Témata: Space Launch System SLS

JiříHošek - 12/10/2010 - 23:56

V zákonu o rozpočtu NASA na fiskální roky 2011 až 2013, který včera podepsal prezident Barack Obama, jsou uvedeny základní požadavky na nový těžký nosič s termínem prvního startu do 31.12.2016.
Otevírám tedy nové téma, do něhož současně kopíruji kritická zamyšlení, která se před týdnem objevila v nesouvisejícím tématu "Čínské plánované starty družic".

-------
člověk:
Je sice možné, že roku 2016 bude SDHLV hotový, ovšem docela by mne zajímalo využití nosiče s nosností 60 až 80 tun na LEO ... pro nosič o 80 a více tunách zrovna moc efektivní využití nevidím. ISS bude létat ještě řadu let po roce 2016 a bude spolehlivě obsluhována lacinými Sojuzy i Orionem, měsíční program Obama stopnul, takže pro nosnost 80 tun v období 2016-2020 moc efektivní užití nevidím - stavba ISS- II z 80 tunových modulů zatím není v plánu .
Při vývoji Saturnu-5 bylo už několik roků před jeho prvním startem přesně "nalajnováno" ,co ponese a k čemu přesně bude využit :
= Jeden pokusný start u Země, dva starty s obletem Měsíce a pak 10 letů na Měsíc Apollo 11-20 / 18 až 20 byly zrušeny později/ - tak měl Saturn-5 minimálně 13 startů "zagarantováno" s jistotou.
Proto mne udivuje, že 5 let před startem SDHLV zatím patrně není "příliš jasno" v oněch 80 tunových nákladech, které by měl tahat na orbit. Jeden start ročně je přitom jistě málo, to by ho mohli rovnou hodit do šrotu.

-------
Conquistador:
Obama americké plány o letech dál jak na LEO zazdil na neurčito naprosto ve všem. Takže s této strany krom deziluze nic nečekám.
Jinak co se týče využitelnosti 80 a více tunovych nosičů, možnosti jsou veliké jak Hi-tech težké a výkoné meziplanetární sondy, exprerimentalní moduly na družice až po moduly stanic, teleskopů atd. využití takových modulů bude ovšem dost rozšiřené až budeme mít trvalou stanici na měsici či na jiném tělese.

A vy čekáte, že se na nějaký asteroid poletí (já tedy ne, alespoň ne do roku 2025), podle mne to je pouze politická a lobystická blamáž, opět bude NASA platit nadnárodní koncerny, které budou vypracovávat nové a nové studie, jak to dělala poslední desetiletí, ale reálný výsledek bude skoro nulový a dopadne to jako program Constalation (kterému jsem i přes určité výtky fandil), velké sliby rozjetá práce a v půlce přijde nová politická garnitura a vše co se udělalo pošle opět do kytek, a vypracuje novou koncepci.

------
Protože dotaz směřoval na mne, odpovídám: Zdá se mi, že to berou vážně. Uvidíme, jak se to bude vyvíjet.


alamo - 13/10/2010 - 01:57

ak som to správne pochopil, tak základná otázka o ktorej by sa v tejto téme malo debatovať, je:
či ten 80 toňák keď (ak vôbec-jestli vůbec? ) ho vyvinú, budú mať na čo používať?

použiť by sa to dalo.. keď ho už vyvinú, tak samozrejme budú musieť preň nájsť nejaké využitie (inak by si muselo pár ľudí "hodiť mašľu")
ale jeho komerčné využitie, je absolútne mimo mysu
čiže, podľa mojich "dogiem" im bude na prd, a po čase skončí ako saturn 5, potom nasa zistí že je zase "v ofsajde"


Mede - 13/10/2010 - 10:11

quote:
ak som to správne pochopil, tak základná otázka o ktorej by sa v tejto téme malo debatovať, je:
či ten 80 toňák keď (ak vôbec-jestli vůbec? ) ho vyvinú, budú mať na čo používať?

Je to pravda 80ti tunový náklaďák je nanic, když se rozjede pracovní činost na Měsíci a na Marsu tak bude potřeba alespoň 120ti tunový nosič a to ještě se bude muset na orbitě sestavovat-řadit vlak na plazmový pohon, taková bude doprava v budoucnu. Civilní a vědecký sektor si vystačí se současnými nosiči.


yamato - 13/10/2010 - 10:48

ako je to vobec v tom rozpocte definovane? ma tu 80tonovu raketu vyvijat a prevadzkovat NASA? alebo nejaky sukromny dodavatel? sukromnici by si mozno naklady nasli (komercne stanice, komercne oblety mesiaca, sondy a teleskopy pre NASA, prinajhorsom mozu naraz vypustat styri 20tonove druzice)
Ovsem NASA so svojimi cenami a procesmi je mimo hru...


alamo - 13/10/2010 - 11:38

"ako je to vobec v tom rozpocte definovane?"
"kongresová superraketa"?
pochopil som to tak, že ju má vyvinúť nasa, v spolupráci s jej doterajšími subdodávateľmi pre raketoplán
a v "ideovom návrhu" (či čo to má byť?) stojí aj zmienka o tom že je žiadúce (bolo by..) aby prevzala bostery z raketoplánu
možnosť komerčného využitia, sa tam radšej ani nespomína, pričom ale predpokladajú, že výsledná cena, bude v rozsahu komerčných rakiet

v "kongresovej dogme" nie je vyslovene spomenuté že by to mal byť sidemount, ani požiadavka 80 ton tomu nezodpovedá
takže ako sidemount to rozhodne vypadať nebude

poznáte tú rozprávku?
musíš prísť, ani oblečený - ani nahý, ani obutý - ani bosí, pešo - ale kráčať po zemi nesmieš..

"kongresová objednávka" mi príde ako to zadanie z rozprávky [Upraveno 13.10.2010 alamo]


yamato - 13/10/2010 - 11:50

quote:
"ako je to vobec v tom rozpocte definovane?"
"kongresová superraketa"?
pochopil som to tak, že ju má vyvinúť nasa, v spolupráci s jej doterajšími subdodávateľmi pre raketoplán
a v "ideovom návrhu" (či čo to má byť?) stojí aj zmienka o tom že je žiadúce (bolo by..) aby prevzala bostery z raketoplánu
možnosť komerčného využitia, sa tam radšej ani nespomína, pričom ale predpokladajú, že výsledná cena, bude v rozsahu komerčných rakiet

v "kongresovej dogme" nie je vyslovene spomenuté že by to mal byť sidemount, ani požiadavka 80 ton tomu nezodpovedá
takže ako sidemount to rozhodne vypadať nebude

poznáte tú rozprávku?
musíš prísť, ani oblečený - ani nahý, ani obutý - ani bosí, pešo - ale kráčať po zemi nesmieš..

"kongresová objednávka" mi príde ako to zadanie z rozprávky [Upraveno 13.10.2010 alamo]


to zadanie je naopak celkom presne, len musite citat medzi riadkami. NASA musi vyvinut nieco, z coho budu moct zit zavedeni dodavatelia, pretoze ti su uz prirasteni k statnemu rozpoctu a bez neho by skrachovali. Co prislusni senatori nepripustia.

Takze NASA musi vyvinut nieco, co bude vyuzivat "raketoplanove" technologie, aj keby to malo byt drahe, nebezpecne, zastarale a neefektivne, tak ako raketoplan. Cielom je udrzat zamestnanost a zisky prislusnych spolocnosti. Jo, by the way, mozno bude aj nejaka 80 tonova raketa


admin - 13/10/2010 - 11:54

Doufám, že SRB zahodí a spíše vyvinou něco takového: http://www.astronautix.com/lvs/delde94t.htm
Kongresákům bych to velmi přál.


alamo - 13/10/2010 - 12:20

"pretoze ti su uz prirasteni k statnemu rozpoctu"

mám pre to, lepší výraz - "prirastený k cecku"
bohužiaľ ten akosi "vyschol", a aj naďalej "schne"
a očakávanie že sa opäť hojne naplní, je beznádejné


alamo - 13/10/2010 - 12:24

"Doufám, že SRB zahodí a spíše vyvinou něco takového: http://www.astronautix.com/lvs/delde94t.htm"

to by som chcel aj ja, bohužiaľ je to až príliš rozumné, a nasa tu už, momentálne podľa všetkého, nie je na to, aby robila rozumné veci
takže radšej ani nedúfam.. potom, ak sa moje pesimistické "dúfanie" nesplní, mám šancu, zažiť príjemné prekvapenie


Ervé - 13/10/2010 - 16:10

No já nevím, SRB bych zahodil jenom pokud by nový stupeň s RS-68 nebo jiným motorem vycházel výrazně levněji. Jinak po x letech vývoje zjistí, že stojí stejně nebo víc než SRB při poloviční bezpečnosti. A vyvíjet 80 t raketu nemá smysl, dokud není schválený dlouhodobý program její využitelnosti, a to může být jedině základna na Měsíci nebo Mars. Pro jiné účely nemá smysl supernosič vyvíjet.


JiříHošek - 13/10/2010 - 22:43

quote:
Je to pravda 80ti tunový náklaďák je nanic, když se rozjede pracovní činost na Měsíci a na Marsu tak bude potřeba alespoň 120ti tunový nosič
Ale to přece jasně vyplývá ze zákona S.3729.
Přečtěte si SEC.302.
Například v odst. (3) MINIMUM CAPABILITY REQUIREMENTS je uvedeno, že
požadovaná nosnost 70-100 tun je pro základní verzi bez horního stupně (termín do 31.12.2016).
Verze s horním stupněm má mít nosnost minimálně 130 tun.
V té samé sekci 302 jsou zmíněny i počáteční úkoly pro Space Launch System.

http://frwebgate.access.gpo.gov/cgi-bin/getdoc.cgi?dbname=111_cong_bills&docid=f:s3729enr.txt.pdf


PINKAS J - 14/10/2010 - 12:01

Space Launch System má mít tedy v základní versi (core elemnts)včetně vrchního stupně nosnost na LEO mírně větší než Saturn 5 - min. 130 MT, ale má mít i schopnost v praktickém rozsahu evoluční vývoj pro vyšší nosnosti i evoluční zahrnutí nových technologií v budoucnu.


admin - 14/10/2010 - 12:37

Falcon XX by to řešil. Ovšem NASA by to nebyla, kdo by to vyvíjel, takže to asi neprojde...


JiříHošek - 16/11/2010 - 23:54

quote:
14.11.2010 - 18:20 - dusan (z jiného tématu)

Omlouvám se, pokud mi něco zásadního uniklo, nicméně v posledním LK (TP, NASA - Nový směr ve starých kolejích) se uvádí, že NASA má okamžitě začít stavět novou raketu nosnosti 70-100 tun na LEO, operační má být do konce roku 2016... Co má toto monstrum vynášet? (Těch šest let, za které má být raketa operační je docela blízko a odpovídající užitečná zatížení o této hmotnosti jaksi nevidím...)
Nic zásadního Vám neuniklo, protože administrátor NASA má termín na podání zprávy o postupu v definování pilotovaných cis-lunárních misí komisi Kongresu do 08.02.2011 (120 dnů po podpisu zákona S. 3729).

Pro základní představu připojuji studii Human Exploration Framework Team z 02.09.2010 s návrhem sekvence misí http://www.nasawatch.com/images/heft2.pdf (str.9).


jako - 17/11/2010 - 06:42

na prvý pohľad mi na špici chýba raketa záchranného systému. Vymysleli to nejako ináč?


JiříHošek - 17/11/2010 - 22:56

quote:
na prvý pohľad mi na špici chýba raketa záchranného systému. Vymysleli to nejako ináč?
str. 32, 41, 42.


raul - 17/6/2011 - 15:36

8.7. by měla být známa finální konfigurace SLS, jejímž hlavním dodavatelem bude Boeing.
Znám je zatím průměr prvního i druhého stupně 8.4m. Motory SSME RS-25D, J-2X a 4 nebo 5-ti segment SRB. Uvažuje se ale i o kerolox boostrech.
Nicméně ATK má už smlouvu na 10 boosterů a mohou podporovat až 11 letů SLS.
Je také pozoruhodné, že ATK navrhuje použití boosterů v rozšířeném módu s vyšším provozním tlakem nebo lehčí tryskou bez znovupoužití, čímž chtějí ušetřit několik set mil dolarů.
http://www.nasaspaceflight.com/2011/06/managers-sls-announcement-after-sd-hlv-victory/


raul - 13/7/2011 - 07:50

NASA vytrvale otálí s vybíráním architektury pro SLS... a kongres by už zajímalo proč to tak dlouho trvá. Konečné rozhodnutí mělo přijít na jaře, pak v červnu, pak na počátku července a nyní NASA doufá že na konci léta. Bolden prý nechce spěchat na zásadní rozhodnutí, které bude řídit činnost NASA po celá desetiletí. Hlásá, že budoucnost US pilotované kosmonautiky je jasná... tedy v souvislosti s vývojem komerčních lodí a MPCV.
NASA minulý měsíc předložila návrh SLS dvěma separátním organizacím k posouzení jeho nákladů, což je prý příčinou dalšího zpoždění.
http://www.space.com/12252-congress-nasa-chief-space-launch-system-designs.html


yamato - 13/7/2011 - 09:31

budoucnost je jasna... az do dalsieho volebneho obdobia. Uz je to jak telenovela. Dovolim si tipovat ze ziadny SLS nebude, a MPCV bude len preto, ze uz je prakticky postaveny a zacinaju skusky.
Mimochodom, nevyznam sa sice v procedurach NASA, ale mam pocit ze je tam tolko dohladu a auditov a senatnych sedeni a janeviemcoho, ze pricinou nedodrzania rozpoctov a harmonogramov nie je nedostatok dohladu, ale dohlad samotny.


xChaos - 22/7/2011 - 14:54

http://www.nasaspaceflight.com/2011/06/sls-decision-nasa-two-phase-approach/
http://www.aviationweek.com/aw/generic/story.jsp?id=news/awx/2011/06/16/awx_06_16_2011_p0-337088.xml&channel=space


Agamemnon - 28/7/2011 - 07:50

nasa zverejnila plan - ako sa spomina v tom clanku pre "worst-case" situaciu (ie. podla clanku slabe financovanie):

2017 - 1.let, mpcv (orion) bez posadky, oblet mesiaca
2021 - 2.let, s posadkou, oblet mesiaca
...
2024 - 1.let nakladnej verzie
...
2032 - 1.let uplne vyvinutej verzie - aj s novym US

inak, ten text je dost pesimisticky, v podstate to vyzera, ze cast politikov to chce zrusit, tak to roztahali na dost dlhu dobu s malym mnozstvom letov...

http://www.nasaspaceflight.com/2011/07/preliminary-nasa-evolved-sls-vehicle-21-years-away/ [Edited on 28.7.2011 Agamemnon]


yamato - 28/7/2011 - 09:49

quote:

inak, ten text je dost pesimisticky, v podstate to vyzera, ze cast politikov to chce zrusit, tak to roztahali na dost dlhu dobu s malym mnozstvom letov...



vid moj posledny prispevok... bohuzial v poslednej dobe je jedinou istotou akehokolvek programu NASA, ze skor ci neskor ho zrusia. Kto si este stale mysli ze sukromnikov na lety do vesmiru nepotrebujeme, ruky hore


alamo - 28/7/2011 - 11:07

dajme tomu že by sa Kennedy okolo roku 1960 rozhodol, že program mercury aj geminy, budú skúšať činnosť v kozme až po tom čo bude hotová raketa nova (základná verzia 200 ton LEO), však keď je supernosič všetko môže byť väčšie..

otázka je či by program mercury a gemini, dokázali supernosič využiť?
podľa mňa nie.. celú vec by to iba zdržovalo a predražovalo, čakali by sme na prví krok na mesiaci dodnes

pred letom na mars a finálnym návratom na mesiac, potrbujeme program "gemini na steroidich"
neurobil dnes náhodou "Kennedy" zlé rozhodnutie?


Conquistador - 28/7/2011 - 11:34

quote:
nasa zverejnila plan - ako sa spomina v tom clanku pre "worst-case" situaciu (ie. podla clanku slabe financovanie):

2017 - 1.let, mpcv (orion) bez posadky, oblet mesiaca
2021 - 2.let, s posadkou, oblet mesiaca
...
2024 - 1.let nakladnej verzie
...
2032 - 1.let uplne vyvinutej verzie - aj s novym US

inak, ten text je dost pesimisticky, v podstate to vyzera, ze cast politikov to chce zrusit, tak to roztahali na dost dlhu dobu s malym mnozstvom letov...

Agamemnon


Heh to je komedie... První skutečný finální let za 21 Let, to je výsměch!!! A bez tak další korupční a lobystická zakázka, jinak to není ani možné, aby vyvíjeli vyvinuté (nebo to vytahovali ze šuplíku) 20 let... musím se smát,jinak to ani nejde.. Zlatý program Constellation!


yamato - 28/7/2011 - 12:07

quote:

Zlatý program Constellation!



a v com bol zlaty? ved ho tiez zrusili. Len SLS bude zrejme rekorder v dlzke trvania - skonci skor nez zacal.


Conquistador - 28/7/2011 - 12:13

quote:


a v com bol zlaty? ved ho tiez zrusili. Len SLS bude zrejme rekorder v dlzke trvania - skonci skor nez zacal.


No vypadalo to že tam harmonogram berou alespon trošku vážně, a na konci to slibovalo to co jsem osobně nezažil...

Tento program SLS je už od pohledu hodně podivný (harmonogram) a bude sloužit pouze jako tahač peněz daňových poplatníku, aniž by se reálně krom byrokracie něco udělalo. Ale penízky do korporací potečou! [Upraveno 28.7.2011 Conquistador]


alamo - 28/7/2011 - 12:13

"a v com bol zlaty?"

v tom koľko peňazí zožral..


Conquistador - 28/7/2011 - 12:16

A SLS nesežere prachy. Podle mne, zežere při tom rozvláčném harmonogramu o několik řádu miliard více.


alamo - 28/7/2011 - 12:26

veď práve..
čo keď ide práve o to?
presvedčiť verejnosť, že lety do vesmíru sú hnusne drahé, a navždy také zostanú..


Blasphemer - 28/7/2011 - 13:22

Vyzera to tak, ze zo SLS sa vykluje Constellation 2.0. Najlepsie by bolo, ak by to cele zrusili a peniaze dali spolocnostiam ako SpaceX ci ULA. Ale to neprejde cez kongress, kde sedi mnoho politikov ktorym ide len o to aby NASA nadalej zamestnavala ludi v ich statoch, a buducnost vesmirneho programu maju na haku.


pospa - 28/7/2011 - 15:23

quote:
nasa zverejnila plan ... inak, ten text je dost pesimisticky, v podstate to vyzera, ze cast politikov to chce zrusit, tak to roztahali na dost dlhu dobu s malym mnozstvom letov...
Patřím k té části publika, který zastává názor, že superheavy nosič je neopodstatněné mrhání prostředky na něco, co lze zajistit mnohem efektivněji jiným způsobem.
Falcon Heavy s nosností 50+ tun na LEO bude mít dostatečnozu kapacitu na to ,aby po částech, na 2x na 3x, vynesl jakýkoli náklad potřebný na libovolný typ meziplanetární mise. Pilotované nebo bezpilotní.
Klíčem k neúspěchu SLS bude jeho nepotřebnost = nedostatek vhodného nákladu a z toho pramenící mizivé vytížení. Tipnul bych si, v nejlepším případě 1 start za 3 roky, což je žalostně málo na to, aby stálo za námahu/peníze takový nosič někdy vyvýjet.

Nezbýva než doufat, že v US senátu a bílém domě nakonec po všech kolech lobingu a zákulisních jednáních zvítězí rozum a vývoj takového nepotřebného monstra se nakonec neschválí, resp. změní se zákon, který NASA přikazuje HLV postavit.


alamo - 28/7/2011 - 18:30

http://www.kosmonaut.cz/
Tomáš Přibyl
"Číst si plány týkající se zamýšlené americké superrakety SLS začíná být krapet depresivní... Program byl silně rozvolněn a prořídnut. Aneb první mise SLS-1 je plánovaná na prosinec 2017 (ještě nedávno to byl rok 2016), kdy se loď MPCV/Orion vydá na bezpilotní cestu k Měsíci. Na druhý start SLS-2 si ovšem budeme muset počkat další čtyři roky! Potom se bude létat jednou ročně s postupnými modernizacemi rakety tak, že finální konfigurace bude zalétána v roce 2031. (Ať mi nikdo nevykládá, že jeden jediný start ročně s nutností placení veškerých fixních či variabilních nákladů nebude ještě horší ekonomickou "koulí na noze", než nedávno skončené raketoplány...) Aktuální "letový řád" superrakety SLS je následující:
# SLS-1 (prosinec 2017): bezpilotní cesta kolem Měsíce.
# SLS-2 (srpen 2021): pilotovaná cesta kolem Měsíce.
# SLS-3 (srpen 2022): pilotovaná cesta kolem Měsíce.
# SLS-4 (srpen 2023): pilotovaná cesta kolem Měsíce.
# SLS-5 (srpen 2024): bezpilotní test rakety s novými pomocnými motory na kapalná paliva.
# SLS-6 (srpen 2025): pilotovaná mise k asteroidu.
# SLS-7 (srpen 2026): cíl nestanoven (test nových hlavních motorů RS-25E: předchozí rakety měly využívat zásoby SSME z programu raketoplánů).
# SLS-8, -9 a -10 (srpen 2027, srpen 2028 a srpen 2029): mise k asteroidům?
# SLS-11 (srpen 2030): první let s pěti motory RS-25E v prvním stupni (dosud se používaly jen tři motory), bezpilotní.
# SLS-12 (srpen 2031): pilotovaná mise k asteroidu?
# SLS-13 (srpen 2032): první let s novým horním stupněm (se třemi motory J-2X), kdy má být dosaženo plné kapacity přes 130 tun nákladu. Jde o finální konfiguraci rakety. Mise bude bezpilotní."

ja len dodám
presne to isté ako keby sa Kennedy rozhodol že lietať sa nebude kým nedokončia superraketu NOVA
na lety raz do roka okolo mesiaca, a raz za štyri roky k asteroidu, žiaden supernosič netreba, pretože aj s EELV by to bolo lacnejšie, o nosiči 50 ton už ani nehovorím [Upraveno 28.7.2011 alamo]


alamo - 28/7/2011 - 18:39

potrebujem preložiť do angličtiny vetu
"som presvedčený, že rozvoj pilotovanej kozmonautiky v hlbokom vesmíre, najviac urýchli zákon, navždy zakazujúci NASA, vyvíjať akékoľvek nosiče, a dopravné systémy zem - leo"


yamato - 28/7/2011 - 19:50

quote:
potrebujem preložiť do angličtiny vetu
"som presvedčený, že rozvoj pilotovanej kozmonautiky v hlbokom vesmíre, najviac urýchli zákon, navždy zakazujúci NASA, vyvíjať akékoľvek nosiče, a dopravné systémy zem - leo"


I believe that deepspace manned spaceflight would be best accelerated by an act, which forbids NASA to develope any launchers or earth-leo systems forever.


alamo - 28/7/2011 - 22:28

díky
uvidíme ako dlho to tam vydrží, z dôvodov gramatickej správnosti


alamo - 28/7/2011 - 23:05

a už je to preč..
to bola rýchla debata


yamato - 29/7/2011 - 09:04

quote:
a už je to preč..
to bola rýchla debata


kam si to daval? nemas ban?


alamo - 29/7/2011 - 16:31

nedostal som ban
bolo to tu http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?board=44.0
iba tú tému zmazali.. asi chris bergin..


Conquistador - 29/7/2011 - 17:13

Amerika... vzor svetové demokracie Dlouho to téma tam nepobylo


alamo - 29/7/2011 - 17:46

ehm..
bolo to trochu (dosť) "trolovské", a predčasné http://cs.wikipedia.org/wiki/Troll_%28internet%29
o pár rokov na to prídu sami


yamato - 29/7/2011 - 18:06

http://vat.pravda.sk/zem-vesmirom-sprevadza-trojsky-asteroid-fpx-/sk_vvesmir.asp?c=A110729_091243_sk_vvesmir_p09

vida, SLS a MPCV mozno maju destinaciu


-=RYS=- - 30/7/2011 - 08:52

Posadit tam trvalou automatickou povrchovou zakladnu.
Problem je, ze se otaci a tak by musel "skakaci" robonaut natahnout kabel na druhou stranu pro druhou nataceci parabolu (druhy TRX).
Povrchova stanice (privrtala by se k povrchu, aby neodletla) by mohla udelat hluboky vrt a ziskat vzorky z jadra kamene pro naslednou analyzu v palubni laboratori. Fajn by bylo, kdyz by soucasti landeru byl dobrej optickej teleskop pro sledovani L bodu, je celkem mozny, ze v L bodech je vicero kamenu...byt malejch i do 30m.
Mozna v budoucnu by se tenhle trojan mohl osadit KPL/TPH motorama a dotlacil by se na HEO orbitu, uvnitr by se "vydlabal", vystrikal specialnima plastama-kompozitama, aby neunikl vzduch a mohla by vzniknout nejvetsi stanice, pripadne i pretlakovana lodenice...pro smontovani sond/planetoletu/druzic v teplem pohodlnem prostredi a nasledne by se lod vypustila.
Mohlo by to vypadat podobne jako v jednom z dilu StarGate-Atlantis, kde SGA tym objevi na orbite kamen a v kameni stanici s lodenici a kde vsichni lidi jsou v tom Wrejtim skladovacim zarizenim, kde na konci dilu z lodenice odleti v raketoplanu a pristanou s nim na planete.
Rekl bych, ze osazeni trojanu LH/LOX motory a dvema povrchovejma nadrzema bychom zvladli uz dnes a mit obri HEO (http://en.wikipedia.org/wiki/Low_Earth_orbit) zakladnu, pripadne na GEO (jednodussi telekomunikace) by mohla byt dobra vec.
Steny by se nechali silne 30-50m, vnitrek by se pokryl vhodnou chemickou slouceninou (neco jako nastrikanej akrylat-kompozit). Pri rotaci by to mohlo mit vlastni umelou gravitaci a hangar pro lodenici (mimo dalsich hangaru pro bezne zasobovani) by mohl mit 40m tlakove dvere s vnitrnim prostorem ve tvaru valce o prumeru 40-60m a delce 130m. To by se stavel planetolet.

Avsak asi pred pul rokem jsem cetl, ze Zeme ma jeste dalsi "mesic" o prumeru cca 5km v asi (to uz si presne nepamatuju) 3milion km vzdalenosti na zvlastni draze.
Uz nevim kde jsem to cetl, kazdopadne pred lety jsem cetl par clanku o tom, ze v L bodech Zeme-Mesic a v L bodech Slunce-Zeme by mohlo byt docela dost velkych kamenu pro vytvoreni stale (hlavne vedecke-astro) zakladny v L bode.
Predstavte si kamen o prumeru 800m v L4/5 Slunce-Zeme a na nem rada optickych teleskopu se zrcadly o prumeru 30m, s radioteleskopy o prumeru 100m az do 400GHz (submilimetrova pasma) a na dalsim kameni sada parabol/FSO pro vytvoreni telko retlanslacni druzice...to by znamenalo, ze i kdyz by se Mars schoval za Slunce, tak s nim spojeni bude nonstop. Stredisko rizeni MSL/MRO by nemuselo cekat na volne okno v kapacite DSN 70m parabol (uz ted jsou pretizene provozem a vsichni cekaji na volnou kapacitu....neco jako kdyz je v okresnim meste jen jedna BTS GSM operatora, ktera umi 14 hovoru soucasne (2 radiokanaly)...vsichni by cekali, az nekdo domluvi...viz situace okolo Vanoc a Silvestra), protoze 50m parabola trvale namirena na Mars na vsech pasmech a druha 20m parabola namirena trvale na Zem by spolu s pozemnim segmentem (na Mars z "druhe" strany) zajistilo trvale nonstop spojeni s Marsem. Ta 20m parabola by resila komplexni data z L retlanslacni stanice pro celou SOL, takze dalsi 80m parabola pro Jupiterovy sondy (nebo Saturnovy, Neptunovy atd..)..cili hlubokej vesmir by zajistila dalsi nonstop spojeni. Hlavni router na tomto telko trojanu by vse nasmeroval do te hlavni 20m paraboly (Ka/W/M pasma pro GEO telko druzice a z/do GEO <> Zem) pro nonstop spojeni se Zemi.

Nebo si predstavte mensiho trojana na jehoz povrch by se do vsech stran nainstalovalo takovejch 20 "Kepler teleskopu", v podstate by to obsahlo celej vesmir 360st dokola. Z tohoto trojana-hledace planet by mirila 15m parabola v W pasmu smerem na toho telko-trojana pro retlanslaci k Zemi. Umoznilo by to posilat nezpracovana data z tohoto super Keplera v obrovskem mnozstvi dat a tim zlepsit vedeckou praci na Zemi pri vypoctech. Dokazalo by to najit daleko vice druhejch Zemi. A pokud by jednou bylo hromada serverovych farem na bazi kvantovejch pocitacu, tak bychom druhe Zeme z 360st vesmiru nasli do 3 let temer vsechny z Mlecne drahy.

Predpokladam, ze takovehle kameny budou pro dalsi astro vyzkum klicove. Cili nikoliv je "vytezit", ale naopak je upravit jako vedecke baze. Mozna by takovej FH mohl do nitra trojana odvezt vypocetni farmu superserveru potopenou do tekuteho helia (ve vesmiru uvnitr trojana by bylo jednodussi udrzovat nizkou teplotu), aby chodili uz jen predzvejkana data.


raul - 30/7/2011 - 12:29

Asi bych neviděl objev tohoto NEO jako kdovíjakou senzaci, jak se všude tak píše. Nevím sice od kdy se koorbitální NEO asteroid už dá nazvat vyloženě typickým Trojanem, ale 2010 TK7 má stále excentricitu 0.2 a sklon 20°. Díky tomu se jeho poloha vůči Zemi pohybuje od L4 až k L3. Jsou tu samozřejmě i další koorbitální asteroidy, kvazisatelity Země jako třeba zmiňovaný 3753 Cruithne. Nebo další 'kosm.smetí' s malou excentricitou, sklonem, ale i hmotností jako 2002 AA29, 2003 YN107, 2004 GU9, 2001 GO2 a další... Pravda ale, 2010 TK7 se narozdíl od ostatních nedostává za bod L3 a nepokračuje až L5, ale vrací se zpět k L4. Čili zůstává 'jakoby' na halo orbitě SEL4, i když je to opravdu tedy obrovská orbita. Trochu mne to připadá jako další honba NASA za senzací, no ale budiž. SLS/MPCV to teď asi potřebuje

http://en.wikipedia.org/wiki/3753_Cruithne

feature=related


alamo - 7/8/2011 - 11:14

konečne vidíme odhad nákladov
http://www.spacepolitics.com/2011/08/05/report-estimates-slsmpcv-cost-at-up-to-38-billion-through-2021/
http://nasawatch.com/archives/2011/08/sls-a-rarely-fl.html
SLS a orion zožerú 38 miliárd dolárov do roku 2021

chce sa vám niekomu počítať koľko štartov EELV a falcon 9 by za to bolo?

myslím že SLS práve zabili..


Agamemnon - 7/8/2011 - 11:18

SLS zabili, keď zverejnili to schedule letov


Ľuboš - 7/8/2011 - 11:25


chce sa vám niekomu počítať koľko štartov EELV a falcon 9 by za to bolo?

myslím že SLS práve zabili..



Je to v diskusii dole pod článkom:

$38 billion would pay for the development of 14 different EELV-class launch vehicle families with a few billion dollars to spare. (The Atlas V and Delta IV cost about $5 billion total to develop, including Boeing, LockMart, and USAF investment.)

$38 billion would pay for the development of the Falcon 9 launch vehicle 97 times over. (Falcon 9 cost $390 million in total SpaceX and government investment.)

$38 billion would pay for the launch of over 125 Delta IV Heavy launch vehicles (at about $300 million each), which would put over 2.8 million kilograms of payload in LEO. That’s more mass than six International Space Stations.

$38 billion would pay for more than 16 Mars Science Lab (MSL) missions at $2.3 billion each.

$38 billion would pay for 76% of the cost of the $50 billion JSC cost estimate for Zubrin’s Mars Direct humans-to-Mars architecture.

$38 billion for a launch vehicle and a human capsule just for ETO transport is insane. There’s so much more NASA could do with that money.


alamo - 7/8/2011 - 11:31

keby to aj prešlo..
o tých desať rokov, keď sa začne riešiť čo bude stáť "vrchný segment", teda užitočné zaťaženie, a vôbec riešiť čo budú tou príšernosťou vynášať na LEO a odkiaľ na to vziať peniaze, to by bolo ešte len ródeo


-=RYS=- - 7/8/2011 - 19:03

Tak nejak se modlim, aby se do te doby zkomercionalizoval kosmicky prumysl.
Je jasne, ze zakladni vyzkum + ISS s profi kosmonautama zustat musi.
Ale je treba aby nekdo udelal pobidku pro dolovani na Mesici nebo na NEO objektech (asi asi spis, nebyl by zapotrebi lander) v ekonomicke navratnosti.
Otazkou je, kolik tun platiny, zlata je treba privezt, aby se to zaplatilo. Kolik by Dragon nakladni kabina dokazala snest na Zem tun cisteho materialu (Cina i Bolivie si zacinaji hlidat i lithium, a jen tak mimochodem v ruskych vodikovych bombach je lithium8).


Jiří Hošek - 7/8/2011 - 22:36

quote:
# SLS-1 (prosinec 2017): bezpilotní cesta kolem Měsíce.

ET-94, 3x SSME, 5-seg SRB, 5-m Delta IV Upper Stage, MPCV
Nepilotovaný oblet Měsíce, 6 dní
quote:
# SLS-2 (srpen 2021): pilotovaná cesta kolem Měsíce.

ET-139, 3x SSME, 5-seg SRB, 5-m Delta IV Upper Stage, MPCV
Pilotovaný oblet Měsíce, 6 dní
quote:
# SLS-3 (srpen 2022): pilotovaná cesta kolem Měsíce.

ET-140, 3x SSME, 5-seg SRB, 5-m Delta IV Upper Stage, MPCV
E-M L1, 2-3 týdny
quote:
# SLS-4 (srpen 2023): pilotovaná cesta kolem Měsíce.

ET-141, 3x SSME, 5-seg SRB, 5-m Delta IV Upper Stage, MPCV
E-M L1, 2-3 týdny
quote:
# SLS-5 (srpen 2024): bezpilotní test rakety s novými pomocnými motory na kapalná paliva.

ET-142, 3x SSME, liquid booster, 5-m Delta IV Upper Stage, Habitation Module
Možný odklad na 1.polovinu 2025, E-M L1, čekání na přílet MPCV (SLS-6)
quote:
# SLS-6 (srpen 2025): pilotovaná mise k asteroidu.

ET-143, 3x SSME, liquid booster, 5-m Delta IV Upper Stage, MPCV
E-M L1, spojení s Habitation Module, NEO Mission (1999 AO10)


Agamemnon - 7/8/2011 - 22:44

quote:
Kolik by Dragon nakladni kabina dokazala snest na Zem tun cisteho materialu


ak si dobre spomínam, tak návratová nosnosť dragonu je 3t


yamato - 8/8/2011 - 09:47

uz tradicne tu vypisujem moje nelichotive nazory na efektivitu "statnej" kozmonautiky, a uz tradicne sa mi vzdy niekto snazi moj nazor vyvraciat s tym, ze komercaci len vyuzivaju uz vymyslene veci, ze NASA najprv musela postavit infrastrukturu, ze komercaci su nebezpecni atd. Nikdy som nepochopil tieto argumenty, ved NASA taktiez stavia na uz vymyslenych veciach, taktiez vyuziva uz existujucu infarstrukturu, a ohladom bezpecnosti urobila pri raketoplane zopar vylozene hazardnych rozhodnuti, ale asi je to skor otazka osobnych preferencii, nez konkretnych argumentov.

Som zvedavy kedy aj ti najzarytejsi zastancovia doterajsieho sposobu kozmonautiky zmenia nazor. Ci to je uz teraz, alebo az ked si NASA za vyvoj novej rakety zapyta 100mld. dolarov a vyvoj potrva 50 rokov...


derelict - 8/8/2011 - 10:47

quote:
uz tradicne tu vypisujem moje nelichotive nazory na efektivitu "statnej" kozmonautiky, a uz tradicne sa mi vzdy niekto snazi moj nazor vyvraciat s tym, ze komercaci len vyuzivaju uz vymyslene veci...


Yamato ma pravdu. Podivejte se na historii vypocetni techniky nebo dalsich praktickych aplikaci pro prumysl. Historie se opakuje. Zezacatku jsou statni pobidky nebo vyvoj krokem dopredu, po urcite dobe jenom brzda, kterou je nutnou odhodit. NASA by udelala nejlepe, kdyby pres ni pouze tekly financni pobidky, zastitovala by standardizaci a human rating pripadne by si nechala jako pridruzenou vyrobu cisty (mozna i aplikovany) vyzkum.


Agamemnon - 8/8/2011 - 11:48

quote:
Podivejte se na historii vypocetni techniky


nemyslim, ze toto je dobra analogia... v rak. technike, na rozdiel od vyp. techniky, nebol ziaden prevratny objav, ktory by zlacnil vyrobu


yamato - 8/8/2011 - 12:04

quote:
quote:
Podivejte se na historii vypocetni techniky


nemyslim, ze toto je dobra analogia... v rak. technike, na rozdiel od vyp. techniky, nebol ziaden prevratny objav, ktory by zlacnil vyrobu


ani nemohol byt. Pozrite sa na sposob rozhodovania v NASA. Kazda nova raketa je len kopiou starsej technologie, stavanie na "osvedcenych" (rozumej zastaralych) technologiach je politikmi preferovane, naopak akekolvek riziko je vylucene (este by niekto prisiel o kreslo...). Uz aj ta mikroinovacia zo SpaceX (ze maju vlastne motory, rakety a lode, hoci nijako prevratne) je v kongrese vytrvalo torpedovana ako "neodzkusane a nebezpecne" a este donedavna sa mnohi tvarili ze to urcite nebude fungovat.


Po skonceni studenej vojny neexistuje ziadny tlak na posuvanie technologie dalej, este aj ti dvaja co mali sutazit o zakazky NASA (LM a B) vytvorili konzorcium, len nech si nemusia konkurovat. Jedina cesta ako nastartovat inovacie je konkurencia. NASA musi byt skutocne len zakaznik, odberatel sluzieb, ktory si vybera na trhu tu najlepsiu ponuku. Podotykam na trhu zlozeneho minimalne z 3-4 dodavatelov, nie z jedineho konzorcia (monopolu).
Konieckoncov vznik stanic ako ma Bigelow, ako aj realne objednavky na DragonLab od nevladnych institucii, indikuju ze pri urcitych cenach by tu bol sirsi trh nez len NASA.

Doterajsi sposob fungovania kozmonautiky silne pripomina planovane hospodarstvo, a to vratane vysledkov


derelict - 8/8/2011 - 12:29

quote:
quote:
Podivejte se na historii vypocetni techniky


nemyslim, ze toto je dobra analogia... v rak. technike, na rozdiel od vyp. techniky, nebol ziaden prevratny objav, ktory by zlacnil vyrobu


Mozna na spravnou dobu teprve cekame. Proto ta paralella. Firmy vyrabejici pocitaci stroje a statni vyzkumaky (nalevo i napravo, minim tim obe strany zelezne opony) zkousely vsechno mozne. Elektronky, rele, mechanicke obvody ... a postup byl minimalni, lepe receno pouze ve velikosti a prikonu ;o)
Objev tranzistoru a nasledna integrace umoznila vstup na trh i malym hracum, tenkrat temer nezname spolecnosti Intel a garazovkam jako Apple, Microsoft ...
Musk nepatri mezi garazovky, ale ma sanci se stat stikou rybou v rybnice plnem tlustych a linych kapru. A treba se casem nejaky ten objev podari.


yamato - 8/8/2011 - 12:51

podla mojho nazoru existuje dost napadov, ktore by boli krokom vpred, lenze vacsinou po uvodnom podvyzivenom vyskume skoncili v sufliku. V skutocnosti nepotrebujeme nejaky novy zazracny pohon, ktory by nahradil chemicke paliva. Cena paliva vobec nie je rozhodujuci faktor. Potrebujeme najst inteligentny sposob, ako dostavat vsetok svoj hardwer po starte spat na zem, v znovupouzitelnom stave. A na to staci vyriesit zopar riesitelnych problemov, ako restart a brzdenie prveho stupna, tepelna ochrana a stabilizacia druheho stupna - to nie je ziadna revolucia, ide len o co najvyhodnejsi kompromis medzi poklesom nosnosti a ochranou hardwaru.
Ak si primyslime vsetky tie raketove maglev drahy, aerospike a ine inovacie, leziace v sufliku, tak je evidentne, ze tu ide len o zlomenie "jednorazovej" paradigmy, nie o nejaky zasadny technologicky prevrat.


alamo - 8/8/2011 - 12:58

quote:
Potrebujeme najst inteligentny sposob, ako dostavat vsetok svoj hardwer po starte spat na zem, v znovupouzitelnom stave. A na to staci vyriesit zopar riesitelnych problemov, ako restart a brzdenie prveho stupna, tepelna ochrana a stabilizacia druheho stupna - to nie je ziadna revolucia, ide len o co najvyhodnejsi kompromis medzi poklesom nosnosti a ochranou hardwaru.


ale prd..
predovšetkým treba niekam letieť, s tím čo je po ruke už dnes
ak sa nikam nepoletí, "pobídka" pre inovácie nenastane


yamato - 8/8/2011 - 13:52

ak kazdy start zhlta 300 milionov len za nosic, tak v ekonomike topiacej sa v dlhu, stojacej na pokraji socialnej stability a setriacej kazdy dolar nepoletite proste nikam. Pozrite sa ako dopadlo apollo - malo ciel, malo nosic aj odskusane lode. A umrelo na naklady. Pokial nemate ekonomicky unosny sposob ako "niekam" cestovat, tak tam proste nepocestujete. Ja mam tiez milion cielov kam by som chcel cestovat, ale 30tis. za letenku na to nedam. Keby stala letenka 10tis., uz si balim kufre.


alamo - 8/8/2011 - 17:27

ide o to aby letel aspoň niekto
ak sa na niečo poskladá 10 000 ľudí, tak sa dá dosiahnuť veľa


yamato - 8/8/2011 - 17:36

ale tych ludi nedonutite skladat sa miliardy na vesmirne lety, ak nemaju co jest. Tazko im odovodnite ze treba poskladat nejaku misiu z 5 startov, z ktorych kazdy stoji tolko ze by mali co jest 10 rokov. Nemozete neriesit vysoke naklady a spoliehat sa ze niekto to zatiahne. To moze fungovat vtedy ked sa cely narod preteka s inym narodom v zbrojeni, ale v dlhodobom horizonte musite najst efektivnejsi sposob, ktory navyse produkuje bohatstvo, namiesto toho aby ho spotrebovaval.


alamo - 8/8/2011 - 18:02

tí ľudia čo nemajú čo jesť sú kto?
chcem ja od nich niečo?
nič od nich nechcem..
iba tvrdím, že ľudia čo naopak majú čo jesť, a majú aj dosť času aby venovali pozornosť vesmírnym letom, nemali by zo svojimi súkromnými túžbami otravovať štát, a rozmýšľať nad problémom ako svoje túžby zrealizovať súkromne
pretože ak sa toho aj štát ujme, akurát spotvorí niečo ako SLS
minie na to stokrát viac ako je nutné, a nič s toho nakoniec nie je

yamato chceš povedať že umieraš hladom?


yamato - 8/8/2011 - 18:09

quote:
tí ľudia čo nemajú čo jesť sú kto?
chcem ja od nich niečo?
nič od nich nechcem..
iba tvrdím, že ľudia čo naopak majú čo jesť, a majú aj dosť času aby venovali pozornosť vesmírnym letom, nemali by zo svojimi súkromnými túžbami otravovať štát, a rozmýšľať nad problémom ako svoje túžby zrealizovať súkromne
pretože ak sa toho aj štát ujme, akurát spotvorí niečo ako SLS
minie na to stokrát viac ako je nutné, a nič s toho nakoniec nie je

yamato chceš povedať že umieraš hladom?


momentalne hej, od obeda som nejedol

alamo, nechapem o co ti ide. Bavili sme sa o tom, ze SLS je predrazeny a treba lacnejsie nosice. Ja som hovoril ze cestou k zlacneniu je znovupouzitelnost. Lacne cesty na orbit by samozrejme boli pristupnejsie aj pre sukromnikov. A ty na to ze ale prd, netreba lacnejsi nosic, treba ciel. Tak ti hovorim ze ciel je nanic, ked si nemozes dovolit letenku. A ty ze ved to by platili sukromnici.
No asi tazko ak stoji start jednu miliardu...


alamo - 8/8/2011 - 18:28

koľko ľudí si mohlo dovoliť kúpiť letenku cez atlantik v roku 1927?
Lindbergh atlantik preletel, hoci si letenku dovoliť nemohol
a ľudia si letenku nemohli dovoliť ešte dlho potom
prečo teda letel cez atlantik?
chcel dokázať že je to možné
treba robiť veci ktoré sú možné už dnes, a nečakať na dobu keď si niekto bude môcť dovoliť kúpiť letenku
mimochodom Lindberghov let nijaká štátna agentúra nefinancovala, a ani výhra ktorú za to získal nestačila na pokrytie nákladov

cestou k zlacneniu je to, že to niekto urobí ako prví

[Upraveno 08.8.2011 alamo] [Upraveno 08.8.2011 alamo]


yamato - 8/8/2011 - 18:48

keby to niekomu stalo za tie peniaze, tak to uz urobi. Kedze to este nikto neurobil, treba zredukovat "tie peniaze". Drahe to bude aj tak, ale niekomu to mozno uz bude stat za to.


fritz.lochmann - 8/8/2011 - 19:07

Že to tu vôbec riešite. Svet stojí pred hospodárskou krízou, veľmoci ako USA a Maďarsko pred štátnym bankrotom, Európska únia pred rozpadom a Vy sa tu priete, kam letieť za peniaze, ktoré nateraz aj tak mimo zopár arabských šejkov nemá. A tí traja - štyria bohatí šejkovia myslím po vesmíre netúžia


alamo - 8/8/2011 - 19:15

a na fotbal peniaze stále sú.. dokonca väčšie ako na celú pilotovanú kozmonautiku do hromady..
čo také užitočné fotbal produkuje?
súťaž, riziko, napätie.. a stačí to na to aby genroval zisk

ja si myslím že vesmírne lety sú schopné vyprodukovať omnoho väčšiu dávku "toho", ako všetky profesionálne športy do hromady
pretože sledovať profesionálny šport je len únik od reality
ale sledovať vesmírny let, je "lámaním" reality

a práve toto, tam nie sú štátne agentúry schopné dodať
......................
k explozívnemu rozvoju, filmového priemyslu došlo práve počas "veľkej hospodárskej krízy", ľudia vtedy do kina neprestali chodiť ale navštevovali ho naopak ešte viac [Upraveno 08.8.2011 alamo]
ľudia chcú vidieť niečo zaujímavé, niečo čo je mimo ich dosah, chcú to vidieť "aj keby na chlieb nebolo", a práve vtedy keď je chleba málo [Upraveno 08.8.2011 alamo]


fritz.lochmann - 8/8/2011 - 19:25

alamo, alamo, si Ty ale riadny srandista, dnes si ma ozaj dobre pobavil. Nuž ale snívať nie je zakázané a sny sa občas aj vyplnia. Jules Verne chcel letieť na Mesiac v delovej guli štartujúcej z Floridy, kto by vtedy pred viac než stovkou rokov povedal, že raz odtiaľ naozaj vyštartujú ľudia k Mesiacu? Tak nech je po Tvojom, snáď sa to vyplní


alamo - 8/8/2011 - 19:28

hm.. no ja neviem, či je zámer robiť veci riskantne
a dopredu rátať s tým že niekto zomrie srandovné


yamato - 8/8/2011 - 19:41

quote:
Že to tu vôbec riešite. Svet stojí pred hospodárskou krízou, veľmoci ako USA a Maďarsko pred štátnym bankrotom, Európska únia pred rozpadom a Vy sa tu priete, kam letieť za peniaze, ktoré nateraz aj tak mimo zopár arabských šejkov nemá. A tí traja - štyria bohatí šejkovia myslím po vesmíre netúžia


problemy verejnych rozpoctov nie su problemy sveta. Sukromny sektor sedi na trilionoch volnej hotovosti. Stacilo by zopar stedrych "darov" a verejnym rozpoctom sa dost ulavi. Niektore firmy uz prejavili zaujem sa takto podielat na rieseni situacie v grecku a taliansku.


fritz.lochmann - 8/8/2011 - 19:58

quote:
... dopredu rátať s tým že niekto zomrie srandovné
Nedávno sme to tu tak trochu rozoberali v súvislosti s čínskou kozmonautikou. Rusi na riziko s tým spojené hovorievajú: Nas mnogo, číňanov je ešte viac. Slovami sovietskeho vojvodcu: Ak zomrie jeden človek, to je tragédia. Ak zomrú státisíce, to je štatistika. K výskumu vesmíru už akosi takéto riziko patrí, nad tým sa nemôžeme pozastavovať. Na druhej strane dnes sa už do rizika typu Sojuz 1 či Apollo 1 nejde. Napriek tomu sa čokoľvek môže prihodiť a s tým treba rátať. S čím sa nedá rátať, to je politická vôľa veľmocí a dostatok financií.


xchaos - 8/8/2011 - 20:35

quote:
koľko ľudí si mohlo dovoliť kúpiť letenku cez atlantik v roku 1927?
Lindbergh atlantik preletel, hoci si letenku dovoliť nemohol
a ľudia si letenku nemohli dovoliť ešte dlho potom
prečo teda letel cez atlantik?
chcel dokázať že je to možné
treba robiť veci ktoré sú možné už dnes, a nečakať na dobu keď si niekto bude môcť dovoliť kúpiť letenku
mimochodom Lindberghov let nijaká štátna agentúra nefinancovala, a ani výhra ktorú za to získal nestačila na pokrytie nákladov



já s tím naprosto souhlasím. sci-fi je jedním z nejpopulárnějších žánrů vůbec - dovede přilákat pozornost, i když jde jen o fikci.

autentický kosmický let za hranice dosavadních možností by se mohl stát skutečnou reality show, mohl by se stát stejně důležitou mediální událostí jako co já vím... olympiáda, závody formule 1

v podstatě k tomu stačí jediné: dovolit kosmonautům riskovat aspoň tolik, jako riskují piloti formule 1 ... a dovolit se i obdobným způsobem předvádět. méně člověk-budovatel komunismu, člověk-stroj, člověk-vzorný americký občan... více něco jako rocková hvězda.


alamo - 22/8/2011 - 21:03

zdá sa že STS bude stáť "trošku" viac, než "len" tých 38 miliárd
objavilo sa podozrenie že ten odhad bol veľmi optimistický
http://nasawatch.com/archives/2011/08/questions-arise.html


Ervé - 23/8/2011 - 09:36

SLS je slepá ulička. Teď je třeba uzavřít a vyhodit všechno z STS, nechat si jen klíčové technologie a lidi, a rozjet nový, efektivní systém - buď se spolehnout na Falcon Heavy, nebo postavit něco podobného. Nosič pro 150 t nemá smysl, protože není a nebude náklad, 50-60 t nosič je lepší řešení, při dvou startech dáte dohromady měsíční nebo asteroidovou misi, při 3-4 marsovskou. V roce 1927 si letenku přes Atlantik mohly koupit tisíce lidí - cesta 1. třídou na oceánských lodích stála stejně, později se dalo létat hydroplány nebo Zeppeliny.


yamato - 27/8/2011 - 12:09

http://www.nasaspaceflight.com/2011/08/boeing-complete-sls-pathfinder-tank-maf-et-operations-end/

mam dojem ze tento projekt by bola brnkacka, keby to bola cista komercia a kongres by do toho nepchal nos


Jiří Hošek - 10/9/2011 - 07:33

quote:
zdá sa že STS bude stáť "trošku" viac, než "len" tých 38 miliárd
http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=26709.msg804592#msg804592

Přispěvatel yg1968 připojil ke svému příspěvku PDF soubor, kde je vše podrobně vysvětleno.


-=RYS=- - 12/9/2011 - 17:13

Je to uplne na hlavu. Takove prahy uplne na nic.
At dokoncej Oriona a posadej ho na F9 po domluve s Muskem (mile rad to prijme), vyjde to levneji jak ATK Liberty.

Co se tyce silneho nosice, tak souhlas s tim, ze FH postacuje.
A jsem presvedcen, ze kdyz by Muskovi dali zakazku, aby 130t nosic vyrobil, tak se Musk vejde do 1mld USD za vyvoj a do 180megaUSD za start.

Mozna chteji supernosic kvuli rozmernym nakladum, ale jak uz tady se psalo, tak meli pristavit k ISS "lodenici" v ktere by se naucili svaret a dodavat "plechy" na orbitu zvladnou i soucasne nosice.

Zkratka je to spatne, jako kdyz by nejaci politici lobovali za "malou domu" nebo jako kdyz by skrz ne par financniku takto lobovalo.

Mozna by bylo nejlepsi, aby si JPL sama rozhodovala v ramci zvysenych (ne moc) financi o tom s kterou raketou poleti. Zkratka ze by JPL "obesla" snemovnu i NASA.

Pracoval jsem na magistratu Pha jako statni urednik a pri vyberku mi bylo tez "receno", ktera firma bude co delat, ale kdyz jsem nasel skutecne dostatecne levnou firmu co umi, tak to tahle firma taky dostala.
Protoze finance u teto firmy pak byly dost rozdilne a obhajitelne i v ramci meho odboru.

Je otazka jestli nekdo z JPL uredniku ma "odvahu" jit (pri dodrzeni kvality a bezpecnosti) do toho, ze "obejde" NASA.

Takova myslenkova vec:
Kdyz by byl Skylon a JPL by potrebovala dostat na LEO 6-ti tunovej "Cassini" a britove by chteli za vyneseni na LEO 1/40 toho co Boeing, tak by "statni" moloch byl neobhajitelnej.
Vlastne by Skylon prevzal 99% vsech vedeckych mimoZemnich sond z ESA, Roskosmos, JAXA atd., protoze zadnej raketovej "doutnik" by nemohl jit s cenou dolu at se Musk snazi sebe vic.

Zkratka je skoda, ze JPL nedavaj trochu vice penez a vice svobody v rozhodovani. Narizeni, ze nosic vybere NASA je dost spatne. Tak by se souokromej trh nerozjel.

Jen pro predstavu.... predstavte si trochu vymakanejsi Oppy a ted si predstavte, ze mit JPL svobodu pri rozhodovani, tak by rocne letelo 3-5 MERu na Mars.


