitě poté bylo potvrzeno v řídícím středisku v Darmstadtu.
Na řadě jsou nyní důkladné prověrky všech systémů a jedenácti přístrojů vědeckého vybavení Rosetty a desíti na přistávacím modulu Philae.
První snímky komety 67P/Churyumov-Gerasimenko se očekávají už v květnu, i když sonda bude stále ještě 2 mil. km daleko. Koncem května pak proběhne hlavní korekce dráhy, která zajistí setkání s kometou v srpnu 2014. Po přiblížení k cíli začne dvouměsíční etapa podrobného mapování povrchu, měření gravitačního pole, hmotnosti a tvaru a průzkum plynů a prachu v okolí tělesa. Přístroje budou studovat plazmové prostředí a procesy vyvolané srážkami s částicemi slunečního větru.
Na základě získaných dat bude zvoleno místo přistání 100 kg těžkého modulu Philae. Dotyk přistávacího aparátu s povrchem komety se prozatím plánuje na 2014-11-11. Bude to vůbec první pokus o přistání na kometě. Jelikož gravitace tělesa o průměru 4 km je velmi malá, bude pro přichycení modulu k povrchu použito speciální harpuny.
Kromě rozsáhlých vědeckých údajů má Philae odeslat panoramatické záběry okolí a snímky s vysokým rozlišením struktury povrchu. Na místě budou analyzovány vlastnosti materiálu komety, skládající se z ledu a organických sloučenin. Vzorek bude odebrán i z vývrtu do hloubky 23 cm pod povrchem.
Rosetta bude sledovat trajektorii komety ve fázi přibližování ke Slunci i na vzdalující se větvi dráhy. Studovat přitom bude procesy, které na kometu působí během měnících se podmínek v různých vzdálenostech od Slunce. Kometa projde nejbližším bodem od Slunce 2015-08-13. Výzkumy sondou budou pak pokračovat ještě po zbytek roku 2015.


2014-01-20 - Rosetta

Budíček po dvou a půl roce

Kosmická sonda organizace ESA stíhá kometu 67P/Churyumov-Gerasimenko. Od svého startu v roce 2004 uskutečnila tři průlety kolem Země a jeden kolem Marsu. Pomocí těchto těsných setkání získala dostatečnou rychlost a přešla na trajektorii, která ji nyní přivádí na dohled cílové komety. Kromě toho se jí podařilo zblízka zkoumat dva asteroidy - Steins a Lutetia.
Jelikož sonda vyrábí elektrickou energii výhradně ze slunečního záření, byla v polovině roku 2011, kdy její dráha mířila daleko od Slunce, uložena do hibernace. Sonda se zorientovala tak, aby panely solárních baterií mířily ke Slunci a upravila vlastní rotaci na jednu otáčku za minutu. Jedinými pracujícími součástmi zůstal palubní počítač a několik topných článků.
31 měsíců poté se sonda dostala znovu do blízkosti Slunce. V nynější vzdálenosti 673 mil. km jsou schopny fotovoltaické články zajistit dostatek energie pro kompletní plavidlo. Přišel čas Rosettu probudit.
Palubní počítač je naprogramován tak, aby v pondělí 2014-01-20 v 10:00 UT zahájil sekvenci oživování systémů sondy. Jako první se začnou nahřívat čidla sledovače hvězd. Tato operace zabere asi šest hodin.
V dalším kroku zastaví malé raketové motorky rotaci sondy a orientace se upraví tak, aby sluneční baterie nadále mířily přesně na Slunce. Následně se zapne sledování hvězd a ověří se správná poloha. Jestli vše proběhne podle očekávání, Rosetta se obrátí k Zemi, zapne rádiový vysílač a natočí vysokoziskovou anténu. První zprávou bude potvrzení o ukončení hibernace.
Protože se sonda nachází poměrně daleko od Země - více než 807 mil. km - signál poletí k Zemi asi 45 minut. První příležitost, kdy by vysílání mohlo zachytit pozemní řídící středisko, nastane mezi 17:30 a 18:30 UT. Rádiové signály bude nejprve lovit obří 70 m anténa v Goldstone (Kalifornie, USA) a jak se Země otáčí, štafetu pak přebere stanice Canberra v Austrálii. Zde má ve středisku New Norcia organizace ESA vlastní anténu o průměru 35 m. Ať už vysílání zachytí kterákoliv anténa, poputuje okamžitě do střediska ESOC v Darmstadtu (Německo).
Jakmile bude potvrzen dobrý technický stav, zahájí se postupné oživování a kontrola vědeckých přístrojů. Tyto procedury zaberou několik měsíců, během nichž se sonda bude přibližovat až na vzdálenost 9 mil km k cílové kometě. V květnu proběhne velký manévr, který zabezpečí setkání s kometou v srpnu. Rosetta srovná krok s vesmírným tělesem, bude ho dlouhodobě studovat v době největší aktivity při přiblížení ke Slunci, a pokusí se poprvé v historii vysadit na povrch komety malého robotického průzkumníka.


2012-12-17 - Chang´e-2

První čínský průlet kolem asteroidu

Čínská oficiální místa oznámila, že sonda Chang´e-2 minula dne 2012-12-13 v 08:30:09 UT asteroid (4179) Toutatis. Čína se tak stala teprve čtvrtým státem resp. organizací po USA, ESA a Japonsku, které se podařilo studovat planetky z bezprostřední blízkosti.
Chang´e-2 se přiblížila k asteroidu na méně než 3.2 km a při relativní rychlosti 10.73 km/s se jí podařilo získat kvalitní snímky. Nyní pokračuje v cestě meziplanetárním prostorem a v lednu příštího roku se dostane do vzdálenosti více než 10 mil. km od Země.
Sonda odstartovala do vesmíru před více než dvěma roky dne 2010-10-01 a jejím cílem byl výzkum Měsíce z oběžné selenocentrické dráhy. Navázala tak na první lunární misi Číny, která splnila své úkoly pod názvem Chang´e-1. "Dvojka" se po skončení práce u Měsíce přesunula do Lagrangeova bodu L2 soustavy Země-Slunce 2011-06-09. Letos opustila i tuto pozici a zamířila k Toutatis. Nutno dodat, že veškeré operace po odletu od Měsíce byly už konány mimo úkoly primární mise a nad původní plán. Po zmapování celého měsíčního povrchu s rozlišením přibližně 7 m a poté, co pracovala v Lagrangeově bodu, si tak sonda posléze připsala další úspěch.


