V zákonu o rozpočtu NASA na fiskální roky 2011 až 2013, který včera podepsal prezident Barack Obama, jsou uvedeny základní požadavky na nový těžký nosič s termínem prvního startu do 31.12.2016.
Otevírám tedy nové téma, do něhož současně kopíruji kritická zamyšlení, která se před týdnem objevila v nesouvisejícím tématu "Čínské plánované starty družic".

-------
člověk:
Je sice možné, že roku 2016 bude SDHLV hotový, ovšem docela by mne zajímalo využití nosiče s nosností 60 až 80 tun na LEO ... pro nosič o 80 a více tunách zrovna moc efektivní využití nevidím. ISS bude létat ještě řadu let po roce 2016 a bude spolehlivě obsluhována lacinými Sojuzy i Orionem, měsíční program Obama stopnul, takže pro nosnost 80 tun v období 2016-2020 moc efektivní užití nevidím - stavba ISS- II z 80 tunových modulů zatím není v plánu .
Při vývoji Saturnu-5 bylo už několik roků před jeho prvním startem přesně "nalajnováno" ,co ponese a k čemu přesně bude využit :
= Jeden pokusný start u Země, dva starty s obletem Měsíce a pak 10 letů na Měsíc Apollo 11-20 / 18 až 20 byly zrušeny později/ - tak měl Saturn-5 minimálně 13 startů "zagarantováno" s jistotou.
Proto mne udivuje, že 5 let před startem SDHLV zatím patrně není "příliš jasno" v oněch 80 tunových nákladech, které by měl tahat na orbit. Jeden start ročně je přitom jistě málo, to by ho mohli rovnou hodit do šrotu.

-------
Conquistador:
Obama americké plány o letech dál jak na LEO zazdil na neurčito naprosto ve všem. Takže s této strany krom deziluze nic nečekám.
Jinak co se týče využitelnosti 80 a více tunovych nosičů, možnosti jsou veliké jak Hi-tech težké a výkoné meziplanetární sondy, exprerimentalní moduly na družice až po moduly stanic, teleskopů atd. využití takových modulů bude ovšem dost rozšiřené až budeme mít trvalou stanici na měsici či na jiném tělese.

A vy čekáte, že se na nějaký asteroid poletí (já tedy ne, alespoň ne do roku 2025), podle mne to je pouze politická a lobystická blamáž, opět bude NASA platit nadnárodní koncerny, které budou vypracovávat nové a nové studie, jak to dělala poslední desetiletí, ale reálný výsledek bude skoro nulový a dopadne to jako program Constalation (kterému jsem i přes určité výtky fandil), velké sliby rozjetá práce a v půlce přijde nová politická garnitura a vše co se udělalo pošle opět do kytek, a vypracuje novou koncepci.

------
Protože dotaz směřoval na mne, odpovídám: Zdá se mi, že to berou vážně. Uvidíme, jak se to bude vyvíjet.

ak som to správne pochopil, tak základná otázka o ktorej by sa v tejto téme malo debatovať, je:
či ten 80 toňák keď (ak vôbec-jestli vůbec? ) ho vyvinú, budú mať na čo používať?

použiť by sa to dalo.. keď ho už vyvinú, tak samozrejme budú musieť preň nájsť nejaké využitie (inak by si muselo pár ľudí "hodiť mašľu")
ale jeho komerčné využitie, je absolútne mimo mysu
čiže, podľa mojich "dogiem" im bude na prd, a po čase skončí ako saturn 5, potom nasa zistí že je zase "v ofsajde"

citace:

---

ak som to správne pochopil, tak základná otázka o ktorej by sa v tejto téme malo debatovať, je:
či ten 80 toňák keď (ak vôbec-jestli vůbec? ) ho vyvinú, budú mať na čo používať?

---

ako je to vobec v tom rozpocte definovane? ma tu 80tonovu raketu vyvijat a prevadzkovat NASA? alebo nejaky sukromny dodavatel? sukromnici by si mozno naklady nasli (komercne stanice, komercne oblety mesiaca, sondy a teleskopy pre NASA, prinajhorsom mozu naraz vypustat styri 20tonove druzice)
Ovsem NASA so svojimi cenami a procesmi je mimo hru...

"ako je to vobec v tom rozpocte definovane?"
"kongresová superraketa"?
pochopil som to tak, že ju má vyvinúť nasa, v spolupráci s jej doterajšími subdodávateľmi pre raketoplán
a v "ideovom návrhu" (či čo to má byť?) stojí aj zmienka o tom že je žiadúce (bolo by..) aby prevzala bostery z raketoplánu
možnosť komerčného využitia, sa tam radšej ani nespomína, pričom ale predpokladajú, že výsledná cena, bude v rozsahu komerčných rakiet

v "kongresovej dogme" nie je vyslovene spomenuté že by to mal byť sidemount, ani požiadavka 80 ton tomu nezodpovedá
takže ako sidemount to rozhodne vypadať nebude

poznáte tú rozprávku?
musíš prísť, ani oblečený - ani nahý, ani obutý - ani bosí, pešo - ale kráčať po zemi nesmieš..

"kongresová objednávka" mi príde ako to zadanie z rozprávky [Upraveno 13.10.2010 alamo]

citace:

---

"ako je to vobec v tom rozpocte definovane?"
"kongresová superraketa"?
pochopil som to tak, že ju má vyvinúť nasa, v spolupráci s jej doterajšími subdodávateľmi pre raketoplán
a v "ideovom návrhu" (či čo to má byť?) stojí aj zmienka o tom že je žiadúce (bolo by..) aby prevzala bostery z raketoplánu
možnosť komerčného využitia, sa tam radšej ani nespomína, pričom ale predpokladajú, že výsledná cena, bude v rozsahu komerčných rakiet

v "kongresovej dogme" nie je vyslovene spomenuté že by to mal byť sidemount, ani požiadavka 80 ton tomu nezodpovedá
takže ako sidemount to rozhodne vypadať nebude

poznáte tú rozprávku?
musíš prísť, ani oblečený - ani nahý, ani obutý - ani bosí, pešo - ale kráčať po zemi nesmieš..

"kongresová objednávka" mi príde ako to zadanie z rozprávky [Upraveno 13.10.2010 alamo]

---

Doufám, že SRB zahodí a spíše vyvinou něco takového: http://www.astronautix.com/lvs/delde94t.htm
Kongresákům bych to velmi přál.

"pretoze ti su uz prirasteni k statnemu rozpoctu"

mám pre to, lepší výraz - "prirastený k cecku"
bohužiaľ ten akosi "vyschol", a aj naďalej "schne"
a očakávanie že sa opäť hojne naplní, je beznádejné

"Doufám, že SRB zahodí a spíše vyvinou něco takového: http://www.astronautix.com/lvs/delde94t.htm"

to by som chcel aj ja, bohužiaľ je to až príliš rozumné, a nasa tu už, momentálne podľa všetkého, nie je na to, aby robila rozumné veci
takže radšej ani nedúfam.. potom, ak sa moje pesimistické "dúfanie" nesplní, mám šancu, zažiť príjemné prekvapenie

No já nevím, SRB bych zahodil jenom pokud by nový stupeň s RS-68 nebo jiným motorem vycházel výrazně levněji. Jinak po x letech vývoje zjistí, že stojí stejně nebo víc než SRB při poloviční bezpečnosti. A vyvíjet 80 t raketu nemá smysl, dokud není schválený dlouhodobý program její využitelnosti, a to může být jedině základna na Měsíci nebo Mars. Pro jiné účely nemá smysl supernosič vyvíjet.

citace:

---

Je to pravda 80ti tunový náklaďák je nanic, když se rozjede pracovní činost na Měsíci a na Marsu tak bude potřeba alespoň 120ti tunový nosič

---

Space Launch System má mít tedy v základní versi (core elemnts)včetně vrchního stupně nosnost na LEO mírně větší než Saturn 5 - min. 130 MT, ale má mít i schopnost v praktickém rozsahu evoluční vývoj pro vyšší nosnosti i evoluční zahrnutí nových technologií v budoucnu.

Falcon XX by to řešil. Ovšem NASA by to nebyla, kdo by to vyvíjel, takže to asi neprojde...

citace:

---

14.11.2010 - 18:20 - dusan (z jiného tématu)

Omlouvám se, pokud mi něco zásadního uniklo, nicméně v posledním LK (TP, NASA - Nový směr ve starých kolejích) se uvádí, že NASA má okamžitě začít stavět novou raketu nosnosti 70-100 tun na LEO, operační má být do konce roku 2016... Co má toto monstrum vynášet? (Těch šest let, za které má být raketa operační je docela blízko a odpovídající užitečná zatížení o této hmotnosti jaksi nevidím...)

---

na prvý pohľad mi na špici chýba raketa záchranného systému. Vymysleli to nejako ináč?

citace:

---

na prvý pohľad mi na špici chýba raketa záchranného systému. Vymysleli to nejako ináč?

---

8.7. by měla být známa finální konfigurace SLS, jejímž hlavním dodavatelem bude Boeing.
Znám je zatím průměr prvního i druhého stupně 8.4m. Motory SSME RS-25D, J-2X a 4 nebo 5-ti segment SRB. Uvažuje se ale i o kerolox boostrech.
Nicméně ATK má už smlouvu na 10 boosterů a mohou podporovat až 11 letů SLS.
Je také pozoruhodné, že ATK navrhuje použití boosterů v rozšířeném módu s vyšším provozním tlakem nebo lehčí tryskou bez znovupoužití, čímž chtějí ušetřit několik set mil dolarů.
http://www.nasaspaceflight.com/2011/06/managers-sls-announcement-after-sd-hlv-victory/

NASA vytrvale otálí s vybíráním architektury pro SLS... a kongres by už zajímalo proč to tak dlouho trvá. Konečné rozhodnutí mělo přijít na jaře, pak v červnu, pak na počátku července a nyní NASA doufá že na konci léta. Bolden prý nechce spěchat na zásadní rozhodnutí, které bude řídit činnost NASA po celá desetiletí. Hlásá, že budoucnost US pilotované kosmonautiky je jasná... tedy v souvislosti s vývojem komerčních lodí a MPCV.
NASA minulý měsíc předložila návrh SLS dvěma separátním organizacím k posouzení jeho nákladů, což je prý příčinou dalšího zpoždění.
http://www.space.com/12252-congress-nasa-chief-space-launch-system-designs.html

budoucnost je jasna... az do dalsieho volebneho obdobia. Uz je to jak telenovela. Dovolim si tipovat ze ziadny SLS nebude, a MPCV bude len preto, ze uz je prakticky postaveny a zacinaju skusky.
Mimochodom, nevyznam sa sice v procedurach NASA, ale mam pocit ze je tam tolko dohladu a auditov a senatnych sedeni a janeviemcoho, ze pricinou nedodrzania rozpoctov a harmonogramov nie je nedostatok dohladu, ale dohlad samotny.

http://www.nasaspaceflight.com/2011/06/sls-decision-nasa-two-phase-approach/
http://www.aviationweek.com/aw/generic/story.jsp?id=news/awx/2011/06/16/awx_06_16_2011_p0-337088.xml&channel=space

nasa zverejnila plan - ako sa spomina v tom clanku pre "worst-case" situaciu (ie. podla clanku slabe financovanie):

2017 - 1.let, mpcv (orion) bez posadky, oblet mesiaca
2021 - 2.let, s posadkou, oblet mesiaca
...
2024 - 1.let nakladnej verzie
...
2032 - 1.let uplne vyvinutej verzie - aj s novym US

inak, ten text je dost pesimisticky, v podstate to vyzera, ze cast politikov to chce zrusit, tak to roztahali na dost dlhu dobu s malym mnozstvom letov...

http://www.nasaspaceflight.com/2011/07/preliminary-nasa-evolved-sls-vehicle-21-years-away/ [Edited on 28.7.2011 Agamemnon]

citace:

---

inak, ten text je dost pesimisticky, v podstate to vyzera, ze cast politikov to chce zrusit, tak to roztahali na dost dlhu dobu s malym mnozstvom letov...

---

dajme tomu že by sa Kennedy okolo roku 1960 rozhodol, že program mercury aj geminy, budú skúšať činnosť v kozme až po tom čo bude hotová raketa nova (základná verzia 200 ton LEO), však keď je supernosič všetko môže byť väčšie..

otázka je či by program mercury a gemini, dokázali supernosič využiť?
podľa mňa nie.. celú vec by to iba zdržovalo a predražovalo, čakali by sme na prví krok na mesiaci dodnes

pred letom na mars a finálnym návratom na mesiac, potrbujeme program "gemini na steroidich"
neurobil dnes náhodou "Kennedy" zlé rozhodnutie?

citace:

---

nasa zverejnila plan - ako sa spomina v tom clanku pre "worst-case" situaciu (ie. podla clanku slabe financovanie):

2017 - 1.let, mpcv (orion) bez posadky, oblet mesiaca
2021 - 2.let, s posadkou, oblet mesiaca
...
2024 - 1.let nakladnej verzie
...
2032 - 1.let uplne vyvinutej verzie - aj s novym US

inak, ten text je dost pesimisticky, v podstate to vyzera, ze cast politikov to chce zrusit, tak to roztahali na dost dlhu dobu s malym mnozstvom letov...

Agamemnon

---

citace:

---

Zlatý program Constellation!

---

citace:

---

a v com bol zlaty? ved ho tiez zrusili. Len SLS bude zrejme rekorder v dlzke trvania - skonci skor nez zacal.

---

"a v com bol zlaty?"

v tom koľko peňazí zožral..

A SLS nesežere prachy. Podle mne, zežere při tom rozvláčném harmonogramu o několik řádu miliard více.

veď práve..
čo keď ide práve o to?
presvedčiť verejnosť, že lety do vesmíru sú hnusne drahé, a navždy také zostanú..

Vyzera to tak, ze zo SLS sa vykluje Constellation 2.0. Najlepsie by bolo, ak by to cele zrusili a peniaze dali spolocnostiam ako SpaceX ci ULA. Ale to neprejde cez kongress, kde sedi mnoho politikov ktorym ide len o to aby NASA nadalej zamestnavala ludi v ich statoch, a buducnost vesmirneho programu maju na haku.

citace:

---

nasa zverejnila plan ... inak, ten text je dost pesimisticky, v podstate to vyzera, ze cast politikov to chce zrusit, tak to roztahali na dost dlhu dobu s malym mnozstvom letov...

---

http://www.kosmonaut.cz/
Tomáš Přibyl
"Číst si plány týkající se zamýšlené americké superrakety SLS začíná být krapet depresivní... Program byl silně rozvolněn a prořídnut. Aneb první mise SLS-1 je plánovaná na prosinec 2017 (ještě nedávno to byl rok 2016), kdy se loď MPCV/Orion vydá na bezpilotní cestu k Měsíci. Na druhý start SLS-2 si ovšem budeme muset počkat další čtyři roky! Potom se bude létat jednou ročně s postupnými modernizacemi rakety tak, že finální konfigurace bude zalétána v roce 2031. (Ať mi nikdo nevykládá, že jeden jediný start ročně s nutností placení veškerých fixních či variabilních nákladů nebude ještě horší ekonomickou "koulí na noze", než nedávno skončené raketoplány...) Aktuální "letový řád" superrakety SLS je následující:
# SLS-1 (prosinec 2017): bezpilotní cesta kolem Měsíce.
# SLS-2 (srpen 2021): pilotovaná cesta kolem Měsíce.
# SLS-3 (srpen 2022): pilotovaná cesta kolem Měsíce.
# SLS-4 (srpen 2023): pilotovaná cesta kolem Měsíce.
# SLS-5 (srpen 2024): bezpilotní test rakety s novými pomocnými motory na kapalná paliva.
# SLS-6 (srpen 2025): pilotovaná mise k asteroidu.
# SLS-7 (srpen 2026): cíl nestanoven (test nových hlavních motorů RS-25E: předchozí rakety měly využívat zásoby SSME z programu raketoplánů).
# SLS-8, -9 a -10 (srpen 2027, srpen 2028 a srpen 2029): mise k asteroidům?
# SLS-11 (srpen 2030): první let s pěti motory RS-25E v prvním stupni (dosud se používaly jen tři motory), bezpilotní.
# SLS-12 (srpen 2031): pilotovaná mise k asteroidu?
# SLS-13 (srpen 2032): první let s novým horním stupněm (se třemi motory J-2X), kdy má být dosaženo plné kapacity přes 130 tun nákladu. Jde o finální konfiguraci rakety. Mise bude bezpilotní."

ja len dodám
presne to isté ako keby sa Kennedy rozhodol že lietať sa nebude kým nedokončia superraketu NOVA
na lety raz do roka okolo mesiaca, a raz za štyri roky k asteroidu, žiaden supernosič netreba, pretože aj s EELV by to bolo lacnejšie, o nosiči 50 ton už ani nehovorím [Upraveno 28.7.2011 alamo]

potrebujem preložiť do angličtiny vetu
"som presvedčený, že rozvoj pilotovanej kozmonautiky v hlbokom vesmíre, najviac urýchli zákon, navždy zakazujúci NASA, vyvíjať akékoľvek nosiče, a dopravné systémy zem - leo"

citace:

---

potrebujem preložiť do angličtiny vetu
"som presvedčený, že rozvoj pilotovanej kozmonautiky v hlbokom vesmíre, najviac urýchli zákon, navždy zakazujúci NASA, vyvíjať akékoľvek nosiče, a dopravné systémy zem - leo"

---

díky
uvidíme ako dlho to tam vydrží, z dôvodov gramatickej správnosti

a už je to preč..
to bola rýchla debata

citace:

---

a už je to preč..
to bola rýchla debata

---

nedostal som ban
bolo to tu http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?board=44.0
iba tú tému zmazali.. asi chris bergin..

Amerika... vzor svetové demokracie Dlouho to téma tam nepobylo

ehm..
bolo to trochu (dosť) "trolovské", a predčasné http://cs.wikipedia.org/wiki/Troll_%28internet%29
o pár rokov na to prídu sami

http://vat.pravda.sk/zem-vesmirom-sprevadza-trojsky-asteroid-fpx-/sk_vvesmir.asp?c=A110729_091243_sk_vvesmir_p09

vida, SLS a MPCV mozno maju destinaciu

Posadit tam trvalou automatickou povrchovou zakladnu.
Problem je, ze se otaci a tak by musel "skakaci" robonaut natahnout kabel na druhou stranu pro druhou nataceci parabolu (druhy TRX).
Povrchova stanice (privrtala by se k povrchu, aby neodletla) by mohla udelat hluboky vrt a ziskat vzorky z jadra kamene pro naslednou analyzu v palubni laboratori. Fajn by bylo, kdyz by soucasti landeru byl dobrej optickej teleskop pro sledovani L bodu, je celkem mozny, ze v L bodech je vicero kamenu...byt malejch i do 30m.
Mozna v budoucnu by se tenhle trojan mohl osadit KPL/TPH motorama a dotlacil by se na HEO orbitu, uvnitr by se "vydlabal", vystrikal specialnima plastama-kompozitama, aby neunikl vzduch a mohla by vzniknout nejvetsi stanice, pripadne i pretlakovana lodenice...pro smontovani sond/planetoletu/druzic v teplem pohodlnem prostredi a nasledne by se lod vypustila.
Mohlo by to vypadat podobne jako v jednom z dilu StarGate-Atlantis, kde SGA tym objevi na orbite kamen a v kameni stanici s lodenici a kde vsichni lidi jsou v tom Wrejtim skladovacim zarizenim, kde na konci dilu z lodenice odleti v raketoplanu a pristanou s nim na planete.
Rekl bych, ze osazeni trojanu LH/LOX motory a dvema povrchovejma nadrzema bychom zvladli uz dnes a mit obri HEO (http://en.wikipedia.org/wiki/Low_Earth_orbit) zakladnu, pripadne na GEO (jednodussi telekomunikace) by mohla byt dobra vec.
Steny by se nechali silne 30-50m, vnitrek by se pokryl vhodnou chemickou slouceninou (neco jako nastrikanej akrylat-kompozit). Pri rotaci by to mohlo mit vlastni umelou gravitaci a hangar pro lodenici (mimo dalsich hangaru pro bezne zasobovani) by mohl mit 40m tlakove dvere s vnitrnim prostorem ve tvaru valce o prumeru 40-60m a delce 130m. To by se stavel planetolet.

Avsak asi pred pul rokem jsem cetl, ze Zeme ma jeste dalsi "mesic" o prumeru cca 5km v asi (to uz si presne nepamatuju) 3milion km vzdalenosti na zvlastni draze.
Uz nevim kde jsem to cetl, kazdopadne pred lety jsem cetl par clanku o tom, ze v L bodech Zeme-Mesic a v L bodech Slunce-Zeme by mohlo byt docela dost velkych kamenu pro vytvoreni stale (hlavne vedecke-astro) zakladny v L bode.
Predstavte si kamen o prumeru 800m v L4/5 Slunce-Zeme a na nem rada optickych teleskopu se zrcadly o prumeru 30m, s radioteleskopy o prumeru 100m az do 400GHz (submilimetrova pasma) a na dalsim kameni sada parabol/FSO pro vytvoreni telko retlanslacni druzice...to by znamenalo, ze i kdyz by se Mars schoval za Slunce, tak s nim spojeni bude nonstop. Stredisko rizeni MSL/MRO by nemuselo cekat na volne okno v kapacite DSN 70m parabol (uz ted jsou pretizene provozem a vsichni cekaji na volnou kapacitu....neco jako kdyz je v okresnim meste jen jedna BTS GSM operatora, ktera umi 14 hovoru soucasne (2 radiokanaly)...vsichni by cekali, az nekdo domluvi...viz situace okolo Vanoc a Silvestra), protoze 50m parabola trvale namirena na Mars na vsech pasmech a druha 20m parabola namirena trvale na Zem by spolu s pozemnim segmentem (na Mars z "druhe" strany) zajistilo trvale nonstop spojeni s Marsem. Ta 20m parabola by resila komplexni data z L retlanslacni stanice pro celou SOL, takze dalsi 80m parabola pro Jupiterovy sondy (nebo Saturnovy, Neptunovy atd..)..cili hlubokej vesmir by zajistila dalsi nonstop spojeni. Hlavni router na tomto telko trojanu by vse nasmeroval do te hlavni 20m paraboly (Ka/W/M pasma pro GEO telko druzice a z/do GEO <> Zem) pro nonstop spojeni se Zemi.

Nebo si predstavte mensiho trojana na jehoz povrch by se do vsech stran nainstalovalo takovejch 20 "Kepler teleskopu", v podstate by to obsahlo celej vesmir 360st dokola. Z tohoto trojana-hledace planet by mirila 15m parabola v W pasmu smerem na toho telko-trojana pro retlanslaci k Zemi. Umoznilo by to posilat nezpracovana data z tohoto super Keplera v obrovskem mnozstvi dat a tim zlepsit vedeckou praci na Zemi pri vypoctech. Dokazalo by to najit daleko vice druhejch Zemi. A pokud by jednou bylo hromada serverovych farem na bazi kvantovejch pocitacu, tak bychom druhe Zeme z 360st vesmiru nasli do 3 let temer vsechny z Mlecne drahy.

Predpokladam, ze takovehle kameny budou pro dalsi astro vyzkum klicove. Cili nikoliv je "vytezit", ale naopak je upravit jako vedecke baze. Mozna by takovej FH mohl do nitra trojana odvezt vypocetni farmu superserveru potopenou do tekuteho helia (ve vesmiru uvnitr trojana by bylo jednodussi udrzovat nizkou teplotu), aby chodili uz jen predzvejkana data.

Asi bych neviděl objev tohoto NEO jako kdovíjakou senzaci, jak se všude tak píše. Nevím sice od kdy se koorbitální NEO asteroid už dá nazvat vyloženě typickým Trojanem, ale 2010 TK7 má stále excentricitu 0.2 a sklon 20°. Díky tomu se jeho poloha vůči Zemi pohybuje od L4 až k L3. Jsou tu samozřejmě i další koorbitální asteroidy, kvazisatelity Země jako třeba zmiňovaný 3753 Cruithne. Nebo další 'kosm.smetí' s malou excentricitou, sklonem, ale i hmotností jako 2002 AA29, 2003 YN107, 2004 GU9, 2001 GO2 a další... Pravda ale, 2010 TK7 se narozdíl od ostatních nedostává za bod L3 a nepokračuje až L5, ale vrací se zpět k L4. Čili zůstává 'jakoby' na halo orbitě SEL4, i když je to opravdu tedy obrovská orbita. Trochu mne to připadá jako další honba NASA za senzací, no ale budiž. SLS/MPCV to teď asi potřebuje

http://en.wikipedia.org/wiki/3753_Cruithne

feature=related

konečne vidíme odhad nákladov
http://www.spacepolitics.com/2011/08/05/report-estimates-slsmpcv-cost-at-up-to-38-billion-through-2021/
http://nasawatch.com/archives/2011/08/sls-a-rarely-fl.html
SLS a orion zožerú 38 miliárd dolárov do roku 2021

chce sa vám niekomu počítať koľko štartov EELV a falcon 9 by za to bolo?

myslím že SLS práve zabili..

SLS zabili, keď zverejnili to schedule letov

chce sa vám niekomu počítať koľko štartov EELV a falcon 9 by za to bolo?

myslím že SLS práve zabili..

keby to aj prešlo..
o tých desať rokov, keď sa začne riešiť čo bude stáť "vrchný segment", teda užitočné zaťaženie, a vôbec riešiť čo budú tou príšernosťou vynášať na LEO a odkiaľ na to vziať peniaze, to by bolo ešte len ródeo

Tak nejak se modlim, aby se do te doby zkomercionalizoval kosmicky prumysl.
Je jasne, ze zakladni vyzkum + ISS s profi kosmonautama zustat musi.
Ale je treba aby nekdo udelal pobidku pro dolovani na Mesici nebo na NEO objektech (asi asi spis, nebyl by zapotrebi lander) v ekonomicke navratnosti.
Otazkou je, kolik tun platiny, zlata je treba privezt, aby se to zaplatilo. Kolik by Dragon nakladni kabina dokazala snest na Zem tun cisteho materialu (Cina i Bolivie si zacinaji hlidat i lithium, a jen tak mimochodem v ruskych vodikovych bombach je lithium8).

citace:

---

# SLS-1 (prosinec 2017): bezpilotní cesta kolem Měsíce.

---

citace:

---

# SLS-2 (srpen 2021): pilotovaná cesta kolem Měsíce.

---

citace:

---

# SLS-3 (srpen 2022): pilotovaná cesta kolem Měsíce.

---

citace:

---

# SLS-4 (srpen 2023): pilotovaná cesta kolem Měsíce.

---

citace:

---

# SLS-5 (srpen 2024): bezpilotní test rakety s novými pomocnými motory na kapalná paliva.

---

citace:

---

# SLS-6 (srpen 2025): pilotovaná mise k asteroidu.

---

citace:

---

Kolik by Dragon nakladni kabina dokazala snest na Zem tun cisteho materialu

---

uz tradicne tu vypisujem moje nelichotive nazory na efektivitu "statnej" kozmonautiky, a uz tradicne sa mi vzdy niekto snazi moj nazor vyvraciat s tym, ze komercaci len vyuzivaju uz vymyslene veci, ze NASA najprv musela postavit infrastrukturu, ze komercaci su nebezpecni atd. Nikdy som nepochopil tieto argumenty, ved NASA taktiez stavia na uz vymyslenych veciach, taktiez vyuziva uz existujucu infarstrukturu, a ohladom bezpecnosti urobila pri raketoplane zopar vylozene hazardnych rozhodnuti, ale asi je to skor otazka osobnych preferencii, nez konkretnych argumentov.

Som zvedavy kedy aj ti najzarytejsi zastancovia doterajsieho sposobu kozmonautiky zmenia nazor. Ci to je uz teraz, alebo az ked si NASA za vyvoj novej rakety zapyta 100mld. dolarov a vyvoj potrva 50 rokov...

citace:

---

uz tradicne tu vypisujem moje nelichotive nazory na efektivitu "statnej" kozmonautiky, a uz tradicne sa mi vzdy niekto snazi moj nazor vyvraciat s tym, ze komercaci len vyuzivaju uz vymyslene veci...

---

citace:

---

Podivejte se na historii vypocetni techniky

---

citace:

---

citace:

---

Podivejte se na historii vypocetni techniky

---

nemyslim, ze toto je dobra analogia... v rak. technike, na rozdiel od vyp. techniky, nebol ziaden prevratny objav, ktory by zlacnil vyrobu

---

citace:

---

citace:

---

Podivejte se na historii vypocetni techniky

---

nemyslim, ze toto je dobra analogia... v rak. technike, na rozdiel od vyp. techniky, nebol ziaden prevratny objav, ktory by zlacnil vyrobu

---

podla mojho nazoru existuje dost napadov, ktore by boli krokom vpred, lenze vacsinou po uvodnom podvyzivenom vyskume skoncili v sufliku. V skutocnosti nepotrebujeme nejaky novy zazracny pohon, ktory by nahradil chemicke paliva. Cena paliva vobec nie je rozhodujuci faktor. Potrebujeme najst inteligentny sposob, ako dostavat vsetok svoj hardwer po starte spat na zem, v znovupouzitelnom stave. A na to staci vyriesit zopar riesitelnych problemov, ako restart a brzdenie prveho stupna, tepelna ochrana a stabilizacia druheho stupna - to nie je ziadna revolucia, ide len o co najvyhodnejsi kompromis medzi poklesom nosnosti a ochranou hardwaru.
Ak si primyslime vsetky tie raketove maglev drahy, aerospike a ine inovacie, leziace v sufliku, tak je evidentne, ze tu ide len o zlomenie "jednorazovej" paradigmy, nie o nejaky zasadny technologicky prevrat.

citace:

---

Potrebujeme najst inteligentny sposob, ako dostavat vsetok svoj hardwer po starte spat na zem, v znovupouzitelnom stave. A na to staci vyriesit zopar riesitelnych problemov, ako restart a brzdenie prveho stupna, tepelna ochrana a stabilizacia druheho stupna - to nie je ziadna revolucia, ide len o co najvyhodnejsi kompromis medzi poklesom nosnosti a ochranou hardwaru.

---

ak kazdy start zhlta 300 milionov len za nosic, tak v ekonomike topiacej sa v dlhu, stojacej na pokraji socialnej stability a setriacej kazdy dolar nepoletite proste nikam. Pozrite sa ako dopadlo apollo - malo ciel, malo nosic aj odskusane lode. A umrelo na naklady. Pokial nemate ekonomicky unosny sposob ako "niekam" cestovat, tak tam proste nepocestujete. Ja mam tiez milion cielov kam by som chcel cestovat, ale 30tis. za letenku na to nedam. Keby stala letenka 10tis., uz si balim kufre.

ide o to aby letel aspoň niekto
ak sa na niečo poskladá 10 000 ľudí, tak sa dá dosiahnuť veľa

ale tych ludi nedonutite skladat sa miliardy na vesmirne lety, ak nemaju co jest. Tazko im odovodnite ze treba poskladat nejaku misiu z 5 startov, z ktorych kazdy stoji tolko ze by mali co jest 10 rokov. Nemozete neriesit vysoke naklady a spoliehat sa ze niekto to zatiahne. To moze fungovat vtedy ked sa cely narod preteka s inym narodom v zbrojeni, ale v dlhodobom horizonte musite najst efektivnejsi sposob, ktory navyse produkuje bohatstvo, namiesto toho aby ho spotrebovaval.

tí ľudia čo nemajú čo jesť sú kto?
chcem ja od nich niečo?
nič od nich nechcem..
iba tvrdím, že ľudia čo naopak majú čo jesť, a majú aj dosť času aby venovali pozornosť vesmírnym letom, nemali by zo svojimi súkromnými túžbami otravovať štát, a rozmýšľať nad problémom ako svoje túžby zrealizovať súkromne
pretože ak sa toho aj štát ujme, akurát spotvorí niečo ako SLS
minie na to stokrát viac ako je nutné, a nič s toho nakoniec nie je

yamato chceš povedať že umieraš hladom?

citace:

---

tí ľudia čo nemajú čo jesť sú kto?
chcem ja od nich niečo?
nič od nich nechcem..
iba tvrdím, že ľudia čo naopak majú čo jesť, a majú aj dosť času aby venovali pozornosť vesmírnym letom, nemali by zo svojimi súkromnými túžbami otravovať štát, a rozmýšľať nad problémom ako svoje túžby zrealizovať súkromne
pretože ak sa toho aj štát ujme, akurát spotvorí niečo ako SLS
minie na to stokrát viac ako je nutné, a nič s toho nakoniec nie je

yamato chceš povedať že umieraš hladom?

---

koľko ľudí si mohlo dovoliť kúpiť letenku cez atlantik v roku 1927?
Lindbergh atlantik preletel, hoci si letenku dovoliť nemohol
a ľudia si letenku nemohli dovoliť ešte dlho potom
prečo teda letel cez atlantik?
chcel dokázať že je to možné
treba robiť veci ktoré sú možné už dnes, a nečakať na dobu keď si niekto bude môcť dovoliť kúpiť letenku
mimochodom Lindberghov let nijaká štátna agentúra nefinancovala, a ani výhra ktorú za to získal nestačila na pokrytie nákladov

cestou k zlacneniu je to, že to niekto urobí ako prví

[Upraveno 08.8.2011 alamo] [Upraveno 08.8.2011 alamo]

keby to niekomu stalo za tie peniaze, tak to uz urobi. Kedze to este nikto neurobil, treba zredukovat "tie peniaze". Drahe to bude aj tak, ale niekomu to mozno uz bude stat za to.

Že to tu vôbec riešite. Svet stojí pred hospodárskou krízou, veľmoci ako USA a Maďarsko pred štátnym bankrotom, Európska únia pred rozpadom a Vy sa tu priete, kam letieť za peniaze, ktoré nateraz aj tak mimo zopár arabských šejkov nemá. A tí traja - štyria bohatí šejkovia myslím po vesmíre netúžia

a na fotbal peniaze stále sú.. dokonca väčšie ako na celú pilotovanú kozmonautiku do hromady..
čo také užitočné fotbal produkuje?
súťaž, riziko, napätie.. a stačí to na to aby genroval zisk

ja si myslím že vesmírne lety sú schopné vyprodukovať omnoho väčšiu dávku "toho", ako všetky profesionálne športy do hromady
pretože sledovať profesionálny šport je len únik od reality
ale sledovať vesmírny let, je "lámaním" reality

a práve toto, tam nie sú štátne agentúry schopné dodať
......................
k explozívnemu rozvoju, filmového priemyslu došlo práve počas "veľkej hospodárskej krízy", ľudia vtedy do kina neprestali chodiť ale navštevovali ho naopak ešte viac [Upraveno 08.8.2011 alamo]
ľudia chcú vidieť niečo zaujímavé, niečo čo je mimo ich dosah, chcú to vidieť "aj keby na chlieb nebolo", a práve vtedy keď je chleba málo [Upraveno 08.8.2011 alamo]

alamo, alamo, si Ty ale riadny srandista, dnes si ma ozaj dobre pobavil. Nuž ale snívať nie je zakázané a sny sa občas aj vyplnia. Jules Verne chcel letieť na Mesiac v delovej guli štartujúcej z Floridy, kto by vtedy pred viac než stovkou rokov povedal, že raz odtiaľ naozaj vyštartujú ľudia k Mesiacu? Tak nech je po Tvojom, snáď sa to vyplní

hm.. no ja neviem, či je zámer robiť veci riskantne
a dopredu rátať s tým že niekto zomrie srandovné

citace:

---

Že to tu vôbec riešite. Svet stojí pred hospodárskou krízou, veľmoci ako USA a Maďarsko pred štátnym bankrotom, Európska únia pred rozpadom a Vy sa tu priete, kam letieť za peniaze, ktoré nateraz aj tak mimo zopár arabských šejkov nemá. A tí traja - štyria bohatí šejkovia myslím po vesmíre netúžia

---

citace:

---

... dopredu rátať s tým že niekto zomrie srandovné

---

citace:

---

koľko ľudí si mohlo dovoliť kúpiť letenku cez atlantik v roku 1927?
Lindbergh atlantik preletel, hoci si letenku dovoliť nemohol
a ľudia si letenku nemohli dovoliť ešte dlho potom
prečo teda letel cez atlantik?
chcel dokázať že je to možné
treba robiť veci ktoré sú možné už dnes, a nečakať na dobu keď si niekto bude môcť dovoliť kúpiť letenku
mimochodom Lindberghov let nijaká štátna agentúra nefinancovala, a ani výhra ktorú za to získal nestačila na pokrytie nákladov

---

zdá sa že STS bude stáť "trošku" viac, než "len" tých 38 miliárd
objavilo sa podozrenie že ten odhad bol veľmi optimistický
http://nasawatch.com/archives/2011/08/questions-arise.html

SLS je slepá ulička. Teď je třeba uzavřít a vyhodit všechno z STS, nechat si jen klíčové technologie a lidi, a rozjet nový, efektivní systém - buď se spolehnout na Falcon Heavy, nebo postavit něco podobného. Nosič pro 150 t nemá smysl, protože není a nebude náklad, 50-60 t nosič je lepší řešení, při dvou startech dáte dohromady měsíční nebo asteroidovou misi, při 3-4 marsovskou. V roce 1927 si letenku přes Atlantik mohly koupit tisíce lidí - cesta 1. třídou na oceánských lodích stála stejně, později se dalo létat hydroplány nebo Zeppeliny.

http://www.nasaspaceflight.com/2011/08/boeing-complete-sls-pathfinder-tank-maf-et-operations-end/

mam dojem ze tento projekt by bola brnkacka, keby to bola cista komercia a kongres by do toho nepchal nos

citace:

---

zdá sa že STS bude stáť "trošku" viac, než "len" tých 38 miliárd

---

Je to uplne na hlavu. Takove prahy uplne na nic.
At dokoncej Oriona a posadej ho na F9 po domluve s Muskem (mile rad to prijme), vyjde to levneji jak ATK Liberty.