Agamemnon - 12/9/2011 - 17:52

quote:
At dokoncej Oriona a posadej ho na F9 po domluve s Muskem (mile rad to prijme), vyjde to levneji jak ATK Liberty.


orion, ktorý poletí, je už vo výrobe... nosič bude delta iv heavy, v júli 2013... f9 ho nevynesie, je príliš ťažký


yamato - 14/9/2011 - 13:47

dnes sa chysta nejake zasadne Boldenovo vyhlasenie o SLS, predpokladam ze predstavi finalny koncept SLS (ktory aj tak uz vsetci pozname)


pospa - 14/9/2011 - 16:36

quote:
dnes sa chysta nejake zasadne Boldenovo vyhlasenie o SLS, predpokladam ze predstavi finalny koncept SLS
Tady je: http://www.nasa.gov/exploration/systems/sls/sls1.html


raul - 14/9/2011 - 17:11

quote:
dnes sa chysta nejake zasadne Boldenovo vyhlasenie o SLS, predpokladam ze predstavi finalny koncept SLS (ktory aj tak uz vsetci pozname)

Krásné a optimisticky emotivní Boldenovo vyprávění. Skoro jak pro děti.
Škoda že nemluvil i o ceně.
http://www.nasa.gov/multimedia/videogallery/index.html?media_id=111392751


Ervé - 15/9/2011 - 07:18

Může někdo shrnout v češtině pro lidi bez angličtiny nebo možnosti sledovat video?


raul - 15/9/2011 - 09:24

quote:
Může někdo shrnout v češtině pro lidi bez angličtiny nebo možnosti sledovat video?

Dávám sem svůj překlad. Nejsem ale profi překladatel, takže někteří ať tedy omluví někde ne úplně češtinářský slovosled nebo tvary...


Dnešní den je velkým dnem pro NASA. Později se připojím ke členům kongresu k velkému prohlášení o HLV. Ale chtěl bych Vám, členům rodiny NASA, si to vyslechnout nejdříve ode mne. Další kapitola příběhu amerického průzkumu kosmu byla napsána.. právě tady, právě zde.
Vybrali jsme návrh nového kosmického průzkumného prostředku, který vezme lidi daleko od Země. Toto rozhodnutí zde vytvoří vysoce kvalitní práci a poskytne základní kámen pro americké úsilí pilotovaného průzkumu kosmu. Tato nová těžká nosná raketa bude americkou nejsilnější raketou od Saturn V, která dopravila astronauty Apollo na Měsíc. Dopraví člověka na místa kam dříve nikdo neletěl, jako asteroidy, Mars a další cíle v hlubokém kosmu.
V kombinaci s kabinou pro posádku, která je již ve vývoji, komercionalizací lidských letů na LEO, rozšíření aktivit na ISS a čerstvé zaměření se na nové technologie, je tento nosič klíčem k implementaci plánů předložených prezidentem Obamou a kongresem. President Obama nás vyzval, být smělými a s velkými sny a to je přesně to co v NASA děláme.
Zatímco jsem byl hrdý na lety v raketoplánech, příští výzkumníci budou nyní moci snít o procházkách po Marsu. Rozhodnutí o tomto nosiči je kulminací dlouhých měsíců pochopitelných přezkoumávání potenciálních návrhů k ujištění se, že národ získá nejlepší možnou raketu za vynaložené investice, která není jen silnou, ale také schopnou dálšího vývoje, takže může být adaptovaná pro různé mise, tak jak budou vyvstávat příležitosti a vyvíjeny nové technologie.
Raketa bude využívat palivový systém s tekutým vodíkem a kyslíkem. RS-25D/E motory poskytnou centrální pohon a J2X je plánován pro použití v horním stupni. Bude plná a otevřená konkurence pro vývoj boosterů založených na požadovaném výkonu. Jeho první lety budou schopné vynést 70-100 tun, do doby než se dovyvine nosná kapacita 130 tun. První vývojové lety budou se současnými SRB a dalším současným hardware. To nám pomůže pohlídat náklady a provést první lety hladce.
Výběr nosiče potřebný k transportu našich astronautů za LEO je jedním z nejdůležitějších rozhodnutí která NASA udělá v tomto desetiletí. Bude vyžadovat velký závazek pro část amerického lidu. To je proč jsme si dali dost času na to, to udělat správně. Těžká práce a expertízy v NASA nás dovedly k tomuto bodu a budou rozhodující tím jak budem pokračovat ve velkých věcech, které umí dělat jen NASA. Musíme pokračovat ve vyzývání nás samých k dosažení našeho nejvyššího potenciálu.
Budoucnost je jasná pro výzkumné cesty a můžem být hrdí na tento velký krok kupředu který dnes děláme.


xchaos - 15/9/2011 - 12:06

Parametry nového nosiče jsou docela zajímavé:
http://spaceflightnow.com/news/n1109/14heavylift/

zaujalo mě, že chtějí dosáhnout docela slušné nosnosti jen se 3 motory se Shuttlu. ale je to logický krok, je to v podstatě jen varianta Shuttle-C s druhým stupněm... 3 motory v prvním stupni umožní použít existující rozestupy trysek, průměry trubek v nádržích, apod... mají to docela vymyšlené. Ares 5 byla blbost, tam by polovinu věcí museli vymýšlet od začátku.


...bo - 15/9/2011 - 12:22

But the agency plans to quickly open a competition for follow-on boosters and the first stage core will be designed to accommodate either liquid or solid-fuel strap-ons.

SpaceX by se mohl zapojit ..


...bo - 15/9/2011 - 12:26

Btw 3 miliardy ročně a 18 k datu prvního testovacího startu ...

No...


Ervé - 15/9/2011 - 12:33

Nejhorší je, že ty prachy budou sotva stačit na samotnou raketu, ale nezbyde nic na vývoj užitečného zatížení, ale o tom už jsme se bavili - raketa je prostředek dosažení vesmíru, ne cíl.


David - 15/9/2011 - 13:21

V TV zprávách říkali, že raketa má stát 10 mld a měla by být hotová v roce 17.těch 13O tun na LEO se zdá být dostačující pro let kamkoli.Nosný systém STS měl obdobnou výkonnost, jenže sám raketoplán byl vlastně balast a na LEO se nedostalo ani 20 tun.Zdá se ,že vize raketoplánu byla cestou do slepé uličky.Motory které vlastně měly při opakovaných letech mise zlevňovat, procházely po každém letu generálkou jejíž cena se příliš nelišila od ceny motorů nových, taktéž poletové opravy raketoplánu a SRB byly násobně dražší než v zadání.Znamená to že ruská/sovětská cesta byla správná.NASA vlastně přejímá strategii Energia/Buran co do nosného systému a jen vypouští kosmický kluzák a nahrazuje jej klasickou kosmickou lodí vzor Apollo.Původně jsem žehral na Obamu, že zarazil "návrat na Měsíc" oprášeným Apollem, ale měl pravdu,byl by to úkrok,tohle je jasný krok vpřed, zejména ekonomicky,skokově to zlevní dopravu 1 kg na LEO a vůbec nevadí, že je to dvacet let starý ruský/sovětský nápad.


xchaos - 15/9/2011 - 14:02

víceméně, aby bylo jasné, o čem byly tanečky Ares 5 vs. toto: jde o tu jenmnou nuanci, že se stávajícími solid boostery to požadované hmotnosti 130t nedosáhne, ale s vylepšenými kapaplinovými ano.

to umožní zredukovat počet motorů z 5-6 na 3.

a to právě zásadně mění kalkulaci reálnosti celého projektu: Ares 5 vycházel příliš těžký a předimenzovaný - příliš velké nádrže, příliš mnoho motorů, příliš mnoho paliva. To vše, aby se i při nosnosti 130t garantovak kšeft pro ATK.

toto je takové "vlk se nažere a koza zůstane celá": v podstatě je to oznámení skutečnosti, že Ares 5 tak jak byl zadaný, by nešlo postavit. (a nakonec lobbyisté tiše vylobují, že ta 130t verze se vůbec neudělá, a basta)


...bo - 15/9/2011 - 14:12

quote:
víceméně, aby bylo jasné, o čem byly tanečky Ares 5 vs. toto: jde o tu jenmnou nuanci, že se stávajícími solid boostery to požadované hmotnosti 130t nedosáhne, ale s vylepšenými kapaplinovými ano.

to umožní zredukovat počet motorů z 5-6 na 3.

a to právě zásadně mění kalkulaci reálnosti celého projektu: Ares 5 vycházel příliš těžký a předimenzovaný - příliš velké nádrže, příliš mnoho motorů, příliš mnoho paliva. To vše, aby se i při nosnosti 130t garantovak kšeft pro ATK.

toto je takové "vlk se nažere a koza zůstane celá": v podstatě je to oznámení skutečnosti, že Ares 5 tak jak byl zadaný, by nešlo postavit. (a nakonec lobbyisté tiše vylobují, že ta 130t verze se vůbec neudělá, a basta)


4 roky poběží bohatě placený vývoj a pak to stopnou ..
.a jak se tam pořád snažej nacpat SRB jako by to byl kdo ví jakej kauf ..
BDR ..


xchaos - 15/9/2011 - 15:20

tak hlavně je zjevně vtipné, že se SRB by původní zadání nesplnili...
... že ta nádrž odvozená od shuttle external tank by u Aresu 5 musela být neúnosně dlouhá, aby unesla palivo pro tolik motorů, apod. myslím Ares 5 skončil u toho, že raketu furt a furt prodloužovali a dělali pořád tlustší 2. stupeň a pořad se nemohli dostat na reálná čísla.

a navíc tohle zjevně bude man-rated, což Ares 5 neměl být.

prostě zrušení Aresu 5 zjevně nebylo politické, ale technické rozhodnut - a původní autor toho zadání by asi měl teď chodit kanálama, když to vyšlo najevo.


alamo - 15/9/2011 - 17:48

NASA prohrála. Bude mít novou raketu, po které příliš netoužila
http://technet.idnes.cz/nasa-prohrala-bude-mit-novou-raketu-po-ktere-prilis-netouzila-p6n-/tec_vesmir.aspx?c=A110915_102631_tec_vesmir_mla
" Otázkou je, co nejnovější slavná prohra NASA vlastně přinese. Na první pohled to není tak zlé: "Výroba této rakety vytvoří dobře placená pracovní místa pro Američany, udrží USA na vedoucí pozici ve zkoumání vesmíru a dodá inspiraci milionům lidí po celém světě," šíří optimismus ředitel NASA Charles Bolden.

Ne každého přesvědčil. "Mně to přijde spíš jako blbé plácnutí do vody," komentuje z Čech Antonín Vítek a dodává: "Chtěl bych jásat, ale nějak mi to nejde." Důvody jsou především finanční."

ktorí s k tomu hodí lepšie?
tento ?
alebo takýto ?


Jiří Hošek - 15/9/2011 - 23:35

quote:
...bo: Btw 3 miliardy ročně a 18 k datu prvního testovacího startu ...
David: V TV zprávách říkali, že raketa má stát 10 mld a měla by být hotová v roce 17.

Vysvětlení "rozdílu" je v PDF souboru, na který jsem dal odkaz 10.9.2011.
Na straně 8 scénáře 1 a 2 (tzv. prezidentský rozpočet - bez OFT, SLS 1 v Dec 2017 a SLS 2 až v Aug 2021): cena k Dec 2017: pozemní zařízení 2,8 mld. USD, SLS 9,4 mld. USD, MPCV 6,4 mld. USD, podfinancováno 0,2 mld. USD, celkový rozpočet 18,4 mld. USD.
quote:
Znamená to že ruská/sovětská cesta byla správná.NASA vlastně přejímá strategii Energia/Buran co do nosného systému a jen vypouští kosmický kluzák a nahrazuje jej klasickou kosmickou lodí vzor Apollo.
Nemyslím, že NASA přejímá strategii Eněrgija. Eněrgija měla náklad na boku, SLS na špici.


Ervé - 16/9/2011 - 08:21

Vypadá to líp, když v tom hradí jak MPCV, tak i raketu, taky je možné že prostě za pár let řeknou - nemá smysl vrážet miliardy na stavbu 130 t verze pro 2 starty ročně, když můžeme stávající verzí startovat 4 x ročně a ušetříme na sériové výrobě. Jenže pokud odloží lety k asteroidům a měsíci, budou platit miliardy za údržbu techniky, která nelétá. Vlastně je to Direct, nebo Ares bez steroidů, s výhodami i nevýhodami tohoto řešení. Samozřejmě náklady narostou, uvidíme co nový prezident řekne na jaře 2013 (na 90% to nebude Obama, ale republikán).


David - 16/9/2011 - 13:38

Měl jsem na mysli nosný systém, který v bezpilotní verzi vynáší jen náklad.Samozřejmě to není kopie Energie,nová raketa také nikdy neponese raketoplán v jeho původní podobě i kdyby byl upraven jako kosmický kluzák.Srovnávám to proto, že nosný systém dostane motory z raketoplánu a pokud byměl nésti nějakou jeho obdobu, pak by to byl kluzák stejně jako byl Buran a je lhostejno, zda bude na boku, či na špici systému.Domnívám se, že systém Energia/Buran/těžký náklad byl daleko variabilnější a ekonomičtější než STS,které možnost vynášet náklad v bezpilotní verzi nemělo, při každé misi musel krom nákladu vézt celý raketoplán 6x slovy šestkrát hmotnější než vlastní náklad.Toto bezprecedentní mrhání finncemi konečně skončilo a nová raketa, nejen prudce sníží náklady na vynášení nákladů na leo, ale umožní i cesty do skutečného kosmu, minimálně k Měsíci na rozdíl od STS, které bylo odsouzeno " plazit" se na hranici zemské atmosféry.


Ervé - 16/9/2011 - 13:59

Eněrgija/Buran nebyl ekonomičtější systém, důvod proč skončil, bude možná ten samý, který potká SLS - nebude co vynášet!
STS mohl vynést 29,5 t nákladu, takže 1/4 hmotnosti. Že to nikdy nevynesl je jiná věc - v NASA raději naložili 6 lidí, spoustu paliva pro manévrování a létali na vyšší dráhy s vyšším sklonem. STS měl začátkem 90. let projít celkovou generálkou pro umožnění ekonomické dopravy, k tomu ale nedošlo - NASA nedostala peníze. Vždy existovala možnost STS-C, pokud by byl náklad, ale žádný náklad nebyl.


...bo - 16/9/2011 - 14:44

quote:
Eněrgija/Buran nebyl ekonomičtější systém, důvod proč skončil, bude možná ten samý, který potká SLS - nebude co vynášet!
STS mohl vynést 29,5 t nákladu, takže 1/4 hmotnosti. Že to nikdy nevynesl je jiná věc - v NASA raději naložili 6 lidí, spoustu paliva pro manévrování a létali na vyšší dráhy s vyšším sklonem. STS měl začátkem 90. let projít celkovou generálkou pro umožnění ekonomické dopravy, k tomu ale nedošlo - NASA nedostala peníze. Vždy existovala možnost STS-C, pokud by byl náklad, ale žádný náklad nebyl.


Je to padlý na hlavu. Kosmolet k Marsu stejně bude seskládaný na orbitě z modulů a je dost jedno, jestli je tam několikrát vynese FH, Ariane, Delta H, Proton atd ...


David - 17/9/2011 - 10:13

Jenže ono vynášet co bylo ! Kdyby existoval prostředek na dopravu přes 100 tun na LEO, tak se nemusela flikovat ISS z dvaceti a méně tun vážících kousků a mohla mít průměr min 6m jako měl Skylab a nemusela interiérem připomínat kanalizační ,nebo mírněji instalační potrubí.Nehledě na to, že by se její postavení nedatovalo v desítkách let a desítkách montážních letů.Sami Sověti se touto cestou chtěli vydat, již pro nosič N-1 plánovali stanici Zvezda o váze 1OO tun, jejich Miry byla jen z nouze ctnost a totéž platí i o ISS.


Jiří Hošek - 17/9/2011 - 18:49

quote:
taky je možné že prostě za pár let řeknou - nemá smysl vrážet miliardy na stavbu 130 t verze pro 2 starty ročně, když můžeme stávající verzí startovat 4 x ročně a ušetříme na sériové výrobě. Jenže pokud odloží lety k asteroidům a měsíci, budou platit miliardy za údržbu techniky, která nelétá.
Čína uskutečňuje od roku 2003 autonomní pilotované lety lodí Shenzhou, teď se chystá vypustit malý obytný modul. Rozhodli se nečekat na zprovoznění těžšího nosiče CZ-5, jehož první let by se mohl uskutečnit v roce 2014. Proč by MPCV nemohl taky zprvu absolvovat obdobné mise, např. v L1 Z-M místo LEO?


alamo - 17/9/2011 - 19:00

"Proč by MPCV nemohl taky zprvu absolvovat obdobné mise, např. v L1 Z-M místo LEO?"

keď som sa na to pítal ja, dozvedel som sa že "lebo v bodoch L nič nie je"
teraz mám chuť povedať, sú tam potrebné informácie, ktoré tam svojou "hmotnosťou" "zakrivujú priestor"
a tie informácie, treba vyťažiť


Alex - 17/9/2011 - 19:38

quote:
Jenže ono vynášet co bylo ! Kdyby existoval prostředek na dopravu přes 100 tun na LEO, tak se nemusela flikovat ISS z dvaceti a méně tun vážících kousků a mohla mít průměr min 6m jako měl Skylab a nemusela interiérem připomínat kanalizační ,nebo mírněji instalační potrubí.Nehledě na to, že by se její postavení nedatovalo v desítkách let a desítkách montážních letů.Sami Sověti se touto cestou chtěli vydat, již pro nosič N-1 plánovali stanici Zvezda o váze 1OO tun, jejich Miry byla jen z nouze ctnost a totéž platí i o ISS.


Fajn, vystavba ISS by si teda vyžiadala 2-3 lety takeho nosiča v priebehu 2-3 rokov. Čo by vynašal potom?


Agamemnon - 17/9/2011 - 20:33

quote:
quote:
taky je možné že prostě za pár let řeknou - nemá smysl vrážet miliardy na stavbu 130 t verze pro 2 starty ročně, když můžeme stávající verzí startovat 4 x ročně a ušetříme na sériové výrobě. Jenže pokud odloží lety k asteroidům a měsíci, budou platit miliardy za údržbu techniky, která nelétá.
Čína uskutečňuje od roku 2003 autonomní pilotované lety lodí Shenzhou, teď se chystá vypustit malý obytný modul. Rozhodli se nečekat na zprovoznění těžšího nosiče CZ-5, jehož první let by se mohl uskutečnit v roce 2014. Proč by MPCV nemohl taky zprvu absolvovat obdobné mise, např. v L1 Z-M místo LEO?


hmm, od r. 1999 čína odštartovala 7 lodí Shenzou... od r.2003 (vrátane) 3 štarty... to je stále menej ako 1 štart ročne pre SLS


Jiří Hošek - 18/9/2011 - 12:51

quote:
hmm, od r. 1999 čína odštartovala 7 lodí Shenzou... od r.2003 (vrátane) 3 štarty... to je stále menej ako 1 štart ročne pre SLS
http://www.spacepolicyonline.com/pages/images/stories/SLS_budget_Integration_2011-08.pdf
Porovnejte to se scénářem č.1 a 2 na straně 5.


Agamemnon - 18/9/2011 - 14:00

quote:
quote:
hmm, od r. 1999 čína odštartovala 7 lodí Shenzou... od r.2003 (vrátane) 3 štarty... to je stále menej ako 1 štart ročne pre SLS
http://www.spacepolicyonline.com/pages/images/stories/SLS_budget_Integration_2011-08.pdf
Porovnejte to se scénářem č.1 a 2 na straně 5.


jj, ja vm... ja som tým chcel povedať, že to, čo robia číňania by nijak nezlepšilo cenu letu sls, ktorá by klesla, ak by lietali častejšie... ale ak ku svojmu 1 letu za x rokov pridajú čínsky 1 let za y rokov, tak to stále bude len 1 let za trochu menej rokov... čo vo výsledku nepomôže...

ak chcú s cenou dole, musia lietať niekoľko krát ročne...
ak sa nemýlim, tá diskusia je o tom, či je dosť nákladu pre 130t verziu, nie? tá otázka potom stále ostáva... či už urobia 1 let za 3 roky, alebo 1 let za 2 roky, tak to je jedno, imo...


David - 18/9/2011 - 17:44

Má-li se kosmonautika v oboru letů s posádkou pohnout kupředu a mít možnost skutečných letů do kosmu,min do oblasti Měsíce,je nutné mít nosič dávající ke 15O tunám na LEO.Že nosič dávající 20 tun nestačí předvedli rusové/sověti při Moon race.Jejich Proton nestačil ani pro pouhý oblet Měsíce,natož na přistání a návrat.Pilotovaná kosmonautika prostě takový nosič potřebuje a kdo jej nebude mít je odsouzen,stejně jako rusové/sověti k "plazení" či "drožkaření"-jak trefně ohodnoti výkony ruské pilotované kosmonautiky pan Putin,na LEO a nikoli dále.Z toho plyne, že nová raketa NASA mít uplatnění bude, pro menší náklady má Atlasy a Thory, které ostatně létaly stejně souběžně s raketoplánem a jejichž vývoj a modernizace stejně probíhaly,jakoby raketoplánu nebylo.Je samozřejmé, že vyvinout kosmickou loď schopnou pohybu za drahou Měsíce není jednoduché a každý to nedokáže, taková loď musí mít kompletní servis ve spojení a řízení z pozemního střediska,musí mít autonomní navigační a řídící počítačové vybavení.Takovou loď měli jen v NASA, Sojuz takovou lodí není a nikdy nebyl, proto se ostatně rusové/sověti neodvážili s ní ani k pouhému pasivnímu obletu Měsíce.Kdo kosmickou loď schopmou pohybu ve vzdáleném kosmickém prostoru , min za drahou Měsíce,nemá, tak ten opravdu nemá vhodné užitečné zatížení pro raketu s nosností 15O tun na LEO ,což mohl být i případ Eněrgie.To není případ NASA,která takovou Loď -Apollo již měla a není problém její modernizovanou verzi postavit a provozovat.Znamená to potvrzení náskoku NASA před ostatním světem,který již jednou demonstrovala při závodu na Měsíc a který se jakoby rozplynul při projektu " mezinárodní" ISS.


yamato - 18/9/2011 - 19:07

nechcem vam kazit radost, ale udrzatelnost pilotovanych letov za LEO za pomoci mamutich jednorazovych viacstupnovych nosicov uz bola demonstrovana pri apolle. Takto to proste nejde, je to ekonomicky nonsens a vydrzi to iba tak dlho, pokial vydrzi politicka vola platit miliardy za start a zdovodnovat to danovym poplatnikom s nulovym zapalenim pre vedu.
Buducnost asi patri mensim znovupouzitelnym nosicom, ci uz viacstupnovym, alebo jednostupnovym typu skylon, spolu s orbitalnymi palivovymi stanicami. Ameriku by tiez nikto nekolonizoval, ak by plachetnica musela niest zasoby na komplet niekolkorocnu plavbu, a na zaver by sa zahodila.


Jiří Hošek - 18/9/2011 - 23:07

quote:
Má-li se kosmonautika v oboru letů s posádkou pohnout kupředu a mít možnost skutečných letů do kosmu,min do oblasti Měsíce,je nutné mít nosič dávající ke 15O tunám na LEO.Že nosič dávající 20 tun nestačí... Kdo kosmickou loď schopmou pohybu ve vzdáleném kosmickém prostoru , min za drahou Měsíce,nemá, tak ten opravdu nemá vhodné užitečné zatížení pro raketu s nosností 15O tun na LEO... .To není případ NASA,která takovou Loď -Apollo již měla a není problém její modernizovanou verzi postavit a provozovat.
Otázka, kterou nastolil Ervé, a později připomenul Agamemnon, je trochu jiná: zda bude náklad, který ospravedlní výdaje v řádu miliard dolarů na stavbu 130 t verze SLS, když už budou mít k dispozici výkonnou 70t verzi SLS, která také dokáže vynést MPCV [aneb jak říkáte - modernizovanou verzi Apolla] vynést za LEO. Nebavíme se tady o hodnotě 150 tun na LEO versus 20 tun, ale 130 tun vs. 70 tun.
Je to ohromně zajímavá otázka, sám jsem o tom teď přemýšlel dvě hodiny. A to ještě vstupuje do hry možnost 100t verze s kapalinovými boostery.


Ervé - 19/9/2011 - 07:52

Osobně si myslím, že nemá smysl vyvíjet větší raketu, dokud stará, řekněme o 70 t nosnosti jako je SLS 1 (pro MPCV) nebo 53 t Falcon Heavy (pro Dragon) nestartují příliš často - tím myslím víc než 12 startů ročně. Teprve potom má podle mně smysl řešit větší nosič a jeho problémy s rampou, logistikou, přepravou atd. Pro stálou základnu na Měsíci (2 pilotované mise + zásoby) stačí 6 startů Falconu Heavy ročně, 1 vynese náklad k ISS (nebo začne stavět novou stanici) a 2-3 vynesou misi k asteroidu, dává mi to 9-10 startů FH ročně, takže větší nosič nepotřebuju. K Měsíci se poletí kdo-ví kdy, takže i těch 6 startů je sporných - zůstávají 4 starty ročně, to je na hraně využitelnosti. Pokud by se rozjel Měsíc, může se už vyplatit zachraňovat 1. stupně Falconu Heavy. Nejdřív ale musíte vyhlásit, kam a kolik tun chcete dostat a zajistit pro to finance, a potom můžete řešit jak ho tam nejlíp dostat. SLS je snaha Kongresu udržet pracovní místa v zastaralém průmyslu, částečně vzniklém už za Apolla a dovršeném v 70. letech. Evropa by měla uzavřít smlouvu se SpaceX na letech ESAnautů Dragonem a vývoj soustředit na Skylon. Pokud nebude vycházet, připojit ke Skylonu booster a la SRB nebo Bajkal jako mezistupeň (křídlo+startovní podvozek+část nádrží+motory nutné pro start), než bude technologie na úrovni ideálního Skylonu.


M: - 19/9/2011 - 10:04

Dobra poznamka...

To by ma aj mna zaujimalo, ci skylon, rata s v pripade "nutnosti" s nejakym boosterom...


yamato - 19/9/2011 - 10:46

nerata ani len s pomocnym katapultom pri starte, REL sa rozhodlo, ze narast vykonu za tie komplikacie nestoji. Ak by sa pouzil booster, bud by bol tak maly, ze by nestal za tie komplikacie, alebo tak velky, ze skylon by musel startovat uplne inak (asi vertikalne), a to uz by bol uplne iny projekt.


David - 19/9/2011 - 10:56

Lety posádky na LEO NASA provádět s novou raketou nebude, vždyť je bude provádět v americe soukromý sektor.Nová raketa bude sloužit pro lety posádky do vzdáleného prostoru, tedy k Měsíci,asteroidu ev. k Marsu.Také by bylo načase postavit na bázi iontového pohonu v kombinaci s jaderným zdrojem proudu rychlejšího poutníka do mezihvězdného prostoru.5O tun těžká sonda by mohla, dle mého odhadu dejme tomu za deset let zrychlit na takových 5O-7O km/vt vůči Slunci.


Alchymista - 19/9/2011 - 10:58

V prípade, že by "skylon" musel štartovať vertikálne, s pomocou "bajkalov", stratil by zrejme zmysel aj samotný motor Sabre - proste by bol zbytočne komplikovaný a dal by sa nahradiť klasickým kvapalinovým motorom spúšťaným vo výške, kde mal Sabre prejsť na čisto raketový režim (alebo pri odpojení "bajkalov"). Lenže tým by padol aj jeho hlavný tromf - schopnosť operovať z "klasických" letísk.


Ervé - 19/9/2011 - 12:01

Počítal sem s klasickým, letištním startem - pomocný motor by opravdu byl jen pomocný. Když si vezmu, kolik váhy tvoří podvozek pro start (2-4% startovní váhy stroje!) - pro start z letiště to při 270 t máte 5,5-11 t, které taháte na oběžnou dráhu a zpátky, a přitom to pro přistání 50 t prázdné rakety nepotřebujete (tam vám stačí 1-2 t podvozek). Oddělování při nižších rychlostech, kde to bude jednodušší, pomocný, klidně proudový motor (nebo třetí Sabre) s nádrží a hlavním podvozkem pak přistanou na původním letišti. Na Skylonu by pak byla jen příďová noha využitá pro start, pro přistání doplněná lehkými, malými pomocnými kolečky, které zase při startu můžou fungovat jako propojovací prvek mezi Skylonem a startovním boosterem. Může to být komplikace, ale při případném neřešitelném nárůstu hmotnosti to může významně pomoct. Zkrátka moje inženýrské ego mi furt hlásí, že Skylon je dnes technicky nerealizovatelný a já se snažím to nějak vyřešit. Možná mám špatné vstupní informace, a tak se těším, až mě realita přesvědčí, že to jde.


Agamemnon - 19/9/2011 - 12:04

quote:
Počítal sem s klasickým, letištním startem - pomocný motor by opravdu byl jen pomocný. Když si vezmu, kolik váhy tvoří podvozek pro start (2-4% startovní váhy stroje!) - pro start z letiště to při 270 t máte 5,5-11 t, které taháte na oběžnou dráhu a zpátky, a přitom to pro přistání 50 t prázdné rakety nepotřebujete (tam vám stačí 1-2 t podvozek). Oddělování při nižších rychlostech, kde to bude jednodušší, pomocný, klidně proudový motor (nebo třetí Sabre) s nádrží a hlavním podvozkem pak přistanou na původním letišti. Na Skylonu by pak byla jen příďová noha využitá pro start, pro přistání doplněná lehkými, malými pomocnými kolečky, které zase při startu můžou fungovat jako propojovací prvek mezi Skylonem a startovním boosterem. Může to být komplikace, ale při případném neřešitelném nárůstu hmotnosti to může významně pomoct. Zkrátka moje inženýrské ego mi furt hlásí, že Skylon je dnes technicky nerealizovatelný a já se snažím to nějak vyřešit. Možná mám špatné vstupní informace, a tak se těším, až mě realita přesvědčí, že to jde.


na katapult/pomocnu raketu sa niekto (myslim, ze dokonca to bol yamato) pytal na NSF fore... tam to prepocitali a odpovedali (nvm, ci nie hempsell), ze je ta uspora velmi mala... alebo tak nejak to vyslo... snad si yamato pamata lepsie... pripadne to vecer pohladam tam a prelozim...


yamato - 19/9/2011 - 12:07

no, REL si myslia ze to realizovatelne je, a ESA si to mysli tiez. Stoji za pokus to realizovat v povodnej, jednostupnovej, letiskovej verzii. Akekolvek dodatocne blbosticky kazia povodny ucel projektu - zjednodusit a zlacnit pristup na LEO. Len obycajne pripojenie boostra je praca pre vysokokvalifikovanych odbornikov na mnoho clovekohodin.

Takze ak sa skylon dostane na orbit aj s tym tazkym podvozkom, treba ho tam nechat. Ide o ekonomiku. Ak by islo iba o orbit, tak na to rakety mame a netreba nic riesit.


admin - 20/9/2011 - 12:34

quote:
Původně jsem žehral na Obamu, že zarazil "návrat na Měsíc" oprášeným Apollem, ale měl pravdu,byl by to úkrok,tohle je jasný krok vpřed, zejména ekonomicky,skokově to zlevní dopravu 1 kg na LEO a vůbec nevadí, že je to dvacet let starý ruský/sovětský nápad.


Nezlevní. Nakonec vůbec nezlevní.
Navíc raketa nemá smysl, pokud nebude jasný cíl/program/náklad. A tedy nemá smysl. Nehledě na to, že konkurenční raketa s nosností 50 tun má stát 100M$...
Celé to je je pořád jen snaha zaměstnat ATK ze strany Kongresu.

quote:
Jenže ono vynášet co bylo ! Kdyby existoval prostředek na dopravu přes 100 tun na LEO, tak se nemusela flikovat ISS z dvaceti a méně tun vážících kousků a mohla mít průměr min 6m jako měl Skylab a nemusela interiérem připomínat kanalizační ,nebo mírněji instalační potrubí.


Kolik by to dělalo startů? 3? 4? A nic. Tzn., že náklad fakticky nebyl. Raketa s frekvencí startů jednou za několik let je raketa bez nákladu.
Logičtější je postupný vývoj nosičů, které by startovaly mnohem častěji, viz http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&tid=1436&pid=55537#pid55537 (v té době jsem samozřejmě nevěděl, že Musk chystá překvápko)


quote:
Evropa by měla uzavřít smlouvu se SpaceX na letech ESAnautů Dragonem a vývoj soustředit na Skylon. Pokud nebude vycházet, připojit ke Skylonu booster a la SRB nebo Bajkal jako mezistupeň (křídlo+startovní podvozek+část nádrží+motory nutné pro start), než bude technologie na úrovni ideálního Skylonu.


Jako dobrý mezikrok bych viděl sestavu Herakles s podvěšeným Skylonem(MAKS na zádech Mriji je velký problém).


Alchymista - 20/9/2011 - 14:28

Herakles zatiaľ existuje len ako koncept a "ideový" model. Aby skutočne vzlietol, potrebovali by do tohoto projektu superťažkého dopraváku napumpovať aspoň tak miliardu - či tri. Ale súhlasím, oddelenie nákladu prostým odhodením je rozhodne lepšie riešenie ako štart z "chrbtu". A samozrejme bezpečnejšie.

Ohľadne nosičov triedy 50-70-100-150 ton
Pokiaľ je k dispozícii nosič v triede 20-30 ton, nemajú ZATIAĽ superťažké nosiče príliš význam. Väčšina potenciálnych nákladov sa dá rozdeliť na menšie kúsky, tak, aby sa jednotlivé diely vmestili do daného limitu nosnosti a väčší celok sa z nich zostaví až na orbite. Je to síce drahé riešenie, ale pravdepodobne lacnejšie ako supernosič využívaný len občas, s dlhými intervalmi medzi letmi.

Ale ak vznikne potreba dostať hore "náklad, ktorý sa nedá rozdeliť na kúsky" - napadá ma jedine výkonný jadrový reaktor, supernosič sa bude musieť postaviť tak či tak, aj keď bude slúžiť pre lety len raz za niekoľko rokov. Ak ale už bude k dispozícii, náklad sa preň nájde aj častejšie.

Alfou a omegou v budúcnosti superťažkých nosičov je otázka, pre aký program majú vlastne slúžiť.
IMHO význam majú len v prípade "dostatočne častých" letov k Mesiacu (stála alebo polostála základňa) a pri budovaní stálych inštalácií na orbite, na Mesiaci alebo dokonca ďalej (Mars, asteroidy...).


yamato - 20/9/2011 - 15:34

dilema medzi lahsimi, casto lietajucimi nosicmi, a tazkym nosicom lietajucim raz za rok sa da vyriesit pomocou konstrukcie, ktora by poskladala tazky nosic zvazkovanim tych lahsich. LM nieco take navrhoval so svojou Deltou, ale bol to len nacrt. Prvy stupen by bol tvoreny zvazkom prvych stupnov DeltyIV. Nieco podobne ako prvy stupen Saturnu1.
SpaceX v podstate takto uvazuje, pretoze jej FH nie je nic ine nez F9 s troma prvymi stupnami. Vyrobna linka je ta ista, personal je ten isty, fixne naklady sa rozratavaju na vsetky starty. Teoreticky je jedno, ci mate rocne 10 startov F9 a jeden start FH, alebo 5 startov FH a 5 startov F9...


Agamemnon - 20/9/2011 - 17:08

quote:
dilema medzi lahsimi, casto lietajucimi nosicmi, a tazkym nosicom lietajucim raz za rok sa da vyriesit pomocou konstrukcie, ktora by poskladala tazky nosic zvazkovanim tych lahsich. LM nieco take navrhoval so svojou Deltou, ale bol to len nacrt. Prvy stupen by bol tvoreny zvazkom prvych stupnov DeltyIV. Nieco podobne ako prvy stupen Saturnu1.
SpaceX v podstate takto uvazuje, pretoze jej FH nie je nic ine nez F9 s troma prvymi stupnami. Vyrobna linka je ta ista, personal je ten isty, fixne naklady sa rozratavaju na vsetky starty. Teoreticky je jedno, ci mate rocne 10 startov F9 a jeden start FH, alebo 5 startov FH a 5 startov F9...


just for fun... pomocou výpočtov tu z kosma - aby sme využili skladanie lega FH s horným stupňom z Ariane V dáva vyše 75t na LEO
ja vm, ja vm... toto je sci-fi [Edited on 20.9.2011 Agamemnon]


...bo - 20/9/2011 - 17:28

quote:
quote:
dilema medzi lahsimi, casto lietajucimi nosicmi, a tazkym nosicom lietajucim raz za rok sa da vyriesit pomocou konstrukcie, ktora by poskladala tazky nosic zvazkovanim tych lahsich. LM nieco take navrhoval so svojou Deltou, ale bol to len nacrt. Prvy stupen by bol tvoreny zvazkom prvych stupnov DeltyIV. Nieco podobne ako prvy stupen Saturnu1.
SpaceX v podstate takto uvazuje, pretoze jej FH nie je nic ine nez F9 s troma prvymi stupnami. Vyrobna linka je ta ista, personal je ten isty, fixne naklady sa rozratavaju na vsetky starty. Teoreticky je jedno, ci mate rocne 10 startov F9 a jeden start FH, alebo 5 startov FH a 5 startov F9...


just for fun... pomocou výpočtov tu z kosma - aby sme využili skladanie lega FH s horným stupňom z Ariane V dáva vyše 75t na LEO
ja vm, ja vm... toto je sci-fi [Edited on 20.9.2011 Agamemnon]


http://en.wikipedia.org/wiki/Raptor_(rocket_stage)

http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=22601.120


Agamemnon - 20/9/2011 - 18:05

quote:
quote:
quote:
dilema medzi lahsimi, casto lietajucimi nosicmi, a tazkym nosicom lietajucim raz za rok sa da vyriesit pomocou konstrukcie, ktora by poskladala tazky nosic zvazkovanim tych lahsich. LM nieco take navrhoval so svojou Deltou, ale bol to len nacrt. Prvy stupen by bol tvoreny zvazkom prvych stupnov DeltyIV. Nieco podobne ako prvy stupen Saturnu1.
SpaceX v podstate takto uvazuje, pretoze jej FH nie je nic ine nez F9 s troma prvymi stupnami. Vyrobna linka je ta ista, personal je ten isty, fixne naklady sa rozratavaju na vsetky starty. Teoreticky je jedno, ci mate rocne 10 startov F9 a jeden start FH, alebo 5 startov FH a 5 startov F9...


just for fun... pomocou výpočtov tu z kosma - aby sme využili skladanie lega FH s horným stupňom z Ariane V dáva vyše 75t na LEO
ja vm, ja vm... toto je sci-fi [Edited on 20.9.2011 Agamemnon]


http://en.wikipedia.org/wiki/Raptor_(rocket_stage)

http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=22601.120


jj ja vm... má to peknú nosnosť


yamato - 20/9/2011 - 19:09

raptor mi nikdy nebol pochuti. Zakladnou myslienkou F9 bolo pouzit co najviac rovnakych dielov. Motor na prvom a druhom stupni je viacmenej ten isty, druhy stupen je skratena verzia prveho. Tie iste linky, tie iste vyrobne postupy, ten isty personal. Vodikovy stupen potrebuje inu linku, iny postup a iny personal. Naklady mozu ist len hore.


Agamemnon - 20/9/2011 - 19:41

quote:
raptor mi nikdy nebol pochuti. Zakladnou myslienkou F9 bolo pouzit co najviac rovnakych dielov. Motor na prvom a druhom stupni je viacmenej ten isty, druhy stupen je skratena verzia prveho. Tie iste linky, tie iste vyrobne postupy, ten isty personal. Vodikovy stupen potrebuje inu linku, iny postup a iny personal. Naklady mozu ist len hore.


nj, len bez toho LH2 stupňa (jeho Isp) budú mať problém s nosnosťou, hlavne ak pôjdu ďalej ako na LEO...


yamato - 20/9/2011 - 20:05

pokial viem FH pocita nazaciatok s kerosinovym motorom, a ta nosnost pre BEO postacuje Ak by chceli viac, vyplati sa uz skor FXX...


Agamemnon - 20/9/2011 - 20:28

quote:
pokial viem FH pocita nazaciatok s kerosinovym motorom, a ta nosnost pre BEO postacuje Ak by chceli viac, vyplati sa uz skor FXX...


FH má mať rovnaký US ako F9...
ten argument s horným stupňom ariane nestačí? kvôli Isp US strácajú nosnosť, hlavne na GTO a ďalej... [Edited on 20.9.2011 Agamemnon]


yamato - 20/9/2011 - 20:40

quote:
quote:
pokial viem FH pocita nazaciatok s kerosinovym motorom, a ta nosnost pre BEO postacuje Ak by chceli viac, vyplati sa uz skor FXX...


FH má mať rovnaký US ako F9...
ten argument s horným stupňom ariane nestačí? kvôli Isp US strácajú nosnosť, hlavne na GTO a ďalej... [Edited on 20.9.2011 Agamemnon]


stale sa tocime okolo nosnosti ako okolo svateho gralu. SpaceX ma za ciel revoluciu v cenach, nie v nosnosti. Vodikovy stupen cenu zdvihne.


...bo - 20/9/2011 - 20:53

quote:

stale sa tocime okolo nosnosti ako okolo svateho gralu. SpaceX ma za ciel revoluciu v cenach, nie v nosnosti. Vodikovy stupen cenu zdvihne.


Tak zdá se, že SpaceX vývoj Raptoru minimálně zvažuje.
Uvidíme co bude.


Agamemnon - 20/9/2011 - 21:23

quote:
quote:

stale sa tocime okolo nosnosti ako okolo svateho gralu. SpaceX ma za ciel revoluciu v cenach, nie v nosnosti. Vodikovy stupen cenu zdvihne.


Tak zdá se, že SpaceX vývoj Raptoru minimálně zvažuje.
Uvidíme co bude.


spacex raptor už vyvíja, afaik... [Edited on 20.9.2011 Agamemnon]


Agamemnon - 20/9/2011 - 21:24

quote:
quote:
quote:
pokial viem FH pocita nazaciatok s kerosinovym motorom, a ta nosnost pre BEO postacuje Ak by chceli viac, vyplati sa uz skor FXX...


FH má mať rovnaký US ako F9...
ten argument s horným stupňom ariane nestačí? kvôli Isp US strácajú nosnosť, hlavne na GTO a ďalej... [Edited on 20.9.2011 Agamemnon]


stale sa tocime okolo nosnosti ako okolo svateho gralu. SpaceX ma za ciel revoluciu v cenach, nie v nosnosti. Vodikovy stupen cenu zdvihne.


aj cenu za kg?


yamato - 20/9/2011 - 22:57

quote:
quote:
quote:
quote:
pokial viem FH pocita nazaciatok s kerosinovym motorom, a ta nosnost pre BEO postacuje Ak by chceli viac, vyplati sa uz skor FXX...


FH má mať rovnaký US ako F9...
ten argument s horným stupňom ariane nestačí? kvôli Isp US strácajú nosnosť, hlavne na GTO a ďalej... [Edited on 20.9.2011 Agamemnon]


stale sa tocime okolo nosnosti ako okolo svateho gralu. SpaceX ma za ciel revoluciu v cenach, nie v nosnosti. Vodikovy stupen cenu zdvihne.


aj cenu za kg?


to je dobra otazka, priznam sa ze neviem. Povodna filozofia bola co najviac unifikovanych dielov. Moznoze sa medzicasom zamysleli a vyslo im to inak.


martinjediny - 21/9/2011 - 08:40

Vsetci viete, ze 1 liter vody na orbite stoji cez 4000 EUR.
A od toho odvinte aj cenu vodikoveho stupna.

Ak RP/LOX stupen stoji na rampe 180 USD/kg rakety a 1 kg rakety vynesie 0,032kg na LEO
Ak vodikova stupen stoji na rampe 420 USD/kg a 1kg rakety vynesie 0,044 kg na LEO.

takto celostupnovo sa vodik nemoze oplatit.

Ale 1kg vyneseny na orbitu uz stoji 4000 USD a tedaaj pomer LH a RP motorov je 4180 USD : 4420 USD. Tu uz je rozdiel zanedbatelny.

A ak by som z orbity zrychloval rovnako ako pre LEO,
Potom uz je vyneseny rozdiel 0,032 a 0,042 zaujimavy. navyse bez gravitacnych strat nosnost vodikoveho stupna ide cez 0,062kg/kg stupna, zatial co RP len 0,38kg /kg stupna.

Stupen medzi prvym a LEO bude "medzi"
Jednoznacne ma zmysel hovorit o hornych stupnoch LH. Ak sa mysli Mars vazne, tak ...


-=RYS=- - 22/9/2011 - 08:31

Takovej dotaz Martine.
Kdyz by se zmodernizoval Saturn5 do dnesni doby, kde mezi modernizaci bude i to, ze posledni treti stupen (tez i Skylab..v tom pripade Saturn5 mel jen 2 stupne, ktere vynesli Skylaba) by byl vodikovej extra vykonej s uzavrenym cyklem vyuzivajici kazdy kousek paliva/okyslicovadla.
Jak by to mohlo vypadat s mnozstvim kg k Mesici a k Marsu, pripadne kdyz by i druhy stupen byl vodikovej.

Cili ma otazka zni, kolik by takovej S5 vynesl na LEO, Mesic a Mars kdyz by byl jen treti stupen vodikovej a kdyz by byl druhy + treti stupen vodikovej.

A druha otazka zni jak by to vypadalo s cenou.
Nemam jen na mysli cenu kg na LEO, mam tim hlavne na mysli jak to vypada celkove s cenou LEO/Mesic/Mars. Cili porovnani ceny startu na LEO/Mesic vs ceny startu na LEO/Mesic/Mars kdyz by byl posledni stupen vodikovej a jak by to vypadalo, kdyz by druhy i treti stupen byl vodikovej.

Co se tyce te modernizace, mam tim na mysli nejenom zmenseni (odlehceni) veskere elektroniky/radia-radaru-telemetrie, ale tez AKU a technologie materialu konstrukce nosice. Vice vyuziti kevlaru a uhlikovejch kompozitu, vcetne nejnovejsich metod udrzeni kryogeni techniky pro vodik, protoze pro LOX tam stejne musel byt uz predtim.
Podle meho kdyz dokazal S5 tenkrat vynest 110t/LEO, tak moderni S5 (jeste bez vodiku) by mohl vynest 122t/LEO a s vodikem 130t (jen 3 stupen LH) ci 160t (2+3 stupen LH/LOX).

Si rikam, co by to udelalo s lehkou sondou ala New Horizont, kdyz by ji az z LEO roztlacil treti vodikovy (stale plne nadrze bez rezapaleni, treti vodikovy stupen by dotlacil jen prvni a druhy stupen) stupen, pripadne kdyz by byl vodikovej motor takovej, co by horel hooodne dlouho nez by se vycerpal vodik (vulcan), kde by se preferovala dlouha doba vyhoreni pred okamzitym vykonym spalenim.
Co myslite, mohlo by to udelat i 30km/s ?


M: - 22/9/2011 - 11:25

quote:
Co myslite, mohlo by to udelat i 30km/s ?


Takmer i mohlo.
LH stupen s malickym motorom t.j. cca 1/10 - 1/100 klasickeho, bez aerodynamickych krytov, s aktivnym chladenim nadrzi o hrubke vnutorneho stitu 0,2mm a vonkajsieho 0,1mm ...
myslim, ze C tu moze ist vysoko nad 50, ln50=3,9
3,9x4500=17600
plus 8- 10000 z prvych dvoch stupnov a sme takmer na 30 + 30 rychlost Zeme = 60
60 + par drobnych pri Jupiteri...

Kam chces letiet?


Radek Valkovič - 22/9/2011 - 11:51

Nemohlo by to udělat 30 km/s. Se všemi úsporami váhy moderní konstrukcí se nedostanene nad C=20 pro stupeň (bez UZ), reálně i s lehkým nákladem tak na C=15, přitom cena stupně bude šíleně vysoká, protože nic takového neexistuje, získaná dv tak 12 km/s - celkem 20 km/s - dostatečné pro rychlé lety po Sluneční soustavě.
to Rys - kdyby se zmodernizoval Saturn 5, mohla by nosnost stoupnout na vámi uváděné hodnoty, ale kdo by to platil? Dalo by se ušetřit na spoustě věcí - adaptéru, elektronice atd. Použití výkonnějších motorů má tu nevýhodu, že s růstem Isp roste i hmotnost motoru - např. u nového J-2X sice narostl impulz, ale hmotnost vzrostla natolik, že jen vyrovnala celkový výkon motoru J-2S navrženého a vyvinutého na konci 60. let - takže vychvalovaný moderní J-2X má malou výhodu nad 45 let starým J-2, nemá ale žádnou významnější výhodu nad 40 let starým motorem J-2S.


M: - 22/9/2011 - 13:38

quote:
Nemohlo by to udělat 30 km/s. Se všemi úsporami váhy moderní konstrukcí se nedostanene nad C=20 pro stupeň (bez UZ), ...

To plati len pre stupne startujuce zo Zeme.
Ale je fakt, ze UZ sam zaratal symbolicke. Ale ak by podstatnou bola rychlost...

Trvam vsak na tom, ze orbitalny modul pri konstrukcii na hrane, ale s realne a s "bezne" dostupnymi prostriedkami, a aktivnou podporou nizsisch stupnov moze ist cez C=50.

(napr. pri projekte mikro rakety som strcil pod multifunkcny aerodynamicky kryt este aj cely druhy stupen)

btw. mylsim, ze C=50 muselo tu na fore udriet do oci kazdemu. To je udaj, jak z ineho sveta. Lenze LEO je iny svet a toto je jedna z jeho vyhod.


AD RYS:
porovnaj si moj udaj 17,6km/s s technologiou na hrane, s Radkovym 12km/s bezne dostupnym. v konecnom sucte orbitalnej rychlosti a rychlosti Zeme tak bojuje neisty vysledok s istym v pomere 60km/s : 55km/s.

Ja byt managerom sondy, urcite by som vsadil na Radkovych 55km/s


yamato - 22/9/2011 - 14:50

ja byt managerom vesmirneho vyskumu, postavim niekolkokilometrovy maglev na mesiaci, a mozem sa kaslat na nejake stupne a C-cka. Kolko Dv potrebujem, tolko prudu tam pustim, a ked potrebujem fakt vela, pockam na mesacnu noc. Kryogenne teploty a supravodivost zadarmo, no nekup to A prazdne pristavacie stupne by som tym strielal spat na zem


-=RYS=- - 24/9/2011 - 17:20

Pochopitelne maglev je maglev a je jedno jestli na Mesici nebo na 300 metrovem kameni (ten druhy "Mesic").

Mel jsem spise na mysli ekonomicke vyuziti potencialu pasu asteroidu mezi Marsem a Jupiterem pro ziskavani vody (LH/LOX).
Dnes zatim ne, ale rekneme za 25 let by uz mohl fungovat pocatecni dulni vesmirny prumysl kde F10 posle tezebni automatizovanou stanici k jadru komety v tomto pasu a "nasaje" mnozstvi vody do sbernych vaku (skrze filtraci...jen cistou vodu) o objemu 10ti plaveckych bazenu, aby posleze zpetna automatizovana lod (nebo jen "reaktor" v casti komety co tavi vodu na paru a para je v tomto pripade reaktivni pohon smerem k LEO) dopravila tak velke mnozstvi vody na LEO, ze 1kg vody nebude za 4000USD, ale jen za 200USD.

Predstavte si modelovou situaci.
Zaplatim Muskovi, aby pri 3 startech FH mi vynesl soulodi (smontuje se na LEO..treba u ISS) a nasledne poslu tento planetolet (automaticka dulni stanice+filtracni stanice+tanker co posila "domu" jednou za rok 10 bazenu vody a aby tento automatizovany tezebni robot-lod mohla fungovat mnoho let... jednou za rok za ni zaslu nakladak se sbernejma vakama a motorem s nadrzema ... LOX+LH pro motory se ziska misten z dulni multifunkcni stanice) do soustavy mezi Mars a Jupiter, aby mi jednou za rok zasilal na LEO 10 bazenu vody.

To by hodne zamavalo s kosmickym prumyslem a vyzkumem, kdyz bych pri tretim startu FH dostal na drahu podobnou ISS svou palivovou stanici-lodenici-prestupni stanici, vcetne obytneho modulu pro personal (staci 2 lidi rotujici jednou za 6 mesicu).

Nedokazu to spocitat presne, ale odhaduji, ze cena vody (LH+LOX) by byla urcite mensi nez 4000USD a mohlo by to rozjet skutecne vesmirne zavody.
JPL by mohla poslat 10tun tezkou druzici Uranu s 10 landerama pro mesice Uranu vcetne 10-15 malejch druzic pro mesice Uranu, ktere se oddeli az po navedeni tezke druzice okolo Uranu.
Tahle 10 tun tezka supersonda by nabrala LOX/LH z me palivove stanice.

Otazka tedy zni, bylo by levnejsi navynaset tezkou sondu k (treba) Uranu po castech vcetne "zvlast" LH a "zvlast start LOX" a na LEO to smontovat nebo to vystrelit pri jedne FH, zaparkovat u LEO pumpy a odstartovat z LEO smer Uran pomoci vodikovejch motoru. Pricemz se nesmi zapomenout na to, ze kryogeni O a H na LEO dlouho nevydrzi, takze behem sestavovani sondy by muselo palivo cekat ve specialnich LEO nadrzich s kryogeni jednotkou, ktera by se pote vyhodila.

U me "LEO pumpy" by si kazdy natankoval co potrebuje...jen palivo a okyslicovadlo bez pomocnejch kryogenich agregatu, bez pomocnejch kryogenich nadrzi z kterych by se potom muselo palivo/okyslicovadlo slozite prelejt do provoznich nadrzi u motoru tezke sondy.

Osobne mi pripada mnohem levnejsi si jen natankovat u LEO benziky.
To nemluvim o moznosti eventualne podruhe natankovat v soustave pre Jupiterem. Mensi motory s vaky s vodou a kryogeni jednotkou by mohlo byt v pohyblive konstrukci u Jupitera pro dalsi dotankovani a zapaleni motoru podruhe. Je jasne, ze manevr pridokovani a nasledne oddokovani by byl slozity, ale mozny. Takova mobilni jednotka-tanker by tam mohl v Jovianske soustave "pendlovat" casteji pro jine dalsi mise.
Pripadne by se cast paliva pouzilo pro dobrzdeni u Uranu.
Nebo by se motorovej blok s nadrzema a kryogeni jednotkou (v podstate urychlovaci mobilni tanker) mohl po odpoutani od tezke sondy k Uranu premistit k "nasi" tezebni stanici u jadra komety/asteroidu pro dalsi varku nakladu a znovu naplneni provoznich palivovych nadrzi LOXem a LH.