2012-12-17 - GRAIL

Konec mise u Měsíce

Dvojice lunárních družic projektu GRAIL podnikla poslední operaci, která definitivně zpečetila jejich osud. Obě spustily své raketové motory, změnily oběžnou dráhu a začaly se postupně blížit k měsíčnímu povrchu.
Manévr byl zahájen v pátek 2012-12-14 v 15:07 UT zážehem motoru sondy Ebb na 55.8 s. Rychlost letu se tím snížila o Δv=4.6 m/s. O 16 s později, ale stále ještě v 15:07 UT, se rozběhl motor i na dvojčeti, sondě Flow. Tah motoru trval 55.4 s a změna rychlosti činila rovněž Δv=4,6 m/s. V pondělí 2012-12-17 se kolem 22:28 UT očekává dopad těles někde v oblasti severního pólu Měsíce. Příčinou ukončení mise byl nedostatek paliva v nádržích sond, které už neumožňovalo udržovat trvale správnou polohu na dráze.
Místo dopadu leží v nepojmenovaném pohoří poblíž kráteru Goldschmidt na přivrácené straně. Flow {=Příliv} a Ebb {=Odliv} narazí do Měsíce rychlostí 1.7 km/s. Neočekává se žádný snímek dokumentující dopad, protože se oblast momentálně nachází ve stínu.
Obě tělesa kroužila kolem Měsíce od 2012-01-01 a jejich hlavním úkolem bylo mapovat gravitační pole naší přirozené družice.


2012-09-26 - Juno

Sonda k Jupiteru upravovala dráhu

Let sondy Juno probíhá stále podle plánu. Aby se toto konstatování mohlo opakovat i v budoucnu, uskutečnily se v posledních týdnech dvě korekce trajektorie. Ta poslední, označená DSM-2 [=Deep Space Maneuver] proběhla 2012-09-14.
Manévr byl zahájen v 22:30 UT zážehem hlavního motoru Leros-1b. Činnost motoru byla ukončena po půlhodině v 23:00 UT. Podle telemetrických údajů bylo dosaženo změny rychlosti letu 388 m/s a spotřebovalo se 376 kg paliva. Operace probíhala ve vzdálenosti 480 mil. km od Země a byla dostatečně přesná.
První korekce dráhy DSM-1, která byla srovnatelná s nynější jak z hlediska trvání, tak z hlediska změny rychlosti se uskutečnila 2012-08-30. Hlavním úkolem obou úprav bylo navést plánovanou družici Jupiteru na dráhu procházející ve správné vzdálenosti od Země dne 2013-10-09. Zde se uskuteční gravitační manévr, při němž získá sonda další rychlost a zamíří ke konečnému cíli. Při gravitační asistenci se Juno přiblíží k Zemi až na 560 km a získá dodatečných 7.3 km/s. Přílet k největší planetě Sluneční soustavy je v plánu 2016-06-04.


2012-08-21 - Cassini

Status Report (2012-07-252012-07-31)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Madrid 2012-07-31. Podle telemetrických dat zůstává sonda v dobré kondici. Výjimkou je ultrastabilní oscilátor, který je součástí rádiové aparatury a spektrometr CAPS [=Cassini Plasma Spectrometr], který je momentálně vypojen.
Průlet kolem Titanu, o kterém bylo referováno v předchozí zprávě, proběhl zcela podle předpokladů. Veškerá data byla odvysílána na Zemi a přijata bez jakýchkoliv ztrát. Sonda minula měsíc takřka přesně ve stanoveném bodě, proto mohla být zrušena plánovaná korekce dráhy OTM, která měla tři dny po průletu opravit trajektorii letu.
2012-07-25 se Cassini vzdálila od Titanu na 177 tis. km. Z této vzdálenosti monitoroval spektrometr VIMS [=Visible and Infrared Mapping Spectrometer] oblačnost. Cílem bylo zaznamenat změny klimatu v době po rovnodennosti. Kamery ISS [=Imaging Science Subsystem] a spektrometr CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] pozorovaly zároveň atmosféru Saturnova největšího měsíce.
Dne 2012-07-26 skenoval spektrograf UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] po dobu 17 hodin magnetosféru Saturnu. Úkolem bylo zaznamenat zastoupení vodíku a kyslíku.
2012-07-27 probíhala kalibrace magnetometru během rotace sondy kolem osy X.
2012-07-28 byla zahájena 21denní kampaň skenování magnetosféry přístrojem UVIS, který byl nastaven na detekci vodíku a kyslíku.
2012-07-31 byly aktualizovány parametry uložené v počítači orientačního systému AACS [=Attitude and Articulation Control Subsystem], které mají vliv na výkon hlavního raketového motoru. Nové nastavení se poprvé použije při dráhové korekci OTM-330 plánované na 2012-08-07.


2012-08-15 - Cassini

Status Report (2012-07-182012-07-24)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Goldstone 2012-07-25. Podle telemetrických dat zůstává sonda v dobré kondici. Výjimkou je ultrastabilní oscilátor, který je součástí rádiové aparatury a spektrometr CAPS [=Cassini Plasma Spectrometr], který je momentálně vypojen.
V uplynulém týdnu byla uzavřena 21 dní trvající etapa zaměřená na pozorování magnetosféry a plazmového prostředí. Uskutečnil se zákrytový experiment, při němž byly pomocí rádiové aparatury sondovány prstence a atmosféra Saturnu. Na konci sledovaného období došlo k setkání sondy s měsícem Titan (průlet T85).
2012-07-18 pozorovaly kamery ISS [=Imaging Science Subsystem] meteorologické jevy na Titanu. Souběžně s nimi měsíc studovaly přístroje CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] a VIMS [=Visible and Infrared Mapping Spectrometer].
2012-07-20 se uskutečnila schůzka týmu Cassini s Technickým a bezpečnostním střediskem NASA (Engineering and Safety Center) a zástupci výzkumného střediska Southwest Research Institute, na němž se začalo prošetřovat anomální chování spektrometru CAPS [=Cassini Plasma Spectrometer], které vyvrcholilo vypojením napájení přístroje dne 2012-06-03.
2012-07-21 proběhla korekce dráhy OTM-328 [=Orbit Trim Maneuver] malými raketovými motorky RCS [=Reaction Control Subsystem]. Pohon byl v chodu t=161 s a změnil rychlost sondy o Δv=0.172 m/s.
Dne 2012-07-22 se uskutečnilo měření vlastností prstenců a atmosféry Saturny během zákrytu sondy za planetou. Vzhledem k tomu, že palubní ultrastabilní oscilátor je stále mimo provoz, generoval se referenční signál pomocí teleskopů sítě DSN [=Deep Space Network]. Sonda byla uvedena do rotace s anténou směřující neustále k Zemi, takže signál mohl být přijímán i v okamžiku, kdy začal být deformován průchodem přes planetární atmosféru. Vysílání od Saturnu přijímala stanice Canberra, která se na tuto událost připravovala již několik dní. Slunce bylo při experimentu zastíněno planetou a přístroje sondy proto mohly bez rizika studovat prstence ze zadní (neosvětlené strany). VIMS, sledující prstence pod fázovým úhlem až 175°, usiloval o registraci oblaků prachu vytvářených dopadajícími částicemi meziplanetární hmoty na prstenec A. Mimořádné rozlišení by mohlo rozpoznat většinu úzkých mezer v Cassiniho dělení a tenké ringlety (prstýnky) v nezřetelném prstenci D. Prstence byly také fotografovány kamerami ISS. Zatímco sonda přetínala rovinu prstenců, detektor prachu CDA [=Cosmic Dust Analyzer] registroval nárazy kosmických částeček. Prstence z unikátního úhlu sledoval i spektrometr CIRS. VIMS pozoroval zákryt hvězdy Sírius za atmosférou Saturnu. Nakonec sledoval přístroj UVIS jinou hvězdu za materiálem prstenců, včetně prostoru Cassiniho mezery.
2012-07-23 byla příležitost pozorovat přístrojem UVIS jasnou hvězdu Spica procházející těsně vedle měsíce Dione. Experiment měl za cíl ověřit přítomnost exosféry měsíce. ISS hledal malá tělesa pohybující se v Cassiniho dělení. Spektrometr CIRS mapoval teploty atmosféry na Titanu.
2012-07-24 absolvovala sonda průlet T85 kolem Titanu. Průlet nad severní polokoulí byl využit ke zvětšení sklonu oběžné dráhy z dosavadních 21.2° na nových 32.2° k rovině rovníku Saturnu. V době největšího přiblížení byla orientace udržována pomocí reaktivních motorků RCS, které jsou účinnější při zvládání sil vznikajících odporem atmosféry měsíce, než běžný systém využívající silové gyroskopy. Při průletu se sonda natáčela ve všech osách a udržovala zaměření optických přístrojů na zvolená místa. Telemetrická data byla uložena v palubní paměti SSR [=Solid State Recorder]. Přenos na Zemi, který probíhá rychlostí 165 tis. bit/s dosud nebyl ukončen.