Co se tyce silneho nosice, tak souhlas s tim, ze FH postacuje.
A jsem presvedcen, ze kdyz by Muskovi dali zakazku, aby 130t nosic vyrobil, tak se Musk vejde do 1mld USD za vyvoj a do 180megaUSD za start.

Mozna chteji supernosic kvuli rozmernym nakladum, ale jak uz tady se psalo, tak meli pristavit k ISS "lodenici" v ktere by se naucili svaret a dodavat "plechy" na orbitu zvladnou i soucasne nosice.

Zkratka je to spatne, jako kdyz by nejaci politici lobovali za "malou domu" nebo jako kdyz by skrz ne par financniku takto lobovalo.

Mozna by bylo nejlepsi, aby si JPL sama rozhodovala v ramci zvysenych (ne moc) financi o tom s kterou raketou poleti. Zkratka ze by JPL "obesla" snemovnu i NASA.

Pracoval jsem na magistratu Pha jako statni urednik a pri vyberku mi bylo tez "receno", ktera firma bude co delat, ale kdyz jsem nasel skutecne dostatecne levnou firmu co umi, tak to tahle firma taky dostala.
Protoze finance u teto firmy pak byly dost rozdilne a obhajitelne i v ramci meho odboru.

Je otazka jestli nekdo z JPL uredniku ma "odvahu" jit (pri dodrzeni kvality a bezpecnosti) do toho, ze "obejde" NASA.

Takova myslenkova vec:
Kdyz by byl Skylon a JPL by potrebovala dostat na LEO 6-ti tunovej "Cassini" a britove by chteli za vyneseni na LEO 1/40 toho co Boeing, tak by "statni" moloch byl neobhajitelnej.
Vlastne by Skylon prevzal 99% vsech vedeckych mimoZemnich sond z ESA, Roskosmos, JAXA atd., protoze zadnej raketovej "doutnik" by nemohl jit s cenou dolu at se Musk snazi sebe vic.

Zkratka je skoda, ze JPL nedavaj trochu vice penez a vice svobody v rozhodovani. Narizeni, ze nosic vybere NASA je dost spatne. Tak by se souokromej trh nerozjel.

Jen pro predstavu.... predstavte si trochu vymakanejsi Oppy a ted si predstavte, ze mit JPL svobodu pri rozhodovani, tak by rocne letelo 3-5 MERu na Mars.

citace:

---

At dokoncej Oriona a posadej ho na F9 po domluve s Muskem (mile rad to prijme), vyjde to levneji jak ATK Liberty.

---

dnes sa chysta nejake zasadne Boldenovo vyhlasenie o SLS, predpokladam ze predstavi finalny koncept SLS (ktory aj tak uz vsetci pozname)

citace:

---

dnes sa chysta nejake zasadne Boldenovo vyhlasenie o SLS, predpokladam ze predstavi finalny koncept SLS

---

citace:

---

dnes sa chysta nejake zasadne Boldenovo vyhlasenie o SLS, predpokladam ze predstavi finalny koncept SLS (ktory aj tak uz vsetci pozname)

---

Může někdo shrnout v češtině pro lidi bez angličtiny nebo možnosti sledovat video?

citace:

---

Může někdo shrnout v češtině pro lidi bez angličtiny nebo možnosti sledovat video?

---

Parametry nového nosiče jsou docela zajímavé:
http://spaceflightnow.com/news/n1109/14heavylift/

zaujalo mě, že chtějí dosáhnout docela slušné nosnosti jen se 3 motory se Shuttlu. ale je to logický krok, je to v podstatě jen varianta Shuttle-C s druhým stupněm... 3 motory v prvním stupni umožní použít existující rozestupy trysek, průměry trubek v nádržích, apod... mají to docela vymyšlené. Ares 5 byla blbost, tam by polovinu věcí museli vymýšlet od začátku.

But the agency plans to quickly open a competition for follow-on boosters and the first stage core will be designed to accommodate either liquid or solid-fuel strap-ons.

SpaceX by se mohl zapojit ..

Btw 3 miliardy ročně a 18 k datu prvního testovacího startu ...

No...

Nejhorší je, že ty prachy budou sotva stačit na samotnou raketu, ale nezbyde nic na vývoj užitečného zatížení, ale o tom už jsme se bavili - raketa je prostředek dosažení vesmíru, ne cíl.

V TV zprávách říkali, že raketa má stát 10 mld a měla by být hotová v roce 17.těch 13O tun na LEO se zdá být dostačující pro let kamkoli.Nosný systém STS měl obdobnou výkonnost, jenže sám raketoplán byl vlastně balast a na LEO se nedostalo ani 20 tun.Zdá se ,že vize raketoplánu byla cestou do slepé uličky.Motory které vlastně měly při opakovaných letech mise zlevňovat, procházely po každém letu generálkou jejíž cena se příliš nelišila od ceny motorů nových, taktéž poletové opravy raketoplánu a SRB byly násobně dražší než v zadání.Znamená to že ruská/sovětská cesta byla správná.NASA vlastně přejímá strategii Energia/Buran co do nosného systému a jen vypouští kosmický kluzák a nahrazuje jej klasickou kosmickou lodí vzor Apollo.Původně jsem žehral na Obamu, že zarazil "návrat na Měsíc" oprášeným Apollem, ale měl pravdu,byl by to úkrok,tohle je jasný krok vpřed, zejména ekonomicky,skokově to zlevní dopravu 1 kg na LEO a vůbec nevadí, že je to dvacet let starý ruský/sovětský nápad.

víceméně, aby bylo jasné, o čem byly tanečky Ares 5 vs. toto: jde o tu jenmnou nuanci, že se stávajícími solid boostery to požadované hmotnosti 130t nedosáhne, ale s vylepšenými kapaplinovými ano.

to umožní zredukovat počet motorů z 5-6 na 3.

a to právě zásadně mění kalkulaci reálnosti celého projektu: Ares 5 vycházel příliš těžký a předimenzovaný - příliš velké nádrže, příliš mnoho motorů, příliš mnoho paliva. To vše, aby se i při nosnosti 130t garantovak kšeft pro ATK.

toto je takové "vlk se nažere a koza zůstane celá": v podstatě je to oznámení skutečnosti, že Ares 5 tak jak byl zadaný, by nešlo postavit. (a nakonec lobbyisté tiše vylobují, že ta 130t verze se vůbec neudělá, a basta)

citace:

---

víceméně, aby bylo jasné, o čem byly tanečky Ares 5 vs. toto: jde o tu jenmnou nuanci, že se stávajícími solid boostery to požadované hmotnosti 130t nedosáhne, ale s vylepšenými kapaplinovými ano.

to umožní zredukovat počet motorů z 5-6 na 3.

a to právě zásadně mění kalkulaci reálnosti celého projektu: Ares 5 vycházel příliš těžký a předimenzovaný - příliš velké nádrže, příliš mnoho motorů, příliš mnoho paliva. To vše, aby se i při nosnosti 130t garantovak kšeft pro ATK.

toto je takové "vlk se nažere a koza zůstane celá": v podstatě je to oznámení skutečnosti, že Ares 5 tak jak byl zadaný, by nešlo postavit. (a nakonec lobbyisté tiše vylobují, že ta 130t verze se vůbec neudělá, a basta)

---

tak hlavně je zjevně vtipné, že se SRB by původní zadání nesplnili...
... že ta nádrž odvozená od shuttle external tank by u Aresu 5 musela být neúnosně dlouhá, aby unesla palivo pro tolik motorů, apod. myslím Ares 5 skončil u toho, že raketu furt a furt prodloužovali a dělali pořád tlustší 2. stupeň a pořad se nemohli dostat na reálná čísla.

a navíc tohle zjevně bude man-rated, což Ares 5 neměl být.

prostě zrušení Aresu 5 zjevně nebylo politické, ale technické rozhodnut - a původní autor toho zadání by asi měl teď chodit kanálama, když to vyšlo najevo.

NASA prohrála. Bude mít novou raketu, po které příliš netoužila
http://technet.idnes.cz/nasa-prohrala-bude-mit-novou-raketu-po-ktere-prilis-netouzila-p6n-/tec_vesmir.aspx?c=A110915_102631_tec_vesmir_mla
" Otázkou je, co nejnovější slavná prohra NASA vlastně přinese. Na první pohled to není tak zlé: "Výroba této rakety vytvoří dobře placená pracovní místa pro Američany, udrží USA na vedoucí pozici ve zkoumání vesmíru a dodá inspiraci milionům lidí po celém světě," šíří optimismus ředitel NASA Charles Bolden.

Ne každého přesvědčil. "Mně to přijde spíš jako blbé plácnutí do vody," komentuje z Čech Antonín Vítek a dodává: "Chtěl bych jásat, ale nějak mi to nejde." Důvody jsou především finanční."

ktorí s k tomu hodí lepšie?
tento ?
alebo takýto ?

citace:

---

...bo: Btw 3 miliardy ročně a 18 k datu prvního testovacího startu ...
David: V TV zprávách říkali, že raketa má stát 10 mld a měla by být hotová v roce 17.

---

citace:

---

Znamená to že ruská/sovětská cesta byla správná.NASA vlastně přejímá strategii Energia/Buran co do nosného systému a jen vypouští kosmický kluzák a nahrazuje jej klasickou kosmickou lodí vzor Apollo.

---

Vypadá to líp, když v tom hradí jak MPCV, tak i raketu, taky je možné že prostě za pár let řeknou - nemá smysl vrážet miliardy na stavbu 130 t verze pro 2 starty ročně, když můžeme stávající verzí startovat 4 x ročně a ušetříme na sériové výrobě. Jenže pokud odloží lety k asteroidům a měsíci, budou platit miliardy za údržbu techniky, která nelétá. Vlastně je to Direct, nebo Ares bez steroidů, s výhodami i nevýhodami tohoto řešení. Samozřejmě náklady narostou, uvidíme co nový prezident řekne na jaře 2013 (na 90% to nebude Obama, ale republikán).

Měl jsem na mysli nosný systém, který v bezpilotní verzi vynáší jen náklad.Samozřejmě to není kopie Energie,nová raketa také nikdy neponese raketoplán v jeho původní podobě i kdyby byl upraven jako kosmický kluzák.Srovnávám to proto, že nosný systém dostane motory z raketoplánu a pokud byměl nésti nějakou jeho obdobu, pak by to byl kluzák stejně jako byl Buran a je lhostejno, zda bude na boku, či na špici systému.Domnívám se, že systém Energia/Buran/těžký náklad byl daleko variabilnější a ekonomičtější než STS,které možnost vynášet náklad v bezpilotní verzi nemělo, při každé misi musel krom nákladu vézt celý raketoplán 6x slovy šestkrát hmotnější než vlastní náklad.Toto bezprecedentní mrhání finncemi konečně skončilo a nová raketa, nejen prudce sníží náklady na vynášení nákladů na leo, ale umožní i cesty do skutečného kosmu, minimálně k Měsíci na rozdíl od STS, které bylo odsouzeno " plazit" se na hranici zemské atmosféry.

Eněrgija/Buran nebyl ekonomičtější systém, důvod proč skončil, bude možná ten samý, který potká SLS - nebude co vynášet!
STS mohl vynést 29,5 t nákladu, takže 1/4 hmotnosti. Že to nikdy nevynesl je jiná věc - v NASA raději naložili 6 lidí, spoustu paliva pro manévrování a létali na vyšší dráhy s vyšším sklonem. STS měl začátkem 90. let projít celkovou generálkou pro umožnění ekonomické dopravy, k tomu ale nedošlo - NASA nedostala peníze. Vždy existovala možnost STS-C, pokud by byl náklad, ale žádný náklad nebyl.

citace:

---

Eněrgija/Buran nebyl ekonomičtější systém, důvod proč skončil, bude možná ten samý, který potká SLS - nebude co vynášet!
STS mohl vynést 29,5 t nákladu, takže 1/4 hmotnosti. Že to nikdy nevynesl je jiná věc - v NASA raději naložili 6 lidí, spoustu paliva pro manévrování a létali na vyšší dráhy s vyšším sklonem. STS měl začátkem 90. let projít celkovou generálkou pro umožnění ekonomické dopravy, k tomu ale nedošlo - NASA nedostala peníze. Vždy existovala možnost STS-C, pokud by byl náklad, ale žádný náklad nebyl.

---

Jenže ono vynášet co bylo ! Kdyby existoval prostředek na dopravu přes 100 tun na LEO, tak se nemusela flikovat ISS z dvaceti a méně tun vážících kousků a mohla mít průměr min 6m jako měl Skylab a nemusela interiérem připomínat kanalizační ,nebo mírněji instalační potrubí.Nehledě na to, že by se její postavení nedatovalo v desítkách let a desítkách montážních letů.Sami Sověti se touto cestou chtěli vydat, již pro nosič N-1 plánovali stanici Zvezda o váze 1OO tun, jejich Miry byla jen z nouze ctnost a totéž platí i o ISS.

citace:

---

taky je možné že prostě za pár let řeknou - nemá smysl vrážet miliardy na stavbu 130 t verze pro 2 starty ročně, když můžeme stávající verzí startovat 4 x ročně a ušetříme na sériové výrobě. Jenže pokud odloží lety k asteroidům a měsíci, budou platit miliardy za údržbu techniky, která nelétá.

---

"Proč by MPCV nemohl taky zprvu absolvovat obdobné mise, např. v L1 Z-M místo LEO?"

keď som sa na to pítal ja, dozvedel som sa že "lebo v bodoch L nič nie je"
teraz mám chuť povedať, sú tam potrebné informácie, ktoré tam svojou "hmotnosťou" "zakrivujú priestor"
a tie informácie, treba vyťažiť

citace:

---

Jenže ono vynášet co bylo ! Kdyby existoval prostředek na dopravu přes 100 tun na LEO, tak se nemusela flikovat ISS z dvaceti a méně tun vážících kousků a mohla mít průměr min 6m jako měl Skylab a nemusela interiérem připomínat kanalizační ,nebo mírněji instalační potrubí.Nehledě na to, že by se její postavení nedatovalo v desítkách let a desítkách montážních letů.Sami Sověti se touto cestou chtěli vydat, již pro nosič N-1 plánovali stanici Zvezda o váze 1OO tun, jejich Miry byla jen z nouze ctnost a totéž platí i o ISS.

---

citace:

---

citace:

---

taky je možné že prostě za pár let řeknou - nemá smysl vrážet miliardy na stavbu 130 t verze pro 2 starty ročně, když můžeme stávající verzí startovat 4 x ročně a ušetříme na sériové výrobě. Jenže pokud odloží lety k asteroidům a měsíci, budou platit miliardy za údržbu techniky, která nelétá.

---

Čína uskutečňuje od roku 2003 autonomní pilotované lety lodí Shenzhou, teď se chystá vypustit malý obytný modul. Rozhodli se nečekat na zprovoznění těžšího nosiče CZ-5, jehož první let by se mohl uskutečnit v roce 2014. Proč by MPCV nemohl taky zprvu absolvovat obdobné mise, např. v L1 Z-M místo LEO?

---

citace:

---

hmm, od r. 1999 čína odštartovala 7 lodí Shenzou... od r.2003 (vrátane) 3 štarty... to je stále menej ako 1 štart ročne pre SLS

---

citace:

---

citace:

---

hmm, od r. 1999 čína odštartovala 7 lodí Shenzou... od r.2003 (vrátane) 3 štarty... to je stále menej ako 1 štart ročne pre SLS

---

http://www.spacepolicyonline.com/pages/images/stories/SLS_budget_Integration_2011-08.pdf
Porovnejte to se scénářem č.1 a 2 na straně 5.

---

Má-li se kosmonautika v oboru letů s posádkou pohnout kupředu a mít možnost skutečných letů do kosmu,min do oblasti Měsíce,je nutné mít nosič dávající ke 15O tunám na LEO.Že nosič dávající 20 tun nestačí předvedli rusové/sověti při Moon race.Jejich Proton nestačil ani pro pouhý oblet Měsíce,natož na přistání a návrat.Pilotovaná kosmonautika prostě takový nosič potřebuje a kdo jej nebude mít je odsouzen,stejně jako rusové/sověti k "plazení" či "drožkaření"-jak trefně ohodnoti výkony ruské pilotované kosmonautiky pan Putin,na LEO a nikoli dále.Z toho plyne, že nová raketa NASA mít uplatnění bude, pro menší náklady má Atlasy a Thory, které ostatně létaly stejně souběžně s raketoplánem a jejichž vývoj a modernizace stejně probíhaly,jakoby raketoplánu nebylo.Je samozřejmé, že vyvinout kosmickou loď schopnou pohybu za drahou Měsíce není jednoduché a každý to nedokáže, taková loď musí mít kompletní servis ve spojení a řízení z pozemního střediska,musí mít autonomní navigační a řídící počítačové vybavení.Takovou loď měli jen v NASA, Sojuz takovou lodí není a nikdy nebyl, proto se ostatně rusové/sověti neodvážili s ní ani k pouhému pasivnímu obletu Měsíce.Kdo kosmickou loď schopmou pohybu ve vzdáleném kosmickém prostoru , min za drahou Měsíce,nemá, tak ten opravdu nemá vhodné užitečné zatížení pro raketu s nosností 15O tun na LEO ,což mohl být i případ Eněrgie.To není případ NASA,která takovou Loď -Apollo již měla a není problém její modernizovanou verzi postavit a provozovat.Znamená to potvrzení náskoku NASA před ostatním světem,který již jednou demonstrovala při závodu na Měsíc a který se jakoby rozplynul při projektu " mezinárodní" ISS.

nechcem vam kazit radost, ale udrzatelnost pilotovanych letov za LEO za pomoci mamutich jednorazovych viacstupnovych nosicov uz bola demonstrovana pri apolle. Takto to proste nejde, je to ekonomicky nonsens a vydrzi to iba tak dlho, pokial vydrzi politicka vola platit miliardy za start a zdovodnovat to danovym poplatnikom s nulovym zapalenim pre vedu.
Buducnost asi patri mensim znovupouzitelnym nosicom, ci uz viacstupnovym, alebo jednostupnovym typu skylon, spolu s orbitalnymi palivovymi stanicami. Ameriku by tiez nikto nekolonizoval, ak by plachetnica musela niest zasoby na komplet niekolkorocnu plavbu, a na zaver by sa zahodila.

citace:

---

Má-li se kosmonautika v oboru letů s posádkou pohnout kupředu a mít možnost skutečných letů do kosmu,min do oblasti Měsíce,je nutné mít nosič dávající ke 15O tunám na LEO.Že nosič dávající 20 tun nestačí... Kdo kosmickou loď schopmou pohybu ve vzdáleném kosmickém prostoru , min za drahou Měsíce,nemá, tak ten opravdu nemá vhodné užitečné zatížení pro raketu s nosností 15O tun na LEO... .To není případ NASA,která takovou Loď -Apollo již měla a není problém její modernizovanou verzi postavit a provozovat.

---

Osobně si myslím, že nemá smysl vyvíjet větší raketu, dokud stará, řekněme o 70 t nosnosti jako je SLS 1 (pro MPCV) nebo 53 t Falcon Heavy (pro Dragon) nestartují příliš často - tím myslím víc než 12 startů ročně. Teprve potom má podle mně smysl řešit větší nosič a jeho problémy s rampou, logistikou, přepravou atd. Pro stálou základnu na Měsíci (2 pilotované mise + zásoby) stačí 6 startů Falconu Heavy ročně, 1 vynese náklad k ISS (nebo začne stavět novou stanici) a 2-3 vynesou misi k asteroidu, dává mi to 9-10 startů FH ročně, takže větší nosič nepotřebuju. K Měsíci se poletí kdo-ví kdy, takže i těch 6 startů je sporných - zůstávají 4 starty ročně, to je na hraně využitelnosti. Pokud by se rozjel Měsíc, může se už vyplatit zachraňovat 1. stupně Falconu Heavy. Nejdřív ale musíte vyhlásit, kam a kolik tun chcete dostat a zajistit pro to finance, a potom můžete řešit jak ho tam nejlíp dostat. SLS je snaha Kongresu udržet pracovní místa v zastaralém průmyslu, částečně vzniklém už za Apolla a dovršeném v 70. letech. Evropa by měla uzavřít smlouvu se SpaceX na letech ESAnautů Dragonem a vývoj soustředit na Skylon. Pokud nebude vycházet, připojit ke Skylonu booster a la SRB nebo Bajkal jako mezistupeň (křídlo+startovní podvozek+část nádrží+motory nutné pro start), než bude technologie na úrovni ideálního Skylonu.

Dobra poznamka...

To by ma aj mna zaujimalo, ci skylon, rata s v pripade "nutnosti" s nejakym boosterom...

nerata ani len s pomocnym katapultom pri starte, REL sa rozhodlo, ze narast vykonu za tie komplikacie nestoji. Ak by sa pouzil booster, bud by bol tak maly, ze by nestal za tie komplikacie, alebo tak velky, ze skylon by musel startovat uplne inak (asi vertikalne), a to uz by bol uplne iny projekt.

Lety posádky na LEO NASA provádět s novou raketou nebude, vždyť je bude provádět v americe soukromý sektor.Nová raketa bude sloužit pro lety posádky do vzdáleného prostoru, tedy k Měsíci,asteroidu ev. k Marsu.Také by bylo načase postavit na bázi iontového pohonu v kombinaci s jaderným zdrojem proudu rychlejšího poutníka do mezihvězdného prostoru.5O tun těžká sonda by mohla, dle mého odhadu dejme tomu za deset let zrychlit na takových 5O-7O km/vt vůči Slunci.

V prípade, že by "skylon" musel štartovať vertikálne, s pomocou "bajkalov", stratil by zrejme zmysel aj samotný motor Sabre - proste by bol zbytočne komplikovaný a dal by sa nahradiť klasickým kvapalinovým motorom spúšťaným vo výške, kde mal Sabre prejsť na čisto raketový režim (alebo pri odpojení "bajkalov"). Lenže tým by padol aj jeho hlavný tromf - schopnosť operovať z "klasických" letísk.

Počítal sem s klasickým, letištním startem - pomocný motor by opravdu byl jen pomocný. Když si vezmu, kolik váhy tvoří podvozek pro start (2-4% startovní váhy stroje!) - pro start z letiště to při 270 t máte 5,5-11 t, které taháte na oběžnou dráhu a zpátky, a přitom to pro přistání 50 t prázdné rakety nepotřebujete (tam vám stačí 1-2 t podvozek). Oddělování při nižších rychlostech, kde to bude jednodušší, pomocný, klidně proudový motor (nebo třetí Sabre) s nádrží a hlavním podvozkem pak přistanou na původním letišti. Na Skylonu by pak byla jen příďová noha využitá pro start, pro přistání doplněná lehkými, malými pomocnými kolečky, které zase při startu můžou fungovat jako propojovací prvek mezi Skylonem a startovním boosterem. Může to být komplikace, ale při případném neřešitelném nárůstu hmotnosti to může významně pomoct. Zkrátka moje inženýrské ego mi furt hlásí, že Skylon je dnes technicky nerealizovatelný a já se snažím to nějak vyřešit. Možná mám špatné vstupní informace, a tak se těším, až mě realita přesvědčí, že to jde.

citace:

---

Počítal sem s klasickým, letištním startem - pomocný motor by opravdu byl jen pomocný. Když si vezmu, kolik váhy tvoří podvozek pro start (2-4% startovní váhy stroje!) - pro start z letiště to při 270 t máte 5,5-11 t, které taháte na oběžnou dráhu a zpátky, a přitom to pro přistání 50 t prázdné rakety nepotřebujete (tam vám stačí 1-2 t podvozek). Oddělování při nižších rychlostech, kde to bude jednodušší, pomocný, klidně proudový motor (nebo třetí Sabre) s nádrží a hlavním podvozkem pak přistanou na původním letišti. Na Skylonu by pak byla jen příďová noha využitá pro start, pro přistání doplněná lehkými, malými pomocnými kolečky, které zase při startu můžou fungovat jako propojovací prvek mezi Skylonem a startovním boosterem. Může to být komplikace, ale při případném neřešitelném nárůstu hmotnosti to může významně pomoct. Zkrátka moje inženýrské ego mi furt hlásí, že Skylon je dnes technicky nerealizovatelný a já se snažím to nějak vyřešit. Možná mám špatné vstupní informace, a tak se těším, až mě realita přesvědčí, že to jde.

---

no, REL si myslia ze to realizovatelne je, a ESA si to mysli tiez. Stoji za pokus to realizovat v povodnej, jednostupnovej, letiskovej verzii. Akekolvek dodatocne blbosticky kazia povodny ucel projektu - zjednodusit a zlacnit pristup na LEO. Len obycajne pripojenie boostra je praca pre vysokokvalifikovanych odbornikov na mnoho clovekohodin.

Takze ak sa skylon dostane na orbit aj s tym tazkym podvozkom, treba ho tam nechat. Ide o ekonomiku. Ak by islo iba o orbit, tak na to rakety mame a netreba nic riesit.

citace:

---

Původně jsem žehral na Obamu, že zarazil "návrat na Měsíc" oprášeným Apollem, ale měl pravdu,byl by to úkrok,tohle je jasný krok vpřed, zejména ekonomicky,skokově to zlevní dopravu 1 kg na LEO a vůbec nevadí, že je to dvacet let starý ruský/sovětský nápad.

---

citace:

---

Jenže ono vynášet co bylo ! Kdyby existoval prostředek na dopravu přes 100 tun na LEO, tak se nemusela flikovat ISS z dvaceti a méně tun vážících kousků a mohla mít průměr min 6m jako měl Skylab a nemusela interiérem připomínat kanalizační ,nebo mírněji instalační potrubí.

---

citace:

---

Evropa by měla uzavřít smlouvu se SpaceX na letech ESAnautů Dragonem a vývoj soustředit na Skylon. Pokud nebude vycházet, připojit ke Skylonu booster a la SRB nebo Bajkal jako mezistupeň (křídlo+startovní podvozek+část nádrží+motory nutné pro start), než bude technologie na úrovni ideálního Skylonu.

---

Herakles zatiaľ existuje len ako koncept a "ideový" model. Aby skutočne vzlietol, potrebovali by do tohoto projektu superťažkého dopraváku napumpovať aspoň tak miliardu - či tri. Ale súhlasím, oddelenie nákladu prostým odhodením je rozhodne lepšie riešenie ako štart z "chrbtu". A samozrejme bezpečnejšie.

Ohľadne nosičov triedy 50-70-100-150 ton
Pokiaľ je k dispozícii nosič v triede 20-30 ton, nemajú ZATIAĽ superťažké nosiče príliš význam. Väčšina potenciálnych nákladov sa dá rozdeliť na menšie kúsky, tak, aby sa jednotlivé diely vmestili do daného limitu nosnosti a väčší celok sa z nich zostaví až na orbite. Je to síce drahé riešenie, ale pravdepodobne lacnejšie ako supernosič využívaný len občas, s dlhými intervalmi medzi letmi.

Ale ak vznikne potreba dostať hore "náklad, ktorý sa nedá rozdeliť na kúsky" - napadá ma jedine výkonný jadrový reaktor, supernosič sa bude musieť postaviť tak či tak, aj keď bude slúžiť pre lety len raz za niekoľko rokov. Ak ale už bude k dispozícii, náklad sa preň nájde aj častejšie.

Alfou a omegou v budúcnosti superťažkých nosičov je otázka, pre aký program majú vlastne slúžiť.
IMHO význam majú len v prípade "dostatočne častých" letov k Mesiacu (stála alebo polostála základňa) a pri budovaní stálych inštalácií na orbite, na Mesiaci alebo dokonca ďalej (Mars, asteroidy...).

dilema medzi lahsimi, casto lietajucimi nosicmi, a tazkym nosicom lietajucim raz za rok sa da vyriesit pomocou konstrukcie, ktora by poskladala tazky nosic zvazkovanim tych lahsich. LM nieco take navrhoval so svojou Deltou, ale bol to len nacrt. Prvy stupen by bol tvoreny zvazkom prvych stupnov DeltyIV. Nieco podobne ako prvy stupen Saturnu1.
SpaceX v podstate takto uvazuje, pretoze jej FH nie je nic ine nez F9 s troma prvymi stupnami. Vyrobna linka je ta ista, personal je ten isty, fixne naklady sa rozratavaju na vsetky starty. Teoreticky je jedno, ci mate rocne 10 startov F9 a jeden start FH, alebo 5 startov FH a 5 startov F9...

citace:

---

dilema medzi lahsimi, casto lietajucimi nosicmi, a tazkym nosicom lietajucim raz za rok sa da vyriesit pomocou konstrukcie, ktora by poskladala tazky nosic zvazkovanim tych lahsich. LM nieco take navrhoval so svojou Deltou, ale bol to len nacrt. Prvy stupen by bol tvoreny zvazkom prvych stupnov DeltyIV. Nieco podobne ako prvy stupen Saturnu1.
SpaceX v podstate takto uvazuje, pretoze jej FH nie je nic ine nez F9 s troma prvymi stupnami. Vyrobna linka je ta ista, personal je ten isty, fixne naklady sa rozratavaju na vsetky starty. Teoreticky je jedno, ci mate rocne 10 startov F9 a jeden start FH, alebo 5 startov FH a 5 startov F9...

---

citace:

---

citace:

---

dilema medzi lahsimi, casto lietajucimi nosicmi, a tazkym nosicom lietajucim raz za rok sa da vyriesit pomocou konstrukcie, ktora by poskladala tazky nosic zvazkovanim tych lahsich. LM nieco take navrhoval so svojou Deltou, ale bol to len nacrt. Prvy stupen by bol tvoreny zvazkom prvych stupnov DeltyIV. Nieco podobne ako prvy stupen Saturnu1.
SpaceX v podstate takto uvazuje, pretoze jej FH nie je nic ine nez F9 s troma prvymi stupnami. Vyrobna linka je ta ista, personal je ten isty, fixne naklady sa rozratavaju na vsetky starty. Teoreticky je jedno, ci mate rocne 10 startov F9 a jeden start FH, alebo 5 startov FH a 5 startov F9...

---

just for fun... pomocou výpočtov tu z kosma - aby sme využili skladanie lega FH s horným stupňom z Ariane V dáva vyše 75t na LEO
ja vm, ja vm... toto je sci-fi [Edited on 20.9.2011 Agamemnon]

---

citace:

---

citace:

---

citace:

---

dilema medzi lahsimi, casto lietajucimi nosicmi, a tazkym nosicom lietajucim raz za rok sa da vyriesit pomocou konstrukcie, ktora by poskladala tazky nosic zvazkovanim tych lahsich. LM nieco take navrhoval so svojou Deltou, ale bol to len nacrt. Prvy stupen by bol tvoreny zvazkom prvych stupnov DeltyIV. Nieco podobne ako prvy stupen Saturnu1.
SpaceX v podstate takto uvazuje, pretoze jej FH nie je nic ine nez F9 s troma prvymi stupnami. Vyrobna linka je ta ista, personal je ten isty, fixne naklady sa rozratavaju na vsetky starty. Teoreticky je jedno, ci mate rocne 10 startov F9 a jeden start FH, alebo 5 startov FH a 5 startov F9...

---

just for fun... pomocou výpočtov tu z kosma - aby sme využili skladanie lega FH s horným stupňom z Ariane V dáva vyše 75t na LEO
ja vm, ja vm... toto je sci-fi [Edited on 20.9.2011 Agamemnon]

---

http://en.wikipedia.org/wiki/Raptor_(rocket_stage)

http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=22601.120

---

raptor mi nikdy nebol pochuti. Zakladnou myslienkou F9 bolo pouzit co najviac rovnakych dielov. Motor na prvom a druhom stupni je viacmenej ten isty, druhy stupen je skratena verzia prveho. Tie iste linky, tie iste vyrobne postupy, ten isty personal. Vodikovy stupen potrebuje inu linku, iny postup a iny personal. Naklady mozu ist len hore.

citace:

---

raptor mi nikdy nebol pochuti. Zakladnou myslienkou F9 bolo pouzit co najviac rovnakych dielov. Motor na prvom a druhom stupni je viacmenej ten isty, druhy stupen je skratena verzia prveho. Tie iste linky, tie iste vyrobne postupy, ten isty personal. Vodikovy stupen potrebuje inu linku, iny postup a iny personal. Naklady mozu ist len hore.

---

pokial viem FH pocita nazaciatok s kerosinovym motorom, a ta nosnost pre BEO postacuje Ak by chceli viac, vyplati sa uz skor FXX...

citace:

---

pokial viem FH pocita nazaciatok s kerosinovym motorom, a ta nosnost pre BEO postacuje Ak by chceli viac, vyplati sa uz skor FXX...

---

citace:

---

citace:

---

pokial viem FH pocita nazaciatok s kerosinovym motorom, a ta nosnost pre BEO postacuje Ak by chceli viac, vyplati sa uz skor FXX...

---

FH má mať rovnaký US ako F9...
ten argument s horným stupňom ariane nestačí? kvôli Isp US strácajú nosnosť, hlavne na GTO a ďalej... [Edited on 20.9.2011 Agamemnon]

---

citace:

---

stale sa tocime okolo nosnosti ako okolo svateho gralu. SpaceX ma za ciel revoluciu v cenach, nie v nosnosti. Vodikovy stupen cenu zdvihne.

---

citace:

---

citace:

---

stale sa tocime okolo nosnosti ako okolo svateho gralu. SpaceX ma za ciel revoluciu v cenach, nie v nosnosti. Vodikovy stupen cenu zdvihne.

---

Tak zdá se, že SpaceX vývoj Raptoru minimálně zvažuje.
Uvidíme co bude.

---

citace:

---

citace:

---

citace:

---

pokial viem FH pocita nazaciatok s kerosinovym motorom, a ta nosnost pre BEO postacuje Ak by chceli viac, vyplati sa uz skor FXX...

---

FH má mať rovnaký US ako F9...
ten argument s horným stupňom ariane nestačí? kvôli Isp US strácajú nosnosť, hlavne na GTO a ďalej... [Edited on 20.9.2011 Agamemnon]

---

stale sa tocime okolo nosnosti ako okolo svateho gralu. SpaceX ma za ciel revoluciu v cenach, nie v nosnosti. Vodikovy stupen cenu zdvihne.

---

citace:

---

citace:

---

citace:

---

citace:

---

pokial viem FH pocita nazaciatok s kerosinovym motorom, a ta nosnost pre BEO postacuje Ak by chceli viac, vyplati sa uz skor FXX...

---

FH má mať rovnaký US ako F9...
ten argument s horným stupňom ariane nestačí? kvôli Isp US strácajú nosnosť, hlavne na GTO a ďalej... [Edited on 20.9.2011 Agamemnon]

---

stale sa tocime okolo nosnosti ako okolo svateho gralu. SpaceX ma za ciel revoluciu v cenach, nie v nosnosti. Vodikovy stupen cenu zdvihne.

---

aj cenu za kg?

---

Vsetci viete, ze 1 liter vody na orbite stoji cez 4000 EUR.
A od toho odvinte aj cenu vodikoveho stupna.

Ak RP/LOX stupen stoji na rampe 180 USD/kg rakety a 1 kg rakety vynesie 0,032kg na LEO
Ak vodikova stupen stoji na rampe 420 USD/kg a 1kg rakety vynesie 0,044 kg na LEO.

takto celostupnovo sa vodik nemoze oplatit.

Ale 1kg vyneseny na orbitu uz stoji 4000 USD a tedaaj pomer LH a RP motorov je 4180 USD : 4420 USD. Tu uz je rozdiel zanedbatelny.

A ak by som z orbity zrychloval rovnako ako pre LEO,
Potom uz je vyneseny rozdiel 0,032 a 0,042 zaujimavy. navyse bez gravitacnych strat nosnost vodikoveho stupna ide cez 0,062kg/kg stupna, zatial co RP len 0,38kg /kg stupna.

Stupen medzi prvym a LEO bude "medzi"
Jednoznacne ma zmysel hovorit o hornych stupnoch LH. Ak sa mysli Mars vazne, tak ...

Takovej dotaz Martine.
Kdyz by se zmodernizoval Saturn5 do dnesni doby, kde mezi modernizaci bude i to, ze posledni treti stupen (tez i Skylab..v tom pripade Saturn5 mel jen 2 stupne, ktere vynesli Skylaba) by byl vodikovej extra vykonej s uzavrenym cyklem vyuzivajici kazdy kousek paliva/okyslicovadla.
Jak by to mohlo vypadat s mnozstvim kg k Mesici a k Marsu, pripadne kdyz by i druhy stupen byl vodikovej.

Cili ma otazka zni, kolik by takovej S5 vynesl na LEO, Mesic a Mars kdyz by byl jen treti stupen vodikovej a kdyz by byl druhy + treti stupen vodikovej.

A druha otazka zni jak by to vypadalo s cenou.
Nemam jen na mysli cenu kg na LEO, mam tim hlavne na mysli jak to vypada celkove s cenou LEO/Mesic/Mars. Cili porovnani ceny startu na LEO/Mesic vs ceny startu na LEO/Mesic/Mars kdyz by byl posledni stupen vodikovej a jak by to vypadalo, kdyz by druhy i treti stupen byl vodikovej.

Co se tyce te modernizace, mam tim na mysli nejenom zmenseni (odlehceni) veskere elektroniky/radia-radaru-telemetrie, ale tez AKU a technologie materialu konstrukce nosice. Vice vyuziti kevlaru a uhlikovejch kompozitu, vcetne nejnovejsich metod udrzeni kryogeni techniky pro vodik, protoze pro LOX tam stejne musel byt uz predtim.
Podle meho kdyz dokazal S5 tenkrat vynest 110t/LEO, tak moderni S5 (jeste bez vodiku) by mohl vynest 122t/LEO a s vodikem 130t (jen 3 stupen LH) ci 160t (2+3 stupen LH/LOX).

Si rikam, co by to udelalo s lehkou sondou ala New Horizont, kdyz by ji az z LEO roztlacil treti vodikovy (stale plne nadrze bez rezapaleni, treti vodikovy stupen by dotlacil jen prvni a druhy stupen) stupen, pripadne kdyz by byl vodikovej motor takovej, co by horel hooodne dlouho nez by se vycerpal vodik (vulcan), kde by se preferovala dlouha doba vyhoreni pred okamzitym vykonym spalenim.
Co myslite, mohlo by to udelat i 30km/s ?

citace:

---

Co myslite, mohlo by to udelat i 30km/s ?