Domu na palivovou stanici by to vozilo vodu a pri ceste zpet k tezebne rafinerske lodi by to urychlilo sondy/lod/planetolet, takovej viceucelovej tahac.

Tudiz otazka skutecne je, jestli by se toto vyplatilo a jestli by voda z komety takto pri deletrvajicim dulnim provozu stala okolo 200USD?


Agamemnon - 1/10/2011 - 17:16

NASA posunula ten druhý let SLS (prvý s posádkou, oblet mesiaca) z r. 2021 doľava na rok 2019... s možnosťou ďalšieho posunu na r. 2018...

http://www.nasaspaceflight.com/2011/09/sls-mission-improving-crewed-moon-mission-2019/


Jiří Hošek - 2/10/2011 - 10:44

quote:
NASA posunula ten druhý let SLS (prvý s posádkou, oblet mesiaca) z r. 2021 doľava na rok 2019... s možnosťou ďalšieho posunu na r. 2018...

http://www.nasaspaceflight.com/2011/09/sls-mission-improving-crewed-moon-mission-2019/
Podle toho článku byl současně změněn i charakter letu SLS-2. Původně to měl být jen prostý oblet Měsíce, nyní je přidáno navedení na vysokou oběžnou dráhu Měsíce.

Nový plán:
2017 SLS-1 "crew capable" nepilotovaný oblet Měsíce
2019 SLS-2 pilotovaný let s navedením na vysokou oběžnou dráhu kolem Měsíce


ucvrnkls - 2/10/2011 - 13:09

Takoveto pozitivni zpravy jsou tak malo caste, ze se mi tomu nechce verit.
- je to realne?
- co tento posun zpusobilo?
- myslel jsem ze cilem je mars .. mesic vynechavame .. ze by aktivita "mesicnich" astronautu prinesla ovoce?

diky za info


alamo - 2/10/2011 - 13:12

mne osobne tam furt niečo chýba.. niečo také veľmi nekonkrétne..
niečo čo by dávalo nádej na pokračovanie ďalšej cesty
čosi okolo "L2" ?


Agamemnon - 2/10/2011 - 19:10

ten prvý schedule bolo worst-case...

mars je cieľ, ale idú tam postupne... je to veľmi ďaleko, kým sa na mars poletí...


Jiří Hošek - 2/10/2011 - 19:50

quote:
- je to realne?

Technicky to určitě je reálné, ale závisí to na financování. Zatím to chápu pouze jako návrh.
quote:
- co tento posun zpusobilo?
Odhaduji, že 50-leté výročí Apolla 11 v roce 2019.


Conquistador - 2/10/2011 - 20:52

By mne zajímalo kdo tomu skutečně veří, že SLS bude v termínu fungovat a že v daných termínech poletí, tak aby zopakovali let na měsíc.. tedy jeho oblet v 50 výročí...
Po Obamovi příjde určitě nový prezident (jestli se Obama udrží u koryta tak začnu věřit na zázraky) který zas vše zastaví uděla další audity a rozjede vlastní program... jako vždy... (od znova) tedy bych to moc růžově neviděl... spiše černě.


Agamemnon - 2/10/2011 - 21:49

quote:
By mne zajímalo kdo tomu skutečně veří, že SLS bude v termínu fungovat a že v daných termínech poletí, tak aby zopakovali let na měsíc.. tedy jeho oblet v 50 výročí...
Po Obamovi příjde určitě nový prezident (jestli se Obama udrží u koryta tak začnu věřit na zázraky) který zas vše zastaví uděla další audity a rozjede vlastní program... jako vždy... (od znova) tedy bych to moc růžově neviděl... spiše černě.


podľa mňa je presne toto tá hlavná otázka... či obama ostane, resp. čo urobí jeho nástupca...


J2930_ - 3/10/2011 - 10:40

quote:
.....ale rekneme za 25 let by uz mohl fungovat pocatecni dulni vesmirny prumysl...


Domnívám se, že je to hodně sci-fi při současné rychlosti vývoje nových prostředků. Kosmonautika je čím dál víc kosmická. Čas nic neznamená

Možná by se všem fandům kosmonautiky teď vyplatila investice do vývoje nějakého hybernačního programu nebo masivní podpora nějakého budoucího tzv. kosmického prezidenta USA. Nekompromisního netrpělivého managera... ať to stojí co to stojí nebo budeme na vždy jen pozemské krysy


J.MEDE - 3/10/2011 - 11:34

Možná by se všem fandům kosmonautiky teď vyplatila investice do vývoje nějakého hybernačního programu nebo masivní podpora nějakého budoucího tzv. kosmického prezidenta USA. Nekompromisního netrpělivého managera... ať to stojí co to stojí nebo budeme na vždy jen pozemské krysy



Svatá slova. Nechat stranou utajení a zapojit veškerý kapitál ve prospěch kosmonautiky. Bohatý Arabský svět se předhání kdo postaví větší a dražší hutel či palác, zrovna tak se mohou předhánět se svými investicemi třeba na Měsíci. Jenže je to jen scifi. Pro začátek by stačilo kdyby ESA dohnala a předehnala Čínu ale to je taky v nedohlednu.


alamo - 3/10/2011 - 12:11

"Nekompromisního netrpělivého managera..."

to myslíš čosi ako Viktora Koženého?
neuveriteľne trpezlivého a sústredeného, do seba zahľadeného V.K., tak akosi "nekonečno na nekonečnú"?
kohosi takéhoto
??? doslova "cool"


alamo - 3/10/2011 - 12:26

v zásade, robiť nové veci, si žiada učiť sa, a teda robiť chyby
a zakaždým keď sa stane chyba, jej oprava si žiada nejakú tú dvojnásobnú energiu
takže ja by som, robil veci tak aby, ak sa pomýlim, nehodilo ma to zase na začiatok
a kam by som šiel?
už som vravel..
ale, vraj je to nudné..
"nič tam, nie je"


yamato - 3/10/2011 - 12:30

aby sa niekto predhanal s investiciami na mesiaci, to by sa tam museli objavit loziska zlata, diamantov alebo ropy. Dovtedy sa tam budu hnat iba jednotlivci - vizionari, ktori za vlastne obmedzene prostriedky vymyslia dopravu a infrastrukturu. Ak sa tam potom naozaj objavi nieco ekonomicky vynosne, tak nasledne tsunami kapitalu urobi z tychto vizionarov novych Fordov, Rockefellerov a Gatesov


alamo - 3/10/2011 - 13:04

"nasledne tsunami kapitalu urobi z tychto vizionarov novych Fordov, Rockefellerov a Gatesov "

a haldu Viktorov Kožených.. teda okrem, pár svetlých výnimiek..


yamato - 3/10/2011 - 13:08

quote:

a haldu Viktorov Kožených.. teda okrem, pár svetlých výnimiek..



myslis jako ze by sa ti niekto pokusil predat napriklad pozemok na mesiaci?


alamo - 3/10/2011 - 13:18

to sa už predsa deje..
ale skús si predstaviť, že by ti niekto predával kyslík na dýchanie
to je neuveriteľne ťažká predstava, taká až dusivá


alamo - 3/10/2011 - 13:40

skrátka, bez perfektne fungujúceho ISRU, sa mi do vesmíru fakt nechce berte to ako radu, od fakt "cool" človeka


yamato - 3/10/2011 - 14:22

quote:
to sa už predsa deje..
ale skús si predstaviť, že by ti niekto predával kyslík na dýchanie
to je neuveriteľne ťažká predstava, taká až dusivá


bez vody si takisto nahraty, a za tu si kludne platis ;-) vo vesmire nebude kyslik vseobecne lahko dostupna komodita, tak ako na zemi, takze rataj s tym ze zanho platit budes ;-)


Conquistador - 3/10/2011 - 15:12

quote:


Možná by se všem fandům kosmonautiky teď vyplatila investice do vývoje nějakého hybernačního programu nebo masivní podpora nějakého budoucího tzv. kosmického prezidenta USA. Nekompromisního netrpělivého managera... ať to stojí co to stojí nebo budeme na vždy jen pozemské krysy


No chtělo by to pořádnou osobnost... Osobnost která by byla mezi temito osobnostmi.... aby byla užasným organizátorem a člověkem co vidí problematiku v souvislostech jako byl Albert Speer, aby byl schopný technicky a futuristicky hledět do budoucna jako Werner v. Braun s davovou popularitou jakou měl J.F.Kenedy... A nesměl by to být politik ani byrokrat


yamato - 3/10/2011 - 15:39

k tomu ma blizsie Elon Musk, nez Charles Bolden A keby sa este naucil povedat celu vetu bez ehm, emm, eee a junow, to by bolo...


alamo - 3/10/2011 - 15:48

quote:
vo vesmire nebude kyslik vseobecne lahko dostupna komodita, tak ako na zemi, takze rataj s tym ze zanho platit budes ;-)


možno ide o to, komu platiť a čím

quote:
bez vody si takisto nahraty, a za tu si kludne platis ;-)


voda.. a čo tak na púšti?
možno si si to tiež všimol, ale tam kde sú "palmy" v džungli, tam sa rodí iný typ príbehov, ako na púšti, kde nie je nič
v džungli kde je doslova prebytok všetkého, tam na človeka chaos útočí zo všetkých strán
ale na púšti.. tam jediný chaos čo na človeka útočí, je v človeku samom
a ver tomu že, tie príbehy čo pochádzajú s púšte, tie sú ešte o stupeň brutálnejšie a poučnejšie
a "tam hore" to je púšť absolútna

v každom prípade, posekať sa medzi sebou o nejaké tie ideály, mi pripadá rozumnejšie, ako posekať sa medzi sebou o základné životné potreby, pretože keď ľudia bojujú o veci na prežitie, pre ideály žiadne miesto nezostáva
[Upraveno 03.10.2011 alamo] [Upraveno 03.10.2011 alamo]


milantos - 3/10/2011 - 16:38

Pánové, promiňte, ale kdybych se opravdu chtěl něco nového dozvědět o SLS, opravdu si myslíte, že jsem ve správném vlákně


alamo - 3/10/2011 - 16:42

"Pánové, promiňte, ale kdybych se opravdu chtěl něco nového dozvědět o SLS, opravdu si myslíte, že jsem ve správném vlákně"

problém je asi v tom, že tú najdôležitejšiu "novinku", totiž odkiaľ na SLS nabrať peniaze, tú nám stále neprezradili


Conquistador - 3/10/2011 - 18:18

Ono dozvědět se něco v tomto stadiu o SLS je podobné jako věštit z křišťálové koule...

Ale co víme:
Je jasné že na SLS zatím nejsou prachy (americká ekonomika je nad hrobem), ani jestli tento zatím nerozjety projekt nestopne budoucí administrativa, zatím to je jen plánovaný program a zatím pokud vůbec nějaký vývoj běží tak maximálně vizuálně v powerpointu, skoro bych se i vsadil, že na rýsovacích prknech není narýsována ani příčka k tomuto projektu (možná mají nějaké tubusy skic na Ares V ale to napočítám).

Co je 100% jasné že se jedná o přebaleného dvojníka Aresu V, neboli to bude mít určitě základ z 30 let používaných technologii z Space Shuttle kvůli tomu aby se zachovala pracovní sila ve fabrikách a okresech a tím i voličské hlasy pro politické korytáře v kongresu.

Vedle SLS mi přišel i program Constellation daleko propracovanější (hlavně už se něco dělo) a měl už ten pomyslný tah na branku.



alamo - 3/10/2011 - 18:53

"Vedle SLS mi přišel i program Constellation daleko propracovanější (hlavně už se něco dělo) a měl už ten pomyslný tah na branku. "

nesúhlas.. Constellation podľa mňa, to bola iba akási "viagra" a "predlžovač", pre tých čo si potrebujú dačo "Adlerovsky kompenzovať"
viac o tom, v tomto článku
http://www.blisty.cz/art/60463.html

a SLS je stále to isté, a "bravčové" k tomu, ako tomu hovoria sami američania, keď sa jedná o to ako čo najviac načať štátny rozpočet


Conquistador - 3/10/2011 - 19:26

Tak jako stalo to mnoho (plýtvání) a ještě to mělo stát mnoho miliard ale už to došlo do určité fáze. Pochopím když se něco stopne ve fázi projektové, ale je mi proti srsti zastavit projekt, který se už rozjel.

V programu Constellation se měl udělat pouze nezávislý interní finanční audit který by zjistil kde se plýtvá a jak ušetřit a pořádně přiškrtit tu korupci a ty koncerny které určitě ceny pořádně nadsadily, zastavit a začít od znova je podle mne ztráta cenného času i těch peněz co se do toho narvaly.

Jinak chápu váš postoj, vše minimalistické je dobré, malé nosiče atd. ale osobně s tím z našimi nynějšími zkušenostmi nesouhlasím.
Malé nosiče jsou sice fajn, ale na malé náklady… dokud neumíme ve vesmíru stavět sondy a stanice od "cihly k cihle" (svařovat atd.) tak tu bude vždy místo pro těžké a supertěžké rakety, které tyto sondy a stanice budou vynášet buď v jednom kuse, nebo po velkých částech které se pouze přišroubují k sobě...


alamo - 3/10/2011 - 19:48

"místo pro těžké a supertěžké rakety"
a kde to miesto je?
a čo tak najprv urobiť miesto pre niečo, s nosnosťou okolo 50 ton?
samozrejme aj pre takú "pidiraketku", najprv treba urobiť miesto..


Conquistador - 3/10/2011 - 20:37

No nevím, dle mého názoru (který muže byt mylný) pokud nebude Skylon či něco obdobného, nebo pokud nebude nějaká taková to sto a vice tunová raketa, tak nepoletíme ani na Měsíc, natož tak na Mars ... Let bez těchto prostředků je defakto neuskutečnitelný z 20 tunovými nosiči úplně nepředstavitelná fantasmagorie. Z dnešní úrovni techniky a znalostí...
Pokud nemáte na mysli ty oblíbené teorie tři sebevražedných kosmonautu co poletí v jedné mini kapsuli na Mars.

Kolumbus nedobyl-neobjevil Ameriku na veslici, ale měl celkem pořádnou loď.


alamo - 3/10/2011 - 20:53

tak skylon?
nemá ten mať nosnosť iba čosi pod 20 ton?
nie je to čudné?
a nemohli by sme si to fungovanie, vyskúšať na čomsi čo tu máme už dnes?


Conquistador - 3/10/2011 - 21:04

No jo ale ale má to velký rozdil.... Skylon má mit cenu vyneseni 20 tun materiálu mnohokát levnější a v jeho případe, alespon co plánuje Reaction Engines ma být postavena i loděnice na ty planetolety....

Vše to visí na té ceně, zatímco abychom z dnešní drahou infrastrukturou postavili loďenici je cenově uplně mimo meřitko.... celé by to u dnešních nosicu kracho už na ceně stavěného suchého doku... Natož tak planetoletu...

Zatím co u težkých raket nemusíme stavět žádny suchý dok, stačí poskladat do kupy 2-3 kusy sto tunových modulu a mužeme letět...


Agamemnon - 3/10/2011 - 21:09

"Nevertheless, it is what it is. If you want the mission in 2019 on the current budget, it will be performed without a lifeboat."

veľmi voľný preklad:
pri súčasnom rozpočte, ten flyby mesiaca v r. 2019 bude bez záchrannej časti (takže v prípade havárie podobnej ako mal A13, tak je koniec najskôr)


a tiež som niekde videl, že by mali byť ešte nejaké novinky tento týždeň, tak uvidíme, či niečo bude...


alamo - 3/10/2011 - 21:12

plan.. pla.. né.. to.. let?
tak soráč.. to bol omyl.. máš pravdu..
vieš ja som mal najprv za to, že najprv budeme zisťovať, čo to má vlastne byť, ten "planétolet"
napríklad tak, že pošleme ľudí iba tak akosi "za roh", napríklad na pol roka do L2..
ale dobre teda.. stavajme rovno to.. ten.. oné.. pla.. né.. to.. let..


Conquistador - 3/10/2011 - 21:28

Nevím no... L2... L2... ač jsem jsi od vás přečetl všechny příspěvky ohledně bodu L2 tak jste mne nepřesvědčil že tam skutečně je něco proč tam letět s posádkou... Podle mne je to úplně zbytečná mise, to bych raději letěl na ten Obamuv asteroid, protože tam je alespoň co hledat... v bodě L2 je absolutní nic... vyhozené peníze... L2 se hodí maximálně na vesmírné observatoře to je tak vše.


Jinak dobře nemusíme stavět ten planetolet.. Pošleme tam tři chudáky v kapsuli orion/dragon/sojuz.. nebo ve dvou spojených.... při také misi doporučuji každému přibalit do osobního baličku pistoli, nebo alespoň cyankáli, pač když to nevyjde nebo se v těch mini plechovkách zblázní, tak to budou mít rychlejší.


alamo - 3/10/2011 - 21:48

nejak rozčúlene to znie
klídek
mars..
to koniec koncov, znie celkom dobre


Conquistador - 3/10/2011 - 22:00

quote:
nejak rozčúlene to znie
klídek
mars..
to koniec koncov, znie celkom dobre



Omlouvám se možná ten text zní energicky ale nebyl tak myšlen...
Prostě jsem chtěl vyjádřit svuj postoj v naší diskuzi, nejsem zastánce minimalizmu, spiše naopak...

Jinak děkuji za song.... můj oblíbený [Upraveno 03.10.2011 Conquistador]


Derelict - 3/10/2011 - 22:07

Mám možná bláznivé myšlenky a stále se vracím k tomu jedinému, ale k čemu je takhle silný systém se startem 1x ročně? Trochu hořce se u toho usmívám.
Osobně fandím Muskově přístupu - co nejlevnější systémy, sekat je jako Baťa cvičky. Vytěžit LEO/GEO, pak se vrhnout dále, ale být ekonomicky rentabilní. SLS tuto možnost nemá a to z několika důvodů.
- jedná se o státní projekt
- nikdo nehledá čím tento projekt doopravdy využít
- u SLS mi to připadá, jako by byla cílem cesta, nikoliv co tam někde dělat.

Z dnešního pohledu na věc jsou tu možné následující využití:
- zásobování nadnárodních projektů (ISS, možná někdy v budoucnu nějaký MIR2, Shenzou). Tam by stačil Falcon 9 jednou do měsíce úplně s přehledem. SLS je tu dobré na budování z větších komponent, ale ouha, je tu zádrhel. Větší komponenty znamená i větší namáhání stykových uzlů, ty současné na to nejsou dimenzovány. Připojte 100t modul k ISS a slapové síly ji rozlámou, o moc víc stejným způsobem růst nemůže.
- vynášení satelitů na LEO/GEO. Zde je potřeba rozlišit zda se jedná o soukromé či státní Telco/DVB-S, státní výzkumné projekty případně obranné projekty. První část, tedy telekomunikační družice - SLS je zbytečný, Falcon 9/Falcon 9 Heavy stačí s přehledem. To samé i s vědeckými či armádními projekty. Jedná se o dva - tři starty měsíčně. Určitě by se dala postavit 100t aparatura, ale v současnosti je její využití pouze SCI-FI.

Možné budoucí využití:
- Lety na Měsíc/Mars. Zde má SLS smysl. Problém je, že se jedná o budoucé jeden/dva starty za rok (dle síly ekonomiky). Tyto lety jsou jenom dotované, i když v horizontu několika let mohou přinést zprostředkovaně spoustu zisku (modlím se za opakování projektu Apollo).
- Težba v kosmickém prostoru. Zde by mohlo mít SLS smysl, ale stejně tak ho může nahradit nějaký pohrobek Falconu poté, co Musk získá dostatečný kapitál na LEO/GEO. Kolik by mohlo být startů nedokážu odhadnout, možná jeden, možná dva ?
- Kosmická turistika (např. Bigellow hotel). Dle mého je zase Falcon podstatně výhodnější, SLS je příliš těžké. Mimo to se jedná o zábavu pro pár jednotlivců, start tak jednou za dva roky maximálně.
- Speciální projekty. Možní potomci Hubbleho teleskopu či dalekohledu Jamese Webba, nouzové mobilní úkryty v L bodech (s možností vzfáleného určení trasy a manévrování), start tak 1-2x za 10 let.

Když si dělám sumarizaci, vychází mi jedno. SLS je v tuto chvíli nejenom zbytečný, ale dokonce kontraproduktivní. Vrací se k oblíbenému hraní si s vynesenými tunami. Ale to není cíl. Cíl je dostat se dál, ne kolik smetí dokážeme dostat na oběžnou dráhu. SLS bez skutečně dobré náplně může znamenat vážné ohrožení aktivit na LEO/GEO. I když, naštěstí tu je ekonomicky smíšlející Musk (nehodlám zakládat jeho kult, ale spočítané to má dobře).


alamo - 3/10/2011 - 22:11

"Mám možná bláznivé myšlenky a stále se vracím k tomu jedinému, ale k čemu je takhle silný systém se startem 1x ročně? Trochu hořce se u toho usmívám."

hlas rozumu


Derelict - 3/10/2011 - 22:24

quote:
Nevím no... L2... L2... ač jsem jsi od vás přečetl všechny příspěvky ohledně bodu L2 tak jste mne nepřesvědčil že tam skutečně je něco proč tam letět s posádkou... Podle mne je to úplně zbytečná mise, to bych raději letěl na ten Obamuv asteroid, protože tam je alespoň co hledat... v bodě L2 je absolutní nic... vyhozené peníze... L2 se hodí maximálně na vesmírné observatoře to je tak vše.



Nevim jak alamo, ale L body, 6 x GEO a případně ještě jedno / dvě místa na cestě + jedno místo poblíž cíle, za předpokladu kdybych do toho mohl mluvit, osadil při výpravách za určitou vzdálenost modulem se schopností manévrování a dostatečnými zásobami pro posádku na týden.
V případě opakování problému, jaké mělo Apollo 13 by mohlo dojít k doletu prvního z modulů, ostatní by se mohly vydat na cestu. Každý z nich vybaven jinými prostředky, některý více potravin a vody, jiný více nářadí, jiný více zdrojů energie .... Jedná se o relativně standardní formu zabezpečení zásobovacích cest, které byly už ve starém Římě. Ekonomické řešení je fajn, ale druhé nejhorší možné řešení je let do neznáma, bez možnosti záchrany. První nejhorší je let pak vlastní do neznáma, kde záchrana není možná. L body se mohou hodit pro observatoře, v budoucnu treba i pro hotely/pristavy.
Hlavnim problemem nejsou penize, ale důvody.


Agamemnon - 3/10/2011 - 23:00

quote:
Připojte 100t modul k ISS a slapové síly ji rozlámou, o moc víc stejným způsobem růst nemůže.
- Kosmická turistika (např. Bigellow hotel).


- shuttle orbiter má 80t... aj keď pripojený bol zakaždým len cca 10 dní...
- bigelowa by som nateraz z akýchkoľvek plánov vynechal... inak bigelow nechcel robiť turistiku, ale prenajímať svoje stanice vládam, ktoré chceli mať vlastnú stanicu, ale nemohli si ju postaviť (hovorilo sa o švédsku, ak si dobre spomínam) - samozrejme súčasná ekon. situácia toto zablokovala... (inak problémy bigelowa môžu mať dopad aj na spoločnosti so súkromnými nosičmi)
[Edited on 03.10.2011 Agamemnon]


Jiří Hošek - 4/10/2011 - 00:03

quote:
problém je asi v tom, že tú najdôležitejšiu "novinku", totiž odkiaľ na SLS nabrať peniaze, tú nám stále neprezradili
Ve fiskálním roce 2012 jde na SLS 1,8 mld. USD a na MPCV 1,2 mld. USD.


Conquistador - 4/10/2011 - 00:25

1.8 mld.. to je celkem hodně na to že budou vytvářet pouze technickou dokumentaci...


yamato - 4/10/2011 - 10:21

quote:
1.8 mld.. to je celkem hodně na to že budou vytvářet pouze technickou dokumentaci...


bohuzial este nezistili ze paper planes lietaju o dost lepsie nez paper spaceships


Conquistador - 4/10/2011 - 10:42

Ale má to i svá pozitiva, budeme se mít na co koukat, za 1,8 mld udělají tolik powerpoitu a pedeefek že nebudeme vědět co s něma, až nám budou oči přecházet


Derelict - 4/10/2011 - 10:59

quote:
Ale má to i svá pozitiva, budeme se mít na co koukat, za 1,8 mld udělají tolik powerpoitu a pedeefek že nebudeme vědět co s něma, až nám budou oči přecházet


ROFL. Ale o tom to presne je, maximalni zisk a minimalni naklady. My jsme ti nejlepsi, nikdo vam neda to co my vam slibime.
Bohuzel, ale se ale na PPT souborech letat neda. Jedina kladna stranka je o necem jinem. Vyvoj nezastavis a ti, kteri k nemu takhle pristupuji to proste nezvladnou. A to je to co se mi libi, Muskuv pristup je proste zivotaschopny, SLS je predem mrtve ditko (i kdyz par spektakularnich startu mozna bude).


yamato - 4/10/2011 - 11:14

bohuzial to je obraz doby. Vsetko chceme robit stale po starom, bozechran skusat nieco nove (staci sa pozret na senatne tance okolo CCdev), a najlepsie to este zregulovat a zpredpisovat, aby sa ani nahodou nestalo nieco mimo predpis. Staci sa pozriet na zakopovu vojnu SpaceX versus senat.
Zrovna vcera som cital clanok o prvom lietajucom aute, ktore ma ist do vyroby. Vyvijaju to uz 6 rokov, a najvacsi problem je co? Papiere. Tony papierov, povoleni a stemplov.
Chceme rast, nahaname HDP, ale bozechran urobit nejaku inovaciu, alebo nebodaj novy trh. Nie, to sa nesmie! Vsetko treba robit po starom, predpisanym sposobom, a rast treba nahanat spotrebou! Vyhadzovat do smeti dvojrocne chladnicky a podplacat soferov srotovnym, aby si kupili to co uz maju, a najlepsie na uver, kedze sa to vyraba v cine a oni su bez roboty...
Viem ze to s SLS suvisi len okrajovo, ale aj SLS je obraz antiinovacnej monopolnej spotrebnej kultury, ktora nas vedie do ciernej diery, v lepsom pripade do stagnacie.


alamo - 4/10/2011 - 11:29

quote:
1.8 mld.. to je celkem hodně na to že budou vytvářet pouze technickou dokumentaci...


papier znesie naozaj veľa
ale horieť začne už pri 451° Farnhaita

aby som citoval klasika

quote:
Ale má to i svá pozitiva, budeme se mít na co koukat, za 1,8 mld udělají tolik powerpoitu a pedeefek že nebudeme vědět co s něma, až nám budou oči přecházet


powerpoit a pedeef
to už je iný matroš, vzhľadom k tomu, že informácia vo virtuálnom prostredí neváži takmer nič, chce jej to na hromade omnoho viac
aby to tak nejak zakrivilo priestor, a prepadlo sa do minulosti
a je to nakoniec aj omnoho drahšie

quote:
Hlavnim problemem nejsou penize, ale důvody.


v tom je ten vtip skrytý v detailoch, ja od toho môjho plánu, lietať tam "kde nič nie je", očakávam nájdenie nejakých konkrétnych dôvodov, omnoho skôr


Agamemnon - 5/10/2011 - 08:56

nejake novinky ku sls:

3 konfiguracie:

Block I:
- prve 2 lety (bez posadky a s posadkou okolo mesiaca)
- 1 stupen: 4 motory RS-25D (SSME)
- 2 boostre na pevne palivo
- horny stupen z Delty IV (iCPS)

Block IA:
- 1 stupen rovnaky: prv RS-25D, ktore su este v zasobe, potom prechod na vylepsene RS-25E
- nove boostre - alebo vylepsene na pevne palivo (ATK), alebo na kvapalne palivo (kerolox)
- novy druhy stupen: CPS (lox/lh2)

Block II:
- vacsi
- novy druhy stupen: 3x J-2X motory (lox/lh2)

http://www.nasaspaceflight.com/2011/10/sls-trades-opening-four-rs-25s-core-stage/


Jiří Hošek - 8/10/2011 - 08:05

quote:
quote:
Nový plán:
2017 SLS-1 "crew capable" nepilotovaný oblet Měsíce
2019 SLS-2 pilotovaný let s navedením na vysokou oběžnou dráhu kolem Měsíce
ten prvý schedule bolo worst-case...
Já jsem jako příčinu posunu pochopil toto:

Pro realizaci obou misí, tj. SLS-1 + SLS-2 je zapotřebí celkem 14,5 mld. USD pro SLS a 10,5 mld. USD pro MPCV.
http://www.spacepolicyonline.com/pages/images/stories/SLS_budget_Integration_2011-08.pdf (str.8)

První plán (SLS-2 v roce 2021) byl postavený na prezidentském návrhu rozpočtu - návrh na období FY12-FY21 byl celkem 14,6 mld. USD pro SLS a 10,6 mld. USD pro MPCV. Například pro FY12 bylo navrženo 1,451 mld. USD pro SLS a 1,011 mld. USD pro MPCV (tamtéž, str.9)

V Senátem schváleném rozpočtu NASA na FY12 je vyčleněno víc - 1,8 mld. USD pro SLS a 1,2 mld. USD pro MPCV. Osminásobkem těchto částek (na osm roků, tj. na FY12-19) je 14,4 mld. USD pro SLS a 9,6 mld. pro MPCV. Pokud by bylo v dalších letech přidáno na MPCV pouhých 0,15 mld. USD ročně, pak bude dosaženo potřebných hodnot.


Jiří Hošek - 8/10/2011 - 08:13

quote:
quote:
quote:
Nový plán:
2017 SLS-1 "crew capable" nepilotovaný oblet Měsíce
2019 SLS-2 pilotovaný let s navedením na vysokou oběžnou dráhu kolem Měsíce
mne osobne tam furt niečo chýba.. niečo také veľmi nekonkrétne..
niečo čo by dávalo nádej na pokračovanie ďalšej cesty
čosi okolo "L2" ?

V článku
http://www.nasaspaceflight.com/2011/10/sls-trades-opening-four-rs-25s-core-stage/
jsou mise SLS-1 a SLS-2 nazývány jako Lunar missions,
a počínaje SLS-3 jako Exploration missions.
Nějaký "nádech na pokračovanie ďalšej cesty" tedy zřejmě můžete očekávat počínaje misí SLS-3.


Jiří Hošek - 8/10/2011 - 11:42

quote:
pri súčasnom rozpočte, ten flyby mesiaca v r. 2019 bude bez záchrannej časti (takže v prípade havárie podobnej ako mal A13, tak je koniec najskôr)
Ano, SLS-2 je v podstatě opakování Apolla 8 (které letělo bez LM) s tím rozdílem, že Apollo 8 letělo na LLO, a MPCV má letět na HLO (nikoli pouhé flyby). Stupeň iCPS ani nic jiného neumožňuje, je příliš slabý.

Mimochodem, podle původních scénářů měl být 100 tunový nosič nejdříve SLS-5, nyní už SLS-3. Třeba proto, aby bylo co nejdříve sníženo riziko, které zmiňujete. Osobně se domnívám, že mezi SLS-2 a SLS-3 bude velká časová prodleva.


Agamemnon - 26/10/2011 - 08:54

http://www.nasaspaceflight.com/2011/10/sls-flexibility-roadmap-focus-center-stage/

rozne navrhy na vyuzitie sls + nejake info ohladom cinnosti spojenej s sls na ksc, jpl, atd...

to vyuzitie, v podstate bez prekvapeni:
- mesiac, flyby aj pristatie...
- lety k NEO objektom
- rozne HEO misie - napr. umiestnenie teleskopov do EML bodov
- umiestnenie propellant depot do EML-1 bodu - a od toho sa potom odvijajuce rozne BEO misie (kde doplnanie paliva do depotu by zabezpecovali aj komercne lety)
- a samozrejme az mars a jeho mesiace [Edited on 26.10.2011 Agamemnon]


yamato - 26/10/2011 - 15:11

nechapem preco by mal SLS umiestnovat palivove depoty. To sa skrtne polovica celeho vtipu. Vtip pri palivovom depe je totiz aj v tom, ze rozdelime "chytry" a "hlupy" naklad, a zatialco ten chytry lieta na silnych a drahych human-rated raketach, tak ten hlupy posielaju lacni komercaci. A kludne sa moze stverat do cielovej destinacie cele mesiace na ionovych motoroch.

Mimochodom, prevadzkovanie vesmirnych cerpaciek by mohol byt hned druhy profitabilny biznis pre sukromnikov (po taxisluzbe na ISS). Exploration misie prevadzkovane NASA by mohli z tychto cerpaciek mimoriadne tazit.


-=RYS=- - 27/10/2011 - 12:03

Zajimavej clanek na podobne tema je i zde:
http://www.bbc.co.uk/blogs/thereporters/jonathanamos/2010/09/how-public-investments-in-spac.shtml

CZ:
http://translate.google.cz/translate?sl=en&tl=cs&js=n&prev=_t&hl=cs&ie=UTF-8&layout=2&eotf=1&u=http%3A%2F%2Fwww.bbc.co.uk%2Fblogs%2Fthereporters%2Fjonathanamos%2F2010%2F09%2Fhow-public-investments-in-spac.shtml




yamato - 27/10/2011 - 15:50

este jedna vec k palivovemu depu: ked dopravim nadrz s palivom k palivovej stanici, tak ta nadrz sa napoji na nejake centralne precerpavacie zariadenie. Po vycerpani vsetkeho paliva treba riesit co s prazdnou nadrzou. Je nezmysel odhodit ju do priestoru, hlavne v bode L, pretoze by sa tam zacali hromadit poletujuce prazdne nadrze, az by doslo k nehode...
Vacsi zmysel ma ukladat prazdne nadrze na "ulozisko" spojene so stanicou. Neskor, ked vzniknu technologie spracovania kovov vo vesmire, moze vlastnik stanice tieto prazdne nadrze predavat ako surovinu. Nejaky iny vesmirny podnikatel si tuto surovinu kupi, svojim zariadenim roztavi alebo inak spracuje (3D tlaciarne a pod.), a postavi si trebars pekny velky habitat, alebo planetolet...

Takze prve kroky v ISRU technologiach by vlastne mohli vyuzivat miestne zdroje, ktore sa ale pred tym na to miesto dopravili zo zeme


Conquistador - 27/10/2011 - 15:53

Tak ty nadrže muže i časem využít i nějaký planetolet co muže létat na Mars atd...


David - 27/10/2011 - 16:45

Žádná nádrž do bodu L sama nedoletí, musí ji tam dopravit nějaká kosmická loď a ta se bude vracet k Zemi, tak tu nádrž odhodí do atmosféry.Jinak ovšem považuji nějaké soustavné " Tankování ve vesmíru " za energetický nesmysl.Pokud jesatelit vybaven stabilizací na úrovni je spotřeba pohonných h
mot nepatrná a původní zásoba vystači hravě na celou životnost sondy, pak je stejně sonda zastaralá.Stabilita v oblasti bodú L u tak malého tělesa jako je Země a ještě tak obrovským měsícem je pochybná.Polohu "vesmírné pumpy" bude nutno neustále korigovat aby oscilace kolem ideálního budu byla přijatelná.Mohlo by se jednat o další "pohádku" pro kongresmany u kohoutku penězovodu .


yamato - 27/10/2011 - 18:20

quote:
Žádná nádrž do bodu L sama nedoletí, musí ji tam dopravit nějaká kosmická loď a ta se bude vracet k Zemi, tak tu nádrž odhodí do atmosféry.Jinak ovšem považuji nějaké soustavné " Tankování ve vesmíru " za energetický nesmysl.Pokud jesatelit vybaven stabilizací na úrovni je spotřeba pohonných h
mot nepatrná a původní zásoba vystači hravě na celou životnost sondy, pak je stejně sonda zastaralá.Stabilita v oblasti bodú L u tak malého tělesa jako je Země a ještě tak obrovským měsícem je pochybná.Polohu "vesmírné pumpy" bude nutno neustále korigovat aby oscilace kolem ideálního budu byla přijatelná.Mohlo by se jednat o další "pohádku" pro kongresmany u kohoutku penězovodu .


no stabilita je evidentne dostatocna pre niekolko sond, ktore uz v bodoch L su, a napr. pre JWST, ktory tam ma byt (dlhodobo)...

co sa tyka energetickeho nezmyslu, cela kozmonautika je postavena na energetickom zmysle, a vysledok je nezmysel ekonomicky. Klasicke cerpacie stanice su tiez energeticky nezmysel - benzin tam musi dopravit kamion z nejakej rafinerie, ten benzin tam potom caka az ho niekto nacerpa, kamion sa musi vratit do rafinerie, a ten niekto by pritom kludne mohol tahat rovnaku zasobu benzinu jak ten kamion, a ani pritom nemusi ist do cerpacky a potom sa do nej vracat... Tak jak to ze je to ekonomicke? No pretoze dochadza k delbe prace a specializacii. Nikto si nebude kupovat kamion s navesom plnym benzinu, aby sa dostal cez cely stat. Staci mu male auticko a cerpacky po ceste. Keby sme rozmyslali z hladiska energetickeho zmyslu, tak nemame automobilizmus.

Ohladom tahaca pre nadrz, pisal som ze moze splhat cele mesiace na ionovych motoroch z LEO az do L2. Samotny tahac moze mat formu kapsuly, ktora bude obsahovat ionovy motor, zasobu paliva pre impulz na cestu spat, solarne panely. Pohonne medium by sa cerpalo z prepravovanej nadrze, kde by malo vlastny oddeleny priestor. Tahac by startoval spolu s nadrzou, z LEO by stupal postupne az do bodu L2, kludne aj rok, v bode L2 sa nadrz pripoji na precerpavaciu stanicu (pomocou robotickej ruky), tahac schova solarne panely a kratkym impulzom vymanevruje z bodu L. Bod L2 ma tu vlastnost, ze sa da z neho dostat k zemi alebo k mesiacu relativne energeticky nenarocne. Tahac nam urobi reentry, vylovime, osetrime, dotankujeme a moze sa pripojit k dalsej nadrzi.


Agamemnon - 4/11/2011 - 07:50

http://www.nasaspaceflight.com/2011/11/sls-nasa-dac-1-configuration-candidates-wind-tunnel-tests/

nejake dalsie info - jednak idu konfiguracie testovat vo veternych tuneloch + je tam info o jednotlivych konfiguraciach - tah motorov prveho stupna, boosterov, doba horenia motorov a pod...


PINKAS J - 4/11/2011 - 09:31

Navrhované konfigurace SLS jsou velmi zajímavé a myslím, že by pokryly všechny v budoucnu potřebné nosnosti pro velké náklady na LEO i lety s posádkou na Měsíc a v naší sluneční soustavě.

Zajímavá je varianta s boostery na KPH. Navrhované motory NHE-OC-100 zřejmě vycházejí z dřívějších návrhů motorů na LOX/RP1 palivo a zkratka pravděpodobně znamená National Hydrocarbon Engine , Oxygen-rich Cycle.

Je zajímavé porovnat centrální stupeň a boostery s ruskou Energií:
Centrální stupeň bude mít 5xLOX/LH2 motor o tahu cca 200 tun , celkem 1000 tun, Energie měla 4 motory o stejném tahu, celkem 800 tun

Dva boostery po 3 motorech budou mít celkem tah 6x 450 tun = 2700 tun
Čtyři boostery Energie měly tah 4x 800 tun = 3200 tun

Celkově tedy lze říci, že prvý stupeň + boostery obou rakety mají zhruba stejný výkon a s přidaným druhým stupněm by měly asi podobnou nosnost na LEO.


Agamemnon - 4/11/2011 - 10:28

quote:
Zajímavá je varianta s boostery na KPH. Navrhované motory NHE-OC-100 zřejmě vycházejí z dřívějších návrhů motorů na LOX/RP1 palivo a zkratka pravděpodobně znamená National Hydrocarbon Engine , Oxygen-rich Cycle.


ano, co som nasiel, tak to znamena to, co pisete...


Zbycho - 10/11/2011 - 12:09

9.11. proběhl v Stennis Space Center v Mississippi 500 sekundový úspěšný test motoru J-2X na kapalný kyslík a vodík. Motor postavený (modernizovaný) firmou Pratt & Whitney Rocketdyne by měl mít svou letovou premiéru v testovacím lestu programu SLS v roce 2017.

http://www.nasa.gov/mission_pages/j2x/500_second_test.html
http://spaceflightnow.com/news/n1111/09j2x
http://en.wikipedia.org/wiki/J-2_(rocket_engine)

Video:
feature=player_embedded


Jiří Hošek - 10/11/2011 - 23:24

quote:
J-2X ... by měl mít svou letovou premiéru v testovacím lestu programu SLS v roce 2017.
Nikoliv, exemplář SLS-1 a násl. s nosností 70 tun na LEO nemá mít horní stupeň s motory J-2X. Ten má mít až SLS Block II s nosností 130 tun na LEO.


HonzaVacek - 16/11/2011 - 23:01

Už aby na tom něco stálo



http://www.spaceflightnow.com/news/n1111/15mobilelauncher/


HonzaVacek - 17/11/2011 - 03:44

Nová mobilní startovací plošina pro SLS dokončila v rámci zkoušek svoji první cestu z VAB na startovací rampu 39B. Cesta započala 16.11. v 14:15 GMT a plošina byla usazena na rampu ve 23:29 GMT. Testovalo se chování věže při různých rychlostech přesunu a při náhlém zatížení. V rámci zkoušek byla provedena dvě nouzová zastavení. Na startovací pozici 39B zůstane věž dva týdny, během kterých budou provedeny další testy.



Podrobnější info na www.nasaspaceflight.com a na Spaceflight Now a obrázky [Upraveno 17.11.2011 HonzaVacek]


alamo - 28/11/2011 - 21:59

http://www.thespacereview.com/article/1979/1
najnovší odhad, ceny za vynesenie nákladu pomocou SLS
8 500- 10 000 dolárov za libru (menej ako pol kg) na LEO
za 70 tonovú verziu 1,3 miliardy, za 130 tonovú verziu 2,45 miliardy za štart
je tam aj porovnanie s nákladmi na FH, ktorí vychádza desaťkrát lacnejší

ak sa započíta aj cena za vývoj, zdá sa že aj raketoplán mal nižšie prevádzkové náklady..

aj keby sa vývojové aj prevádzkové náklady space x, nejak zdvihli na dvojnásobok, a cena za vývoj SLS nejakým zázrakom už nie (to že ešte porastie je isté)
za každý štart SLS 130t, by bolo možné vypustiť 5 FH a mať na LEO 250 ton


yamato - 28/11/2011 - 22:02

jobs program... tudy cesta nevede, vravim to furt


Ervé - 29/11/2011 - 06:56

Pro základnu na Měsíci, let k asteroidu i *Flags and footprints* misi k marsu stačí 53 t nosnost Falcon Heavy, ten ale nebude stát 100 mega, ale 150, možná i 200 - i tak by byl třikrát levnější než ostatní. SLS je omyl, Amíci měli postavit Shuttle C se zachraňovaným čtyřsegmentem a motory SSME 2.generace s levnější údržbou, vracenými klasickým štítem na padácích někam do Nevady. Snad se ještě dá zdokonalit a zlevnit 70 t SLS, tak, aby shořela zase jenom prázdná nádrž - pro lety k Měsíci pak dělat dva starty SLS - první vynese trvanlivé vybavení a kyslík, druhý posádku, vodík a zbytek pohonného systému. Totéž pak pro Mars (s NERVOU to půjde). Na druhou stranu autor taky dělá chybu, když špatně počítá náklady na start - 70 t SLS bude stát 1,5 mld. ročně 1 start, ale už 2,5 mld. ročně dva starty a 3,5 mld. ročně 4 starty. Taky odhad ceny 150 t Falconu je prostě jen odhad - společnost totiž nabobtná a náklady vzrostou.


Agamemnon - 29/11/2011 - 14:54

http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=27410.msg834406#msg834406

ako vysvetlit ludom, na co je dobry 130t nosic:

"NASA's future heavy-lift rocket, the Space Launch System, can carry 130 metric tons to orbit, which is equal to 21 fully grown elephants."


Conquistador - 29/11/2011 - 15:06

To jsem nevěděl že má NASA v plánu na obritě postavit ZOO


alamo - 29/11/2011 - 15:28

21 slonov..
slabota.. môžu ich posielať aj po jednom..
ak to už chcú nejak zdôvodniť, tak nech povedia že chcú do vesmíru poslať vorvaňa, jeden vorvaň môže mať kľudne aj 150 ton
rozsekať a zase zošiť nemožno.. takže vlastne by potrebovali ešte silnejší nosič


David - 29/11/2011 - 15:46

Vida, už testují startovní věž,těch pár let uteče jako voda a s SLS opět jako obvykle nebudou mít konkurenci.


yamato - 29/11/2011 - 15:52

quote:
Vida, už testují startovní věž,těch pár let uteče jako voda a s SLS opět jako obvykle nebudou mít konkurenci.


v nakladoch na start urcite nie


Conquistador - 29/11/2011 - 17:22

quote:
Vida, už testují startovní věž,těch pár let uteče jako voda a s SLS opět jako obvykle nebudou mít konkurenci.


Tohle je dobrej vtip! Tedy pokud to bylo jako vtip myšleno, jinak by jste se nad tím výrokem (i nad sebou) měl bohužel hluboce zamyslet.


quote:
v nakladoch na start urcite nie


Tak, tak, to bude bezkonkurenční pálka za start... Jestli Falcon Heavy (53t na LEO) bude v nejčerjnějších prognozách stát 200 Mil. UDS za start, tak za jeden start SLS který má stát 1.5 Mld. UDS a vynese 70 tun na LEO...

Těch 30 tun navíc stojí o 1.3 Mld. USD více... To bude skutečně vysněná bezkonkurenčnost!
[Upraveno 29.11.2011 Conquistador]


Jan Bastecky - 29/11/2011 - 17:41

quote:
jobs program... tudy cesta nevede, vravim to furt


Nerozcilujte se, je to politika ...

Naopak inzinyrsky pristup je, ze se prubezne vylepsuje a modernizuje existujici system. Takze by meli litat raketoplanem (prubezne ho vylepsovat po strance technicke i ekonomicke) a pritom postavit, odzkouset a uvest do rutinniho provozu novou generaci nosicu. Argument o vysoke cene neberu, v tehle turbulencich se ztrati mnohem vic penez (i casu ...)


David - 29/11/2011 - 18:18

Že se raketoplán pro vynášení nákladu nehodí bylo jasné ihned zpočátku jeho kariéry, proto byly souběžně vyvíjeny modernizované Atlasy a Delty. Původní idea totiž byla, že raketoplán bude jediným prostředkem pro vynášení lidí i nákladů, což se ukázalo jako nesmysl.Kdyby nebylo ISS, tak skončil již před 2O lety.SLS je návrat správným směrem protože raketoplán nosností 20 tun, a to dosáhl málokdy, se "potácel" někde na úrovni dědečka Protona.Jestliže se nyní jeví jako potřebné mít nosič s nosností 100 tun na LEO, tak jej amerika staví, nač tedy plakat nad fosilií raketoplánu, to nechápu.


alamo - 29/11/2011 - 19:13

pretože z neho mohli spraviť porovnateľne silný nosič, ako SLS
za zlomok nákladov, a ešte počas prevádzky raketoplánu


Jan Bastecky - 29/11/2011 - 19:20

quote:
Že se raketoplán pro vynášení nákladu nehodí bylo jasné ihned zpočátku jeho kariéry, proto byly souběžně vyvíjeny modernizované Atlasy a Delty. Původní idea totiž byla, že raketoplán bude jediným prostředkem pro vynášení lidí i nákladů, což se ukázalo jako nesmysl.Kdyby nebylo ISS, tak skončil již před 2O lety.SLS je návrat správným směrem protože raketoplán nosností 20 tun, a to dosáhl málokdy, se "potácel" někde na úrovni dědečka Protona.Jestliže se nyní jeví jako potřebné mít nosič s nosností 100 tun na LEO, tak jej amerika staví, nač tedy plakat nad fosilií raketoplánu, to nechápu.


To je jinak. Raketoplan ZUSTAL jako jedinny z vetsi koncepce systemu dopravy na LEO. Zustal proto, ze dokazal nahradit (byt ne idealne) funkci vsech ostatnich prvku (doprava nakladu nahoru, doprava lidi nahoru, doprava citlivych veci nahoru, jemna doprava lidi i materialu dolu, schopnosti na LEO, ...).

... a neni to plac. To byla jen poznamka k "politickemu" zadavani vyvoje s udrzenim plne zamestnanosti kontra inzenyrsky selsky rozum.

Nicmene pokud se bude letat vic, tak jsem presvedcen, ze bude potreba "neco jako raketoplan". Pro kazdou serioznejsi praci v kosmu musite dopravit pracovniky spolecne s jejich naradim a pripravky a poskytnout jim zazemi.

A mimochodem: Samotny SLS je krok uplne mimo, je totiz mnohem mene flexibilni a mnohem nakladnejsi nez Delty, Atlasy, STS, ... Mel by smysl pouze jako soucast (resp. doplneni) rozvinuteho systemu dopravy na LEO. Takovy system neni ani v dohlednu.


Conquistador - 29/11/2011 - 19:30

SLS čeká časem stejný osud jaky potkal rakety Titan.... taky to byl cenově neudržitelný program, jeden start stál skoro 0.45 Mld UDS na konci jeho životní dráhy... SLS je jen o něco větší a ještě o něco víc drahší...


yamato - 29/11/2011 - 20:04

quote:
... nač tedy plakat nad fosilií raketoplánu, to nechápu.


tu sa place nad fosiliou vesmirneho programu, pretoze s cenou 2 mld. za start presne to dostanete. Zmysluplny vesmirny program musi byt predovsetkym financne racionalny, inak celi tlaku verejnej mienky a zakonite neprezije prve volby. Hlavne ked mala firmicka ukazuje ze to vie robit za desatinu.
Uz sa tesim az poleti prvy FH. Predpokladam ze program SLS sa otrasie v zakladoch.


Conquistador - 29/11/2011 - 22:04

No to uvídíme možná už přísti rok... Ale se SLS by opravdu zahýbal Falcon X... Stejna nosnost... Menší náklady...


xChaos - 30/11/2011 - 22:07



Není to tak docela o SLS, spíš je to citace SLS v popkultuře. A závěr, který z toho vyplývá, je neveselý :-/


yamato - 24/1/2012 - 09:34

http://www.nasaspaceflight.com/2012/01/sls-exploration-roadmap-pointing-dual-mars-approach/

podla tohto clanku sa uz viacmenej utriasla architektura pilotovanych BEO misii pomocou SLS, zahrnaju asteroid, mesiace marsu a napokon mars. Kazdy si tam najde nieco, su tam jadrove motory, ISRU, aj alamova milovana stanica v L1


Conquistador - 24/1/2012 - 14:54

Hezký článek... uplně slintám...

No ale zpět k realitě... myslím si že budem velmi rádi, když se uskuteční 10% misí a ukonů z toho tam je... A nebo vydali vizi na 200 let dopředu, protože v dnešním hlemýždím tempu odkladu a inflace cen programů to asi ani jinak nepujde... [Upraveno 24.1.2012 Conquistador]


Agamemnon - 21/2/2012 - 07:24

http://www.nasaspaceflight.com/2012/02/sls-how-to-launch-nasas-new-monster-rocket/


-=RYS=- - 21/2/2012 - 07:43

Jsou to kravsky vyhozene penize do kapes zpratelenych firem.

Normalni je dokoncit soukrome pilotovane LEO lode ala Dragon, Cygnus atd..

A na orbite pomalu a jiste zacit budovat neco jako lodenici, kde se lode-planetolety budou skladat z dovezenych dilu/zhotovenych casti.
Jedno jestli zhotovenych na Zemi a vyvezenych pomoci Progresu/Angary/Ariane5/Flacon Heavy nebo privezenych z fabriky na Mesici (z budoucich tezba nerostu>tavici fabirky do ingotu>fabriky z ingotu vyrabejici casti lodi>nakladni lode co dovezou casti lodi na LLO a nasledne na LEO do "lodenice").

Lode bude treba seskladat na LEO, to vyjde nejbezpecneji a nejlevneji.

A pokud se podari neco jako Skylon, tak i Skylon vyveze jen tusim 14tun. Porad se to bude muset seskladat na orbite v bezpecnem prostredi klecovite podoby.

Nerikam, ze super tezkej nosic by nebyl dobrej, ale je v tomto pripade zbytecny kdyz je 20t nosicu dostatek.

Pokud by chteli supertezkej nosic, tak by se meli spise venovat projektu Sea Dragon co vynese realne 400t na LEO. Navic by prvni stupen byl opakovatelne pouzitelnej a nosic jako celek by byl levnejsi na provoz nez Saturn5/SLS apod..


Jiří Hošek - 21/2/2012 - 23:40

Nesouhlasím, ale nechci zde duplikovat příspěvek, který jsem právě poslal do tématu Rozpočet NASA na FY 2013. Veďme diskusi tam.


PINKAS J - 23/2/2012 - 17:26

Názory lidí na tomto portálu se hodně mění s časem. Dříve byl veleben Ares 1 + Ares V, dnes zase většinou jen Dragon a Falkon, méně už další soukromé projekty pro dopravu na LEO (já fandím Dream Chaser) a neuznáván příliš SLS.

Myslím, že pro další rozvoj kosmonautiky je obojí třeba. Pro LEO stačí raketa Atlas 5 + Dream Chaser, případně Falkon 9 + Dragon, ale pro lety lidí dále je nezbytný MPCV a SLS. Taková kosmonautická velmoc jako USA nemůže ve všem spoléhat na Falkon 9 Heavy ani na Dragon. Vždyť budoucí systém musí mít nějakou perspektivu. SLS bude mít dost variabilní nosnost na LEO od 70 do 143 tun pro různé varianty vesmírných misí a zvláště s boostery LOX/RP optimální energetické charakteristiky. Myslím, že rozhodnutí spoléhat pro LEO na soukromé dopravce a pro vzdálené mise vyvíjet nový systém v rámci NASA je správné.


marcellino44 - 23/2/2012 - 22:40

fiha az do 143? myslel som ze posledne novinky boli o 70 alebo 129...asi som nieco zmeskal


Jiří Hošek - 23/2/2012 - 23:47

quote:
fiha az do 143? myslel som ze posledne novinky boli o 70 alebo 129...asi som nieco zmeskal

Nosnost jednotlivých verzí je na str. 55:

http://www.nasa.gov/pdf/623766main_8143_Singer-AD_industry_day-021312_FINAL3.pdf


Agamemnon - 24/2/2012 - 00:06

inak... ja veľmi neverím, že tá 130t verzia niekedy poletí... 70t imo urobia... ale na 130t potrebujú množstvo veci upraviť alebo rovno vyvinúť... je to dosť veľká úprava... nejak si nemyslím, že to dokončia... kto vie, snáď áno...

a celkom bude problém, keď nasa urobí 70t nosič s cenou štartu 1mld... a potom príde elon a jeho FH (alebo rusi a angara 7) a dajú cenu za 50t nosič do 200mil...