2012-08-14 - Cassini

Status Report (2012-07-112012-07-17)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Canberra 2012-07-18. Podle telemetrických dat zůstává sonda v dobré kondici. Výjimkou je ultrastabilní oscilátor, který je součástí rádiové aparatury a spektrometr CAPS [=Cassini Plasma Spectrometr], který je momentálně vypojen.
Poté, co sonda proletěla apoapsidou dráhy, věnovala se po oblouku dlouhém 2 mil. km přímo na místě měření vnější magnetosféry a prostoru nad magnetopauzou. Dálkově byly pozorovány jevy nad polárními regiony Saturnu a monitorován byl Titan.
2012-07-11 pozoroval systém ISS [=Imaging Science Subsystem] tmavý měsíček Ymir, která obíhá planetu ve vzdálenosti 23 mil. km v retrográdním smyslu.
2012-07-12 se prováděla na subsystému AACS [=Attitude and Articulation Control Subsystem] pravidelná údržba, při níž bylo upravováno otáčení setrvačníků. V této době byla orientace sondy udržována pomocí reaktivních motorků.
Navigační tým získal 2012-07-13 snímky měsíce Iapetus na pozadí hvězdného pole pro účely optické navigace. Ultrafialový spektrograf UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] sledoval polární záře na Saturnu. Stejnou oblast pak zkoumaly přístroje VIMS [=Visible and Infrared Mapping Spectrometer], CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] a ISS.
Na obloze se nyní nacházejí planety Mars a Saturn přibližně ve stejném směru. Jelikož se k Marsu blíží nová laboratoř MSL Curiosity, je třeba hledat kompromisy ve vytížení jednotlivých sledovacích stanic DSN, aby byly pokryty potřeby obou projektů Cassini i MSL.
Kamery ISS jako hlavní a přístroje CIRS a VIMS se 2012-07-16 soustředily na sledování meteorologických jevů na Titanu.


2012-08-08 - Cassini

Status Report (2012-07-042012-07-10)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Canberra 2012-07-10. Podle telemetrických dat zůstává sonda v dobré kondici. Výjimkou je ultrastabilní oscilátor, který je součástí rádiové aparatury a spektrometr CAPS [=Cassini Plasma Spectrometr], který je momentálně vypojen.
Během týdne se řídící tým a pracovníci sítě DSN [=Deep Space Network] společně chystali test, který má definitivně rozhodnout, zda ultrastabilní oscilátor (USO) je, či není funkční. Jak vyplývá z předchozích zpráv, existuje řešení, které dokáže nefunkční USO nahradit a které využívá především technického vybavení DSN, i když za cenu jistého zhoršení přesnosti, požadované pro zákrytové experimenty.
Cassini se pohybuje po dráze, která svírá s rovinou Saturnova rovníku sklon 21°. Zvětšený sklon dovoluje pozorovat prstence "z výšky" a lépe sledovat polární jevy.
2012-07-04 se kvůli závadě na pozemním zařízení muselo přerušit generování výstupních souborů z kamer ISS a spektrometru VIMS z dat, která byla odvysílána k Zemi. Závadu se podařilo v několika dnech odstranit, aniž došlo ke ztrátě dat. Přístroje ISS [=Imaging Science Subsystem], VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer] a CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] monitorovaly Titan ze vzdálenosti 3.2 mil. km. VIMS a UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] pak započaly 35 hodinové pozorování jevů nad pólem Saturnu. Planeta mezitím uskutečnila 3.5 otáčky kolem osy.
2012-07-05 bylo oznámeno, že od ledna 2004, kdy začal výzkum Saturnu na příletové dráze, bylo získáno už 272 652 snímků z kamer ISS a 142 355 souborů VIMS.
2012-07-06 probíhalo monitorování Titanu ze vzdálenosti 2.9 mil. km přístroji ISS, CIRS a VIMS. Poté byla zahájena další dlouhodobá kampaň sledování polárních září na Saturnu.
2012-07-07 byla na programu údržba systému řízení orientace AACS [=Attitude and Articulation Subsystem]. Raketové motorky převzaly kontrolu nad sondou a mezitím se upravilo otáčení silových setrvačníků RWA [=Reaction Wheel Assembly].
Pozorování polárních září přístroji UVIS a VIMS pokračovalo i 2012-07-08.
2012-07-10 proletěla Cassini apoapsidou momentální oběžné dráhy. Apoapsida se nyní nachází v přibližně dvojnásobné vzdálenosti od Saturnu, než planetu obíhá měsíc Titan. V nejvzdálenějším bodě od planety poklesla rychlost Cassini na 1.58 km/s (5695 km/h). Sonda zahájila 169. oběh. Oběžná dráha má periodu 24 dní a sklon 21.2° k rovníku. ISS, CIRS a VIMS sledovaly Titan ze vzdálenosti 1.8 mil. km. Uskutečnila se kalibrace magnetometru během rotace sondy kolem osy X.
> Hustý déšť nad sledovací stanicí Canberra (Austrálie) způsobil, že přicházející signál byl více než 6 hodin deformován a značná část posledního pozorování polárních jevů byla ztracena.