---

Nemohlo by to udělat 30 km/s. Se všemi úsporami váhy moderní konstrukcí se nedostanene nad C=20 pro stupeň (bez UZ), reálně i s lehkým nákladem tak na C=15, přitom cena stupně bude šíleně vysoká, protože nic takového neexistuje, získaná dv tak 12 km/s - celkem 20 km/s - dostatečné pro rychlé lety po Sluneční soustavě.
to Rys - kdyby se zmodernizoval Saturn 5, mohla by nosnost stoupnout na vámi uváděné hodnoty, ale kdo by to platil? Dalo by se ušetřit na spoustě věcí - adaptéru, elektronice atd. Použití výkonnějších motorů má tu nevýhodu, že s růstem Isp roste i hmotnost motoru - např. u nového J-2X sice narostl impulz, ale hmotnost vzrostla natolik, že jen vyrovnala celkový výkon motoru J-2S navrženého a vyvinutého na konci 60. let - takže vychvalovaný moderní J-2X má malou výhodu nad 45 let starým J-2, nemá ale žádnou významnější výhodu nad 40 let starým motorem J-2S.

citace:

---

Nemohlo by to udělat 30 km/s. Se všemi úsporami váhy moderní konstrukcí se nedostanene nad C=20 pro stupeň (bez UZ), ...

---

ja byt managerom vesmirneho vyskumu, postavim niekolkokilometrovy maglev na mesiaci, a mozem sa kaslat na nejake stupne a C-cka. Kolko Dv potrebujem, tolko prudu tam pustim, a ked potrebujem fakt vela, pockam na mesacnu noc. Kryogenne teploty a supravodivost zadarmo, no nekup to A prazdne pristavacie stupne by som tym strielal spat na zem

Pochopitelne maglev je maglev a je jedno jestli na Mesici nebo na 300 metrovem kameni (ten druhy "Mesic").

Mel jsem spise na mysli ekonomicke vyuziti potencialu pasu asteroidu mezi Marsem a Jupiterem pro ziskavani vody (LH/LOX).
Dnes zatim ne, ale rekneme za 25 let by uz mohl fungovat pocatecni dulni vesmirny prumysl kde F10 posle tezebni automatizovanou stanici k jadru komety v tomto pasu a "nasaje" mnozstvi vody do sbernych vaku (skrze filtraci...jen cistou vodu) o objemu 10ti plaveckych bazenu, aby posleze zpetna automatizovana lod (nebo jen "reaktor" v casti komety co tavi vodu na paru a para je v tomto pripade reaktivni pohon smerem k LEO) dopravila tak velke mnozstvi vody na LEO, ze 1kg vody nebude za 4000USD, ale jen za 200USD.

Predstavte si modelovou situaci.
Zaplatim Muskovi, aby pri 3 startech FH mi vynesl soulodi (smontuje se na LEO..treba u ISS) a nasledne poslu tento planetolet (automaticka dulni stanice+filtracni stanice+tanker co posila "domu" jednou za rok 10 bazenu vody a aby tento automatizovany tezebni robot-lod mohla fungovat mnoho let... jednou za rok za ni zaslu nakladak se sbernejma vakama a motorem s nadrzema ... LOX+LH pro motory se ziska misten z dulni multifunkcni stanice) do soustavy mezi Mars a Jupiter, aby mi jednou za rok zasilal na LEO 10 bazenu vody.

To by hodne zamavalo s kosmickym prumyslem a vyzkumem, kdyz bych pri tretim startu FH dostal na drahu podobnou ISS svou palivovou stanici-lodenici-prestupni stanici, vcetne obytneho modulu pro personal (staci 2 lidi rotujici jednou za 6 mesicu).

Nedokazu to spocitat presne, ale odhaduji, ze cena vody (LH+LOX) by byla urcite mensi nez 4000USD a mohlo by to rozjet skutecne vesmirne zavody.
JPL by mohla poslat 10tun tezkou druzici Uranu s 10 landerama pro mesice Uranu vcetne 10-15 malejch druzic pro mesice Uranu, ktere se oddeli az po navedeni tezke druzice okolo Uranu.
Tahle 10 tun tezka supersonda by nabrala LOX/LH z me palivove stanice.

Otazka tedy zni, bylo by levnejsi navynaset tezkou sondu k (treba) Uranu po castech vcetne "zvlast" LH a "zvlast start LOX" a na LEO to smontovat nebo to vystrelit pri jedne FH, zaparkovat u LEO pumpy a odstartovat z LEO smer Uran pomoci vodikovejch motoru. Pricemz se nesmi zapomenout na to, ze kryogeni O a H na LEO dlouho nevydrzi, takze behem sestavovani sondy by muselo palivo cekat ve specialnich LEO nadrzich s kryogeni jednotkou, ktera by se pote vyhodila.

U me "LEO pumpy" by si kazdy natankoval co potrebuje...jen palivo a okyslicovadlo bez pomocnejch kryogenich agregatu, bez pomocnejch kryogenich nadrzi z kterych by se potom muselo palivo/okyslicovadlo slozite prelejt do provoznich nadrzi u motoru tezke sondy.

Osobne mi pripada mnohem levnejsi si jen natankovat u LEO benziky.
To nemluvim o moznosti eventualne podruhe natankovat v soustave pre Jupiterem. Mensi motory s vaky s vodou a kryogeni jednotkou by mohlo byt v pohyblive konstrukci u Jupitera pro dalsi dotankovani a zapaleni motoru podruhe. Je jasne, ze manevr pridokovani a nasledne oddokovani by byl slozity, ale mozny. Takova mobilni jednotka-tanker by tam mohl v Jovianske soustave "pendlovat" casteji pro jine dalsi mise.
Pripadne by se cast paliva pouzilo pro dobrzdeni u Uranu.
Nebo by se motorovej blok s nadrzema a kryogeni jednotkou (v podstate urychlovaci mobilni tanker) mohl po odpoutani od tezke sondy k Uranu premistit k "nasi" tezebni stanici u jadra komety/asteroidu pro dalsi varku nakladu a znovu naplneni provoznich palivovych nadrzi LOXem a LH.

Domu na palivovou stanici by to vozilo vodu a pri ceste zpet k tezebne rafinerske lodi by to urychlilo sondy/lod/planetolet, takovej viceucelovej tahac.

Tudiz otazka skutecne je, jestli by se toto vyplatilo a jestli by voda z komety takto pri deletrvajicim dulnim provozu stala okolo 200USD?

NASA posunula ten druhý let SLS (prvý s posádkou, oblet mesiaca) z r. 2021 doľava na rok 2019... s možnosťou ďalšieho posunu na r. 2018...

http://www.nasaspaceflight.com/2011/09/sls-mission-improving-crewed-moon-mission-2019/

citace:

---

NASA posunula ten druhý let SLS (prvý s posádkou, oblet mesiaca) z r. 2021 doľava na rok 2019... s možnosťou ďalšieho posunu na r. 2018...

http://www.nasaspaceflight.com/2011/09/sls-mission-improving-crewed-moon-mission-2019/

---

Takoveto pozitivni zpravy jsou tak malo caste, ze se mi tomu nechce verit.
- je to realne?
- co tento posun zpusobilo?
- myslel jsem ze cilem je mars .. mesic vynechavame .. ze by aktivita "mesicnich" astronautu prinesla ovoce?

diky za info

mne osobne tam furt niečo chýba.. niečo také veľmi nekonkrétne..
niečo čo by dávalo nádej na pokračovanie ďalšej cesty
čosi okolo "L2" ?

ten prvý schedule bolo worst-case...

mars je cieľ, ale idú tam postupne... je to veľmi ďaleko, kým sa na mars poletí...

citace:

---

- je to realne?

---

citace:

---

- co tento posun zpusobilo?

---

By mne zajímalo kdo tomu skutečně veří, že SLS bude v termínu fungovat a že v daných termínech poletí, tak aby zopakovali let na měsíc.. tedy jeho oblet v 50 výročí...
Po Obamovi příjde určitě nový prezident (jestli se Obama udrží u koryta tak začnu věřit na zázraky) který zas vše zastaví uděla další audity a rozjede vlastní program... jako vždy... (od znova) tedy bych to moc růžově neviděl... spiše černě.

citace:

---

By mne zajímalo kdo tomu skutečně veří, že SLS bude v termínu fungovat a že v daných termínech poletí, tak aby zopakovali let na měsíc.. tedy jeho oblet v 50 výročí...
Po Obamovi příjde určitě nový prezident (jestli se Obama udrží u koryta tak začnu věřit na zázraky) který zas vše zastaví uděla další audity a rozjede vlastní program... jako vždy... (od znova) tedy bych to moc růžově neviděl... spiše černě.

---

citace:

---

.....ale rekneme za 25 let by uz mohl fungovat pocatecni dulni vesmirny prumysl...

---

Možná by se všem fandům kosmonautiky teď vyplatila investice do vývoje nějakého hybernačního programu nebo masivní podpora nějakého budoucího tzv. kosmického prezidenta USA. Nekompromisního netrpělivého managera... ať to stojí co to stojí nebo budeme na vždy jen pozemské krysy

"Nekompromisního netrpělivého managera..."

to myslíš čosi ako Viktora Koženého?
neuveriteľne trpezlivého a sústredeného, do seba zahľadeného V.K., tak akosi "nekonečno na nekonečnú"?
kohosi takéhoto
??? doslova "cool"

v zásade, robiť nové veci, si žiada učiť sa, a teda robiť chyby
a zakaždým keď sa stane chyba, jej oprava si žiada nejakú tú dvojnásobnú energiu
takže ja by som, robil veci tak aby, ak sa pomýlim, nehodilo ma to zase na začiatok
a kam by som šiel?
už som vravel..
ale, vraj je to nudné..
"nič tam, nie je"

aby sa niekto predhanal s investiciami na mesiaci, to by sa tam museli objavit loziska zlata, diamantov alebo ropy. Dovtedy sa tam budu hnat iba jednotlivci - vizionari, ktori za vlastne obmedzene prostriedky vymyslia dopravu a infrastrukturu. Ak sa tam potom naozaj objavi nieco ekonomicky vynosne, tak nasledne tsunami kapitalu urobi z tychto vizionarov novych Fordov, Rockefellerov a Gatesov

"nasledne tsunami kapitalu urobi z tychto vizionarov novych Fordov, Rockefellerov a Gatesov "

a haldu Viktorov Kožených.. teda okrem, pár svetlých výnimiek..

citace:

---

a haldu Viktorov Kožených.. teda okrem, pár svetlých výnimiek..

---

to sa už predsa deje..
ale skús si predstaviť, že by ti niekto predával kyslík na dýchanie
to je neuveriteľne ťažká predstava, taká až dusivá

skrátka, bez perfektne fungujúceho ISRU, sa mi do vesmíru fakt nechce berte to ako radu, od fakt "cool" človeka

citace:

---

to sa už predsa deje..
ale skús si predstaviť, že by ti niekto predával kyslík na dýchanie
to je neuveriteľne ťažká predstava, taká až dusivá

---

citace:

---

Možná by se všem fandům kosmonautiky teď vyplatila investice do vývoje nějakého hybernačního programu nebo masivní podpora nějakého budoucího tzv. kosmického prezidenta USA. Nekompromisního netrpělivého managera... ať to stojí co to stojí nebo budeme na vždy jen pozemské krysy

---

k tomu ma blizsie Elon Musk, nez Charles Bolden A keby sa este naucil povedat celu vetu bez ehm, emm, eee a junow, to by bolo...

citace:

---

vo vesmire nebude kyslik vseobecne lahko dostupna komodita, tak ako na zemi, takze rataj s tym ze zanho platit budes ;-)

---

citace:

---

bez vody si takisto nahraty, a za tu si kludne platis ;-)

---

Pánové, promiňte, ale kdybych se opravdu chtěl něco nového dozvědět o SLS, opravdu si myslíte, že jsem ve správném vlákně

"Pánové, promiňte, ale kdybych se opravdu chtěl něco nového dozvědět o SLS, opravdu si myslíte, že jsem ve správném vlákně"

problém je asi v tom, že tú najdôležitejšiu "novinku", totiž odkiaľ na SLS nabrať peniaze, tú nám stále neprezradili

Ono dozvědět se něco v tomto stadiu o SLS je podobné jako věštit z křišťálové koule...

Ale co víme:
Je jasné že na SLS zatím nejsou prachy (americká ekonomika je nad hrobem), ani jestli tento zatím nerozjety projekt nestopne budoucí administrativa, zatím to je jen plánovaný program a zatím pokud vůbec nějaký vývoj běží tak maximálně vizuálně v powerpointu, skoro bych se i vsadil, že na rýsovacích prknech není narýsována ani příčka k tomuto projektu (možná mají nějaké tubusy skic na Ares V ale to napočítám).

Co je 100% jasné že se jedná o přebaleného dvojníka Aresu V, neboli to bude mít určitě základ z 30 let používaných technologii z Space Shuttle kvůli tomu aby se zachovala pracovní sila ve fabrikách a okresech a tím i voličské hlasy pro politické korytáře v kongresu.

Vedle SLS mi přišel i program Constellation daleko propracovanější (hlavně už se něco dělo) a měl už ten pomyslný tah na branku.

"Vedle SLS mi přišel i program Constellation daleko propracovanější (hlavně už se něco dělo) a měl už ten pomyslný tah na branku. "

nesúhlas.. Constellation podľa mňa, to bola iba akási "viagra" a "predlžovač", pre tých čo si potrebujú dačo "Adlerovsky kompenzovať"
viac o tom, v tomto článku
http://www.blisty.cz/art/60463.html

a SLS je stále to isté, a "bravčové" k tomu, ako tomu hovoria sami američania, keď sa jedná o to ako čo najviac načať štátny rozpočet

Tak jako stalo to mnoho (plýtvání) a ještě to mělo stát mnoho miliard ale už to došlo do určité fáze. Pochopím když se něco stopne ve fázi projektové, ale je mi proti srsti zastavit projekt, který se už rozjel.

V programu Constellation se měl udělat pouze nezávislý interní finanční audit který by zjistil kde se plýtvá a jak ušetřit a pořádně přiškrtit tu korupci a ty koncerny které určitě ceny pořádně nadsadily, zastavit a začít od znova je podle mne ztráta cenného času i těch peněz co se do toho narvaly.

Jinak chápu váš postoj, vše minimalistické je dobré, malé nosiče atd. ale osobně s tím z našimi nynějšími zkušenostmi nesouhlasím.
Malé nosiče jsou sice fajn, ale na malé náklady… dokud neumíme ve vesmíru stavět sondy a stanice od "cihly k cihle" (svařovat atd.) tak tu bude vždy místo pro těžké a supertěžké rakety, které tyto sondy a stanice budou vynášet buď v jednom kuse, nebo po velkých částech které se pouze přišroubují k sobě...

"místo pro těžké a supertěžké rakety"
a kde to miesto je?
a čo tak najprv urobiť miesto pre niečo, s nosnosťou okolo 50 ton?
samozrejme aj pre takú "pidiraketku", najprv treba urobiť miesto..

No nevím, dle mého názoru (který muže byt mylný) pokud nebude Skylon či něco obdobného, nebo pokud nebude nějaká taková to sto a vice tunová raketa, tak nepoletíme ani na Měsíc, natož tak na Mars ... Let bez těchto prostředků je defakto neuskutečnitelný z 20 tunovými nosiči úplně nepředstavitelná fantasmagorie. Z dnešní úrovni techniky a znalostí...
Pokud nemáte na mysli ty oblíbené teorie tři sebevražedných kosmonautu co poletí v jedné mini kapsuli na Mars.

Kolumbus nedobyl-neobjevil Ameriku na veslici, ale měl celkem pořádnou loď.

tak skylon?
nemá ten mať nosnosť iba čosi pod 20 ton?
nie je to čudné?
a nemohli by sme si to fungovanie, vyskúšať na čomsi čo tu máme už dnes?

No jo ale ale má to velký rozdil.... Skylon má mit cenu vyneseni 20 tun materiálu mnohokát levnější a v jeho případe, alespon co plánuje Reaction Engines ma být postavena i loděnice na ty planetolety....

Vše to visí na té ceně, zatímco abychom z dnešní drahou infrastrukturou postavili loďenici je cenově uplně mimo meřitko.... celé by to u dnešních nosicu kracho už na ceně stavěného suchého doku... Natož tak planetoletu...

Zatím co u težkých raket nemusíme stavět žádny suchý dok, stačí poskladat do kupy 2-3 kusy sto tunových modulu a mužeme letět...

"Nevertheless, it is what it is. If you want the mission in 2019 on the current budget, it will be performed without a lifeboat."

veľmi voľný preklad:
pri súčasnom rozpočte, ten flyby mesiaca v r. 2019 bude bez záchrannej časti (takže v prípade havárie podobnej ako mal A13, tak je koniec najskôr)


a tiež som niekde videl, že by mali byť ešte nejaké novinky tento týždeň, tak uvidíme, či niečo bude...

plan.. pla.. né.. to.. let?
tak soráč.. to bol omyl.. máš pravdu..
vieš ja som mal najprv za to, že najprv budeme zisťovať, čo to má vlastne byť, ten "planétolet"
napríklad tak, že pošleme ľudí iba tak akosi "za roh", napríklad na pol roka do L2..
ale dobre teda.. stavajme rovno to.. ten.. oné.. pla.. né.. to.. let..

Nevím no... L2... L2... ač jsem jsi od vás přečetl všechny příspěvky ohledně bodu L2 tak jste mne nepřesvědčil že tam skutečně je něco proč tam letět s posádkou... Podle mne je to úplně zbytečná mise, to bych raději letěl na ten Obamuv asteroid, protože tam je alespoň co hledat... v bodě L2 je absolutní nic... vyhozené peníze... L2 se hodí maximálně na vesmírné observatoře to je tak vše.


Jinak dobře nemusíme stavět ten planetolet.. Pošleme tam tři chudáky v kapsuli orion/dragon/sojuz.. nebo ve dvou spojených.... při také misi doporučuji každému přibalit do osobního baličku pistoli, nebo alespoň cyankáli, pač když to nevyjde nebo se v těch mini plechovkách zblázní, tak to budou mít rychlejší.

nejak rozčúlene to znie
klídek
mars..
to koniec koncov, znie celkom dobre

citace:

---

nejak rozčúlene to znie
klídek
mars..
to koniec koncov, znie celkom dobre

---

Mám možná bláznivé myšlenky a stále se vracím k tomu jedinému, ale k čemu je takhle silný systém se startem 1x ročně? Trochu hořce se u toho usmívám.
Osobně fandím Muskově přístupu - co nejlevnější systémy, sekat je jako Baťa cvičky. Vytěžit LEO/GEO, pak se vrhnout dále, ale být ekonomicky rentabilní. SLS tuto možnost nemá a to z několika důvodů.
- jedná se o státní projekt
- nikdo nehledá čím tento projekt doopravdy využít
- u SLS mi to připadá, jako by byla cílem cesta, nikoliv co tam někde dělat.

Z dnešního pohledu na věc jsou tu možné následující využití:
- zásobování nadnárodních projektů (ISS, možná někdy v budoucnu nějaký MIR2, Shenzou). Tam by stačil Falcon 9 jednou do měsíce úplně s přehledem. SLS je tu dobré na budování z větších komponent, ale ouha, je tu zádrhel. Větší komponenty znamená i větší namáhání stykových uzlů, ty současné na to nejsou dimenzovány. Připojte 100t modul k ISS a slapové síly ji rozlámou, o moc víc stejným způsobem růst nemůže.
- vynášení satelitů na LEO/GEO. Zde je potřeba rozlišit zda se jedná o soukromé či státní Telco/DVB-S, státní výzkumné projekty případně obranné projekty. První část, tedy telekomunikační družice - SLS je zbytečný, Falcon 9/Falcon 9 Heavy stačí s přehledem. To samé i s vědeckými či armádními projekty. Jedná se o dva - tři starty měsíčně. Určitě by se dala postavit 100t aparatura, ale v současnosti je její využití pouze SCI-FI.

Možné budoucí využití:
- Lety na Měsíc/Mars. Zde má SLS smysl. Problém je, že se jedná o budoucé jeden/dva starty za rok (dle síly ekonomiky). Tyto lety jsou jenom dotované, i když v horizontu několika let mohou přinést zprostředkovaně spoustu zisku (modlím se za opakování projektu Apollo).
- Težba v kosmickém prostoru. Zde by mohlo mít SLS smysl, ale stejně tak ho může nahradit nějaký pohrobek Falconu poté, co Musk získá dostatečný kapitál na LEO/GEO. Kolik by mohlo být startů nedokážu odhadnout, možná jeden, možná dva ?
- Kosmická turistika (např. Bigellow hotel). Dle mého je zase Falcon podstatně výhodnější, SLS je příliš těžké. Mimo to se jedná o zábavu pro pár jednotlivců, start tak jednou za dva roky maximálně.
- Speciální projekty. Možní potomci Hubbleho teleskopu či dalekohledu Jamese Webba, nouzové mobilní úkryty v L bodech (s možností vzfáleného určení trasy a manévrování), start tak 1-2x za 10 let.

Když si dělám sumarizaci, vychází mi jedno. SLS je v tuto chvíli nejenom zbytečný, ale dokonce kontraproduktivní. Vrací se k oblíbenému hraní si s vynesenými tunami. Ale to není cíl. Cíl je dostat se dál, ne kolik smetí dokážeme dostat na oběžnou dráhu. SLS bez skutečně dobré náplně může znamenat vážné ohrožení aktivit na LEO/GEO. I když, naštěstí tu je ekonomicky smíšlející Musk (nehodlám zakládat jeho kult, ale spočítané to má dobře).

"Mám možná bláznivé myšlenky a stále se vracím k tomu jedinému, ale k čemu je takhle silný systém se startem 1x ročně? Trochu hořce se u toho usmívám."

hlas rozumu

citace:

---

Nevím no... L2... L2... ač jsem jsi od vás přečetl všechny příspěvky ohledně bodu L2 tak jste mne nepřesvědčil že tam skutečně je něco proč tam letět s posádkou... Podle mne je to úplně zbytečná mise, to bych raději letěl na ten Obamuv asteroid, protože tam je alespoň co hledat... v bodě L2 je absolutní nic... vyhozené peníze... L2 se hodí maximálně na vesmírné observatoře to je tak vše.

---

citace:

---

Připojte 100t modul k ISS a slapové síly ji rozlámou, o moc víc stejným způsobem růst nemůže.
- Kosmická turistika (např. Bigellow hotel).

---

citace:

---

problém je asi v tom, že tú najdôležitejšiu "novinku", totiž odkiaľ na SLS nabrať peniaze, tú nám stále neprezradili

---

1.8 mld.. to je celkem hodně na to že budou vytvářet pouze technickou dokumentaci...

citace:

---

1.8 mld.. to je celkem hodně na to že budou vytvářet pouze technickou dokumentaci...

---

Ale má to i svá pozitiva, budeme se mít na co koukat, za 1,8 mld udělají tolik powerpoitu a pedeefek že nebudeme vědět co s něma, až nám budou oči přecházet

citace:

---

Ale má to i svá pozitiva, budeme se mít na co koukat, za 1,8 mld udělají tolik powerpoitu a pedeefek že nebudeme vědět co s něma, až nám budou oči přecházet

---

bohuzial to je obraz doby. Vsetko chceme robit stale po starom, bozechran skusat nieco nove (staci sa pozret na senatne tance okolo CCdev), a najlepsie to este zregulovat a zpredpisovat, aby sa ani nahodou nestalo nieco mimo predpis. Staci sa pozriet na zakopovu vojnu SpaceX versus senat.
Zrovna vcera som cital clanok o prvom lietajucom aute, ktore ma ist do vyroby. Vyvijaju to uz 6 rokov, a najvacsi problem je co? Papiere. Tony papierov, povoleni a stemplov.
Chceme rast, nahaname HDP, ale bozechran urobit nejaku inovaciu, alebo nebodaj novy trh. Nie, to sa nesmie! Vsetko treba robit po starom, predpisanym sposobom, a rast treba nahanat spotrebou! Vyhadzovat do smeti dvojrocne chladnicky a podplacat soferov srotovnym, aby si kupili to co uz maju, a najlepsie na uver, kedze sa to vyraba v cine a oni su bez roboty...
Viem ze to s SLS suvisi len okrajovo, ale aj SLS je obraz antiinovacnej monopolnej spotrebnej kultury, ktora nas vedie do ciernej diery, v lepsom pripade do stagnacie.

citace:

---

1.8 mld.. to je celkem hodně na to že budou vytvářet pouze technickou dokumentaci...

---

citace:

---

Ale má to i svá pozitiva, budeme se mít na co koukat, za 1,8 mld udělají tolik powerpoitu a pedeefek že nebudeme vědět co s něma, až nám budou oči přecházet

---

citace:

---

Hlavnim problemem nejsou penize, ale důvody.

---

nejake novinky ku sls:

3 konfiguracie:

Block I:
- prve 2 lety (bez posadky a s posadkou okolo mesiaca)
- 1 stupen: 4 motory RS-25D (SSME)
- 2 boostre na pevne palivo
- horny stupen z Delty IV (iCPS)

Block IA:
- 1 stupen rovnaky: prv RS-25D, ktore su este v zasobe, potom prechod na vylepsene RS-25E
- nove boostre - alebo vylepsene na pevne palivo (ATK), alebo na kvapalne palivo (kerolox)
- novy druhy stupen: CPS (lox/lh2)

Block II:
- vacsi
- novy druhy stupen: 3x J-2X motory (lox/lh2)

http://www.nasaspaceflight.com/2011/10/sls-trades-opening-four-rs-25s-core-stage/

citace:

---

citace:

---

Nový plán:
2017 SLS-1 "crew capable" nepilotovaný oblet Měsíce
2019 SLS-2 pilotovaný let s navedením na vysokou oběžnou dráhu kolem Měsíce

---

ten prvý schedule bolo worst-case...

---

citace:

---

citace:

---

citace:

---

Nový plán:
2017 SLS-1 "crew capable" nepilotovaný oblet Měsíce
2019 SLS-2 pilotovaný let s navedením na vysokou oběžnou dráhu kolem Měsíce

---

mne osobne tam furt niečo chýba.. niečo také veľmi nekonkrétne..
niečo čo by dávalo nádej na pokračovanie ďalšej cesty
čosi okolo "L2" ?

---

---

citace:

---

pri súčasnom rozpočte, ten flyby mesiaca v r. 2019 bude bez záchrannej časti (takže v prípade havárie podobnej ako mal A13, tak je koniec najskôr)

---

http://www.nasaspaceflight.com/2011/10/sls-flexibility-roadmap-focus-center-stage/

rozne navrhy na vyuzitie sls + nejake info ohladom cinnosti spojenej s sls na ksc, jpl, atd...

to vyuzitie, v podstate bez prekvapeni:
- mesiac, flyby aj pristatie...
- lety k NEO objektom
- rozne HEO misie - napr. umiestnenie teleskopov do EML bodov
- umiestnenie propellant depot do EML-1 bodu - a od toho sa potom odvijajuce rozne BEO misie (kde doplnanie paliva do depotu by zabezpecovali aj komercne lety)
- a samozrejme az mars a jeho mesiace [Edited on 26.10.2011 Agamemnon]

nechapem preco by mal SLS umiestnovat palivove depoty. To sa skrtne polovica celeho vtipu. Vtip pri palivovom depe je totiz aj v tom, ze rozdelime "chytry" a "hlupy" naklad, a zatialco ten chytry lieta na silnych a drahych human-rated raketach, tak ten hlupy posielaju lacni komercaci. A kludne sa moze stverat do cielovej destinacie cele mesiace na ionovych motoroch.

Mimochodom, prevadzkovanie vesmirnych cerpaciek by mohol byt hned druhy profitabilny biznis pre sukromnikov (po taxisluzbe na ISS). Exploration misie prevadzkovane NASA by mohli z tychto cerpaciek mimoriadne tazit.

Zajimavej clanek na podobne tema je i zde:
http://www.bbc.co.uk/blogs/thereporters/jonathanamos/2010/09/how-public-investments-in-spac.shtml

CZ:
http://translate.google.cz/translate?sl=en&tl=cs&js=n&prev=_t&hl=cs&ie=UTF-8&layout=2&eotf=1&u=http%3A%2F%2Fwww.bbc.co.uk%2Fblogs%2Fthereporters%2Fjonathanamos%2F2010%2F09%2Fhow-public-investments-in-spac.shtml

este jedna vec k palivovemu depu: ked dopravim nadrz s palivom k palivovej stanici, tak ta nadrz sa napoji na nejake centralne precerpavacie zariadenie. Po vycerpani vsetkeho paliva treba riesit co s prazdnou nadrzou. Je nezmysel odhodit ju do priestoru, hlavne v bode L, pretoze by sa tam zacali hromadit poletujuce prazdne nadrze, az by doslo k nehode...
Vacsi zmysel ma ukladat prazdne nadrze na "ulozisko" spojene so stanicou. Neskor, ked vzniknu technologie spracovania kovov vo vesmire, moze vlastnik stanice tieto prazdne nadrze predavat ako surovinu. Nejaky iny vesmirny podnikatel si tuto surovinu kupi, svojim zariadenim roztavi alebo inak spracuje (3D tlaciarne a pod.), a postavi si trebars pekny velky habitat, alebo planetolet...

Takze prve kroky v ISRU technologiach by vlastne mohli vyuzivat miestne zdroje, ktore sa ale pred tym na to miesto dopravili zo zeme

Tak ty nadrže muže i časem využít i nějaký planetolet co muže létat na Mars atd...

Žádná nádrž do bodu L sama nedoletí, musí ji tam dopravit nějaká kosmická loď a ta se bude vracet k Zemi, tak tu nádrž odhodí do atmosféry.Jinak ovšem považuji nějaké soustavné " Tankování ve vesmíru " za energetický nesmysl.Pokud jesatelit vybaven stabilizací na úrovni je spotřeba pohonných h
mot nepatrná a původní zásoba vystači hravě na celou životnost sondy, pak je stejně sonda zastaralá.Stabilita v oblasti bodú L u tak malého tělesa jako je Země a ještě tak obrovským měsícem je pochybná.Polohu "vesmírné pumpy" bude nutno neustále korigovat aby oscilace kolem ideálního budu byla přijatelná.Mohlo by se jednat o další "pohádku" pro kongresmany u kohoutku penězovodu .

citace:

---

Žádná nádrž do bodu L sama nedoletí, musí ji tam dopravit nějaká kosmická loď a ta se bude vracet k Zemi, tak tu nádrž odhodí do atmosféry.Jinak ovšem považuji nějaké soustavné " Tankování ve vesmíru " za energetický nesmysl.Pokud jesatelit vybaven stabilizací na úrovni je spotřeba pohonných h
mot nepatrná a původní zásoba vystači hravě na celou životnost sondy, pak je stejně sonda zastaralá.Stabilita v oblasti bodú L u tak malého tělesa jako je Země a ještě tak obrovským měsícem je pochybná.Polohu "vesmírné pumpy" bude nutno neustále korigovat aby oscilace kolem ideálního budu byla přijatelná.Mohlo by se jednat o další "pohádku" pro kongresmany u kohoutku penězovodu .

---

http://www.nasaspaceflight.com/2011/11/sls-nasa-dac-1-configuration-candidates-wind-tunnel-tests/

nejake dalsie info - jednak idu konfiguracie testovat vo veternych tuneloch + je tam info o jednotlivych konfiguraciach - tah motorov prveho stupna, boosterov, doba horenia motorov a pod...

Navrhované konfigurace SLS jsou velmi zajímavé a myslím, že by pokryly všechny v budoucnu potřebné nosnosti pro velké náklady na LEO i lety s posádkou na Měsíc a v naší sluneční soustavě.

Zajímavá je varianta s boostery na KPH. Navrhované motory NHE-OC-100 zřejmě vycházejí z dřívějších návrhů motorů na LOX/RP1 palivo a zkratka pravděpodobně znamená National Hydrocarbon Engine , Oxygen-rich Cycle.

Je zajímavé porovnat centrální stupeň a boostery s ruskou Energií:
Centrální stupeň bude mít 5xLOX/LH2 motor o tahu cca 200 tun , celkem 1000 tun, Energie měla 4 motory o stejném tahu, celkem 800 tun

Dva boostery po 3 motorech budou mít celkem tah 6x 450 tun = 2700 tun
Čtyři boostery Energie měly tah 4x 800 tun = 3200 tun

Celkově tedy lze říci, že prvý stupeň + boostery obou rakety mají zhruba stejný výkon a s přidaným druhým stupněm by měly asi podobnou nosnost na LEO.

citace:

---

Zajímavá je varianta s boostery na KPH. Navrhované motory NHE-OC-100 zřejmě vycházejí z dřívějších návrhů motorů na LOX/RP1 palivo a zkratka pravděpodobně znamená National Hydrocarbon Engine , Oxygen-rich Cycle.

---

9.11. proběhl v Stennis Space Center v Mississippi 500 sekundový úspěšný test motoru J-2X na kapalný kyslík a vodík. Motor postavený (modernizovaný) firmou Pratt & Whitney Rocketdyne by měl mít svou letovou premiéru v testovacím lestu programu SLS v roce 2017.

http://www.nasa.gov/mission_pages/j2x/500_second_test.html
http://spaceflightnow.com/news/n1111/09j2x
http://en.wikipedia.org/wiki/J-2_(rocket_engine)

Video:
feature=player_embedded

citace:

---

J-2X ... by měl mít svou letovou premiéru v testovacím lestu programu SLS v roce 2017.

---

Už aby na tom něco stálo



http://www.spaceflightnow.com/news/n1111/15mobilelauncher/

Nová mobilní startovací plošina pro SLS dokončila v rámci zkoušek svoji první cestu z VAB na startovací rampu 39B. Cesta započala 16.11. v 14:15 GMT a plošina byla usazena na rampu ve 23:29 GMT. Testovalo se chování věže při různých rychlostech přesunu a při náhlém zatížení. V rámci zkoušek byla provedena dvě nouzová zastavení. Na startovací pozici 39B zůstane věž dva týdny, během kterých budou provedeny další testy.



Podrobnější info na www.nasaspaceflight.com a na Spaceflight Now a obrázky [Upraveno 17.11.2011 HonzaVacek]

http://www.thespacereview.com/article/1979/1
najnovší odhad, ceny za vynesenie nákladu pomocou SLS
8 500- 10 000 dolárov za libru (menej ako pol kg) na LEO
za 70 tonovú verziu 1,3 miliardy, za 130 tonovú verziu 2,45 miliardy za štart
je tam aj porovnanie s nákladmi na FH, ktorí vychádza desaťkrát lacnejší

ak sa započíta aj cena za vývoj, zdá sa že aj raketoplán mal nižšie prevádzkové náklady..

aj keby sa vývojové aj prevádzkové náklady space x, nejak zdvihli na dvojnásobok, a cena za vývoj SLS nejakým zázrakom už nie (to že ešte porastie je isté)
za každý štart SLS 130t, by bolo možné vypustiť 5 FH a mať na LEO 250 ton

jobs program... tudy cesta nevede, vravim to furt

Pro základnu na Měsíci, let k asteroidu i *Flags and footprints* misi k marsu stačí 53 t nosnost Falcon Heavy, ten ale nebude stát 100 mega, ale 150, možná i 200 - i tak by byl třikrát levnější než ostatní. SLS je omyl, Amíci měli postavit Shuttle C se zachraňovaným čtyřsegmentem a motory SSME 2.generace s levnější údržbou, vracenými klasickým štítem na padácích někam do Nevady. Snad se ještě dá zdokonalit a zlevnit 70 t SLS, tak, aby shořela zase jenom prázdná nádrž - pro lety k Měsíci pak dělat dva starty SLS - první vynese trvanlivé vybavení a kyslík, druhý posádku, vodík a zbytek pohonného systému. Totéž pak pro Mars (s NERVOU to půjde). Na druhou stranu autor taky dělá chybu, když špatně počítá náklady na start - 70 t SLS bude stát 1,5 mld. ročně 1 start, ale už 2,5 mld. ročně dva starty a 3,5 mld. ročně 4 starty. Taky odhad ceny 150 t Falconu je prostě jen odhad - společnost totiž nabobtná a náklady vzrostou.

http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=27410.msg834406#msg834406

ako vysvetlit ludom, na co je dobry 130t nosic:

"NASA's future heavy-lift rocket, the Space Launch System, can carry 130 metric tons to orbit, which is equal to 21 fully grown elephants."

To jsem nevěděl že má NASA v plánu na obritě postavit ZOO

21 slonov..
slabota.. môžu ich posielať aj po jednom..
ak to už chcú nejak zdôvodniť, tak nech povedia že chcú do vesmíru poslať vorvaňa, jeden vorvaň môže mať kľudne aj 150 ton
rozsekať a zase zošiť nemožno.. takže vlastne by potrebovali ešte silnejší nosič

Vida, už testují startovní věž,těch pár let uteče jako voda a s SLS opět jako obvykle nebudou mít konkurenci.

citace:

---

Vida, už testují startovní věž,těch pár let uteče jako voda a s SLS opět jako obvykle nebudou mít konkurenci.

---

citace:

---

Vida, už testují startovní věž,těch pár let uteče jako voda a s SLS opět jako obvykle nebudou mít konkurenci.