PINKAS J - 24/2/2012 - 08:11

http://www.nasa.gov/exploration/systems/sls/sls1.html

Zde je zmínka o nosnosti až 143 tun, ale spíše bude reálné 130 tun, což měl v podstatě i Saturn 5.


David - 24/2/2012 - 08:59

Jestliže nyní po čtyřiceti letech opět stavíme nosič třídy Saturn-5 znamená to, že program raketoplánu byl slepou uličkou a na třicet let omezil pilotované lety jen na LEO. A nejen to, v kombinaci s ISS prakticky zastavil základní výzkum Sluneční soustavy.Z toho je patrno, že měl skončit ihned jakmile se ekonomicky znemožnil, tím myslím to jakmile se zjistilo, že vícenásobné používání je vlastně chiméra, náklady na přípravu dalšího letu jsou obludné a užitečné zatížení " nahoru" je nedostatečné a " dolu" že se nevozí nic. Sověti to pochopili okamžitě a i když jejich systém byl variabilnější neb umožňoval dopravovat na LEO kosmoplán s cca 30 tunami nákladu, nebo sólo náklad cca 110 tun, celý program hned v zárodku zastavili a ušetřili nejen obrovskou hromadu peněz, ale též nejméně desítku lidských životů. Jinak ovšem chápu ameriku, která byla právem pyšná ne svou flotili raketoplánů, opticky jejich lety oproti pilotovaným letům sovětů/rusů, nebo číňanů vypadali jako ze sci-fi,ale takováto prezentace nevyvážila obludné náklady, nízkou efektivitu a hlavně vysoké riziko pro posádky.Je vlastně malý zázrak, že havarovaly "jen" dvě mise, občas se objeví informace, že i několik dalších misí mělo " namále", že o jejich úspěšnosti rozhodla jen šťastná shoda náhod. Nemohu popřít, že jsem od samého počátku nepřítelem stavby ISS, připadá mi to jako nerovné manželství, ale snažím se být objektivní, jak jen svedu. Pokud se týče raketoplánu tak jsem tehdy nevěřil, že přečká návrat, ostatně reakce Younga po přistání může znamenat, že i on jako vícenásobný astronaut, který se procházel po Měsíci možná též žasnul nad tím, že ten " krám" ve zdraví letěl a přistál. Je velká škoda, že stránka SPACE 40 stojí .


PINKAS J - 24/2/2012 - 09:20

http://www.k26.com/buran/Info/Hercules/vulkan.html
http://www.b14643.de/Spacerockets_1/East_Europe_2/Vulkan/Description/Frame.htm


Pro srovnání s SLS: V těchto odkazech se píše o koncepci z r. 1982, že Energia se může proměnit v nosič Vulkan HLV (v provedení in line) s nosností při 8 boosterech (Zenit 1. supeň) až 200 MT na LEO. Jinak samozřejmě lze počet boosterů měnit a tím měnit nosnost. Podobně by to šlo i u SLS. Mluví se o LOX/RP motorech RD-179 se zvýšeným tahem až 937 tun ve vakuu.

Domnívám se však, že pokud by Rusové někdy stavěli super těžký nosič řádu 100 MT a více, použili by původní koncepci Vulkanu – prvý stupeň jen LOX/RP s 6 moduly s RD170/171 a druhý a třetí na LOX/LH2. Tím se podstatně zredukují obrovské nádrže LOX/LH2, zvýší se operativnost rakety a sníží její rozměry


Agamemnon - 24/2/2012 - 09:47

quote:
http://www.k26.com/buran/Info/Hercules/vulkan.html
http://www.b14643.de/Spacerockets_1/East_Europe_2/Vulkan/Description/Frame.htm


Pro srovnání s SLS: V těchto odkazech se píše o koncepci z r. 1982, že Energia se může proměnit v nosič Vulkan HLV (v provedení in line) s nosností při 8 boosterech (Zenit 1. supeň) až 200 MT na LEO. Jinak samozřejmě lze počet boosterů měnit a tím měnit nosnost. Podobně by to šlo i u SLS. Mluví se o LOX/RP motorech RD-179 se zvýšeným tahem až 937 tun ve vakuu.

Domnívám se však, že pokud by Rusové někdy stavěli super těžký nosič řádu 100 MT a více, použili by původní koncepci Vulkanu – prvý stupeň jen LOX/RP s 6 moduly s RD170/171 a druhý a třetí na LOX/LH2. Tím se podstatně zredukují obrovské nádrže LOX/LH2, zvýší se operativnost rakety a sníží její rozměry



ono... rusi by to asi stavali ako kerolox... americania ale nemozu... oni nemaju kerolox motor na to, aby si mohli dovolit postavit super heavy nosic... jedine, ze by ho kupili od rusov, a to asi nemozu...
ale za to maju velmi dobre motory ssme, ktore sa rozumne snazia vyuzit... aj ked to znamena, ze potrebuju silnejsie boostre, a je to aj drahsie (ak sa nemylim, hydrolox motory vychadzaju drahsie ako kerolox, nie?)...
[Edited on 24.2.2012 Agamemnon]


Agamemnon - 24/2/2012 - 10:02

http://www.nasaspaceflight.com/2012/02/acronyms-ascent-sls-managers-create-developmental-milestone-roadmap/

pekny clanok, info o situacii, postup vyvoja...
oi. je tam aj popis moznych verzii pre block IA a block II - su 2 moznosti - s SRB (od atk) alebo LRB (od aerojetu) - teraz sa to analyzuje, a rozhodne sa do 2015...


martinjediny - 24/2/2012 - 10:55

quote:
Jestliže nyní po čtyřiceti letech opět stavíme nosič třídy Saturn-5 znamená to, že program raketoplánu byl slepou uličkou a na třicet let omezil pilotované lety jen na LEO. A nejen to, v kombinaci s ISS prakticky zastavil základní výzkum Sluneční soustavy.Z toho je patrno, že měl skončit ihned jakmile se ekonomicky znemožnil, tím myslím to jakmile se zjistilo, že vícenásobné používání je vlastně chiméra, náklady na přípravu dalšího letu jsou obludné a užitečné zatížení " nahoru" je nedostatečné a " dolu" že se nevozí nic. Sověti to pochopili okamžitě a i když jejich systém byl variabilnější neb umožňoval dopravovat na LEO kosmoplán s cca 30 tunami nákladu, nebo sólo náklad cca 110 tun, celý program hned v zárodku zastavili a ušetřili nejen obrovskou hromadu peněz, ale též nejméně desítku lidských životů. Jinak ovšem chápu ameriku, která byla právem pyšná ne svou flotili raketoplánů, opticky jejich lety oproti pilotovaným letům sovětů/rusů, nebo číňanů vypadali jako ze sci-fi,ale takováto prezentace nevyvážila obludné náklady, nízkou efektivitu a hlavně vysoké riziko pro posádky.Je vlastně malý zázrak, že havarovaly "jen" dvě mise, občas se objeví informace, že i několik dalších misí mělo " namále", že o jejich úspěšnosti rozhodla jen šťastná shoda náhod. Nemohu popřít, že jsem od samého počátku nepřítelem stavby ISS, připadá mi to jako nerovné manželství, ale snažím se být objektivní, jak jen svedu. Pokud se týče raketoplánu tak jsem tehdy nevěřil, že přečká návrat, ostatně reakce Younga po přistání může znamenat, že i on jako vícenásobný astronaut, který se procházel po Měsíci možná též žasnul nad tím, že ten " krám" ve zdraví letěl a přistál. Je velká škoda, že stránka SPACE 40 stojí .


Tak pod toto sa vpohode podpisem, aj s tym, ze ISS je nerovne manzelstvo A neda sa popriet, ze STS siahal za hranice moznosti, a ze to bolo takmer scifi.

Len maly detail, viacnasobne pouzivanie moze mat zmysel, ak vytazim prostriedok aj smerom dolu. (Mozno DC SpaceDev.)
Raketoplan bol najlacnejsi prostriedok na svete, na nosenie velkych veci dolu. Len ho nikdy nevytazili.


Agamemnon - 24/2/2012 - 10:57

quote:
Len maly detail, viacnasobne pouzivanie moze mat zmysel, ak vytazim prostriedok aj smerom dolu. (Mozno DC SpaceDev.)
Raketoplan bol najlacnejsi prostriedok na svete, na nosenie velkych veci dolu. Len ho nikdy nevytazili.


myslim, ze reusability bude mat zmysel, ked bude dostatocny pocet letov... potom sa to zacne vyplacat...


raul - 24/2/2012 - 11:04

quote:
http://www.nasaspaceflight.com/2012/02/acronyms-ascent-sls-managers-create-developmental-milestone-roadmap/

SLS Block 1 (Vehicle Configuration Reference) VCR 10000 - 70 tun LEO (2017) - 4x RS-25D, 5segment SRB, horní stupeň Delta IV
SLS-1, EM-1 (Exploration Mission) - 2017 - kolem Měsíce bez posádky
SLS-2, EM-2 - 2019 (spíš 4 roky po SLS-1) - kolem Měsíce s 4 člennou posádkou

SLS Block 1A - 105 tun (dvacátá léta) - první dva lety s RS-25D, další s RS-25E
SLS-3 - představy o Exploration Platform “Gateway” v EML-2.

SLS Block 1A VCR 11000 - náklad v krytu pod Orionem - lepší kompozitové SRB od ATK - Advanced Composite Boosters (ACB)
SLS Block 1A VCR 13000 - nákladní verze s ACB
nebo - dle výsledku v roce 2015
SLS Block 1A VCR 12000 - kapalné boostery LRB od Aerojet.
SLS Block 1A VCR 14000 - nákladní verze s LRB.

SLS Block 2 - J2X + 5x RS-25E -130 tun (třicátá léta).
Opět buď VCR 21000 a 23000 s ACB boostery, nebo VCR 22000, 24000 s LRB boostery
[Upraveno 24.2.2012 raul]


PINKAS J - 24/2/2012 - 11:29

V podstatě také souhlasím s Davidem. Škoda, že ISS nebyla menší a využita spíše pro přípravu kosmonautů a montážních technik na daleké mise. Ty by se ale musely uskutečnit paralelně, ne až zkušení kosmonauti budou v důchodu. Věřím ale, že kdyby Shuttle byl podstatně menší a bez motorů, dodnes by systém sloužil pro mnoho účelů, včetně dopravy na LEO a zpět a měl by stále perspektivu.


Agamemnon - 24/2/2012 - 11:56

quote:
V podstatě také souhlasím s Davidem. Škoda, že ISS nebyla menší a využita spíše pro přípravu kosmonautů a montážních technik na daleké mise. Ty by se ale musely uskutečnit paralelně, ne až zkušení kosmonauti budou v důchodu. Věřím ale, že kdyby Shuttle byl podstatně menší a bez motorů, dodnes by systém sloužil pro mnoho účelů, včetně dopravy na LEO a zpět a měl by stále perspektivu.


tu by sa celkom mohol dream chaser uchytit... celkom mu drzim prsty


martinjediny - 24/2/2012 - 15:15

quote:
... Věřím ale, že kdyby Shuttle byl podstatně menší a bez motorů, dodnes by systém sloužil pro mnoho účelů, včetně dopravy na LEO a zpět a měl by stále perspektivu.


tu by sa celkom mohol dream chaser uchytit... celkom mu drzim prsty


nebola to povodna koncepcia NASA, kym ju nedonutili prisposobit sa armade?

"myslim, ze reusability bude mat zmysel, ked bude dostatocny pocet letov... potom sa to zacne vyplacat..."
Nee. zmysel bude mat, ked sa bude vyuzivat.

Najdrahsia cast misie nie je dostat sa hore, ale dolu.

Ak sa bude "reusability" pouzivat len na cestu hore, a drahsia cast cesty bude nevytazena, dopadne rovnako jak STS.
To splna napr. doprava kozmonautov. rovnako vela hore, ako dolu.

Ak by STS miesto nakladu vozil hore/dolu kozmonautov ako autobus, tak by bola miestenka na sedadlo lacnejsia jak sojuz.
Edit: preto si myslim, ze DC ma sancu [Editoval 24.2.2012 martinjediny]


Agamemnon - 24/2/2012 - 15:31

quote:
"myslim, ze reusability bude mat zmysel, ked bude dostatocny pocet letov... potom sa to zacne vyplacat..."
Nee. zmysel bude mat, ked sa bude vyuzivat.

Najdrahsia cast misie nie je dostat sa hore, ale dolu.

Ak sa bude "reusability" pouzivat len na cestu hore, a drahsia cast cesty bude nevytazena, dopadne rovnako jak STS.
To splna napr. doprava kozmonautov. rovnako vela hore, ako dolu.



ja som myslel nosic...


raul - 24/2/2012 - 15:46

quote:
inak... ja veľmi neverím, že tá 130t verzia niekedy poletí... 70t imo urobia... ale na 130t potrebujú množstvo veci upraviť alebo rovno vyvinúť... je to dosť veľká úprava... nejak si nemyslím, že to dokončia... kto vie, snáď áno...

a celkom bude problém, keď nasa urobí 70t nosič s cenou štartu 1mld... a potom príde elon a jeho FH (alebo rusi a angara 7) a dajú cenu za 50t nosič do 200mil...
quote:
Jestliže nyní po čtyřiceti letech opět stavíme nosič třídy Saturn-5 znamená to, že program raketoplánu byl slepou uličkou a na třicet let omezil pilotované lety jen na LEO.


A i tomu odpovídá ta rychlost vývoje SLS, rychleji to totiž ani nemá smysl, nejen tedy že je to samozřejmě záležitost rozpočtu - pro bouřlivý vývoj technologií a nosiče jako u Apollo/Saturn tu už asi nikdy nebude to správné klima.
Ale souvisí to i s tím, že by v takové době snad mohlo být i připraveno odpovídající užitečné zatížení, aby mohl být jakýkoliv HLV vůbec efektivní. Pokud nebude tak SLS skončí po několika startech, tak jako všechny předešlé HLV.

Samozřejmě i Shuttle-C tu už možná mohl být. Ale aby ho bylo možné využít, je zároveň nutný vývoj technologií a platforem, které mohl vynášet aby měl dobrý smysl. Jinak nemá smysl dál než na LEO létat. Vyvíjet tyto technologie se možná mělo už v éře Skylabu než spadl, ale technologická úroveň v té době holt nebyla příliš zralá. Tenkrát se viděl znovupoužitelný dopravní prostředek STS jako docela dobrý nápad a i armáda ho podporovala.

Zrušení STS po havárii Challengeru a před výstavbou stanice na LEO by zase NASA v konečném důsledku uzemnilo možná na velmi velmi dlouhou dobu. Potom by to s americkou veřejností opravdu neměla jednoduché, což by se jistě rychle projevilo škrcením rozpočtu a úpadkem. Takto alespoň STS, po tom co od něho dala armáda ruce pryč, jako ve své době jediný pilotovaný US prostředek (i když i těžká koule na noze) jakštakš po předešlé spoluprácí s Rusy na Miru postavil orbitální platformu ISS. A nyní je potřeba dopravu na ni předat co nejrychleji soukromým dopravcům k odlehčení rozpočtu i závislosti na Rusku.

S nosičem třídy SLS opravdu momentálně není kam spěchat a může být pouze součástí dlouhodobého plánu, který se ještě několikrát může změnit, připraveného možná spíš pod tlakem z toho že NASA žádný plán neměla. U Aresu jsme se už bohužel poučili, jak takový projekt může skončit. V současnosti tedy přemorfoval do SLS, ale jak se bude vyvíjet dál je otázkou i přes veškeré plány.

NASA se teď dle mne zcela správně zaměřuje na podporu komerčních letů v souvislosti se zásobováním ISS, které mají možná i větší potenciál do budoucna i pro ty lety za LEO než SLS.

Ale NASA se také zaměřuje a doufejme, že bude zaměřovat, i právě na vývoj systémů, které mohou v budoucnu sloužit jako užitečné zatížení jakéhokoliv HLV. V okamžiku, kdy je ISS dostavěna, STS mohl konečně skončit a rozpočet se zhruba podařilo udržet, je možné vyvíjet hardware se kterým se lze efektivně dostat i dál, tj.za LEO. A umožnit tak i dlouhodobý pobyt, včetně infrastruktury jako znovupoužitelný kosmický tahač, distribuci paliva, ISRU, průzkumnou platformu, landery atd. HLV není bohužel jediný prostředek, je potřeba vyvinout i tyto průzkumné prostředky, infrastrukturu a technologie, které nám umožní takové cestě vůbec dát smysl. ISS je docela dobrou platformou pro testy takových technoogií. Pouze dostat pilotovanou expedici pouze za nízkou orbitu a zpět není momentálně cílem, to už tu opravdu bylo. Těžký nosič je teď prostě lepší odložit na někdy, tj. nyní tedy řekněme na dvacátá až třicátá léta. A získat i zároveň tak čas, pro eventuelní evoluci nastartovanou kombinací soukromí dopravci - ISS.

U Falcon/Dragonu mám pocit, že by se součástí právě takové budoucí infrastruktury mohl stát. Myslím si to proto, že se nespoléhá jen na jediný cíl, jako jiní soukromníci, tj. dopravu posádky na ISS. Tak jak komplexně je navržen, včetně FH, F9R, atd, má podle mne největší šanci přežít a rozvinout se nezávisle na tomto současném primárním určení v rámci ISS.
[Upraveno 24.2.2012 raul]


Jiří Hošek - 25/2/2012 - 08:26

quote:
SLS Block 1A VCR 11000 - náklad v krytu pod Orionem [Upraveno 24.2.2012 raul]
Dotaz: u této verze jsem viděl jedinou variantu "nákladu" pod Orionem, a to nový kryogenní urychlovací stupeň CPS. Narazil jste i na jiný "náklad"?


raul - 26/2/2012 - 01:36

quote:
quote:
SLS Block 1A VCR 11000 - náklad v krytu pod Orionem [Upraveno 24.2.2012 raul]
Dotaz: u této verze jsem viděl jedinou variantu "nákladu" pod Orionem, a to nový kryogenní urychlovací stupeň CPS. Narazil jste i na jiný "náklad"?


Další varianta je Non-Propulsive Payload Element (NPE). Tedy jakýkoliv náklad nepřesahující průměr 8.4 metrového krytu. V podstatě trunk, neboli Payload Adapter. To se týká jak VCR 11000/12000, tak i VCR 21000/22000 - zde např. možný lander.

Nákladní verze VCR 23000/24000 by měla mít např. průměr krytu 10m a výšku až 29m.

A co se týče toho CPS, tak se snad totiž ani neví jaký CPS by tam měl být. Neměl by to totiž být už iCPS, tedy horní stupeň Delta IV. A neměl by to být ještě ani J2X. Mluví se o něčem jako AUSE (Affordable Upper Stage Engine), pravděpodobně opět založeném na RL10.

Vše je to zatím jen koncept. Zde je i podrobnější přehled.
http://www.nasa.gov/pdf/623766main_8143_Singer-AD_industry_day-021312_FINAL3.pdf


[Upraveno 26.2.2012 raul]


Jiří Hošek - 26/2/2012 - 23:43

U SLS Block 1A jsem to pochopil tak, že NPE bude jen v nákladní verzi VCR 12000, neboť v pilotované verzi VCR 11000 pro něj není místo.

http://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2011/10/A61.jpg


Jiří Hošek - 26/2/2012 - 23:58

Opravuji verze:

U SLS Block 1A jsem to pochopil tak, že NPE bude jen v nákladní verzi VCR 13000/14000, neboť v pilotované verzi VCR 11000/12000 pro něj není místo.


Pokud tedy dobře překládám větu
the "cargo" under the Orion will simply be the CPS, as opposed to an actual cargo.
"náklad" pod Orionem prostě bude CPS, na rozdíl od skutečného nákladu.

http://www.nasaspaceflight.com/2012/02/acronyms-ascent-sls-managers-create-developmental-milestone-roadmap/


raul - 27/2/2012 - 14:56

Tu větu jsem jsem tam četl taky. Vychází prý z nějakého návrhu Design Reference Mission (DRM), která je v L2 sekci NSF.
Každopádně pro lety za LEO tam nějaké CPS být musí.

Když se podíváte do toho PDF a stránku 11. Tak u VCR 21000/22000 je ta část označena jako Payload Adapter (PA).
http://www.nasa.gov/pdf/623766main_8143_Singer-AD_industry_day-021312_FINAL3.pdf
Samozřejmě díky J2X v tomto případě už žádný další stupeň není potřeba, ale u VCR 11000/12000 jde v podstatě o to samé. Nejde tedy přímo o CPS s průměrem 8.4 metru. Ale spíš o kryt (trunk), uvnitř kterého může být jak CPS, tak i jiné cargo pro LEO.

Na str.57 a 59 je ohledně Block 1A a AUSE použito slovíčko "may", čili může být.

Na to CPS (AUSE) je pravděpodobný např. 5.4 metrový Centaur (ICES), který by dle návrhu měl být dostupný pro Atlas V.
http://www.highfrontier.org/Archive/hf/Atlas_Evolution_07_05.pdf

Ale takovéto 5-ti místné označování je v podstatě označování nějakých pracovních verzí, pod kterým se konfigurace může průběžně měnit k nějakému finálnímu designu. Takže bych se tím v této fázi ještě tak do hloubky nezabýval. Na str.59 a 60 je např. označení VCR XX002 (s 2 na konci), přestože tedy osobně žádný rozdíl nevidím.


PINKAS J - 27/2/2012 - 16:25

Je to, jak píše pan Raul. Pro ten malý cryogenic stupeň u Block 1 používají buď název Affordable Upper Stage Engines (AUSE) (vrchní stupeň, který bude k dispozici), nebo Interim Cryogenic
Propulsion Stage (ICPS) – Prozatímní LOX/LH2 pohonný stupeň. Je nutný k dotažení Orionu na LEO, aby zbývající část Blocku 1 mohla shořet v atmosféře. K tomu by mohl být také použit vlastní manévrovací motor Orionu nebo carga, závisí na požadované nosnosti.


Agamemnon - 27/2/2012 - 16:44

v tom dokumente na l2 nie je nič navyše... len to, čo ste tu napísali... icps pod orionom môže ale nemusí byť... [Edited on 27.2.2012 Agamemnon]


Agamemnon - 29/2/2012 - 18:00

http://www.nasaspaceflight.com/2012/02/exploration-mission-1-sls-orion-debut-mission-moon-outlined/

ďalšie info o sls a orione (ten istý link, čo som dal aj do threadu o orione)


Jiří Hošek - 29/2/2012 - 23:29

quote:
u VCR 11000/12000 jde v podstatě o to samé. Nejde tedy přímo o CPS s průměrem 8.4 metru. Ale spíš o kryt (trunk), uvnitř kterého může být jak CPS, tak i jiné cargo pro LEO.

Jasně, už si rozumíme. Původně jsem měl dojem, že slovy "náklad v krytu pod Orionem" myslíte náklad umístěný mezi Orionem a CPS při letech na BEO, přičemž porovnáním délky konfigurací VCR 10000 a VCR 11000/12000 bylo zřejmé, že se tam už nic nevejde.

Zde jsou varianty nákladů ve starší [užší] verzi krytu:

http://www.nasa.gov/pdf/604643main_2-Panel%202_Donahue_Final.pdf
str.11 – SLS Block I (CPS/MPCV)
str. 14 – SLS Block II (EDS/CPS/MPCV)
str. 7 – SLS Block II (EDS/lander/MPCV)

http://www.nasa.gov/pdf/604659main_6%20-%20Panel%203_Raftery_Final.pdf
str.14 – SLS Block II (EDS/modul/modul)
str. 14 – SLS Block II (EDS/modul/MPCV)


PINKAS J - 1/3/2012 - 07:47

Quote:
http://www.nasaspaceflight.com/2010/06/sd-hlv-assessment-highlights-post-shuttle-solution/
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

To řešení SD HLV (HLV přímo odvozený od STS) je možná rychlejší, možná levnější než SLS, ale technicky méně výhodné, hlavně z aerodynamického a perspektivního hlediska:

U původního návrhu – boční náklad s motory SSME představuje vyšší aerod. odpor, ale hlavně případné umístění posádky v kabině nad náklad přináší velké nebezpeří při výbuchu a možnost poškození padajícím ledem.

Druhé řešení – in line uspořádání, ale s bočními motory SSME je sice lepší, ale aerodynamicky také méně výhodné než SLS a je opravdu jednodušší dát motory bočně, řešit pro ně ochranný kryt (i proti padajícímu ledu), než je prostě dát pod hlavní nádrž ? Ostatní je vlastně SLS, jen používají co nejméně změn u SRB i ve vrchním stupni odvozeném přímo od Apollo.

Řešení podle SLS je velice variabilní podle nákladu i snadno v budoucnu přizpůsobitelné novým technologiím a v delší perspektivě má možnost zvýšení nosnosti nad těch 130 tun, např. použitím 4 místo dvou boosterů nebo více motorů pod nádrží, atd.


raul - 1/3/2012 - 14:56

quote:
quote:
u VCR 11000/12000 jde v podstatě o to samé. Nejde tedy přímo o CPS s průměrem 8.4 metru. Ale spíš o kryt (trunk), uvnitř kterého může být jak CPS, tak i jiné cargo pro LEO.

Jasně, už si rozumíme. Původně jsem měl dojem, že slovy "náklad v krytu pod Orionem" myslíte náklad umístěný mezi Orionem a CPS při letech na BEO, přičemž porovnáním délky konfigurací VCR 10000 a VCR 11000/12000 bylo zřejmé, že se tam už nic nevejde.

Zde jsou varianty nákladů ve starší [užší] verzi krytu:

http://www.nasa.gov/pdf/604643main_2-Panel%202_Donahue_Final.pdf
str.11 – SLS Block I (CPS/MPCV)
str. 14 – SLS Block II (EDS/CPS/MPCV)
str. 7 – SLS Block II (EDS/lander/MPCV)

http://www.nasa.gov/pdf/604659main_6%20-%20Panel%203_Raftery_Final.pdf
str.14 – SLS Block II (EDS/modul/modul)
str. 14 – SLS Block II (EDS/modul/MPCV)

Tak to jsme si opravdu nerozuměli, měl jsem totiž na mysli Orion včetně SM. Mezi kabinou MPCV a Payload Adapterem samozřejmě počítám, že by měl být ještě servisní modul MPCV. Myslel jsem že se ptáte právě na ten prostor, který může být určený i pro "nový kryogenní urychlovací stupeň CPS".

Jaký SM bude použit to je další věc, která se snad ještě neví. Uvažovalo se o SM z ATV, čili o možná i o motorech R-4D-11. Pokud by tam bude AJ-10, bude zabírat další místo.

Také se neví jaké CPS bude použito. O horním stupni Delta IV se totiž mluví jako o provizorním, tj. ICPS, pro použití pouze pro Block 1.
Pro Block 1A předpokládám že CPS bude něco opět s motorem RL10.
Možná varianta je třeba motor založený na Common Extensible Cryogenic Engine (CECE) s měnitelným tahem s max 68kN, nebo jeho silnější varianta s pevným tahem použitelná jako EDS.
http://www.pw.utc.com/products/pwr/assets/pwr_cece.pdf
http://www.pw.utc.com/products/pwr/propulsion_solutions/cece.asp


Agamemnon - 1/3/2012 - 15:02

quote:
Uvažovalo se o SM z ATV, čili o možná i o motorech R-4D-11.


ale tam sa rovno uvazovalo o tom, ze by sa pouzil iny, vykonnejsi motor...
ale esa sa do toho velmi nehrnie s tym, ze by z toho nic nemala


raul - 1/3/2012 - 15:39

quote:
quote:
Uvažovalo se o SM z ATV, čili o možná i o motorech R-4D-11.


ale tam sa rovno uvazovalo o tom, ze by sa pouzil iny, vykonnejsi motor...
ale esa sa do toho velmi nehrnie s tym, ze by z toho nic nemala

Ono je pravděpodobné že SM-MPCV bude mít ve finální podobě oba motory.


raul - 2/3/2012 - 22:13

Další NASA PR video


Agamemnon - 16/3/2012 - 23:45

http://www.nasaspaceflight.com/2012/03/sls-specifications-take-shape-development-continues/

množstvo dát, vrátane výkonu motorov, Isp, pomeru zmesi paliva a pod...

jedna vec, ktorá sa mi na celom SLS nepáči, je motor J-2X... US motor s pomerne slabým Isp 435s a bez možnosti zmeny ťahu (stále na 100%)... to by už snáď lepšie dopadli, keby dali na US 2x RL-10 alebo hoc aj európsky Vinci...
alebo mi niečo ušlo...


Agamemnon - 20/3/2012 - 07:24

http://www.nasaspaceflight.com/2012/03/nasa-exploration-roadmap-return-moons-surface-documented/


pospa - 20/3/2012 - 12:19

quote:
http://www.nasaspaceflight.com/2012/03/nasa-exploration-roadmap-return-moons-surface-documented/
Nic proti těmto úvahám samotným - pilotovanou návštěvu Měsíce bych za svého života viděl velmi rád, jen mě připadá jaksi zvláštní, že ačkoli byl CxP zrušen a NASA se na Měsíc oficiálně ve svých plánech nechystá, mají někteří její zaměstnanci stále pověření = jsou za to placeni, aby tyto úvahy nadále rozpracovávali...

Technically, a return to the surface of the Moon was cancelled when the Constellation Program (CxP) ended. However, a growing movement within the exploration community at NASA resulted in documented references into the potential of new footprints being placed on our nearest neighbor.
Once again, this effort hasn’t been publicly promoted by NASA, nor was it referenced to lawmakers during the recent hearing involving General Bolden.
“Lunar Surface Sortie (LSS): Lands four crew members on the surface of the Moon in the equatorial or Polar Regions and returns them to Earth,” noted the presentation.


kratas - 20/3/2012 - 12:29

At si vyberou jakykoliv cil, vsechny technologie ktere vyvinou, musi prvni prakticky odzkouset. A na to je nejlepsi mesic. To bude zkusebna dlouhodobeho provozu. V pripade jakyhokoliv technickeho problemu se muzes rychle vratit na zem nebo zorganizovat zachranou akci. To v pripade Marsu a jinych cilu nejde.
Zatim co me napada:
- hermeticnost stanice,
- odolnost proti slunecnimu vetru atd.
- psychologicke dopady na lidi (dlouhodoby pobyt),
Na tom vsem mohou zatim pracovat, nez bude technicky vyresen zpusob dopravy na Mars a dal. S motorama na chemicke spalovani to asi nepujde.
Pokud Vas napadnou dalsi duvody, tak me doplnte.


Agamemnon - 20/3/2012 - 14:04

quote:
quote:
http://www.nasaspaceflight.com/2012/03/nasa-exploration-roadmap-return-moons-surface-documented/
Nic proti těmto úvahám samotným - pilotovanou návštěvu Měsíce bych za svého života viděl velmi rád, jen mě připadá jaksi zvláštní, že ačkoli byl CxP zrušen a NASA se na Měsíc oficiálně ve svých plánech nechystá, mají někteří její zaměstnanci stále pověření = jsou za to placeni, aby tyto úvahy nadále rozpracovávali...

Technically, a return to the surface of the Moon was cancelled when the Constellation Program (CxP) ended. However, a growing movement within the exploration community at NASA resulted in documented references into the potential of new footprints being placed on our nearest neighbor.
Once again, this effort hasn’t been publicly promoted by NASA, nor was it referenced to lawmakers during the recent hearing involving General Bolden.
“Lunar Surface Sortie (LSS): Lands four crew members on the surface of the Moon in the equatorial or Polar Regions and returns them to Earth,” noted the presentation.



jj, suhlasim


yamato - 20/3/2012 - 14:29

myslim ze v spolupraci s komercnymi partnermi by NASA zvladla mesiac aj ako "bokovku" Moze vyuzit hardver vyvijany pre asteroid, a dopravu dodatocneho paliva si objednat u komercnikov. Sofistikovany MPCV s LEMom sa stretne vo vesmire s "hlupou" nadrzou a dotankuje sa. Vzhladom na rozdiel nakladov na start medzi NASA a komercnikmi by bola uspora znacna.


kratas - 20/3/2012 - 14:52

Myslim, ze v tomhle jsme na tom tady vsichni stejne. Na zaklade utrzku informaci davame dohromady skladacku
Jen je mi lito, ze kazdy si hrabe na svem vlastnim pisecku. V podminkach mezinarodni spoluprace by toho zvladli vic a rychleji. Jak to, ze u ISS spoluprace sla a ted ne. Napr. prvni 2 stupne SLS by mohli vyvinout mezinarodne. Kdyz si zmapujes z netu uvahy rusu i amiku jsou co se tyka koncepce podobne (nosnost). Co si kazdy da na spici uz je v principu jeho vec. Jenomze politici a my sme mali pani.


Agamemnon - 20/3/2012 - 14:55

quote:
Myslim, ze v tomhle jsme na tom tady vsichni stejne. Na zaklade utrzku informaci davame dohromady skladacku
Jen je mi lito, ze kazdy si hrabe na svem vlastnim pisecku. V podminkach mezinarodni spoluprace by toho zvladli vic a rychleji. Jak to, ze u ISS spoluprace sla a ted ne. Napr. prvni 2 stupne SLS by mohli vyvinout mezinarodne. Kdyz si zmapujes z netu uvahy rusu i amiku jsou co se tyka koncepce podobne (nosnost). Co si kazdy da na spici uz je v principu jeho vec. Jenomze politici a my sme mali pani.


jj, o takom niecom som rozmyslal... idealne by asi bolo, keby prvy stupen urobili rusi kerolox (rd-171/rd-180) a druhy stupen americania (skvele hydrolox rl-10)... (alebo zaujimava by bola aj spolupraca rusko-esa - opat rusi prvy stupen a esa druhy - vinci)

snivat mozeme, co uz


Agamemnon - 20/3/2012 - 14:58

quote:
Myslim, ze v tomhle jsme na tom tady vsichni stejne. Na zaklade utrzku informaci davame dohromady skladacku


btw... toho viac-menej interneho infa o sls je na L2 na NSF pomerne vela... takze takych clankov este bude v blizkej buducnosti pomerne dost... postupne sa to info uvolni a bude viac a viac detailov k dispozicii...


yamato - 20/3/2012 - 15:23

ta spolupraca na ISS nebola zdaleka taka idealna, obrovske naklady padli len na to, aby ta spolupraca fungovala. Administrativa nepusti...
Ten "spolocny" nosic tiez nie je take skvele riesenie. Predstavte si ze v danej triede existuje len jeden nosic alebo jedna lod, vyrabana v spolupraci. Mozno je to krajsie z hladiska rozpoctu, ale len do prvej havarie. Zrazu zistite ze cely svet je odkazany na jediny prostriedok, ktory je uzemneny!!
Konieckoncov neboli sme od toho daleko, ked spadol progress a hrozilo uzemnenie sojuzov. Predstavte si ISS bez dopravneho spojenia, ak by mali sojuzy stop trebars na dva roky...


kratas - 20/3/2012 - 15:36

To mas pravdu. Ale ja to spis myslel z ohledem na pohony. Amici maji nejlepsi boostery na tuhe pohonne hmoty a motory na LHX, zatimco rusove motory na KEROLOX. Ne nadarmo si amici zvolili RD-180 do Atlasu. Vzit od kazdyho to nejlepsi. Je otazka, jestli stavajici raketove motory maji dalsi moznost evoluce. To snad jenom pokud by bylo ucinnejsi palivo???


Agamemnon - 20/3/2012 - 15:39

quote:
Je otazka, jestli stavajici raketove motory maji dalsi moznost evoluce. To snad jenom pokud by bylo ucinnejsi palivo???


to je prave to, co som napisal do threadu o F9 - ze podla niektorych expertov sme na hranici sucasnych paliv... a kym nebude nieco nove, tak velke skoky vpred nebudu...
ale k tomu by sa tu skor mal vyjadrit niekto, kto to dokaze zhodnotit... ja to, zial, nie som


yamato - 20/3/2012 - 15:57

quote:
quote:
Je otazka, jestli stavajici raketove motory maji dalsi moznost evoluce. To snad jenom pokud by bylo ucinnejsi palivo???


to je prave to, co som napisal do threadu o F9 - ze podla niektorych expertov sme na hranici sucasnych paliv... a kym nebude nieco nove, tak velke skoky vpred nebudu...
ale k tomu by sa tu skor mal vyjadrit niekto, kto to dokaze zhodnotit... ja to, zial, nie som



dnesne spalovacie motory tiez nie su bohvieako ucinnejsie od tych zo zaciatku 20teho storocia. Napriek tomu automobilizmus napreduje, auta su stale komfortnejsie, relativne dostupnejsie...
Cize aj so starymi vecami sa da urobit pokrok, ak ich pouzijete novym sposobom


Agamemnon - 27/3/2012 - 07:24

http://www.nasaspaceflight.com/2012/03/nac-select-human-exploration-destination-asap/

v suvislosti s pokracujucim vyvojom sls poradny vybor nasa (nasa advisory council) ziada, aby sa co najskor (asap) rozhodlo o cieli pre lety s posadkou...
tiez odporuca dalsie zhodnotenie potencialnej medzinarodnej spoluprace pri tychto beo letoch, kedze ta sa ukazuje ako efektivna...
[Edited on 27.3.2012 Agamemnon]


yamato - 27/3/2012 - 09:18

keby som chcel parodovat NASA, bolo by to asi takto:
"Urobime tu NAJVACSIU raketu aku svet videl, ou jee. Budeme jednicka, budeme bombovi. A nasi skveli chlapci budu lietat do vesmiru, a budu skumat a badat a objavovat. Vybojujeme vsetky bitky, porazime kongres aj senat, ziskame financie a podporu. OU JEEE!!!"

"hmm... no a kam to akoze poletime?"


Agamemnon - 5/4/2012 - 07:08

dalsi clanok zo serie o sls

http://www.nasaspaceflight.com/2012/04/sls-robust-face-scrubs-launch-delays-pad-stays/


Agamemnon - 19/4/2012 - 14:21

pokus o ozivenie motorov f-1 ako motorov pre boostre:

http://spaceflightnow.com/news/n1204/18dynetics/


kratas - 19/4/2012 - 16:38

Oni snad nemaji rozum. To se nemuzou domluvit s rusama na pouziti RD-171. Generacne novejsi, vykonejsi a vyssi Ips. RD-180 pouzivaji v Atlasu 5. Zas dalsi pro... penize. Ale kdyz to danovy poplatnik USA zaplati, proc ne.


Archimedes - 19/4/2012 - 17:19

To by se jim zajídalo, to už by rovnou mohli koupit know-how na Eněrgiu


kratas - 19/4/2012 - 17:28

Jenom start takove bestie vyjde cca na 1 mld. USD nepocitam naklad. To bude stat dalsi astronomickou cifru.
Kolik startu za rok udelas. S rozpoctem NASA max. 2-3. To bude podobne jako u raketoplanu. To uz by se opravdu vyplatilo boostery s Energie koupit. Je to hotovy a odzkouseny.


yamato - 19/4/2012 - 17:31

ale ved tu nejde o to postavit funkcnu raketu. To by bolo hotove za 2-3 roky. Tu ide o jobs program a naliat miliony tam kde to bolo vylobovane. Tato pasaz hovori za vsetko: "NASA plans to award $200 million to multiple companies later this year for 30 months of design and risk reduction work on advanced booster concepts for the agency's Space Launch System"
Inak povedane NASA naleje 200 milionov do "roznych" firiem, aby zistili ci sa da pouzit motor, ktory dobre sluzil pocas celeho apolla, t.j. aby vynasli koleso. Ta ista NASA dostala rozpocet na commercial space zoskrtany o 300 milionov. Teda NASA ma vysolit 200 mega na vynajdenie kolesa, ale nema vysolit 300 mega na zaistenie sebestacnosti, bezpecnosti a zlacnenie letov na LEO.

Vidim ze kocurkovo nie je len v nasich koncinach...


Agamemnon - 19/4/2012 - 18:19

quote:
Kolik startu za rok udelas. S rozpoctem NASA max. 2-3.


jeden tak sú/majú byť nastavené výrobné kapacity... a viac štartov ako vyrobia nosičov, nebude podľa dokumentov z nasa
[Edited on 19.4.2012 Agamemnon]


kratas - 19/4/2012 - 21:18

To nema cenu dal komentovat. Za techle podminek bych neuvazoval a par boosteru si koupil od Rusu nez neco vymyslel. Vymyslis, to co uz je vymyslene a to jsou vyhozene penize, kterych je potreba jinde.


Agamemnon - 17/5/2012 - 07:51

j-2x test (zo 16.5.)

http://www.nasa.gov/multimedia/videogallery/index.html?media_id=143845341


Agamemnon - 20/6/2012 - 10:55

http://www.nasaspaceflight.com/2012/06/sls-teams-drawing-experience-preparation-hardware-production/


Agamemnon - 7/7/2012 - 10:02

http://www.nasaspaceflight.com/2012/07/nasa-safety-panel-crew-risk-mitigation-debut-sls-mission/

oi. prvý let je dec 2017, a podľa textu to vyzerá, že zatiaľ s rezervou stíhajú... hmm... no uvidíme


yamato - 7/7/2012 - 10:25

a kedy su volby?


Agamemnon - 7/7/2012 - 10:50

quote:
a kedy su volby?


hehe, toto je dobrá otázka


Jiří Hošek - 14/7/2012 - 12:43

quote:
a kedy su volby?


A co čínská karta?

http://www.chinesedefence.com/forums/chinese-strategic-forces/3353-cz-9-chinas-next-gen-rocket-moon-landing.html


yamato - 14/7/2012 - 12:51

bolo by fajn keby ta karta bola viac nez nakres nosica a neurcite vyhlasenia. Bohuzial licenciu na funkcny mesacny lander od rusov asi nekupia...
Ja osobne by som rad videl cloveka na mesiaci v priamom prenose, a kludne to moze byt cinan, ved je to jedno. Len sa obavam ze cinska karta je ziatial nieco medzi blufom a opatrnou myslienkou...


Jiří Hošek - 14/7/2012 - 13:18

quote:
Ja osobne by som rad videl cloveka na mesiaci v priamom prenose, a kludne to moze byt cinan, ved je to jedno.
Ale členové Kongresu a Senátu budou zuřit. Proto se domnívám, že i tyto opatrné myšlenky pocházející od China Aerospace Science and Technology Corporation mohou ovlivnit povolební postoj nového US vedení k SLS.


yamato - 14/7/2012 - 13:24

quote:
quote:
Ja osobne by som rad videl cloveka na mesiaci v priamom prenose, a kludne to moze byt cinan, ved je to jedno.
Ale členové Kongresu a Senátu budou zuřit. Proto se domnívám, že i tyto opatrné myšlenky pocházející od China Aerospace Science and Technology Corporation mohou ovlivnit povolební postoj nového US vedení k SLS.


nech zuria, strata US postavenia je hlavne ich vina


david - 14/7/2012 - 17:40

Číňané při jejich tempu-netempu pilotovaných letů se mohou dostat na Měsíc tak za 50 let a to nemusí cestu na Měsíc " prošlapávat" jako to musela svého času dělat amerika, tak nevím pro by z jejich propagandy měl mít někdo v americe těžkou hlavu. Stejné plky o letu na Měsíc svého času vedl jiný totalitní režim a jak to dopadlo - nebetyčnou ostudou .


Jiří Hošek - 16/7/2012 - 18:11

quote:
Bohuzial licenciu na funkcny mesacny lander od rusov asi nekupia...
Pane prezidente, již na počátku Vašeho funkčního období plánují dvě přistání sond Chang'e na Měsíci, a za pět let tam chtějí poslat návratovou sondu raketou výkonnostně zcela srovnatelnou s naší Delta IV Heavy.
Kabinu pilotovaného landeru mohou odvodit od orbitálního modulu své kosmické lodi Shenzhou.


Jan Balabán - 17/7/2012 - 09:47

TO avid

Čína má oproti SSSR v 60 letech při případné cestě na Měsíc nejméně 3 ohromné výhody :

1. Je to vyzkoušené od USA od r.1969

2. Čína má více peněz jak SSSR r. 1969

3. Nemusí pospíchat, už se o Měsíc nesoutěží


SSSR, kdyby měl více peněz a mohl tak zvolit vývoj obřího motoru /něco jako F-1 o 580 tunách/ místo spousty malých motorků v prvním stupni své N-1 , tak tenkrát vůbec nebyl bez šance. Každopádně na první oblet Měsíce měli prostředky a to Protonem vynášený Zond, který se vracel druhou kosmickou do atmosféry. A kdyby jejich N-1 měla lepší motory /jak jsem psal/ tak mohl být SSSR na Měsíci někdy kolem 1974 = 5 let po USA.


feature=related


Agamemnon - 30/7/2012 - 18:46

http://www.nasaspaceflight.com/2012/07/wind-tunnel-testing-sls-configurations-block-1b/


Jiří Hošek - 18/8/2012 - 06:49

quote:

# SLS-1 (prosinec 2017): bezpilotní cesta kolem Měsíce.
# SLS-2 (srpen 2021): pilotovaná cesta kolem Měsíce.
# SLS-3 (srpen 2022): pilotovaná cesta kolem Měsíce.
# SLS-4 (srpen 2023): pilotovaná cesta kolem Měsíce.


Aktuální letový manifest včetně hlavních milníků je zde:

http://www.nasa.gov/pdf/672216main_2%20-%2020120724%20Gerstenmaier%20HEOMD%20Status-%20NAC_20120724_508.pdf

Časová osa je uvedena v FY (fiskální rok), takže např. Q1 FY18 = Q4 CY17, tedy 4. čtvrtletí kalendářního roku 2017.


Agamemnon - 4/9/2012 - 08:08

http://www.nasaspaceflight.com/2012/09/sls-program-core-engine-heat-shield-change/


Agamemnon - 11/9/2012 - 07:42

http://www.nasaspaceflight.com/2012/09/vab-high-bay-3-platforms-removed-sls/


Agamemnon - 16/9/2012 - 14:07

http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=8184.msg953801#msg953801

dátumy milestoneov pre sls a orion


Agamemnon - 25/10/2012 - 08:05

http://www.nasaspaceflight.com/2012/10/sls-orion-endure-rigorous-wind-tunnel-testing/

testy sls (0.8% model) vo veternom tuneli... pri rychlostiach 0.5-1.6 mach... testi pri rychlostiach do 4.5 mach naplanovane na december...

testy orionu vo veternom tuneli zamerane na spravanie sa rcs systemu pri zazihu pri atmosfere pri vstupe do atmosfery


Agamemnon - 30/10/2012 - 20:27

http://www.nasaspaceflight.com/2012/10/em-2-orion-crew-spend-four-days-lunar-orbit/


alamo - 31/10/2012 - 00:08

http://nasawatch.com/archives/2012/10/sls-cool-ideas.html
nasa uvažuje o posielaní obrovských sond pomocou SLS
napríklad na odber a návrat vzoriek, z mesiacov veľkých planét
ale akosi sa nezmieňuje o ich cene..
SLS : cool ideas + no budget = no payload


Machi - 31/10/2012 - 00:27

Někde mám uložené PDF s plány bezpilotního průzkumu Sluneční soustavy pomocí rakety Ares V, která měla v podstatě stejnou nosnost. Když zadáte do googlu "science with ARES V filetype:pdf" vyjede vám takových pdf hned několik.
Samozřejmě, že to zní pěkně, ale patří to tématu ekonomických fantazií.
Podobně jako třeba mise JIMO s reaktorem Prometheus, kde by jen jeden každý přístroj finančně vyšel podobně jako celá mise Discovery.

PS: Nechápu tu zmínku o průletu okolo Charonu, protože už dřívější analýzy pro ESA potvrdily, že raketa třídy Ariane V, stačí dokonce k vyslání umělé družice! k Plutu. Rozdílem by byla akorát vyšší dopravená užitná hmotnost, což znamená zase vyšší cenu.


HonzaVacek - 31/10/2012 - 01:33

quote:
PS: Nechápu tu zmínku o průletu okolo Charonu, protože už dřívější analýzy pro ESA potvrdily, že raketa třídy Ariane V, stačí dokonce k vyslání umělé družice! k Plutu. Rozdílem by byla akorát vyšší dopravená užitná hmotnost, což znamená zase vyšší cenu.


Jestli se nemyslí to, že spolu se sondou bude možné vynést i větší urychlovací stupeň, a tím i zkrátit dobu letu k Plutu.


Agamemnon - 31/10/2012 - 17:07


sls/orion video... animácia skôr... (btw - oni s tým atv úplne vážne počítajú, heh)


HonzaVacek - 31/10/2012 - 17:15

quote:
http://youtu.be/aWMF8Zxhs1o
sls/orion video... animácia skôr... (btw - oni s tým atv úplne vážne počítajú, heh)


Ale podle toho videa ne jako se servisním modulem, ale s obytným přeletovým modulem. Alespoň tak mi to připadalo.


dodge - 2/11/2012 - 09:27

NASA hledá další možnosti využití SLS.

http://www.nasa.gov/home/hqnews/2012/nov/HQ_12-386_SLS_RFI.html


HonzaVacek - 7/11/2012 - 18:10

Článek o technologii, která má být využita při stavbě SLS:

http://www.space-travel.com/reports/NASAs_Space_Launch_System_Using_Futuristic_Technology_to_Build_the_Next_Generation_of_Rockets_999.html


Machi - 7/11/2012 - 18:30

Teda nevím jak je to futuristická technologie, ale tuším, že něco takového používali už v 90. letech při restauraci autoveteránů.
Alespoň si matně vzpomínám, že jsem o nanášení kovového prachu a jeho spékání laserem četl v článku v již dávno zaniklém Technickém magazínu. Restaurovali tam touto technologií části motoru starého Jaguáru.


alamo - 7/11/2012 - 18:33

keby napísali odkiaľ na SLS a jeho prevádzku naberú peniaze, tak by to bola väčšia pecka


Agamemnon - 7/11/2012 - 20:14

nemecká technológia, z 1995
http://en.wikipedia.org/wiki/Selective_laser_melting


Agamemnon - 10/11/2012 - 11:20

http://www.nasaspaceflight.com/2012/11/dynetics-pwr-liquidize-sls-booster-competition-f-1-power/

dynetics a pwr navrhujú použiť motory f-1 pre boostery pre sls (v každom boostery po 2 motory f-1)


PINKAS J - 10/11/2012 - 13:35

Myslím, že použití motory F1 pro boostery SLS je velmi rozumné, možná jedině možné řešení, pokud chtějí zavést kapalinové boostery. To, že F1 nemá příliš vysoký Isp není na závadu, protože v prvých stupních při malých dV se to nejméně projeví (viz Ciolkovského rovnice). Rozhodně má značně lepší než SRB. Tento motor má navíc řiditelný tah od 590 do 816 tun (podle článku), což je opět velká výhoda. Myslím, že dosažení LEO nosnosti s vrchním stupněm J2X až 150 MT je reálné. Použití 4 motorů jako boosterů dává možnost „engine out“ s tím, že by se vypnul i protilehlý motor a buď by to bylo v době, kdy se dá mise dokončit, nebo získat čas na bezpečné přistání kabiny.

Velmi zajímavá je rovněž možnost odvodit od F1 in-line nosič a´la ARES-1. Není napsáno, zda tato verse by byla s 1 nebo 2 motory F1, v každém případě zajímavá raketa (druhý stupeň s J2X)


Agamemnon - 10/11/2012 - 14:35

áno, súhlasím, že tento nápad je dobrý... a páči sa mi viac ako použitie srb (aj to bude mať lepší výkon)

očakávať, že by použili jadro/motory z atlasu, asi nemôžeme


HonzaVacek - 10/11/2012 - 23:37

quote:
Myslím, že použití motory F1 pro boostery SLS je velmi rozumné, možná jedině možné řešení, pokud chtějí zavést kapalinové boostery.


Asi teď plácnu ptákovinu, ale v té souvislosti s boostery s F1 mi blesklo hlavou následující. Boostery na TPH jsou odvozeny od STS a dají se opakovaně použít, což si kapalinovými F1 moc dobře nedovedu předtavit. Ale zcela náhodou nepohrává si NASA s touhle myšlenkou? Proč loví z mořského dna kus Saturnu, aby se podívali, co s F1 udělá mořská voda? Ale asi je to jenom shoda náhod...


Agamemnon - 11/11/2012 - 00:09

ono sa neplánuje ani znovupoužitie tých srb pre sls (aspoň zatiaľ nie)... takže nemyslím, že by plánovali znovupoužitie pre f-1

a to vylovenie starých f-1... to nerobí nasa, ale to je divadlo jeffa bezosa (amazon, blue origin)


HonzaVacek - 11/11/2012 - 00:30

quote:
a to vylovenie starých f-1... to nerobí nasa, ale to je divadlo jeffa bezosa (amazon, blue origin)



Pravda, ten Bezos mi z toho nějak vypadnul


Agamemnon - 13/11/2012 - 07:19

http://www.nasaspaceflight.com/2012/11/nasa-payload-fairings-options-multi-mission-sls-capability/


Agamemnon - 18/11/2012 - 20:20

podľa diskusie na nsf.. to vyzerá, že esa a nasa vedú nejaké rozhovory o tom, že esa by sa zapojila do vývoja sls (dôvod asi peniaze?)


yamato - 18/11/2012 - 20:28

quote:
podľa diskusie na nsf.. to vyzerá, že esa a nasa vedú nejaké rozhovory o tom, že esa by sa zapojila do vývoja sls (dôvod asi peniaze?)


skusenost s vodikovymi stupnami?


HonzaVacek - 18/11/2012 - 20:57

quote:
podľa diskusie na nsf.. to vyzerá, že esa a nasa vedú nejaké rozhovory o tom, že esa by sa zapojila do vývoja sls (dôvod asi peniaze?)


A netýká se to spíše Orionu?
http://www.livingfuture.cz/clanek.php?articleID=10939

Nezdá se mi totiž moc pravděpodobné, že by se ESA nějak zapojila do SLS, když vidím tu přetahovanou mezi Německem a Francií jestli Ariane 5 ME nebo Ariane 6.

S vodíkovými pohony jsou zkušenosti na obou stranách a peníze také chybějí naprosto všem


Agamemnon - 18/11/2012 - 20:57

huuu, toto je inak veľmi dobrá poznámka...

a ešte má esa jeden úžasný (techn. parametrami - lepší ako j-2x) vodíkový motor pre horný stupeň skoro úplne vyvinutý, hehe (aj keď toto je asi "stretch" z mojej strany )


Agamemnon - 18/11/2012 - 21:13

orionu určite... o tom sa rozpráva už dlho, a o tom sa priamo bude rozprávať aj o pár dní v taliansku...

ale teraz sa objavili už aj dohady o rozhovoroch o sls...
neviem, či to niekam pôjde, alebo či je to niečo viac ako zvesti, ale minimálne je to zaujímavé...