2012-07-31 - Cassini

Status Report (2012-06-272012-07-03)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Madrid 2012-07-02. Podle telemetrických dat zůstává sonda v dobré kondici. Výjimkou je ultrastabilní oscilátor, který je součástí rádiové aparatury a spektrometr CAPS [=Cassini Plasma Spectrometr], který je momentálně vypojen.
Rovina oběžné dráhy sondy nyní svírá s rovinou rovníku Saturnu 21° a opět se naskýtá příležitost sledovat prstence planety pod větším úhlem.
2012-06-27 v rámci kampaně pozorování Titanu z velké vzdálenosti sledovaly 15 hodin měsíc přístroje ISS [=Imaging Science Subsystem, CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] a VIMS [=Visible and Infrared Mapping Spectrometer]. Úzkoúhlá kamera se mimo to zaměřila na prstenec F a zhotovila 45 záběrů materiálu procházejícího zorným polem. Snímky budou složeny do sekvence a na tomto filmu se má studovat proměnnou strukturu prstence. Rozlišení bylo přibližně dvojnásobné, než na obvyklých obrázcích.
2012-06-28 fotografovaly kamery ISS nejvnitřnější prstenec D po dobu asi 5 hodin. Proběhl také zákrytový rádiový experiment, přičemž signál v pásmech S, X a Ka procházel prstenci. Jelikož je nefunkční palubní ultrastabilní oscilátor, bylo nalezeno náhradní řešení, kdy jako referenční frekvence posloužil signál vysílaný sítí DSN [=Deep Space Network].
2012-06-29 sledoval ultrafialový spektrograf UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] zákryt hvězdy Sirius za prstencem F a vnější částí prstence A. VIMS pozoroval osvětlenou stranu prstenců při středním fázovém úhlu. Kamery ISS hledaly případné malé objekty v mezeře mezi prstenci A a B.
2012-06-30 zhotovil systém ISS 10.5 h film zobrazující vnější prstenec B. Poté se zaměřil na 5 hodin na prstenec D.
2012-07-01 pokračovala kampaň monitorování Titanu. Souběžně prováděly měření přístroje UVIS, VIMS a CIRS v oblasti pólu Saturnu. Pozorování trvalo 12 h.
2012-07-02 probíhaly poslední přípravy na přepojení vysílání na transpondér B. Následně se mají uskutečnit testy ultrastabilního oscilátoru. UVIS a VIMS opět po dobu 14.5 h pozorovaly jevy nad pólem Saturnu. ISS, CIRS a VIMS monitorovaly Titan ze vzdálenosti 3.1 mil. km.
2012-07-03 fotografoval systém ISS přechodné jevy v prstencích, známých pod pojmenováním "loukotě" nebo "vrtule". Následně se 23.5 hodiny sledovala oblast polárních září na Saturnu.


2012-07-17 - Cassini

Status Report (2012-06-202012-06-26)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Madrid 2012-06-27. Podle telemetrických dat zůstává sonda v dobré kondici. Výjimkou je ultrastabilní oscilátor, který je součástí rádiové aparatury a spektrometr CAPS [=Cassini Plasma Spectrometr], který je momentálně vypojen.
Vedení JPL a příslušná divize komunikací dalo zelenou týmu Cassini, aby zapojil 2012-07-04 redundantní rádiový přijímač a pokusil se odstranit pravděpodobnou závadu na ultrastabilním oscilátoru.
2012-06-20 se uskutečnila kalibrace magnetometru při rotaci sondy kolem osy X. Pomocí hlavního raketového motoru proběhla úprava oběžné dráhy OTM-325 [=Orbit Trim Maneuver]. Po době hoření t=58 s bylo dosaženo změny rychlosti Δv=10 m/s. Korekce byla nutná před přiblížením k Titanu (průlet T85).
2012-06-21 analyzoval detektor CDA [=Cosmic Dust Analyzer] patnáct hodin mezihvězdný prach.
Dne 2012-06-22 zahájily kamery ISS [=Imagig Science Subsystem] a spektrograf UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] 37hodinové pozorování nepravidelného měsíčku Ymir. Toto malé tmavé těleso obíhá kolem Saturnu ve vzdálenosti 23 mil. km.
2012-06-24 fotografoval systém ISS 12 hodin osvětlenou stranu prstenců při vysokém fázovém úhlu. Záměrem bylo získat sérii snímků, které, uspořádány do filmu, by mohly odhalit jistou periodicitu u tzv. "loukotí" v prstencích.
2012-06-25 proběhla další kampaň fotografování malých měsíčků pro astrometrické účely. Dále se po dobu 15.5 h shromažďovaly snímky pro film s nízkým rozlišením, zobrazujícím prstenec F. Do pozorování se zapojily přístroje ISS, CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] a UVIS. Pomocí spektrometru VIMS [=Visible and Infrared Mapping Spectrometer] byl ve třech krátkých pohledech zkontrolován stav bouřkových aktivit na Saturnu.
2012-06-26 prováděl subsystém ISS 14.8hodinové monitorování Titanu ze vzdálenosti 740 tis. km.


2012-07-16 - Cassini

Status Report (2012-06-132012-06-19)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Goldstone 2012-06-20. Podle telemetrických dat zůstává sonda v dobré kondici. Výjimkou je ultrastabilní oscilátor, který je součástí rádiové aparatury a spektrometr CAPS [=Cassini Plasma Spectrometr], který je momentálně vypojen.
Sonda ukončila v pondělí 2012-06-18 program letu podle sekvence S73 a zahájila plnění příkazů podle plánu S74, který potrvá do 2012-08-25. Ještě podle starého programu proběhly dvě monitorovací kampaně Titanu, do nichž se zapojil kamerový systém ISS [=Imaging Science Subsystem] a spektrometry CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] a VIMS [=Visible and Infrared Mapping Spectrometer]. ISS byl využit ve dvou případech ke sledování oběžných drah malých měsíců.
2012-06-13 dokončil CIRS infračervené mapování Saturnu, ne které bylo věnováno 33.5 hodiny pozorovacího času. Přístroj měřil teplotu v horní troposféře a tropopauze. Detektor prachu CDA [=Cosmic Dust Analyzer] zahájil 37.5 hodinové sledování mezihvězdného prachu. Subsystém AACS [=Attitude and Articulation Subsystem] měl na programu údržbu silových setrvačníků, během níž převzaly řízení orientace raketové motorky.
2012-06-15 byla zahájena další mapovací kampaň Saturnu v infračerveném oboru přístrojem CIRS. Tentokrát byla naplánována na 23 hodin.
2012-06-16 se po dobu 10 h provádělo snímkování Lagrangeova bodu L5 soustavy Saturn-Titan (60° za Titanem) s cílem objevit hypotetická neznámá tělesa nacházející se v tomto rovnovážném bodě.
Ve vzdálenosti 2.9 mil. km od Saturnu zahájil detektor prachových částic CDA další sledování mezihvězdného prachu v trvání 23.5 h. Cassini prošla apoapsidou dráhy rychlostí 1.58 km/s (5680 km/h). Byl zahájen 168. oběh kolem planety na dráze skloněné 21.1° k rovníku a oběžnou periodou 24.9 dní.
2012-06-18 došlo k další údržbě systému AACS, při níž se mj. nechala rotovat sestava setrvačníku RWA3 [=Reaction Wheel Assembly] na obě strany za účelem promazání. Bylo zkontrolováno zavěšení hlavního raketového motoru.
Dne 2012-06-19 pozorovaly po 12 h přístroje VIMS, CIRS, ISS a UVIS společně tmavou stranu Saturnových prstenců.