---

citace:

---

v nakladoch na start urcite nie

---

citace:

---

jobs program... tudy cesta nevede, vravim to furt

---

Že se raketoplán pro vynášení nákladu nehodí bylo jasné ihned zpočátku jeho kariéry, proto byly souběžně vyvíjeny modernizované Atlasy a Delty. Původní idea totiž byla, že raketoplán bude jediným prostředkem pro vynášení lidí i nákladů, což se ukázalo jako nesmysl.Kdyby nebylo ISS, tak skončil již před 2O lety.SLS je návrat správným směrem protože raketoplán nosností 20 tun, a to dosáhl málokdy, se "potácel" někde na úrovni dědečka Protona.Jestliže se nyní jeví jako potřebné mít nosič s nosností 100 tun na LEO, tak jej amerika staví, nač tedy plakat nad fosilií raketoplánu, to nechápu.

pretože z neho mohli spraviť porovnateľne silný nosič, ako SLS
za zlomok nákladov, a ešte počas prevádzky raketoplánu

citace:

---

Že se raketoplán pro vynášení nákladu nehodí bylo jasné ihned zpočátku jeho kariéry, proto byly souběžně vyvíjeny modernizované Atlasy a Delty. Původní idea totiž byla, že raketoplán bude jediným prostředkem pro vynášení lidí i nákladů, což se ukázalo jako nesmysl.Kdyby nebylo ISS, tak skončil již před 2O lety.SLS je návrat správným směrem protože raketoplán nosností 20 tun, a to dosáhl málokdy, se "potácel" někde na úrovni dědečka Protona.Jestliže se nyní jeví jako potřebné mít nosič s nosností 100 tun na LEO, tak jej amerika staví, nač tedy plakat nad fosilií raketoplánu, to nechápu.

---

SLS čeká časem stejný osud jaky potkal rakety Titan.... taky to byl cenově neudržitelný program, jeden start stál skoro 0.45 Mld UDS na konci jeho životní dráhy... SLS je jen o něco větší a ještě o něco víc drahší...

citace:

---

... nač tedy plakat nad fosilií raketoplánu, to nechápu.

---

No to uvídíme možná už přísti rok... Ale se SLS by opravdu zahýbal Falcon X... Stejna nosnost... Menší náklady...

Není to tak docela o SLS, spíš je to citace SLS v popkultuře. A závěr, který z toho vyplývá, je neveselý :-/

http://www.nasaspaceflight.com/2012/01/sls-exploration-roadmap-pointing-dual-mars-approach/

podla tohto clanku sa uz viacmenej utriasla architektura pilotovanych BEO misii pomocou SLS, zahrnaju asteroid, mesiace marsu a napokon mars. Kazdy si tam najde nieco, su tam jadrove motory, ISRU, aj alamova milovana stanica v L1

Hezký článek... uplně slintám...

No ale zpět k realitě... myslím si že budem velmi rádi, když se uskuteční 10% misí a ukonů z toho tam je... A nebo vydali vizi na 200 let dopředu, protože v dnešním hlemýždím tempu odkladu a inflace cen programů to asi ani jinak nepujde... [Upraveno 24.1.2012 Conquistador]

http://www.nasaspaceflight.com/2012/02/sls-how-to-launch-nasas-new-monster-rocket/

Jsou to kravsky vyhozene penize do kapes zpratelenych firem.

Normalni je dokoncit soukrome pilotovane LEO lode ala Dragon, Cygnus atd..

A na orbite pomalu a jiste zacit budovat neco jako lodenici, kde se lode-planetolety budou skladat z dovezenych dilu/zhotovenych casti.
Jedno jestli zhotovenych na Zemi a vyvezenych pomoci Progresu/Angary/Ariane5/Flacon Heavy nebo privezenych z fabriky na Mesici (z budoucich tezba nerostu>tavici fabirky do ingotu>fabriky z ingotu vyrabejici casti lodi>nakladni lode co dovezou casti lodi na LLO a nasledne na LEO do "lodenice").

Lode bude treba seskladat na LEO, to vyjde nejbezpecneji a nejlevneji.

A pokud se podari neco jako Skylon, tak i Skylon vyveze jen tusim 14tun. Porad se to bude muset seskladat na orbite v bezpecnem prostredi klecovite podoby.

Nerikam, ze super tezkej nosic by nebyl dobrej, ale je v tomto pripade zbytecny kdyz je 20t nosicu dostatek.

Pokud by chteli supertezkej nosic, tak by se meli spise venovat projektu Sea Dragon co vynese realne 400t na LEO. Navic by prvni stupen byl opakovatelne pouzitelnej a nosic jako celek by byl levnejsi na provoz nez Saturn5/SLS apod..

Nesouhlasím, ale nechci zde duplikovat příspěvek, který jsem právě poslal do tématu Rozpočet NASA na FY 2013. Veďme diskusi tam.

Názory lidí na tomto portálu se hodně mění s časem. Dříve byl veleben Ares 1 + Ares V, dnes zase většinou jen Dragon a Falkon, méně už další soukromé projekty pro dopravu na LEO (já fandím Dream Chaser) a neuznáván příliš SLS.

Myslím, že pro další rozvoj kosmonautiky je obojí třeba. Pro LEO stačí raketa Atlas 5 + Dream Chaser, případně Falkon 9 + Dragon, ale pro lety lidí dále je nezbytný MPCV a SLS. Taková kosmonautická velmoc jako USA nemůže ve všem spoléhat na Falkon 9 Heavy ani na Dragon. Vždyť budoucí systém musí mít nějakou perspektivu. SLS bude mít dost variabilní nosnost na LEO od 70 do 143 tun pro různé varianty vesmírných misí a zvláště s boostery LOX/RP optimální energetické charakteristiky. Myslím, že rozhodnutí spoléhat pro LEO na soukromé dopravce a pro vzdálené mise vyvíjet nový systém v rámci NASA je správné.

fiha az do 143? myslel som ze posledne novinky boli o 70 alebo 129...asi som nieco zmeskal

citace:

---

fiha az do 143? myslel som ze posledne novinky boli o 70 alebo 129...asi som nieco zmeskal

---

inak... ja veľmi neverím, že tá 130t verzia niekedy poletí... 70t imo urobia... ale na 130t potrebujú množstvo veci upraviť alebo rovno vyvinúť... je to dosť veľká úprava... nejak si nemyslím, že to dokončia... kto vie, snáď áno...

a celkom bude problém, keď nasa urobí 70t nosič s cenou štartu 1mld... a potom príde elon a jeho FH (alebo rusi a angara 7) a dajú cenu za 50t nosič do 200mil...

http://www.nasa.gov/exploration/systems/sls/sls1.html

Zde je zmínka o nosnosti až 143 tun, ale spíše bude reálné 130 tun, což měl v podstatě i Saturn 5.

Jestliže nyní po čtyřiceti letech opět stavíme nosič třídy Saturn-5 znamená to, že program raketoplánu byl slepou uličkou a na třicet let omezil pilotované lety jen na LEO. A nejen to, v kombinaci s ISS prakticky zastavil základní výzkum Sluneční soustavy.Z toho je patrno, že měl skončit ihned jakmile se ekonomicky znemožnil, tím myslím to jakmile se zjistilo, že vícenásobné používání je vlastně chiméra, náklady na přípravu dalšího letu jsou obludné a užitečné zatížení " nahoru" je nedostatečné a " dolu" že se nevozí nic. Sověti to pochopili okamžitě a i když jejich systém byl variabilnější neb umožňoval dopravovat na LEO kosmoplán s cca 30 tunami nákladu, nebo sólo náklad cca 110 tun, celý program hned v zárodku zastavili a ušetřili nejen obrovskou hromadu peněz, ale též nejméně desítku lidských životů. Jinak ovšem chápu ameriku, která byla právem pyšná ne svou flotili raketoplánů, opticky jejich lety oproti pilotovaným letům sovětů/rusů, nebo číňanů vypadali jako ze sci-fi,ale takováto prezentace nevyvážila obludné náklady, nízkou efektivitu a hlavně vysoké riziko pro posádky.Je vlastně malý zázrak, že havarovaly "jen" dvě mise, občas se objeví informace, že i několik dalších misí mělo " namále", že o jejich úspěšnosti rozhodla jen šťastná shoda náhod. Nemohu popřít, že jsem od samého počátku nepřítelem stavby ISS, připadá mi to jako nerovné manželství, ale snažím se být objektivní, jak jen svedu. Pokud se týče raketoplánu tak jsem tehdy nevěřil, že přečká návrat, ostatně reakce Younga po přistání může znamenat, že i on jako vícenásobný astronaut, který se procházel po Měsíci možná též žasnul nad tím, že ten " krám" ve zdraví letěl a přistál. Je velká škoda, že stránka SPACE 40 stojí .

http://www.k26.com/buran/Info/Hercules/vulkan.html
http://www.b14643.de/Spacerockets_1/East_Europe_2/Vulkan/Description/Frame.htm


Pro srovnání s SLS: V těchto odkazech se píše o koncepci z r. 1982, že Energia se může proměnit v nosič Vulkan HLV (v provedení in line) s nosností při 8 boosterech (Zenit 1. supeň) až 200 MT na LEO. Jinak samozřejmě lze počet boosterů měnit a tím měnit nosnost. Podobně by to šlo i u SLS. Mluví se o LOX/RP motorech RD-179 se zvýšeným tahem až 937 tun ve vakuu.

Domnívám se však, že pokud by Rusové někdy stavěli super těžký nosič řádu 100 MT a více, použili by původní koncepci Vulkanu – prvý stupeň jen LOX/RP s 6 moduly s RD170/171 a druhý a třetí na LOX/LH2. Tím se podstatně zredukují obrovské nádrže LOX/LH2, zvýší se operativnost rakety a sníží její rozměry

citace:

---

http://www.k26.com/buran/Info/Hercules/vulkan.html
http://www.b14643.de/Spacerockets_1/East_Europe_2/Vulkan/Description/Frame.htm


Pro srovnání s SLS: V těchto odkazech se píše o koncepci z r. 1982, že Energia se může proměnit v nosič Vulkan HLV (v provedení in line) s nosností při 8 boosterech (Zenit 1. supeň) až 200 MT na LEO. Jinak samozřejmě lze počet boosterů měnit a tím měnit nosnost. Podobně by to šlo i u SLS. Mluví se o LOX/RP motorech RD-179 se zvýšeným tahem až 937 tun ve vakuu.

Domnívám se však, že pokud by Rusové někdy stavěli super těžký nosič řádu 100 MT a více, použili by původní koncepci Vulkanu – prvý stupeň jen LOX/RP s 6 moduly s RD170/171 a druhý a třetí na LOX/LH2. Tím se podstatně zredukují obrovské nádrže LOX/LH2, zvýší se operativnost rakety a sníží její rozměry

---

http://www.nasaspaceflight.com/2012/02/acronyms-ascent-sls-managers-create-developmental-milestone-roadmap/

pekny clanok, info o situacii, postup vyvoja...
oi. je tam aj popis moznych verzii pre block IA a block II - su 2 moznosti - s SRB (od atk) alebo LRB (od aerojetu) - teraz sa to analyzuje, a rozhodne sa do 2015...

citace:

---

Jestliže nyní po čtyřiceti letech opět stavíme nosič třídy Saturn-5 znamená to, že program raketoplánu byl slepou uličkou a na třicet let omezil pilotované lety jen na LEO. A nejen to, v kombinaci s ISS prakticky zastavil základní výzkum Sluneční soustavy.Z toho je patrno, že měl skončit ihned jakmile se ekonomicky znemožnil, tím myslím to jakmile se zjistilo, že vícenásobné používání je vlastně chiméra, náklady na přípravu dalšího letu jsou obludné a užitečné zatížení " nahoru" je nedostatečné a " dolu" že se nevozí nic. Sověti to pochopili okamžitě a i když jejich systém byl variabilnější neb umožňoval dopravovat na LEO kosmoplán s cca 30 tunami nákladu, nebo sólo náklad cca 110 tun, celý program hned v zárodku zastavili a ušetřili nejen obrovskou hromadu peněz, ale též nejméně desítku lidských životů. Jinak ovšem chápu ameriku, která byla právem pyšná ne svou flotili raketoplánů, opticky jejich lety oproti pilotovaným letům sovětů/rusů, nebo číňanů vypadali jako ze sci-fi,ale takováto prezentace nevyvážila obludné náklady, nízkou efektivitu a hlavně vysoké riziko pro posádky.Je vlastně malý zázrak, že havarovaly "jen" dvě mise, občas se objeví informace, že i několik dalších misí mělo " namále", že o jejich úspěšnosti rozhodla jen šťastná shoda náhod. Nemohu popřít, že jsem od samého počátku nepřítelem stavby ISS, připadá mi to jako nerovné manželství, ale snažím se být objektivní, jak jen svedu. Pokud se týče raketoplánu tak jsem tehdy nevěřil, že přečká návrat, ostatně reakce Younga po přistání může znamenat, že i on jako vícenásobný astronaut, který se procházel po Měsíci možná též žasnul nad tím, že ten " krám" ve zdraví letěl a přistál. Je velká škoda, že stránka SPACE 40 stojí .

---

citace:

---

Len maly detail, viacnasobne pouzivanie moze mat zmysel, ak vytazim prostriedok aj smerom dolu. (Mozno DC SpaceDev.)
Raketoplan bol najlacnejsi prostriedok na svete, na nosenie velkych veci dolu. Len ho nikdy nevytazili.

---

citace:

---

http://www.nasaspaceflight.com/2012/02/acronyms-ascent-sls-managers-create-developmental-milestone-roadmap/

---

V podstatě také souhlasím s Davidem. Škoda, že ISS nebyla menší a využita spíše pro přípravu kosmonautů a montážních technik na daleké mise. Ty by se ale musely uskutečnit paralelně, ne až zkušení kosmonauti budou v důchodu. Věřím ale, že kdyby Shuttle byl podstatně menší a bez motorů, dodnes by systém sloužil pro mnoho účelů, včetně dopravy na LEO a zpět a měl by stále perspektivu.

citace:

---

V podstatě také souhlasím s Davidem. Škoda, že ISS nebyla menší a využita spíše pro přípravu kosmonautů a montážních technik na daleké mise. Ty by se ale musely uskutečnit paralelně, ne až zkušení kosmonauti budou v důchodu. Věřím ale, že kdyby Shuttle byl podstatně menší a bez motorů, dodnes by systém sloužil pro mnoho účelů, včetně dopravy na LEO a zpět a měl by stále perspektivu.

---

citace:

---

... Věřím ale, že kdyby Shuttle byl podstatně menší a bez motorů, dodnes by systém sloužil pro mnoho účelů, včetně dopravy na LEO a zpět a měl by stále perspektivu.

---

citace:

---

"myslim, ze reusability bude mat zmysel, ked bude dostatocny pocet letov... potom sa to zacne vyplacat..."
Nee. zmysel bude mat, ked sa bude vyuzivat.

Najdrahsia cast misie nie je dostat sa hore, ale dolu.

Ak sa bude "reusability" pouzivat len na cestu hore, a drahsia cast cesty bude nevytazena, dopadne rovnako jak STS.
To splna napr. doprava kozmonautov. rovnako vela hore, ako dolu.

---

citace:

---

inak... ja veľmi neverím, že tá 130t verzia niekedy poletí... 70t imo urobia... ale na 130t potrebujú množstvo veci upraviť alebo rovno vyvinúť... je to dosť veľká úprava... nejak si nemyslím, že to dokončia... kto vie, snáď áno...

a celkom bude problém, keď nasa urobí 70t nosič s cenou štartu 1mld... a potom príde elon a jeho FH (alebo rusi a angara 7) a dajú cenu za 50t nosič do 200mil...

---

citace:

---

Jestliže nyní po čtyřiceti letech opět stavíme nosič třídy Saturn-5 znamená to, že program raketoplánu byl slepou uličkou a na třicet let omezil pilotované lety jen na LEO.

---

citace:

---

SLS Block 1A VCR 11000 - náklad v krytu pod Orionem [Upraveno 24.2.2012 raul]

---

citace:

---

citace:

---

SLS Block 1A VCR 11000 - náklad v krytu pod Orionem [Upraveno 24.2.2012 raul]

---

Dotaz: u této verze jsem viděl jedinou variantu "nákladu" pod Orionem, a to nový kryogenní urychlovací stupeň CPS. Narazil jste i na jiný "náklad"?

---

U SLS Block 1A jsem to pochopil tak, že NPE bude jen v nákladní verzi VCR 12000, neboť v pilotované verzi VCR 11000 pro něj není místo.

http://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2011/10/A61.jpg

Opravuji verze:

U SLS Block 1A jsem to pochopil tak, že NPE bude jen v nákladní verzi VCR 13000/14000, neboť v pilotované verzi VCR 11000/12000 pro něj není místo.


Pokud tedy dobře překládám větu
the "cargo" under the Orion will simply be the CPS, as opposed to an actual cargo.
"náklad" pod Orionem prostě bude CPS, na rozdíl od skutečného nákladu.

http://www.nasaspaceflight.com/2012/02/acronyms-ascent-sls-managers-create-developmental-milestone-roadmap/

Tu větu jsem jsem tam četl taky. Vychází prý z nějakého návrhu Design Reference Mission (DRM), která je v L2 sekci NSF.
Každopádně pro lety za LEO tam nějaké CPS být musí.

Když se podíváte do toho PDF a stránku 11. Tak u VCR 21000/22000 je ta část označena jako Payload Adapter (PA).
http://www.nasa.gov/pdf/623766main_8143_Singer-AD_industry_day-021312_FINAL3.pdf
Samozřejmě díky J2X v tomto případě už žádný další stupeň není potřeba, ale u VCR 11000/12000 jde v podstatě o to samé. Nejde tedy přímo o CPS s průměrem 8.4 metru. Ale spíš o kryt (trunk), uvnitř kterého může být jak CPS, tak i jiné cargo pro LEO.

Na str.57 a 59 je ohledně Block 1A a AUSE použito slovíčko "may", čili může být.

Na to CPS (AUSE) je pravděpodobný např. 5.4 metrový Centaur (ICES), který by dle návrhu měl být dostupný pro Atlas V.
http://www.highfrontier.org/Archive/hf/Atlas_Evolution_07_05.pdf

Ale takovéto 5-ti místné označování je v podstatě označování nějakých pracovních verzí, pod kterým se konfigurace může průběžně měnit k nějakému finálnímu designu. Takže bych se tím v této fázi ještě tak do hloubky nezabýval. Na str.59 a 60 je např. označení VCR XX002 (s 2 na konci), přestože tedy osobně žádný rozdíl nevidím.

Je to, jak píše pan Raul. Pro ten malý cryogenic stupeň u Block 1 používají buď název Affordable Upper Stage Engines (AUSE) (vrchní stupeň, který bude k dispozici), nebo Interim Cryogenic
Propulsion Stage (ICPS) – Prozatímní LOX/LH2 pohonný stupeň. Je nutný k dotažení Orionu na LEO, aby zbývající část Blocku 1 mohla shořet v atmosféře. K tomu by mohl být také použit vlastní manévrovací motor Orionu nebo carga, závisí na požadované nosnosti.

v tom dokumente na l2 nie je nič navyše... len to, čo ste tu napísali... icps pod orionom môže ale nemusí byť... [Edited on 27.2.2012 Agamemnon]

http://www.nasaspaceflight.com/2012/02/exploration-mission-1-sls-orion-debut-mission-moon-outlined/

ďalšie info o sls a orione (ten istý link, čo som dal aj do threadu o orione)

citace:

---

u VCR 11000/12000 jde v podstatě o to samé. Nejde tedy přímo o CPS s průměrem 8.4 metru. Ale spíš o kryt (trunk), uvnitř kterého může být jak CPS, tak i jiné cargo pro LEO.

---

Quote:
http://www.nasaspaceflight.com/2010/06/sd-hlv-assessment-highlights-post-shuttle-solution/
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

To řešení SD HLV (HLV přímo odvozený od STS) je možná rychlejší, možná levnější než SLS, ale technicky méně výhodné, hlavně z aerodynamického a perspektivního hlediska:

U původního návrhu – boční náklad s motory SSME představuje vyšší aerod. odpor, ale hlavně případné umístění posádky v kabině nad náklad přináší velké nebezpeří při výbuchu a možnost poškození padajícím ledem.

Druhé řešení – in line uspořádání, ale s bočními motory SSME je sice lepší, ale aerodynamicky také méně výhodné než SLS a je opravdu jednodušší dát motory bočně, řešit pro ně ochranný kryt (i proti padajícímu ledu), než je prostě dát pod hlavní nádrž ? Ostatní je vlastně SLS, jen používají co nejméně změn u SRB i ve vrchním stupni odvozeném přímo od Apollo.

Řešení podle SLS je velice variabilní podle nákladu i snadno v budoucnu přizpůsobitelné novým technologiím a v delší perspektivě má možnost zvýšení nosnosti nad těch 130 tun, např. použitím 4 místo dvou boosterů nebo více motorů pod nádrží, atd.

citace:

---

citace:

---

u VCR 11000/12000 jde v podstatě o to samé. Nejde tedy přímo o CPS s průměrem 8.4 metru. Ale spíš o kryt (trunk), uvnitř kterého může být jak CPS, tak i jiné cargo pro LEO.

---

Jasně, už si rozumíme. Původně jsem měl dojem, že slovy "náklad v krytu pod Orionem" myslíte náklad umístěný mezi Orionem a CPS při letech na BEO, přičemž porovnáním délky konfigurací VCR 10000 a VCR 11000/12000 bylo zřejmé, že se tam už nic nevejde.

Zde jsou varianty nákladů ve starší [užší] verzi krytu:

http://www.nasa.gov/pdf/604643main_2-Panel%202_Donahue_Final.pdf
str.11 – SLS Block I (CPS/MPCV)
str. 14 – SLS Block II (EDS/CPS/MPCV)
str. 7 – SLS Block II (EDS/lander/MPCV)

http://www.nasa.gov/pdf/604659main_6%20-%20Panel%203_Raftery_Final.pdf
str.14 – SLS Block II (EDS/modul/modul)
str. 14 – SLS Block II (EDS/modul/MPCV)

---

citace:

---

Uvažovalo se o SM z ATV, čili o možná i o motorech R-4D-11.

---

citace:

---

citace:

---

Uvažovalo se o SM z ATV, čili o možná i o motorech R-4D-11.

---

ale tam sa rovno uvazovalo o tom, ze by sa pouzil iny, vykonnejsi motor...
ale esa sa do toho velmi nehrnie s tym, ze by z toho nic nemala

---

Další NASA PR video

http://www.nasaspaceflight.com/2012/03/sls-specifications-take-shape-development-continues/

množstvo dát, vrátane výkonu motorov, Isp, pomeru zmesi paliva a pod...

jedna vec, ktorá sa mi na celom SLS nepáči, je motor J-2X... US motor s pomerne slabým Isp 435s a bez možnosti zmeny ťahu (stále na 100%)... to by už snáď lepšie dopadli, keby dali na US 2x RL-10 alebo hoc aj európsky Vinci...
alebo mi niečo ušlo...

http://www.nasaspaceflight.com/2012/03/nasa-exploration-roadmap-return-moons-surface-documented/

citace:

---

http://www.nasaspaceflight.com/2012/03/nasa-exploration-roadmap-return-moons-surface-documented/

---

At si vyberou jakykoliv cil, vsechny technologie ktere vyvinou, musi prvni prakticky odzkouset. A na to je nejlepsi mesic. To bude zkusebna dlouhodobeho provozu. V pripade jakyhokoliv technickeho problemu se muzes rychle vratit na zem nebo zorganizovat zachranou akci. To v pripade Marsu a jinych cilu nejde.
Zatim co me napada:
- hermeticnost stanice,
- odolnost proti slunecnimu vetru atd.
- psychologicke dopady na lidi (dlouhodoby pobyt),
Na tom vsem mohou zatim pracovat, nez bude technicky vyresen zpusob dopravy na Mars a dal. S motorama na chemicke spalovani to asi nepujde.
Pokud Vas napadnou dalsi duvody, tak me doplnte.

citace:

---

citace:

---

http://www.nasaspaceflight.com/2012/03/nasa-exploration-roadmap-return-moons-surface-documented/

---

Nic proti těmto úvahám samotným - pilotovanou návštěvu Měsíce bych za svého života viděl velmi rád, jen mě připadá jaksi zvláštní, že ačkoli byl CxP zrušen a NASA se na Měsíc oficiálně ve svých plánech nechystá, mají někteří její zaměstnanci stále pověření = jsou za to placeni, aby tyto úvahy nadále rozpracovávali...

Technically, a return to the surface of the Moon was cancelled when the Constellation Program (CxP) ended. However, a growing movement within the exploration community at NASA resulted in documented references into the potential of new footprints being placed on our nearest neighbor.
Once again, this effort hasn’t been publicly promoted by NASA, nor was it referenced to lawmakers during the recent hearing involving General Bolden.
“Lunar Surface Sortie (LSS): Lands four crew members on the surface of the Moon in the equatorial or Polar Regions and returns them to Earth,” noted the presentation.

---

myslim ze v spolupraci s komercnymi partnermi by NASA zvladla mesiac aj ako "bokovku" Moze vyuzit hardver vyvijany pre asteroid, a dopravu dodatocneho paliva si objednat u komercnikov. Sofistikovany MPCV s LEMom sa stretne vo vesmire s "hlupou" nadrzou a dotankuje sa. Vzhladom na rozdiel nakladov na start medzi NASA a komercnikmi by bola uspora znacna.

Myslim, ze v tomhle jsme na tom tady vsichni stejne. Na zaklade utrzku informaci davame dohromady skladacku
Jen je mi lito, ze kazdy si hrabe na svem vlastnim pisecku. V podminkach mezinarodni spoluprace by toho zvladli vic a rychleji. Jak to, ze u ISS spoluprace sla a ted ne. Napr. prvni 2 stupne SLS by mohli vyvinout mezinarodne. Kdyz si zmapujes z netu uvahy rusu i amiku jsou co se tyka koncepce podobne (nosnost). Co si kazdy da na spici uz je v principu jeho vec. Jenomze politici a my sme mali pani.

citace:

---

Myslim, ze v tomhle jsme na tom tady vsichni stejne. Na zaklade utrzku informaci davame dohromady skladacku
Jen je mi lito, ze kazdy si hrabe na svem vlastnim pisecku. V podminkach mezinarodni spoluprace by toho zvladli vic a rychleji. Jak to, ze u ISS spoluprace sla a ted ne. Napr. prvni 2 stupne SLS by mohli vyvinout mezinarodne. Kdyz si zmapujes z netu uvahy rusu i amiku jsou co se tyka koncepce podobne (nosnost). Co si kazdy da na spici uz je v principu jeho vec. Jenomze politici a my sme mali pani.

---

citace:

---

Myslim, ze v tomhle jsme na tom tady vsichni stejne. Na zaklade utrzku informaci davame dohromady skladacku

---

ta spolupraca na ISS nebola zdaleka taka idealna, obrovske naklady padli len na to, aby ta spolupraca fungovala. Administrativa nepusti...
Ten "spolocny" nosic tiez nie je take skvele riesenie. Predstavte si ze v danej triede existuje len jeden nosic alebo jedna lod, vyrabana v spolupraci. Mozno je to krajsie z hladiska rozpoctu, ale len do prvej havarie. Zrazu zistite ze cely svet je odkazany na jediny prostriedok, ktory je uzemneny!!
Konieckoncov neboli sme od toho daleko, ked spadol progress a hrozilo uzemnenie sojuzov. Predstavte si ISS bez dopravneho spojenia, ak by mali sojuzy stop trebars na dva roky...

To mas pravdu. Ale ja to spis myslel z ohledem na pohony. Amici maji nejlepsi boostery na tuhe pohonne hmoty a motory na LHX, zatimco rusove motory na KEROLOX. Ne nadarmo si amici zvolili RD-180 do Atlasu. Vzit od kazdyho to nejlepsi. Je otazka, jestli stavajici raketove motory maji dalsi moznost evoluce. To snad jenom pokud by bylo ucinnejsi palivo???

citace:

---

Je otazka, jestli stavajici raketove motory maji dalsi moznost evoluce. To snad jenom pokud by bylo ucinnejsi palivo???

---

citace:

---

citace:

---

Je otazka, jestli stavajici raketove motory maji dalsi moznost evoluce. To snad jenom pokud by bylo ucinnejsi palivo???

---

to je prave to, co som napisal do threadu o F9 - ze podla niektorych expertov sme na hranici sucasnych paliv... a kym nebude nieco nove, tak velke skoky vpred nebudu...
ale k tomu by sa tu skor mal vyjadrit niekto, kto to dokaze zhodnotit... ja to, zial, nie som

---

http://www.nasaspaceflight.com/2012/03/nac-select-human-exploration-destination-asap/

v suvislosti s pokracujucim vyvojom sls poradny vybor nasa (nasa advisory council) ziada, aby sa co najskor (asap) rozhodlo o cieli pre lety s posadkou...
tiez odporuca dalsie zhodnotenie potencialnej medzinarodnej spoluprace pri tychto beo letoch, kedze ta sa ukazuje ako efektivna...
[Edited on 27.3.2012 Agamemnon]

keby som chcel parodovat NASA, bolo by to asi takto:
"Urobime tu NAJVACSIU raketu aku svet videl, ou jee. Budeme jednicka, budeme bombovi. A nasi skveli chlapci budu lietat do vesmiru, a budu skumat a badat a objavovat. Vybojujeme vsetky bitky, porazime kongres aj senat, ziskame financie a podporu. OU JEEE!!!"

"hmm... no a kam to akoze poletime?"

dalsi clanok zo serie o sls

http://www.nasaspaceflight.com/2012/04/sls-robust-face-scrubs-launch-delays-pad-stays/

pokus o ozivenie motorov f-1 ako motorov pre boostre:

http://spaceflightnow.com/news/n1204/18dynetics/

Oni snad nemaji rozum. To se nemuzou domluvit s rusama na pouziti RD-171. Generacne novejsi, vykonejsi a vyssi Ips. RD-180 pouzivaji v Atlasu 5. Zas dalsi pro... penize. Ale kdyz to danovy poplatnik USA zaplati, proc ne.

To by se jim zajídalo, to už by rovnou mohli koupit know-how na Eněrgiu

Jenom start takove bestie vyjde cca na 1 mld. USD nepocitam naklad. To bude stat dalsi astronomickou cifru.
Kolik startu za rok udelas. S rozpoctem NASA max. 2-3. To bude podobne jako u raketoplanu. To uz by se opravdu vyplatilo boostery s Energie koupit. Je to hotovy a odzkouseny.

ale ved tu nejde o to postavit funkcnu raketu. To by bolo hotove za 2-3 roky. Tu ide o jobs program a naliat miliony tam kde to bolo vylobovane. Tato pasaz hovori za vsetko: "NASA plans to award $200 million to multiple companies later this year for 30 months of design and risk reduction work on advanced booster concepts for the agency's Space Launch System"
Inak povedane NASA naleje 200 milionov do "roznych" firiem, aby zistili ci sa da pouzit motor, ktory dobre sluzil pocas celeho apolla, t.j. aby vynasli koleso. Ta ista NASA dostala rozpocet na commercial space zoskrtany o 300 milionov. Teda NASA ma vysolit 200 mega na vynajdenie kolesa, ale nema vysolit 300 mega na zaistenie sebestacnosti, bezpecnosti a zlacnenie letov na LEO.

Vidim ze kocurkovo nie je len v nasich koncinach...

citace:

---

Kolik startu za rok udelas. S rozpoctem NASA max. 2-3.

---

To nema cenu dal komentovat. Za techle podminek bych neuvazoval a par boosteru si koupil od Rusu nez neco vymyslel. Vymyslis, to co uz je vymyslene a to jsou vyhozene penize, kterych je potreba jinde.

j-2x test (zo 16.5.)

http://www.nasa.gov/multimedia/videogallery/index.html?media_id=143845341

http://www.nasaspaceflight.com/2012/06/sls-teams-drawing-experience-preparation-hardware-production/

http://www.nasaspaceflight.com/2012/07/nasa-safety-panel-crew-risk-mitigation-debut-sls-mission/

oi. prvý let je dec 2017, a podľa textu to vyzerá, že zatiaľ s rezervou stíhajú... hmm... no uvidíme

a kedy su volby?

citace:

---

a kedy su volby?

---

citace:

---

a kedy su volby?

---

bolo by fajn keby ta karta bola viac nez nakres nosica a neurcite vyhlasenia. Bohuzial licenciu na funkcny mesacny lander od rusov asi nekupia...
Ja osobne by som rad videl cloveka na mesiaci v priamom prenose, a kludne to moze byt cinan, ved je to jedno. Len sa obavam ze cinska karta je ziatial nieco medzi blufom a opatrnou myslienkou...

citace:

---

Ja osobne by som rad videl cloveka na mesiaci v priamom prenose, a kludne to moze byt cinan, ved je to jedno.

---

citace:

---

citace:

---

Ja osobne by som rad videl cloveka na mesiaci v priamom prenose, a kludne to moze byt cinan, ved je to jedno.

---

Ale členové Kongresu a Senátu budou zuřit. Proto se domnívám, že i tyto opatrné myšlenky pocházející od China Aerospace Science and Technology Corporation mohou ovlivnit povolební postoj nového US vedení k SLS.

---

Číňané při jejich tempu-netempu pilotovaných letů se mohou dostat na Měsíc tak za 50 let a to nemusí cestu na Měsíc " prošlapávat" jako to musela svého času dělat amerika, tak nevím pro by z jejich propagandy měl mít někdo v americe těžkou hlavu. Stejné plky o letu na Měsíc svého času vedl jiný totalitní režim a jak to dopadlo - nebetyčnou ostudou .

citace:

---

Bohuzial licenciu na funkcny mesacny lander od rusov asi nekupia...

---

TO avid

Čína má oproti SSSR v 60 letech při případné cestě na Měsíc nejméně 3 ohromné výhody :

1. Je to vyzkoušené od USA od r.1969

2. Čína má více peněz jak SSSR r. 1969

3. Nemusí pospíchat, už se o Měsíc nesoutěží


SSSR, kdyby měl více peněz a mohl tak zvolit vývoj obřího motoru /něco jako F-1 o 580 tunách/ místo spousty malých motorků v prvním stupni své N-1 , tak tenkrát vůbec nebyl bez šance. Každopádně na první oblet Měsíce měli prostředky a to Protonem vynášený Zond, který se vracel druhou kosmickou do atmosféry. A kdyby jejich N-1 měla lepší motory /jak jsem psal/ tak mohl být SSSR na Měsíci někdy kolem 1974 = 5 let po USA.


feature=related

http://www.nasaspaceflight.com/2012/07/wind-tunnel-testing-sls-configurations-block-1b/

citace:

---

# SLS-1 (prosinec 2017): bezpilotní cesta kolem Měsíce.
# SLS-2 (srpen 2021): pilotovaná cesta kolem Měsíce.
# SLS-3 (srpen 2022): pilotovaná cesta kolem Měsíce.
# SLS-4 (srpen 2023): pilotovaná cesta kolem Měsíce.

---

http://www.nasaspaceflight.com/2012/09/sls-program-core-engine-heat-shield-change/

http://www.nasaspaceflight.com/2012/09/vab-high-bay-3-platforms-removed-sls/

http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=8184.msg953801#msg953801

dátumy milestoneov pre sls a orion

http://www.nasaspaceflight.com/2012/10/sls-orion-endure-rigorous-wind-tunnel-testing/

testy sls (0.8% model) vo veternom tuneli... pri rychlostiach 0.5-1.6 mach... testi pri rychlostiach do 4.5 mach naplanovane na december...

testy orionu vo veternom tuneli zamerane na spravanie sa rcs systemu pri zazihu pri atmosfere pri vstupe do atmosfery

http://www.nasaspaceflight.com/2012/10/em-2-orion-crew-spend-four-days-lunar-orbit/

http://nasawatch.com/archives/2012/10/sls-cool-ideas.html
nasa uvažuje o posielaní obrovských sond pomocou SLS
napríklad na odber a návrat vzoriek, z mesiacov veľkých planét
ale akosi sa nezmieňuje o ich cene..
SLS : cool ideas + no budget = no payload

Někde mám uložené PDF s plány bezpilotního průzkumu Sluneční soustavy pomocí rakety Ares V, která měla v podstatě stejnou nosnost. Když zadáte do googlu "science with ARES V filetype:pdf" vyjede vám takových pdf hned několik.
Samozřejmě, že to zní pěkně, ale patří to tématu ekonomických fantazií.
Podobně jako třeba mise JIMO s reaktorem Prometheus, kde by jen jeden každý přístroj finančně vyšel podobně jako celá mise Discovery.

PS: Nechápu tu zmínku o průletu okolo Charonu, protože už dřívější analýzy pro ESA potvrdily, že raketa třídy Ariane V, stačí dokonce k vyslání umělé družice! k Plutu. Rozdílem by byla akorát vyšší dopravená užitná hmotnost, což znamená zase vyšší cenu.

citace:

---

PS: Nechápu tu zmínku o průletu okolo Charonu, protože už dřívější analýzy pro ESA potvrdily, že raketa třídy Ariane V, stačí dokonce k vyslání umělé družice! k Plutu. Rozdílem by byla akorát vyšší dopravená užitná hmotnost, což znamená zase vyšší cenu.

---

sls/orion video... animácia skôr... (btw - oni s tým atv úplne vážne počítajú, heh)

citace:

---

http://youtu.be/aWMF8Zxhs1o
sls/orion video... animácia skôr... (btw - oni s tým atv úplne vážne počítajú, heh)

---

NASA hledá další možnosti využití SLS.

http://www.nasa.gov/home/hqnews/2012/nov/HQ_12-386_SLS_RFI.html

Článek o technologii, která má být využita při stavbě SLS:

http://www.space-travel.com/reports/NASAs_Space_Launch_System_Using_Futuristic_Technology_to_Build_the_Next_Generation_of_Rockets_999.html

Teda nevím jak je to futuristická technologie, ale tuším, že něco takového používali už v 90. letech při restauraci autoveteránů.
Alespoň si matně vzpomínám, že jsem o nanášení kovového prachu a jeho spékání laserem četl v článku v již dávno zaniklém Technickém magazínu. Restaurovali tam touto technologií části motoru starého Jaguáru.

keby napísali odkiaľ na SLS a jeho prevádzku naberú peniaze, tak by to bola väčšia pecka

nemecká technológia, z 1995
http://en.wikipedia.org/wiki/Selective_laser_melting

http://www.nasaspaceflight.com/2012/11/dynetics-pwr-liquidize-sls-booster-competition-f-1-power/

dynetics a pwr navrhujú použiť motory f-1 pre boostery pre sls (v každom boostery po 2 motory f-1)

Myslím, že použití motory F1 pro boostery SLS je velmi rozumné, možná jedině možné řešení, pokud chtějí zavést kapalinové boostery. To, že F1 nemá příliš vysoký Isp není na závadu, protože v prvých stupních při malých dV se to nejméně projeví (viz Ciolkovského rovnice). Rozhodně má značně lepší než SRB. Tento motor má navíc řiditelný tah od 590 do 816 tun (podle článku), což je opět velká výhoda. Myslím, že dosažení LEO nosnosti s vrchním stupněm J2X až 150 MT je reálné. Použití 4 motorů jako boosterů dává možnost „engine out“ s tím, že by se vypnul i protilehlý motor a buď by to bylo v době, kdy se dá mise dokončit, nebo získat čas na bezpečné přistání kabiny.