čo sa týka peňazí... no áno, však o to ide samostatne to nikto nedokáže zaplatiť... možno spolu by sa im to podarilo


HonzaVacek - 18/11/2012 - 21:26

quote:
čo sa týka peňazí... no áno, však o to ide samostatne to nikto nedokáže zaplatiť... možno spolu by sa im to podarilo


To nepochybně, pokud by NASA pro SLS získla partnera, nepochybně se jí o něco uleví. Otázka je, co tak výhodného by tím získala ESA, která také bojuje s napnutým rozpočtem. Bude jim NASA vozit grátis kosmonauty do L2?

Yamato s těmi motory měl sice dobrou připomínku, ale je tu jedno ale. V okamžiku, kdy by NASA osadila SLS evropskými motory, tak se USA více méně na dlouhé roky vzdá možnosti, že bude mít svůj výkonný LH2/LOX motor a možná by i hrozilo zastavení vývoje takového motoru. Tohle je tak trochu i věc prestiže.


Agamemnon - 30/11/2012 - 07:39

http://www.nasaspaceflight.com/2012/11/nasa-interest-2024-mars-sample-return-sls-orion/

NASA interest in 2024 Mars Sample Return Mission using SLS and Orion

mars sample return napad pouzitim sls


Agamemnon - 7/12/2012 - 09:01

http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=22266.msg988878#msg988878


Agamemnon - 15/1/2013 - 18:41

http://www.nasaspaceflight.com/2013/01/the-dark-knights-atks-advanced-booster-revealed-for-sls/


PINKAS J - 9/3/2013 - 14:50

HLAVNÍ NÁDRŽE SLS

NASA se u konstrukce hlavních nádrží LOX/LH2 u SLS vrátila k původnímu materiálu ET Shuttle to je hliníkové slitině Al-2219

Jak známo, ( http://www.nasa.gov/centers/marshall/pdf/113020main_shuttle_lightweight.pdf ), originální verse ET byla také z Al 2219 a ET měl prázdnou váhu 34.tun. Nový super lehký tank SLWT byl od r. 1998 z Al-slitiny s přídavkem lithia AL- 2195 navíc poprvé použil orthogrid strukturu u LH2 tanku a měl váhu 25 tun (nevím ale jestli včetně isolace), naplněný pak 725 tun. Když bychom posuzovali Shuttle – ET jako samostatný stupeň (jako by měl motory pod nádrží), musíme k prázdné hmotě nádrže připočíst váhu 3 motorů SSME + uchycení – celkem cca 12tun, dostaneme váhu ET 37tun a vychází pozoruhodné konstrukční číslo C= 19,5, což nemá žádná současná raketa ani stupeň. Proto také srovnání se SaturnemV ( jak jsem nedávno psal v tématu Raketové motory a efektivita raket) vychází víc než příznivě, i když boostery SRB byly horší než F1

Přesto pro SLS jsou vážné důvody vrátit se k původní slitině Al 2219 – viz
http://www.nasaspaceflight.com/2013/02/sls-new-buckling-standards-drops-super-light-alloy/
Již u STS se ukázala větší křehkost 2195 a horší svařitelnost, takže všechna dna a vrchní kužel se vrátily zpět k AL-2219. U SLS, který má prodloužený tank jsou větší nároky na pevnost ve vzpěru kvůli dalšímu stupni a UZ in line, nádrž je více namáhaná i v ohybu a aerodynamicky. AL-2019 je méně křehký, dovoluje opracování a skružování orthogrid i isogrid ze silnějšího plechu s vyššími žebry a přitom nízké hmotě. Také výztuhy u intertanku STS , které byly nýtované z plechu budou u SLS nahrazeny mechanicky opracovanými výztuhami . Celkově návrat k 2219 znamená snížení nosnosti rakety o 3 tuny ale úsporu 30 mil.USD za let.

Ve výzkumu je použití nové slitiny AL-2050. U té se přidává magnesium a vytváří slitinu Al-Mg-Li, která se již používá civilních letadel. Má umožnit opracování až z 3x silnějšího plechu než u Al-2195 s úsporou váhy 20-30%.



PinkasJ - 23/3/2013 - 22:14

http://www.nasaspaceflight.com/2012/11/dynetics-pwr-liquidize-sls-booster-competition-f-1-power/

Advanced Boosters

Jak známo, konečný cíl vývoje SLS měla být raketa s novými kapalnými boostery na LOX/RP. Nyní jsou možnosti trochu otevřenější (zahrnují i nové SRB a starší motory F1):

- Využít zkušenosti z motorů F1 s otevřeným cyklem z rakety Saturn 5 od fy Pratt & Whitney Rocketdyne (PWR). V každém boosteru by byly 2 motory F1.

- Použít nově vyvíjených LOX/RP motorů vyvíjených firmami Aerojet of Sacramento, Calif. , ATK Launch Systems Inc. of Brigham City, Utah; Dynetics Inc. of Huntsville, Ala.; and Northrop Grumman Corporation Aerospace Systems of Redondo Beach, Calif.
Např. Aerojet chce vyvinout motor s uzavřeným cyklem o tahu 550 lbs (250 tun), které mají vycházet z motorů NK33. To by ale vyžadovalo 4 nebo 5 motorů v každém boosteru. Aerojet již má kontrakt s NASA.

- Zůstat u nových 5-segmentových kompositních boosterů ACBs od fy ATK, které prý udělaly na pracovníky NASA velký dojem. Mají mít elektricky řízený vektor tahu a nižší cenu. Také ATK již má podepsán kontrakt s NASA.

Z technického hlediska mají tyto boostery různou účinnost (Isp), a konstrukční číslo. Nejhůř je na tom ACBs, uprostřed jsou asi boostery s F1. Ovšem toto hledisko nemusí být rozhodující. Centrální stupeň SLS bude pracovat již od Země, bude mít 4 nebo 5 motorů RS 25, které mají u země Isp jako nejlepší LOX/RP motory ve vakuu, ve větších výškách a ve vakuu pak podstatně vyšší. Takže boostery se mohou poměrně brzo odpojit a jejich větší nebo menší startovní hmota se moc neprojeví na celkovém výkonu SLS. Jejich hlavní úkol je vysoký tah od Země. Jak vyplývá z nelinearity Ciolkovského rovnice, pokud stupeň (booster) udělí jen malou rychlost, vliv hodnoty Isp je značně menší než u dalších a především vrchních stupňů. Proto také např. STS přestože měl SRB boostery, měl větší nosnost než dvoustupňový Saturn 5 při značně nižší startovní hmotě.

Tedy všechna 3 řešení jsou možná, bude rozhodovat cena, spolehlivost, zaběhlost výroby, možnost regulace tahu, využití boosterů u jiných nosičů atd. Osobně bych dával přednost boosterům s F1, kvůli ceně, vysokému tahu s možností regulace a celkově lepším parametrům než ACBs. Zda se podaří navrhnout dobrý motor Aerojetu je otázka .Ovšem nakonec může být všechno úplně jinak.


cernakus - 23/3/2013 - 22:59

Domnívám se, že by měli znovuoprášit koncepci z Eněrgije, tedy booster zároveň použitelný jako menší nosič. Současný Atlas-V se na to vyloženě nehodí (počáteční tah/hmotnost je pouze 1,4, Zenit má 2,4 a 5-segment SRB má 2,0), ale lze uvažovat, že by do trochu zvětšeného atlasu ULA nacpala 4 motory založené na NK-33 jak zmínil Pinkas. Například 400tun hmotnosti prvního stupně při čtyrech 250tunových motorech jako booster a 3 motory po 250 tunách při použití jako samostatný nosič s malými SRB (jako dnes) či ve čtyřmotorové variantě bez nich. Navíc, pokud je Atlas V koncipován jako EELV, tak má vyřešené boční zavěšení na jiná tělesa a je tedy pro booster zcela kompatibilní.

Navíc další výhoda by byla vyšší nosnost než použití SRB. Pinkas má sice pravdu, že čím dříve se SRB odpojí, tím menší mají vliv na nosnost. Ale na druhou stranu vyšší Isp kerolox motorů umožní maximálně ztlumit výkon vodíkových motorů po prvních cca 40 sekund letu, kdy je dosaženo výšky, kde již vodíkové motory a dávají dobré výkony a přitom dát velmi solidní přírůstek vchar (což SRB nedokáží, ty pouze mohou ušetřit PH hlavního stupně).

Uvidíme jak se s tím Američané vypořádají, ale stavět drahé boostery jen jako boostery je IMHO ekonomicky nevýhodné.


PinkasJ - 24/3/2013 - 10:02

Je pravdou, že SLS Block 1 by v čisté 1,5 stupňové podobě (jako měla Energia z 80-tých let) s ní vůbec nemohla soutěžit. Ta měla nosnost 100 tun na LEO a pokud by byla obnovena a přidán výkonný vrchní stupeň LOX/LH2, určitě by měla nosnost LEO okolo 130 tun. Čistá SLS by měla nosnost méně než 70 tun. SLS Block 1, který má přidán vrchní stupeň ICPS má mít nosnost 70 – 77 tun.

Teprve SLS Block 1A, který má lepší motory RS 25E a boostery vyšlé ze soutěže Advanced Boosters bude mít někdy po roce 2020 nosnost 105 tun a to opět s vrchním ICPS stupněm složeným ze 4 motorů RL10. Má to být tažný kůň pro 20-tá léta. Někdy okolo 2030 snad bude hotový SLS Block 2 s 5 motory RS 25E , Advanced Boosters a vrchním stupněm s 2 x J2X. Nosnost se udává kolem 130 tun.

Využití boosterů s motory F1 případně F1A by umožnilo i u verse Block 1A zvýšit nosnost na 120 tun, s použitím J2X i více a možná by nebylo třeba čekat na Block2. To řešení by mohlo být nejrychlejší a možná nejlevnější a třeba i by bylo možno úplně vypustit Block 2 s 5 motory RS25E.


JiříHošek - 25/3/2013 - 21:13

quote:
Je pravdou, že SLS Block 1 by v čisté 1,5 stupňové podobě (jako měla Energia z 80-tých let) s ní vůbec nemohla soutěžit. Ta měla nosnost 100 tun na LEO .... Čistá SLS by měla nosnost méně než 70 tun.
Energija měla čtyři boostery, SLS dva.


PinkasJ - 25/3/2013 - 22:23

To je pravda, ale každý SRB booster měl u země tah kolem 3000 lbs = 1360 tun, což je téměř stejné, jako měly u země 2 boostery Energie. Ale právě v kvalitě boosterů (Isp, konstrukční číslo, průběh tahu, doba práce) byla hlavní kvalitativní přednost Energie. Pokud by u SLS použily jako boostery motory F1, každý booster by měl 2 motory, takže zhruba stejně jako Energies, s rozdíly v Isp a tahu.


JiříHošek - 30/3/2013 - 08:23

ATK má v současnosti kontrakt na celkem šest kusů 5-segmentových boosterů:

- květen 2013 - kvalifikační test QM-1
- léto 2014 - kvalifikační test QM-2
- prosinec 2017 - mise EM-1 (dva kusy)
- rok 2021 - mise EM-2 (dva kusy)


-=RYS=- - 31/3/2013 - 20:12

Otazka taky je co bude levneji pro pouzivani.
Jestli 2x start FH nebo 1x start SLS.
Kdo vi, mozna se zjisti, ze FH bude levnejsi a tak budou ze dvou letu skladat teleso na LEO.


Agamemnon - 31/3/2013 - 20:54

je veľmi málo pravdepodobné, aby 1x sls bolo lacnejšie ako 2x fh... fh by cena za štart musela ísť ku cene delty iv heavy (tá má väčšiu nosnosť inak na escape)...

ale tam zohráva úlohu politika... sls bude lietať, aj keby fh bolo lacnejšie...
to je rovnaká situácia ako, že esa bude mať vlastný nosič a aj rusi a číňania budú mať vlastné nosiče, aj keby niekto prišiel a ponukol štart za 100 eur / kg.


JiříHošek - 1/4/2013 - 08:19

Test QM-1 byl odložen. Současný odhad je "nejdříve v listopadu".

Zdroj:
http://www.nasaspaceflight.com/2013/03/two-mid-span-supports-booster-sag-qm-1/


JiříHošek - 1/4/2013 - 10:06

quote:
Když bychom posuzovali Shuttle – ET jako samostatný stupeň (jako by měl motory pod nádrží), musíme k prázdné hmotě nádrže připočíst váhu 3 motorů SSME + uchycení – celkem cca 12tun, dostaneme váhu ET 37tun a vychází pozoruhodné konstrukční číslo C= 19,5, což nemá žádná současná raketa ani stupeň.
Připojuji odkaz na nejpodrobnější data o SLS, co jsem našel:

http://www.spacelaunchreport.com/sls0.html
(tabulka na konci článku)

Lze na základě těchto dat posoudit přímo Core Stage SLS s přičtením váhy 5 tun vzhledem k použití slitiny Al-2219 ?

quote:
Nový super lehký tank SLWT byl od r. 1998 z Al-slitiny s přídavkem lithia AL- 2195 navíc poprvé použil orthogrid strukturu u LH2 tanku a měl váhu 25 tun (nevím ale jestli včetně isolace).
Podle
http://www.spacesafetymagazine.com/2013/03/18/sls-external-tank-reverts-hard-alloy/
měl SLWT váhu 30 tun.



Neví někdo, proč bude Core Stage vyrábět Boeing, když výrobcem ET byl Lockheed Martin?


PinkasJ - 1/4/2013 - 13:57

Quote Rys: Otazka taky je co bude levneji pro pouzivani. Jestli 2x start FH nebo 1x start SLS.
Kdo vi, mozna se zjisti, ze FH bude levnejsi a tak budou ze dvou letu skladat teleso na LEO.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Falcon 9 Heavy má mít teoreticky nosnost na LEO 53 tun , tedy náklad okolo 100 tun by šel rozdělit a spojit na LEO. Ne vždy to jde jednoduše a rovnoměrně a spojování na LEO také něco stojí jak finančně tak technicky. SLS je však především určen pro vzdálené mise – L2, Měsíc, asteroid atd. Na takové dráhy bude mít SLS s nosností na LEO 105 tun nosnost cca 45 tun, kdežto FH 13,6 tun. Takže pokud nebude mít FH LOX/LH2 vrchní stupeň, nikdy nemůže SLS konkurovat.


JiříHošek - 1/4/2013 - 16:19

Ještě srovnání s Energijí: 32 tun k Měsíci

http://www.energia.ru/english/energia/launchers/vehicle_energia.html


PinkasJ - 1/4/2013 - 16:34

To se ovšem nedá srovnávat. Je to inzerát ještě z doby SSSR a jde o nosnost holé Energie v 1,5 stupňovém uspořádání. Kdyby měla Energie vrchní LOX/LH2 stupeň ať už v osovém nebo bočním uspořádání (namísto Buranu), pak její nosnost k Měsíci by byla okolo 40 tun


JiříHošek - 1/4/2013 - 17:52

Kdyby chyby. Studie z roku 1988 počítala s nosností 30 tun k Měsíci, dvěma starty Energie a setkáním na lunární orbitě.
Už je to pryč, čtvrt století stará studie - nemá smysl srovnávat.


PinkasJ - 1/4/2013 - 18:57

V tématu Copenhagen Suborbital je ukázáno opravdu pěkné a názorné video ukazující princip konstrukce jednoduchého turbo-čerpadla pro motor s gas generátorovým cyklem (otevřený cyklus).

V této souvislosti je zajímavá otázka, proč při konstrukci SLS NASA nepoužila motor RS-68 s tímto otevřeným cyklem, který má údajně o 80% méně dílů než motor s uzavřeným cyklem RS 25 (SSME) http://en.wikipedia.org/wiki/Pratt_%26_Whitney_Rocketdyne_RS-68
Tento motor je mnohem jednodušší a levnější než RS 25. Jelikož se RS 68 používá i u Delta 4, jeho výroba by byla sériovější. Jeho nevýhoda je nižší Isp , vyšší hmota, ale má značně vyšší tah. Nesmí se zapomenout, že SSME byl drahý také kvůli znovu-použitelnosti a ta u SLS nebude. Je již vyvinuta varianta RS 65A se zvýšeným tahem i Isp (letěl prvně 29.06.2012), vyvíjela se varianta RS 68 B s úpravami pro Ares 5, kde měl být použit.

Bylo hlavním důvodem rozhodnutí pro RS 25 (SSME), že nějaké SSME zbyly po STS, nebo čistě kvůli vyššímu Isp a nižší hmotě?

Porovnání motorů:
RS 25:Tah (vac/sl) 232/189 tun, Isp 452/363 sec, hmota 3.526 kg, tlak v komoře 20,64 MPa (cca 200 bar)
RS 68: Tah (vac/sl) 343/300 tun, Isp 410/365 sec, hmota 6.600 kg, tlak v komoře 9,7 MPa (cca 97 bar)
RS 68A: Tah: (vac/sl) 363/320 tun, Isp 414/ ? sec

Nominálně by tahem u země nahradily 3 motory RS 68A 5 motorů RS 25. Ovšem vzhledem k menšímu Isp by vyšla raketa těžší, takže by bylo asi třeba 4 místo 5 motorů.


cernakus - 1/4/2013 - 19:38

Studii ve ktere se kalkulovalo se dvema starty en. 410 jsem nepostrehl, ale co jsem postrehl jsou dva dostavene energia EUS pro variantu 411 pro mise k mesici a dal. Pochybuji, ze by k Mesici leteli tak komplikovane, kdyz to samy by tam dostala jedna En. 411.

Duvod nasazeni RS-25 misto RS-68 je prosty. Motory STS sice byly tzv. Reusable, ale ty na konci ery STS mely s temi namontovanymi na zacatku spolecne asi jen zavesy. Infrastruktura tedy existovala a bylo rozhodnuto udrzeni existence Infrastruktury STS pro SLS hlavne z duvodu, jak yamato rad rika, jobs programu.

Pro SLS jsou motory RS-25 v prvnim stupni jasne nevyhodne a pro stupen druhy jsou pomerne hodne silne. I kdyz sice podobne silne motory Rusove pouzili pro vyse zmineny EUS, ve skutecnosti se jenalo o znouzecnost, kdy 100kN motory byly slabe a nic vhodnejsiho, jako je napriklad J-x u SLS, nemeli.

Raketa by imho o moc tezsi nevylsa. Prvni stupen u sls bude horet relativne kratce a po znacnou cast horeni bude isp rs-25 a rs-68a srovnatelne. Odhaduji ze az cca posledni tretinu teto doby by rs-25 zacal vyrazne unikat a to jiz zasadne nosnost neovlivni. Zejmena kdyz nasleduje druhy stupen.


Alchymista - 1/4/2013 - 21:30

Výrobca je rovnaký - Pratt & Whitney Rocketdyne - takže tam "problém" asi nebude (ak ich robia aj v rovnakom závode).
Ovšem - zložitejší a slabší RS-25 je možno lepší "job-maker". Viac relatívne zložitejších motorov si vyžaduje viac zamestnancov - a v americkej vnútornej politike udržanie pracovných miest v hi-tech oblasti zaváži, aj keď by to bolo ekonomicky nevýhodné. Každopádne takto budú zrejme bežať dve výrobné linky - RS-68 pre Delta IV a RS-25 pre SLS, a to zrejme znamená viac "zaistených" pracovných miest, ako len prosté rozšírenie výroby RS-68.


cernakus - 1/4/2013 - 21:44

Presne tak. Jednou jsem delal v tovarne na elektrosvazky do aut. Tovarna delala Skodu octaviu a BMW 3. Jedine co mely ty dve linky pod jeenou strechou v lidskych vstupech spolecne, byl generalni a jeho sekretarka. Dtto to bude i v pripade rocketdyne motoru. Proto jsem radeji pouzil slovo infrastruktura. Ne vse na RS-25 se vyrabi v ramci koncernu P&W.


JiříHošek - 1/4/2013 - 23:34

quote:
Bylo hlavním důvodem rozhodnutí pro RS 25 (SSME), že nějaké SSME zbyly po STS, nebo čistě kvůli vyššímu Isp a nižší hmotě?
Pokud vím, tak na 8,4 metrovém SLS je riziko, že ablativně chlazené RS-68B budou poškozeny intenzivním teplem produkovaným z blízkých SRB (Ares V měl průměr 10 metrů). RS-25 má regenerativní chlazení.


PinkasJ - 2/4/2013 - 08:36

Ano, teď si vzpomínám, že tento problém byl široce diskutován a bude to jeden z nejdůležitějších důvodů pro použití RS 25. Pojízdná startovací plošina upravená od Saturnu asi nedovolí takovou úpravu, že by SRB byly posunuty o nějaký metr dolů oproti ET s motory, aby se trysky vzájemně neovlivňovaly. Navíc by to změnilo i silovou strukturu ET.


cernakus - 2/4/2013 - 16:01

Hošek:

Díky za odkazy.

Nicméně ohrožení RS-68 teplem SRB protože Ares-V 10 metrů a SLS 8,5 metru je výmluva. Průměry Ares-V byly udávány dva 10m pro 5×RS-68 a nebo 8,5m pro 5×RS-25. Důvody jsou prosté - RS-68 potřebovaly větší odstupy ne kvůli SRB, ale kvůli sobě samým. Jenže když si vezmeme standardní geometreické uspořádání motorů tak při konfiguraci pěti motorů je minimální průměr u obou motorů cca 7,5 metru. Ovšem v konfiguraci 3 motorů je výrazně nižší, cca 5 metrů. To jsou údaje bez mezer mezi motory, ale lze z toho pohodlně odvodit, že do 8,5 metru průměru ET by se trojice RS-68 s přehledem vešla tak, aby se neovlivňovala jakkoliv výrazněji než v případě pětimotorové konfigurace u desetimetrové Ares-V.

Samozřejmě, pokud někdo chtěl honit triko a dát pod ET pět motorů RS-68, tak již na problém zvýšeného vnějšího tepelného namáhání narazil.

Ovšem diskuze je 5×RS-25 vs. 3×RS-68, tedy stejná hmotnost, stejný tah, nižší Isp a výrazně nižší cena (a nejen pro SLS, ale i pro Deltu)

Závěr? Jobs program. Technické "důvody" jsou pouze "cover story".

Celá infrastruktura raketoplánů měla skončit jako stroj takový. Na smetišti kosmických dějin. Jen aby nenakrkli par set tisíc voličů, tak jdou dražší a zdlouhavější cestou. Ale co dělat, když pár set tisíc voličů dokáže rozhodnout i prezidentské volby, natož senátní a kongresové.


yamato - 2/4/2013 - 21:13

http://www.space.com/20444-nasa-deep-space-station-skylab2.html

budiz modlidby alamovy vyslyseny


fritz.lochmann - 2/4/2013 - 22:29

quote:
http://www.space.com/20444-nasa-deep-space-station-skylab2.html

budiz modlidby alamovy vyslyseny
Neboj. To sa skresá, posunie na nedohľadno.


PinkasJ - 3/4/2013 - 07:01

Myšlenka na Skylab II umístěný u L2 se mi líbí. Jestliže tam stejně chtějí mít přítomnost, využití H2 tanku je logické. Ovšem jeho vybavení uvnitř, tepelné isolace, solární panely, orientační a manévrovací motory a nádrže, výstupní a spojovací uzly budou hodně drahé. Líbí se mi myšlenka jednoho diskutujícího, využít i stejný H2 tank od vrchního stupně SLS, který zůstane po spotřebování paliva přímo pod Skylab II a udělat v něm průchod do Skylabu. Tento tank by mohl sloužit pro odpad stanice a také po vypěnění vnitřních stěn nějakou pěnou jako radiační ochrana Skylabu II proti slunečním erupcím.
[Upraveno 03.4.2013 PinkasJ]


yamato - 3/4/2013 - 09:21

Ohladom Skylabu II - v clanku je aj informacia, ze by to unieslo dost zasob na cele roky cinnosti. To jest asi by odpadla potreba zasobovacich letov. Myslim ze ako taky prvy krok k BEO je to dost dobre, dost lacne a dost priamociare


Agamemnon - 3/4/2013 - 10:28

quote:
To jest asi by odpadla potreba zasobovacich letov.


nahradne diely...

z tohto pohladu je iss obrovska skusenost - stale treba nieco opravovat a aj ked su to malickosti, nemoze sa to nechat tak, pretoze by to mohlo sposobit problemy... nefunguje to tam ako na zemi...
toto treba vyriesit predtym ako sa vydaju ludia niekde dalej ako je mesiac... nebudu sa tam dat doniest nove nahradne diely...


yamato - 3/4/2013 - 11:04

no ved prave o tuto skusenost ide - ako to postavit, aby to vydrzalo cele roky bez udrzby? ono taky marsolet bude asi dost nanic, ak ho bude treba kazdeho pol roka opravovat.


Agamemnon - 3/4/2013 - 11:08

jj, to ano...

ale myslim si, ze to zatial nedokazeme


Lusyen - 3/4/2013 - 13:19

ale myslim si, ze to zatial nedokazeme




možno som prílišný optimista ale s tým nemôžem súhlasiť,,, všetko sa dá keď sa chce,,, myslím si naopak že sa všetko zdržuje nie len kvôli financiám ale aj kvôli prílišnej opatrnosti,,, pokrok v 60 rokoch nebol len zásluhou pretekov a vyšších rozpočtov ale hlavne odvahy riskovať a ísť dopreku po hlave,,,, tí borci čo nastupovali do X 15 tiež šli s kožou na trh,,, proste potrebujeme viac Felixov Baumgartnerov a nie opatrné slečinky,,,, ak niekto chce byť kosmonaut musí rátať s tým že ide s kožou na trh,,,, je to však cena ktorú platí za možný pokrok a posun ľudstva,,, kto nei ej ochotný riskovať nech robí poisťováka,,, ja nie som tak odvážny ale napriek tomu si myslím že do kozmu lieta už až príliš veľa vedcov a pramálo skutočných pilotov,,, a to je tiež jeden z rozdielov medi dneškom a 60 rokmi ktoré znamenali taký skok


Agamemnon - 3/4/2013 - 13:42

to, co nedokazeme... a co som tym myslel... je postavit taku stanicu, aby vydrzala fungovat bez udrzby dlhsiu dobu...

na nsf l2 dava jeden clovek z esa denne reporty z iss (ine - podrobnejsie, viac technicke - ako tie verejne, co dava von nasa)... v podstate takmer kazdy den je tam vymena niecoho, oprava niecoho, udrzba/cistenie niecoho (udrzba/cistenie je okej, samozrejme)... alebo oprava/fix niecoho zasahom operatorov zo zeme...
pripadne, ze nieco sa pokazilo a bude si vyzadovat eva...
etc...

edit:
a dost casto ide o zakladne veci, ako filtre vzduchu, zariadenia na spracovanie mocu, etc... a samozrejme nikdy nekonciaca saga s power busmi, ktore sa vymienaju snad pri kazdom druhom eva...
[Edited on 03.4.2013 Agamemnon]


yamato - 3/4/2013 - 13:44

ono k tym opravam ISS - vela z nich ma suvis s pohyblivymi castami, ako su solarne panely a zotrvacniky. Na BEO stanici otocne solarne panely byt nemusia, a orientacia je menej narocna (ISS lieta okolo zeme, a pritom sa sama neustale toci tak, aby hlavna os bola vodorovne - neviem ci to robi zotrvacnikom, alebo gravitacnym gradientom?)
Kazdopadne napr. HST si vystacil s par opravami v priebehu celej zivotnosti.


Agamemnon - 3/4/2013 - 13:47

quote:
neviem ci to robi zotrvacnikom, alebo gravitacnym gradientom?)


zotrvacniky + zvezda


Lusyen - 3/4/2013 - 15:05

loď letiaca k marsu bude predsalen kompaktnejšia vecička ako ISS poskladaná z kopy kusov (nechcem zhadzovať ISS ale mne vždy pripadala jak 50 zošróbovaných bojlerov) to že bude treba vymieňať veci a robiť sem tam opravu je normálne,,, aspoň sa marsonauti nebudú počas tých 500 dní nudiť,,, ideálne by bolo naliať prachy do VASIMR alebo NERVA,,, SLSkou povynášať poriadne kusy na LEO zmontovať to a poslať čo naväčšou rýchlosťou tam a späť (aspoň sa tí borci nevrátia s5 ožiarený jak černobyľský jesetery)

SLS má prínos hlavne v tom že dokáže vyniesť hore riadne váhy,,,, čo pri jadrových zdrojoch je v podstate pravidlom ( myslím tie s výkonom hodným povšimnutia)


Lusyen - 3/4/2013 - 15:11

čítal som si celú diskusiu a tretina príspevkov rieši čo bude SLS nosiť hore,,, to že teraz sa nosia hore kusy pod 20 ton nie je preto že by nikto nechcel poslať hore aj ťažšie,,, ale preto že nie je nosič čo by to tam vyniesol
Ak bude nosič schopný vyniesť hore 130 tonový náklad budú aj tie väčšie zariadenia a nákldady (družice, habitaty, čkoľvek...),,, kým taký nosič nie je nemá zmysel snažiť sa vyrábať niečo ťažké keď viem, že nemám prostriedok ako to dostať hore


Machi - 3/4/2013 - 16:18

To už jsme tu několikrát řešili. Problém je, že těžký náklad je většinou drahý náklad a navíc ten náklad drahý být také musí, protože kdo by tahal nahoru tuny raketou, která je dvakrát dražší než náklad, že.
V současné době je například u vědeckých družic a sond taková situace, že si NASA může dovolit vypustit pomocí SLS jednu družici/sondu za dekádu. Komerční sektor se na raketu za dvě miliardy asi moc vázat nebude, zbývají lety s lidskou posádkou a armáda (letectvo).


Agamemnon - 3/4/2013 - 18:33

znovu -
veci, ktoré sa kazia, sú aj plne integrované (a úplne základné a nevyhnutné) kusy - napr. záchod... čističe vzduchu a pod... väčšinou sa opravujú tak, že donesie náhradný kus zo zeme a vymení...
problémy majú napr. elektrické rozvody, kvôli radiácií napr... a to sme ešte len na leo a tie veci sú rad-hardened...
samozrejme sa kazia aj veci, ktoré budú na marsolete iné... ale často aj tie, ktoré budú rovnaké...

teraz sa pýtam:
ako sa toto bude líšiť na marsolete od iss? a ako sa na marsolet náhradné súčiastky dostanú?

preto si myslím, že zatiaľ nie sme schopný postaviť dostatočne odolné tieto zariadenia... ešte bude treba vylepšovať kusy, ktoré sú na iss, kým sa nestanú robustnejšie, odolnejšie...


alamo - 3/4/2013 - 21:38

quote:
http://www.space.com/20444-nasa-deep-space-station-skylab2.html

budiz modlidby alamovy vyslyseny


neni to náhodou ehm.. "apríl"?

predovšetkým ten tretí stupeň navrchu.. a otočený hore nohami..
nežiadal by si nejaké úpravy, aby ho bolo možné natankovať?
a tak isto je tu otázka ako ho vlastne naplniť?
čiže ďalšie úpravy na rampe..
to ako "šetrenie" nevypadá


yamato - 3/4/2013 - 22:10

cital si to? ta nadrz nema byt natankovana, ma sa pouzit ako stanica. To iste ako skylab 1 - pouzije sa hardware "z linky" a prerobi sa na stanicu.


alamo - 3/4/2013 - 22:21

čítal..
nemá byť natankovaná ani pod tlakom, a na sebe má niesť "slona", naplnený tretí stupeň, otočený hore nohami

http://danielmarin.blogspot.sk/2013/04/un-skylab-ii-en-la-luna.html?m=1


yamato - 3/4/2013 - 22:40

jo aha, ty si hovoril o tom stupni hore... no hej, ten ma byt plny. To sa da riesit nejakymi externymi vyztuhami, podla mna to nie je showstopper


PinkasJ - 3/4/2013 - 22:46

Podle obrázku bych to viděl tak, že raketa je 2,5 stupňová a nad Sylab II není třetí stupeň, ale Orion, který tam musí být pro bezpečnost a návrat posádky.


alamo - 4/4/2013 - 12:29

nie.. nie je to orion
7qfimx6c5nmkanl5p3go.jpg [Upraveno 04.4.2013 alamo]


alamo - 4/4/2013 - 12:42

na NSF sa to objavilo už "pred rokom"
http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=30609.0


PinkasJ - 4/4/2013 - 15:20

Takže to je vlastně jako celek varianta Deap Space Habitat navrženého NASA r. 2012 viz http://en.wikipedia.org/wiki/Deep_Space_Habitat . V jeho sestavě byl také Orion, který v návrhu rakety pro Sylab II chybí. Zřejmě se může připojit po vynesení jinou raketou, což asi měl být postup i u původního návrhu.


alamo - 4/4/2013 - 16:10

ani DSH nemal zo sebou niesť orion..
http://www.nasaspaceflight.com/2012/04/delving-deeper-dsh-configurations-support-craft/
http://spirit.as.utexas.edu/~fiso/telecon/Smitherman_3-14-12/Smitherman_3-14-12.pdf
DSH mal podľa pôvodného návrhu na posádku čakať v L1 zem mesiac
orion s posádkou sa mal k nemu pripojiť až tam, po čom mal nasledovať štart


Agamemnon - 25/4/2013 - 20:09

misia k asteroidom...
http://www.nasaspaceflight.com/2013/04/gerstenmaier-expands-asteroid-mission/


JiříHošek - 5/5/2013 - 09:40

Tisková zpráva ATK z 29.4.2013 ohledně dokončeného Preliminary Design Review (PDR) boosterů pro raketu SLS
http://atk.mediaroom.com/2013-04-29-ATK-Solid-Rocket-Boosters-Complete-Major-Space-Launch-System-Program-Milestone



Další milníky ATK podle str.10
http://www.nasa.gov/pdf/742964main_20130418_heoc_dumbacher.pdf
08/2013 test Qualification Motor-1 (QM-1)
07/2014 Critical Design Review (CDR)
12/2014 test Qualification Motor-2 (QM-2)
11/2015 Design Certification Review (DCR)

pozn. k QM-1: termín 8/2013 byl ve verzi z 28.2.2013.
Viděl jsem i neoficiální termín 11/2013
[Upraveno 05.5.2013 JiříHošek]


Agamemnon - 1/6/2013 - 09:08

http://www.nasaspaceflight.com/2013/06/sls-pdr-evolved-rocket-dual-upper-stage/


alamo - 17/7/2013 - 11:39

nielen drahý, ale doslova "neskutočne drahý"
http://nasawatch.com/archives/2013/07/whats-the-true.html
http://www.thespacereview.com/article/2330/1
cena za štart základnej 70t verzie, bude o 80% vyššia ako cena za štart raketoplánu


JiříHošek - 20/7/2013 - 13:55

quote:
cena za štart základnej 70t verzie, bude o 80% vyššia ako cena za štart raketoplánu
Kde to je v článku uvedeno, příp. jak jste to spočítal? Mně to vychází víc.


yamato - 20/7/2013 - 14:56

quote:
nielen drahý, ale doslova "neskutočne drahý"
http://nasawatch.com/archives/2013/07/whats-the-true.html
http://www.thespacereview.com/article/2330/1
cena za štart základnej 70t verzie, bude o 80% vyššia ako cena za štart raketoplánu


medzicasom niekde v senate -
politici vymyslaju zase nove "dovody" a sposoby, ako osekat commercial space a "usetrit" zopar milionov. Bavime sa o sfere, kde 3 spolocnosti maju svoje lode vo vysokom stadiu rozpracovanosti, jedna v nakladnej verzii uz lieta, druha sa chysta na droptesty. Vysledkom tejto genialnej strategie bude, ze USA budu musiet nakupit dalsie letenky v sojuzoch (uz tymto krokom sa cela uspora zmaze) a ak by sa nahodou podarilo commercial space uplne udusit, tak americanov bude k ISS vozit Orion, vynasany SLS (co bude taky giganticky overkill, ze SLS bude musiet viezt aj nejake zavazie). Samozrejme za cenu uvedenu alamom, ale zrejme este vyssiu (vo vladnom sektore ceny nikdy nejdu nadol, vzdy len nahor)

http://www.nasaspaceflight.com/2013/07/frustration-lawmakers-penny-pinch-commercial-crew/

ked to tak citam, uz ma ani nestvu nase dialnice najdrahsie v europe 20 rokov budovane...


JiříHošek - 20/7/2013 - 19:26

quote:
Bavime sa o sfere, kde 3 spolocnosti maju svoje lode vo vysokom stadiu rozpracovanosti
Tři společnosti ... to je vyhazování peněz.


yamato - 20/7/2013 - 21:07

quote:
quote:
Bavime sa o sfere, kde 3 spolocnosti maju svoje lode vo vysokom stadiu rozpracovanosti
Tři společnosti ... to je vyhazování peněz.


tak nechajme 1 mobilneho operatora, 1 znacku kavy, 1 druh cipsov, 1 zdravotnu poistovnu, 1 poskytovatela internetu...
Co by to asi tak urobilo s cenami a kvalitou? Napoviem... RTVS...

A co sa stane ked mame jednu lod a ta ma nehodu? Napoviem - challenger, columbia... 2-3 roky sa nelieta. To je v pripade ISS dost osemetne [Upraveno 20.7.2013 yamato]


JiříHošek - 20/7/2013 - 22:09

Přehnaná reakce. Jako kdyby mezi 3 a 1 nebylo číslo 2.
A jako kdyby byla ISS jen americká.


yamato - 21/7/2013 - 09:47

quote:
Přehnaná reakce. Jako kdyby mezi 3 a 1 nebylo číslo 2.
A jako kdyby byla ISS jen americká.


vo vysledku maju byt 2, ale zamer kongresu je tusim zuzit to na 1 (alebo uplne zrusit) a prejst na standardny sposob financovania (t.j. za vela penazi malo muziky). Predpokladam ze po naslednom naraste nakladov to potom zrusia...

Ohladom ostatnych partnerov, nikto okrem rusov uz nema pilotovanu lod (pretoze vsetci zhodnotili ze je "efektivnejsie" ked ich vozi niekto iny). Ruske sojuzy sice sluzia, ale kapacitu maju aku maju, a uz sme realne boli v situacii ze spadol progress, sojuzy boli uzemnene, amici nemaju nic.
Podla mojho nazoru by bolo idealne, ak by bolo tych lodi viac nez 2 (jedna ruska a jedna americka), NASA si moze pripadne zjednavat ceny u konkurujucich firiem.


Agamemnon - 21/7/2013 - 11:02

myslím, že to, že bude len 1 víťaz, je už rozhodnuté (matne si spomínam na niečo také, ale istý si nie som a hľadať sa mi to nechce)


yamato - 21/7/2013 - 11:22

quote:
myslím, že to, že bude len 1 víťaz, je už rozhodnuté (matne si spomínam na niečo také, ale istý si nie som a hľadať sa mi to nechce)


oni to menia kazdy polrok (s nenapadnym podtonom "nejako to zrusme"), takze ani nemusis, vysledok prudko neznamy kazdopadne ak sa nenajde komercny trh, tak dve celkom sikovne lode pojdu do kytek. V horsom pripade tri


martinjediny - 21/7/2013 - 14:10

quote:
quote:
myslím, že to, že bude len 1 víťaz, je už rozhodnuté (matne si spomínam na niečo také, ale istý si nie som a hľadať sa mi to nechce)


oni to menia kazdy polrok (s nenapadnym podtonom "nejako to zrusme"), takze ani nemusis, vysledok prudko neznamy kazdopadne ak sa nenajde komercny trh, tak dve celkom sikovne lode pojdu do kytek. V horsom pripade tri


Nesuvisi to nejak s temou "zmysel ludskych posadok na orbite"?
alebo ekvivalent s pristupom ESA k pilotovanym letom?
atd...

neexistujuci trh, neexistujuci zakaznici, mega ponuka...


yamato - 21/7/2013 - 15:06

suvisi to s SLS z dovodu, ze jednym z moznych vysledkov tychto politickych hier moze byt, ze posadky bude vozit na LEO orion na SLS. Teda to co zvladne Falcon s Dragonom za povedzme 200 milionov, bude robit SLS za povedzme 2 miliardy. Odtial uz je len krocik k tomu, aby nejaky politicky mudrlant zrusil pilotovany program ako zbytocny luxus, lebo vsak treba riesit problemy na zemi (napr. vysoku nezamestnanost sposobenu zaostavanim vo vede a inovaciach...)

neexistujuci trh - napr. Bigelow zmrazil vyvoj svojich stanic, lebo nebola pilotovana lod ktora by ich obsluhovala. Trh cakal na lode. Nie naopak.


martinjediny - 21/7/2013 - 22:32

quote:
...neexistujuci trh - napr. Bigelow zmrazil vyvoj svojich stanic, lebo nebola pilotovana lod ktora by ich obsluhovala. Trh cakal na lode. Nie naopak.

Snad Bigelov neprehliadol lacne ale spolahlive sojuzy...
Ja byt trh, tak necakam na drahe, ale zato neotestovane dragony...


yamato - 22/7/2013 - 15:12

quote:
quote:
...neexistujuci trh - napr. Bigelow zmrazil vyvoj svojich stanic, lebo nebola pilotovana lod ktora by ich obsluhovala. Trh cakal na lode. Nie naopak.

Snad Bigelov neprehliadol lacne ale spolahlive sojuzy...
Ja byt trh, tak necakam na drahe, ale zato neotestovane dragony...


dve veci - dragon vyvezie na leo 7 ludi, sojuz troch. Ked sa to rozrata na pasaziera, ten dragon je mozno aj lacnejsi
- ktovie ci by rusi boli vobec ochotni sa o tomto bavit. Uz pri sukromnych nakladakoch k ISS mali pripomienky


Agamemnon - 22/7/2013 - 15:18

rusi to hlavne nestihaju vyrabat, ak sa nemylim... robia spolu nejakych 10 lodi rocne, co je na hrane ich moznosti
na dalsie lode by potrebovali dalsiu linku, a to by musel niekto zaplatit...
(iirc, popovkin, ci kto sa v takomto duchu vyjadril)


Erakis - 22/7/2013 - 18:52

quote:

dve veci - dragon vyvezie na leo 7 ludi, sojuz troch. Ked sa to rozrata na pasaziera, ten dragon je mozno aj lacnejsi


dve veci - dragon (dúfajme) vyvezie (!) na leo 7 ľudí, sojuz (spoľahlivo) vyváža (!) na leo 3 ľudí. ano, zdôrazňujem budúci čas u dragonu
a ešte jedna vec keď už sme u tých budúcich časoch - spomínam si ešte na jednu kozmickú loď o ktorej sa pred tým, ako začala lietať hovorilo v súvislosti so zaručene lacnejším vyvážaním na orbitu, ako sa len volala...? aha už viem, space shuttle
alebo inak yamato, na tvoje myšlienky sa veľmi hodí to staré príslovie: ešte vlka nezabili...


yamato - 22/7/2013 - 19:03

quote:

dve veci - dragon vyvezie na leo 7 ludi, sojuz troch. Ked sa to rozrata na pasaziera, ten dragon je mozno aj lacnejsi


dve veci - dragon (dúfajme) vyvezie (!) na leo 7 ľudí, sojuz (spoľahlivo) vyváža (!) na leo 3 ľudí. ano, zdôrazňujem budúci čas u dragonu



preco sa stale vraciame k tomuto (s prepacenim) hlupemu argumentu? bavime sa o komercnych lodiach. Poznas nejaku inu komercnu lod okrem dragona, ktora uz lieta?
Argumenty o "osvedcenych" a "neosvedcenych" a "lieta" a "bude lietat" tu padali davno pred prvym startom F9. Podla ich logiky sa F9 mal asi zrusit, lebo sojuz uz lieta. Touto logikou by sa do obehu nemali pustat nove modely aut, lebo tie stare uz jazdia a su osvedcene. Ako poznamenal jeden moderator na tuto temu (s nechapavym vyrazom na tvari) - kazda technologia je neosvedcena, kym sa neosvedci. Da sa to inak ako jej pouzivanim?


Erakis - 22/7/2013 - 19:30

Ale ja nemám absolútne nič proti dragonu a plánom Spacexu veľmi fandím. História kozmonautiky je ale preplnená plánovanými loďami a technológiami, ktoré sa napriek veľkým očakávaniam a "zaručeným" termínom nakoniec neosvedčili alebo aj vôbec nezrealizovali. To že majú dragon zalietaný ako zásobovaciu lod je skvelé, no stále sú ešte pomerne daleko od toho, aby dopravovali na ISS 7-člennú posádku. Ked sa tak stane a naozaj sa ukáže, že zlacnia dopravu na orbitu, bude to super. Ale dovtedy je tvoj spôsob "neotrasiteľnej" argumentácie, v ktorom zatiaľ nezrealizované veci berieš ako budúcu samozrejmosť, postavený len na hlinených nohách. A čo sa týka toho Falconu 9, jeho nová verzia predsa ešte nelieta. Inak sorry, ja som chorobný skeptik len preto, aby som nebol nakoniec sklamaný.


Agamemnon - 22/7/2013 - 19:53

quote:
aby dopravovali na ISS 7-člennú posádku.

toto neastane... uscv bude dopravovať 4 osoby na iss (3x usa et al. + 1x rus)


yamato - 22/7/2013 - 20:34

quote:
História kozmonautiky je ale preplnená plánovanými loďami a technológiami, ktoré sa napriek veľkým očakávaniam a "zaručeným" termínom nakoniec neosvedčili alebo aj vôbec nezrealizovali.


to je pravda, ale dnes sme v inej situacii. DragonRider sa ma odvodit od lode, ktora uz existuje a lieta. Keby sme sa riadili bezpecnostnym standardom STS, Dragon moze defacto zacat vozit ludi hned.
CST-100 je zase vyvijany vyrobcom, ktory by takuto lod mal zmaknut za odmenu pri kave... Nevyvijaju tam nic noveho prevratneho, ako v pripade trebars venturestar alebo inych zrusenych programov, ktore sa snazili posuvat hranice.
DreamChaser - ten je asi najotaznejsi, ale tiez uz je vo faze droptestov. Teda nebavime sa o nejakom powerpointe ktory sa zajtra zrusi lebo sa zisti ze je to tazke.
quote:
Ked sa tak stane a naozaj sa ukáže, že zlacnia dopravu na orbitu, bude to super.


no, ak ma byt alternativou SLS, tak komercnici by museli skutocne "carovat", aby boli drahsi Dalsia alternativa je doprava v sojuzoch "uz naveky", co je z hladiska technologickeho postavenia samovrazda. Aj ked - politici su schopni vsetkeho...

quote:
Ale dovtedy je tvoj spôsob "neotrasiteľnej" argumentácie, v ktorom zatiaľ nezrealizované veci berieš ako budúcu samozrejmosť, postavený len na hlinených nohách.


upozornoval som na to, ze vysledkom politickych hier moze byt, ze astronautov bude k ISS vozit orion a SLS. A ze by bolo skutocne hlupe zrusit komercnikov. Logicky su obe moznosti momentalne zatial nezrealizovane, takze tento argument jaksi vynuloval sam seba Moznost, ze to budu robit naveky sojuzy, neberiem vazne. Lebo ak by toto niekto bral ako riesenie, tak nema co robit medzi kozmickymi velmocami.


quote:

Inak sorry, ja som chorobný skeptik len preto, aby som nebol nakoniec sklamaný.


na to mas plne pravo ja som zase chorobny optimista (ak si niekto este nevsimol ), lebo:
-sposob, akym sme robili veci doteraz, bol pomaly a drahy. Robit veci inak je prvy predpoklad k zmene. Neviem ako to dopadne, ale aspon tu zakladnu podmienku uspechu po dlhych rokoch badat - skusame to inak
-keby som bol pesimista a cakal ze vsetky programy dopadnu tak ako doteraz, tak mi z toho asi sibne
-nase myslienky castokrat utvaraju vysledok. Ak budeme ocakavat neuspech, tak to neuspechom aj skonci (toto je presne to myslienkove pozadie politikov stojace za zrusenymi programami). S problemami bojuje kazdy, ale ten kto nakoniec uspeje byva optimista, ktory sa len tak lahko nevzdava


Agamemnon - 22/7/2013 - 20:38

quote:
Dragon moze defacto zacat vozit ludi hned.


eclss... apas/nds... len čo mi tak z hlavy napadlo
takže nie


yamato - 22/7/2013 - 20:56

quote:
quote:
Dragon moze defacto zacat vozit ludi hned.


eclss... apas/nds... len čo mi tak z hlavy napadlo
takže nie


to nie su veci ktore by sa museli roky vyvijat. Tazky oriesok je LAS. Ten ovsem shuttle nemal.


Agamemnon - 22/7/2013 - 21:14

jop, to áno...
ale ak by si teraz posadil ľudí do dragonu, tak to neprežijú... len to som chcel povedať nie, že by nedokázali urobiť tie potrebné veci v najbližších rokoch


JiříHošek - 2/8/2013 - 08:00

Space Launch System Program PDR

http://www.nasa.gov/exploration/systems/sls/sls-pdr.html


Agamemnon - 2/8/2013 - 23:18

a ešte jeden text ku sls a absolvovaniu pdr
http://www.nasaspaceflight.com/2013/08/sls-completes-pdr-rocket-science-missions/


Agamemnon - 22/8/2013 - 07:28

dalsi, 885 s test j-2x...
http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=22010.msg1086860#msg1086860


alamo - 10/9/2013 - 21:51

http://www.flightglobal.com/blogs/hyperbola/2013/09/your-gonna-need-a-bigger-boat-for-lunar-missions-as-designers-note-that-two-sls-rockets-needed-for-each-mission/
http://www.nasaspaceflight.com/2013/08/dual-sls-required-nasas-lunar-landing-option/
nasa tvrdí že na návrat k mesiacu, potrebuje minimálne dva štarty SLS
a to aj v prípade, ak by sa im podarilo zvýšiť jeho nosnosť
navyše SLS bude môcť štartovať s frekvenciou maximálne raz za pol roka, aj keby mala nasa peňazí ako pliev (ako takto chcete zmontovať marsolet?)
momentálne ale nasa nemá peňazí ako pliev, preto musí "šetriť", na mesiac sa nepoletí
a tak sa presadzuje ešte niečo drahšie, dovlečenie asteroidu k mesiacu
po skúsenostiach s "vlajkovými loďami" MSL a JWST, nech mi nikto netvrdí že vývoj toho robota, na vlečenie, bude lacný a rýchli

v každom prípade, nasa potrebuje peňazí ako pliev, už len na naplánovanie uprdnutia si


JiříHošek - 15/9/2013 - 09:54

quote:
http://www.nasaspaceflight.com/2013/08/dual-sls-required-nasas-lunar-landing-option/
nasa tvrdí že na návrat k mesiacu, potrebuje minimálne dva štarty SLS
a to aj v prípade, ak by sa im podarilo zvýšiť jeho nosnosť
V té studii misí na Měsíc jsou definovány schopnosti druhé generace SLS se stupněm CPS (Block 1A/B o nosnosti 105 t na LEO).
Nejde o třetí generaci SLS se stupněm EDS (Block 2 o nosnosti 130 t na LEO).
quote:
navyše SLS bude môcť štartovať s frekvenciou maximálne raz za pol roka, aj keby mala nasa peňazí ako pliev
V obdobné studii mise k asteroidu 2000 SG344 startují dvě rakety SLS Block 1A/B o nosnosti 105 t v rozmezí 121 dnů (což jsou čtyři měsíce, a ne šest).
http://www.nasaspaceflight.com/2013/09/nasa-evaluate-yearlong-asteroid-mission/
quote:
(ako takto chcete zmontovať marsolet?)
Pravda, schéma sedm startů za 170 dnů + pět startů za 120 dnů už neplatí.


Ale jak chcete smontovat marsolet bez supernosiče?


NovýJiřík - 15/9/2013 - 14:36

Ale jak chcete smontovat marsolet bez supernosiče?




Na to je jednoduchá odpověď - nechtějí!


PinkasJ - 15/9/2013 - 15:13

Návrat na Měsíc dle koncepce NASA pomocí dvou SLS o nosnosti 105 tun a setkání Orionu a Landeru na LLO je sice nákladné, ale byl by to značný technický pokrok ve srovnání s Apollo. Orion je značně větší, rovněž Lender by byl mnohem těžší a umožnil pobyt 4 členné posádky až 7 dní pobytu na Měsíci, ve všem by byly větší reservy, včetně libovolného času startu z povrchu na LLO. Dal bych tomu přednost před taháním nějakého malého asteroidu k Měsíci, to také nebude levné.


JiříHošek - 15/9/2013 - 15:57

quote:
Na to je jednoduchá odpověď - nechtějí!
Máte postřeh.
quote:
Návrat na Měsíc ...... Dal bych tomu přednost před taháním nějakého malého asteroidu k Měsíci, to také nebude levné.
Mám za to, že si to nekonkuruje, protože let k přesměrovanému asteroidu využívá předefinovanou misi EM-2 s původním cílem kroužení na vysoké lunární dráze, tudíž SLS Block 1 s motory RS-25D, 5-seg SRB a vrchním stupněm iCPS, což je slabý nosič, nepoužitelný pro návrat na Měsíc.


alamo - 15/9/2013 - 18:58

quote:
Ale jak chcete smontovat marsolet bez supernosiče?

a čo je to vlastne ten "supernosič"?
akú má mať nosnosť, a hlavne kam?


JiříHošek - 15/9/2013 - 23:34

Supernosič je raketa, která je podle Vašich dogmat naprd, protože nemá komerční využití.
= Vaše vlastní definice, viz
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&tid=1481&pid=62972#pid62972

alamo, prosím, radši už přispívejte jen do svého tématu zde:
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&tid=1644


alamo - 16/9/2013 - 10:12

má nosič 50 ton na LEO, komerčné využitie?
podľa mňa áno..
podľa iných nie..
patrí teda do ktorej kategórie?
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&tid=1436&page=1
a vieš čo je zaujímavé ?
ak tú "50 tonovú" postavíší ako in line, mala by sa s neho dať spraviť už naozaj "HHH" vec, ktorá hore pošle možno aj viac ako 200 ton

trošku sa nám to zamotalo


JiříHošek - 16/9/2013 - 20:59

Toto je vlákno o SLS s počáteční nosností 70 tun na LEO.
Není vhodné zde vést debatu o jiných nosičích.
[Upraveno 16.9.2013 JiříHošek]


alamo - 28/9/2013 - 19:19

quote:
Toto je vlákno o SLS s počáteční nosností 70 tun na LEO.
Není vhodné zde vést debatu o jiných nosičích.


no fajn..
ale najnovšie má mať SLS nosnosť nad 200 ton, a aby to zvládol dostať 4 slovom ŠTYRI bostery
http://www.flightglobal.com/blogs/hyperbola/2013/09/opinion-sls-were-gonna-need-a-bigger-boat-one-with-four-boosters/

hmm.. v momente keď sa k štyrom bosterom dopracoval ares, tak ho radšej zrušili
neviem.. prejde to? neprejde?

môžu na tú bielu obludnosť, namaľovať čiernych pruhov koľko len chcú
"white elephant" je jednoducho "biely slon"

http://cs.wikipedia.org/wiki/B%C3%ADl%C3%BD_slon
"Bílý slon je výraz pro vlastnictví něčeho, čeho se vlastník nemůže vzdát, i když cena (cena za vydržování) převyšuje užitečnost této věci"
" Protože byla tato zvířata považována za svatá a zákon zakazoval jejich využívání pro práci, bylo přijetí daru bílého slona od monarchy požehnáním i prokletím: požehnání proto, že zvíře bylo svaté a sybolizovalo monarchovu přízeň a prokletí proto, že si zvíře musel obdarovaný ponechat a nemohl náklady na jeho držení vyvážit prací zvířete."