2012-06-26 - Cassini

Status Report (2012-06-062012-06-12)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Canberra 2012-06-13. Podle telemetrických dat zůstává sonda v dobré kondici. Výjimkou je ultrastabilní oscilátor, který je součástí rádiové aparatury a spektrometr CAPS [=Cassini Plasma Spectrometr], který je momentálně vypojen.
Hlavní událostí uplynulého týdne byl cílený průlet kolem Titanu (T-84). Průlet ve vzdálenosti 959 km od největšího měsíce Saturnu zvýšil sklon oběžné dráhy z původních 15.8 na 21.1° a doba oběhu se prodloužila z 16 na 24.9 dní. Dále je zmiňována kampaň fotografování malých satelitů, v níž se upřesňovaly parametry oběžných drah a hledaly se dosud neznámé miniaturní objekty.
Pozorování Titanu bylo zahájeno 2012-06-06 na dráze, která se blížila k měsíci. Spektrometr CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] studoval vertikální teplotní profil v atmosféře a měřil obsah plynů vyskytujících se ve stopovém množství. Pomocí mapovacího spektrometru VIMS [=Visible and Infrared Mapping Spectrometer] se shromažďovala data ilustrující klimatické změny a pátralo se po spektakulárních odrazech slunce na hladině severních jezer.
Ve chvílích největšího přiblížení bylo řízení orientace sondy přepojeno ze silových setrvačníků na reaktivní raketové motorky. Motorky pracovaly jen v 29% odhadované doby, což znamená, že hustota atmosféry byla nižší než očekávaná. Radar v módu SAR [Synthetic Aperture Radar] mapoval terén z největší blízkosti. Přístroje ze souboru RPWS [=Radio and Plasma Wave Science] měřily tepelnou plazmu v ionosféře a v bezprostředním okolí, pátraly po blescích v atmosféře a studovaly interakce Titanu s magnetosférou Saturnu. Přístroj MIMI [=Magnetospheric Imaging Instrument] sledoval energetické ionty a elektrony vstupující do atmosféry Titanu.
Na odletové větvi byl Titan dne 2012-06-07 studován v ultrafialové oblasti spektrografem UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph]. Kamery ISS [=Imaging Science Subsystem] fotografovaly pod nízkým úhlem oblast Adiri a místa, kde byly na podzim 2010 pozorovány velké změny povrchu.
Veškerá data z průletu T-84 byla úspěšně předána 2012-06-08 na stanice DSN [=Deep Space Network] v Kalifornii a ve Španělsku. Den po průletu monitorovaly kamery ISS vývoj oblačnosti na Titanu. Společně s ISS sledovaly přístroje CIRS a VIMS sezónní změny. Radar absolvoval radiometrickou kalibraci.
Dne 2012-06-09 sledoval 12 hodin spektrometr CIRS kyslíkové sloučeniny (H2O, CO2) ve stratosféře Saturnu. Navigační tým nechal zhotovit pět snímků měsíce Mimas pro účely optické navigace.
2012-06-10 proběhla korekce dráhy OTM-326 [=Orbit Trim Maneuver]. Hlavní raketový motor byl v chodu t=2.4 s a způsobil změnu rychlosti letu Δv=0.42 m/s. Monitor prachu CDA [=Cosmic Dust Analyzer] se 12.5 hodiny věnoval detekci mezihvězdného prachu.
Dne 2012-06-11 trojice přístrojů ISS, CIRS a VIMS navázala na kampaň monitorování Titanu. CIRS pak zahájil mapování Saturnu ve středním infračerveném pásmu. Měření plánované na 33.5 hodiny určovalo teploty v horní troposféře a tropopauze.


2012-06-26 - Asteroidy

Nová data o objektu 2012 LZ1

Pomocí radaru observatoře v Arecibu zjistili astronomové, že asteroid 2012 LZ1 je dvakrát větší, než se původně odhadovalo z jasnosti objektu. Jeho rozměry jsou takové, že by v případě srážky se Zemí způsobil rozsáhlou devastaci v globálním měřítku. Upřesněné parametry oběžné dráhy, rovněž na základě radarových sledování, nicméně slibují, že nejméně dalších 750 let žádná kolize s naší planetou nehrozí.
Asteroid 2102 LZ1 byl objeven 2012-06-10 na observatoři Siding Spring v Austrálii. Střediskem Minor Planet Center byl klasifikován jako potenciálně nebezpečný, jelikož předběžné stanovená dráha se přibližovala k Zemi na méně než 20 vzdáleností Měsíce. V Arecibu byl objekt pozorován 2012-06-19. Radar zkoumal polohu planetky, její velikost, rychlost rotace a tvar. Zjištěno bylo, že největší rozměr takřka kulového tělesa se pohybuje kolem 1 km a kolem osy se asteroid otočí jednou za 10 až 15 hodin. Ze zjištěného rozměru a se změřenou jasností plyne, že se musí jednat o velice tmavé těleso, odrážející pouhých 2 až 4% paprsků, které na ně dopadají.