Velmi zajímavá je rovněž možnost odvodit od F1 in-line nosič a´la ARES-1. Není napsáno, zda tato verse by byla s 1 nebo 2 motory F1, v každém případě zajímavá raketa (druhý stupeň s J2X)

áno, súhlasím, že tento nápad je dobrý... a páči sa mi viac ako použitie srb (aj to bude mať lepší výkon)

očakávať, že by použili jadro/motory z atlasu, asi nemôžeme

citace:

---

Myslím, že použití motory F1 pro boostery SLS je velmi rozumné, možná jedině možné řešení, pokud chtějí zavést kapalinové boostery.

---

ono sa neplánuje ani znovupoužitie tých srb pre sls (aspoň zatiaľ nie)... takže nemyslím, že by plánovali znovupoužitie pre f-1

a to vylovenie starých f-1... to nerobí nasa, ale to je divadlo jeffa bezosa (amazon, blue origin)

citace:

---

a to vylovenie starých f-1... to nerobí nasa, ale to je divadlo jeffa bezosa (amazon, blue origin)

---

http://www.nasaspaceflight.com/2012/11/nasa-payload-fairings-options-multi-mission-sls-capability/

podľa diskusie na nsf.. to vyzerá, že esa a nasa vedú nejaké rozhovory o tom, že esa by sa zapojila do vývoja sls (dôvod asi peniaze?)

citace:

---

podľa diskusie na nsf.. to vyzerá, že esa a nasa vedú nejaké rozhovory o tom, že esa by sa zapojila do vývoja sls (dôvod asi peniaze?)

---

citace:

---

podľa diskusie na nsf.. to vyzerá, že esa a nasa vedú nejaké rozhovory o tom, že esa by sa zapojila do vývoja sls (dôvod asi peniaze?)

---

huuu, toto je inak veľmi dobrá poznámka...

a ešte má esa jeden úžasný (techn. parametrami - lepší ako j-2x) vodíkový motor pre horný stupeň skoro úplne vyvinutý, hehe (aj keď toto je asi "stretch" z mojej strany )

orionu určite... o tom sa rozpráva už dlho, a o tom sa priamo bude rozprávať aj o pár dní v taliansku...

ale teraz sa objavili už aj dohady o rozhovoroch o sls...
neviem, či to niekam pôjde, alebo či je to niečo viac ako zvesti, ale minimálne je to zaujímavé...

čo sa týka peňazí... no áno, však o to ide samostatne to nikto nedokáže zaplatiť... možno spolu by sa im to podarilo

citace:

---

čo sa týka peňazí... no áno, však o to ide samostatne to nikto nedokáže zaplatiť... možno spolu by sa im to podarilo

---

http://www.nasaspaceflight.com/2012/11/nasa-interest-2024-mars-sample-return-sls-orion/

NASA interest in 2024 Mars Sample Return Mission using SLS and Orion

mars sample return napad pouzitim sls

http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=22266.msg988878#msg988878

http://www.nasaspaceflight.com/2013/01/the-dark-knights-atks-advanced-booster-revealed-for-sls/

HLAVNÍ NÁDRŽE SLS

NASA se u konstrukce hlavních nádrží LOX/LH2 u SLS vrátila k původnímu materiálu ET Shuttle to je hliníkové slitině Al-2219

Jak známo, ( http://www.nasa.gov/centers/marshall/pdf/113020main_shuttle_lightweight.pdf ), originální verse ET byla také z Al 2219 a ET měl prázdnou váhu 34.tun. Nový super lehký tank SLWT byl od r. 1998 z Al-slitiny s přídavkem lithia AL- 2195 navíc poprvé použil orthogrid strukturu u LH2 tanku a měl váhu 25 tun (nevím ale jestli včetně isolace), naplněný pak 725 tun. Když bychom posuzovali Shuttle – ET jako samostatný stupeň (jako by měl motory pod nádrží), musíme k prázdné hmotě nádrže připočíst váhu 3 motorů SSME + uchycení – celkem cca 12tun, dostaneme váhu ET 37tun a vychází pozoruhodné konstrukční číslo C= 19,5, což nemá žádná současná raketa ani stupeň. Proto také srovnání se SaturnemV ( jak jsem nedávno psal v tématu Raketové motory a efektivita raket) vychází víc než příznivě, i když boostery SRB byly horší než F1

Přesto pro SLS jsou vážné důvody vrátit se k původní slitině Al 2219 – viz
http://www.nasaspaceflight.com/2013/02/sls-new-buckling-standards-drops-super-light-alloy/
Již u STS se ukázala větší křehkost 2195 a horší svařitelnost, takže všechna dna a vrchní kužel se vrátily zpět k AL-2219. U SLS, který má prodloužený tank jsou větší nároky na pevnost ve vzpěru kvůli dalšímu stupni a UZ in line, nádrž je více namáhaná i v ohybu a aerodynamicky. AL-2019 je méně křehký, dovoluje opracování a skružování orthogrid i isogrid ze silnějšího plechu s vyššími žebry a přitom nízké hmotě. Také výztuhy u intertanku STS , které byly nýtované z plechu budou u SLS nahrazeny mechanicky opracovanými výztuhami . Celkově návrat k 2219 znamená snížení nosnosti rakety o 3 tuny ale úsporu 30 mil.USD za let.

Ve výzkumu je použití nové slitiny AL-2050. U té se přidává magnesium a vytváří slitinu Al-Mg-Li, která se již používá civilních letadel. Má umožnit opracování až z 3x silnějšího plechu než u Al-2195 s úsporou váhy 20-30%.

http://www.nasaspaceflight.com/2012/11/dynetics-pwr-liquidize-sls-booster-competition-f-1-power/

Advanced Boosters

Jak známo, konečný cíl vývoje SLS měla být raketa s novými kapalnými boostery na LOX/RP. Nyní jsou možnosti trochu otevřenější (zahrnují i nové SRB a starší motory F1):

- Využít zkušenosti z motorů F1 s otevřeným cyklem z rakety Saturn 5 od fy Pratt & Whitney Rocketdyne (PWR). V každém boosteru by byly 2 motory F1.

- Použít nově vyvíjených LOX/RP motorů vyvíjených firmami Aerojet of Sacramento, Calif. , ATK Launch Systems Inc. of Brigham City, Utah; Dynetics Inc. of Huntsville, Ala.; and Northrop Grumman Corporation Aerospace Systems of Redondo Beach, Calif.
Např. Aerojet chce vyvinout motor s uzavřeným cyklem o tahu 550 lbs (250 tun), které mají vycházet z motorů NK33. To by ale vyžadovalo 4 nebo 5 motorů v každém boosteru. Aerojet již má kontrakt s NASA.

- Zůstat u nových 5-segmentových kompositních boosterů ACBs od fy ATK, které prý udělaly na pracovníky NASA velký dojem. Mají mít elektricky řízený vektor tahu a nižší cenu. Také ATK již má podepsán kontrakt s NASA.

Z technického hlediska mají tyto boostery různou účinnost (Isp), a konstrukční číslo. Nejhůř je na tom ACBs, uprostřed jsou asi boostery s F1. Ovšem toto hledisko nemusí být rozhodující. Centrální stupeň SLS bude pracovat již od Země, bude mít 4 nebo 5 motorů RS 25, které mají u země Isp jako nejlepší LOX/RP motory ve vakuu, ve větších výškách a ve vakuu pak podstatně vyšší. Takže boostery se mohou poměrně brzo odpojit a jejich větší nebo menší startovní hmota se moc neprojeví na celkovém výkonu SLS. Jejich hlavní úkol je vysoký tah od Země. Jak vyplývá z nelinearity Ciolkovského rovnice, pokud stupeň (booster) udělí jen malou rychlost, vliv hodnoty Isp je značně menší než u dalších a především vrchních stupňů. Proto také např. STS přestože měl SRB boostery, měl větší nosnost než dvoustupňový Saturn 5 při značně nižší startovní hmotě.

Tedy všechna 3 řešení jsou možná, bude rozhodovat cena, spolehlivost, zaběhlost výroby, možnost regulace tahu, využití boosterů u jiných nosičů atd. Osobně bych dával přednost boosterům s F1, kvůli ceně, vysokému tahu s možností regulace a celkově lepším parametrům než ACBs. Zda se podaří navrhnout dobrý motor Aerojetu je otázka .Ovšem nakonec může být všechno úplně jinak.

Domnívám se, že by měli znovuoprášit koncepci z Eněrgije, tedy booster zároveň použitelný jako menší nosič. Současný Atlas-V se na to vyloženě nehodí (počáteční tah/hmotnost je pouze 1,4, Zenit má 2,4 a 5-segment SRB má 2,0), ale lze uvažovat, že by do trochu zvětšeného atlasu ULA nacpala 4 motory založené na NK-33 jak zmínil Pinkas. Například 400tun hmotnosti prvního stupně při čtyrech 250tunových motorech jako booster a 3 motory po 250 tunách při použití jako samostatný nosič s malými SRB (jako dnes) či ve čtyřmotorové variantě bez nich. Navíc, pokud je Atlas V koncipován jako EELV, tak má vyřešené boční zavěšení na jiná tělesa a je tedy pro booster zcela kompatibilní.

Navíc další výhoda by byla vyšší nosnost než použití SRB. Pinkas má sice pravdu, že čím dříve se SRB odpojí, tím menší mají vliv na nosnost. Ale na druhou stranu vyšší Isp kerolox motorů umožní maximálně ztlumit výkon vodíkových motorů po prvních cca 40 sekund letu, kdy je dosaženo výšky, kde již vodíkové motory a dávají dobré výkony a přitom dát velmi solidní přírůstek vchar (což SRB nedokáží, ty pouze mohou ušetřit PH hlavního stupně).

Uvidíme jak se s tím Američané vypořádají, ale stavět drahé boostery jen jako boostery je IMHO ekonomicky nevýhodné.

Je pravdou, že SLS Block 1 by v čisté 1,5 stupňové podobě (jako měla Energia z 80-tých let) s ní vůbec nemohla soutěžit. Ta měla nosnost 100 tun na LEO a pokud by byla obnovena a přidán výkonný vrchní stupeň LOX/LH2, určitě by měla nosnost LEO okolo 130 tun. Čistá SLS by měla nosnost méně než 70 tun. SLS Block 1, který má přidán vrchní stupeň ICPS má mít nosnost 70 – 77 tun.

Teprve SLS Block 1A, který má lepší motory RS 25E a boostery vyšlé ze soutěže Advanced Boosters bude mít někdy po roce 2020 nosnost 105 tun a to opět s vrchním ICPS stupněm složeným ze 4 motorů RL10. Má to být tažný kůň pro 20-tá léta. Někdy okolo 2030 snad bude hotový SLS Block 2 s 5 motory RS 25E , Advanced Boosters a vrchním stupněm s 2 x J2X. Nosnost se udává kolem 130 tun.

Využití boosterů s motory F1 případně F1A by umožnilo i u verse Block 1A zvýšit nosnost na 120 tun, s použitím J2X i více a možná by nebylo třeba čekat na Block2. To řešení by mohlo být nejrychlejší a možná nejlevnější a třeba i by bylo možno úplně vypustit Block 2 s 5 motory RS25E.

citace:

---

Je pravdou, že SLS Block 1 by v čisté 1,5 stupňové podobě (jako měla Energia z 80-tých let) s ní vůbec nemohla soutěžit. Ta měla nosnost 100 tun na LEO .... Čistá SLS by měla nosnost méně než 70 tun.

---

To je pravda, ale každý SRB booster měl u země tah kolem 3000 lbs = 1360 tun, což je téměř stejné, jako měly u země 2 boostery Energie. Ale právě v kvalitě boosterů (Isp, konstrukční číslo, průběh tahu, doba práce) byla hlavní kvalitativní přednost Energie. Pokud by u SLS použily jako boostery motory F1, každý booster by měl 2 motory, takže zhruba stejně jako Energies, s rozdíly v Isp a tahu.

ATK má v současnosti kontrakt na celkem šest kusů 5-segmentových boosterů:

- květen 2013 - kvalifikační test QM-1
- léto 2014 - kvalifikační test QM-2
- prosinec 2017 - mise EM-1 (dva kusy)
- rok 2021 - mise EM-2 (dva kusy)

Otazka taky je co bude levneji pro pouzivani.
Jestli 2x start FH nebo 1x start SLS.
Kdo vi, mozna se zjisti, ze FH bude levnejsi a tak budou ze dvou letu skladat teleso na LEO.

je veľmi málo pravdepodobné, aby 1x sls bolo lacnejšie ako 2x fh... fh by cena za štart musela ísť ku cene delty iv heavy (tá má väčšiu nosnosť inak na escape)...

ale tam zohráva úlohu politika... sls bude lietať, aj keby fh bolo lacnejšie...
to je rovnaká situácia ako, že esa bude mať vlastný nosič a aj rusi a číňania budú mať vlastné nosiče, aj keby niekto prišiel a ponukol štart za 100 eur / kg.

Test QM-1 byl odložen. Současný odhad je "nejdříve v listopadu".

Zdroj:
http://www.nasaspaceflight.com/2013/03/two-mid-span-supports-booster-sag-qm-1/

citace:

---

Když bychom posuzovali Shuttle – ET jako samostatný stupeň (jako by měl motory pod nádrží), musíme k prázdné hmotě nádrže připočíst váhu 3 motorů SSME + uchycení – celkem cca 12tun, dostaneme váhu ET 37tun a vychází pozoruhodné konstrukční číslo C= 19,5, což nemá žádná současná raketa ani stupeň.

---

citace:

---

Nový super lehký tank SLWT byl od r. 1998 z Al-slitiny s přídavkem lithia AL- 2195 navíc poprvé použil orthogrid strukturu u LH2 tanku a měl váhu 25 tun (nevím ale jestli včetně isolace).

---

Quote Rys: Otazka taky je co bude levneji pro pouzivani. Jestli 2x start FH nebo 1x start SLS.
Kdo vi, mozna se zjisti, ze FH bude levnejsi a tak budou ze dvou letu skladat teleso na LEO.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Falcon 9 Heavy má mít teoreticky nosnost na LEO 53 tun , tedy náklad okolo 100 tun by šel rozdělit a spojit na LEO. Ne vždy to jde jednoduše a rovnoměrně a spojování na LEO také něco stojí jak finančně tak technicky. SLS je však především určen pro vzdálené mise – L2, Měsíc, asteroid atd. Na takové dráhy bude mít SLS s nosností na LEO 105 tun nosnost cca 45 tun, kdežto FH 13,6 tun. Takže pokud nebude mít FH LOX/LH2 vrchní stupeň, nikdy nemůže SLS konkurovat.

Ještě srovnání s Energijí: 32 tun k Měsíci

http://www.energia.ru/english/energia/launchers/vehicle_energia.html

To se ovšem nedá srovnávat. Je to inzerát ještě z doby SSSR a jde o nosnost holé Energie v 1,5 stupňovém uspořádání. Kdyby měla Energie vrchní LOX/LH2 stupeň ať už v osovém nebo bočním uspořádání (namísto Buranu), pak její nosnost k Měsíci by byla okolo 40 tun

Kdyby chyby. Studie z roku 1988 počítala s nosností 30 tun k Měsíci, dvěma starty Energie a setkáním na lunární orbitě.
Už je to pryč, čtvrt století stará studie - nemá smysl srovnávat.

V tématu Copenhagen Suborbital je ukázáno opravdu pěkné a názorné video ukazující princip konstrukce jednoduchého turbo-čerpadla pro motor s gas generátorovým cyklem (otevřený cyklus).

V této souvislosti je zajímavá otázka, proč při konstrukci SLS NASA nepoužila motor RS-68 s tímto otevřeným cyklem, který má údajně o 80% méně dílů než motor s uzavřeným cyklem RS 25 (SSME) http://en.wikipedia.org/wiki/Pratt_%26_Whitney_Rocketdyne_RS-68
Tento motor je mnohem jednodušší a levnější než RS 25. Jelikož se RS 68 používá i u Delta 4, jeho výroba by byla sériovější. Jeho nevýhoda je nižší Isp , vyšší hmota, ale má značně vyšší tah. Nesmí se zapomenout, že SSME byl drahý také kvůli znovu-použitelnosti a ta u SLS nebude. Je již vyvinuta varianta RS 65A se zvýšeným tahem i Isp (letěl prvně 29.06.2012), vyvíjela se varianta RS 68 B s úpravami pro Ares 5, kde měl být použit.

Bylo hlavním důvodem rozhodnutí pro RS 25 (SSME), že nějaké SSME zbyly po STS, nebo čistě kvůli vyššímu Isp a nižší hmotě?

Porovnání motorů:
RS 25:Tah (vac/sl) 232/189 tun, Isp 452/363 sec, hmota 3.526 kg, tlak v komoře 20,64 MPa (cca 200 bar)
RS 68: Tah (vac/sl) 343/300 tun, Isp 410/365 sec, hmota 6.600 kg, tlak v komoře 9,7 MPa (cca 97 bar)
RS 68A: Tah: (vac/sl) 363/320 tun, Isp 414/ ? sec

Nominálně by tahem u země nahradily 3 motory RS 68A 5 motorů RS 25. Ovšem vzhledem k menšímu Isp by vyšla raketa těžší, takže by bylo asi třeba 4 místo 5 motorů.

Studii ve ktere se kalkulovalo se dvema starty en. 410 jsem nepostrehl, ale co jsem postrehl jsou dva dostavene energia EUS pro variantu 411 pro mise k mesici a dal. Pochybuji, ze by k Mesici leteli tak komplikovane, kdyz to samy by tam dostala jedna En. 411.

Duvod nasazeni RS-25 misto RS-68 je prosty. Motory STS sice byly tzv. Reusable, ale ty na konci ery STS mely s temi namontovanymi na zacatku spolecne asi jen zavesy. Infrastruktura tedy existovala a bylo rozhodnuto udrzeni existence Infrastruktury STS pro SLS hlavne z duvodu, jak yamato rad rika, jobs programu.

Pro SLS jsou motory RS-25 v prvnim stupni jasne nevyhodne a pro stupen druhy jsou pomerne hodne silne. I kdyz sice podobne silne motory Rusove pouzili pro vyse zmineny EUS, ve skutecnosti se jenalo o znouzecnost, kdy 100kN motory byly slabe a nic vhodnejsiho, jako je napriklad J-x u SLS, nemeli.

Raketa by imho o moc tezsi nevylsa. Prvni stupen u sls bude horet relativne kratce a po znacnou cast horeni bude isp rs-25 a rs-68a srovnatelne. Odhaduji ze az cca posledni tretinu teto doby by rs-25 zacal vyrazne unikat a to jiz zasadne nosnost neovlivni. Zejmena kdyz nasleduje druhy stupen.

Výrobca je rovnaký - Pratt & Whitney Rocketdyne - takže tam "problém" asi nebude (ak ich robia aj v rovnakom závode).
Ovšem - zložitejší a slabší RS-25 je možno lepší "job-maker". Viac relatívne zložitejších motorov si vyžaduje viac zamestnancov - a v americkej vnútornej politike udržanie pracovných miest v hi-tech oblasti zaváži, aj keď by to bolo ekonomicky nevýhodné. Každopádne takto budú zrejme bežať dve výrobné linky - RS-68 pre Delta IV a RS-25 pre SLS, a to zrejme znamená viac "zaistených" pracovných miest, ako len prosté rozšírenie výroby RS-68.

Presne tak. Jednou jsem delal v tovarne na elektrosvazky do aut. Tovarna delala Skodu octaviu a BMW 3. Jedine co mely ty dve linky pod jeenou strechou v lidskych vstupech spolecne, byl generalni a jeho sekretarka. Dtto to bude i v pripade rocketdyne motoru. Proto jsem radeji pouzil slovo infrastruktura. Ne vse na RS-25 se vyrabi v ramci koncernu P&W.

citace:

---

Bylo hlavním důvodem rozhodnutí pro RS 25 (SSME), že nějaké SSME zbyly po STS, nebo čistě kvůli vyššímu Isp a nižší hmotě?

---

Ano, teď si vzpomínám, že tento problém byl široce diskutován a bude to jeden z nejdůležitějších důvodů pro použití RS 25. Pojízdná startovací plošina upravená od Saturnu asi nedovolí takovou úpravu, že by SRB byly posunuty o nějaký metr dolů oproti ET s motory, aby se trysky vzájemně neovlivňovaly. Navíc by to změnilo i silovou strukturu ET.

Hošek:

Díky za odkazy.

Nicméně ohrožení RS-68 teplem SRB protože Ares-V 10 metrů a SLS 8,5 metru je výmluva. Průměry Ares-V byly udávány dva 10m pro 5×RS-68 a nebo 8,5m pro 5×RS-25. Důvody jsou prosté - RS-68 potřebovaly větší odstupy ne kvůli SRB, ale kvůli sobě samým. Jenže když si vezmeme standardní geometreické uspořádání motorů tak při konfiguraci pěti motorů je minimální průměr u obou motorů cca 7,5 metru. Ovšem v konfiguraci 3 motorů je výrazně nižší, cca 5 metrů. To jsou údaje bez mezer mezi motory, ale lze z toho pohodlně odvodit, že do 8,5 metru průměru ET by se trojice RS-68 s přehledem vešla tak, aby se neovlivňovala jakkoliv výrazněji než v případě pětimotorové konfigurace u desetimetrové Ares-V.

Samozřejmě, pokud někdo chtěl honit triko a dát pod ET pět motorů RS-68, tak již na problém zvýšeného vnějšího tepelného namáhání narazil.

Ovšem diskuze je 5×RS-25 vs. 3×RS-68, tedy stejná hmotnost, stejný tah, nižší Isp a výrazně nižší cena (a nejen pro SLS, ale i pro Deltu)

Závěr? Jobs program. Technické "důvody" jsou pouze "cover story".

Celá infrastruktura raketoplánů měla skončit jako stroj takový. Na smetišti kosmických dějin. Jen aby nenakrkli par set tisíc voličů, tak jdou dražší a zdlouhavější cestou. Ale co dělat, když pár set tisíc voličů dokáže rozhodnout i prezidentské volby, natož senátní a kongresové.

http://www.space.com/20444-nasa-deep-space-station-skylab2.html

budiz modlidby alamovy vyslyseny

citace:

---

http://www.space.com/20444-nasa-deep-space-station-skylab2.html

budiz modlidby alamovy vyslyseny

---

Myšlenka na Skylab II umístěný u L2 se mi líbí. Jestliže tam stejně chtějí mít přítomnost, využití H2 tanku je logické. Ovšem jeho vybavení uvnitř, tepelné isolace, solární panely, orientační a manévrovací motory a nádrže, výstupní a spojovací uzly budou hodně drahé. Líbí se mi myšlenka jednoho diskutujícího, využít i stejný H2 tank od vrchního stupně SLS, který zůstane po spotřebování paliva přímo pod Skylab II a udělat v něm průchod do Skylabu. Tento tank by mohl sloužit pro odpad stanice a také po vypěnění vnitřních stěn nějakou pěnou jako radiační ochrana Skylabu II proti slunečním erupcím.
[Upraveno 03.4.2013 PinkasJ]

Ohladom Skylabu II - v clanku je aj informacia, ze by to unieslo dost zasob na cele roky cinnosti. To jest asi by odpadla potreba zasobovacich letov. Myslim ze ako taky prvy krok k BEO je to dost dobre, dost lacne a dost priamociare

citace:

---

To jest asi by odpadla potreba zasobovacich letov.

---

no ved prave o tuto skusenost ide - ako to postavit, aby to vydrzalo cele roky bez udrzby? ono taky marsolet bude asi dost nanic, ak ho bude treba kazdeho pol roka opravovat.

jj, to ano...

ale myslim si, ze to zatial nedokazeme

ale myslim si, ze to zatial nedokazeme

to, co nedokazeme... a co som tym myslel... je postavit taku stanicu, aby vydrzala fungovat bez udrzby dlhsiu dobu...

na nsf l2 dava jeden clovek z esa denne reporty z iss (ine - podrobnejsie, viac technicke - ako tie verejne, co dava von nasa)... v podstate takmer kazdy den je tam vymena niecoho, oprava niecoho, udrzba/cistenie niecoho (udrzba/cistenie je okej, samozrejme)... alebo oprava/fix niecoho zasahom operatorov zo zeme...
pripadne, ze nieco sa pokazilo a bude si vyzadovat eva...
etc...

edit:
a dost casto ide o zakladne veci, ako filtre vzduchu, zariadenia na spracovanie mocu, etc... a samozrejme nikdy nekonciaca saga s power busmi, ktore sa vymienaju snad pri kazdom druhom eva...
[Edited on 03.4.2013 Agamemnon]

ono k tym opravam ISS - vela z nich ma suvis s pohyblivymi castami, ako su solarne panely a zotrvacniky. Na BEO stanici otocne solarne panely byt nemusia, a orientacia je menej narocna (ISS lieta okolo zeme, a pritom sa sama neustale toci tak, aby hlavna os bola vodorovne - neviem ci to robi zotrvacnikom, alebo gravitacnym gradientom?)
Kazdopadne napr. HST si vystacil s par opravami v priebehu celej zivotnosti.

citace:

---

neviem ci to robi zotrvacnikom, alebo gravitacnym gradientom?)

---

loď letiaca k marsu bude predsalen kompaktnejšia vecička ako ISS poskladaná z kopy kusov (nechcem zhadzovať ISS ale mne vždy pripadala jak 50 zošróbovaných bojlerov) to že bude treba vymieňať veci a robiť sem tam opravu je normálne,,, aspoň sa marsonauti nebudú počas tých 500 dní nudiť,,, ideálne by bolo naliať prachy do VASIMR alebo NERVA,,, SLSkou povynášať poriadne kusy na LEO zmontovať to a poslať čo naväčšou rýchlosťou tam a späť (aspoň sa tí borci nevrátia s5 ožiarený jak černobyľský jesetery)

SLS má prínos hlavne v tom že dokáže vyniesť hore riadne váhy,,,, čo pri jadrových zdrojoch je v podstate pravidlom ( myslím tie s výkonom hodným povšimnutia)

čítal som si celú diskusiu a tretina príspevkov rieši čo bude SLS nosiť hore,,, to že teraz sa nosia hore kusy pod 20 ton nie je preto že by nikto nechcel poslať hore aj ťažšie,,, ale preto že nie je nosič čo by to tam vyniesol
Ak bude nosič schopný vyniesť hore 130 tonový náklad budú aj tie väčšie zariadenia a nákldady (družice, habitaty, čkoľvek...),,, kým taký nosič nie je nemá zmysel snažiť sa vyrábať niečo ťažké keď viem, že nemám prostriedok ako to dostať hore

To už jsme tu několikrát řešili. Problém je, že těžký náklad je většinou drahý náklad a navíc ten náklad drahý být také musí, protože kdo by tahal nahoru tuny raketou, která je dvakrát dražší než náklad, že.
V současné době je například u vědeckých družic a sond taková situace, že si NASA může dovolit vypustit pomocí SLS jednu družici/sondu za dekádu. Komerční sektor se na raketu za dvě miliardy asi moc vázat nebude, zbývají lety s lidskou posádkou a armáda (letectvo).

znovu -
veci, ktoré sa kazia, sú aj plne integrované (a úplne základné a nevyhnutné) kusy - napr. záchod... čističe vzduchu a pod... väčšinou sa opravujú tak, že donesie náhradný kus zo zeme a vymení...
problémy majú napr. elektrické rozvody, kvôli radiácií napr... a to sme ešte len na leo a tie veci sú rad-hardened...
samozrejme sa kazia aj veci, ktoré budú na marsolete iné... ale často aj tie, ktoré budú rovnaké...

teraz sa pýtam:
ako sa toto bude líšiť na marsolete od iss? a ako sa na marsolet náhradné súčiastky dostanú?

preto si myslím, že zatiaľ nie sme schopný postaviť dostatočne odolné tieto zariadenia... ešte bude treba vylepšovať kusy, ktoré sú na iss, kým sa nestanú robustnejšie, odolnejšie...

citace:

---

http://www.space.com/20444-nasa-deep-space-station-skylab2.html

budiz modlidby alamovy vyslyseny

---

cital si to? ta nadrz nema byt natankovana, ma sa pouzit ako stanica. To iste ako skylab 1 - pouzije sa hardware "z linky" a prerobi sa na stanicu.

čítal..
nemá byť natankovaná ani pod tlakom, a na sebe má niesť "slona", naplnený tretí stupeň, otočený hore nohami

http://danielmarin.blogspot.sk/2013/04/un-skylab-ii-en-la-luna.html?m=1

jo aha, ty si hovoril o tom stupni hore... no hej, ten ma byt plny. To sa da riesit nejakymi externymi vyztuhami, podla mna to nie je showstopper

Podle obrázku bych to viděl tak, že raketa je 2,5 stupňová a nad Sylab II není třetí stupeň, ale Orion, který tam musí být pro bezpečnost a návrat posádky.

nie.. nie je to orion
[Upraveno 04.4.2013 alamo]

na NSF sa to objavilo už "pred rokom"
http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=30609.0

Takže to je vlastně jako celek varianta Deap Space Habitat navrženého NASA r. 2012 viz http://en.wikipedia.org/wiki/Deep_Space_Habitat . V jeho sestavě byl také Orion, který v návrhu rakety pro Sylab II chybí. Zřejmě se může připojit po vynesení jinou raketou, což asi měl být postup i u původního návrhu.

ani DSH nemal zo sebou niesť orion..
http://www.nasaspaceflight.com/2012/04/delving-deeper-dsh-configurations-support-craft/
http://spirit.as.utexas.edu/~fiso/telecon/Smitherman_3-14-12/Smitherman_3-14-12.pdf
DSH mal podľa pôvodného návrhu na posádku čakať v L1 zem mesiac
orion s posádkou sa mal k nemu pripojiť až tam, po čom mal nasledovať štart

misia k asteroidom...
http://www.nasaspaceflight.com/2013/04/gerstenmaier-expands-asteroid-mission/

Tisková zpráva ATK z 29.4.2013 ohledně dokončeného Preliminary Design Review (PDR) boosterů pro raketu SLS
http://atk.mediaroom.com/2013-04-29-ATK-Solid-Rocket-Boosters-Complete-Major-Space-Launch-System-Program-Milestone



Další milníky ATK podle str.10
http://www.nasa.gov/pdf/742964main_20130418_heoc_dumbacher.pdf
08/2013 test Qualification Motor-1 (QM-1)
07/2014 Critical Design Review (CDR)
12/2014 test Qualification Motor-2 (QM-2)
11/2015 Design Certification Review (DCR)

pozn. k QM-1: termín 8/2013 byl ve verzi z 28.2.2013.
Viděl jsem i neoficiální termín 11/2013
[Upraveno 05.5.2013 JiříHošek]

http://www.nasaspaceflight.com/2013/06/sls-pdr-evolved-rocket-dual-upper-stage/

nielen drahý, ale doslova "neskutočne drahý"
http://nasawatch.com/archives/2013/07/whats-the-true.html
http://www.thespacereview.com/article/2330/1
cena za štart základnej 70t verzie, bude o 80% vyššia ako cena za štart raketoplánu

citace:

---

cena za štart základnej 70t verzie, bude o 80% vyššia ako cena za štart raketoplánu

---

citace:

---

nielen drahý, ale doslova "neskutočne drahý"
http://nasawatch.com/archives/2013/07/whats-the-true.html
http://www.thespacereview.com/article/2330/1
cena za štart základnej 70t verzie, bude o 80% vyššia ako cena za štart raketoplánu

---

citace:

---

Bavime sa o sfere, kde 3 spolocnosti maju svoje lode vo vysokom stadiu rozpracovanosti

---

citace:

---

citace:

---

Bavime sa o sfere, kde 3 spolocnosti maju svoje lode vo vysokom stadiu rozpracovanosti

---

Tři společnosti ... to je vyhazování peněz.

---

Přehnaná reakce. Jako kdyby mezi 3 a 1 nebylo číslo 2.
A jako kdyby byla ISS jen americká.

citace:

---

Přehnaná reakce. Jako kdyby mezi 3 a 1 nebylo číslo 2.
A jako kdyby byla ISS jen americká.

---

myslím, že to, že bude len 1 víťaz, je už rozhodnuté (matne si spomínam na niečo také, ale istý si nie som a hľadať sa mi to nechce)

citace:

---

myslím, že to, že bude len 1 víťaz, je už rozhodnuté (matne si spomínam na niečo také, ale istý si nie som a hľadať sa mi to nechce)

---

citace:

---

citace:

---

myslím, že to, že bude len 1 víťaz, je už rozhodnuté (matne si spomínam na niečo také, ale istý si nie som a hľadať sa mi to nechce)

---

oni to menia kazdy polrok (s nenapadnym podtonom "nejako to zrusme"), takze ani nemusis, vysledok prudko neznamy kazdopadne ak sa nenajde komercny trh, tak dve celkom sikovne lode pojdu do kytek. V horsom pripade tri

---

suvisi to s SLS z dovodu, ze jednym z moznych vysledkov tychto politickych hier moze byt, ze posadky bude vozit na LEO orion na SLS. Teda to co zvladne Falcon s Dragonom za povedzme 200 milionov, bude robit SLS za povedzme 2 miliardy. Odtial uz je len krocik k tomu, aby nejaky politicky mudrlant zrusil pilotovany program ako zbytocny luxus, lebo vsak treba riesit problemy na zemi (napr. vysoku nezamestnanost sposobenu zaostavanim vo vede a inovaciach...)

neexistujuci trh - napr. Bigelow zmrazil vyvoj svojich stanic, lebo nebola pilotovana lod ktora by ich obsluhovala. Trh cakal na lode. Nie naopak.

citace:

---

...neexistujuci trh - napr. Bigelow zmrazil vyvoj svojich stanic, lebo nebola pilotovana lod ktora by ich obsluhovala. Trh cakal na lode. Nie naopak.

---

citace:

---

citace:

---

...neexistujuci trh - napr. Bigelow zmrazil vyvoj svojich stanic, lebo nebola pilotovana lod ktora by ich obsluhovala. Trh cakal na lode. Nie naopak.

---

Snad Bigelov neprehliadol lacne ale spolahlive sojuzy...
Ja byt trh, tak necakam na drahe, ale zato neotestovane dragony...

---

rusi to hlavne nestihaju vyrabat, ak sa nemylim... robia spolu nejakych 10 lodi rocne, co je na hrane ich moznosti
na dalsie lode by potrebovali dalsiu linku, a to by musel niekto zaplatit...
(iirc, popovkin, ci kto sa v takomto duchu vyjadril)

citace:

---

dve veci - dragon vyvezie na leo 7 ludi, sojuz troch. Ked sa to rozrata na pasaziera, ten dragon je mozno aj lacnejsi

---

citace:

---

dve veci - dragon vyvezie na leo 7 ludi, sojuz troch. Ked sa to rozrata na pasaziera, ten dragon je mozno aj lacnejsi

---

Ale ja nemám absolútne nič proti dragonu a plánom Spacexu veľmi fandím. História kozmonautiky je ale preplnená plánovanými loďami a technológiami, ktoré sa napriek veľkým očakávaniam a "zaručeným" termínom nakoniec neosvedčili alebo aj vôbec nezrealizovali. To že majú dragon zalietaný ako zásobovaciu lod je skvelé, no stále sú ešte pomerne daleko od toho, aby dopravovali na ISS 7-člennú posádku. Ked sa tak stane a naozaj sa ukáže, že zlacnia dopravu na orbitu, bude to super. Ale dovtedy je tvoj spôsob "neotrasiteľnej" argumentácie, v ktorom zatiaľ nezrealizované veci berieš ako budúcu samozrejmosť, postavený len na hlinených nohách. A čo sa týka toho Falconu 9, jeho nová verzia predsa ešte nelieta. Inak sorry, ja som chorobný skeptik len preto, aby som nebol nakoniec sklamaný.

citace:

---

aby dopravovali na ISS 7-člennú posádku.

---

citace:

---

História kozmonautiky je ale preplnená plánovanými loďami a technológiami, ktoré sa napriek veľkým očakávaniam a "zaručeným" termínom nakoniec neosvedčili alebo aj vôbec nezrealizovali.

---

citace:

---

Ked sa tak stane a naozaj sa ukáže, že zlacnia dopravu na orbitu, bude to super.

---

citace:

---

Ale dovtedy je tvoj spôsob "neotrasiteľnej" argumentácie, v ktorom zatiaľ nezrealizované veci berieš ako budúcu samozrejmosť, postavený len na hlinených nohách.

---

citace:

---

Inak sorry, ja som chorobný skeptik len preto, aby som nebol nakoniec sklamaný.

---

citace:

---

Dragon moze defacto zacat vozit ludi hned.

---

citace:

---

citace:

---

Dragon moze defacto zacat vozit ludi hned.