JiříHošek - 28/9/2013 - 23:04

quote:
ale najnovšie má mať SLS nosnosť nad 200 ton, a aby to zvládol dostať 4 slovom ŠTYRI bostery
http://www.flightglobal.com/blogs/hyperbola/2013/09/opinion-sls-were-gonna-need-a-bigger-boat-one-with-four-boosters/

hmm.. v momente keď sa k štyrom bosterom dopracoval ares, tak ho radšej zrušili
neviem.. prejde to? neprejde?

alamo, prosím o odkazy na seriózní zdroje (ne jen úvahy), že Ares V měl mít čtyři boostery, a že SLS má mít čtyři boostery a nosnost nad 200 tun.


alamo - 28/9/2013 - 23:13

je mi ľúto, ale ničím serióznym poslúžiť nemôžem
možno to bude aj tým že tento nosič vymysleli politici, a teraz nikto poriadne nevie čo s ním
vieš o tom že keď chcel vládca siamu niekoho zničiť, tak mu daroval schválne bieleho slona?


JiříHošek - 28/9/2013 - 23:32

quote:
je mi ľúto, ale ničím serióznym poslúžiť nemôžem
Takhle vznikají mýty.


alamo - 28/9/2013 - 23:48

okolo mýtických a posvätných vecí, mýty nevyhnutne vznikajú
podľa mňa, už tvrdenie "potrebujeme nevyhnutne supernosič", je mýtus samo o sebe


JiříHošek - 29/9/2013 - 08:43

Jenže, alamo, ty jsi vytvořil mýtus o SLS s nosností > 200 tun na LEO jen aby jsi měl záminku ke kritice celého programu. To je jako hodnotit Saturn V podle nerealizované rakety Nova. Ve skutečnosti chceš jen to, aby komerčníci drožkařili na ISS a o perspektivní stanici v L2 ti vůbec nejde.
[Upraveno 29.9.2013 JiříHošek]


Agamemnon - 29/9/2013 - 08:59

seriózny zdroj neexistuje, pretože toto nie je vec, ktorou sa v nasa seriózne pri súčasnom vývoji sls zaoberajú...
to, že niekto niečo takéto navrhol a možno aj akože spočítal, nič neznamená... zubrin a ďalší robia podobné plány dlho... tiež mars one... rôzne aplikácie vasimiru a podobné blbosti...


NovýJiřík - 29/9/2013 - 09:38

quote:
Jenže, alamo, ty jsi vytvořil mýtus o SLS s nosností > 200 tun na LEO jen aby jsi měl záminku ke kritice celého programu. To je jako hodnotit Saturn V podle nerealizované rakety Nova. Ve skutečnosti chceš jen to, aby komerčníci drožkařili na ISS a o perspektivní stanici v L2 ti vůbec nejde.


Mně o stanici v L2 taky nejde, zajímá mě stanice na Měsíci a výprava na Mars, na což by se 200 tunová raketa hodila. Ale teď vážně, díval jsem se na ten odkaz, ví někdo, co je ta stránka zač a nakolik je seriozní? Dole jsem si na ní všiml i čínské "devítky".


dodge - 29/9/2013 - 09:59

quote:
quote:
Jenže, alamo, ty jsi vytvořil mýtus o SLS s nosností > 200 tun na LEO jen aby jsi měl záminku ke kritice celého programu. To je jako hodnotit Saturn V podle nerealizované rakety Nova. Ve skutečnosti chceš jen to, aby komerčníci drožkařili na ISS a o perspektivní stanici v L2 ti vůbec nejde.


Mně o stanici v L2 taky nejde, zajímá mě stanice na Měsíci a výprava na Mars, na což by se 200 tunová raketa hodila. Ale teď vážně, díval jsem se na ten odkaz, ví někdo, co je ta stránka zač a nakolik je seriozní? Dole jsem si na ní všiml i čínské "devítky".


To je pro "pravdaře" typické, vymyslí si smělé sny a plány, aby je mohli porovnávat s realitou, a podrobit je zdrcující kritice. [Upraveno 29.9.2013 dodge]


alamo - 29/9/2013 - 09:59

quote:
...o perspektivní stanici v L2 ti vůbec nejde.



díky.. naozaj málo kto tu, doteraz napísal, že keď chcem nejakú, doslova už hocijakú BEO stanicu, v súvislosti s ňou, slovo "perspektívna"

vtip je v tom, že na vybudovanie takejto stanice "supernosič" jednoducho nepotrebuješ [Upraveno 29.9.2013 alamo]


NovýJiřík - 29/9/2013 - 18:57

quote:
quote:
quote:
Jenže, alamo, ty jsi vytvořil mýtus o SLS s nosností > 200 tun na LEO jen aby jsi měl záminku ke kritice celého programu. To je jako hodnotit Saturn V podle nerealizované rakety Nova. Ve skutečnosti chceš jen to, aby komerčníci drožkařili na ISS a o perspektivní stanici v L2 ti vůbec nejde.


Mně o stanici v L2 taky nejde, zajímá mě stanice na Měsíci a výprava na Mars, na což by se 200 tunová raketa hodila. Ale teď vážně, díval jsem se na ten odkaz, ví někdo, co je ta stránka zač a nakolik je seriozní? Dole jsem si na ní všiml i čínské "devítky".


To je pro "pravdaře" typické, vymyslí si smělé sny a plány, aby je mohli porovnávat s realitou, a podrobit je zdrcující kritice. [Upraveno 29.9.2013 dodge]


Tak tomuhle příspěvku jsem opravdu, ale opravdu nerozuměl.


JiříHošek - 5/10/2013 - 08:18

quote:
quote:
...o perspektivní stanici v L2 ti vůbec nejde.



díky.. naozaj málo kto tu, doteraz napísal, že keď chcem nejakú, doslova už hocijakú BEO stanicu, v súvislosti s ňou, slovo "perspektívna"

vtip je v tom, že na vybudovanie takejto stanice "supernosič" jednoducho nepotrebuješ [Upraveno 29.9.2013 alamo]
Vtip je v tom, že SEP ti přijde jako sci-fi a chemická alternativa bez použití SLS ti chybí:
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&tid=1543&pid=78964#pid78964
31.1.2012 - 13:21 - alamo


alamo - 5/10/2013 - 08:52

quote:
Vtip je v tom, že SEP ti přijde jako sci-fi a chemická alternativa bez použití SLS ti chybí


http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&tid=1435

a SEP môže použiť, ako hnacie médium, kľudne aj "olovo"


JiříHošek - 5/10/2013 - 21:44

quote:
quote:
Vtip je v tom, že SEP ti přijde jako sci-fi a chemická alternativa bez použití SLS ti chybí
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&tid=1435
Tu diskusi o vesmírné palivové stanici jsem si přečetl. Chápu, že jsi si v únoru 2010 (dva měsíce před projevem Obamy na KSC) myslel, že součástí Obamova plánu je palivová stanice na LEO. V červenci 2011 jsi ale dospěl k názoru, že nejlepším umístěním palivové stanice je "prostor L".
Dnes ovšem diskutujeme, jak dostat normální kosmickou stanici do bodu L jinak než pomocí horního stupně rakety SLS, a ty se opět vracíš k palivové stanici na LEO?

quote:
a SEP môže použiť, ako hnacie médium, kľudne aj "olovo"
To jsem taky nepochopil.


alamo - 5/10/2013 - 22:07

to ty si tu tvrdil že žiadna alternatíva k supernosiču neexistuje..
ak teda poznáš moje príspevky a témy čo som tu pozakladal, mal by si poznať aj túto
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&tid=1559
ale keď to poznáš, načo to tu mám, vymenúvavať všetko od znovu?


JiříHošek - 6/10/2013 - 09:01

Netvrdím, že alternativa neexistuje. Ale ty pořád předkládáš projekty, u kterých jsi již dříve dospěl k názoru, že vlastně alternativou nejsou.
K target vehicle: v tématu "Supernosič je kvadratická krávovina" jsem se před měsícem v případě Orionu při hledání alternativy k SLS dopočítal k potřebě tří startů (Delta IV-H + Falcon 9 + Atlas V). Cernakus se to snažil vyvrátit, a vyšly mu dva starty dosud neexistujících HLV raket nebo čtyři Atlasy V.


alamo - 6/10/2013 - 09:30

predpokladám správne že si to furt počítal tak, že sa ako loď použije orion?


JiříHošek - 6/10/2013 - 09:59

Ano, počítal jsem to pro Orion. Předpokládám, že bez něj nemá SLS smysl.
Pro Dragon by byl nosičem pochopitelně Falcon Heavy.


alamo - 6/10/2013 - 10:03

ale dobre vieš že ja som tu preberal omnoho divokejšie veci, ako napríklad skrížiť sojuz s deltou H..
ono je to ako "štatistika", každý môže veriť iba tej, ktorú si sfalšuje sám


alamo - 7/10/2013 - 17:46

motor J2X bude po testovaní odložený "na policu", nasa ho momentálne nemá k čomu použiť
http://nasawatch.com/archives/2013/10/nasa-has-no-cle.html
čo to znamená pre vývoj výkonnejšieho horného stupňa, a celí projekt SLS?


PinkasJ - 7/10/2013 - 20:30

Program SLS spotřebuje do r. 2017 18 mld USD, z toho 10 mld. pro SLS, 6 pro Orion a 2 pro úpravy startovních prostředků. Prakticky má hotové motory RS 25D, SRB, RL10 nebo J2-X, vše jen modifikace dávno odzkoušených motorů. Na vývoj Saturnu 5 se spotřebovalo do r. 1973 6,5 mld USD ( v tehdejších cenách), ale vše se vyvíjelo od píky, kdy motory F1 a J2 byly obrovským technologickým skokem, s nimi celá raketa a časový limit byl velmi krátký. Stavěla se i obrovský pásový dopravník/rampa a montážní budova. Asi dnes chybí nadšení a výzva 60-tých let.


JiříHošek - 8/10/2013 - 22:25

quote:
čo to znamená pre vývoj výkonnejšieho horného stupňa, a celí projekt SLS?
Neznamená to nic. Již od začátku vývoje SLS se vědělo, že po celá dvacátá léta nebude motor J-2X zapotřebí, počítá s ním až případná verze SLS Block II. Motor J-2X měl původně pohánět horní stupně raket Ares I a Ares V, takže současné testy se provádí v podstatě ještě na základě kontraktu s Pratt & Whitney Rocketdyne z roku 2007.

quote:
Na vývoj Saturnu 5 se spotřebovalo do r. 1973 6,5 mld USD ( v tehdejších cenách)
Ve svých poznámkách mám:
vývoj Saturnu 1: 0,8 mld. USD
vývoj Saturnu 1B: 1,1 mld. USD
vývoj Saturnu 5: 6 mld. USD
vývoj motorů: 0,9 mld. USD
součet za vývoj raket 8,8 mld. USD
převod na současné ceny * 8,5 = 75 mld. USD bez ostatních nákladů (loď Apollo, LEM, VAB, pásový dopravník, rampa apod.), tj. 8x víc než vývoj SLS

vývoj SLS do prosince 2017: 9,4 mld. USD
(a pro zajímavost vývoj Orionu do prosince 2017: 6,4 mld. USD, úprava startovních prostředků 2,8 mld. USD)


Eudoxus - 21/10/2013 - 19:34

http://spaceref.com/missions-and-programs/nasa/nasa-will-face-solomons-choice-in-2014.html
Uvaha o ochote/neochote kongresu financovat paralelne 2 velke projekty (ISS a SLS/Orion Exploration ). Autor zvazuje dosledky, ak by bol jeden z tych programov ukonceny. Bez navysenia prostriedkov pre NASA (malo pravdepodobne) sa tomu USA asi nevyhne. Inak hrozi postupne "odumretie" oboch, co by bola asi najhorsia varianta.


PinkasJ - 22/10/2013 - 08:11

Re: http://spaceref.com/missions-and-programs/nasa/nasa-will-face-solomons-choice-in-2014.html 
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Cituji dva výňatky:

However, after Griffin's departure and the efforts of a few Senators to force NASA to retain the most expensive parts of Constellation, we are now in a position to where a fight is already starting between ISS and the SLS/Orion vehicles, with the side effect of a budget evisceration of commercial crew.

In the NASA DRM 5.0 there is another development that is necessary, a Nuclear Thermal Reactor (NTR) stage. The reason for this development in DRM 5.0 is that the DRM's using only chemical propulsion for a single human Mars mission requires as many as twelve launches of an SLS class vehicle, something impossible with the currently planned industrial infrastructure. The NTR version requires only nine SLS launches. 

Jestliže tedy NASA bude nakonec postavena před dilema zrušit účast na ISS nebo pokračovat v SLS/Orion, myslím, že z hlediska vývoje kosmonautiky a poznání je lepší pokračovat v SLS a s ním spojených programech. Jestliže však přistání člověka na Marsu jednou misí by opravdu vyžadovalo při chemickém palivu až 12 startů SLS (viz výňatek 2) a pokud by to šlo cestou montáže na LEO, pak asi pomoc a bezpečnostní záloha z ISS by byla víc než užitečná. Navíc zrušením ISS by ztratil do značné míry smysl Dragon a Cygnus. Možná by bylo možno nechat americkou ISS Číňanům, ESA nebo Japoncům (nebo nějakému konsorciu těchto států) za vzájemné dohody, že ISS bude případně pomáhat při montážích na LEO a naopak NASA jim bude dodávat náhradní díly pro předanou část ISS.


Alchymista - 22/10/2013 - 08:41

Že by sa napokon vyplnila chmúrna predpoveď o oddelení ruského segmentu od ISS?
IMHO - číňanom to nepredajú z "politických dôvodov", a ESA a JAXA, bez rusov, ISS prevádzkovať pravdepodobne nedokážu (technicky možno aj, ale finančne to zrejme neutiahnu). Navyše ESA, ani JAXA nemajú pilotovanú loď a museli by využívať buď služby rusov, alebo americké komerčné lode, z čoho by asi veľkú radosť nemal nikto.


pospa - 22/10/2013 - 09:08

quote:
... Navíc zrušením ISS by ztratil do značné míry smysl Dragon a Cygnus.
Nejen tyto dvě nákladní lodě, ale obávám se, že by ustala taky veškerá podpora komerční kosmonautiky prostřednictvím NASA.
Možná by se o něco rychleji dokončil Orion i SLS, ale start super rakety jednou za 2-4 roky by byl na kosmickou velmoc dost bídný výsledek.
Na druhou stranu, pokud bude USA podporovat ISS aspoň do 2020, mohlo by to na podporu všeho popsaného výše stačit. A jaké budou podmínky (politické, technické, tržní) v USA a ve světě za 7 let se dá dnes IMHO jen těžko odhadnout.


Agamemnon - 21/11/2013 - 07:32

niekolko powerpointovych misii s pouzitim sls
http://www.nasaspaceflight.com/2013/11/new-sls-options-new-large-upper-stage/


pospa - 3/1/2014 - 09:07

Lori Garver, bývalá zástupkyně administrátora NASA, včera 2.1.2014 v rozhovoru pro rádio prohlásila, že v situaci rozpočtových škrtů by se NASA měla "zbavit" projektů, založených na starých technologiích, jmenovitě projektu HLV nosiče SLS a také vyslání téměř identického roveru jako MSL - Mars rover 2020.
http://www.spacepolitics.com/2014/01/02/garver-nasa-should-cancel-sls-and-mars-2020/

Můj koment - s tím prvním plně souhlasím (>40 let staré technologie NASA nikam technologicky neposouvají - jen udržují zaměstnanost); s tím druhým už souhlasit nemůžu (MSL je <10 let stará/mladá konstrukce, která se plně osvědčila a měla by se aspoň jednou využít znovu pro úsporu vývojových nákladů)...


Agamemnon - 3/1/2014 - 11:29

to inak nie je prekvapujúce... návrhy na zrušenie sls sa objavujú priebežne...

čo sa týka mars 2020... posledne, čo som videl, tak aj tomuto projektu chýbajú peniaze - v podstate od začiatku (myslím, že to je info od dwayne daya)... a dosť ľudí neverí, že by to stihli na čas


Lusyen - 3/1/2014 - 12:33

veľa ľudí verí, že SLS je predražený krok späť,,, a majú pravdu,, ja sa už ničomu nečudujem,,, kozmonautika nie je jediná oblasť kde sa 40 rokov staré kocábky idú "vymýšľať" nanovo,,, concorde lietal desiatky rokov a a ako som sa nedávno dočítal amíci teraz ohlasujú plný nadšenia ,že už majú na nákresoch dopravné lietadlo ktoré bude lietať rýchlejšie ako zvuk,,, no paráda,,, super,,, namiesto toho aby sa 40 rokov staré lietadlo vyrtuálne "rozobralo" a vyhodilo všetko, čo možno nahradiť za tie roky niečim novším a pozmenilo sa to čo nebolo dobré, bezpečné, vyhovujúce, tak sa ide vymýšľať niečo nanovo,,, jasné že niekedy je lepšie vypracovať niečo od piky ako "lepiť" staré, ale takto všetko potrvá nekonečne dlho,,, vývoj v 60 rokoch napredoval rýchlo preto lebo ludia konali a viac riskovali,,, dnes by urobili powerpoint aj k bezpečnému otváraniu plechovky od pepsi


Lusyen - 3/1/2014 - 12:38

podľa mňa prvá a posledná vec v NASA by malo byť v najbližších rokoch poriadne promo,,, teda pritiahnutie zraku verejnosti a teda daňových poplatníkov,,, a nech sa na mňa nik nehnevá ale pre bežného američana pre ktorého je superbowl najväčší sviatok je nejaké z jeho pohľadu "autíčko na ovládanie" na Marse nič,, chce to jednu poriadnu misiu s ľudskou posádkou ktorá znova naštartuje vesmírny BOOOM a priláka decká z ktorých tí šikovnejší o 10, 20 rokov budú zamestnancami kosmických spoločností a nie vývojári aplikácií do hračiek ako dnes smartfóny ap odobné pre ludstvo "užitočnosti"

chce to jedným výrazom niečo, čo beždého voliča znova podnieti k snívaniu,,, a potom aj kongresmani budú prajnejší [Upraveno 03.1.2014 Lusyen]


David - 3/1/2014 - 13:00

Absence supernosiče po zastavení výroby Saturnu 5 znamenala třicetiletou stagnaci nejen pilotovaných letů / znamenala " žabaření " na LEO /, ale i stagnaci základního výzkumu vinou váhového omezení užitečného nákladu na slabých 20 tun, čili to byl krok zpátky na úroveň Saturnu 1, či Protonu.
Pokud by ovšem nezanikl SSSR, který v osmdesátých létech postavil Energii v třídě supernosičů, pak by musely USA reagovat a supernosiče by už dávno létaly.
Dle mého názoru pokrok v kosmonautice ať pilotované, či nepilotované bez supernosiče možný není, ostatně o supernosiči " sní" i druhá liga, tj. Čína a Indie.


NovýJiřík - 3/1/2014 - 13:22

quote:
Absence supernosiče po zastavení výroby Saturnu 5 znamenala třicetiletou stagnaci nejen pilotovaných letů / znamenala " žabaření " na LEO /, ale i stagnaci základního výzkumu vinou váhového omezení užitečného nákladu na slabých 20 tun, čili to byl krok zpátky na úroveň Saturnu 1, či Protonu. Pokud by ovšem nezanikl SSSR, který v osmdesátých létech postavil Energii v třídě supernosičů, pak by musely USA reagovat a supernosiče by už dávno létaly. Dle mého názoru pokrok v kosmonautice ať pilotované, či nepilotované bez supernosiče možný není, ostatně o supernosiči" sní" i druhá liga, tj. Čína a Indie.


No, Davide, nestává se často, že bych s tebou bezvýhradně souhlasil, ale tentokrát, pokud jde o ty těžké rakety, opravdu musím. Mám jen jednu drobnou připomínku: Píšeš, že Čína a Indie jsou ve vesmíru druhá liga. No, nevím, když to budu poměřovat podle rozmachu NASA ve druhé pol. 60. let (1. liga), tak dnešní NASA je až tak liga třetí, Čína a Rusko divize a Indie něco jako žákovský tým pro předzápasy.


Alchymista - 3/1/2014 - 13:47

quote:
chce to jedným výrazom niečo, čo beždého voliča znova podnieti k snívaniu
Súhlasím. Sny sú dôležité, zvlášť potom sny, ktoré JE MOŽNÉ premeniť na realitu. A sny o kozmických letochpremeniť na realitu MOŽNÉ JE...

quote:
Dle mého názoru pokrok v kosmonautice ať pilotované, či nepilotované bez supernosiče možný není, ostatně o supernosiči " sní" i druhá liga, tj. Čína a Indie.
Tiež súhlas.
Problém je, že doterajší prístup, "každý svoj vlastný supernosič", doteraz nikam neviedol a nikam nepovedie ani v budúcnosti. Jednoducho preto, že nikto nemá dosť peňazí, aby klasický supernosič (75-100+ ton ála "Saturn V") prevádzkoval sám, vo vlastnej réžii - mal by akurát tak "bieleho slona".
Dôvod je pomerne jednoduchý - primeraná "raketová firma" dokáže bez obtiaží vyprodukovať ročne tak desať-pätnásť rakiet triedy Proton, alebo dva tucty "sojuzov". Supernosiče potom zhruba tak dva až štyri ročne.
Lenže - náklad pre supernosič by sa zrejme zostavoval priemerne tak dva roky, je proste výrazne drahší a výrobne náročnejší ako samotný nosič.
Takže keď zoberiem že existuje zhruba päť "hráčov" (veľký hráči: USA + Rusko + Čína, menší hráči: India + ESA + JAXA + ďalší počítam ako dvoch), tak to vychádza na 2-3 náklady pre supernosič ročne pre celý kozmický program na tejto planéte. Takže stačí len jediný typ supernosiča, nie dva, tri či štyri.

Podľa mňa teda cesta k "supernosiču", ktorý má "zmysel" (a nie je ekonomickým nezmyslom), vedie len a iba cez širokú medzinárodnú spoluprácu. A to nepôjde bez účasti ameriky, a nepôjde to ani bez Ruska - a zrejme ani bez Číny.


David - 3/1/2014 - 14:22

Náklady na provoz supernosiče nejsou až tak vysoké, zcela určitě jsou srovnatelné s provozem raketoplánu, zejména když náklady na dopravu užitečného zatížení na 1 kg budou možná i o řád nižší.
Když americká ekonomika " utáhla" provoz raketoplánu, tak zcela jistě snese i tři nebo čtyři starty supernosiče za rok, což se ovšem nedá říci o dalších státech schopných supernosič postavit a provozovat. Mezi nimi je na tom nejlépe Rusko , které již supernosič kdysi postavilo a dvakrát úspěšně vypustilo, jenže tam zase pokulhává úroveň užitečných zatížení, která je bídná a mám dojem, že pokulhává i za " druhou ligou".


JiříHošek - 4/1/2014 - 18:07

quote:
..... by se NASA měla "zbavit" projektů, založených na starých technologiích, jmenovitě projektu HLV nosiče SLS a také .....

Můj koment - s tím prvním plně souhlasím (>40 let staré technologie NASA nikam technologicky neposouvají - jen udržují zaměstnanost)
Prosím o objasnění, nejde mi to dohromady se starším komentářem
"je to pokrok aspoň k nějaké vizi, cíli ... od předchozího: dejme miliardy do vývoje technologií bez jasného cíle a nechme se překvapit co z toho za 5 let vyleze"

http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&tid=1433&pid=58495#pid58495


Petr_Šída - 4/1/2014 - 20:34

Tak trochu mi chybí k tomu A to B, co tedy by se dělalo, kdyby se SLS zrušila, tak trochu mi to smrdí tím, že NIC

Máš pravdu Mirku, že to jsou staré technologie, což rakety holt budou vždy a vývoj Saturnu V se před 40 lety zastavil, co ale jiného dělat, aby to směřovalo alespoň k nějakému cíli?

Cpát peníze jentak nazdařbůh do vývoje s tím, že z něj možná někdy něco vypadne mi přijde jako ještě větší hloupost


Jediné co mě napadá je nacpat ty prachy SpaceX na metanovou raketu, na NSF její nosnost počítali na 100 tun na LEO, v heavy verzi na 286 tun


Agamemnon - 4/1/2014 - 21:32

jj, fiktívnym raketám viem aj ja počítať nosnosť na stovky ton

edit:
a s fiktívnymi číslami [Edited on 04.1.2014 Agamemnon]


Petr_Šída - 4/1/2014 - 22:48

Však je to taky ironie


Ervé - 4/1/2014 - 22:58

Základem není raketa, ale cíl a peněžní podpora - až jasně definujeme, co se má udělat a kolik na to dáme peněz, vypadne nám způsob a postup řešení. Pokud se NASA a spol. nebo Rusko+Čína rozhodnou, že cílem je základna na Měsíci pro čtyřčlennou posádku do 10 let s klasickými pohony, a za 15 let přistání první posádky 4-5 osob na Marsu s využitím jaderného motoru a la Nerva (a metanovým pro odlet z Marsu), vypadne pořebná váha nákladu. Co počítám, stačí pro tohle nosič s nosností 50-70 tun při jednom startu, pro 8-12 startů ročně, což je optimum pro normální raketu. Pokud někdo nevyhlásí ambicióznější program, nemá větší nosič smysl, a to platí i pro stavbu rakety bez programu jako je SLS - jedna výprava k asteroidům plácnutá Obamou žádným programem není.


pospa - 5/1/2014 - 11:05

quote:
quote:
..... by se NASA měla "zbavit" projektů, založených na starých technologiích, jmenovitě projektu HLV nosiče SLS a také .....
Můj koment - s tím prvním plně souhlasím (>40 let staré technologie NASA nikam technologicky neposouvají - jen udržují zaměstnanost)
Prosím o objasnění, nejde mi to dohromady se starším komentářem
"je to pokrok aspoň k nějaké vizi, cíli ... od předchozího: dejme miliardy do vývoje technologií bez jasného cíle a nechme se překvapit co z toho za 5 let vyleze"
Můj 4 roky starý komentář se týkal Obamova rozhodnutí zrušit program Constellation (včetně jeho cílů) a nahradit ho alespoň záměrem pilotovaného průzkumu asteroidu.
Tehdy jsem se k technickým prostředkům k dosažení tohoto cíle nevyjadřoval - detaily ještě nebyly známé.

Tento týden jsem přitakal Garver v tom, že technické řešení SLS je založeno na 40 let starých technologiích a neposouvá NASA techologicky vpřed.
Nevidím v tom větší rozpor.


JiříHošek - 5/1/2014 - 19:33

Asi jsem svůj dotaz neformuloval přesně. Plně rozumím Vašemu komentáři z dubna 2010 a souhlasím s ním. Stejně tak rozumím i vyjádření o starých technologiích (i když se uvažuje o evoluci SLS).
Jen prosím o doplňující odpověď, zda jste tento týden přitakal Garver i v tom, že by se NASA měla "zbavit" projektu SLS. Pochopil jsem to totiž tak, že ano (a zde jsem viděl rozpor - návrat do období před duben 2010, tj. zrušení záměru průzkumu jakýchkoli destinací ve prospěch vývoje technologií).


pospa - 5/1/2014 - 20:58

quote:
Jen prosím o doplňující odpověď, zda jste tento týden přitakal Garver i v tom, že by se NASA měla "zbavit" projektu SLS.

V situaci, kdy bude NASA postavena před těžký úkol zredukovat počet velkých programů z důvodu nedostatečného rozpočtu, souhlasil bych s tím, kdyby se zbavila projektu super těžkého nosiče, který podle mě a) není nezbytně nutný, poněvadž jeho cílových destinací lze dosáhnout i jiným způsobem, b) bude extrémně drahý, jelikož podle mého poletí tak 1x / 3 roky a celkem < 20x, c) nepřinese sám o sobě žádný technologický pokrok. Je mi ale jasné, že to nakonec roznodnou politici, kteří ostatně stavbu SLS nařídili, ale ano, vidím to podobně jako Garver a chápu její rezignaci.
Chápu, že pro mnoho lidí může tento názor znamenat červený hadr, ale tak to prostě vidím.

PS: Jiří, navrhuju tykání.


JiříHošek - 5/1/2014 - 21:56

Mirku, děkuji za odpověď.
14.ledna bude desetileté výročí VSE...

EDIT: ten povzdech se týká výše rozpočtu NASA.
[Upraveno 05.1.2014 JiříHošek]


PinkasJ - 5/1/2014 - 22:38

Myslím, že většina fanoušků kosmonautiky by se chtěla dočkat nějakého velkého pilotovaného projektu, který by obnovil zájem veřejnosti o kosmonautiku a posunul by lidstvo. Po případném zrušení SLS by to znamenalo, že takový projekt se velmi pravděpodobně nenaplánuje. Je pravda, že technologie SLS (případně Energie) jsou cca 40 (30) let staré, ale v dohledu není žádný radikální pokrok, kromě elektrických pohonů, které stejně budou vyžadovat dopravit těžké náklady na LEO chemicky. Značný technický pokrok by mohl být právě v užitečném zatížení – dopravní lodě k Měsíci, Marsu, přistávací a návratové moduly a v jejich případných elektrických pohonech. Jejich celková cena asi značně přesáhne cenu SLS a proto nebude příliš vadit, že SLS bude mít klasické technologie, zvláště kdyby perspektivně vynášel náklady jen na LEO. SLS umožní vynášet těžké a rozměrné náklady montované a odzkoušené v klidu na Zemi a ne nějaké omezené moduly montované v kosmu. Snad by šlo omezit provoz ISS jen na 3 lidi a ponechat ji jako zálohu pro některé operace. Nové dopravní možnosti – Dragon, Cygnus v sériové výrobě by mohly zlevnit její provoz a zbylo by více na perspektivní programy. Samozřejmě, nejvíce by pomohla mezinárodní spolupráce, kdyby byla dobře rozdělena – někdo stavěl raketu, někdo přeletové moduly, někdo přistávací moduly, někdo elektrické pohony atd. To se mi ale zdá v dnešní době nereálné.


Petr_Šída - 6/1/2014 - 00:19

Díky Mirku za osvětlení, teď tomu rozumím a něco na tom je

celý problém je o vizi, kterou dnes americká administrativa nemá, neb řeší něco jiného a o penězích, které jsou prioritně posílané někam jinam

bude li vize, nebudou peníze problém a naopak


JiříHošek - 10/1/2014 - 08:31

quote:
Petr Šída: Tak trochu mi chybí k tomu A to B, co tedy by se dělalo, kdyby se SLS zrušila, tak trochu mi to smrdí tím, že NIC

PinkasJ: Myslím, že většina fanoušků kosmonautiky by se chtěla dočkat nějakého velkého pilotovaného projektu, který by obnovil zájem veřejnosti o kosmonautiku a posunul by lidstvo. Po případném zrušení SLS by to znamenalo, že takový projekt se velmi pravděpodobně nenaplánuje.
Taky si myslím, že v případě zrušení SLS by se NASA zřejmě soustředila jen na provoz ISS.


JiříHošek - 13/1/2014 - 23:02

quote:
Když americká ekonomika " utáhla" provoz raketoplánu, tak zcela jistě snese i tři nebo čtyři starty supernosiče za rok
To by se ty čtyři miliardy ročně z provozu raketoplánu musely převést na supernosič. Ono to tak bylo původně plánováno, viz str. 3:
http://www.nasa.gov/pdf/168652main_NASA_FY08_Budget_Request.pdf

A dopadlo to takhle (str.11):
http://www.nasa.gov/pdf/740427main_NASAFY2014SummaryBriefFinal.pdf


David - 14/1/2014 - 00:45

Myslel jsem to tak, že nyní, když již raketoplán " nepožírá " dolary, tak je na všechno dost peněz a až konečně dožije ISS, tak bude ještě víc. Pokud budou chtít Američané kosmickou stanici, tak vypustí obdobu Skylabu / superraketou/ a odpadne nákladné stavění z malých kousků , zásobování a věčné opravy a obsluha základních funkcí, což " požírá" třetinu času astronautů na ISS.


pospa - 14/1/2014 - 04:17

quote:
A dopadlo to takhle (str.11):
http://www.nasa.gov/pdf/740427main_NASAFY2014SummaryBriefFinal.pdf

Podle mně je největší neštěsti na str 28 : Cross Agency Support and Construction - 2,85 mld USD.


dodge - 14/1/2014 - 07:19

Administrátor NASA Charles Bolden naštívil v pondělí Michoud Assembly Facility v New Orleans, kde se staví SLS.



http://www.nasa.gov/press/2014/january/nasa-administrator-tours-facility-where-new-deep-space-rocket-is-being-built/


Arccos - 14/1/2014 - 10:28

quote:
Podle mně je největší neštěsti na str 28 : Cross Agency Support and Construction - 2,85 mld USD.

Co to znamená?


Agamemnon - 14/1/2014 - 10:35

iirc,
cross agency support je podpora projektov, ktore prebiehu vramci viacerych vladnych agentur (napr. nasa + doe, nasa + usaf ap.)


pospa - 14/1/2014 - 11:06

Znamená to především režijní náklady na všech 9 NASA center + přidružených zařízení, provoz budov, platy managementu, atd. , téměř nezávisle na tom, jestli v nich běží nějaké programy, nebo ne. A taky bezpečnost a ochrana životního prostředí.

Pokud toto všechno u NASA stojí skoro tolik co provoz ISS, tak princip komerční kosmické dopravy je jednoznačnou budoucností Americké kosmonautiky.


Cross-Agency Support
– Funds ongoing management, operations and maintenance of Headquarters,
nine field centers and associated component facilities
– Provides management and oversight of Agency missions and mission support
activities
– Conducts safety and reliability activities to assure safety and mission success
– Works to identify institutional efficiencies to drive down operational costs
including workforce sizing and the realignment of workforce skills and
capabilities
 Construction and Environmental Compliance and Restoration
– Supports numerous initiatives to help NASA facilities operate in a more
efficient and sustainable manner
– Constructs new or modified facilities to conduct NASA’s program missions,
and manages NASA’s environmental clean-up responsibilities


yamato - 14/1/2014 - 11:15

Ved to vravim furt...


Arccos - 14/1/2014 - 11:38

Tušil jsem to...


JiříHošek - 14/1/2014 - 22:04

quote:
Myslel jsem to tak, že nyní, když již raketoplán " nepožírá " dolary, tak je na všechno dost peněz a až konečně dožije ISS, tak bude ještě víc.
Tím porovnáním rozpočtů jsem chtěl ukázat na následující:

2008 - Constellation 3,1 mld. USD, STS 4 mld. USD
2014 - SLS+Orion 3,1 mld. USD, STS 0 mld. USD


dotaz: výše položky Cross-Agency Support byla v FY08 pod 0,5 mld. USD, nyní 2,85 mld. USD. Je správná úvaha, že provoz KSC (VAB, rampy 39A a B, crawlery apod.) byl tehdy v položce STS a nyní je v Cross-Agency Support? Nebo to patří do položky Exploration Ground Systems s rozpočtem 0,3 mld. USD, o které psal dnes Agamemnon ve vláknu "Rozpočet NASA na FY 2014" ?


[Upraveno 14.1.2014 JiříHošek]


JiříHošek - 9/3/2014 - 11:05

Aktualizace termínů testů a certifikace motoru na tuhá paliva, uvedených v příspěvku z 5.5.2013:

červenec 2014 - Critical Design Review (CDR)
říjen 2014 - test Qualification Motor-1 (QM-1)
září 2015 - test Qualification Motor-2 (QM-2)
srpen 2016 - Design Certification Review (DCR)


alamo - 3/4/2014 - 20:26

http://danielmarin.naukas.com/2014/04/02/tendremos-que-esperar-a-2024-para-ver-la-primera-mision-tripulada-del-cohete-gigante-sls-de-la-nasa/

inak nekomentovateľné


dodge - 10/4/2014 - 17:52

Kompozitová kryogenní nádrž připravována ke zkouškám.



http://www.nasa.gov/centers/marshall/multimedia/photos/2014/14-063.html


alamo - 18/4/2014 - 12:38

koľko vlastne rámp v KSC, po prenájme 39a, zostane pre prevádzku SLS?


Agamemnon - 18/4/2014 - 12:53

toľko, koľko aj pred prenájmom... 1


alamo - 18/4/2014 - 12:59

slovom jedna
takže s tohto pohľadu, aký to má význam napríklad pre taký let, k marsu?


yamato - 18/4/2014 - 13:22

quote:
slovom jedna
takže s tohto pohľadu, aký to má význam napríklad pre taký let, k marsu?




Stale veris ze SLS poleti k marsu?


Agamemnon - 18/4/2014 - 13:23

alebo...

stále veríš, že sls poletí?


alamo - 18/4/2014 - 13:37

čo ja viem?
nasa to furt sľubuje


pospa - 18/4/2014 - 13:44

quote:
toľko, koľko aj pred prenájmom... 1

A i tu jednu (39b) bude NASA nabízet ke komerčnímu využití dalším zájemcům. Nezapomeňme, že SLS z ní má startovat zatím pouze 1x 2017 a 1x 2021.
Údržba rampy a okolní infrastruktury (i když se z ní nelítá) stojí NASA cca 1 M USD / rok.


dodge - 3/7/2014 - 05:53

Boeing uzavřel smlouvu s NASA na vývoj základní fáze Space Launch System (SLS), nejmocnější rakety kdy postavené, které je určena k návratu Ameriky na lidském průzkumu hlubokého vesmíru.

http://boeing.mediaroom.com/index.php?s=20295&item=129117


cernakus - 3/7/2014 - 12:06

most powerful se překládá jako nejsilnější.


dodge - 4/7/2014 - 17:31

America's Next Rocket.



http://www.nasa.gov/content/americas-next-rocket/#.U7bIj_l_sfh


yamato - 4/7/2014 - 18:59

parada, powerpoint... kolko to asi tak stalo?


JiříHošek - 5/7/2014 - 10:16

quote:
parada, powerpoint...


dodge - 15/7/2014 - 07:44

The Search for Alien Life Could Get A Boost From NASA’s Next-Generation Rocket.



http://www.universetoday.com/113239/seeking-alien-life-could-get-a-boost-from-nasas-next-generation-rocket/


Arccos - 15/7/2014 - 10:15

quote:
The Search for Alien Life Could Get A Boost From NASA’s Next-Generation Rocket.

http://www.universetoday.com/113239/seeking-alien-life-could-get-a-boost-from-nasas-next-generation-rocket/


No, řekněme si to otevřeně. NASA horko těžko dokončuje JWST a nemůže sehnat dostatek peněz ani na využití (darovaného!!!) vojenského teleskopu. Projekt dvacetimetrového dalekohledu na oběžné dráze vypadá krásně, ale pokud se něco zásadního nezmění, nikdy se ho nedočkáme.


dodge - 17/7/2014 - 19:42

NASA Begins Engine Test Project for Space Launch System Rocket.


RS-25 rocket engine No. 0525 is positioned onto the A-1 Test Stand at NASA’s Stennis Space Center in Mississippi preparation for a series of developmental tests.

http://www.nasa.gov/press/2014/july/nasa-begins-engine-test-project-for-space-launch-system-rocket/#.U8gKTvl_t8F


xChaos - 30/7/2014 - 08:30



http://www.americaspace.com/?p=48460

Boeing by rád vyvinul a dodal (=chce na to víc peněz) větší (4-motorový) horní stupeň pro SLS. Článek je z ledna, v tomhle vlákně jsem na to odkaz zatím nenašel. (Nalezeno náhodou při hledání něčeho jiného)


JiříHošek - 27/8/2014 - 22:17

Všechny letové prstence pro první exemplář rakety SLS (mise EM-1) byly svařeny. Prstence budou zajišťovat pevnost nádrží.
http://www.nasa.gov/sls/multimedia/gallery/sls-flight-ring.html


dodge - 5/9/2014 - 21:40

NASA Administrator Marks Completion of World’s Largest Spacecraft Welding Tool for Space Launch System.

http://www.nasa.gov/press/2014/september/nasa-administrator-marks-completion-of-world-s-largest-spacecraft-welding-tool/#.VAoRD_l_t8E


dodge - 12/9/2014 - 14:37

Engine Makers Pushing AM, Other Technologies For RD-180 Replacement.
RD-180 prototype replacement could be ready to test in 2.5 years.


The single-bell AR-1 kerosene-fueled engine would generate 500,000 lb. thrust and could be twinned for twice the capacity.

http://aviationweek.com/space/engine-makers-pushing-am-other-technologies-rd-180-replacement?NL=AW-05&Issue=AW-05_20140912_AW-05_973&YM_RID=%27email%27&YM_MID=%27mmid%27&sfvc4enews=42&cl=article_3


dodge - 16/9/2014 - 19:12

NASA Unveils World’s Largest Welder to Build World’s Most Powerful Rocket.


NASA Administrator Charles Bolden officially unveils world’s largest welder to start construction of core stage of NASA’s Space Launch System (SLS) rocket at NASA Michoud Assembly Facility, New Orleans, on Sept. 12, 2014. SLS will be the world’s most powerful rocket ever built.


Wide view of the new welding tool at the Vertical Assembly Center at NASA’s Michoud Assembly Facility in New Orleans at a ribbon-cutting ceremony Sept. 12, 2014.


NASA Administrator Charles Bolden and Ken Kremer/Universe Today discuss NASA’s SLS heavy lift rocket at ribbon cutting ceremony unveiling world’s largest rocket welder at NASA Michoud Assembly Facility, New Orleans, on Sept. 12, 2014. We’re standing at the welding tools base in the Vertical Assembly Center.

http://www.universetoday.com/114517/nasa-unveils-worlds-largest-welder-to-build-worlds-most-powerful-rocket/


dodge - 2/10/2014 - 08:07

Firemní materiál Boeingu k SLS

http://www.boeing.com/assets/pdf/defense-space/space/sls/docs/sls_mission_booklet_jan_2014.pdf


dodge - 22/11/2014 - 09:01

Konečné řešení otázky motorů pro SLS je stále neznámé.

http://aviationweek.com/space/final-sls-engines-are-still-unknown?NL=AW-05&Issue=AW-05_20141121_AW-05_428


fritz.lochmann - 22/11/2014 - 09:49

quote:
Konečné řešení ...
Tieto slová z histórie už poznáme, či nie?



dodge - 3/12/2014 - 13:11


JiříHošek - 7/12/2014 - 12:48

Michoud Assembly Facility 4.12.2014


JiříHošek - 1/1/2015 - 10:38

Očekávané události v prvním čtvrtletí 2015

- počátkem roku se má na zkušebním standu A-1 ve Stennis Space Center uskutečnit zážehový test vývojového motoru RS-25 č.0525

- v únoru má být v Michoud Assembly Facility na zařízení VAC ukončena ověřovací série svarů předcházející montáži dílů STA pro strukturální testy prvního stupně rakety SLS

- na 11. března je v testovacím zařízení firmy ATK v Promontory ve státě Utah připravován test QM-1 plnohodnotného pětisegmentového boosteru rakety SLS

- v březnu má být v loděnicích firmy Conrad Shipyard LLC dokončena rekonstrukce člunu Pegasus, který má být následně přemístěn do Stennis Space Center


dodge - 10/1/2015 - 08:18

Zážehový test motoru RS-25.





http://www.nasa.gov/press/2015/january/rs-25-engine-testing-blazes-forward-for-nasas-space-launch-system/#.VLDR0iuG98F


dodge - 16/1/2015 - 08:07

http://www.universetoday.com/118084/first-sls-engine-blazes-to-life-in-mississippi-test-firing-igniting-nasas-path-to-deep-space/


dodge - 26/1/2015 - 07:48

NASA pokračuje k dalšímu milníku při vývoji SLS.


První kvalifikační booster je připravován na ATK v Utahu k plánovanému statickému zážehu 11.3.2015

http://www.universetoday.com/118439/nasa-marching-towards-milestone-test-firing-of-space-launch-system-booster/


David - 26/1/2015 - 08:22

Stejně se to neuvěřitelně vleče, zejména při pomyšlení, že generace našich dědů a pradědů postavila Saturn-5 i s měsíční lodí Apollo za 5, Slovy Pět let, je tempo hlemýždí. A to naši dělové a pradědové, začínali od ničeho, každou maličkost museli vyvinout. Naše generace " poskládává" jen to co bylo dávno již používáno a děsně se s tím " hrabe", to je k vzteku.
Jediné co americké hlemýždě ospravedlňuje, že čínští hlemýždi jsou ještě o řád pomalejší a ruští spí v klidu zimním spánkem.

K Obamovi jsem se vyjádřil, když zrušil návrat na Měsíc, to byl přirozený cíl a dnes se mohla " kolíkovat" plocha pro měsíční základu.
K nějakému šutru mohlo letět třeba deset automatů. [Upraveno 26.1.2015 David] [Upraveno 26.1.2015 David]


Ervé - 26/1/2015 - 08:22

Říkal jsem to od začátku a říkám to dál. SLS je nesmyslná raketa - měly použít přesně to, co měli vyvinuté a vyrobené - čtyřsegmentové boostery z STS a 2-4 upravené SSME pod upravenou ET - co nejméně změn. Podle výsledné nosnosti pak připravit program. Obama to podělal a Kongres to ještě zhoršuje.


yamato - 26/1/2015 - 09:09

To bude tym ze ucelom sls nie je postavit raketu rychlo a efektivne, a uz vobec nie letiet na nejaky suter, alebo nebodaj mars. Ucelom je udrzat pracovne miesta. Je to socializmus v praxi - vsetci su zamestnani a vysledok je nulovy.
Kolko penazi mohlo doteraz natiect do SpX? Tak 3miliardy? A mame 2 kozmodrmy, 2 vo vystavbe, testovacie stredisko v McGregor, dve generacie F9, dve generacie Dragonu, grasshopper, pristavanie na hladine, dve pristavacie namorne plosiny...
Do SLS tych miliard natieklo uz hafo a vysledok je, ze sa konecne v marci otestuje vylepseny booster, a prednedavnom sa slavnostne testoval RS-25. A este sa cuduju ze to nevzbudilo nejake vacsie ovacie


xChaos - 26/1/2015 - 21:48

quote:
2-4 upravené SSME pod upravenou ET


nebyl bug třeba v tom, že kompozitní Extrnal Tank byl stavěný tak, že unesl stěží sám sebe? Tedy že Orbiter coby užitečné zatížení především nesl svojí vlastní váhu, a boostery během startu "podpíraly" plný ET - ale ten sám o sobě nenesl vlastně nic jiného, než sebe?

postavit sto tun nákladu na jeho špici je trochu jiný kafe (i když třeba na papíře počty týkající se tahu nebo Isp zdánlivě vycházely...)


Geal - 26/1/2015 - 23:25

quote:
nebyl bug třeba v tom, že kompozitní Extrnal Tank byl stavěný tak, že unesl stěží sám sebe?


Kdy byl ET kompozitní? Všechny verze byly z hliníku, a některé v sobě měly trošku lithia. To je sice slitina, ale ne kompozit.

quote:
Tedy že Orbiter coby užitečné zatížení především nesl svojí vlastní váhu, a boostery během startu "podpíraly" plný ET - ale ten sám o sobě nenesl vlastně nic jiného, než sebe?

postavit sto tun nákladu na jeho špici je trochu jiný kafe (i když třeba na papíře počty týkající se tahu nebo Isp zdánlivě vycházely...)


Mně to naopak přijde jednodušší, protože takhle se nebude na nádrž tlačit šikmo ze strany. Sto tun na vrchu se mi jeví schůdnější než sto tun na straně.


xChaos - 27/1/2015 - 00:51

quote:

Kdy byl ET kompozitní? Všechny verze byly z hliníku, a některé v sobě měly trošku lithia. To je sice slitina, ale ne kompozit.



Tak pardon. Asi jsem si to spletl s X-33, ten vlastně neletěl, protože se ukázalo, že kompozitní nádrž je nesmysl, nebo mě zmátla ta pěna na povrchu :-)

každpoádně, nádrž unesla akorát sama sebe. Původní koncept Shuttle-C počítal s tím, že motory budou přímo pod nákladem. fakt mám silný pocit, že ty varianty co předcházely SLS měly problém hlavně s tím, že nebylo vůbec samozřejmé na ET tak jak byl, posadit něco na jeho špici, takže výsledná konstrukce je úplně nová (a když už jí udělali novou, tak rovnou do budoucna upgradeovatelnou - tzn. že unese nejen náklad, ale ještě velký druhý stupeň)


Petr_Šída - 27/1/2015 - 01:00

quote:
quote:
nebyl bug třeba v tom, že kompozitní Extrnal Tank byl stavěný tak, že unesl stěží sám sebe?


Kdy byl ET kompozitní? Všechny verze byly z hliníku, a některé v sobě měly trošku lithia. To je sice slitina, ale ne kompozit.

quote:
Tedy že Orbiter coby užitečné zatížení především nesl svojí vlastní váhu, a boostery během startu "podpíraly" plný ET - ale ten sám o sobě nenesl vlastně nic jiného, než sebe?

postavit sto tun nákladu na jeho špici je trochu jiný kafe (i když třeba na papíře počty týkající se tahu nebo Isp zdánlivě vycházely...)


Mně to naopak přijde jednodušší, protože takhle se nebude na nádrž tlačit šikmo ze strany. Sto tun na vrchu se mi jeví schůdnější než sto tun na straně.



Nezapomínejte na SSME, motory orbiteru nesly jeho váhu

co jsem procházel konstrukční popisy, tak během chodu SRB by stačil výpadek jediného motoru orbiteru na celkovou destrukci sestavy

to co píše xChaos odpovídá


Geal - 27/1/2015 - 01:09

quote:
Nezapomínejte na SSME, motory orbiteru nesly jeho váhu


To je právě to tlačení ze strany, které jsem měl na mysli. ;-) Pravda, samozřejmě diagonální, ne vodorovné. Ale jestli výpadek jednoho SSME za chodu SRB by vedl k problémům, nejsem si jist, jestli to má něco společného zrovna s pevnostními limity nádrže jako spíš s řízením.


Geal - 27/1/2015 - 01:40

Mimochodem...

quote:

Kolko penazi mohlo doteraz natiect do SpX? Tak 3miliardy?



Oficiálně to do roku 2012 bylo celkem pod miliardu. Takže myslím, že víc než další miliardu pravděpodobně prošustrovat zatím nestihli. Jsou na to nějaká novější čísla? To opravdu netuším.


Petr_Šída - 27/1/2015 - 01:50

quote:
quote:
Nezapomínejte na SSME, motory orbiteru nesly jeho váhu


To je právě to tlačení ze strany, které jsem měl na mysli. ;-) Pravda, samozřejmě diagonální, ne vodorovné. Ale jestli výpadek jednoho SSME za chodu SRB by vedl k problémům, nejsem si jist, jestli to má něco společného zrovna s pevnostními limity nádrže jako spíš s řízením.


Ještě aerodynamický odpor tam hraje dost významnou roli

výpadek by neznamenal problém řízení, ale totální dekompozici celé konstrukce, aerodynamický odpor by to rozcupoval

co by povolilo dřív, jestli klouby, nosníky, nebo stěna nádrže je otázka, osobně bych tipoval stěnu nádrže

ta sestava byla optimalizovaná na sebe, ne na nošení dalších tun na špičce, kdyby ano, byly by to další kila navíc, už jenom to, že se používá jiná slitina dost napovídá


Geal - 27/1/2015 - 02:16

Dokud mi někdo nepředloží racionální zdůvodnění, tak to neberu. Ano, aerodynamické síly by byly při výpadku SSME (za chodu SRB) problém, ale byl by to problém právě kvůli ztrátě řízení (a AoA), což už jsem zmiňoval. Protože v nádrži LO2 je tlak 22 psig / 150 kPa vůči atmosféře, působí na předek o průměru 8.4 metru síla odpovídající 850 tunám - zevnitř! Takže nějakých sto nebo dvě stě tun hmotnosti připevněných na vršku působících proti tomu by i při dvou nebo třech gé těžko něco změnilo. Vyšší zrychlení navíc probíhá již ve vakuu, což je diferenciál dalších 550 tf působících zevnitř ven, k těm 850 tf stávajícím. Jestli by bylo obtížné na původní ET přidělat něco těžkého nahoru, tak asi opravdu jen proto, že tam na to nebyly žádné úchyty ani strukturní prvek (a místo toho tam na celkem úzkém ogiválu byl nějaký ten ventil či co). No a že se teď vrátili zpátky k Al-2219? To bude nejspíš proto, že se s konstrukčním řešením raketoplánu v době náhrady ET odlehčenou verzí už nedalo prakticky nic dělat, a odlehčení nádrže byla nejsnazší cesta, jak rozumně dostat na orbitu větší náklad (a později rozumný náklad k ISS). Takže je asi logické, že ten sice pevnější a lehčí, ale zato problematičtější materiál nahradí ve fázi návrhu něčím technologicky snazším, dokud můžou. To ale asi taky těžko bude mít něco společného s tím, že teď něco budou stavět na nádrž. Přeci nebudete argumentovat tím, že důkazem zvýšení strukturních nároků na nádrž je to, že teď budou používat horší materiál (co do parametrů)? [Upraveno 27.1.2015 Geal]


Ervé - 27/1/2015 - 07:16

Ten rozpad sestavy při výpadku jednoho SSME je blbost - s výpadkem jednoho SSME se vždy počítalo, dokud SRB nedohořely, mělo se letět dál a po jejich oddělení pak RTLS - sice riskantní manévr, ale realizovatelný (už by probíhal víceméně ve vakuu). Nepletete si to s výpadkem všech SSME nebo jednoho SRB? Vibrace a namáhání od stranově táhnoucího orbiteru jsou jiné, to ale neznamená, že prostých pár výztuh o váze desítek, maximálně stovek kilogramů by veškeré problémy nevyřešilo.


yamato - 27/1/2015 - 09:56

Pri jednom lete k vypadku doslo, vysledkom bol manever ATO (abort to orbit), raketoplan sa vyskriabal na orbit s dvoma SSME, doslo k vyraznemu skrateniu misie a neskor ju tusim opakovali


ales - 27/1/2015 - 10:14

Pokud vím, tak jediný ATO manévr proběhl při misi Challenger STS-51F (Spacelab-2) v létě roku 1985. Ovšem to k výpadku jednoho SSME došlo až po více než 6 minutách letu a ve výšce přes 100 km. S původně zde diskutovaným možným výpadkem SSME při chodu SRB to tedy nemělo nic společného. Jinak let STS-51F nebyl zkrácen, jen pracovní dráha byla o něco nižší než plánovaná (315 km místo 380 km).

http://mek.kosmo.cz/pil_lety/usa/sts/sts-51f/


yamato - 27/1/2015 - 11:07

Ok, tak som si zle pamatal... kazdopadne k vypadku SSME raz doslo


Petr_Šída - 27/1/2015 - 11:24

Blbost to není, četl jsem to v popisek, ale zaboha je nemohu najít

je ale možné, že nešlo o výpadek jednoho, ale dvou motorů, zkusím to najít

víceméně to vyplývá i z informací tady na stránce

http://mek.kosmo.cz/pil_lety/usa/sts/lk4.htm

manévr RTLS do +256 předpokládal chod minimálně dvou motorů


přesto ale v paměti mám, že do +120 by byl výpadek SSME neřešitelný problém, budu znovu hledat


Petr_Šída - 27/1/2015 - 11:38

Aha

tak jsem to našel

After the loss of Challenger in STS-51-L, numerous abort enhancements were added. With those enhancements, the loss of two SSMEs was now survivable for the crew throughout the entire ascent, and the vehicle could survive and land for large portions of the ascent. Loss of three SSMEs was survivable for the crew for most of the ascent, although survival in the event of three failed SSMEs before T+90 seconds is questionable. However, it was conceivable that failure of three SSMEs just after liftoff might be survivable, since the SRBs provided enough thrust and steering authority to continue the ascent until a bailout or RTLS. The struts attaching the orbiter to the external tank were strengthened to better endure a multiple SSME failure.

http://en.wikipedia.org/wiki/Space_Shuttle_abort_modes

to co jsem psal platilo do havárie Chalengeru

pak byly vzpěry posíleny, přesto byl považován výpadek více jak jednoho motoru během funkce SRB za problematický

a všichni piloti se modlili, aby to nezažili


PinkasJ - 27/1/2015 - 11:51

Myslím si, že pokud běží SRB je pro ET silově výhodnější posazení nákladu na špici a axiální tah motorů SSME, než boční namáhání jejich tahem. Největší namáhání ET není od hmoty nákladu cca 100 tun na špici (+ setrvačné síly). ET musí být konstruována pro přenos daleko větších sil od tahu SRB a vzniklého tlaku paliva od setrvačných sil zrychlení a hmoty cca 700 tun LOX + LH2 krátce po startu. Po odpadnutí SRB je již v ET méně paliva a i tak asi bude výhodnější axiální tah motorů, než boční. Ovšem, konstrukčně musí mít jiné provedení výztuh ET pro přenos tahu motorů SSME, pokud budou pod ET.
Boční tah motorů SSME je však pro ET výhodnější aerodynamicky, neboť mírně snižuje potřebný úhel náběhu. To už ale tady kdysi bylo rozebíráno (ne vždy jednomyslně)a asi to není příliš důležité


Ervé - 27/1/2015 - 11:59

Z toho ale vyplývá, že do zkázy Challengeru byl výpadek jednoho SSME řešený, teprve u dvou vypadlých SSME by byl možný rozpad sestavy.