2012-06-19 - Cassini

Status Report (2012-05-302012-06-05)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Goldstone 2012-06-06. Podle telemetrických dat zůstává sonda v dobré kondici. Výjimkou je ultrastabilní oscilátor, který je součástí rádiové aparatury a spektrometr CAPS [=Cassini Plasma Spectrometr], který je momentálně vypojen.
Završením akcí minulého týdne byl zákrytový experiment, při němž bylo nejprve přerušeno vysílání telemetrie a rádiový signál procházející přes prstence a atmosféru byl využit ke studiu jejich struktury.
Dne 2012-05-30 se uskutečnila kalibrace magnetometru, při níž sonda rotovala osm hodin podél osy X.
Čtyřhodinová kalibrace přístroje CAPS proběhla 2012-06-01. Bylo zahájeno a druhý den pokračovalo monitorování oblačnosti na Titanu. V činnosti byly kamery ISS [=Imaging Science Subsystem], spektrometry CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] a VIMS [=Visible and Infrared Mapping Spectrometer]. Přístroje ISS a VIMS navázaly poté na kampaň sledování oběžných drah měsíců Saturnu.
Telemetrie přijatá 2012-06-03 ukázala, že přístroj CAPS byl minulého dne odpojen, když začal odebírat nadměrný proud. Následně zareagoval proudový spínač SSPS [=Solid State Power Switch] a přerušil dodávku energie do spektrometru. Problémem se začali zabývat specialisté v řídícím týmu. Ostatní přístroje na palubě sondy pokračovaly v plánovaných operacích. Spektrograf UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] sledoval 13 hodin polární záře na Saturnu.
Téhož dne se ještě uskutečnil korekční manévr OTM-325 [=Orbit Trim Maneuver]. Malé motorky RCS [=Reaction Control Subsystem] změnily rychlost letu o 37 mm/s. OTM-325 nasměroval sondu před dalším průletem kolem Titanu (T-84).
Na schůzce konané 2012-06-04 se probíraly okolnosti závady na přístroji CAPS. Bylo rozhodnuto ponechat prozatím spektrometr mimo provoz, dokud nebudou příčiny anomálního chování zcela vysvětleny.
2012-06-04 sledoval přístroj VIMS neosvětlenou stranu prstenců. Pomocí rádiové aparatury se uskutečnil zákrytový experiment, kterým se provedla sondáž prstenců, ionosféry a horní troposféry. Vysílač pracoval ve třech frekvenčních pásmech S, X a Ka. Jelikož je vyřazen z provozu ultrastabilní oscilátor, referenční frekvence byla vysílána ze Země.


2012-06-14 - Saturn

Tropická jezera na Titanu

Sonda Cassini, kroužící kolem Saturnu, pozorovala metanová jezera v rovníkovém pásmu měsíce Titanu. Jezera, nebo spíše rozlehlé louže, přitom nejsou přechodným krátkodobým jevem. Jedno z jezer má rozlohu odpovídající polovině proslulého Velkého solného jezera (Great Salt Lake) v Utahu a je minimálně 1 m hluboké. Tato zpráva, vyplývající z posledních analýz dat z Cassini, je dost překvapující, protože dosavadní modely podmínek na Titanu mluvily o tom, že stálé nádrže tekutiny se mohou vyskytovat jen poblíž pólů.
Kde se bere tekutina, vyplňující takovéto "tropické" nádrže? Pravděpodobně z podzemí, analogicky, jako se v pozemských rovníkových pouštích vyskytují oázy. Pochopit, jakým způsobem se tvoří poblíž rovníku jezera nebo bažiny, znamená lépe poznat zákony počasí na měsíci. Stejně, jako na Zemi známe koloběh vody v atmosféře, Titan má svůj metanový cyklus. Metan v atmosféře Titanu se působením ultrafialových paprsků rozkládá a následně spojuje do komplikovaných organických molekul. Produkty složitých chemických reakcí jsou mj. i aminokyseliny, základní stavební bloky života. Existující modely zatím nedokázaly uspokojivě zodpovědět na otázku, jakým způsobem se metan do atmosféry doplňuje.
Nový model globální cirkulace metanu vychází z toho, že se metan odpařuje z rovníkových rezervoárů. Větrem je odnášen k pólům, kde pod vlivem nižších teplot kondenzuje, prší k zemi a shromažďuje se v polárních jezerech.
Poslední data získaná spektrometrem pracujícím ve viditelném a infračerveném oboru VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer] odhalila tmavé oblasti v rovníkovém regionu pojmenovaném Shangri-La, nedaleko místa, kde přistál evropský modul Huygens v roce 2005. Když Huygens přistál, teplo reflektoru dokázalo odpařit trochu metanu z povrchového materiálu, což ukazovalo na to, že modul dosedl ve "vlhkém" terénu. Tmavé skvrny na povrchu Titanu v podání přístroje VIMS jsou interpretovány jako plochy etanu nebo metanu, mělké nádrže s hloubkou tak možná po kotníky. Radar z výbavy Cassini už pozoroval jezera v polárním regionu, v nižších zeměpisných šířkách, ale žádné nádrže nezaznamenal.
Tropická jezera, zaznamenaná spektrometrem VIMS zůstala nezměněná od roku 2004. Pouze v jednom případě byl ale pozorován v rovníkových oblastech padající déšť a to jen v době podmínek "deštivého" období. Vědci se tudíž domnívají, že deště nemohou být jediným zdrojem, kterým se doplňuje metan odpařený z rovníkových jezer.
Linda Spiker[ová] z JPL shrnuje: "Mysleli jsme, že Titan má jednoduše rozsáhlé duny na rovníku a jezera na pólech. Nyní ale víme, že Titan je mnohem komplexnější, než jsme dříve připouštěli. Cassini má ještě mnoho příležitostí k průletu kolem měsíce, takže se těšíme, jak se tento příběh zaplní dalšími podrobnostmi."


2012-06-11 - Cassini

Status Report (2012-05-232012-05-29)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Goldstone 2012-05-30. Podle telemetrických dat zůstává sonda v dobré kondici. Výjimkou je ultrastabilní oscilátor, který je součástí rádiové aparatury.
Průletem kolem Titanu 2012-05-22 (viz předchozí zpráva) začala operace zvyšování sklonu oběžné dráhy, rozpočítaná na jeden rok. Periapsida se má přiblížit k Saturnu na vzdálenost prstence E. Naskytne se několik příležitostí uskutečnit zákrytové experimenty jednak pomocí rádiové aparatury a jednak spektrografem UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph], a prstence budou objektem snímkování ostatními optickými přístroji.
Kamery ISS [=Imaging Science Subsystem] ve třech případech navázaly na probíhající kampaň sledování orbitálních parametrů malých měsíců Saturnu. ISS a přístroje CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] a VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer] pokračovaly v monitorování Titanu.
2012-05-23 se uskutečnilo snímkování pro navigační účely. Experimenty ISS, CIRS, UVIS a VIMS společně sledovaly nezřetelné prstence D a G při nízkém fázovém úhlu.
2012-05-24 proběhlo pětihodinové měření mezihvězdného prachu detektorem CDA [=Cosmic Dust Analyzer]. Na pozemním rádiovém segmentu se vyskytla závada, která přerušila zpracování telemetrických dat z experimentů ISS a VIMS. Závada už byla odstraněna.
2012-05-25 sledovaly 15 hodin kamery ISS hvězdu Vega (αLyr). Pozorování sloužila k fotometrické kalibraci.
2012-05-26 proběhlo studium mezihvězdného prachu přístrojem CDA po dobu 13.5 h.
Dne 2012-05-27 se uskutečnila kalibrace magnetometru. Sonda při této operaci rotovala kolem osy Z a vysokozisková anténa byla zamířena k Zemi.
2012-05-28 prolétla Cassini apoapsidou dráhy ve vzdálenosti 2.3 mil. km od Saturnu. Rychlost v tomto bodě poklesla na 1.60 km/s (5771 km/h). Detektor prachu CDA provedl další 13.5 hodinové sledování mezihvězdného prachu.
2012-05-29 byl v objektivu kamer ISS po dobu 11 h nepravidelný měsíček Ymir. Tmavé těleso obíhá Saturn retrográdně ve vzdálenosti 23 mil. km. Koncem dne se uskutečnila oprava dráhy OTM-324 [=Orbit Trim Maneuver]. Hlavní raketový motor byl v chodu t=21.4 s a změnil rychlost letu o Δv=3.71 m/s. Jednalo se o úpravu trajektorie před dalším průletem kolem Titanu dne 2012-06-07.