---

eclss... apas/nds... len čo mi tak z hlavy napadlo
takže nie

---

jop, to áno...
ale ak by si teraz posadil ľudí do dragonu, tak to neprežijú... len to som chcel povedať nie, že by nedokázali urobiť tie potrebné veci v najbližších rokoch

Space Launch System Program PDR

http://www.nasa.gov/exploration/systems/sls/sls-pdr.html

a ešte jeden text ku sls a absolvovaniu pdr
http://www.nasaspaceflight.com/2013/08/sls-completes-pdr-rocket-science-missions/

dalsi, 885 s test j-2x...
http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=22010.msg1086860#msg1086860

http://www.flightglobal.com/blogs/hyperbola/2013/09/your-gonna-need-a-bigger-boat-for-lunar-missions-as-designers-note-that-two-sls-rockets-needed-for-each-mission/
http://www.nasaspaceflight.com/2013/08/dual-sls-required-nasas-lunar-landing-option/
nasa tvrdí že na návrat k mesiacu, potrebuje minimálne dva štarty SLS
a to aj v prípade, ak by sa im podarilo zvýšiť jeho nosnosť
navyše SLS bude môcť štartovať s frekvenciou maximálne raz za pol roka, aj keby mala nasa peňazí ako pliev (ako takto chcete zmontovať marsolet?)
momentálne ale nasa nemá peňazí ako pliev, preto musí "šetriť", na mesiac sa nepoletí
a tak sa presadzuje ešte niečo drahšie, dovlečenie asteroidu k mesiacu
po skúsenostiach s "vlajkovými loďami" MSL a JWST, nech mi nikto netvrdí že vývoj toho robota, na vlečenie, bude lacný a rýchli

v každom prípade, nasa potrebuje peňazí ako pliev, už len na naplánovanie uprdnutia si

citace:

---

http://www.nasaspaceflight.com/2013/08/dual-sls-required-nasas-lunar-landing-option/
nasa tvrdí že na návrat k mesiacu, potrebuje minimálne dva štarty SLS
a to aj v prípade, ak by sa im podarilo zvýšiť jeho nosnosť

---

citace:

---

navyše SLS bude môcť štartovať s frekvenciou maximálne raz za pol roka, aj keby mala nasa peňazí ako pliev

---

citace:

---

(ako takto chcete zmontovať marsolet?)

---

Ale jak chcete smontovat marsolet bez supernosiče?

Návrat na Měsíc dle koncepce NASA pomocí dvou SLS o nosnosti 105 tun a setkání Orionu a Landeru na LLO je sice nákladné, ale byl by to značný technický pokrok ve srovnání s Apollo. Orion je značně větší, rovněž Lender by byl mnohem těžší a umožnil pobyt 4 členné posádky až 7 dní pobytu na Měsíci, ve všem by byly větší reservy, včetně libovolného času startu z povrchu na LLO. Dal bych tomu přednost před taháním nějakého malého asteroidu k Měsíci, to také nebude levné.

citace:

---

Na to je jednoduchá odpověď - nechtějí!

---

citace:

---

Návrat na Měsíc ...... Dal bych tomu přednost před taháním nějakého malého asteroidu k Měsíci, to také nebude levné.

---

citace:

---

Ale jak chcete smontovat marsolet bez supernosiče?

---

Supernosič je raketa, která je podle Vašich dogmat naprd, protože nemá komerční využití.
= Vaše vlastní definice, viz
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&tid=1481&pid=62972#pid62972

alamo, prosím, radši už přispívejte jen do svého tématu zde:
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&tid=1644

má nosič 50 ton na LEO, komerčné využitie?
podľa mňa áno..
podľa iných nie..
patrí teda do ktorej kategórie?
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&tid=1436&page=1
a vieš čo je zaujímavé ?
ak tú "50 tonovú" postavíší ako in line, mala by sa s neho dať spraviť už naozaj "HHH" vec, ktorá hore pošle možno aj viac ako 200 ton

trošku sa nám to zamotalo

Toto je vlákno o SLS s počáteční nosností 70 tun na LEO.
Není vhodné zde vést debatu o jiných nosičích.
[Upraveno 16.9.2013 JiříHošek]

citace:

---

Toto je vlákno o SLS s počáteční nosností 70 tun na LEO.
Není vhodné zde vést debatu o jiných nosičích.

---

citace:

---

ale najnovšie má mať SLS nosnosť nad 200 ton, a aby to zvládol dostať 4 slovom ŠTYRI bostery
http://www.flightglobal.com/blogs/hyperbola/2013/09/opinion-sls-were-gonna-need-a-bigger-boat-one-with-four-boosters/

hmm.. v momente keď sa k štyrom bosterom dopracoval ares, tak ho radšej zrušili
neviem.. prejde to? neprejde?

---

je mi ľúto, ale ničím serióznym poslúžiť nemôžem
možno to bude aj tým že tento nosič vymysleli politici, a teraz nikto poriadne nevie čo s ním
vieš o tom že keď chcel vládca siamu niekoho zničiť, tak mu daroval schválne bieleho slona?

citace:

---

je mi ľúto, ale ničím serióznym poslúžiť nemôžem

---

okolo mýtických a posvätných vecí, mýty nevyhnutne vznikajú
podľa mňa, už tvrdenie "potrebujeme nevyhnutne supernosič", je mýtus samo o sebe

Jenže, alamo, ty jsi vytvořil mýtus o SLS s nosností > 200 tun na LEO jen aby jsi měl záminku ke kritice celého programu. To je jako hodnotit Saturn V podle nerealizované rakety Nova. Ve skutečnosti chceš jen to, aby komerčníci drožkařili na ISS a o perspektivní stanici v L2 ti vůbec nejde.
[Upraveno 29.9.2013 JiříHošek]

seriózny zdroj neexistuje, pretože toto nie je vec, ktorou sa v nasa seriózne pri súčasnom vývoji sls zaoberajú...
to, že niekto niečo takéto navrhol a možno aj akože spočítal, nič neznamená... zubrin a ďalší robia podobné plány dlho... tiež mars one... rôzne aplikácie vasimiru a podobné blbosti...

citace:

---

Jenže, alamo, ty jsi vytvořil mýtus o SLS s nosností > 200 tun na LEO jen aby jsi měl záminku ke kritice celého programu. To je jako hodnotit Saturn V podle nerealizované rakety Nova. Ve skutečnosti chceš jen to, aby komerčníci drožkařili na ISS a o perspektivní stanici v L2 ti vůbec nejde.

---

citace:

---

citace:

---

Jenže, alamo, ty jsi vytvořil mýtus o SLS s nosností > 200 tun na LEO jen aby jsi měl záminku ke kritice celého programu. To je jako hodnotit Saturn V podle nerealizované rakety Nova. Ve skutečnosti chceš jen to, aby komerčníci drožkařili na ISS a o perspektivní stanici v L2 ti vůbec nejde.

---

Mně o stanici v L2 taky nejde, zajímá mě stanice na Měsíci a výprava na Mars, na což by se 200 tunová raketa hodila. Ale teď vážně, díval jsem se na ten odkaz, ví někdo, co je ta stránka zač a nakolik je seriozní? Dole jsem si na ní všiml i čínské "devítky".

---

citace:

---

...o perspektivní stanici v L2 ti vůbec nejde.

---

citace:

---

citace:

---

citace:

---

Jenže, alamo, ty jsi vytvořil mýtus o SLS s nosností > 200 tun na LEO jen aby jsi měl záminku ke kritice celého programu. To je jako hodnotit Saturn V podle nerealizované rakety Nova. Ve skutečnosti chceš jen to, aby komerčníci drožkařili na ISS a o perspektivní stanici v L2 ti vůbec nejde.

---

Mně o stanici v L2 taky nejde, zajímá mě stanice na Měsíci a výprava na Mars, na což by se 200 tunová raketa hodila. Ale teď vážně, díval jsem se na ten odkaz, ví někdo, co je ta stránka zač a nakolik je seriozní? Dole jsem si na ní všiml i čínské "devítky".

---

To je pro "pravdaře" typické, vymyslí si smělé sny a plány, aby je mohli porovnávat s realitou, a podrobit je zdrcující kritice. [Upraveno 29.9.2013 dodge]

---

citace:

---

citace:

---

...o perspektivní stanici v L2 ti vůbec nejde.

---

díky.. naozaj málo kto tu, doteraz napísal, že keď chcem nejakú, doslova už hocijakú BEO stanicu, v súvislosti s ňou, slovo "perspektívna"

vtip je v tom, že na vybudovanie takejto stanice "supernosič" jednoducho nepotrebuješ [Upraveno 29.9.2013 alamo]

---

citace:

---

Vtip je v tom, že SEP ti přijde jako sci-fi a chemická alternativa bez použití SLS ti chybí

---

citace:

---

citace:

---

Vtip je v tom, že SEP ti přijde jako sci-fi a chemická alternativa bez použití SLS ti chybí

---

http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&tid=1435

---

citace:

---

a SEP môže použiť, ako hnacie médium, kľudne aj "olovo"

---

to ty si tu tvrdil že žiadna alternatíva k supernosiču neexistuje..
ak teda poznáš moje príspevky a témy čo som tu pozakladal, mal by si poznať aj túto
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&tid=1559
ale keď to poznáš, načo to tu mám, vymenúvavať všetko od znovu?

Netvrdím, že alternativa neexistuje. Ale ty pořád předkládáš projekty, u kterých jsi již dříve dospěl k názoru, že vlastně alternativou nejsou.
K target vehicle: v tématu "Supernosič je kvadratická krávovina" jsem se před měsícem v případě Orionu při hledání alternativy k SLS dopočítal k potřebě tří startů (Delta IV-H + Falcon 9 + Atlas V). Cernakus se to snažil vyvrátit, a vyšly mu dva starty dosud neexistujících HLV raket nebo čtyři Atlasy V.

predpokladám správne že si to furt počítal tak, že sa ako loď použije orion?

Ano, počítal jsem to pro Orion. Předpokládám, že bez něj nemá SLS smysl.
Pro Dragon by byl nosičem pochopitelně Falcon Heavy.

ale dobre vieš že ja som tu preberal omnoho divokejšie veci, ako napríklad skrížiť sojuz s deltou H..
ono je to ako "štatistika", každý môže veriť iba tej, ktorú si sfalšuje sám

motor J2X bude po testovaní odložený "na policu", nasa ho momentálne nemá k čomu použiť
http://nasawatch.com/archives/2013/10/nasa-has-no-cle.html
čo to znamená pre vývoj výkonnejšieho horného stupňa, a celí projekt SLS?

Program SLS spotřebuje do r. 2017 18 mld USD, z toho 10 mld. pro SLS, 6 pro Orion a 2 pro úpravy startovních prostředků. Prakticky má hotové motory RS 25D, SRB, RL10 nebo J2-X, vše jen modifikace dávno odzkoušených motorů. Na vývoj Saturnu 5 se spotřebovalo do r. 1973 6,5 mld USD ( v tehdejších cenách), ale vše se vyvíjelo od píky, kdy motory F1 a J2 byly obrovským technologickým skokem, s nimi celá raketa a časový limit byl velmi krátký. Stavěla se i obrovský pásový dopravník/rampa a montážní budova. Asi dnes chybí nadšení a výzva 60-tých let.

citace:

---

čo to znamená pre vývoj výkonnejšieho horného stupňa, a celí projekt SLS?

---

citace:

---

Na vývoj Saturnu 5 se spotřebovalo do r. 1973 6,5 mld USD ( v tehdejších cenách)

---

http://spaceref.com/missions-and-programs/nasa/nasa-will-face-solomons-choice-in-2014.html
Uvaha o ochote/neochote kongresu financovat paralelne 2 velke projekty (ISS a SLS/Orion Exploration ). Autor zvazuje dosledky, ak by bol jeden z tych programov ukonceny. Bez navysenia prostriedkov pre NASA (malo pravdepodobne) sa tomu USA asi nevyhne. Inak hrozi postupne "odumretie" oboch, co by bola asi najhorsia varianta.

Re: http://spaceref.com/missions-and-programs/nasa/nasa-will-face-solomons-choice-in-2014.html 
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Cituji dva výňatky:

However, after Griffin's departure and the efforts of a few Senators to force NASA to retain the most expensive parts of Constellation, we are now in a position to where a fight is already starting between ISS and the SLS/Orion vehicles, with the side effect of a budget evisceration of commercial crew.

In the NASA DRM 5.0 there is another development that is necessary, a Nuclear Thermal Reactor (NTR) stage. The reason for this development in DRM 5.0 is that the DRM's using only chemical propulsion for a single human Mars mission requires as many as twelve launches of an SLS class vehicle, something impossible with the currently planned industrial infrastructure. The NTR version requires only nine SLS launches. 

Jestliže tedy NASA bude nakonec postavena před dilema zrušit účast na ISS nebo pokračovat v SLS/Orion, myslím, že z hlediska vývoje kosmonautiky a poznání je lepší pokračovat v SLS a s ním spojených programech. Jestliže však přistání člověka na Marsu jednou misí by opravdu vyžadovalo při chemickém palivu až 12 startů SLS (viz výňatek 2) a pokud by to šlo cestou montáže na LEO, pak asi pomoc a bezpečnostní záloha z ISS by byla víc než užitečná. Navíc zrušením ISS by ztratil do značné míry smysl Dragon a Cygnus. Možná by bylo možno nechat americkou ISS Číňanům, ESA nebo Japoncům (nebo nějakému konsorciu těchto států) za vzájemné dohody, že ISS bude případně pomáhat při montážích na LEO a naopak NASA jim bude dodávat náhradní díly pro předanou část ISS.

Že by sa napokon vyplnila chmúrna predpoveď o oddelení ruského segmentu od ISS?
IMHO - číňanom to nepredajú z "politických dôvodov", a ESA a JAXA, bez rusov, ISS prevádzkovať pravdepodobne nedokážu (technicky možno aj, ale finančne to zrejme neutiahnu). Navyše ESA, ani JAXA nemajú pilotovanú loď a museli by využívať buď služby rusov, alebo americké komerčné lode, z čoho by asi veľkú radosť nemal nikto.

citace:

---

... Navíc zrušením ISS by ztratil do značné míry smysl Dragon a Cygnus.

---

niekolko powerpointovych misii s pouzitim sls
http://www.nasaspaceflight.com/2013/11/new-sls-options-new-large-upper-stage/

Lori Garver, bývalá zástupkyně administrátora NASA, včera 2.1.2014 v rozhovoru pro rádio prohlásila, že v situaci rozpočtových škrtů by se NASA měla "zbavit" projektů, založených na starých technologiích, jmenovitě projektu HLV nosiče SLS a také vyslání téměř identického roveru jako MSL - Mars rover 2020.
http://www.spacepolitics.com/2014/01/02/garver-nasa-should-cancel-sls-and-mars-2020/

Můj koment - s tím prvním plně souhlasím (>40 let staré technologie NASA nikam technologicky neposouvají - jen udržují zaměstnanost); s tím druhým už souhlasit nemůžu (MSL je <10 let stará/mladá konstrukce, která se plně osvědčila a měla by se aspoň jednou využít znovu pro úsporu vývojových nákladů)...

to inak nie je prekvapujúce... návrhy na zrušenie sls sa objavujú priebežne...

čo sa týka mars 2020... posledne, čo som videl, tak aj tomuto projektu chýbajú peniaze - v podstate od začiatku (myslím, že to je info od dwayne daya)... a dosť ľudí neverí, že by to stihli na čas

veľa ľudí verí, že SLS je predražený krok späť,,, a majú pravdu,, ja sa už ničomu nečudujem,,, kozmonautika nie je jediná oblasť kde sa 40 rokov staré kocábky idú "vymýšľať" nanovo,,, concorde lietal desiatky rokov a a ako som sa nedávno dočítal amíci teraz ohlasujú plný nadšenia ,že už majú na nákresoch dopravné lietadlo ktoré bude lietať rýchlejšie ako zvuk,,, no paráda,,, super,,, namiesto toho aby sa 40 rokov staré lietadlo vyrtuálne "rozobralo" a vyhodilo všetko, čo možno nahradiť za tie roky niečim novším a pozmenilo sa to čo nebolo dobré, bezpečné, vyhovujúce, tak sa ide vymýšľať niečo nanovo,,, jasné že niekedy je lepšie vypracovať niečo od piky ako "lepiť" staré, ale takto všetko potrvá nekonečne dlho,,, vývoj v 60 rokoch napredoval rýchlo preto lebo ludia konali a viac riskovali,,, dnes by urobili powerpoint aj k bezpečnému otváraniu plechovky od pepsi

podľa mňa prvá a posledná vec v NASA by malo byť v najbližších rokoch poriadne promo,,, teda pritiahnutie zraku verejnosti a teda daňových poplatníkov,,, a nech sa na mňa nik nehnevá ale pre bežného američana pre ktorého je superbowl najväčší sviatok je nejaké z jeho pohľadu "autíčko na ovládanie" na Marse nič,, chce to jednu poriadnu misiu s ľudskou posádkou ktorá znova naštartuje vesmírny BOOOM a priláka decká z ktorých tí šikovnejší o 10, 20 rokov budú zamestnancami kosmických spoločností a nie vývojári aplikácií do hračiek ako dnes smartfóny ap odobné pre ludstvo "užitočnosti"

chce to jedným výrazom niečo, čo beždého voliča znova podnieti k snívaniu,,, a potom aj kongresmani budú prajnejší [Upraveno 03.1.2014 Lusyen]

Absence supernosiče po zastavení výroby Saturnu 5 znamenala třicetiletou stagnaci nejen pilotovaných letů / znamenala " žabaření " na LEO /, ale i stagnaci základního výzkumu vinou váhového omezení užitečného nákladu na slabých 20 tun, čili to byl krok zpátky na úroveň Saturnu 1, či Protonu.
Pokud by ovšem nezanikl SSSR, který v osmdesátých létech postavil Energii v třídě supernosičů, pak by musely USA reagovat a supernosiče by už dávno létaly.
Dle mého názoru pokrok v kosmonautice ať pilotované, či nepilotované bez supernosiče možný není, ostatně o supernosiči " sní" i druhá liga, tj. Čína a Indie.

citace:

---

Absence supernosiče po zastavení výroby Saturnu 5 znamenala třicetiletou stagnaci nejen pilotovaných letů / znamenala " žabaření " na LEO /, ale i stagnaci základního výzkumu vinou váhového omezení užitečného nákladu na slabých 20 tun, čili to byl krok zpátky na úroveň Saturnu 1, či Protonu. Pokud by ovšem nezanikl SSSR, který v osmdesátých létech postavil Energii v třídě supernosičů, pak by musely USA reagovat a supernosiče by už dávno létaly. Dle mého názoru pokrok v kosmonautice ať pilotované, či nepilotované bez supernosiče možný není, ostatně o supernosiči" sní" i druhá liga, tj. Čína a Indie.

---

citace:

---

chce to jedným výrazom niečo, čo beždého voliča znova podnieti k snívaniu

---

citace:

---

Dle mého názoru pokrok v kosmonautice ať pilotované, či nepilotované bez supernosiče možný není, ostatně o supernosiči " sní" i druhá liga, tj. Čína a Indie.

---

Náklady na provoz supernosiče nejsou až tak vysoké, zcela určitě jsou srovnatelné s provozem raketoplánu, zejména když náklady na dopravu užitečného zatížení na 1 kg budou možná i o řád nižší.
Když americká ekonomika " utáhla" provoz raketoplánu, tak zcela jistě snese i tři nebo čtyři starty supernosiče za rok, což se ovšem nedá říci o dalších státech schopných supernosič postavit a provozovat. Mezi nimi je na tom nejlépe Rusko , které již supernosič kdysi postavilo a dvakrát úspěšně vypustilo, jenže tam zase pokulhává úroveň užitečných zatížení, která je bídná a mám dojem, že pokulhává i za " druhou ligou".

citace:

---

..... by se NASA měla "zbavit" projektů, založených na starých technologiích, jmenovitě projektu HLV nosiče SLS a také .....

Můj koment - s tím prvním plně souhlasím (>40 let staré technologie NASA nikam technologicky neposouvají - jen udržují zaměstnanost)

---

Tak trochu mi chybí k tomu A to B, co tedy by se dělalo, kdyby se SLS zrušila, tak trochu mi to smrdí tím, že NIC

Máš pravdu Mirku, že to jsou staré technologie, což rakety holt budou vždy a vývoj Saturnu V se před 40 lety zastavil, co ale jiného dělat, aby to směřovalo alespoň k nějakému cíli?

Cpát peníze jentak nazdařbůh do vývoje s tím, že z něj možná někdy něco vypadne mi přijde jako ještě větší hloupost


Jediné co mě napadá je nacpat ty prachy SpaceX na metanovou raketu, na NSF její nosnost počítali na 100 tun na LEO, v heavy verzi na 286 tun

jj, fiktívnym raketám viem aj ja počítať nosnosť na stovky ton

edit:
a s fiktívnymi číslami [Edited on 04.1.2014 Agamemnon]

Však je to taky ironie

Základem není raketa, ale cíl a peněžní podpora - až jasně definujeme, co se má udělat a kolik na to dáme peněz, vypadne nám způsob a postup řešení. Pokud se NASA a spol. nebo Rusko+Čína rozhodnou, že cílem je základna na Měsíci pro čtyřčlennou posádku do 10 let s klasickými pohony, a za 15 let přistání první posádky 4-5 osob na Marsu s využitím jaderného motoru a la Nerva (a metanovým pro odlet z Marsu), vypadne pořebná váha nákladu. Co počítám, stačí pro tohle nosič s nosností 50-70 tun při jednom startu, pro 8-12 startů ročně, což je optimum pro normální raketu. Pokud někdo nevyhlásí ambicióznější program, nemá větší nosič smysl, a to platí i pro stavbu rakety bez programu jako je SLS - jedna výprava k asteroidům plácnutá Obamou žádným programem není.

citace:

---

citace:

---

..... by se NASA měla "zbavit" projektů, založených na starých technologiích, jmenovitě projektu HLV nosiče SLS a také .....
Můj koment - s tím prvním plně souhlasím (>40 let staré technologie NASA nikam technologicky neposouvají - jen udržují zaměstnanost)

---

Prosím o objasnění, nejde mi to dohromady se starším komentářem
"je to pokrok aspoň k nějaké vizi, cíli ... od předchozího: dejme miliardy do vývoje technologií bez jasného cíle a nechme se překvapit co z toho za 5 let vyleze"

---

Asi jsem svůj dotaz neformuloval přesně. Plně rozumím Vašemu komentáři z dubna 2010 a souhlasím s ním. Stejně tak rozumím i vyjádření o starých technologiích (i když se uvažuje o evoluci SLS).
Jen prosím o doplňující odpověď, zda jste tento týden přitakal Garver i v tom, že by se NASA měla "zbavit" projektu SLS. Pochopil jsem to totiž tak, že ano (a zde jsem viděl rozpor - návrat do období před duben 2010, tj. zrušení záměru průzkumu jakýchkoli destinací ve prospěch vývoje technologií).

citace:

---

Jen prosím o doplňující odpověď, zda jste tento týden přitakal Garver i v tom, že by se NASA měla "zbavit" projektu SLS.

---

Mirku, děkuji za odpověď.
14.ledna bude desetileté výročí VSE...

EDIT: ten povzdech se týká výše rozpočtu NASA.
[Upraveno 05.1.2014 JiříHošek]

Myslím, že většina fanoušků kosmonautiky by se chtěla dočkat nějakého velkého pilotovaného projektu, který by obnovil zájem veřejnosti o kosmonautiku a posunul by lidstvo. Po případném zrušení SLS by to znamenalo, že takový projekt se velmi pravděpodobně nenaplánuje. Je pravda, že technologie SLS (případně Energie) jsou cca 40 (30) let staré, ale v dohledu není žádný radikální pokrok, kromě elektrických pohonů, které stejně budou vyžadovat dopravit těžké náklady na LEO chemicky. Značný technický pokrok by mohl být právě v užitečném zatížení – dopravní lodě k Měsíci, Marsu, přistávací a návratové moduly a v jejich případných elektrických pohonech. Jejich celková cena asi značně přesáhne cenu SLS a proto nebude příliš vadit, že SLS bude mít klasické technologie, zvláště kdyby perspektivně vynášel náklady jen na LEO. SLS umožní vynášet těžké a rozměrné náklady montované a odzkoušené v klidu na Zemi a ne nějaké omezené moduly montované v kosmu. Snad by šlo omezit provoz ISS jen na 3 lidi a ponechat ji jako zálohu pro některé operace. Nové dopravní možnosti – Dragon, Cygnus v sériové výrobě by mohly zlevnit její provoz a zbylo by více na perspektivní programy. Samozřejmě, nejvíce by pomohla mezinárodní spolupráce, kdyby byla dobře rozdělena – někdo stavěl raketu, někdo přeletové moduly, někdo přistávací moduly, někdo elektrické pohony atd. To se mi ale zdá v dnešní době nereálné.

Díky Mirku za osvětlení, teď tomu rozumím a něco na tom je

celý problém je o vizi, kterou dnes americká administrativa nemá, neb řeší něco jiného a o penězích, které jsou prioritně posílané někam jinam

bude li vize, nebudou peníze problém a naopak

citace:

---

Petr Šída: Tak trochu mi chybí k tomu A to B, co tedy by se dělalo, kdyby se SLS zrušila, tak trochu mi to smrdí tím, že NIC

PinkasJ: Myslím, že většina fanoušků kosmonautiky by se chtěla dočkat nějakého velkého pilotovaného projektu, který by obnovil zájem veřejnosti o kosmonautiku a posunul by lidstvo. Po případném zrušení SLS by to znamenalo, že takový projekt se velmi pravděpodobně nenaplánuje.

---

citace:

---

Když americká ekonomika " utáhla" provoz raketoplánu, tak zcela jistě snese i tři nebo čtyři starty supernosiče za rok

---

Myslel jsem to tak, že nyní, když již raketoplán " nepožírá " dolary, tak je na všechno dost peněz a až konečně dožije ISS, tak bude ještě víc. Pokud budou chtít Američané kosmickou stanici, tak vypustí obdobu Skylabu / superraketou/ a odpadne nákladné stavění z malých kousků , zásobování a věčné opravy a obsluha základních funkcí, což " požírá" třetinu času astronautů na ISS.

citace:

---

A dopadlo to takhle (str.11):
http://www.nasa.gov/pdf/740427main_NASAFY2014SummaryBriefFinal.pdf

---

Administrátor NASA Charles Bolden naštívil v pondělí Michoud Assembly Facility v New Orleans, kde se staví SLS.



http://www.nasa.gov/press/2014/january/nasa-administrator-tours-facility-where-new-deep-space-rocket-is-being-built/

citace:

---

Podle mně je největší neštěsti na str 28 : Cross Agency Support and Construction - 2,85 mld USD.

---

iirc,
cross agency support je podpora projektov, ktore prebiehu vramci viacerych vladnych agentur (napr. nasa + doe, nasa + usaf ap.)

Znamená to především režijní náklady na všech 9 NASA center + přidružených zařízení, provoz budov, platy managementu, atd. , téměř nezávisle na tom, jestli v nich běží nějaké programy, nebo ne. A taky bezpečnost a ochrana životního prostředí.

Pokud toto všechno u NASA stojí skoro tolik co provoz ISS, tak princip komerční kosmické dopravy je jednoznačnou budoucností Americké kosmonautiky.


Cross-Agency Support
– Funds ongoing management, operations and maintenance of Headquarters,
nine field centers and associated component facilities
– Provides management and oversight of Agency missions and mission support
activities
– Conducts safety and reliability activities to assure safety and mission success
– Works to identify institutional efficiencies to drive down operational costs
including workforce sizing and the realignment of workforce skills and
capabilities
 Construction and Environmental Compliance and Restoration
– Supports numerous initiatives to help NASA facilities operate in a more
efficient and sustainable manner
– Constructs new or modified facilities to conduct NASA’s program missions,
and manages NASA’s environmental clean-up responsibilities

Ved to vravim furt...

Tušil jsem to...

citace:

---

Myslel jsem to tak, že nyní, když již raketoplán " nepožírá " dolary, tak je na všechno dost peněz a až konečně dožije ISS, tak bude ještě víc.

---

Aktualizace termínů testů a certifikace motoru na tuhá paliva, uvedených v příspěvku z 5.5.2013:

červenec 2014 - Critical Design Review (CDR)
říjen 2014 - test Qualification Motor-1 (QM-1)
září 2015 - test Qualification Motor-2 (QM-2)
srpen 2016 - Design Certification Review (DCR)

http://danielmarin.naukas.com/2014/04/02/tendremos-que-esperar-a-2024-para-ver-la-primera-mision-tripulada-del-cohete-gigante-sls-de-la-nasa/

inak nekomentovateľné

Kompozitová kryogenní nádrž připravována ke zkouškám.



http://www.nasa.gov/centers/marshall/multimedia/photos/2014/14-063.html

koľko vlastne rámp v KSC, po prenájme 39a, zostane pre prevádzku SLS?

toľko, koľko aj pred prenájmom... 1

slovom jedna
takže s tohto pohľadu, aký to má význam napríklad pre taký let, k marsu?

citace:

---

slovom jedna
takže s tohto pohľadu, aký to má význam napríklad pre taký let, k marsu?

---

alebo...

stále veríš, že sls poletí?

čo ja viem?
nasa to furt sľubuje

citace:

---

toľko, koľko aj pred prenájmom... 1

---

Boeing uzavřel smlouvu s NASA na vývoj základní fáze Space Launch System (SLS), nejmocnější rakety kdy postavené, které je určena k návratu Ameriky na lidském průzkumu hlubokého vesmíru.

http://boeing.mediaroom.com/index.php?s=20295&item=129117

most powerful se překládá jako nejsilnější.

America's Next Rocket.



http://www.nasa.gov/content/americas-next-rocket/#.U7bIj_l_sfh

parada, powerpoint... kolko to asi tak stalo?

citace:

---

parada, powerpoint...

---

The Search for Alien Life Could Get A Boost From NASA’s Next-Generation Rocket.



http://www.universetoday.com/113239/seeking-alien-life-could-get-a-boost-from-nasas-next-generation-rocket/

citace:

---

The Search for Alien Life Could Get A Boost From NASA’s Next-Generation Rocket.

http://www.universetoday.com/113239/seeking-alien-life-could-get-a-boost-from-nasas-next-generation-rocket/

---

NASA Begins Engine Test Project for Space Launch System Rocket.


RS-25 rocket engine No. 0525 is positioned onto the A-1 Test Stand at NASA’s Stennis Space Center in Mississippi preparation for a series of developmental tests.

http://www.nasa.gov/press/2014/july/nasa-begins-engine-test-project-for-space-launch-system-rocket/#.U8gKTvl_t8F

http://www.americaspace.com/?p=48460

Boeing by rád vyvinul a dodal (=chce na to víc peněz) větší (4-motorový) horní stupeň pro SLS. Článek je z ledna, v tomhle vlákně jsem na to odkaz zatím nenašel. (Nalezeno náhodou při hledání něčeho jiného)

Všechny letové prstence pro první exemplář rakety SLS (mise EM-1) byly svařeny. Prstence budou zajišťovat pevnost nádrží.
http://www.nasa.gov/sls/multimedia/gallery/sls-flight-ring.html

NASA Administrator Marks Completion of World’s Largest Spacecraft Welding Tool for Space Launch System.

http://www.nasa.gov/press/2014/september/nasa-administrator-marks-completion-of-world-s-largest-spacecraft-welding-tool/#.VAoRD_l_t8E

Engine Makers Pushing AM, Other Technologies For RD-180 Replacement.
RD-180 prototype replacement could be ready to test in 2.5 years.


The single-bell AR-1 kerosene-fueled engine would generate 500,000 lb. thrust and could be twinned for twice the capacity.

http://aviationweek.com/space/engine-makers-pushing-am-other-technologies-rd-180-replacement?NL=AW-05&Issue=AW-05_20140912_AW-05_973&YM_RID=%27email%27&YM_MID=%27mmid%27&sfvc4enews=42&cl=article_3

NASA Unveils World’s Largest Welder to Build World’s Most Powerful Rocket.


NASA Administrator Charles Bolden officially unveils world’s largest welder to start construction of core stage of NASA’s Space Launch System (SLS) rocket at NASA Michoud Assembly Facility, New Orleans, on Sept. 12, 2014. SLS will be the world’s most powerful rocket ever built.


Wide view of the new welding tool at the Vertical Assembly Center at NASA’s Michoud Assembly Facility in New Orleans at a ribbon-cutting ceremony Sept. 12, 2014.


NASA Administrator Charles Bolden and Ken Kremer/Universe Today discuss NASA’s SLS heavy lift rocket at ribbon cutting ceremony unveiling world’s largest rocket welder at NASA Michoud Assembly Facility, New Orleans, on Sept. 12, 2014. We’re standing at the welding tools base in the Vertical Assembly Center.

http://www.universetoday.com/114517/nasa-unveils-worlds-largest-welder-to-build-worlds-most-powerful-rocket/

Firemní materiál Boeingu k SLS

http://www.boeing.com/assets/pdf/defense-space/space/sls/docs/sls_mission_booklet_jan_2014.pdf

Konečné řešení otázky motorů pro SLS je stále neznámé.

http://aviationweek.com/space/final-sls-engines-are-still-unknown?NL=AW-05&Issue=AW-05_20141121_AW-05_428

citace:

---

Konečné řešení ...

---

Michoud Assembly Facility 4.12.2014

Očekávané události v prvním čtvrtletí 2015

- počátkem roku se má na zkušebním standu A-1 ve Stennis Space Center uskutečnit zážehový test vývojového motoru RS-25 č.0525

- v únoru má být v Michoud Assembly Facility na zařízení VAC ukončena ověřovací série svarů předcházející montáži dílů STA pro strukturální testy prvního stupně rakety SLS

- na 11. března je v testovacím zařízení firmy ATK v Promontory ve státě Utah připravován test QM-1 plnohodnotného pětisegmentového boosteru rakety SLS

- v březnu má být v loděnicích firmy Conrad Shipyard LLC dokončena rekonstrukce člunu Pegasus, který má být následně přemístěn do Stennis Space Center

Zážehový test motoru RS-25.





http://www.nasa.gov/press/2015/january/rs-25-engine-testing-blazes-forward-for-nasas-space-launch-system/#.VLDR0iuG98F

http://www.universetoday.com/118084/first-sls-engine-blazes-to-life-in-mississippi-test-firing-igniting-nasas-path-to-deep-space/

NASA pokračuje k dalšímu milníku při vývoji SLS.


První kvalifikační booster je připravován na ATK v Utahu k plánovanému statickému zážehu 11.3.2015

http://www.universetoday.com/118439/nasa-marching-towards-milestone-test-firing-of-space-launch-system-booster/

Stejně se to neuvěřitelně vleče, zejména při pomyšlení, že generace našich dědů a pradědů postavila Saturn-5 i s měsíční lodí Apollo za 5, Slovy Pět let, je tempo hlemýždí. A to naši dělové a pradědové, začínali od ničeho, každou maličkost museli vyvinout. Naše generace " poskládává" jen to co bylo dávno již používáno a děsně se s tím " hrabe", to je k vzteku.
Jediné co americké hlemýždě ospravedlňuje, že čínští hlemýždi jsou ještě o řád pomalejší a ruští spí v klidu zimním spánkem.

K Obamovi jsem se vyjádřil, když zrušil návrat na Měsíc, to byl přirozený cíl a dnes se mohla " kolíkovat" plocha pro měsíční základu.
K nějakému šutru mohlo letět třeba deset automatů. [Upraveno 26.1.2015 David] [Upraveno 26.1.2015 David]

Říkal jsem to od začátku a říkám to dál. SLS je nesmyslná raketa - měly použít přesně to, co měli vyvinuté a vyrobené - čtyřsegmentové boostery z STS a 2-4 upravené SSME pod upravenou ET - co nejméně změn. Podle výsledné nosnosti pak připravit program. Obama to podělal a Kongres to ještě zhoršuje.

To bude tym ze ucelom sls nie je postavit raketu rychlo a efektivne, a uz vobec nie letiet na nejaky suter, alebo nebodaj mars. Ucelom je udrzat pracovne miesta. Je to socializmus v praxi - vsetci su zamestnani a vysledok je nulovy.
Kolko penazi mohlo doteraz natiect do SpX? Tak 3miliardy? A mame 2 kozmodrmy, 2 vo vystavbe, testovacie stredisko v McGregor, dve generacie F9, dve generacie Dragonu, grasshopper, pristavanie na hladine, dve pristavacie namorne plosiny...
Do SLS tych miliard natieklo uz hafo a vysledok je, ze sa konecne v marci otestuje vylepseny booster, a prednedavnom sa slavnostne testoval RS-25. A este sa cuduju ze to nevzbudilo nejake vacsie ovacie

citace:

---

2-4 upravené SSME pod upravenou ET

---

citace:

---

nebyl bug třeba v tom, že kompozitní Extrnal Tank byl stavěný tak, že unesl stěží sám sebe?

---

citace:

---

Tedy že Orbiter coby užitečné zatížení především nesl svojí vlastní váhu, a boostery během startu "podpíraly" plný ET - ale ten sám o sobě nenesl vlastně nic jiného, než sebe?

postavit sto tun nákladu na jeho špici je trochu jiný kafe (i když třeba na papíře počty týkající se tahu nebo Isp zdánlivě vycházely...)

---

citace:

---

Kdy byl ET kompozitní? Všechny verze byly z hliníku, a některé v sobě měly trošku lithia. To je sice slitina, ale ne kompozit.

---

citace:

---

citace:

---

nebyl bug třeba v tom, že kompozitní Extrnal Tank byl stavěný tak, že unesl stěží sám sebe?

---

Kdy byl ET kompozitní? Všechny verze byly z hliníku, a některé v sobě měly trošku lithia. To je sice slitina, ale ne kompozit.

citace:

---

Tedy že Orbiter coby užitečné zatížení především nesl svojí vlastní váhu, a boostery během startu "podpíraly" plný ET - ale ten sám o sobě nenesl vlastně nic jiného, než sebe?

postavit sto tun nákladu na jeho špici je trochu jiný kafe (i když třeba na papíře počty týkající se tahu nebo Isp zdánlivě vycházely...)

---

Mně to naopak přijde jednodušší, protože takhle se nebude na nádrž tlačit šikmo ze strany. Sto tun na vrchu se mi jeví schůdnější než sto tun na straně.

---

citace:

---

Nezapomínejte na SSME, motory orbiteru nesly jeho váhu

---

Mimochodem...

citace:

---

Kolko penazi mohlo doteraz natiect do SpX? Tak 3miliardy?