JiříHošek - 28/1/2015 - 21:24

quote:
26.1.2015 - 08:22 - Ervé
Říkal jsem to od začátku a říkám to dál. SLS je nesmyslná raketa - měly použít přesně to, co měli vyvinuté a vyrobené - čtyřsegmentové boostery z STS a 2-4 upravené SSME pod upravenou ET - co nejméně změn. Podle výsledné nosnosti pak připravit program. Obama to podělal a Kongres to ještě zhoršuje.
K tomu máme jedno výborné pět let staré téma "Nosič 40-50 tun". Dočtete se tam například, jaký nosič tehdy navrhovala továrna MAF (jejímž motivem byla samozřejmě kontinuita výroby)
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&tid=1436&page=1
[Upraveno 28.1.2015 JiříHošek]


dodge - 8/3/2015 - 07:59

Nejvýkonnější TPH Booster na světě pro Space Launch System uskuteční zkušební pozemní zážeh 11. března 2015.


Orbital ATK pětisegmentový raketový motor je sestaven v Utahu na testacím standu k pozemní zkoušce 11.března.


Inženýři Orbital ATK v Utahu připravují booster na testování. Booster použije Space Launch System Power NASA k letům do vesmíru, včetně asteroidů a Marsu. Test 11. března, je jedním ze dvou, které jsou potřebné pro kvalifikaci k letu.


První kvalifikační motor pro Space Launch System je NASA je instalován na ATK testovacím standu v Utahu a je připraven na statické a požární zkoušky 11.března.


Oddělení boosterů od rakety.

http://www.universetoday.com/119263/worlds-most-powerful-solid-booster-set-for-space-launch-system-test-firing-on-march-11/


dodge - 11/3/2015 - 20:02

Booster pro SLS prošel prvním pozemním zkušebním zážehem.


Booster pro SLS na ATK zkušebně byl zažehnut při dvouminutové zkoušce 11. března, je jedním ze dvou, které budou třeba ke kvalifikaci k letu na SLS - nosiče Orionu a dalšího potenciálního užitečného zatížení pro lety dále než na LEO.

http://www.nasa.gov/press/2015/march/nasas-space-launch-system-booster-passes-major-ground-test/#.VQCRMHyG_Tq


dodge - 11/3/2015 - 20:07




dodge - 12/3/2015 - 06:14

feature=youtu.be


JiříHošek - 12/3/2015 - 19:35

quote:
Očekávané události v prvním čtvrtletí 2015

- počátkem roku se má na zkušebním standu A-1 ve Stennis Space Center uskutečnit zážehový test vývojového motoru RS-25 č.0525

- v únoru má být v Michoud Assembly Facility na zařízení VAC ukončena ověřovací série svarů předcházející montáži dílů STA pro strukturální testy prvního stupně rakety SLS

- na 11. března je v testovacím zařízení firmy ATK v Promontory ve státě Utah připravován test QM-1 plnohodnotného pětisegmentového boosteru rakety SLS

- v březnu má být v loděnicích firmy Conrad Shipyard LLC dokončena rekonstrukce člunu Pegasus, který má být následně přemístěn do Stennis Space Center


ad 1) Realizováno 10.1.2015

ad 2) Vzhledem k problému s kolejnicemi při zdvihání kvalifikačních dílů ve VAC se očekává přibližně tříměsíční skluz
http://spacenews.com/boeing-still-tinkering-with-giant-welder-for-sls-stages/

ad 3) Realizováno 11.3.2015


dodge - 18/3/2015 - 20:53

Letecké záběry testu boosteru.





https://www.facebook.com/NASASLS?fref=photo


JiříHošek - 1/4/2015 - 20:57

Očekávané události ve druhém čtvrtletí 2015

- 8. dubna se má na zkušebním standu A-1 ve Stennis Space Center uskutečnit druhý zážehový test vývojového motoru RS-25 č.0525

- dokončení rekonstrukce člunu Pegasus pro přepravu prvních stupňů rakety SLS, původně anoncované na březen, má nyní termín 15. května. Následně má být Pegasus 20. května přemístěn do Stennis Space Center a 26. června má být dokončena instalace jeho vybavení

- bude se pracovat na problému s vyrovnáním 50 metrů vysokého zařízení Vertical Assembly Center pro třecí svařování prvních stupňů rakety SLS v Michoud Assembly Facility a očekává se, že bude plně funkční ve druhé polovině června


alamo - 23/4/2015 - 13:09

50 metrov vysokú "zváračku" pre nádrže treba rozobrať, a spevniť podlahu
http://nasawatch.com/archives/2015/04/does-michoud-ha.html


JiříHošek - 10/5/2015 - 15:38

quote:
Očekávané události ve druhém čtvrtletí 2015

- 8. dubna se má na zkušebním standu A-1 ve Stennis Space Center uskutečnit druhý zážehový test vývojového motoru RS-25 č.0525

- dokončení rekonstrukce člunu Pegasus pro přepravu prvních stupňů rakety SLS, původně anoncované na březen, má nyní termín 15. května. Následně má být Pegasus 20. května přemístěn do Stennis Space Center a 26. června má být dokončena instalace jeho vybavení

- bude se pracovat na problému s vyrovnáním 50 metrů vysokého zařízení Vertical Assembly Center pro třecí svařování prvních stupňů rakety SLS v Michoud Assembly Facility a očekává se, že bude plně funkční ve druhé polovině června


ad 1)
Vzhledem k nepříznivému deštivému počasí, které zbrzdilo výměnu 50 let starého ventilu na vodním systému pro chlazení výfukových plynů, byl druhý test motoru č. 0525 odložen na konec května nebo počátek června. Celkem se má do konce září uskutečnit sedm testů motoru č. 0525:
• Test 1: 500 s (dokončeno)
• Test 2: 450 s
• Test 3: 500 s
• Test 4: 650 s
• Test 5: 500 s
• Test 6: 450 s
• Test 7: 650 s

ad 2) 6.května bylo oznámeno dokončení kovové střechy lodi Pegasus, která bude sloužit jako hangár pro první stupně rakety SLS. Konečné úpravy, testování a dodávka lodi jsou odloženy na léto.


ad 3) VAC: Místo června se teď mluví o srpnu.


JiříHošek - 5/7/2015 - 15:41

Rekapitulace dosavadních letošních zážehů motoru RS-25 č.0525:
• test 1: 500 s (10.1.2015)
• test 2: 450 s (28.5.2015)
• test 3: 500 s (11.6.2015)
• test 4: 650 s (25.6.2015)


JiříHošek - 1/8/2015 - 08:49



Ve větším rozlišení zde:
https://pbs.twimg.com/media/CLA4GHEUwAEVEnZ.png:large

[Upraveno 01.8.2015 JiříHošek]


NovýJiřík - 1/8/2015 - 12:19

Ve větším rozlišení zde:
https://pbs.twimg.com/media/CLA4GHEUwAEVEnZ.png:large



Tak co, bude se zase sázet (na ten rok 2018)? Nabízím 2:1, že ne.


JiříHošek - 1/8/2015 - 12:43

Kritické cesty jsou vyznačeny žlutě. Jak upozorňuje úřad GAO, je v současnosti největší neznámou evropský služební modul, u něhož není stanoveno ani pevné datum CDR.
V každém případě se mi ten vývojový diagram líbí svojí uceleností ve smyslu popisu návaznosti jednotlivých vývojových kroků a popisu transportu jednotlivých elementů mezi středisky a budovami NASA.


PinkasJ - 2/8/2015 - 18:40

http://www.voanews.com/media/video/2887368.html

Astronauti trénují v podvodní laboratoři život i výstupy do „otevřeného prostoru“ pro budoucí mise do vzdáleného vesmíru


JiříHošek - 15/8/2015 - 11:51

Zrekonstruovaná a prodloužená loď Pegasus, která bude přepravovat první stupně rakety SLS z montážního závodu Michoud do Kennedyho kosmického střediska, dorazila 13. srpna do Stennisova kosmického střediska ve státě Mississippi.






JiříHošek - 21/8/2015 - 21:33

Pohled z vrcholu obslužné věže plošiny Mobile Launcher směrem dolů k otvorům pro motory rakety SLS


A odspodu


JiříHošek - 28/8/2015 - 21:35

quote:
Rekapitulace dosavadních letošních zážehů motoru RS-25 č.0525:
• test 1: 500 s (10.1.2015)
• test 2: 450 s (28.5.2015)
• test 3: 500 s (11.6.2015)
• test 4: 650 s (25.6.2015)
Série sedmi zážehů neletového motoru č.0525 na standu A-1 ve Stennisově kosmickém středisku byla včera úspěšně dokončena.
• test 5: 535 s (17.7.2015)
• test 6: 535 s (13.8.2015)
• test 7: 535 s (27.8.2015)


ales - 23/9/2015 - 08:06

Na NSF vyšel zajímavý článek o dlouhodobých plánech s raketou SLS - http://www.nasaspaceflight.com/2015/09/sls-manifest-phobos-mars-2039/ .

Pokud by ty plány byly naplněny, tak od roku 2021 má SLS startovat alespoň jednou ročně, v roce 2028 by mohla startovat až třikrát, v roce 2033 by měli američané letět na Phobos a v roce 2039 by měli přistát na Marsu. Celkově by do roku 2046 mělo ze Země odstartovat více než 40 raket SLS, z toho cca 10 na podporu pilotované mise na Phobos, dalších více než 10 na podporu první pilotované mise na povrch Marsu a ještě jednou 10 na podporu druhé mise na Mars.

Tak uvidíme, jak to půjde ve skutečnosti.


JiříHošek - 1/10/2015 - 06:58

Očekávané události ve čtvrtém čtvrtletí 2015

- koncem října má být zařízení Vertical Assembly Center pro svařování prvních stupňů rakety SLS v Michoud Assembly Facility předáno po ukončené záruční opravě provozovateli, firmě Boeing

- v Michoud Assembly Facility bude pokračovat svařování letového přetlakového modulu Orionu pro misi EM-1

- v říjnu má být odeslán neletový testovací exemplář evropského služebního modulu z Thales Alenia Space Italia k vibračním a akustickým testům do Plum Brook Station v Ohiu (kde je již testovací exemplář adaptéru CMA)

- neletový testovací exemplář horního stupně ICPS má být odeslán z výrobního závodu v Decatur v Alabamě do Marshall Space Flight Center

- v MSFC má být dokončen neletový exemplář adaptéru LVSA

- v listopadu 2015 má být na zkušebním standu A-1 ve Stennis Space Center proveden kalibrační zážehový test motoru RS-25 č.2059 (letěl při pěti misích raketoplánů, nyní je určen pro misi EM-2)


dodge - 22/10/2015 - 19:14

Dokončena fáze critical design review (CDR).

http://www.nasa.gov/press-release/nasa-completes-critical-design-review-for-space-launch-system


dodge - 25/10/2015 - 07:43

http://www.universetoday.com/123036/nasas-space-launch-system-passes-critical-design-review-drops-saturn-v-color-motif/


PinkasJ - 25/10/2015 - 10:00

Již jsme to zde probírali, ale stále mi nejde do hlavy, proč použili motory RS 25 a ne RS 68.
Je to jen z toho důvodu, že nějaké jim zbyly z STS?

RS 68: Tah 2900 / 3312 kN, Isp 3580 / 4120 N.s /kg
RS 25: Tah 1817 / 2278 kN, Isp 3560 / 4440 N.s /kg

Vidíme, že oba motory mají u země prakticky stejné Isp, ale tah RS 68 je podstatně vyšší jak u země, tak ve vakuu. Jen Isp ve vakuu má RS 25 o cca 8% vyšší, takže průměrnou měrnou spotřebu
za letu odhaduji o 6 -7 % nižší. RS 68 je mnohem jednodušší, konstruovaný pro jednorázové použití, údajně má o 80 % méně součástek. Tomu asi odpovídá i cena.
Pouze 3 motory RS 68 by měly jak u země, tak ve vakuu větší tah než 4 motory RS 25, i když uznávám, že havarijní možnost engine out mají lepší 4 motory RS 25.

Opravdu se vyplatilo kvůli trochu menší měrné spotřebě použít RS-25 a tento složitý motor v budoucnu vyrábět na jedno použití? Máte někdo odkaz se zdůvodněním tohoto výběru? [Upraveno 25.10.2015 PinkasJ]


musashi - 26/10/2015 - 16:29

Rozdíl v Isp i v tomto "poloprvním" stupni může být dost podstatný pro celkovou nosnost. Pokud si dobře pamatuji, kvůli tomu snad v Aresu V museli nakonec uvažovat o zvětšení nádrže z osmi na deset metrů. Co je ale zřejmě ještě problematičtější je chlazení trysky. RS-68 nebyl stavěný na provoz čtyř motorů vedle sebe a ještě v sousedství dvou masivních raket na tuhá paliva. RS-25 to tolik nevadí, protože regenerativně se jeho kovový povrch zvládá ochladit i zvenčí. Ablativní tryska RS-68 by to ale podle všecho nevydržela. Pravda je, že o regenerativní verzi RS-68 se tak nějak také uvažovalo, ale postavit ji by asi nestálo o moc méně úsilí než přestavět RS-25 na levnější výrobu speciálně pro SLS, a přitom by pořád měla o něco nižší výkon.

Jinak "veselá" věc z jiného soudku, Orion pro misi ARRM zřejmě ponese jen dva pasažéry, protože víc lidí s extra skafandry (pro EVA?) se do něj prý nevejde: http://spacenews.com/nasa-starts-competition-for-asteroid-redirect-spacecraft/

Takže minimálně tady to bude ne X miliard dolarů za start čtyř lidí, ale X miliard dolarů za start dvou lidí...


yamato - 26/10/2015 - 18:22

zacina to byt komedia


NovýJiřík - 26/10/2015 - 18:54

quote:
zacina to byt komedia

Řekl bych, že za těchto okolností by to měli radši rovnou zabalit...


yamato - 26/10/2015 - 20:56

keby naliali tie peniaze do SpX, tak už lietajú v cislunárnom priestore BEO-Dragonom vynášaným BFR


JiříHošek - 28/10/2015 - 21:24

quote:
Jinak "veselá" věc z jiného soudku, Orion pro misi ARRM zřejmě ponese jen dva pasažéry, protože víc lidí s extra skafandry (pro EVA?) se do něj prý nevejde
S tím se počítalo zřejmě od počátku, já jsem si toho všiml v srpnu 2013.
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&tid=982&pid=102315#pid102315


alamo - 28/10/2015 - 22:25

čó "zrušiť"?
ale yamato.. však nebuď taký zatrolenec
práve toto je príležitosť pre Muska, narobiť okolo toho humbug, a zarobiť prachy

quote:
Jinak "veselá" věc z jiného soudku, Orion pro misi ARRM zřejmě ponese jen dva pasažéry, protože víc lidí s extra skafandry (pro EVA?) se do něj prý nevejde

"odpoveďou" je "bivak"
prilepiť k "šutru" nejaký ten minimodul, ku ktorému by pred pilotovanou misiou zadokovala loď so zásobami a vybavením
a čo asi tak Musk povie "ja vám to tam dogúľam o x percent lacnejšie.."

"tam kde nič, nie je"

ehm.. ešte úplne vynechať ten šuter..
a je to skoro dokonalé "TO", o čom tu roky "hudrujem"
apropó.. vôbec na to netreba "supernosič"


JiříHošek - 28/10/2015 - 22:51

quote:
keby naliali tie peniaze do SpX, tak už lietajú v cislunárnom priestore BEO-Dragonom vynášaným BFR
--------------------------------------------------
a čo asi tak Musk povie "ja vám to tam dogúľam o x percent lacnejšie.."
Nalít peníze do SpX nejde jen tak. Musela by se vyhlásit veřejná zakázka. Například v Commercial Crew ale SpX skončila až druhá za Boeingem, přičemž cena nebyla hlavním kritériem.


NovýJiřík - 28/10/2015 - 23:24

quote:
quote:
keby naliali tie peniaze do SpX, tak už lietajú v cislunárnom priestore BEO-Dragonom vynášaným BFR
--------------------------------------------------
a čo asi tak Musk povie "ja vám to tam dogúľam o x percent lacnejšie.."
Nalít peníze do SpX nejde jen tak. Musela by se vyhlásit veřejná zakázka. Například v Commercial Crew ale SpX skončila až druhá za Boeingem, přičemž cena nebyla hlavním kritériem.

No bodejť, kdyby byla, tak Boeing skončil na chvostě, a to přece nejde, jak by to vypadalo.


JiříHošek - 29/10/2015 - 08:03

Hlavním faktorem byla důvěra ve schopnost soutěžitele splnit zadání.


Véna - 29/10/2015 - 13:20

Ach jo a zase ... SpaceX v dobe zadavani projektu nemohl prokazat zadnou zkusenost ... A ited neni jasne, jak to s nim bude a co realne umi ... uvidi se v budoucnu. Pokud mu vyjdou vsechny projekty, pak klobouk dolu a bude to jasna volba pro dalsi souteze ...
takhel je to ale zatim velka neznama ..


yamato - 29/10/2015 - 14:19

moj komentar nebol ani tak o SpX, ako o spotrebovanych miliardach dolarov na projekt SLS, za ktore sme zatial mali moznost vidiet zopar skusok upgradovaneho SRB, zopar zazehov RS-25 (vsetko desiatky rokov pouzivane technologie) a jeden let nekompletnej nepilotovanej lode Orion.

Ak vam vadi SpX, dosadte si tam co chcete Point je v tom, ze SLS sa zatial velmi podoba na slovensku elektronizaciu statnej spravy


JiříHošek - 29/10/2015 - 18:10

quote:
Ak vam vadi SpX, dosadte si tam co chcete
O mne vůbec nejde. Příjemcem plnění je NASA.
quote:
Point je v tom, ze SLS sa zatial velmi podoba na slovensku elektronizaciu statnej spravy

Počkejte dva dny, přestane se jim to hromadit


yamato - 29/10/2015 - 18:59

za tie desiatky miliard... celkom drahe plechy


JiříHošek - 29/10/2015 - 19:15

Máte chybné informace.

Schválené rozpočty SLS podle fiskálních roků:
2011: 1,536 mld USD
2012: 1,497 mld USD
2013: 1,415 mld USD
2014: 1,600 mld USD
2015: 1,700 mld USD
SLS tedy stál do 30.9.2015 celkem 7,748 mld USD.


yamato - 29/10/2015 - 19:50

naklady do r. 2017 sa odhaduju na 18 miliard, pricom realne to bude asi viac.

https://en.wikipedia.org/wiki/Space_Launch_System [Edited on 29.10.2015 yamato]


JiříHošek - 29/10/2015 - 19:55

Bavíme se jen o raketě SLS (ne o Orionu a EGS). Ve výhledu ze září 2011 do roku 2017, na který odkazujete, bylo 10 miliard. Mnou prezentovaná čísla představují skutečné schválené rozpočty, ne odhady. [Upraveno 29.10.2015 JiříHošek]


yamato - 29/10/2015 - 20:51

moj povodny komentar spominal BEO-Dragon a BFR, teda lod a nosic


JiříHošek - 29/10/2015 - 20:54

Já jsem reagoval na příspěvek 29.10.2015 - 18:59, tedy cenu "plechů" z fotografie za údajné desítky miliard.


yamato - 29/10/2015 - 21:04

okej, primyslime si tam ten vykuchany skoro-Orion co jeden krat obletel planetu


JiříHošek - 29/10/2015 - 22:51

quote:
okej, primyslime si tam ten vykuchany skoro-Orion co jeden krat obletel planetu
Dvakrát To bylo loni. Teď už si musíme přimyslet i letový Orion pro třítýdenní misi EM-1, který se už svařuje. V MAF jsou už všechny díly kabiny určené ke svaření.




JiříHošek - 4/11/2015 - 23:00

quote:
Očekávané události ve čtvrtém čtvrtletí 2015

- koncem října má být zařízení Vertical Assembly Center pro svařování prvních stupňů rakety SLS v Michoud Assembly Facility předáno po ukončené záruční opravě provozovateli, firmě Boeing

- v Michoud Assembly Facility bude pokračovat svařování letového přetlakového modulu Orionu pro misi EM-1

- v říjnu má být odeslán neletový testovací exemplář evropského služebního modulu z Thales Alenia Space Italia k vibračním a akustickým testům do Plum Brook Station v Ohiu (kde je již testovací exemplář adaptéru CMA)

- neletový testovací exemplář horního stupně ICPS má být odeslán z výrobního závodu v Decatur v Alabamě do Marshall Space Flight Center

- v MSFC má být dokončen neletový exemplář adaptéru LVSA

- v listopadu 2015 má být na zkušebním standu A-1 ve Stennis Space Center proveden kalibrační zážehový test motoru RS-25 č.2059 (letěl při pěti misích raketoplánů, nyní je určen pro misi EM-2)

Aktuální stav:

- bod 1) VAC by měl být předán po zdlouhavé opravě výrobcem ESAB provozovateli Boeing "v těchto dnech". Do konce tohoto roku se má ověřit, že svařovací stroj funguje správně

- bod 3) ESM STA má příští týden dorazit do Clevelandu, odtud pak do Plum Brook v Sandusky, Ohio

- bod 4) ICPS STA je hotový, ale výrobce ULA jej 26.10.2015 předal hlavnímu kontraktorovi, firmě Boeing, jen symbolicky. Bylo dohodnuto, že ICPS zůstane v Decatur až do pozdního jara roku 2016, kdy bude naložen na člun a po řekách Tennessee, Ohio a Mississippi přepraven do MSFC. Stupeň ICPS konstrukčně vychází z horního stupně DCSS rakety Delta IV, ale má prodlouženou nádrž na kapalný vodík, přidány zásobníky hydrazinu pro regulaci polohy a mírně upravenou avioniku ke splnění cílů letu

- bod 6) Motor č. 2059 byl na stand A-1 umístěn dnes, ale s testem bylo z důvodu, že není kritickým prvkem v časovém plánu, rozhodnuto počkat, až bude k dispozici další aktualizace řídícího softwaru. Test byl tedy odložen na "ne dříve než 27.1.2016".
[Upraveno 04.11.2015 JiříHošek]


JiříHošek - 7/11/2015 - 21:11

VAC byl předán Boeingu po opravě problémů se zarovnáním už minulý týden!


JiříHošek - 9/11/2015 - 22:55

quote:
ESM STA má příští týden dorazit do Clevelandu, odtud pak do Plum Brook v Sandusky, Ohio
Nákladní letoun Antonov AN-124 dnes přistál s testovacím exemplářem servisního modulu Orionu na Hopkinsově mezinárodním letišti v Clevelandu. Nyní jej čeká cesta kamionem do Plum Brook Station.
[Upraveno 10.11.2015 JiříHošek]


NovýJiřík - 10/11/2015 - 17:32

ESM STA má příští týden dorazit do Clevelandu, odtud pak do Plum Brook v Sandusky, Ohio


Nákladní letoun Antonov AN-124 dnes přistál s testovacím exemplářem servisního modulu Orionu na Hopkinsově mezinárodním letišti v Clevelandu. Nyní jej čeká cesta kamionem do Plum Brook Station.

Amíci dopravují svoji budoucí výkladní skříň Ruslanem???


JiříHošek - 10/11/2015 - 18:32

Osobně se domnívám, že leteckou přepravu zajišťovala evropská strana. V letadlech se nevyznám, takže nevím, jestli Airbus disponuje vhodným letadlem. Nevím ani, jestli náklad v červeném kontejneru, vyložený zadními vraty Ruslanu na druhý kamion, souvisí s evropským servisním modulem Orionu, nebo je to jiný nezávislý náklad.








PinkasJ - 10/11/2015 - 21:38

Quote: Amíci dopravují svoji budoucí výkladní skříň Ruslanem???
------------------------------------------------------------------------------------------------
Letadla AN 124 již mnoho let přepravují nejrůznější civilní i vojenské náklady západních zemí, včetně NATO, pro ULA přepravují i Atlas V, kosmické výrobky EADS i komponenty A380.
An124 byly velmi užitečné pro NATO pro přepravu do Iráku a Afganistánu:

https://en.wikipedia.org/wiki/Antonov_An-124_Ruslan

Na konstrukci a dodávkách dílů letadla se podílel více než 100 závodů a institucí z celého Sovětského svazu.
Montována byla ve dvou závodech : Aviastar – SP v Uljanovsku (Rusko) a v Aviant v Kyjevě.
Rusové plánují nahradit původní motory D18T novými, výkonnějšími a úspornějšími PD30, které vzchází (ale s velkým obtokovým poměrem) z motorů NK32 nadzvukového bombardéru TU160

http://www.ainonline.com/aviation-news/defense/2012-05-04/new-russian-geared-turbofan-could-re-engine-ruslan

Právě dnes AN124 přivezl 3 české vrtulníky z cvičení ve Spanělsku
[Upraveno 11.11.2015 PinkasJ]


musashi - 11/11/2015 - 19:36

quote:
Amíci dopravují svoji budoucí výkladní skříň Ruslanem???
Že by peníze zase hrály svou roli až na prvním místě?


JiříHošek - 11/11/2015 - 21:22

Třeba to bylo na základě této smlouvy
http://www.volga-dnepr.com/en/press-center/news/2705/

nebo této (str.13)
http://www.n-i-c.ru/files/corppaper/AW_54.pdf


PinkasJ - 12/11/2015 - 02:27

Volga Dněpr nejsou žádní žabaři, když navíc ke své flotile 10 ks AN124 a 5 ks IL76 hodlají koupit 20 ks B747-8F za 7,4 mld USD.
http://www.airlinesanddestinations.com/airlines/volga-dnepr-to-order-20-more-747-8fs-and-add-an-124s-to-boeings-supply-chain/

B747-8F je především stavěn pro dopravu kontejnérových palet až do rozměru 96in x 125in x 10ft na vrchní palubě a menších na spodní palubě. Má nakládání ze předu do výšky jen 76in (neotevírá plně profil i s kabinou jako AN124) a ze strany do výšky 118 in.
http://cargolux.com/ftp/press/Brochures/pdfs/Boeing_747-8F.pdf

B-747-8F není tedy určen pro zvlášť rozměrné náklady jako AN124
AN124 má celý profil otvíraný zepředu i zezadu, má stropní jeřábovou dráhu do 30 tun, naviják do 120 tun, může po přistání snížit podvozek pro výjezd nákladu. Nad křídly má horní palubu pro až 88 lidí nebo dodatečné cargo. Pod kabinou posádky je kabina pro odpočinek s kuchyňkou.
Oba stroje se tedy vhodně doplňují. [Upraveno 12.11.2015 PinkasJ]


dodge - 12/11/2015 - 05:44

quote:
Volga Dněpr nejsou žádní žabaři, když navíc ke své flotile 10 ks AN124 objednali 20 ks B747-8F.


Rusáci kupují od Amíků jejich letadla, to nemají vlastní lepší?


Alex - 12/11/2015 - 06:43

quote:
quote:
Volga Dněpr nejsou žádní žabaři, když navíc ke své flotile 10 ks AN124 objednali 20 ks B747-8F.


Rusáci kupují od Amíků jejich letadla, to nemají vlastní lepší?

Odpoveď je v predchádzajúcom príspevku Pinkasa.


Ervé - 12/11/2015 - 07:04

Hlavním problémem je rusko-ukrajinská krize - Ruslany bez Ukrajiny Rusko nedokáže vyrobit, ale platí to i obráceně. Volga-Dnepr už není rusko-ukrajinská firma, jako před 15 lety, ale čistě ruská.


admin - 12/11/2015 - 08:41

quote:
Hlavním problémem je rusko-ukrajinská krize - Ruslany bez Ukrajiny Rusko nedokáže vyrobit, ale platí to i obráceně. Volga-Dnepr už není rusko-ukrajinská firma, jako před 15 lety, ale čistě ruská.


Radku, můžeš to nějak rozvést?
Já zatím věděl o problému s ukrajinskými motory, proto je primárně Rusové chtěli vyměnit. Ale zbytek(alespoň dosud jsem žil v takovém přesvědčení) byli schopni vyrobit oba státy.


Ervé - 12/11/2015 - 11:02

Je to asi tak, Ukrajinci je vyrábět můžou, ale nemají peníze (a otázkou jsou ruské subsystémy a avionika - náhrada by byla drahá - nová verze letounu). V Uljanovsku může Aviastar vyrábět starší An-124-100, ale nedostane motory D-18T z Motor-Siče. Pokud zkusí v budoucnu použít motory PD-30 (zatím nejsou certifikované ani sériově vyráběné, spíš je to projekt s nejasným stavem a nejasnou dobou realizace), bez souhlasu Antonova neplatí certifikát letounu a nemůže létat v EU+USA+většině ostatních zemích uznávající EASA/FAA standardy - neplatné budou i smlouvy o uznání provozu An-124 po světě - ruský letoun NEBUDE An-124 a nemůže jím argumentovat při certifikaci. Takže Ruské VVS si svoje letouny v budoucnu vyrobit může (a létat Rusko-Čína-Venezuela-Sýrie), pro Volga-Dněpr jsou ale jen omezeně použitelné - západní peníze je živí - museli by stávající flotilu rozdělit na Západní (staré) a Východní (nové). Uvidíme, dlouhodobě je situace neúnosná pro oba.


PinkasJ - 12/11/2015 - 11:45

V Rusku jde o priority a peníze.
Mají rozběhnuto více projektů nových civilních i transportních letadel a nemají nějaký kritický nedostatek AN124. Kromě 10 ks Volga-Dněpr vlastní armáda 14 ks (+ nějaké v záloze). Armáda dává přednost vývoji transportéru nové generace
V Uljanovsku se vyrábí nový transportní IL 76MD-90A ( IL 476) s nosností 52 tun. Armáda objednala 100 ks.
Dále UAC (United Aircraft Cor.) vyvíjí ve spolupráci s Indií IL 214 s nosností 20 tun, uvažuje se i o versi pro cestující.
Příští rok má vzlétnout MC-21 – letoun pro max. 212 cestujících, ekvivalent A321 neo a B737 Max
Je rozběhnuta výroba Superjet 100 (Suchoj) pro max. 108 cestujících. Motory se vyrábí v J.V. s francouzskou Snemca a marketing obstarává Suchoj v J.V. s italskou Alenia Aermacchi. Bylo již vyrobeno 100 ks. Letoun má mezinárodní certifikaci.
Plánuje se společný vývoj a výroba velkokapacitního civilního letadla ShFS v 50 -50 J.V. s Čínou.
9.10.2015 se objevila se zpráva, že výrobce velkokapacitního IL 96 Uljanovsk chce obnovit výrobu podstatně modernizované verse. Když k tomu všemu přidáme výrobu nových motorů, vojenských letounů, na AN124 velmi pravděpodobně nezbude.
Nějak jsme v OT, ale AN 124 je velmi důležitý pro dopravu kosmických objektů a dílů všech kosmických agentur, včetně dopravy na Bajkonur. [Upraveno 12.11.2015 PinkasJ]


JiříHošek - 15/11/2015 - 08:29

quote:
stále mi nejde do hlavy, proč použili motory RS 25 a ne RS 68.
-----
Opravdu se vyplatilo kvůli trochu menší měrné spotřebě použít RS-25 a tento složitý motor v budoucnu vyrábět na jedno použití? Máte někdo odkaz se zdůvodněním tohoto výběru?
Při pročítání starších příspěvků jsem narazil na tento:
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&tid=771&pid=18935#pid18935


xChaos - 16/11/2015 - 16:37

Jenže s tím, že se ty motory RS-25 budou po jediném startu zahazovat, se dostanou nakonec vlastně tam, kde byla ruská Energia v roce 1988 (!) (se srovnatelnými motory a i včetně budoucích kapalinových boosterů... snad jediné mírné zlepšení je, že náklad bude na špičce a ne na boku... ale to je tím, že asi nikdy nebudou používat plná nosnost na LEO a většinu hmotnosti nákladu bude vždy tvořit 2.stupeň s palivem...)

Nechci rejpat do všeho... díky za to, že SLS vůbec vzniká... ale náklady budou obrovské a tím pádem stejně nebudou peníze na to využít tu nosnost ke všem destinacím, kam by to dávalo smysl. (takže u bezpilotních misí nakonec zase bude levnější pracovat na miniaturizaci, než použít SLS...)


PinkasJ - 16/11/2015 - 18:55

quote:
... snad jediné mírné zlepšení je, že náklad bude na špičce a ne na boku...


Energia byla však na rozdíl o STS konstruovaná tak, že mohla vynášet náklady jak na špičce, tak na boku, neboť centrální nádrž měla své motory a tedy Energia mohla letět samostatně bez Buranu. STS měl motory v Shuttle a nemohl vynést jiný náklad. Tedy srovnání Energie s SLS je zcela na místě s tím rozdílem, že již v r. 1988 měla kapalinové boostery. Ještě pro ní nebyl zkonstruován vrchní stupeň pro lety mimo LEO. I bez něho měla na LEO nosnost cca 105 tun ( hmota Buranu) díky účinnějším boosterům. [Upraveno 16.11.2015 PinkasJ]


yamato - 16/11/2015 - 21:10

quote:
quote:
... snad jediné mírné zlepšení je, že náklad bude na špičce a ne na boku...


Energia byla však na rozdíl o STS konstruovaná tak, že mohla vynášet náklady jak na špičce, tak na boku, neboť centrální nádrž měla své motory a tedy Energia mohla letět samostatně bez Buranu. STS měl motory v Shuttle a nemohl vynést jiný náklad. Tedy srovnání Energie s SLS je zcela na místě s tím rozdílem, že již v r. 1988 měla kapalinové boostery. Ještě pro ní nebyl zkonstruován vrchní stupeň pro lety mimo LEO. I bez něho měla na LEO nosnost cca 105 tun ( hmota Buranu) díky účinnějším boosterům. [Upraveno 16.11.2015 PinkasJ]


no to porovnanie na mieste nie je, pretoze hlavnym tehnickym zadanim STS bola znovupouzitelnost. Motory boli na orbiteri, aby sa nezahadzovali pri kazdom lete. Keby bolo zadanie ine, boli by motory na centralnom stupni, boli by jednorazove a cela zostava by bola nosnostou aj sposobom pouzitia velmi podobna energii.

Mimochodom, doteraz nechapem preco sa pri programoch Constellation/SLS nevydali prave touto cestou - modifikovanie STS a ziskanie cca. 90-100t na LEO.


alamo - 16/11/2015 - 22:12

he he

možno pre to..
..lebo by to fungovalo


yamato - 16/11/2015 - 22:22

asi tak...


PinkasJ - 17/11/2015 - 04:28




Yamato:
no to porovnanie na mieste nie je, pretoze hlavnym tehnickym zadanim STS bola znovupouzitelnost. Motory boli na orbiteri, aby sa nezahadzovali pri kazdom lete....

Mimochodom, doteraz nechapem preco sa pri programoch Constellation/SLS nevydali prave touto cestou - modifikovanie STS a ziskanie cca. 90-100t na LEO.



Já jsem ale napsal že porovnání SLS a Energiií je zcela na místě a ne porovnání STS s Energií je zcela na místě. Tady by ten rozdíl v znovupoužitelnosti motorů platil.

Jinak ten modifikovaný STS jak uvedl obrázek Alamo je energeticky stejný jako SLS. Výhoda bočního nákladu je v menší výšce rakety. Nevýhoda je, že při letu musí vždy výsledný vektor tahu všech motorů směřovat do těžiště soustavy a tak kapalinové motory pod nákladem pracují v určitém úhlu oproti tahu SRB, což jsou ztráty. Po odpadnutí SRB zase aerodynamická osa soustavy není shodná s osou letu, což jsou aerodynamické ztráty navíc (ovšem již v řídkém vzduchu) [Upraveno 17.11.2015 PinkasJ]


yamato - 17/11/2015 - 10:50

quote:



Yamato:
no to porovnanie na mieste nie je, pretoze hlavnym tehnickym zadanim STS bola znovupouzitelnost. Motory boli na orbiteri, aby sa nezahadzovali pri kazdom lete....

Mimochodom, doteraz nechapem preco sa pri programoch Constellation/SLS nevydali prave touto cestou - modifikovanie STS a ziskanie cca. 90-100t na LEO.



Já jsem ale napsal že porovnání SLS a Energiií je zcela na místě a ne porovnání STS s Energií je zcela na místě. Tady by ten rozdíl v znovupoužitelnosti motorů platil.

Jinak ten modifikovaný STS jak uvedl obrázek Alamo je energeticky stejný jako SLS. Výhoda bočního nákladu je v menší výšce rakety. Nevýhoda je, že při letu musí vždy výsledný vektor tahu všech motorů směřovat do těžiště soustavy a tak kapalinové motory pod nákladem pracují v určitém úhlu oproti tahu SRB, což jsou ztráty. Po odpadnutí SRB zase aerodynamická osa soustavy není shodná s osou letu, což jsou aerodynamické ztráty navíc (ovšem již v řídkém vzduchu) [Upraveno 17.11.2015 PinkasJ]


okej, nepochopili sme sa, mea culpa

ohladom STS-cargo, isteze technicky to nie je najidealnejsie riesenie jednorazoveho nosica. Pokial sa pamatam, boli navrhy dat motory pod nadrz a naklad na spicku, co uz by si ale vyzadovalo prekonstruovanie nadrze.
Ale aj bocne usporiadanie by malo jednu nepochybnu vyhodu - nevyzadovalo by takmer ziadny vyvoj a upravy. To by tie technicke nevyhody myslim si celkom vyvazilo - uz to mohlo lietat


JiříHošek - 1/1/2016 - 08:50

Souhrn předpokládaných příprav v 1. čtvrtletí 2016 na historicky nejambicióznější let nepilotované kosmické lodi určené pro posádku, označovaný jako Exploration Mission 1 (EM-1), při němž má loď Orion překonat i dva americké rekordy pilotovaných lodí: let do největší vzdálenosti od Země (dosud Apollo 13 – 400.000 km) a nejdelší autonomní let (dosud STS-80 – 17 dnů 16 hodin)
(setříděno podle jednotlivých částí sestavy SLS/Orion od urychlovacích stupňů až po záchrannou věžičku):

1) na testovacím zařízení firmy ATK v Promontory bude sestaven kvalifikační pětisegmentový motor SRB pro poslední předletový test QM-2

2) koncem ledna by se na zkušebním standu ve Stennisově kosmickém středisku měl uskutečnit zážehový test motoru RS-25 č. 2059, odložený z listopadu 2015. Tento motor má být v budoucnu instalován do druhého letového exempláře rakety SLS

3) koncem ledna by měly být v rámci budovy MAF v New Orleans přesunuty do svařovacího centra VAC ke svaření první díly neletových kvalifikačních nádrží na LOX a LH2 prvního stupně rakety SLS, určené pro pozdější testy strukturální pevnosti v Marshallově středisku v Huntsville. Všechny díly kvalifikačních nádrží jsou již vyrobeny

4) v březnu má být prototyp LVSA připraven k integraci v MSFC s ostatními testovacími exempláři horní části rakety pro ověření integrace hardwaru „Integrated Upper Stage STA“ a výdrže zátěže, která nastane během skutečného letu

5) v lednu má začít kompletace nádrže na kapalný vodík letového horního stupně ICPS pro EM-1

6) v únoru mají být na stanici v Plum Brook provedeny testy rozevírání a zavírání solárních panelů neletového exempláře evropského služebního modulu Orionu, v březnu mají být zahájeny akustické testy na úrovni minimálně 152 decibelů a 20-10000 hertzů

7) v lednu má být dokončeno svařování primární struktury Orionu pro EM-1 (pro porovnání - u Orionu pro EFT-1 bylo svařování dokončeno v červnu 2012). V únoru se očekává přeprava Orionu z montážní budovy MAF v New Orleans do budovy O&C na Kennedyho vesmírném středisku

8) v únoru má být zahájena výroba důležitého komponentu záchranné věžičky LAS pro misi EM-1 - Jettison motoru, určeného pro odhození věžičky během letu rakety, v březnu má být zahájena výroba hmotnostního simulátoru Attitude Control motoru, který bude při EM-1 použit místo nadbytečného skutečného motoru

V sekci High Bay 3 montážní budovy VAB na Kennedyho vesmírném středisku budou na dvě montážní věže instalovány další ocelové pracovní plošiny pro přístup k raketě SLS. Jako první byla dne 22.12.2015 instalována první polovina první pracovní plošiny K, tedy nejspodnější plošiny v úrovni nad motorovou sekcí. V sousední podpůrné sekci High Bay 4 se momentálně instalují mechanické, elektrické a instalatérské systémy na druhou polovinu plošiny K a na sady plošin J a H, tedy celkem pro tři spodní podlaží. Po dokončení těchto přípravných prací budou plošiny postupně instalovány na svá místa v High Bay 3. Celkem bude raketu SLS a loď Orion obklopovat 10 pater plošin označovaných odshora dolů písmeny A – K, z toho pět spodních plošin (F – K) bude sloužit pro přístup k centrálnímu stupni a k bočním urychlovacím blokům rakety SLS.

V Launch Equipment Test Facility na KSC budou pokračovat testy ramen OSMU pro obsluhu servisního modulu Orionu a ICPSU pro obsluhu horního stupně rakety SLS. Rameno OSMU bude v případě kladných výsledků v průběhu prvního čtvrtletí instalováno na svoji pozici na věži mobilní vypouštěcí plošiny ML. Po dokončení bude mít ML tato přístupová ramena: Orion Service Module Umbilical (OSMU), Interim Cryogenic Propulsion Stage Umbilical (ICPSU), Core Stage Inter Tank Umbilical (CSITU), Core Stage Forward Skirt Umbilical (CSFSU), Tail Service Mast Umbilical (TSMU), Crew Access Arm (CAA), Vehicle Stabilizer (VS).



pospa - 1/1/2016 - 11:10

Velmi pěkný přehled. Díky za něj, Jirko.
Předpokládám, že zdrojem jsou oficiální NASA stránky. Nebo nějaký jiný ucelený dokument? Byl by odkaz, prosím?


JiříHošek - 1/1/2016 - 12:44

Je to průběžně poskládané ze spousty oficiálních zdrojů z NASA z období od října do prosince, a pokud se objevila novější zpráva, aktualizoval jsem to. Takto souhrnně zpracované to není na webu k dispozici nikde. Některé zdroje si již přesně nepamatuji, ale v případě konkrétního zájmu to ještě zkusím dohledat. Pro příště si budu archivovat i zdroje . Namátkou:

1) to jsem odvodil z informace o přípravách na test QM-2 (4/2016)

2) https://www.nasa.gov/image-feature/getting-ready-to-fly , upřesněný termín "ne dříve než 27.1.2016" je z twitteru @StephenClark1 nebo @jeff_foust

3) buď z https://www.facebook.com/NASASLS nebo @StephenClark1

4) myslím, že z https://www.facebook.com/NASASLS + https://www.nasa.gov/exploration/systems/sls/multimedia/progress-continues-on-test-version-of-sls-connection-hardware.html

5) myslím, že ze zprávy při předání ICPS STA od ULA Boeingu z 26. října

6) https://www.nasa.gov/feature/orion-s-power-system-to-be-put-to-the-test

7) leden jsem dosadil extrapolací frekvence dosavadních svarů z https://www.flickr.com/photos/nasaorion/ a https://www.facebook.com/NASAOrion , zbývá poslední sedmý svar 

8) http://www.nasa.gov/sites/default/files/files/2-Status_of_ESD.pdf str.6

VAB) http://www.nasa.gov/feature/first-work-platform-for-nasas-space-launch-system-installed-in-vehicle-assembly-building + další články z https://www.nasa.gov/exploration/systems/ground/index.html

ML) https://blogs.nasa.gov/groundsystems/2015/12/02/orion-service-module-umbilical-tests-support-nasas-journey-to-mars/
http://www.sgt-inc.com/services-solutions/engineering/space-launch-systems-and-ground-support-systems/

[Upraveno 01.1.2016 JiříHošek]


JiříHošek - 16/1/2016 - 08:06

Dne 13.1.2016 byla dokončena primární struktura kosmické lodi Orion pro Exploration Mission 1




xChaos - 17/1/2016 - 19:00

quote:

Energia byla však na rozdíl o STS konstruovaná tak, že mohla vynášet náklady jak na špičce, tak na boku, neboť centrální nádrž měla své motory


Nejsem si úplně jistej. Energia letěla 2x, poprvé s Poljusem, podruhé s Buranem. 100t Poljus nesla na boku, stejně jako Buran, konceptem se tedy podobala spíše v debatě vyobrazenému Shuttlu-C.

Obří vodíkové nádrže STS a Energie v podstatě měly akorát tak co dělat, aby se samy udržely pohromadě, resp. závisely v tomto ohledu i na tahu boosterů. Rozhodně nemohly nést žádný náklad na špici.

Nevýhoda Shuttle-C podle mě bylo, že jeho nosnost - spíš něco jako 70t, než celých 100t - by byla konečná, bez možnosti dalšího rozšíření.

Obří hliníková nádrž SLS (na rozdíl od kompozitní u STS) je podle mě právě tím zásadním krokem kupředu proti Energii a SLS a umožňuje umístění nákladu špici. Výhodou tohohle umístění je zaprvé možnost použití daleko masivnějšího horního stupně, než u nákladu na boku, jedna možnost použití nějakého launch-abort schématu a tedy to, že nosič může být man-rated (to by Shuttle-C samozřejmě nebyl)


PinkasJ - 17/1/2016 - 21:25

Pokud si vzpomínám, Energia byla konstruována na osovou i boční montáž UZ. Její LOX/H2 tank musel kromě bočního tahu boosterů přenášet i osový tah 4 motorů, celkem 800 tun, proto mohl přenést i případné další osové zatížení od UZ nebo dalšího stupně cca 100 tun. Tank byl z Al slitin a celková suchá hmota (zřejmě včetně motorů) byla 50 tun. ET u STS měl hmotu 35 tun. V tomto smyslu řešení Energie bylo podobné jako u SLS, ale spíše jeho finální varianty [Upraveno 17.1.2016 PinkasJ]


xChaos - 18/1/2016 - 14:34

Ok, možnost osové montáže u Energie jsem nějak nezaznamenal, takže moje kritika toho srovnání je asi mimo.


JiříHošek - 18/1/2016 - 20:55

quote:
Energia letěla 2x, poprvé s Poljusem, podruhé s Buranem. 100t Poljus nesla na boku, stejně jako Buran, konceptem se tedy podobala spíše v debatě vyobrazenému Shuttlu-C.
Nosná raketa Energija (11K25) měla mít opravdu pouze boční náklad a nosnost až 100 tun na nízkou oběžnou dráhu. Konkrétně Poljus měl hmotnost 80 tun.
quote:
Ok, možnost osové montáže u Energie jsem nějak nezaznamenal, takže moje kritika toho srovnání je asi mimo.
Šlo o nerealizovaný koncept Vulkan (133GK) s osmi postranními bloky a 63-metrovým centrálním stupněm. Centrální stupeň byl při plném natankování o 20% těžší než u Energije.
Pro srovnání - Core Stage rakety SLS bude mít délku 64,6 metru.

[Upraveno 18.1.2016 JiříHošek]


PinkasJ - 18/1/2016 - 22:11

S tím si nejsem úplně jist. Již od počátku se mluvilo o tom, že Energia může mít 4, 6 nebo 8 boosterů Při 8 boosterech by se žádný boční náklad nevešel, musel by být v ose.
Vulkan s větším centrálním stupněm byl odvozen od Energie až později a měl sloužit k letům na Měsíc.


yamato - 18/1/2016 - 22:23

Vulkan - 8 boosterov a 63 metrovy stupen? To by sa pri starte triasli aj lustre v kremli, spolu so statnou pokladnicou


Petr_Šída - 19/1/2016 - 00:48

quote:
Vulkan - 8 boosterov a 63 metrovy stupen? To by sa pri starte triasli aj lustre v kremli, spolu so statnou pokladnicou


Jakou by tohle proboha mělo nosnost?


pet.rok - 19/1/2016 - 01:56

quote:
Vulkan - 8 boosterov a 63 metrovy stupen? To by sa pri starte triasli aj lustre v kremli, spolu so statnou pokladnicou


lustre ano ale co tyka penazi by to nebol velky rozdiel oproti zakladnej energii. tie boostre zas tak dramaticky drahe neboli (+ 4 x 1.st Zenitu) a este trocha HLOX navyse.


JiříHošek - 19/1/2016 - 07:10

quote:
Jakou by tohle proboha mělo nosnost?
Bart Hendrickx uvádí na straně 400 dokumentu (str. 401 souboru)
http://www.kosmo.cz/data/Energiya_-_Buran_The_Soviet_Space_Shuttle.pdf
že v ruské literatuře jsou popisovány dvě verze - 170 tun na LEO (pravděpodobně počáteční návrh) a 200 tun na LEO (vizualizace v mém předchozím příspěvku).


Ervé - 19/1/2016 - 07:19

Jako obvykle u Eněrgije, realita byla odlišná od studií a návrhů. Stávající stupeň byl navržen a postaven pro boční náklad, bez překonstruování nebyl schopen nést čelní náklad. Protože se s tím ale počítalo do budoucna u varianty později nazvané Vulkan (stejně jako se záchranou prvního stupně - až někdo zaplatí projekt, jak to reálně udělat), mohlo se říkat, že to raketa v budoucnu umožní. 200 t Vulkan nebo Eněrgija s návratem prvního stupně byl jen projekt. Shuttle C byl mnohem reálnější a SLS se staví.


Derelict - 19/1/2016 - 08:36

http://www.buran-energia.com/energia/vulcain-vulkan-desc.php


PinkasJ - 19/1/2016 - 09:01

Je velká škoda, že Energia letěla kvůli rozpadu SSSR jken 2x a byla zrušena. Velmi zajímavé by bylo přistávání jejich boosterů na padácích.

http://www.kosmo.cz/data/Energiya_-_Buran_The_Soviet_Space_Shuttle.pdf
tento odkaz je velmi zajímavý [Upraveno 19.1.2016 PinkasJ]


Ervé - 19/1/2016 - 12:01

quote:
Je velká škoda, že Energia letěla kvůli rozpadu SSSR jken 2x a byla zrušena. Velmi zajímavé by bylo přistávání jejich boosterů na padácích.

http://www.kosmo.cz/data/Energiya_-_Buran_The_Soviet_Space_Shuttle.pdf
tento odkaz je velmi zajímavý [Upraveno 19.1.2016 PinkasJ]


Díky za odkaz. Konstrukcí padáků nebyl nikdo pověřen a vývoj nebyl zahájen - neproběhly ani zkoušky zmenšeného systému, je to tedy teorie. Stejně tak nebylo řešeno, co ve stepi, lese nebo v močále s 35 t těžkým rozměrným blokem, 38 m dlouhým a širokým až 4,2 m (průměr 3,9) - vcelku se přemísťovat nedal, takže v bahně rozebrat na části? Pod širým nebem?


yamato - 19/1/2016 - 12:48

nemali byt tie padaky riaditelne? T.j. mohla sa zbudovat nejaka spevnena pristavacia oblast. Lenze to by redukovalo pouzitelne inklinacie na par stupnov

Celkovo to vyzera ze Energija bola skonstruovana s "predpripravou" na buduci vyvoj, ale ten sa realne nikdy nezacal ani nebol naplanovany.


PinkasJ - 19/1/2016 - 13:01

Určitě neřešili něco neřešitelného, ať už padáky, tak způsob návratu. Pro návrat 35 tunového boosteru by asi použili vrtulník Mil V12, jehož prototyp vytvořil VTOL rekord 40,2 tuny a perspektivně měl dosáhnout až 55 tun. Byl původně určen pro přepravu ICBM, ale pak od toho armáda upustila, stačil jí Mi 26. Takže kdyby ho potřebovali pro Energii, jistě by pár ks vyrobili, když speciálně pro Energii dokázali vyrobit AN 225


admin - 19/1/2016 - 14:14

https://cs.wikipedia.org/wiki/Mil_Mi-12

Hmotnost nákladu:
VTOL(Vertical Take-Off and Landing): 25 000 kg
STOL(Short Take-Off and Landing): 30 000 kg (rekord 40 204,5 kg)

Takže "jen" 25 tun.