2012-06-06 - Cassini

Status Report (2012-05-162012-05-22)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Goldstone 2012-05-23. Podle telemetrických dat zůstává sonda v dobré kondici. Výjimkou je ultrastabilní oscilátor, který je součástí rádiové aparatury.
Hlavní událostí minulého týdne bylo setkání T-83 s měsícem Titan, při němž radar v módu SAR [=Synthetic Aperture Rader] zhotovil další pás zobrazující povrch ve vysokém rozlišení dlouhý 6000 km . Ve dnech před průletem se hlavní pozornost soustředila na pozorování polárních září na Saturnu a dalších jevů na pólech planety. Tohoto zkoumání se zúčastnil spektrograf UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph], který následovaly další přístroje - spektrometr VIMS [=Visible and Infrared Spectrometer], kamery ISS [=Imaging Science Subsystem] a spektrometr CIRS [=Composite Infrared Spectrometer].
2012-05-17 byla přístroji ISS, CIRS a VIMS pod různými úhly a z různých vzdáleností monitorována oblačnost na Titanu.
Dne 2012-05-19 se sonda blížila k periapsidě a plazmový spektrometr CAPS [=Cassini Plasma Spectrometer] společně s přístroji ze sady MAPS [=Magnetospheric and Plasma Science] studoval situaci ve vnitřní rovníkové magnetosféře. Téhož dne se uskutečnila v záložním termínu oprava dráhy OTM-322 [=Orbit Trim Maneuver]. Malé motorky RCS [=Reaction Control Subsystem] byly v chodu t=73.5 s a změnily rychlost letu o Δv=0.083 m/s. Posunutí manévru do záložního okna bylo úmyslné a dovolilo optimalizovat dráhu.
2012-05-20 se uskutečnily tři hlavní pozorovací kampaně. První na řadě bylo optické studium měsíce Tethys s vysokým prostorovým rozlišením. CIRS mapoval přední polokouli (z hlediska směru pohybu kolem Saturnu), aby se potvrdila dříve zaznamenaná teplotní anomálie, aby se stanovily tepelné vlastnosti povrchu uvnitř a vně anomálie a aby se charakterizoval tvar a rozsah anomálie. Osvětlená polokoule vyzařovala dostatek energie, aby bylo možné použít detektor FP3, který je určen k pozorování s velkým prostorovým rozlišením. Experimenty CIRS, ISS a VIMS zhotovily mozaiku povrchu měsíce, která posloužila k sestavení globální mapy měsíce. Souběžně prováděl přístroj UVIS měření albeda tělesa. Zatímco sonda pozorovala Tethys, prolétla rychlostí 19.02 km/s (68460 km/h) nejnižším bodem momentální oběžné dráhy, nacházejícím se nad drahou měsíce Mimas.
Následně kamery ISS fotografovaly malý měsíc Methone, ke kterému se Cassini přiblížila na méně než 2000 km a měla tím první příležitost poznat geologickou stavbu, získat informace o chemickém složení a pochopit souvislosti měsíce se sytémem Saturnových prstenců. Dráha Methone leží asi 8500 km vně dráhy měsíce Mimas.
Posledním hlavním úkolem tohoto dne byla podle potřeb přístroje CAPS orientována sonda tak, aby dovolila optimální měření iontů a elektronů ve vnitřní magnetosféře. Souběžně byla zapojeny všechny přístroje ze souboru MAPS a věnovaly se pozorování s vysokým rozlišením. Podobná měření se konaly na rovníkové oběžné dráze dlouhodobě, aby pokryly delší období slunečního cyklu a zaznamenaly sezónní změny v magnetosféře.
Dne 2012-05-21 se optické přístroje ORS [=Optical Remote Sensing] zaměřily na zvětšující se disk Titanu a zahájily program studia nějvětšího Saturnova měsíce, připravený na průlet T-83.
Během průletu kolem Titanu 2012-05-22 sonda několikrát změnila orientaci ve všech třech osách, aby se velká parabolická anténa použitá při radarových pozorováních mohla zaměřit správným směrem a naopak, aby mohly být i další přístroje nasměrovány na potřebná místa. V okamžiku největšího přiblížení byla orientace udržována systémem reaktivních motorků RCS, které jsou v případech, kdy se na letu projevují účinky atmosféry, vhodnější než obvyklé silové setrvačníky. Dráha sondy vedla nad severním pólem Titanu. Gravitační působení měsíce změnilo sklon oběžné dráhy kolem Saturnu. Sonda přešla z téměř rovníkové dráhy (sklon 0.4°) na skloněnou pod úhlem 15.8°. Jednalo se o první gravitační asistenci ze série - po dokončení dalších sedmi manévrů bude rovina oběžné dráhy sondy skloněna k rovině rovníku Saturnu o 61.7°.