---

citace:

---

citace:

---

Nezapomínejte na SSME, motory orbiteru nesly jeho váhu

---

To je právě to tlačení ze strany, které jsem měl na mysli. ;-) Pravda, samozřejmě diagonální, ne vodorovné. Ale jestli výpadek jednoho SSME za chodu SRB by vedl k problémům, nejsem si jist, jestli to má něco společného zrovna s pevnostními limity nádrže jako spíš s řízením.

---

Dokud mi někdo nepředloží racionální zdůvodnění, tak to neberu. Ano, aerodynamické síly by byly při výpadku SSME (za chodu SRB) problém, ale byl by to problém právě kvůli ztrátě řízení (a AoA), což už jsem zmiňoval. Protože v nádrži LO2 je tlak 22 psig / 150 kPa vůči atmosféře, působí na předek o průměru 8.4 metru síla odpovídající 850 tunám - zevnitř! Takže nějakých sto nebo dvě stě tun hmotnosti připevněných na vršku působících proti tomu by i při dvou nebo třech gé těžko něco změnilo. Vyšší zrychlení navíc probíhá již ve vakuu, což je diferenciál dalších 550 tf působících zevnitř ven, k těm 850 tf stávajícím. Jestli by bylo obtížné na původní ET přidělat něco těžkého nahoru, tak asi opravdu jen proto, že tam na to nebyly žádné úchyty ani strukturní prvek (a místo toho tam na celkem úzkém ogiválu byl nějaký ten ventil či co). No a že se teď vrátili zpátky k Al-2219? To bude nejspíš proto, že se s konstrukčním řešením raketoplánu v době náhrady ET odlehčenou verzí už nedalo prakticky nic dělat, a odlehčení nádrže byla nejsnazší cesta, jak rozumně dostat na orbitu větší náklad (a později rozumný náklad k ISS). Takže je asi logické, že ten sice pevnější a lehčí, ale zato problematičtější materiál nahradí ve fázi návrhu něčím technologicky snazším, dokud můžou. To ale asi taky těžko bude mít něco společného s tím, že teď něco budou stavět na nádrž. Přeci nebudete argumentovat tím, že důkazem zvýšení strukturních nároků na nádrž je to, že teď budou používat horší materiál (co do parametrů)? [Upraveno 27.1.2015 Geal]

Ten rozpad sestavy při výpadku jednoho SSME je blbost - s výpadkem jednoho SSME se vždy počítalo, dokud SRB nedohořely, mělo se letět dál a po jejich oddělení pak RTLS - sice riskantní manévr, ale realizovatelný (už by probíhal víceméně ve vakuu). Nepletete si to s výpadkem všech SSME nebo jednoho SRB? Vibrace a namáhání od stranově táhnoucího orbiteru jsou jiné, to ale neznamená, že prostých pár výztuh o váze desítek, maximálně stovek kilogramů by veškeré problémy nevyřešilo.

Pri jednom lete k vypadku doslo, vysledkom bol manever ATO (abort to orbit), raketoplan sa vyskriabal na orbit s dvoma SSME, doslo k vyraznemu skrateniu misie a neskor ju tusim opakovali

Pokud vím, tak jediný ATO manévr proběhl při misi Challenger STS-51F (Spacelab-2) v létě roku 1985. Ovšem to k výpadku jednoho SSME došlo až po více než 6 minutách letu a ve výšce přes 100 km. S původně zde diskutovaným možným výpadkem SSME při chodu SRB to tedy nemělo nic společného. Jinak let STS-51F nebyl zkrácen, jen pracovní dráha byla o něco nižší než plánovaná (315 km místo 380 km).

http://mek.kosmo.cz/pil_lety/usa/sts/sts-51f/

Ok, tak som si zle pamatal... kazdopadne k vypadku SSME raz doslo

Blbost to není, četl jsem to v popisek, ale zaboha je nemohu najít

je ale možné, že nešlo o výpadek jednoho, ale dvou motorů, zkusím to najít

víceméně to vyplývá i z informací tady na stránce

http://mek.kosmo.cz/pil_lety/usa/sts/lk4.htm

manévr RTLS do +256 předpokládal chod minimálně dvou motorů


přesto ale v paměti mám, že do +120 by byl výpadek SSME neřešitelný problém, budu znovu hledat

Aha

tak jsem to našel

After the loss of Challenger in STS-51-L, numerous abort enhancements were added. With those enhancements, the loss of two SSMEs was now survivable for the crew throughout the entire ascent, and the vehicle could survive and land for large portions of the ascent. Loss of three SSMEs was survivable for the crew for most of the ascent, although survival in the event of three failed SSMEs before T+90 seconds is questionable. However, it was conceivable that failure of three SSMEs just after liftoff might be survivable, since the SRBs provided enough thrust and steering authority to continue the ascent until a bailout or RTLS. The struts attaching the orbiter to the external tank were strengthened to better endure a multiple SSME failure.

http://en.wikipedia.org/wiki/Space_Shuttle_abort_modes

to co jsem psal platilo do havárie Chalengeru

pak byly vzpěry posíleny, přesto byl považován výpadek více jak jednoho motoru během funkce SRB za problematický

a všichni piloti se modlili, aby to nezažili

Myslím si, že pokud běží SRB je pro ET silově výhodnější posazení nákladu na špici a axiální tah motorů SSME, než boční namáhání jejich tahem. Největší namáhání ET není od hmoty nákladu cca 100 tun na špici (+ setrvačné síly). ET musí být konstruována pro přenos daleko větších sil od tahu SRB a vzniklého tlaku paliva od setrvačných sil zrychlení a hmoty cca 700 tun LOX + LH2 krátce po startu. Po odpadnutí SRB je již v ET méně paliva a i tak asi bude výhodnější axiální tah motorů, než boční. Ovšem, konstrukčně musí mít jiné provedení výztuh ET pro přenos tahu motorů SSME, pokud budou pod ET.
Boční tah motorů SSME je však pro ET výhodnější aerodynamicky, neboť mírně snižuje potřebný úhel náběhu. To už ale tady kdysi bylo rozebíráno (ne vždy jednomyslně)a asi to není příliš důležité

Z toho ale vyplývá, že do zkázy Challengeru byl výpadek jednoho SSME řešený, teprve u dvou vypadlých SSME by byl možný rozpad sestavy.

citace:

---

26.1.2015 - 08:22 - Ervé
Říkal jsem to od začátku a říkám to dál. SLS je nesmyslná raketa - měly použít přesně to, co měli vyvinuté a vyrobené - čtyřsegmentové boostery z STS a 2-4 upravené SSME pod upravenou ET - co nejméně změn. Podle výsledné nosnosti pak připravit program. Obama to podělal a Kongres to ještě zhoršuje.

---

Nejvýkonnější TPH Booster na světě pro Space Launch System uskuteční zkušební pozemní zážeh 11. března 2015.


Orbital ATK pětisegmentový raketový motor je sestaven v Utahu na testacím standu k pozemní zkoušce 11.března.


Inženýři Orbital ATK v Utahu připravují booster na testování. Booster použije Space Launch System Power NASA k letům do vesmíru, včetně asteroidů a Marsu. Test 11. března, je jedním ze dvou, které jsou potřebné pro kvalifikaci k letu.


První kvalifikační motor pro Space Launch System je NASA je instalován na ATK testovacím standu v Utahu a je připraven na statické a požární zkoušky 11.března.


Oddělení boosterů od rakety.

http://www.universetoday.com/119263/worlds-most-powerful-solid-booster-set-for-space-launch-system-test-firing-on-march-11/

Booster pro SLS prošel prvním pozemním zkušebním zážehem.


Booster pro SLS na ATK zkušebně byl zažehnut při dvouminutové zkoušce 11. března, je jedním ze dvou, které budou třeba ke kvalifikaci k letu na SLS - nosiče Orionu a dalšího potenciálního užitečného zatížení pro lety dále než na LEO.

http://www.nasa.gov/press/2015/march/nasas-space-launch-system-booster-passes-major-ground-test/#.VQCRMHyG_Tq

feature=youtu.be

citace:

---

Očekávané události v prvním čtvrtletí 2015

- počátkem roku se má na zkušebním standu A-1 ve Stennis Space Center uskutečnit zážehový test vývojového motoru RS-25 č.0525

- v únoru má být v Michoud Assembly Facility na zařízení VAC ukončena ověřovací série svarů předcházející montáži dílů STA pro strukturální testy prvního stupně rakety SLS

- na 11. března je v testovacím zařízení firmy ATK v Promontory ve státě Utah připravován test QM-1 plnohodnotného pětisegmentového boosteru rakety SLS

- v březnu má být v loděnicích firmy Conrad Shipyard LLC dokončena rekonstrukce člunu Pegasus, který má být následně přemístěn do Stennis Space Center

---

Letecké záběry testu boosteru.





https://www.facebook.com/NASASLS?fref=photo

Očekávané události ve druhém čtvrtletí 2015

- 8. dubna se má na zkušebním standu A-1 ve Stennis Space Center uskutečnit druhý zážehový test vývojového motoru RS-25 č.0525

- dokončení rekonstrukce člunu Pegasus pro přepravu prvních stupňů rakety SLS, původně anoncované na březen, má nyní termín 15. května. Následně má být Pegasus 20. května přemístěn do Stennis Space Center a 26. června má být dokončena instalace jeho vybavení

- bude se pracovat na problému s vyrovnáním 50 metrů vysokého zařízení Vertical Assembly Center pro třecí svařování prvních stupňů rakety SLS v Michoud Assembly Facility a očekává se, že bude plně funkční ve druhé polovině června

50 metrov vysokú "zváračku" pre nádrže treba rozobrať, a spevniť podlahu
http://nasawatch.com/archives/2015/04/does-michoud-ha.html

citace:

---

Očekávané události ve druhém čtvrtletí 2015

- 8. dubna se má na zkušebním standu A-1 ve Stennis Space Center uskutečnit druhý zážehový test vývojového motoru RS-25 č.0525

- dokončení rekonstrukce člunu Pegasus pro přepravu prvních stupňů rakety SLS, původně anoncované na březen, má nyní termín 15. května. Následně má být Pegasus 20. května přemístěn do Stennis Space Center a 26. června má být dokončena instalace jeho vybavení

- bude se pracovat na problému s vyrovnáním 50 metrů vysokého zařízení Vertical Assembly Center pro třecí svařování prvních stupňů rakety SLS v Michoud Assembly Facility a očekává se, že bude plně funkční ve druhé polovině června

---

Rekapitulace dosavadních letošních zážehů motoru RS-25 č.0525:
• test 1: 500 s (10.1.2015)
• test 2: 450 s (28.5.2015)
• test 3: 500 s (11.6.2015)
• test 4: 650 s (25.6.2015)

Ve větším rozlišení zde:
https://pbs.twimg.com/media/CLA4GHEUwAEVEnZ.png:large

[Upraveno 01.8.2015 JiříHošek]

Ve větším rozlišení zde:
https://pbs.twimg.com/media/CLA4GHEUwAEVEnZ.png:large

Kritické cesty jsou vyznačeny žlutě. Jak upozorňuje úřad GAO, je v současnosti největší neznámou evropský služební modul, u něhož není stanoveno ani pevné datum CDR.
V každém případě se mi ten vývojový diagram líbí svojí uceleností ve smyslu popisu návaznosti jednotlivých vývojových kroků a popisu transportu jednotlivých elementů mezi středisky a budovami NASA.

http://www.voanews.com/media/video/2887368.html

Astronauti trénují v podvodní laboratoři život i výstupy do „otevřeného prostoru“ pro budoucí mise do vzdáleného vesmíru

Zrekonstruovaná a prodloužená loď Pegasus, která bude přepravovat první stupně rakety SLS z montážního závodu Michoud do Kennedyho kosmického střediska, dorazila 13. srpna do Stennisova kosmického střediska ve státě Mississippi.

Pohled z vrcholu obslužné věže plošiny Mobile Launcher směrem dolů k otvorům pro motory rakety SLS


A odspodu

citace:

---

Rekapitulace dosavadních letošních zážehů motoru RS-25 č.0525:
• test 1: 500 s (10.1.2015)
• test 2: 450 s (28.5.2015)
• test 3: 500 s (11.6.2015)
• test 4: 650 s (25.6.2015)

---

Na NSF vyšel zajímavý článek o dlouhodobých plánech s raketou SLS - http://www.nasaspaceflight.com/2015/09/sls-manifest-phobos-mars-2039/ .

Pokud by ty plány byly naplněny, tak od roku 2021 má SLS startovat alespoň jednou ročně, v roce 2028 by mohla startovat až třikrát, v roce 2033 by měli američané letět na Phobos a v roce 2039 by měli přistát na Marsu. Celkově by do roku 2046 mělo ze Země odstartovat více než 40 raket SLS, z toho cca 10 na podporu pilotované mise na Phobos, dalších více než 10 na podporu první pilotované mise na povrch Marsu a ještě jednou 10 na podporu druhé mise na Mars.

Tak uvidíme, jak to půjde ve skutečnosti.

Očekávané události ve čtvrtém čtvrtletí 2015

- koncem října má být zařízení Vertical Assembly Center pro svařování prvních stupňů rakety SLS v Michoud Assembly Facility předáno po ukončené záruční opravě provozovateli, firmě Boeing

- v Michoud Assembly Facility bude pokračovat svařování letového přetlakového modulu Orionu pro misi EM-1

- v říjnu má být odeslán neletový testovací exemplář evropského služebního modulu z Thales Alenia Space Italia k vibračním a akustickým testům do Plum Brook Station v Ohiu (kde je již testovací exemplář adaptéru CMA)

- neletový testovací exemplář horního stupně ICPS má být odeslán z výrobního závodu v Decatur v Alabamě do Marshall Space Flight Center

- v MSFC má být dokončen neletový exemplář adaptéru LVSA

- v listopadu 2015 má být na zkušebním standu A-1 ve Stennis Space Center proveden kalibrační zážehový test motoru RS-25 č.2059 (letěl při pěti misích raketoplánů, nyní je určen pro misi EM-2)

Dokončena fáze critical design review (CDR).

http://www.nasa.gov/press-release/nasa-completes-critical-design-review-for-space-launch-system

http://www.universetoday.com/123036/nasas-space-launch-system-passes-critical-design-review-drops-saturn-v-color-motif/

Již jsme to zde probírali, ale stále mi nejde do hlavy, proč použili motory RS 25 a ne RS 68.
Je to jen z toho důvodu, že nějaké jim zbyly z STS?

RS 68: Tah 2900 / 3312 kN, Isp 3580 / 4120 N.s /kg
RS 25: Tah 1817 / 2278 kN, Isp 3560 / 4440 N.s /kg

Vidíme, že oba motory mají u země prakticky stejné Isp, ale tah RS 68 je podstatně vyšší jak u země, tak ve vakuu. Jen Isp ve vakuu má RS 25 o cca 8% vyšší, takže průměrnou měrnou spotřebu
za letu odhaduji o 6 -7 % nižší. RS 68 je mnohem jednodušší, konstruovaný pro jednorázové použití, údajně má o 80 % méně součástek. Tomu asi odpovídá i cena.
Pouze 3 motory RS 68 by měly jak u země, tak ve vakuu větší tah než 4 motory RS 25, i když uznávám, že havarijní možnost engine out mají lepší 4 motory RS 25.

Opravdu se vyplatilo kvůli trochu menší měrné spotřebě použít RS-25 a tento složitý motor v budoucnu vyrábět na jedno použití? Máte někdo odkaz se zdůvodněním tohoto výběru? [Upraveno 25.10.2015 PinkasJ]

Rozdíl v Isp i v tomto "poloprvním" stupni může být dost podstatný pro celkovou nosnost. Pokud si dobře pamatuji, kvůli tomu snad v Aresu V museli nakonec uvažovat o zvětšení nádrže z osmi na deset metrů. Co je ale zřejmě ještě problematičtější je chlazení trysky. RS-68 nebyl stavěný na provoz čtyř motorů vedle sebe a ještě v sousedství dvou masivních raket na tuhá paliva. RS-25 to tolik nevadí, protože regenerativně se jeho kovový povrch zvládá ochladit i zvenčí. Ablativní tryska RS-68 by to ale podle všecho nevydržela. Pravda je, že o regenerativní verzi RS-68 se tak nějak také uvažovalo, ale postavit ji by asi nestálo o moc méně úsilí než přestavět RS-25 na levnější výrobu speciálně pro SLS, a přitom by pořád měla o něco nižší výkon.

Jinak "veselá" věc z jiného soudku, Orion pro misi ARRM zřejmě ponese jen dva pasažéry, protože víc lidí s extra skafandry (pro EVA?) se do něj prý nevejde: http://spacenews.com/nasa-starts-competition-for-asteroid-redirect-spacecraft/

Takže minimálně tady to bude ne X miliard dolarů za start čtyř lidí, ale X miliard dolarů za start dvou lidí...

zacina to byt komedia

citace:

---

zacina to byt komedia

---

keby naliali tie peniaze do SpX, tak už lietajú v cislunárnom priestore BEO-Dragonom vynášaným BFR

citace:

---

Jinak "veselá" věc z jiného soudku, Orion pro misi ARRM zřejmě ponese jen dva pasažéry, protože víc lidí s extra skafandry (pro EVA?) se do něj prý nevejde

---

čó "zrušiť"?
ale yamato.. však nebuď taký zatrolenec
práve toto je príležitosť pre Muska, narobiť okolo toho humbug, a zarobiť prachy

citace:

---

Jinak "veselá" věc z jiného soudku, Orion pro misi ARRM zřejmě ponese jen dva pasažéry, protože víc lidí s extra skafandry (pro EVA?) se do něj prý nevejde

---

citace:

---

keby naliali tie peniaze do SpX, tak už lietajú v cislunárnom priestore BEO-Dragonom vynášaným BFR
--------------------------------------------------
a čo asi tak Musk povie "ja vám to tam dogúľam o x percent lacnejšie.."

---

citace:

---

citace:

---

keby naliali tie peniaze do SpX, tak už lietajú v cislunárnom priestore BEO-Dragonom vynášaným BFR
--------------------------------------------------
a čo asi tak Musk povie "ja vám to tam dogúľam o x percent lacnejšie.."

---

Nalít peníze do SpX nejde jen tak. Musela by se vyhlásit veřejná zakázka. Například v Commercial Crew ale SpX skončila až druhá za Boeingem, přičemž cena nebyla hlavním kritériem.

---

Hlavním faktorem byla důvěra ve schopnost soutěžitele splnit zadání.

Ach jo a zase ... SpaceX v dobe zadavani projektu nemohl prokazat zadnou zkusenost ... A ited neni jasne, jak to s nim bude a co realne umi ... uvidi se v budoucnu. Pokud mu vyjdou vsechny projekty, pak klobouk dolu a bude to jasna volba pro dalsi souteze ...
takhel je to ale zatim velka neznama ..

moj komentar nebol ani tak o SpX, ako o spotrebovanych miliardach dolarov na projekt SLS, za ktore sme zatial mali moznost vidiet zopar skusok upgradovaneho SRB, zopar zazehov RS-25 (vsetko desiatky rokov pouzivane technologie) a jeden let nekompletnej nepilotovanej lode Orion.

Ak vam vadi SpX, dosadte si tam co chcete Point je v tom, ze SLS sa zatial velmi podoba na slovensku elektronizaciu statnej spravy

citace:

---

Ak vam vadi SpX, dosadte si tam co chcete

---

citace:

---

Point je v tom, ze SLS sa zatial velmi podoba na slovensku elektronizaciu statnej spravy

---

za tie desiatky miliard... celkom drahe plechy

Máte chybné informace.

Schválené rozpočty SLS podle fiskálních roků:
2011: 1,536 mld USD
2012: 1,497 mld USD
2013: 1,415 mld USD
2014: 1,600 mld USD
2015: 1,700 mld USD
SLS tedy stál do 30.9.2015 celkem 7,748 mld USD.

naklady do r. 2017 sa odhaduju na 18 miliard, pricom realne to bude asi viac.

https://en.wikipedia.org/wiki/Space_Launch_System [Edited on 29.10.2015 yamato]

Bavíme se jen o raketě SLS (ne o Orionu a EGS). Ve výhledu ze září 2011 do roku 2017, na který odkazujete, bylo 10 miliard. Mnou prezentovaná čísla představují skutečné schválené rozpočty, ne odhady. [Upraveno 29.10.2015 JiříHošek]

moj povodny komentar spominal BEO-Dragon a BFR, teda lod a nosic

Já jsem reagoval na příspěvek 29.10.2015 - 18:59, tedy cenu "plechů" z fotografie za údajné desítky miliard.

okej, primyslime si tam ten vykuchany skoro-Orion co jeden krat obletel planetu

citace:

---

okej, primyslime si tam ten vykuchany skoro-Orion co jeden krat obletel planetu

---

citace:

---

Očekávané události ve čtvrtém čtvrtletí 2015

- koncem října má být zařízení Vertical Assembly Center pro svařování prvních stupňů rakety SLS v Michoud Assembly Facility předáno po ukončené záruční opravě provozovateli, firmě Boeing

- v Michoud Assembly Facility bude pokračovat svařování letového přetlakového modulu Orionu pro misi EM-1

- v říjnu má být odeslán neletový testovací exemplář evropského služebního modulu z Thales Alenia Space Italia k vibračním a akustickým testům do Plum Brook Station v Ohiu (kde je již testovací exemplář adaptéru CMA)

- neletový testovací exemplář horního stupně ICPS má být odeslán z výrobního závodu v Decatur v Alabamě do Marshall Space Flight Center

- v MSFC má být dokončen neletový exemplář adaptéru LVSA

- v listopadu 2015 má být na zkušebním standu A-1 ve Stennis Space Center proveden kalibrační zážehový test motoru RS-25 č.2059 (letěl při pěti misích raketoplánů, nyní je určen pro misi EM-2)

---

VAC byl předán Boeingu po opravě problémů se zarovnáním už minulý týden!

citace:

---

ESM STA má příští týden dorazit do Clevelandu, odtud pak do Plum Brook v Sandusky, Ohio

---

ESM STA má příští týden dorazit do Clevelandu, odtud pak do Plum Brook v Sandusky, Ohio

Osobně se domnívám, že leteckou přepravu zajišťovala evropská strana. V letadlech se nevyznám, takže nevím, jestli Airbus disponuje vhodným letadlem. Nevím ani, jestli náklad v červeném kontejneru, vyložený zadními vraty Ruslanu na druhý kamion, souvisí s evropským servisním modulem Orionu, nebo je to jiný nezávislý náklad.

Quote: Amíci dopravují svoji budoucí výkladní skříň Ruslanem???
------------------------------------------------------------------------------------------------
Letadla AN 124 již mnoho let přepravují nejrůznější civilní i vojenské náklady západních zemí, včetně NATO, pro ULA přepravují i Atlas V, kosmické výrobky EADS i komponenty A380.
An124 byly velmi užitečné pro NATO pro přepravu do Iráku a Afganistánu:

https://en.wikipedia.org/wiki/Antonov_An-124_Ruslan

Na konstrukci a dodávkách dílů letadla se podílel více než 100 závodů a institucí z celého Sovětského svazu.
Montována byla ve dvou závodech : Aviastar – SP v Uljanovsku (Rusko) a v Aviant v Kyjevě.
Rusové plánují nahradit původní motory D18T novými, výkonnějšími a úspornějšími PD30, které vzchází (ale s velkým obtokovým poměrem) z motorů NK32 nadzvukového bombardéru TU160

http://www.ainonline.com/aviation-news/defense/2012-05-04/new-russian-geared-turbofan-could-re-engine-ruslan

Právě dnes AN124 přivezl 3 české vrtulníky z cvičení ve Spanělsku
[Upraveno 11.11.2015 PinkasJ]

citace:

---

Amíci dopravují svoji budoucí výkladní skříň Ruslanem???

---

Třeba to bylo na základě této smlouvy
http://www.volga-dnepr.com/en/press-center/news/2705/

nebo této (str.13)
http://www.n-i-c.ru/files/corppaper/AW_54.pdf

Volga Dněpr nejsou žádní žabaři, když navíc ke své flotile 10 ks AN124 a 5 ks IL76 hodlají koupit 20 ks B747-8F za 7,4 mld USD.
http://www.airlinesanddestinations.com/airlines/volga-dnepr-to-order-20-more-747-8fs-and-add-an-124s-to-boeings-supply-chain/

B747-8F je především stavěn pro dopravu kontejnérových palet až do rozměru 96in x 125in x 10ft na vrchní palubě a menších na spodní palubě. Má nakládání ze předu do výšky jen 76in (neotevírá plně profil i s kabinou jako AN124) a ze strany do výšky 118 in.
http://cargolux.com/ftp/press/Brochures/pdfs/Boeing_747-8F.pdf

B-747-8F není tedy určen pro zvlášť rozměrné náklady jako AN124
AN124 má celý profil otvíraný zepředu i zezadu, má stropní jeřábovou dráhu do 30 tun, naviják do 120 tun, může po přistání snížit podvozek pro výjezd nákladu. Nad křídly má horní palubu pro až 88 lidí nebo dodatečné cargo. Pod kabinou posádky je kabina pro odpočinek s kuchyňkou.
Oba stroje se tedy vhodně doplňují. [Upraveno 12.11.2015 PinkasJ]

citace:

---

Volga Dněpr nejsou žádní žabaři, když navíc ke své flotile 10 ks AN124 objednali 20 ks B747-8F.

---

citace:

---

citace:

---

Volga Dněpr nejsou žádní žabaři, když navíc ke své flotile 10 ks AN124 objednali 20 ks B747-8F.

---

Rusáci kupují od Amíků jejich letadla, to nemají vlastní lepší?

---

Hlavním problémem je rusko-ukrajinská krize - Ruslany bez Ukrajiny Rusko nedokáže vyrobit, ale platí to i obráceně. Volga-Dnepr už není rusko-ukrajinská firma, jako před 15 lety, ale čistě ruská.

citace:

---

Hlavním problémem je rusko-ukrajinská krize - Ruslany bez Ukrajiny Rusko nedokáže vyrobit, ale platí to i obráceně. Volga-Dnepr už není rusko-ukrajinská firma, jako před 15 lety, ale čistě ruská.

---

Je to asi tak, Ukrajinci je vyrábět můžou, ale nemají peníze (a otázkou jsou ruské subsystémy a avionika - náhrada by byla drahá - nová verze letounu). V Uljanovsku může Aviastar vyrábět starší An-124-100, ale nedostane motory D-18T z Motor-Siče. Pokud zkusí v budoucnu použít motory PD-30 (zatím nejsou certifikované ani sériově vyráběné, spíš je to projekt s nejasným stavem a nejasnou dobou realizace), bez souhlasu Antonova neplatí certifikát letounu a nemůže létat v EU+USA+většině ostatních zemích uznávající EASA/FAA standardy - neplatné budou i smlouvy o uznání provozu An-124 po světě - ruský letoun NEBUDE An-124 a nemůže jím argumentovat při certifikaci. Takže Ruské VVS si svoje letouny v budoucnu vyrobit může (a létat Rusko-Čína-Venezuela-Sýrie), pro Volga-Dněpr jsou ale jen omezeně použitelné - západní peníze je živí - museli by stávající flotilu rozdělit na Západní (staré) a Východní (nové). Uvidíme, dlouhodobě je situace neúnosná pro oba.

V Rusku jde o priority a peníze.
Mají rozběhnuto více projektů nových civilních i transportních letadel a nemají nějaký kritický nedostatek AN124. Kromě 10 ks Volga-Dněpr vlastní armáda 14 ks (+ nějaké v záloze). Armáda dává přednost vývoji transportéru nové generace
V Uljanovsku se vyrábí nový transportní IL 76MD-90A ( IL 476) s nosností 52 tun. Armáda objednala 100 ks.
Dále UAC (United Aircraft Cor.) vyvíjí ve spolupráci s Indií IL 214 s nosností 20 tun, uvažuje se i o versi pro cestující.
Příští rok má vzlétnout MC-21 – letoun pro max. 212 cestujících, ekvivalent A321 neo a B737 Max
Je rozběhnuta výroba Superjet 100 (Suchoj) pro max. 108 cestujících. Motory se vyrábí v J.V. s francouzskou Snemca a marketing obstarává Suchoj v J.V. s italskou Alenia Aermacchi. Bylo již vyrobeno 100 ks. Letoun má mezinárodní certifikaci.
Plánuje se společný vývoj a výroba velkokapacitního civilního letadla ShFS v 50 -50 J.V. s Čínou.
9.10.2015 se objevila se zpráva, že výrobce velkokapacitního IL 96 Uljanovsk chce obnovit výrobu podstatně modernizované verse. Když k tomu všemu přidáme výrobu nových motorů, vojenských letounů, na AN124 velmi pravděpodobně nezbude.
Nějak jsme v OT, ale AN 124 je velmi důležitý pro dopravu kosmických objektů a dílů všech kosmických agentur, včetně dopravy na Bajkonur. [Upraveno 12.11.2015 PinkasJ]

citace:

---

stále mi nejde do hlavy, proč použili motory RS 25 a ne RS 68.
-----
Opravdu se vyplatilo kvůli trochu menší měrné spotřebě použít RS-25 a tento složitý motor v budoucnu vyrábět na jedno použití? Máte někdo odkaz se zdůvodněním tohoto výběru?

---

Jenže s tím, že se ty motory RS-25 budou po jediném startu zahazovat, se dostanou nakonec vlastně tam, kde byla ruská Energia v roce 1988 (!) (se srovnatelnými motory a i včetně budoucích kapalinových boosterů... snad jediné mírné zlepšení je, že náklad bude na špičce a ne na boku... ale to je tím, že asi nikdy nebudou používat plná nosnost na LEO a většinu hmotnosti nákladu bude vždy tvořit 2.stupeň s palivem...)

Nechci rejpat do všeho... díky za to, že SLS vůbec vzniká... ale náklady budou obrovské a tím pádem stejně nebudou peníze na to využít tu nosnost ke všem destinacím, kam by to dávalo smysl. (takže u bezpilotních misí nakonec zase bude levnější pracovat na miniaturizaci, než použít SLS...)

citace:

---

... snad jediné mírné zlepšení je, že náklad bude na špičce a ne na boku...

---

citace:

---

citace:

---

... snad jediné mírné zlepšení je, že náklad bude na špičce a ne na boku...

---

Energia byla však na rozdíl o STS konstruovaná tak, že mohla vynášet náklady jak na špičce, tak na boku, neboť centrální nádrž měla své motory a tedy Energia mohla letět samostatně bez Buranu. STS měl motory v Shuttle a nemohl vynést jiný náklad. Tedy srovnání Energie s SLS je zcela na místě s tím rozdílem, že již v r. 1988 měla kapalinové boostery. Ještě pro ní nebyl zkonstruován vrchní stupeň pro lety mimo LEO. I bez něho měla na LEO nosnost cca 105 tun ( hmota Buranu) díky účinnějším boosterům. [Upraveno 16.11.2015 PinkasJ]

---

he he

možno pre to..
..lebo by to fungovalo

asi tak...

citace:

---

---

Souhrn předpokládaných příprav v 1. čtvrtletí 2016 na historicky nejambicióznější let nepilotované kosmické lodi určené pro posádku, označovaný jako Exploration Mission 1 (EM-1), při němž má loď Orion překonat i dva americké rekordy pilotovaných lodí: let do největší vzdálenosti od Země (dosud Apollo 13 – 400.000 km) a nejdelší autonomní let (dosud STS-80 – 17 dnů 16 hodin)
(setříděno podle jednotlivých částí sestavy SLS/Orion od urychlovacích stupňů až po záchrannou věžičku):

1) na testovacím zařízení firmy ATK v Promontory bude sestaven kvalifikační pětisegmentový motor SRB pro poslední předletový test QM-2

2) koncem ledna by se na zkušebním standu ve Stennisově kosmickém středisku měl uskutečnit zážehový test motoru RS-25 č. 2059, odložený z listopadu 2015. Tento motor má být v budoucnu instalován do druhého letového exempláře rakety SLS

3) koncem ledna by měly být v rámci budovy MAF v New Orleans přesunuty do svařovacího centra VAC ke svaření první díly neletových kvalifikačních nádrží na LOX a LH2 prvního stupně rakety SLS, určené pro pozdější testy strukturální pevnosti v Marshallově středisku v Huntsville. Všechny díly kvalifikačních nádrží jsou již vyrobeny

4) v březnu má být prototyp LVSA připraven k integraci v MSFC s ostatními testovacími exempláři horní části rakety pro ověření integrace hardwaru „Integrated Upper Stage STA“ a výdrže zátěže, která nastane během skutečného letu

5) v lednu má začít kompletace nádrže na kapalný vodík letového horního stupně ICPS pro EM-1

6) v únoru mají být na stanici v Plum Brook provedeny testy rozevírání a zavírání solárních panelů neletového exempláře evropského služebního modulu Orionu, v březnu mají být zahájeny akustické testy na úrovni minimálně 152 decibelů a 20-10000 hertzů

7) v lednu má být dokončeno svařování primární struktury Orionu pro EM-1 (pro porovnání - u Orionu pro EFT-1 bylo svařování dokončeno v červnu 2012). V únoru se očekává přeprava Orionu z montážní budovy MAF v New Orleans do budovy O&C na Kennedyho vesmírném středisku

8) v únoru má být zahájena výroba důležitého komponentu záchranné věžičky LAS pro misi EM-1 - Jettison motoru, určeného pro odhození věžičky během letu rakety, v březnu má být zahájena výroba hmotnostního simulátoru Attitude Control motoru, který bude při EM-1 použit místo nadbytečného skutečného motoru

V sekci High Bay 3 montážní budovy VAB na Kennedyho vesmírném středisku budou na dvě montážní věže instalovány další ocelové pracovní plošiny pro přístup k raketě SLS. Jako první byla dne 22.12.2015 instalována první polovina první pracovní plošiny K, tedy nejspodnější plošiny v úrovni nad motorovou sekcí. V sousední podpůrné sekci High Bay 4 se momentálně instalují mechanické, elektrické a instalatérské systémy na druhou polovinu plošiny K a na sady plošin J a H, tedy celkem pro tři spodní podlaží. Po dokončení těchto přípravných prací budou plošiny postupně instalovány na svá místa v High Bay 3. Celkem bude raketu SLS a loď Orion obklopovat 10 pater plošin označovaných odshora dolů písmeny A – K, z toho pět spodních plošin (F – K) bude sloužit pro přístup k centrálnímu stupni a k bočním urychlovacím blokům rakety SLS.

V Launch Equipment Test Facility na KSC budou pokračovat testy ramen OSMU pro obsluhu servisního modulu Orionu a ICPSU pro obsluhu horního stupně rakety SLS. Rameno OSMU bude v případě kladných výsledků v průběhu prvního čtvrtletí instalováno na svoji pozici na věži mobilní vypouštěcí plošiny ML. Po dokončení bude mít ML tato přístupová ramena: Orion Service Module Umbilical (OSMU), Interim Cryogenic Propulsion Stage Umbilical (ICPSU), Core Stage Inter Tank Umbilical (CSITU), Core Stage Forward Skirt Umbilical (CSFSU), Tail Service Mast Umbilical (TSMU), Crew Access Arm (CAA), Vehicle Stabilizer (VS).

Velmi pěkný přehled. Díky za něj, Jirko.
Předpokládám, že zdrojem jsou oficiální NASA stránky. Nebo nějaký jiný ucelený dokument? Byl by odkaz, prosím?

Je to průběžně poskládané ze spousty oficiálních zdrojů z NASA z období od října do prosince, a pokud se objevila novější zpráva, aktualizoval jsem to. Takto souhrnně zpracované to není na webu k dispozici nikde. Některé zdroje si již přesně nepamatuji, ale v případě konkrétního zájmu to ještě zkusím dohledat. Pro příště si budu archivovat i zdroje . Namátkou:

1) to jsem odvodil z informace o přípravách na test QM-2 (4/2016)

2) https://www.nasa.gov/image-feature/getting-ready-to-fly , upřesněný termín "ne dříve než 27.1.2016" je z twitteru @StephenClark1 nebo @jeff_foust

3) buď z https://www.facebook.com/NASASLS nebo @StephenClark1

4) myslím, že z https://www.facebook.com/NASASLS + https://www.nasa.gov/exploration/systems/sls/multimedia/progress-continues-on-test-version-of-sls-connection-hardware.html

5) myslím, že ze zprávy při předání ICPS STA od ULA Boeingu z 26. října

6) https://www.nasa.gov/feature/orion-s-power-system-to-be-put-to-the-test

7) leden jsem dosadil extrapolací frekvence dosavadních svarů z https://www.flickr.com/photos/nasaorion/ a https://www.facebook.com/NASAOrion , zbývá poslední sedmý svar 

8) http://www.nasa.gov/sites/default/files/files/2-Status_of_ESD.pdf str.6

VAB) http://www.nasa.gov/feature/first-work-platform-for-nasas-space-launch-system-installed-in-vehicle-assembly-building + další články z https://www.nasa.gov/exploration/systems/ground/index.html

ML) https://blogs.nasa.gov/groundsystems/2015/12/02/orion-service-module-umbilical-tests-support-nasas-journey-to-mars/
http://www.sgt-inc.com/services-solutions/engineering/space-launch-systems-and-ground-support-systems/

[Upraveno 01.1.2016 JiříHošek]

Dne 13.1.2016 byla dokončena primární struktura kosmické lodi Orion pro Exploration Mission 1

citace:

---

Energia byla však na rozdíl o STS konstruovaná tak, že mohla vynášet náklady jak na špičce, tak na boku, neboť centrální nádrž měla své motory

---

Pokud si vzpomínám, Energia byla konstruována na osovou i boční montáž UZ. Její LOX/H2 tank musel kromě bočního tahu boosterů přenášet i osový tah 4 motorů, celkem 800 tun, proto mohl přenést i případné další osové zatížení od UZ nebo dalšího stupně cca 100 tun. Tank byl z Al slitin a celková suchá hmota (zřejmě včetně motorů) byla 50 tun. ET u STS měl hmotu 35 tun. V tomto smyslu řešení Energie bylo podobné jako u SLS, ale spíše jeho finální varianty [Upraveno 17.1.2016 PinkasJ]

Ok, možnost osové montáže u Energie jsem nějak nezaznamenal, takže moje kritika toho srovnání je asi mimo.

citace:

---

Energia letěla 2x, poprvé s Poljusem, podruhé s Buranem. 100t Poljus nesla na boku, stejně jako Buran, konceptem se tedy podobala spíše v debatě vyobrazenému Shuttlu-C.