2012-06-04 - GRAIL

Plán splněn v předstihu

Projekt GRAIL, jehož úkolem je studium tělesa Měsíce, [=Gravity Recovery and Interior Laboratory] dokončil primární misi dříve, než se očekávalo. GRAIL tvoří dvojice sonda Ebb a Flow {=Odliv a Příliv}. Nyní se chystá prodloužení letu na období od konce srpna do začátku prosince.
V rámci mise GRAIL byla shromážděna cenná data týkající se vnitřní struktury a vývoje Měsíce. Poznatky lze za jistých předpokladů extrapolovat na Zemi a další kamenné sousedy ve vnitřním prostoru Sluneční soustavy.
Od 2012-03-08 byly sondy v nepřetržitém provozu 89 dní. Z oběžné dráhy procházející nad póly, byla shromážděna měření pokrývající celý povrch - a hned třikrát. Přístroj Lunar Gravity Ranging System umístěný na obou družicích vysílá rádiové signály, které se dají interpretovat jako mapa gravitačního pole Měsíce s vysokým rozlišením. Poslední údaje dorazily 2012-05-29. Přístroj pak byl v 17:00 UT vypojen. Mnohé z úkolů projektu mohly být splněny už po analýze údajů z poloviny primární mise. GRAIL předal na Zemi 99.99% dat, které mohly být zaznamenány. To svědčí o perfektní práci sond, přístrojů a spojové sítě DSN, ale i o bezchybné práci odborníků, kteří připravovali sondy před startem do vesmíru a o schopnostech současného řídícího týmu.
Obě sondy zůstanou mimo provoz až do 2012-08-30. Mezitím budou muset přečkat měsíční zatmění, k němuž dojde 2012-06-04. S nepříznivými efekty zatmění, tzn. výpadkem výroby energie ve fotovoltaických článcích a náhlými změnami teploty, se počítalo a neměly by ohrozit funkci sond. Původně se sice počítalo s tím, že se celá mise uskuteční mezi dvěma měsíčními zatměními, ale po dosavadním průběhu letu panuje mezi techniky přesvědčení, že nadcházející zatmění sondám neuškodí.
V plánu prodloužené mise je provádět měření s vyšším rozlišením. Oběžná dráha bude snížena na nejmenší bezpečnou výšku. Znamená to, že GRAIL klesne z 60 km na průměrných 23 km. Nad některými povrchovými útvary budou sondy přelétat ve výšce pouhých 8 km.
Kromě hlavních přístrojů určených ke studiu gravitačního pole má pokračovat i experiment poskytnutý středoškolským studentům MoonKAM [=Moon Knowledge Acquired by Middle school students], což je kamera k výukovým a propagačním účelům. Do programu MoonKAM, který má na starosti bývalá astronautka Sally Ride[ová], se dosud zapojilo asi 70 tis. středoškoláků.


2012-06-03 - Cassini

Status Report (2012-05-092012-05-15)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Goldstone 2012-05-15. Podle telemetrických dat zůstává sonda v dobré kondici. Výjimkou je ultrastabilní oscilátor, který je součástí rádiové aparatury.
V době, kdy se sonda blížila k apoapsidě dráhy, prováděly přístroje MAPS [=Magnetospheric and Plasma Science] měření vnější magnetosféry Saturnu v nízkých geografických šířkách. Tato pozorování pokračovala skoro celý týden. Mezitím kamery ISS [=Imaging Science Subsystem] a ostatní optické přístroje ORS [=Optical Remote Sensing] opakovaly snímkování Titanu. Sledovány byly oblačné formace pod různými fázovými úhly a z různých vzdáleností.
Dne 2012-05-11 dosáhla Cassini ve vzdálenosti 2.4 mil. km apoapsidy a zahájila další oběh kolem Saturnu. Relativní rychlost vůči planetě činila 1.52 km/s (5488 km/h). Po dobu 8 hodin se pozornost soustředila na malý měsíček Erriapus. Tmavé těleso o průměru asi 10 km obíhá kolem planety jednou za 871 dní ve vzdálenosti asi 17 mil. km.
2012-05-13 bylo zhotoveno pět navigačních snímků měsíce Rhea na hvězdném pozadí. Provedla se korekce dráhy OTM-321 [=Orbit Trim Maneuver]. Hlavní raketový motor změnil rychlost letu o Δv=8.3 m/s. Manévr upravil trajektorii před nadcházejícím průletem T-83 kolem Titanu, který se uskuteční 2012-05-22 ve výšce 955 km nad měsícem.
2012-05-14 byl kalibrován magnetometr. Sonda přitom rotovala kolem osy X. Spektrograf UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] začal několikadenní sérii pozorování jevů nad pólem Saturnu. Stejný prostor sledovaly přístroje VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer], ISS [=Imaging Science Subsystem] a CIRS [=Composite Infrared Spectrometer].
2012-05-15 byl znovu zpovozněn detektor prachu CDA [=Cosmic Dust Analyzer], který před týdnem opakovaně vykazoval jisté anomálie, a tentokrát od začátku pracoval normálně.


Archiv:

  1. Aktuální novinky
  2. Květen 2012
  3. Duben 2012
  4. Březen 2012
  5. Únor 2012
  6. Leden 2012
  7. Prosinec 2011
  8. Listopad 2011
  9. Říjen 2011
  10. Září 2011
  11. Srpen 2011
  12. Červenec 2011
  13. Červen 2011
  14. Květen 2011
  15. Duben 2011
  16. Březen 2011
  17. Únor 2011
  18. Leden 2011
  19. Prosinec 2010
  20. Listopad 2010
  21. Říjen 2010
  22. Září 2010
  23. Srpen 2010
  24. Červenec 2010
  25. Červen 2010
  26. Květen 2010
  27. Duben 2010
  28. Březen 2010
  29. Únor 2010
  30. Leden 2010
  31. Prosinec 2009
  32. Listopad 2009
  33. Říjen 2009
  34. Září 2009
  35. Srpen 2009
  36. Červenec 2009
  37. Červen 2009
  38. Květen 2009
  39. Duben 2009
  40. Březen 2009
  41. Únor 2009
  42. Leden 2009
  43. Prosinec 2008
  44. Listopad 2008
  45. Říjen 2008
  46. Září 2008
  47. Srpen 2008
  48. Červenec 2008
  49. Červen 2008
  50. Květen 2008
  51. Duben 2008
  52. Březen 2008
  53. Únor 2008
  54. Leden 2008
  55. Prosinec 2007
  56. Listopad 2007
  57. Říjen 2007
  58. Září 2007
  59. Srpen 2007
  60. Červenec 2007
  61. Červen 2007
  62. Květen 2007
  63. Duben 2007
  64. Březen 2007
  65. Únor 2007
  66. Leden 2007
  67. Prosinec 2006
  68. Listopad 2006
  69. Říjen 2006
  70. Září 2006
  71. Srpen 2006
  72. Červenec 2006
  73. Červen 2006
  74. Květen 2006
  75. Duben 2006
  76. Březen 2006
  77. Únor 2006
  78. Leden 2006
  79. Prosinec 2005
  80. Listopad 2005
  81. Říjen 2005
  82. Září 2005
  83. Srpen 2005
  84. Červenec 2005
  85. Červen 2005
  86. Květen 2005
  87. Duben 2005
  88. Březen 2005
  89. Únor 2005
  90. Leden 2005
  91. Prosinec 2004
  92. Listopad 2004
  93. Říjen 2004
  94. Září 2004
  95. Srpen 2004
  96. Červenec 2004
  97. Červen 2004
  98. Květen 2004
  99. Duben 2004
  100. Březen 2004
  101. Únor 2004
  102. Leden 2004
  103. Prosinec 2003
  104. Listopad 2003


Reakce čtenářů (číst/přidat)

Počet reakcí: 25
Poslední: 2013-03-21 14:07:23


(originál je na http://spaceprobes.kosmo.cz/index.php?sekce=hotnews)

Stránka byla vygenerována za 0.122651 vteřiny.