---

citace:

---

Ok, možnost osové montáže u Energie jsem nějak nezaznamenal, takže moje kritika toho srovnání je asi mimo.

---

S tím si nejsem úplně jist. Již od počátku se mluvilo o tom, že Energia může mít 4, 6 nebo 8 boosterů Při 8 boosterech by se žádný boční náklad nevešel, musel by být v ose.
Vulkan s větším centrálním stupněm byl odvozen od Energie až později a měl sloužit k letům na Měsíc.

Vulkan - 8 boosterov a 63 metrovy stupen? To by sa pri starte triasli aj lustre v kremli, spolu so statnou pokladnicou

citace:

---

Vulkan - 8 boosterov a 63 metrovy stupen? To by sa pri starte triasli aj lustre v kremli, spolu so statnou pokladnicou

---

citace:

---

Vulkan - 8 boosterov a 63 metrovy stupen? To by sa pri starte triasli aj lustre v kremli, spolu so statnou pokladnicou

---

citace:

---

Jakou by tohle proboha mělo nosnost?

---

Jako obvykle u Eněrgije, realita byla odlišná od studií a návrhů. Stávající stupeň byl navržen a postaven pro boční náklad, bez překonstruování nebyl schopen nést čelní náklad. Protože se s tím ale počítalo do budoucna u varianty později nazvané Vulkan (stejně jako se záchranou prvního stupně - až někdo zaplatí projekt, jak to reálně udělat), mohlo se říkat, že to raketa v budoucnu umožní. 200 t Vulkan nebo Eněrgija s návratem prvního stupně byl jen projekt. Shuttle C byl mnohem reálnější a SLS se staví.

http://www.buran-energia.com/energia/vulcain-vulkan-desc.php

Je velká škoda, že Energia letěla kvůli rozpadu SSSR jken 2x a byla zrušena. Velmi zajímavé by bylo přistávání jejich boosterů na padácích.

http://www.kosmo.cz/data/Energiya_-_Buran_The_Soviet_Space_Shuttle.pdf
tento odkaz je velmi zajímavý [Upraveno 19.1.2016 PinkasJ]

citace:

---

Je velká škoda, že Energia letěla kvůli rozpadu SSSR jken 2x a byla zrušena. Velmi zajímavé by bylo přistávání jejich boosterů na padácích.

http://www.kosmo.cz/data/Energiya_-_Buran_The_Soviet_Space_Shuttle.pdf
tento odkaz je velmi zajímavý [Upraveno 19.1.2016 PinkasJ]

---

nemali byt tie padaky riaditelne? T.j. mohla sa zbudovat nejaka spevnena pristavacia oblast. Lenze to by redukovalo pouzitelne inklinacie na par stupnov

Celkovo to vyzera ze Energija bola skonstruovana s "predpripravou" na buduci vyvoj, ale ten sa realne nikdy nezacal ani nebol naplanovany.

Určitě neřešili něco neřešitelného, ať už padáky, tak způsob návratu. Pro návrat 35 tunového boosteru by asi použili vrtulník Mil V12, jehož prototyp vytvořil VTOL rekord 40,2 tuny a perspektivně měl dosáhnout až 55 tun. Byl původně určen pro přepravu ICBM, ale pak od toho armáda upustila, stačil jí Mi 26. Takže kdyby ho potřebovali pro Energii, jistě by pár ks vyrobili, když speciálně pro Energii dokázali vyrobit AN 225

https://cs.wikipedia.org/wiki/Mil_Mi-12

Hmotnost nákladu:
VTOL(Vertical Take-Off and Landing): 25 000 kg
STOL(Short Take-Off and Landing): 30 000 kg (rekord 40 204,5 kg)

Takže "jen" 25 tun.

A to nemluvím o tom, že prakticky využitelná nosnost je vždy nižší - rezervy paliva, snížená nosnost při vyšších teplotách či nadmořských výškách. Mil Mi-12 byl v době startu Eněrgije už přes 15 let zrušený projekt. Mil Mi-26 měl max. nosnost 20 t, takže by musel vzniknout nový typ - vývoj v ceně stovek miliónů rublů - ty by musel někdo uvolnit a armáda o opakovanou použitelnost zájem neměla.

az to vyzera, ze jednoduchsie by bolo prirobit otocne kridlo a motor a la Bajkal, nez robit "jednoduche" riesenie na padakoch

Když chcete dělat jednoduché řešení na padácích, musíte využít existující infrastrukturu - prázdný blok Eněrgije by musil vážit do 18 t nebo by musel být upraven pro snadné rozpojení na několik částí. Tak by nebyl problém s přepravou pomocí Mi-26. Eněrgija byla od začátku příliš velká - s poloviční nosností a polovičním Buranem by vznikla smysluplná raketa. Totéž platí o N-1 - Sověti neměli předělávat původní N-1 (60 t nosnost, 24 motorů, zvýšený tah pomocí ejektoru) na 80 t N-1 (30 motorů, bez ejektoru). Se dvěma starty N-1 mohly letět bez problémů k Měsíci - nepotřebovali start jedním vrzem - nepoužívali kapalný vodík. [Edited on 19.1.2016 Ervé]

Omlouvám se, že jsem přehodil VTOL a STOL, ale znovu říkám: kdyby potřebovali zvednout VTOL 35 tun, určitě by to zvládli snáze, když zvládli vyvinout AN225. Byly k tomu již udělány nějaké studie, v kterých se ale nepokračovalo:

https://en.wikipedia.org/wiki/Mil_V-12
....Mi-12M - A further proposed refinement of the V-16 with two 15,000 kW (20,000 hp) Soloviev D-30V (V – Vertolyotny - helicopter) turboshafts driving six bladed rotors, to transport 20,000 kg (44,000 lb) over 500 km (310 mi) or 40,000 kg (88,000 lb) over 200 km (120 mi)....

Otočné křídlo by snad bylo lepší než padáky. Byly však uveřejněny makety s pevným křídlem, což asi byla cesta, kterou nakonec chtěli jít, nemohu to momentálně najít.

S tím 2x N1/60 tun k měsíci (Ervé) by to asi šlo, ale rozjetý vlak zřejmě šlo těžko zastavit.
Takové projekty byly:
Projekt 3xN1/L3, (1963)
Projekt 2x N1/L3, (1964)
Ale z obavy, že to nestihnou před USA, zvolili 1xN1/LK/LOK a stejně to nestihli [Upraveno 19.1.2016 PinkasJ]

Podle dokumentu str 173 bylo planovano transportovat Energii a Buran na Bajkonur dvema az ctyrmi Mi26. Zachrana stupnu mohla byt podobna.

Testovani pry bylo trochu adrenalinove. [Upraveno 19.1.2016 ejencik]

Adrenalinové ani ne, spíš v reálu neproveditelné. 1. Kymácení nákladu s těžištěm někde pod třetinou délky. 2. Poryv nebo nezvládnutý manévr vede k nutnosti okamžitého odhozu nákladu a jeho ztrátě. Jistě by mohla vzniknout speciální verze Mi-26 se třemi motory (a la CH-54E), ale zase to jsou velké náklady do začátku - jde to proti myšlence na úsporu nákladů za start.

citace:

---

Adrenalinové ani ne, spíš v reálu neproveditelné. 1. Kymácení nákladu s těžištěm někde pod třetinou délky. 2. Poryv nebo nezvládnutý manévr vede k nutnosti okamžitého odhozu nákladu a jeho ztrátě. Jistě by mohla vzniknout speciální verze Mi-26 se třemi motory (a la CH-54E), ale zase to jsou velké náklady do začátku - jde to proti myšlence na úsporu nákladů za start.

---

Tam byl podstatný rozdíl v aerodynamice kluzáku, mnohaletým zkušenostem vlekařů v Německu a v tom, že když jeden přestane táhnout, kluzák pořád letí dál, jen víc klouže. Přesto se to mimo válku nepoužívalo - příliš riskantní.

citace:

---

To mi připomělo tahání obřích kluzáků pomocí tří Me 110 za války, to byl taky silný adrenalin

---

citace:

---

Tam byl podstatný rozdíl v aerodynamice kluzáku, mnohaletým zkušenostem vlekařů v Německu a v tom, že když jeden přestane táhnout, kluzák pořád letí dál, jen víc klouže. Přesto se to mimo válku nepoužívalo - příliš riskantní.

---

Neviem ci sa da robit priama analogia pri vleceni nakladu lietadlom s pevnym kridlom kde hrozi strata vztlaku pri strate rychlosti a vrtulniku ktory moze vztlak priamo regulovat. Myslim ze v tomto ohlade je na tom vrtulnik lepsie.

Právě že není, kromě efektů jako vortex ring je vrtulník mnohem citlivější na poryvy. Samotný náklad je ovlivněn rotorovým proudem a pokud je těleso navíc rozměrné, je to průšvih. Nikdy a nikde se nepraktikuje vlečení nákladu pod dvěma vrtulníky a má to důvod.

Ve Vertical Weld Center v Michoud Assembly Facility byly spojeny válce nádrže LOX ověřovacího exempláře CAB (Confidence Article Build) centrálního stupně rakety SLS.

Jsou tam dva takové válce - jeden je již spojený s kupolí

To bude výbuch! První letový exemplář motoru RS-25 bude zkoušen od března.

http://www.universetoday.com/127806/its-going-to-be-a-blast-first-rs-25-flight-engine-test-set-for-march/

První úspěšné testy motoru RS-25


Úspěšné testy motoru RS-25 No. 2059 na zkušebním stavu A-1 v NASA Stennis Space Center v Bay St. Louis, Mississippi., představují první test motoru RS-25 pro SLS

http://www.universetoday.com/127839/nasa-test-fires-sls-flight-engine-destined-to-launch-astronauts-back-to-the-moon/ [Upraveno 13.3.2016 dodge]

Modernizace na KSC pro SLS

http://www.universetoday.com/128061/kennedys-modernized-spaceport-passes-key-review-supporting-slsorion-launches/

Cesta k Exploration Mission-1
Ohlédnutí za 1. čtvrtletím a výhled na 2. čtvrtletí 2016


V předchozím příspěvku z 1. ledna byl popsán souhrn očekávaných příprav v prvním čtvrtletí 2016 na nepilotovaný let kosmické lodi Orion na oběžnou dráhu kolem Měsíce, ke kterému se NASA zavázala na „ne později než v listopadu 2018“. Dnes si tyto události zrekapitulujeme a posuneme výhled na druhé čtvrtletí. Článek je opět koncipován podle jednotlivých částí sestavy SLS/Orion, od urychlovacích stupňů až po záchrannou věžičku.


Vzletové stupně (Solid Rocket Booster – SRB)

Na testovacím zařízení T-97 společnosti Orbital ATK v Promontory ve státě Utah probíhá závěrečná fáze sestavování kvalifikačního pětisegmentového motoru SRB, určeného pro červnový statický zážehový test QM-2. Zatímco při loňském QM-1 byl testován výkon raketového motoru při vysoké teplotě, kdy pro simulaci startu v letních měsících byl motor před zážehem zahřán na 32°C, tentokrát půjde o test na opačném konci přijatelného teplotního rozsahu, pro nějž bude motor před zážehem ochlazen. Navíc, QM-2 bude zahrnovat čtyři separační motory připojené k zadní části, nazvané Aft Skirt. QM-2 bude stejně jako jeho předchůdce kompletním statickým zážehem v délce trvání přes dvě minuty, přičemž se bude jednat o závěrečný test motoru SRB pro raketu SLS před jejím ostrým startem.

V budově Rotation, Processing and Surge Facility (RPSF) v Kennedyho vesmírném středisku má probíhat montáž zadní části inertního Pathfinderu SRB, určeného pro zkoušky pozemních zařízení. Díl Aft Skirt je již připravený k integraci se zadním (Aft) segmentem, který byl do RPSF dopraven počátkem března společně s jedním středovým (Center) segmentem.

Ve společnosti Orbital ATK v Promontory se ve druhém čtvrtletí bude pokračovat v nanášení vnitřní izolace a plnění zadních částí letových segmentů tuhým palivem.


Motory centrálního stupně RS-25

Po úspěšném plném pětisetsekundovém zážehovém testu motoru RS-25 č. 2059 dne 10. března bude na zkušební stand A-1 ve Stennisově vesmírném středisku ve státě Mississippi umístěn neletový motor č. 0528. Během jeho prvních dvou letních zážehových testů, stejně jako v případě březnového testu motoru č. 2059, budou použity letové řídicí jednotky, určené pro první let rakety SLS.

Letové motory č. 2045, 2056, 2058 a 2060, určené pro první raketu SLS, zůstávají uskladněny ve Stennisově vesmírném středisku. S jejich přepravou do budovy Michoud Assembly Facility se počítá až v závěru letošního roku.


Centrální stupeň (Core Stage)

Zaučování v práci se svařovacím zařízením VAC v budově Michoud Assembly Facility v New Orleans ve státě Louisiana na ověřovacích exemplářích nádrží na kapalný vodík a kapalný kyslík v prvním čtvrtletí bylo pomalejší, než bylo plánováno. Tyto ověřovací exempláře budou později použity při vývoji procesu aplikace systému tepelné ochrany – izolační pěny. Mezitím bude ve druhém čtvrtletí následovat svařování dalších exemplářů, označovaných jako strukturální kvalifikační, a to v pořadí motorová sekce, nádrž LH2, nádrž LOX (červen). Později budou neletové kvalifikační nádrže LH2 a LOX přepraveny člunem Pegasus do Marshallova střediska vesmírných letů (MSFC) v alabamském Huntsville, kde podstoupí testy strukturální pevnosti.

V zařízeních firmy Dynetics v Huntsville a ocelárny G&G Steel v Russellville (obě Alabama) budou ve druhém čtvrtletí vyráběny díly nízkonákladové ocelové hmotnostní a rozměrové makety centrálního stupně, nazvané CSPV nebo též Pathfinder. Později, po zde popisovaném období, bude probíhat finální svařování a hlavní montážní práce v závodě G&G Steel v Cordově vzhledem k jeho ideálnímu umístění na břehu řeky Black Warrior. Pathfinder bude maketa centrálního stupně – skořepina bez motorů a avioniky, a bude určen pro zkoušky pozemních zařízení v MAF, Stennisově vesmírném středisku i Kennedyho vesmírném středisku. Jeho transport do MAF má zajistit společnost Barnhart Crane & Rigging.

Většina dílů letového exempláře se nachází v různém stupni rozpracovanosti v budově MAF, v květnu k nim mají přibýt panely Intertanku.


Adaptér LVSA

Dokončení testovacího exempláře LVSA, spočívající ve svaření hotové horní a spodní části, sklouzlo na duben. Jeho dodávka ke spojení s již hotovými testovacími exempláři horního stupně ICPS a adaptéru MSA v MSFC pro ověření integrace hardwaru „Integrated Upper Stage STA“ a výdrže zátěže, která nastane během skutečného letu, sklouzla z března na květen.


Horní stupeň (Interim Cryogenic Propulsion Stage – ICPS)

Ve výrobním závodě ULA v Decatur v Alabamě bude pokračovat kompletace nádrže na kapalný kyslík i nádrže na kapalný vodík letového exempláře ICPS.


Evropský servisní modul (Service Module – SM)

Servisní modul prochází jako poslední část celého systému podrobnou analýzou, nazvanou Critical Design Review (CDR). Tento přezkum byl zahájen v březnu a bude pokračovat v druhém čtvrtletí.

Dne 29. února byl na stanici Plum Brook v Sandusky ve státě Ohio proveden úspěšný test rozevření solárního panelu neletového testovacího exempláře eSTA evropského servisního modulu Orionu. Ve druhém čtvrtletí mají následovat akustické testy.

OHB Sweden a Airbus Defence and Space staví ve švédském Stockholmu kvalifikační exemplář servisního modulu, nazvaný Propulsion Qualification Model (PQM). V únoru byly z německých Brém do Stockholmu přepraveny čtyři nádrže. Později, po ukončení zde sledovaného období, bude PQM přepraven do White Sands Test Facility v USA, kde mají být po zabudování letového motoru OMS, osmi pomocných motorů a dvanácti motorů systému RCS, provedeny na stanovišti 301 zážehové testy.

Thales Alenia Space Italia pracuje na dokončení struktury letového exempláře v italském Turíně a dodání společnosti Airbus Defence and Space do Brém v dubnu.


Modul pro posádku (Crew Module – CM)

Akustickými testy simulujícími vzlet nosné rakety SLS prošel v březnu v laboratořích RAL firmy Lockheed Martin v Coloradu exemplář modulu CM z kosmické mise EFT-1. Tyto testy byly odlišné od těch, které známe ze speciálních akustických komor. Tentokrát byl modul obklopen 1510 reproduktory, které vydávaly hladinu intenzity zvuku 143 decibelů, přičemž zvukové vlny byly směrovány do přesně stejných míst jako při startu SLS. Cílem testů bylo zjistit následky vibrací na strukturu kosmické lodi.

Přetlaková kabina letového Orionu pro EM-1 byla 1. února letecky přepravena z montážní budovy MAF v New Orleans do budovy Neil Armstrong Operations and Checkout Building v Kennedyho vesmírném středisku. Zde je na duben naplánována tlaková zkouška kabiny.

V lednu byla ve výrobní hale firmy Lockheed Martin v Sunnyvale, Kalifornie vyjmuta z autoklávu vytvrzená základní konstrukce letového tepelného štítu. Další práce budou spočívat v připojení titanové výztuhy k vnitřnímu povrchu a v aplikaci ablativního materiálu Avcoat na vnější stranu štítu.


Záchranná věžička (Launch Abort System – LAS)

Ve druhém čtvrtletí má společnost Orbital ATK v Utahu uskutečnit plnohodnotný strukturální kvalifikační test věžičky LAS, nazvaný Case Test (CT-1).

Kromě toho bude pokračovat výroba všech komponentů letového exempláře záchranné věžičky LAS včetně ogive panelů, určených pro zakrytí lodě Orion.


Pozemní vybavení

V montážní budově VAB v Kennedyho vesmírném středisku na Floridě budou pokračovat instalace ocelových pracovních plošin, určených pro přístup k raketě SLS, na montážní věže. Prosincové problémy s ukládáním posledního čepu při instalaci první poloviny pracovní plošiny nejspodnější úrovně K do kolejnice byly vyřešeny, a při zvedání a instalaci druhé poloviny plošiny K byly v březnu použity nově vyvinuté nástroje. Minimalizace dopadu skluzu však bude pro montážní tým výzvou. V sousední podpůrné sekci High Bay 4 se momentálně montují mechanické, elektrické a instalatérské systémy na další plošiny. Po dokončení těchto přípravných prací budou plošiny postupně instalovány na svá místa v High Bay 3. Celkem bude raketu SLS a loď Orion obklopovat 10 pater plošin označovaných odshora dolů písmeny A – K, z toho pět spodních plošin (F – K) bude sloužit pro přístup k centrálnímu stupni a k bočním vzletovým stupňům rakety SLS. Aktuální stav plošin popisuje následující tabulka:
(patro - první polovina / druhá polovina)
F – na parkovišti za VAB od 09.03.2016 / od 29.03.2016
G – na parkovišti za VAB od 06.01.2016 / od 18.02.2016
H – připravována v sekci High Bay 4 / za VAB od 30.11.2015
J – připravována v sekci High Bay 4 / v High Bay 4
K – instalována v sekci High Bay 3 22.12.2015 na věž F / 07.03.2016 na věž E

Vylepšený a upravený pásový dopravník Crawler Transporter 2 byl 22. března vyvezen ze sekce High Bay 2 haly VAB a v rámci validačních testů dojel 25. března na rampu 39B. Poté se vrátil, 29. března vyzvedl odstavenou plošinu MLP-1 z éry raketoplánů, a nyní jí veze na rampu 39B.

Testy ramene Orion Service Module Umbilical (OSMU) pro obsluhu servisního modulu Orionu v Launch Equipment Test Facility (LETF) v Kennedyho vesmírném středisku ukázaly, že zvolené provedení mechanického uvolnění a zatažení ramene by mohlo vést k poškození pozemní a/nebo letové části rozhraní a způsobit významné riziko při pokračování procesu a vzletu. Ve výrobě jsou nové nástroje a příslušenství, například naviják. Rozhodnutí o instalaci OSMU na věž mobilní vypouštěcí plošiny ML bylo proto odloženo na květen, kdy budou k dispozici výsledky studie obsahující vyhodnocení rizik.
Pravděpodobně po celé druhé čtvrtletí zůstane na LETF namontované rameno Interim Cryogenic Propulsion Stage Umbilical (ICPSU), začít by mělo testování stabilizátoru Vehicle Stabilizer (VS) určeného k tlumení kývání rakety na rampě při větru, a k instalaci na LETF je připravováno rameno Core Stage Forward Skirt Umbilical (CSFSU).

V červnu by mělo být dokončeno pozemní programové vybavení Spaceport Command and Control System (SCCS) 3.3 a 3.4. Softwarový systém SCCS 3.3 je určen pro řízení a sledování operací, které budou prováděny na kosmické lodi v budově Multi-Payload Processing Facility, SCCS 3.4 bude řídit plnění paliva do nádrží nacházejících se na rampě 39B.

Uvedené problémy s pozemními systémy se řešily dokonce i na senátním slyšení 17. března, kde Bill Posey vyjádřil obavy o dodržení termínu EM-1. Administrátor NASA Charles Bolden jej ale ujistil, že infrastruktura pozemních systémů bude připravena včas.


Zdroje
http://www.nasa.gov/sites/default/files/files/5-ESD-Hill.pdf
http://www.orbitalatk.com/news-room/feature-stories/QM2_2016/
https://www.nasaspaceflight.com/2016/03/rs-25-veteran-static-fire-ahead-sls-launch/
https://www.radiancetech.com/radiance-technologies-and-dynetics-selected-for-nasa-sls-core-stage-contract/
http://www.nasa.gov/press-release/nasas-spaceport-of-the-future-reaches-another-milestone
http://www.esa.int/spaceinimages/Images/2016/01/Orion_s_Propulsion_Qualification_Model
http://www.popsci.com/why-lockheed-martin-is-blasting-orion-crew-capsule-with-noise-from-1500-speakers?sf22162951=1
https://www.flickr.com/photos/nasaorion/24874639851/in/photostream/
http://www.nasaspaceflight.com/2016/02/industry-forward-exploration-hardware/
http://blogs.nasa.gov/kennedy/2016/03/08/second-platform-for-nasas-space-launch-system-lifted-into-position-in-vehicle-assembly-building/
https://twitter.com/Astro_CabanaBob/status/713381205782241283?lang=cs
https://www.nasaspaceflight.com/2016/03/ksc-vs-support-sls-windy-pad/
https://oig.nasa.gov/audits/reports/FY16/IG-16-015.pdf

Děkuji panu Hoškovi za obsáhlé shrnutí a přehled o stavu prací na SLS. Je dobře, že se zde někdo detailně zabývá určitou oblastí bez „hodnotících“ komentářů a to zvláště u takto důležitého směru kosmonautiky, jaký má zajistit SLS.

Dnes budou na stanici v Plum Brook zahájeny akustické testy evropského služebního modulu Orionu na úrovni minimálně 152 decibelů a 20-10000 hertzů akustického tlaku a vibrací. Modrá struktura na fotografii nad služebním modulem je hmotnostní simulátor Orionu.

citace:

---

Thales Alenia Space Italia pracuje na dokončení struktury letového exempláře v italském Turíně a dodání společnosti Airbus Defence and Space do Brém v dubnu.

---

NASA dokončila testy boosteru pro SLS

http://www.universetoday.com/129581/nasa-completes-awesome-test-firing-of-worlds-most-powerful-booster-for-human-mission-to-mars/

https://www.facebook.com/OrbitalATK/

Cesta k Exploration Mission 1
Ohlédnutí za 2. čtvrtletím a výhled na 3. čtvrtletí 2016


Dva a čtvrt roku. Tento časový úsek nás podle současného plánu NASA dělí od mise nepilotovaného Orionu do vzdálenosti více než 64 000 km za Měsíc a zpět. V předchozím příspěvku z 1. dubna byl popsán souhrn očekávaných příprav ve druhém čtvrtletí 2016. Dnes si tyto události zrekapitulujeme a posuneme výhled na třetí čtvrtletí. Podíváme se na některé skluzy v harmonogramu, ke kterým v průběhu druhého čtvrtletí došlo. NASA stále cílí datum startu na září 2018, současné trendy ve skluzech jej však směrují na říjen-listopad. Článek je opět koncipován podle jednotlivých částí sestavy SLS/Orion, od urychlovacích stupňů až po záchrannou věžičku.


Vzletové stupně (Solid Rocket Booster – SRB)

Dne 28. června se na testovacím zařízení společnosti Orbital ATK v Promontory ve státě Utah uskutečnil závěrečný statický zážehový test kvalifikačního pětisegmentového motoru SRB, nazvaný QM-2. Test prokázal, že konstrukce je připravena k ostrému startu. Příští zážeh dvou motorů SRB už bude při startu rakety SLS.



V budově Rotation, Processing and Surge Facility (RPSF) v Kennedyho vesmírném středisku byly v dubnu spojeny dva zadní díly (Aft Skirt a balastem naplněný Aft Segment) inertního Pathfinderu SRB, určeného pro zkoušky pozemních zařízení.

Ve společnosti Orbital ATK v Promontory bylo v dubnu zahájeno plnění prvního letového zadního segmentu SRB tuhým palivem. Ve třetím čtvrtletí se má pokračovat v plnění zadního segmentu druhého letového exempláře SRB.


Motory centrálního stupně RS-25

Dne 31. května byl na zkušební stand A-1 ve Stennisově vesmírném středisku ve státě Mississippi umístěn neletový motor č. 0528. První zážeh je plánován na červenec, při tomto a při druhém zážehu budou otestovány letové řídicí jednotky, určené pro první let rakety SLS. Celkem se plánuje pět zážehů, přičemž podle některých informací je tohoto počtu započítán i zážeh motoru č. 2059, který se uskutečnil v březnu. Jedná se o poslední vývojové testy vztahující se k misi EM-1, závěrečný test se má uskutečnit v říjnu.

Letové motory č. 2045 (naposledy byl použit při misi STS-135), 2056 (STS-121), 2058 (STS-133) a 2060 (STS-135) již absolvovaly přejímací zkoušky pro první raketu SLS. S jejich postupnou přepravou ze Stennisova vesmírného střediska do budovy Michoud Assembly Facility se počítá v závěru letošního roku, konkrétně v měsících říjnu, listopadu a poslední dva motory v prosinci.


Centrální stupeň (Core Stage)

Na svařovacím zařízení VAC v budově Michoud Assembly Facility v New Orleans ve státě Louisiana byl v prosinci 2015 svařen ověřovací exemplář motorové sekce. V lednu 2016 bylo svařeno torzo ověřovacího exempláře nádrže na kapalný vodík, spočívající ve spojení dvou částí válcového tvaru a jednoho kupolovitého konce. V březnu byla svařena kompletní ověřovací nádrž na kapalný kyslík – ze dvou válců a dvou kupolí. V dubnu byly postupně svařeny dva exempláře motorové sekce centrálního stupně - kvalifikační a letový.

Na fotografii pořízené 2. května je vidět ochranný nátěr vnitřní strany kvalifikačního exempláře motorové sekce. Tento exemplář bude v průběhu letošního roku dodán do Marshallova střediska vesmírných letů (MSFC) v alabamském Huntsville k testům strukturální pevnosti.


Letový exemplář motorové sekce


Podle plánu následuje kvalifikační exemplář velké nádrže na kapalný vodík, sestávající z pěti válců a dvou kupolí. Na této nádrži lze však dokumentovat zpoždění, ke kterému na zařízení VAC došlo. Podle plánu platného na počátku roku měla být nádrž hotová 28. března. V březnu i v dubnu bylo její dokončení avizováno na květen. Na fotografii z 25. května jsou ve VAC svařeny teprve tři válcové části nádrže (ve svislé poloze; vlevo od VAC je ve vodorovné poloze ověřovací exemplář nádrže na kapalný kyslík).


Měsíc po dokončení nádrže na kapalný vodík má být hotový kvalifikační exemplář nádrže na kapalný kyslík, sestávající ze dvou válců a dvou kupolí, a poté přijde na řadu kvalifikační intertank. Všechny tyto kvalifikační exempláře mají následně podstoupit výrobní testy a později mají být přepraveny člunem Pegasus do Marshallova střediska vesmírných letů (MSFC) v alabamském Huntsville k testům strukturální pevnosti.


Adaptér pro spojení centrálního stupně a horního stupně (Launch Vehicle Stage Adapter – LVSA)

V květnu byla v Marshallově vesmírném středisku dokončena výroba testovacího exempláře LVSA, který je určen ke spojení s též hotovým testovacím horním stupněm ICPS a adaptérem OSA. Zatímco adaptéry LVSA a OSA byly vyrobeny přímo v Marshallově vesmírném středisku (MSFC), stupeň ICPS byl do MSFC převezen z výrobního závodu společnosti ULA, a to 20. června. Ve třetím čtvrtletí tedy můžeme očekávat jejich spojení do tzv. "Integrated Upper Stage STA". Tento testovací exemplář horní části rakety SLS podstoupí koncem roku testy zátěže, jaká nastane během skutečného letu. Testovací data se následně porovnají s počítačovými modely integrity hardwaru této sestavy s kuželovým prvkem.

Testovací exempláře - na levé fotografii LVSA, na pravé fotografii ICPS



Horní stupeň (Interim Cryogenic Propulsion Stage – ICPS)

Ve výrobním závodě společnosti ULA v Decatur v Alabamě pokračuje stavba letového exempláře ICPS, jehož dokončení se očekává v lednu příštího roku.


Adaptér pro spojení stupně ICPS a Orionu (Orion Stage Adapter – OSA)

V MSFC byl květnu svařen ze tří panelů letový exemplář adaptéru OSA (na fotografii v pozadí). Navazující práce budou spočívat v přivaření horního a dolního prstence, nanesení barvy, instalaci membrány, instalaci kabelů a držáků pro sekundární užitečné zatížení. Adaptér OSA, který bude během letu pevnou součástí stupně ICPS, totiž uvnitř ponese třináct cubesatů velikosti 6U a hmotnosti 14 kg. Deset cubesatů již bylo vybráno – pět bude určeno pro průzkum Měsíce (průzkum povrchu, hledání vodíku a ložisek ledu v okolí jižního pólu, měření úrovně radiace), jeden pro průzkum blízkozemního asteroidu (aktuálním cílem je 1991 VG), dva pro průzkum vlastností cis-lunárního prostoru (měření úrovně radiace a magnetického pole), jeden pro zjištění vlivu kosmického záření na živé organismy a jeden pro operace v těsné blízkosti ICPS včetně pořizování jeho fotografií.




Evropský servisní modul (Service Module – SM)

Na stanici Plum Brook v Sandusky ve státě Ohio proběhly v dubnu a květnu akustické testy neletového testovacího exempláře eSTA evropského servisního modulu Orionu. V červnu byl modul přemístěn na vibrační stůl k provedení vibračních testů v kmitočtovém rozsahu od 20 Hz do 10 000 Hz. Tyto vibrační testy mají probíhat do konce července. Na konci srpna mají následovat šokové testy při odhazování ochranných krytů, šokové testy adaptéru, a nakonec v září testy solárních panelů na plně poskládaném servisním modulu.

eSTA na vibračním stole


OHB Sweden a Airbus Defence and Space staví ve švédském Stockholmu kvalifikační exemplář servisního modulu, nazvaný Propulsion Qualification Model (PQM). V PQM jsou již zabudovány čtyři velké nerezové nádrže po 2 000 litrech pro 8,6 tuny paliva, se stěnami tlustými 1 cm. V období červenec a srpen mají být integrovány díly pohonného systému, zahrnující osm pomocných motorů a dvanáct menších motorů systému RCS, vyrobených firmou Airbus DS. Na konec čtvrtletí je plánována přeprava PQM do White Sands Test Facility v Novém Mexiku v USA. Tam bude do PQM zabudován hlavní motor OMS z raketoplánu (exemplář, který již letěl do vesmíru při 31 misích raketoplánů), a koncem roku 2016 nebo počátkem roku 2017 budou na stanovišti 301 provedeny zážehové testy. Tyto testy jsou jedinou příležitostí, jak prokázat funkci integrovaného pohonného systému.

Kostra letového exempláře (na fotografii) byla v 25. dubna dopravena z Itálie do německých Brém, kde společnost Airbus Defence and Space provádí instalaci více než 20 000 dílů a komponentů zahrnujících mj. stovky metrů kabelů a trubek. Při startu bude mít ESM hmotnost přes 13 tun, a kromě pohonu a regulace polohy celé lodi Orion bude během letu zajišťovat mj. aktivní tepelnou regulaci, pasivní tepelnou regulaci, zásobování modulu pro posádku elektřinou, plyny a kapalinami. Motor OMS pro let EM-1 již letěl do vesmíru devatenáctkrát (naposledy při misi STS-112).




Modul pro posádku (Crew Module – CM)

V budově Neil Armstrong Operations and Checkout Building v Kennedyho vesmírném středisku byla v květnu provedena tlaková zkouška kabiny letového Orionu pro EM-1. Během testu byla kabina natlakována vzduchem na 1,25 násobek maximálního letového provozního tlaku a byla prokázána pevnost svarů. Nyní je kabina vybavována dalšími systémy včetně palivového systému, jehož těsnost se bude ověřovat při zkoušce plánované na září.




Záchranná věžička (Launch Abort System – LAS)

Ve třetím čtvrtletí bude pokračovat výroba všech komponentů letového exempláře záchranné věžičky LAS včetně ogive panelů, určených pro zakrytí lodě Orion. Při nepilotovaném letu EM-1 se nepočítá s aktivací záchranného systému v případě selhání nosné rakety, a proto budou Abort Motor a Attitude Control Motor neaktivní. Výroba obou inertních motorů má být hotová na přelomu října a listopadu. Jettison Motor, určený pro standardní odhození věžičky, bude vyroben jako funkční.


Pozemní vybavení

V sekci High Bay 3 montážní budovy VAB v Kennedyho vesmírném středisku na Floridě byly v průběhu druhého čtvrtletí instalovány další tři úrovně ocelových pracovních plošin, určených pro přístup k raketě SLS. Dosud instalované plošiny jsou rekapitulovány v této tabulce (úroveň - první polovina / druhá polovina):
G – instalována 20.06.2016 / 23.06.2016
H – instalována 24.05.2016 / 26.05.2016
J – instalována 05.04.2016 / 15.04.2016
K – instalována 22.12.2015 / 07.03.2016


V sousední sekci High Bay 4 a na parkovišti za budovou VAB jsou připravovány plošiny pro další tři úrovně – F, E, D pro montáž ve třetím čtvrtletí. Ve stejném období by měly být na kosmodrom dopraveny i zbývající plošiny úrovní C, B, A.
D – přivezena 07.06.2016 / 27.06.2016
E – přivezena 26.04.2016 / 16.05.2016
F – přivezena 09.03.2016 / 29.03.2016


V příspěvcích z 1. ledna a 1. dubna byl popsán stav testů obslužných ramen určených k instalaci na věž mobilní vypouštěcí plošiny ML. Vzhledem ke zjištěnému riziku dosažení větší než předpokládané síly při odpojování spojení dodávajícího energii, palivo a chlazení však do dnešního dne nebylo na vypouštěcí plošinu žádné rameno instalováno. Problém se týká jak ramene Orion Service Module Umbilical (OSMU), tak Interim Cryogenic Propulsion Stage Umbilical (ICPSU). V případě OSMU, které začalo být v Launch Equipment Test Facility (LETF) testováno jako první, lze konstatovat minimálně tříměsíční zpoždění. Podle úřadu Government Accountability Office (GAO) mají jakékoliv další problémy již potenciál negativně ovlivnit platné datum zahájení připravenosti EM-1 ke startu.


Zdroje
http://www.nasa.gov/sites/default/files/files/5-ESD-Hill.pdf
https://www.nasa.gov/sites/default/files/atoms/files/june_lagniappe.pdf
https://www.nasa.gov/sites/default/files/atoms/files/sls_highlights_apr_2016_web.pdf
https://www.nasa.gov/sites/default/files/atoms/files/sls_highlights_may_2016.pdf
http://spacenews.com/nasa-working-towards-september-2018-slsorion-launch/
http://www.nasa.gov/exploration/systems/sls/multimedia/welding-wonder-completes-hardware-for-first-flight-of-SLS-rocket
http://www.nasa.gov/centers/marshall/michoud/qualification-article-for-liquid-hydrogen-tank.html
https://twitter.com/NASA_SLS/status/744916848055967745
https://blogs.nasa.gov/Rocketology/2016/05/26/small-hitchhikers-ride-through-the-galaxy/
http://blogs.esa.int/orion/2016/04/26/first-flight-module-arrives-in-bremen/
http://spacenews.com/european-service-module-for-nasas-orion-crew-capsule-faces-key-june-review/
http://blogs.esa.int/orion/2016/04/26/orion-update-march-april/
http://www.esa.int/spaceinimages/Images/2016/06/Sensing_Orion
http://spaceflightnow.com/2016/05/15/orion-capsule-put-under-pressure-in-florida/
https://blogs.nasa.gov/kennedy/2016/05/26/newly-installed-vab-platform-h-will-provide-access-to-sls-booster-segments/
http://www.nasa.gov/sites/default/files/atoms/files/vab_platforms_20160524.pdf
http://www.parabolicarc.com/2016/04/05/gao-nasas-deep-space-exploration-programs-face-challenges/