Ervé - 19/1/2016 - 15:16

A to nemluvím o tom, že prakticky využitelná nosnost je vždy nižší - rezervy paliva, snížená nosnost při vyšších teplotách či nadmořských výškách. Mil Mi-12 byl v době startu Eněrgije už přes 15 let zrušený projekt. Mil Mi-26 měl max. nosnost 20 t, takže by musel vzniknout nový typ - vývoj v ceně stovek miliónů rublů - ty by musel někdo uvolnit a armáda o opakovanou použitelnost zájem neměla.


yamato - 19/1/2016 - 15:35

az to vyzera, ze jednoduchsie by bolo prirobit otocne kridlo a motor a la Bajkal, nez robit "jednoduche" riesenie na padakoch


Ervé - 19/1/2016 - 16:11

Když chcete dělat jednoduché řešení na padácích, musíte využít existující infrastrukturu - prázdný blok Eněrgije by musil vážit do 18 t nebo by musel být upraven pro snadné rozpojení na několik částí. Tak by nebyl problém s přepravou pomocí Mi-26. Eněrgija byla od začátku příliš velká - s poloviční nosností a polovičním Buranem by vznikla smysluplná raketa. Totéž platí o N-1 - Sověti neměli předělávat původní N-1 (60 t nosnost, 24 motorů, zvýšený tah pomocí ejektoru) na 80 t N-1 (30 motorů, bez ejektoru). Se dvěma starty N-1 mohly letět bez problémů k Měsíci - nepotřebovali start jedním vrzem - nepoužívali kapalný vodík. [Edited on 19.1.2016 Ervé]


PinkasJ - 19/1/2016 - 16:33

Omlouvám se, že jsem přehodil VTOL a STOL, ale znovu říkám: kdyby potřebovali zvednout VTOL 35 tun, určitě by to zvládli snáze, když zvládli vyvinout AN225. Byly k tomu již udělány nějaké studie, v kterých se ale nepokračovalo:

https://en.wikipedia.org/wiki/Mil_V-12
....Mi-12M - A further proposed refinement of the V-16 with two 15,000 kW (20,000 hp) Soloviev D-30V (V – Vertolyotny - helicopter) turboshafts driving six bladed rotors, to transport 20,000 kg (44,000 lb) over 500 km (310 mi) or 40,000 kg (88,000 lb) over 200 km (120 mi)....

Otočné křídlo by snad bylo lepší než padáky. Byly však uveřejněny makety s pevným křídlem, což asi byla cesta, kterou nakonec chtěli jít, nemohu to momentálně najít.

S tím 2x N1/60 tun k měsíci (Ervé) by to asi šlo, ale rozjetý vlak zřejmě šlo těžko zastavit.
Takové projekty byly:
Projekt 3xN1/L3, (1963)
Projekt 2x N1/L3, (1964)
Ale z obavy, že to nestihnou před USA, zvolili 1xN1/LK/LOK a stejně to nestihli [Upraveno 19.1.2016 PinkasJ]


ejencik - 19/1/2016 - 16:41



Podle dokumentu str 173 bylo planovano transportovat Energii a Buran na Bajkonur dvema az ctyrmi Mi26. Zachrana stupnu mohla byt podobna.

Testovani pry bylo trochu adrenalinove. [Upraveno 19.1.2016 ejencik]


Ervé - 20/1/2016 - 07:03

Adrenalinové ani ne, spíš v reálu neproveditelné. 1. Kymácení nákladu s těžištěm někde pod třetinou délky. 2. Poryv nebo nezvládnutý manévr vede k nutnosti okamžitého odhozu nákladu a jeho ztrátě. Jistě by mohla vzniknout speciální verze Mi-26 se třemi motory (a la CH-54E), ale zase to jsou velké náklady do začátku - jde to proti myšlence na úsporu nákladů za start.


Petr_Šída - 20/1/2016 - 08:47

quote:
Adrenalinové ani ne, spíš v reálu neproveditelné. 1. Kymácení nákladu s těžištěm někde pod třetinou délky. 2. Poryv nebo nezvládnutý manévr vede k nutnosti okamžitého odhozu nákladu a jeho ztrátě. Jistě by mohla vzniknout speciální verze Mi-26 se třemi motory (a la CH-54E), ale zase to jsou velké náklady do začátku - jde to proti myšlence na úsporu nákladů za start.


To mi připomělo tahání obřích kluzáků pomocí tří Me 110 za války, to byl taky silný adrenalin


Ervé - 20/1/2016 - 09:41

Tam byl podstatný rozdíl v aerodynamice kluzáku, mnohaletým zkušenostem vlekařů v Německu a v tom, že když jeden přestane táhnout, kluzák pořád letí dál, jen víc klouže. Přesto se to mimo válku nepoužívalo - příliš riskantní.


dodge - 20/1/2016 - 10:20

quote:
To mi připomělo tahání obřích kluzáků pomocí tří Me 110 za války, to byl taky silný adrenalin


Anebo dnešní desetivleky za turbočmelákem.


Petr_Šída - 20/1/2016 - 10:47

quote:
Tam byl podstatný rozdíl v aerodynamice kluzáku, mnohaletým zkušenostem vlekařů v Německu a v tom, že když jeden přestane táhnout, kluzák pořád letí dál, jen víc klouže. Přesto se to mimo válku nepoužívalo - příliš riskantní.


To ano, ale současný start tři 110 vedle sebe spojených poměrně krátkými lany s nějakejma 200 tunami za sebou ...

když jeden přestal táhnout, museli okamžitě odhodit, jinak by to končilo zle

jinak souhlas, zkušenosti měli, Britové by do něčeho takového nešli nikdy


pet.rok - 20/1/2016 - 12:18

Neviem ci sa da robit priama analogia pri vleceni nakladu lietadlom s pevnym kridlom kde hrozi strata vztlaku pri strate rychlosti a vrtulniku ktory moze vztlak priamo regulovat. Myslim ze v tomto ohlade je na tom vrtulnik lepsie.


Ervé - 21/1/2016 - 07:44

Právě že není, kromě efektů jako vortex ring je vrtulník mnohem citlivější na poryvy. Samotný náklad je ovlivněn rotorovým proudem a pokud je těleso navíc rozměrné, je to průšvih. Nikdy a nikde se nepraktikuje vlečení nákladu pod dvěma vrtulníky a má to důvod.


JiříHošek - 28/1/2016 - 20:28

Ve Vertical Weld Center v Michoud Assembly Facility byly spojeny válce nádrže LOX ověřovacího exempláře CAB (Confidence Article Build) centrálního stupně rakety SLS.





JiříHošek - 30/1/2016 - 07:23

Jsou tam dva takové válce - jeden je již spojený s kupolí


dodge - 10/3/2016 - 08:24

To bude výbuch! První letový exemplář motoru RS-25 bude zkoušen od března.

http://www.universetoday.com/127806/its-going-to-be-a-blast-first-rs-25-flight-engine-test-set-for-march/


dodge - 13/3/2016 - 09:44

První úspěšné testy motoru RS-25


Úspěšné testy motoru RS-25 No. 2059 na zkušebním stavu A-1 v NASA Stennis Space Center v Bay St. Louis, Mississippi., představují první test motoru RS-25 pro SLS

http://www.universetoday.com/127839/nasa-test-fires-sls-flight-engine-destined-to-launch-astronauts-back-to-the-moon/ [Upraveno 13.3.2016 dodge]


dodge - 31/3/2016 - 08:16

Modernizace na KSC pro SLS

http://www.universetoday.com/128061/kennedys-modernized-spaceport-passes-key-review-supporting-slsorion-launches/


JiříHošek - 1/4/2016 - 00:04

Cesta k Exploration Mission-1
Ohlédnutí za 1. čtvrtletím a výhled na 2. čtvrtletí 2016



V předchozím příspěvku z 1. ledna byl popsán souhrn očekávaných příprav v prvním čtvrtletí 2016 na nepilotovaný let kosmické lodi Orion na oběžnou dráhu kolem Měsíce, ke kterému se NASA zavázala na „ne později než v listopadu 2018“. Dnes si tyto události zrekapitulujeme a posuneme výhled na druhé čtvrtletí. Článek je opět koncipován podle jednotlivých částí sestavy SLS/Orion, od urychlovacích stupňů až po záchrannou věžičku.


Vzletové stupně (Solid Rocket Booster – SRB)

Na testovacím zařízení T-97 společnosti Orbital ATK v Promontory ve státě Utah probíhá závěrečná fáze sestavování kvalifikačního pětisegmentového motoru SRB, určeného pro červnový statický zážehový test QM-2. Zatímco při loňském QM-1 byl testován výkon raketového motoru při vysoké teplotě, kdy pro simulaci startu v letních měsících byl motor před zážehem zahřán na 32°C, tentokrát půjde o test na opačném konci přijatelného teplotního rozsahu, pro nějž bude motor před zážehem ochlazen. Navíc, QM-2 bude zahrnovat čtyři separační motory připojené k zadní části, nazvané Aft Skirt. QM-2 bude stejně jako jeho předchůdce kompletním statickým zážehem v délce trvání přes dvě minuty, přičemž se bude jednat o závěrečný test motoru SRB pro raketu SLS před jejím ostrým startem.

V budově Rotation, Processing and Surge Facility (RPSF) v Kennedyho vesmírném středisku má probíhat montáž zadní části inertního Pathfinderu SRB, určeného pro zkoušky pozemních zařízení. Díl Aft Skirt je již připravený k integraci se zadním (Aft) segmentem, který byl do RPSF dopraven počátkem března společně s jedním středovým (Center) segmentem.

Ve společnosti Orbital ATK v Promontory se ve druhém čtvrtletí bude pokračovat v nanášení vnitřní izolace a plnění zadních částí letových segmentů tuhým palivem.


Motory centrálního stupně RS-25

Po úspěšném plném pětisetsekundovém zážehovém testu motoru RS-25 č. 2059 dne 10. března bude na zkušební stand A-1 ve Stennisově vesmírném středisku ve státě Mississippi umístěn neletový motor č. 0528. Během jeho prvních dvou letních zážehových testů, stejně jako v případě březnového testu motoru č. 2059, budou použity letové řídicí jednotky, určené pro první let rakety SLS.

Letové motory č. 2045, 2056, 2058 a 2060, určené pro první raketu SLS, zůstávají uskladněny ve Stennisově vesmírném středisku. S jejich přepravou do budovy Michoud Assembly Facility se počítá až v závěru letošního roku.


Centrální stupeň (Core Stage)

Zaučování v práci se svařovacím zařízením VAC v budově Michoud Assembly Facility v New Orleans ve státě Louisiana na ověřovacích exemplářích nádrží na kapalný vodík a kapalný kyslík v prvním čtvrtletí bylo pomalejší, než bylo plánováno. Tyto ověřovací exempláře budou později použity při vývoji procesu aplikace systému tepelné ochrany – izolační pěny. Mezitím bude ve druhém čtvrtletí následovat svařování dalších exemplářů, označovaných jako strukturální kvalifikační, a to v pořadí motorová sekce, nádrž LH2, nádrž LOX (červen). Později budou neletové kvalifikační nádrže LH2 a LOX přepraveny člunem Pegasus do Marshallova střediska vesmírných letů (MSFC) v alabamském Huntsville, kde podstoupí testy strukturální pevnosti.

V zařízeních firmy Dynetics v Huntsville a ocelárny G&G Steel v Russellville (obě Alabama) budou ve druhém čtvrtletí vyráběny díly nízkonákladové ocelové hmotnostní a rozměrové makety centrálního stupně, nazvané CSPV nebo též Pathfinder. Později, po zde popisovaném období, bude probíhat finální svařování a hlavní montážní práce v závodě G&G Steel v Cordově vzhledem k jeho ideálnímu umístění na břehu řeky Black Warrior. Pathfinder bude maketa centrálního stupně – skořepina bez motorů a avioniky, a bude určen pro zkoušky pozemních zařízení v MAF, Stennisově vesmírném středisku i Kennedyho vesmírném středisku. Jeho transport do MAF má zajistit společnost Barnhart Crane & Rigging.

Většina dílů letového exempláře se nachází v různém stupni rozpracovanosti v budově MAF, v květnu k nim mají přibýt panely Intertanku.


Adaptér LVSA

Dokončení testovacího exempláře LVSA, spočívající ve svaření hotové horní a spodní části, sklouzlo na duben. Jeho dodávka ke spojení s již hotovými testovacími exempláři horního stupně ICPS a adaptéru MSA v MSFC pro ověření integrace hardwaru „Integrated Upper Stage STA“ a výdrže zátěže, která nastane během skutečného letu, sklouzla z března na květen.


Horní stupeň (Interim Cryogenic Propulsion Stage – ICPS)

Ve výrobním závodě ULA v Decatur v Alabamě bude pokračovat kompletace nádrže na kapalný kyslík i nádrže na kapalný vodík letového exempláře ICPS.


Evropský servisní modul (Service Module – SM)

Servisní modul prochází jako poslední část celého systému podrobnou analýzou, nazvanou Critical Design Review (CDR). Tento přezkum byl zahájen v březnu a bude pokračovat v druhém čtvrtletí.

Dne 29. února byl na stanici Plum Brook v Sandusky ve státě Ohio proveden úspěšný test rozevření solárního panelu neletového testovacího exempláře eSTA evropského servisního modulu Orionu. Ve druhém čtvrtletí mají následovat akustické testy.

OHB Sweden a Airbus Defence and Space staví ve švédském Stockholmu kvalifikační exemplář servisního modulu, nazvaný Propulsion Qualification Model (PQM). V únoru byly z německých Brém do Stockholmu přepraveny čtyři nádrže. Později, po ukončení zde sledovaného období, bude PQM přepraven do White Sands Test Facility v USA, kde mají být po zabudování letového motoru OMS, osmi pomocných motorů a dvanácti motorů systému RCS, provedeny na stanovišti 301 zážehové testy.

Thales Alenia Space Italia pracuje na dokončení struktury letového exempláře v italském Turíně a dodání společnosti Airbus Defence and Space do Brém v dubnu.


Modul pro posádku (Crew Module – CM)

Akustickými testy simulujícími vzlet nosné rakety SLS prošel v březnu v laboratořích RAL firmy Lockheed Martin v Coloradu exemplář modulu CM z kosmické mise EFT-1. Tyto testy byly odlišné od těch, které známe ze speciálních akustických komor. Tentokrát byl modul obklopen 1510 reproduktory, které vydávaly hladinu intenzity zvuku 143 decibelů, přičemž zvukové vlny byly směrovány do přesně stejných míst jako při startu SLS. Cílem testů bylo zjistit následky vibrací na strukturu kosmické lodi.

Přetlaková kabina letového Orionu pro EM-1 byla 1. února letecky přepravena z montážní budovy MAF v New Orleans do budovy Neil Armstrong Operations and Checkout Building v Kennedyho vesmírném středisku. Zde je na duben naplánována tlaková zkouška kabiny.

V lednu byla ve výrobní hale firmy Lockheed Martin v Sunnyvale, Kalifornie vyjmuta z autoklávu vytvrzená základní konstrukce letového tepelného štítu. Další práce budou spočívat v připojení titanové výztuhy k vnitřnímu povrchu a v aplikaci ablativního materiálu Avcoat na vnější stranu štítu.


Záchranná věžička (Launch Abort System – LAS)

Ve druhém čtvrtletí má společnost Orbital ATK v Utahu uskutečnit plnohodnotný strukturální kvalifikační test věžičky LAS, nazvaný Case Test (CT-1).

Kromě toho bude pokračovat výroba všech komponentů letového exempláře záchranné věžičky LAS včetně ogive panelů, určených pro zakrytí lodě Orion.


Pozemní vybavení

V montážní budově VAB v Kennedyho vesmírném středisku na Floridě budou pokračovat instalace ocelových pracovních plošin, určených pro přístup k raketě SLS, na montážní věže. Prosincové problémy s ukládáním posledního čepu při instalaci první poloviny pracovní plošiny nejspodnější úrovně K do kolejnice byly vyřešeny, a při zvedání a instalaci druhé poloviny plošiny K byly v březnu použity nově vyvinuté nástroje. Minimalizace dopadu skluzu však bude pro montážní tým výzvou. V sousední podpůrné sekci High Bay 4 se momentálně montují mechanické, elektrické a instalatérské systémy na další plošiny. Po dokončení těchto přípravných prací budou plošiny postupně instalovány na svá místa v High Bay 3. Celkem bude raketu SLS a loď Orion obklopovat 10 pater plošin označovaných odshora dolů písmeny A – K, z toho pět spodních plošin (F – K) bude sloužit pro přístup k centrálnímu stupni a k bočním vzletovým stupňům rakety SLS. Aktuální stav plošin popisuje následující tabulka:
(patro - první polovina / druhá polovina)
F – na parkovišti za VAB od 09.03.2016 / od 29.03.2016
G – na parkovišti za VAB od 06.01.2016 / od 18.02.2016
H – připravována v sekci High Bay 4 / za VAB od 30.11.2015
J – připravována v sekci High Bay 4 / v High Bay 4
K – instalována v sekci High Bay 3 22.12.2015 na věž F / 07.03.2016 na věž E

Vylepšený a upravený pásový dopravník Crawler Transporter 2 byl 22. března vyvezen ze sekce High Bay 2 haly VAB a v rámci validačních testů dojel 25. března na rampu 39B. Poté se vrátil, 29. března vyzvedl odstavenou plošinu MLP-1 z éry raketoplánů, a nyní jí veze na rampu 39B.

Testy ramene Orion Service Module Umbilical (OSMU) pro obsluhu servisního modulu Orionu v Launch Equipment Test Facility (LETF) v Kennedyho vesmírném středisku ukázaly, že zvolené provedení mechanického uvolnění a zatažení ramene by mohlo vést k poškození pozemní a/nebo letové části rozhraní a způsobit významné riziko při pokračování procesu a vzletu. Ve výrobě jsou nové nástroje a příslušenství, například naviják. Rozhodnutí o instalaci OSMU na věž mobilní vypouštěcí plošiny ML bylo proto odloženo na květen, kdy budou k dispozici výsledky studie obsahující vyhodnocení rizik.
Pravděpodobně po celé druhé čtvrtletí zůstane na LETF namontované rameno Interim Cryogenic Propulsion Stage Umbilical (ICPSU), začít by mělo testování stabilizátoru Vehicle Stabilizer (VS) určeného k tlumení kývání rakety na rampě při větru, a k instalaci na LETF je připravováno rameno Core Stage Forward Skirt Umbilical (CSFSU).

V červnu by mělo být dokončeno pozemní programové vybavení Spaceport Command and Control System (SCCS) 3.3 a 3.4. Softwarový systém SCCS 3.3 je určen pro řízení a sledování operací, které budou prováděny na kosmické lodi v budově Multi-Payload Processing Facility, SCCS 3.4 bude řídit plnění paliva do nádrží nacházejících se na rampě 39B.

Uvedené problémy s pozemními systémy se řešily dokonce i na senátním slyšení 17. března, kde Bill Posey vyjádřil obavy o dodržení termínu EM-1. Administrátor NASA Charles Bolden jej ale ujistil, že infrastruktura pozemních systémů bude připravena včas.


Zdroje
http://www.nasa.gov/sites/default/files/files/5-ESD-Hill.pdf
http://www.orbitalatk.com/news-room/feature-stories/QM2_2016/
https://www.nasaspaceflight.com/2016/03/rs-25-veteran-static-fire-ahead-sls-launch/
https://www.radiancetech.com/radiance-technologies-and-dynetics-selected-for-nasa-sls-core-stage-contract/
http://www.nasa.gov/press-release/nasas-spaceport-of-the-future-reaches-another-milestone
http://www.esa.int/spaceinimages/Images/2016/01/Orion_s_Propulsion_Qualification_Model
http://www.popsci.com/why-lockheed-martin-is-blasting-orion-crew-capsule-with-noise-from-1500-speakers?sf22162951=1
https://www.flickr.com/photos/nasaorion/24874639851/in/photostream/
http://www.nasaspaceflight.com/2016/02/industry-forward-exploration-hardware/
http://blogs.nasa.gov/kennedy/2016/03/08/second-platform-for-nasas-space-launch-system-lifted-into-position-in-vehicle-assembly-building/
https://twitter.com/Astro_CabanaBob/status/713381205782241283?lang=cs
https://www.nasaspaceflight.com/2016/03/ksc-vs-support-sls-windy-pad/
https://oig.nasa.gov/audits/reports/FY16/IG-16-015.pdf


PinkasJ - 1/4/2016 - 06:25

Děkuji panu Hoškovi za obsáhlé shrnutí a přehled o stavu prací na SLS. Je dobře, že se zde někdo detailně zabývá určitou oblastí bez „hodnotících“ komentářů a to zvláště u takto důležitého směru kosmonautiky, jaký má zajistit SLS.


JiříHošek - 18/4/2016 - 07:30

Dnes budou na stanici v Plum Brook zahájeny akustické testy evropského služebního modulu Orionu na úrovni minimálně 152 decibelů a 20-10000 hertzů akustického tlaku a vibrací. Modrá struktura na fotografii nad služebním modulem je hmotnostní simulátor Orionu.


JiříHošek - 25/4/2016 - 17:24

quote:
Thales Alenia Space Italia pracuje na dokončení struktury letového exempláře v italském Turíně a dodání společnosti Airbus Defence and Space do Brém v dubnu.
Termín stihli, převoz se uskutečnil dnes.


dodge - 29/6/2016 - 10:01

NASA dokončila testy boosteru pro SLS

http://www.universetoday.com/129581/nasa-completes-awesome-test-firing-of-worlds-most-powerful-booster-for-human-mission-to-mars/


dodge - 29/6/2016 - 19:19

https://www.facebook.com/OrbitalATK/


JiříHošek - 1/7/2016 - 00:02

Cesta k Exploration Mission 1
Ohlédnutí za 2. čtvrtletím a výhled na 3. čtvrtletí 2016



Dva a čtvrt roku. Tento časový úsek nás podle současného plánu NASA dělí od mise nepilotovaného Orionu do vzdálenosti více než 64 000 km za Měsíc a zpět. V předchozím příspěvku z 1. dubna byl popsán souhrn očekávaných příprav ve druhém čtvrtletí 2016. Dnes si tyto události zrekapitulujeme a posuneme výhled na třetí čtvrtletí. Podíváme se na některé skluzy v harmonogramu, ke kterým v průběhu druhého čtvrtletí došlo. NASA stále cílí datum startu na září 2018, současné trendy ve skluzech jej však směrují na říjen-listopad. Článek je opět koncipován podle jednotlivých částí sestavy SLS/Orion, od urychlovacích stupňů až po záchrannou věžičku.


Vzletové stupně (Solid Rocket Booster – SRB)

Dne 28. června se na testovacím zařízení společnosti Orbital ATK v Promontory ve státě Utah uskutečnil závěrečný statický zážehový test kvalifikačního pětisegmentového motoru SRB, nazvaný QM-2. Test prokázal, že konstrukce je připravena k ostrému startu. Příští zážeh dvou motorů SRB už bude při startu rakety SLS.



V budově Rotation, Processing and Surge Facility (RPSF) v Kennedyho vesmírném středisku byly v dubnu spojeny dva zadní díly (Aft Skirt a balastem naplněný Aft Segment) inertního Pathfinderu SRB, určeného pro zkoušky pozemních zařízení.

Ve společnosti Orbital ATK v Promontory bylo v dubnu zahájeno plnění prvního letového zadního segmentu SRB tuhým palivem. Ve třetím čtvrtletí se má pokračovat v plnění zadního segmentu druhého letového exempláře SRB.


Motory centrálního stupně RS-25

Dne 31. května byl na zkušební stand A-1 ve Stennisově vesmírném středisku ve státě Mississippi umístěn neletový motor č. 0528. První zážeh je plánován na červenec, při tomto a při druhém zážehu budou otestovány letové řídicí jednotky, určené pro první let rakety SLS. Celkem se plánuje pět zážehů, přičemž podle některých informací je tohoto počtu započítán i zážeh motoru č. 2059, který se uskutečnil v březnu. Jedná se o poslední vývojové testy vztahující se k misi EM-1, závěrečný test se má uskutečnit v říjnu.

Letové motory č. 2045 (naposledy byl použit při misi STS-135), 2056 (STS-121), 2058 (STS-133) a 2060 (STS-135) již absolvovaly přejímací zkoušky pro první raketu SLS. S jejich postupnou přepravou ze Stennisova vesmírného střediska do budovy Michoud Assembly Facility se počítá v závěru letošního roku, konkrétně v měsících říjnu, listopadu a poslední dva motory v prosinci.


Centrální stupeň (Core Stage)

Na svařovacím zařízení VAC v budově Michoud Assembly Facility v New Orleans ve státě Louisiana byl v prosinci 2015 svařen ověřovací exemplář motorové sekce. V lednu 2016 bylo svařeno torzo ověřovacího exempláře nádrže na kapalný vodík, spočívající ve spojení dvou částí válcového tvaru a jednoho kupolovitého konce. V březnu byla svařena kompletní ověřovací nádrž na kapalný kyslík – ze dvou válců a dvou kupolí. V dubnu byly postupně svařeny dva exempláře motorové sekce centrálního stupně - kvalifikační a letový.

Na fotografii pořízené 2. května je vidět ochranný nátěr vnitřní strany kvalifikačního exempláře motorové sekce. Tento exemplář bude v průběhu letošního roku dodán do Marshallova střediska vesmírných letů (MSFC) v alabamském Huntsville k testům strukturální pevnosti.


Letový exemplář motorové sekce


Podle plánu následuje kvalifikační exemplář velké nádrže na kapalný vodík, sestávající z pěti válců a dvou kupolí. Na této nádrži lze však dokumentovat zpoždění, ke kterému na zařízení VAC došlo. Podle plánu platného na počátku roku měla být nádrž hotová 28. března. V březnu i v dubnu bylo její dokončení avizováno na květen. Na fotografii z 25. května jsou ve VAC svařeny teprve tři válcové části nádrže (ve svislé poloze; vlevo od VAC je ve vodorovné poloze ověřovací exemplář nádrže na kapalný kyslík).


Měsíc po dokončení nádrže na kapalný vodík má být hotový kvalifikační exemplář nádrže na kapalný kyslík, sestávající ze dvou válců a dvou kupolí, a poté přijde na řadu kvalifikační intertank. Všechny tyto kvalifikační exempláře mají následně podstoupit výrobní testy a později mají být přepraveny člunem Pegasus do Marshallova střediska vesmírných letů (MSFC) v alabamském Huntsville k testům strukturální pevnosti.


Adaptér pro spojení centrálního stupně a horního stupně (Launch Vehicle Stage Adapter – LVSA)

V květnu byla v Marshallově vesmírném středisku dokončena výroba testovacího exempláře LVSA, který je určen ke spojení s též hotovým testovacím horním stupněm ICPS a adaptérem OSA. Zatímco adaptéry LVSA a OSA byly vyrobeny přímo v Marshallově vesmírném středisku (MSFC), stupeň ICPS byl do MSFC převezen z výrobního závodu společnosti ULA, a to 20. června. Ve třetím čtvrtletí tedy můžeme očekávat jejich spojení do tzv. "Integrated Upper Stage STA". Tento testovací exemplář horní části rakety SLS podstoupí koncem roku testy zátěže, jaká nastane během skutečného letu. Testovací data se následně porovnají s počítačovými modely integrity hardwaru této sestavy s kuželovým prvkem.

Testovací exempláře - na levé fotografii LVSA, na pravé fotografii ICPS



Horní stupeň (Interim Cryogenic Propulsion Stage – ICPS)

Ve výrobním závodě společnosti ULA v Decatur v Alabamě pokračuje stavba letového exempláře ICPS, jehož dokončení se očekává v lednu příštího roku.


Adaptér pro spojení stupně ICPS a Orionu (Orion Stage Adapter – OSA)

V MSFC byl květnu svařen ze tří panelů letový exemplář adaptéru OSA (na fotografii v pozadí). Navazující práce budou spočívat v přivaření horního a dolního prstence, nanesení barvy, instalaci membrány, instalaci kabelů a držáků pro sekundární užitečné zatížení. Adaptér OSA, který bude během letu pevnou součástí stupně ICPS, totiž uvnitř ponese třináct cubesatů velikosti 6U a hmotnosti 14 kg. Deset cubesatů již bylo vybráno – pět bude určeno pro průzkum Měsíce (průzkum povrchu, hledání vodíku a ložisek ledu v okolí jižního pólu, měření úrovně radiace), jeden pro průzkum blízkozemního asteroidu (aktuálním cílem je 1991 VG), dva pro průzkum vlastností cis-lunárního prostoru (měření úrovně radiace a magnetického pole), jeden pro zjištění vlivu kosmického záření na živé organismy a jeden pro operace v těsné blízkosti ICPS včetně pořizování jeho fotografií.




Evropský servisní modul (Service Module – SM)

Na stanici Plum Brook v Sandusky ve státě Ohio proběhly v dubnu a květnu akustické testy neletového testovacího exempláře eSTA evropského servisního modulu Orionu. V červnu byl modul přemístěn na vibrační stůl k provedení vibračních testů v kmitočtovém rozsahu od 20 Hz do 10 000 Hz. Tyto vibrační testy mají probíhat do konce července. Na konci srpna mají následovat šokové testy při odhazování ochranných krytů, šokové testy adaptéru, a nakonec v září testy solárních panelů na plně poskládaném servisním modulu.

eSTA na vibračním stole


OHB Sweden a Airbus Defence and Space staví ve švédském Stockholmu kvalifikační exemplář servisního modulu, nazvaný Propulsion Qualification Model (PQM). V PQM jsou již zabudovány čtyři velké nerezové nádrže po 2 000 litrech pro 8,6 tuny paliva, se stěnami tlustými 1 cm. V období červenec a srpen mají být integrovány díly pohonného systému, zahrnující osm pomocných motorů a dvanáct menších motorů systému RCS, vyrobených firmou Airbus DS. Na konec čtvrtletí je plánována přeprava PQM do White Sands Test Facility v Novém Mexiku v USA. Tam bude do PQM zabudován hlavní motor OMS z raketoplánu (exemplář, který již letěl do vesmíru při 31 misích raketoplánů), a koncem roku 2016 nebo počátkem roku 2017 budou na stanovišti 301 provedeny zážehové testy. Tyto testy jsou jedinou příležitostí, jak prokázat funkci integrovaného pohonného systému.

Kostra letového exempláře (na fotografii) byla v 25. dubna dopravena z Itálie do německých Brém, kde společnost Airbus Defence and Space provádí instalaci více než 20 000 dílů a komponentů zahrnujících mj. stovky metrů kabelů a trubek. Při startu bude mít ESM hmotnost přes 13 tun, a kromě pohonu a regulace polohy celé lodi Orion bude během letu zajišťovat mj. aktivní tepelnou regulaci, pasivní tepelnou regulaci, zásobování modulu pro posádku elektřinou, plyny a kapalinami. Motor OMS pro let EM-1 již letěl do vesmíru devatenáctkrát (naposledy při misi STS-112).




Modul pro posádku (Crew Module – CM)

V budově Neil Armstrong Operations and Checkout Building v Kennedyho vesmírném středisku byla v květnu provedena tlaková zkouška kabiny letového Orionu pro EM-1. Během testu byla kabina natlakována vzduchem na 1,25 násobek maximálního letového provozního tlaku a byla prokázána pevnost svarů. Nyní je kabina vybavována dalšími systémy včetně palivového systému, jehož těsnost se bude ověřovat při zkoušce plánované na září.




Záchranná věžička (Launch Abort System – LAS)

Ve třetím čtvrtletí bude pokračovat výroba všech komponentů letového exempláře záchranné věžičky LAS včetně ogive panelů, určených pro zakrytí lodě Orion. Při nepilotovaném letu EM-1 se nepočítá s aktivací záchranného systému v případě selhání nosné rakety, a proto budou Abort Motor a Attitude Control Motor neaktivní. Výroba obou inertních motorů má být hotová na přelomu října a listopadu. Jettison Motor, určený pro standardní odhození věžičky, bude vyroben jako funkční.


Pozemní vybavení

V sekci High Bay 3 montážní budovy VAB v Kennedyho vesmírném středisku na Floridě byly v průběhu druhého čtvrtletí instalovány další tři úrovně ocelových pracovních plošin, určených pro přístup k raketě SLS. Dosud instalované plošiny jsou rekapitulovány v této tabulce (úroveň - první polovina / druhá polovina):
G – instalována 20.06.2016 / 23.06.2016
H – instalována 24.05.2016 / 26.05.2016
J – instalována 05.04.2016 / 15.04.2016
K – instalována 22.12.2015 / 07.03.2016


V sousední sekci High Bay 4 a na parkovišti za budovou VAB jsou připravovány plošiny pro další tři úrovně – F, E, D pro montáž ve třetím čtvrtletí. Ve stejném období by měly být na kosmodrom dopraveny i zbývající plošiny úrovní C, B, A.
D – přivezena 07.06.2016 / 27.06.2016
E – přivezena 26.04.2016 / 16.05.2016
F – přivezena 09.03.2016 / 29.03.2016


V příspěvcích z 1. ledna a 1. dubna byl popsán stav testů obslužných ramen určených k instalaci na věž mobilní vypouštěcí plošiny ML. Vzhledem ke zjištěnému riziku dosažení větší než předpokládané síly při odpojování spojení dodávajícího energii, palivo a chlazení však do dnešního dne nebylo na vypouštěcí plošinu žádné rameno instalováno. Problém se týká jak ramene Orion Service Module Umbilical (OSMU), tak Interim Cryogenic Propulsion Stage Umbilical (ICPSU). V případě OSMU, které začalo být v Launch Equipment Test Facility (LETF) testováno jako první, lze konstatovat minimálně tříměsíční zpoždění. Podle úřadu Government Accountability Office (GAO) mají jakékoliv další problémy již potenciál negativně ovlivnit platné datum zahájení připravenosti EM-1 ke startu.


Zdroje
http://www.nasa.gov/sites/default/files/files/5-ESD-Hill.pdf
https://www.nasa.gov/sites/default/files/atoms/files/june_lagniappe.pdf
https://www.nasa.gov/sites/default/files/atoms/files/sls_highlights_apr_2016_web.pdf
https://www.nasa.gov/sites/default/files/atoms/files/sls_highlights_may_2016.pdf
http://spacenews.com/nasa-working-towards-september-2018-slsorion-launch/
http://www.nasa.gov/exploration/systems/sls/multimedia/welding-wonder-completes-hardware-for-first-flight-of-SLS-rocket
http://www.nasa.gov/centers/marshall/michoud/qualification-article-for-liquid-hydrogen-tank.html
https://twitter.com/NASA_SLS/status/744916848055967745
https://blogs.nasa.gov/Rocketology/2016/05/26/small-hitchhikers-ride-through-the-galaxy/
http://blogs.esa.int/orion/2016/04/26/first-flight-module-arrives-in-bremen/
http://spacenews.com/european-service-module-for-nasas-orion-crew-capsule-faces-key-june-review/
http://blogs.esa.int/orion/2016/04/26/orion-update-march-april/
http://www.esa.int/spaceinimages/Images/2016/06/Sensing_Orion
http://spaceflightnow.com/2016/05/15/orion-capsule-put-under-pressure-in-florida/
https://blogs.nasa.gov/kennedy/2016/05/26/newly-installed-vab-platform-h-will-provide-access-to-sls-booster-segments/
http://www.nasa.gov/sites/default/files/atoms/files/vab_platforms_20160524.pdf
http://www.parabolicarc.com/2016/04/05/gao-nasas-deep-space-exploration-programs-face-challenges/


pospa - 1/7/2016 - 07:41

Jirko, vynikající souhrn, klobouk dolů. Díky!


Machi - 5/7/2016 - 17:43

quote:
Cesta k Exploration Mission 1
Ohlédnutí za 2. čtvrtletím a výhled na 3. čtvrtletí 2016...



Perfektní přehled! Díky!


loudil - 12/7/2016 - 16:23

Nevím, zda zapojením soukromníků do výzkumu vesmíru v USA nedochází ke známému tříštění sil a prostředků. Je vyvíjen SLS o tahu prvního stupně 4100 tun, také běží vývoj Falcon Heavy o tahu 2300 tun a rovněž Space X má na podzim zveřejnit další obří nosič velikosti Saturnu - 5 či více pro cesty k Marsu. Nedovedu si představit , že by bylo možné v USA ekonomicky využívat dvě superrakety o nosnosti nad 100 tun na LEO každá plus Falcon Heavy o nosnosti 60 tun LEO.


NovýJiřík - 12/7/2016 - 16:41

Nedovedu si představit , že by bylo možné v USA ekonomicky využívat dvě superrakety o nosnosti nad 100 tun na LEO každá plus Falcon Heavy o nosnosti 60 tun LEO.



To asi opravdu ne, takže bude, jako obvykle, záležet na prvním místě na penězích, tj. na tom, jak drahý bude provoz a celková režie jednotlivých raket. FH přežije skoro určitě, ale z dvojice SLS - BFR má podle mě šanci jen jedna.


tycka - 12/7/2016 - 22:58

quote:
Space X má na podzim zveřejnit další obří nosič velikosti Saturnu - 5

Pokud do toho projektu bude chtít dát SPACE X jen své vlastní peníze - stejně jako si financuje vývoj FH - tak ji nikdo bránit nebude. Stejně jako každý kdo má potřebné vzdělání a znalosti může vyvíjet letadla - pokud to dělá za vlastní peníze.
SLS se staví za státní peníze a je tudíž věcí především politiků jak v této věci budou nadále postupovat.


xChaos - 13/7/2016 - 13:54

quote:
Nedovedu si představit , že by bylo možné v USA ekonomicky využívat dvě superrakety o nosnosti nad 100 tun na LEO


Pokud vím, tak pro SLS se neplánovala snad žádná mise na LEO (snad diskutabilně nástupce Hubblu s 10m zrcadlem, ale to je jen návrh). Pointa SLS jsou mise do hlubokého kosmu - tzn. tím "zatížení nad 100t" je samotný druhý stupeň rakety, který AFAIK už sám o sobě nebude dimenzovaný na to, aby uvezl tolik, kolik sám váží.

Případný 100t náklad by vlastně nahrazoval druhý stupeň, ta raketa by na to teoreticka měla (protože je to vlastně pořád variamta Shuttlu, který vážil tolik)... ale s žádným takovým využitém se AFAIK zatím nepočítá.

Samozřejmě, stejně jako u všech mých příspěvků je nutné počítat s tím, že někdo má třeba přesnější informace, ale zatím všechny oznámené mise SLS byly do hlubokého kosmu, případně tím stotunovým nákladem byly natankované TLI/TMI stupně.

Je docela dobře možné, že nosič BFR od SpaceX na tom bude podobně, a že jediným možným užitečným zatíženém bude MCT. Tedy podobně, jako Shuttle nedokázal umístit 100t na LEO - sám tolik vážil, ale užitečného nákladu bylo nejvýše 20t.

Podobná věc nastává i Atlasu V, kde zatím nejtěžším vyneseným nákladem vůbec byl Cygnus - i když nosnost na LEO se udává větší. Ale ve skutečnosti ty rakety místo toho vynáší lehčí náklady na vyšší dráhy.

Takhlže shrnuto: SLS bez druhého stupně (nebo s upraveným druhým stupněm) by asi teoreticky mohl umístit 100t na LEO, ale nikdo takovou misi zatím neplánuje. A BFR možná ani technicky nebude schopen vynést ten stotunový náklad, protože jediným dostupným druhým stupněm bude MCT. Jediná raketa s nákladem na LEO udávaným nad dnešních maximálních cca 25t bude tedy pořád F9-Heavy - ale ani u něj není jisté, jestli někdy takovou misi poletí a nebude využíván spíš pro geostacionární a meziplanetární dráhy (a tedy lehčí nákldy).

Vlastně nikde jsem neviděl žádný plán, podle kterého by F9-Heavy měl skutečně nést 50t na LEO. Podle mě by to vyžadovalo nějaký speciálně vyztužený druhý stupeň; místo toho se ale na vizualicích objevil prodloužený druhý stupeň (s více palivem; ale není jasné, jestli s větší nosností). Dá se počítat, že konstrukčně unese standardní první stupeň F9 nějaký limit hmotnosti vč. natankovaného 2.stupně, a zásadní zvýšení nákladu by asi bylo na úkor paliva v 2. stupni. (ale zase už se objevily i fotky, na kterých je konstrukčně zesílený)


JiříHošek - 16/7/2016 - 07:42

Dne 14.7.2016 byl na zkušebním standu A-1 ve Stennisově vesmírném středisku proveden zkušební zážeh vývojového motoru č. 0528. Zážeh měl podle plánu trvat 650 sekund, vzhledem k problémům s testovacím stanovištěm byl však motor vypnut již po 193 sekundách.
Další zážeh je plánován na srpen.

https://twitter.com/NASAStennis/status/753760142965997568
https://www.nasaspaceflight.com/2016/07/engine-0528-rs-25-testing-sls/
http://www.sunherald.com/news/local/counties/hancock-county/article89964077.html


JiříHošek - 19/7/2016 - 21:28

Neletový kvalifikační exemplář nádrže na kapalný vodík je svařený. Po motorové sekci je tedy svařen druhý ze čtyř kvalifikačních dílů centrálního stupně.

Fotografie z 14.7.2016


V plném rozlišeni:
http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/maf_2016.07.14_lh2qualmove-005.jpg


NovýJiřík - 19/7/2016 - 21:43

Neletový kvalifikační exemplář nádrže na kapalný vodík je svařený. Po motorové sekci je tedy svařen druhý ze čtyř kvalifikačních dílů centrálního stupně.



Jaké má vlastně rozměry?


JiříHošek - 19/7/2016 - 23:47

quote:
Jaké má vlastně rozměry?
Průměr je 8,4 metru, stejně jako byl průměr vnější nádrže raketoplánu. Celý centrální stupeň bude dlouhý 64,6 metru, z toho nádrž na kapalný vodík cca 40 metrů. Je to největší nádrž na kryogenní palivo, jaká kdy byla použita na raketě.

Tady jsou papírové modely pro porovnání:


NovýJiřík - 20/7/2016 - 17:36

Díky!


JiříHošek - 23/7/2016 - 20:17

quote:
Dne 14.7.2016 byl na zkušebním standu A-1 ve Stennisově vesmírném středisku proveden zkušební zážeh vývojového motoru č. 0528. Zážeh měl podle plánu trvat 650 sekund, vzhledem k problémům s testovacím stanovištěm byl však motor vypnut již po 193 sekundách.
Další zážeh je plánován na srpen.
Bylo rozhodnuto o opakování zážehu 29. července.


dodge - 25/7/2016 - 08:24

Pokračování prací na nádržích pro SLS

http://www.universetoday.com/130009/nasa-welds-together-1st-sls-hydrogen-test-tank-for-americas-moonmars-rocket-flight-unit-in-progress/


JiříHošek - 26/7/2016 - 23:19

quote:
Měsíc po dokončení [kvalifikační] nádrže na kapalný vodík má být hotový kvalifikační exemplář nádrže na kapalný kyslík, sestávající ze dvou válců a dvou kupolí, a poté přijde na řadu kvalifikační intertank.
Výše uvedené pořadí jsem čerpal z půl roku starého článku https://www.nasaspaceflight.com/2016/01/nasa-facilities-ramp-up-sls-2018-flight/

Ken Kremer však během své návštěvy Michoud Assembly Facility 22. července zjistil, že aktuální pořadí je jiné. Poznatky z návštěvy sepsal v článku
http://www.universetoday.com/130009/nasa-welds-together-1st-sls-hydrogen-test-tank-for-americas-moonmars-rocket-flight-unit-in-progress/
Děkuji dodgemu za zaslaný odkaz na článek.

Svařená kvalifikační nádrž na kapalný vodík je umístěná ve vodorovné poloze (viz fotografie v článku), a ve svářečce Vertical Assembly Center začalo svařování letové vodíkové nádrže pro SLS-1, konkrétně je již svařena přední kupole s prvním válcem. Teprve po dokončení této letové nádrže přijde na řadu kvalifikační nádrž na kapalný kyslík, následovaná letovou kyslíkovou nádrží. Manažeři tvrdí, že všechny tyto nádrže svaří do konce září. Intertanky se nebudou svařovat, ale sešroubovávat.
Do budoucna se již neplánují žádné další kvalifikační nádrže - v říjnu tohoto roku (2016) má být zahájena stavba dílů letového centrálního stupně pro SLS-2.
[Upraveno 27.7.2016 JiříHošek]


JiříHošek - 29/7/2016 - 22:24

Poté, co byl před patnácti dny kvůli indikaci nízkého tlaku vody pro chlazení odvodu spalin přerušen první zážehový test motoru č. 0528, byl dnes uskutečněn úspěšný opakovaný test v plné délce 650 sekund.
Další test je v plánu na 18. srpna, poslední tři testy tohoto motoru (s letovými řídicími jednotkami pro EM-1) se mají uskutečnit od podzimu do konce roku.


admin - 9/8/2016 - 23:18

Nádhera

http://petapixel.com/2016/08/06/nasa-rocket-test-shot-incredible-new-hdr-high-speed-camera/


random - 10/8/2016 - 09:34

quote:
Nádhera

http://petapixel.com/2016/08/06/nasa-rocket-test-shot-incredible-new-hdr-high-speed-camera/

pamatam este na HDR kompozitne video z posledneho ci predposledneho startu raketoplanu ... ale vtedy to nerobila jedna kamera

fantazia


JiříHošek - 19/8/2016 - 06:16

Dne 18.8.2016 byl uskutečněn plánovaný zážehový test motoru č. 0528 v délce trvání sedmi minut.


JiříHošek - 19/8/2016 - 06:31

quote:
ve svářečce Vertical Assembly Center začalo svařování letové vodíkové nádrže pro SLS-1, konkrétně je již svařena přední kupole s prvním válcem.
Dne 18.8.2016 byl v montážní budově MAF den otevřených dveří pro média. Na fotografii je téměř dokončený letový exemplář nádrže na kapalný vodík!


https://twitter.com/NASA_SLS/status/766323661334863872


dodge - 24/8/2016 - 09:36

Od smělých plánů a zbožných přání na kolonizaci Marsu zpátky na zem

18. 8. 2016 došlo ke zkušebnímu 7,5minutovému zážehu motoru RS-25 na standu ve Stennisově centru. V průběhu zážehu byl dosažen tah na úrovni 109 % nominálního tahu. Motory RS-25 jsou vylepšenou verzí hlavní pohonné jednotky raketoplánu Space Shuttle, motoru SSME, a stanou se hlavní pohonnou jednotkou plánované rakety SLS s nosností 130 tun.




dodge - 1/9/2016 - 12:17

Boeing staví vodíkovou nádrž pro první letový exemplář SLS

http://aviationweek.com/space/boeing-building-hydrogen-tank-first-sls-launch?NL=AW-05&Issue=AW-05_20160901_AW-05_942&sfvc4enews=42&cl=article_1&utm_rid=CPEN1000000980369&utm_campaign=6905&utm_medium=email&elq2=8e497034c1f941468ee45dcc88d597c0


admin - 26/9/2016 - 12:21


dodge - 5/10/2016 - 07:43

Dokončeno svařování první palivové nádrže









http://www.universetoday.com/131196/nasas-first-sls-mars-rocket-fuel-tank-completes-welding/


JiříHošek - 5/10/2016 - 08:34

quote:
Dokončeno svařování první palivové nádrže
Přesněji - na fotografiích jsou dva exempláře nádrže na kapalný vodík. Na první fotografii je nádrž určená pro let SLS v roce 2018. Na druhé a třetí fotografii je kvalifikační nádrž, určená pro pozemní testy. Podrobně zde: http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=kosmo&file=article&sid=1285&mode=thread&order=0


admin - 22/10/2016 - 01:40

Trocha informací k RL-10B-2, který poletí v první misi Exploration Mission 1, plus historie a budoucí použití v SLS. A hlavně nádherný záběr.

http://www.nasa.gov/exploration/systems/sls/proven-engine-packs-big-in-space-punch-for-nasa-s-sls-rocket.html


alamo - 3/11/2016 - 10:40

takto to vypadá vo vnútri

http://www.planetary.org/blogs/jason-davis/2016/20161102-horizon-goal-part-5.html
ale fakt.. keby sa to nejak "zoskylabovalo" bolo by to veľké


admin - 15/11/2016 - 15:05

Testovací kus Interim Cryogenic Propulsion Stage – ICPS byl převezen od výrobce(Boeing) do Marshallova centra.


JiříHošek - 15/11/2016 - 20:18

quote:
Testovací kus Interim Cryogenic Propulsion Stage – ICPS byl převezen od výrobce(Boeing) do Marshallova centra.
Jen upřesním, že tento kus byl převezen z výrobního závodu do MSFC již 20. června (viz můj příspěvek z 1. července). Dnešní přesun je již v rámci MSFC - z dočasného uskladnění v budově k testovacímu stanovišti, do kterého bude uložen zítra.
Přikládám fotografii z ukládání adaptéru LVSA z 12. října. ICPS bude posazen na tento adaptér.

[Upraveno 15.11.2016 JiříHošek]


JiříHošek - 17/11/2016 - 19:26

Testovací ICPS je připraven k uložení do stojanu


JiříHošek - 18/11/2016 - 06:57

ICPS byl včera instalován na testovacím stanovišti 4699 v MSFC. Zbývá Orion Stage Adapter a Orion Simulator.


admin - 18/11/2016 - 14:32

No a je to tady...
Dalo by se to IMHO brát jako předstupeň pro zakonzervování první a jediné verze SLS, nebo dokonce k náhradě jiným systémem(New Glenn?).

http://arstechnica.com/science/2016/11/nasa-realizes-sls-and-orion-are-too-expensive-opens-door-to-competitors/


yamato - 18/11/2016 - 15:06

quote:
No a je to tady...



ved to sme cakali nie je realisticke platit 2B rocne za system, ktory leti raz za rok (v optimalnom pripade). Taka raketa by mohla doslova spalovat dolarove bankovky

Vidim to na 3 mozne scenare (podla poradia idealnosti)

1. SpX postavi BFR, ktora s prehladom pokryje akukolvek poziadavku na tazky nosic
2. SpX postavi FH a BlueOrigin postavi NewGlenn. Tito dvaja budu dodavat starty pre NASA, ktora svoje naklady musi adaptovat na nizsiu nosnost.
3. Nikto komercny uz nic nove nepostavi. V takom pripade bude NASA pokracovat s SLS, avsak boostre na TPH nahradi boostrom F9, cim odpadne aspon cast fixnych nakladov.


PinkasJ - 18/11/2016 - 17:38

Od doby, kdy NASA opustila koncepci Saturnu 5 se stále potýká s problémem ohromného stupně LOX/LH2, který pracuje již od země a navíc opuštěním silných a spolehlivých motorů F1 nemá dosud ani vhodné boostery na LOX/RP. Tato koncepce je značně drahá, ale je zajímavé, že podobnou koncepci má čínská CZ5 a bude mít i CZ 9. Číňané však uvádějí u obou raket varianty A (LOX/LH2 střední stupeň) a B ( LOX/RP střední stupeň).
Zdá se, že vývoj posledního desetiletí hlavně z důvodu ceny se přiklání ke koncepci prvých dvou stupňů na LOX/RP, nebo LOX/MT, případně LOX/RP n. LOX/MT a boostery TPH. Vrchní stupeň může začít pracovat již před dosažením LEO a může být na jednotné palivo, nebo pro náročné trasy na LOX/LH2 (New Glenn, Vulcan, Energia 5V). Raketa může být také jen dvoustupňová s jednotným palivem (F9, F9H, New Glenn, BFR )
Tyto staronové trendy mohou skutečně pohřbít SLS, neboť unifikace motorů a stupňů pro různé nosnosti - viz F9/F9H, Angara A1,A3,A5 nebo Synkar/Energia 5V značně snižuje výrobní cenu, zvláště když navíc může přistoupit znovupoužitelnost.
Ještě bych dodal, že i když bude mít SLS namále, vývoj Orionu se určitě vyplatil a tato loď by měla mít budoucnost. [Upraveno 22.11.2016 PinkasJ]


JiříHošek - 19/11/2016 - 10:51

V Orbital ATK bylo dokončeno plnění paliva do sedmého z deseti segmentů boosterů pro misi EM-1.
https://twitter.com/OrbitalATK/status/799728503868440577
Teď by měl zbývat druhý center segment a oba center-aft segmenty.


admin - 21/11/2016 - 19:21

Crew Module Adapter byl vyjmut z montážního stojanu a na konci měsíce bude přesunut k zástavbě systémů pro propojení Crew Module a Service Module.

http://blogs.nasa.gov/kennedy/?linkId=17242668

http://blogs.nasa.gov/kennedy/wp-content/uploads/sites/246/2016/11/Orion-CMA-Lift.jpg


admin - 12/12/2016 - 23:51

Zajímalo by mě, o jaké přesně chyby jde. Nakolik je to reálný problém. Chtělo by to nějakého insidera.

http://nasawatch.com/archives/2016/12/msfc-to-safety.html


miky - 12/2/2017 - 16:56

montazni vez hotova. ale bude vubec rachejtle?

https://www.nasa.gov/feature/final-work-platform-installed-in-vehicle-assembly-building-for-nasas-space-launch-system


JiříHošek - 12/2/2017 - 17:02

quote:
ale bude vubec rachejtle?
Jestli myslíte start za dva roky, tak ten nikdo nezpochybnil.


miky - 12/2/2017 - 18:00

S Trumpem bych se nedivil, kdyby to za mesic zacali demontovat.


JiříHošek - 12/2/2017 - 19:41

quote:
S Trumpem bych se nedivil, kdyby to za mesic zacali demontovat.
To je zcela nereálné, protože SLS/Orion má zákonem zajištěno financování do konce září.

Na této fotografii zleva: ředitel KSC Robert Cabana, ředitelka JSC Ellen Ochoa, prozatímní administrátor NASA Robert Lightfoot, který podporuje SLS.


Ervé - 12/2/2017 - 20:06

quote:S Trumpem bych se nedivil, kdyby to za mesic zacali demontovat.

To je zcela nereálné, protože SLS/Orion má zákonem zajištěno financování do konce září.

Navíc SLS je už léta budován Kongresem prezidentovi USA navzdory (Obamovi). Zastavit ho může jen Kongres USA.


JiříHošek - 12/2/2017 - 20:12

quote:
Navíc SLS je už léta budován Kongresem prezidentovi USA navzdory (Obamovi). Zastavit ho může jen Kongres USA.
Obama zrušil Constellation přes námitky zcela nepřipraveného Kongresu. Teď je Kongres na případný souboj připravený. A navíc, SLS je oproti Aresu V ve vysokém stadiu realizace.


NovýJiřík - 12/2/2017 - 21:28

Navíc SLS je už léta budován Kongresem prezidentovi USA navzdory (Obamovi). Zastavit ho může jen Kongres USA.


Obama zrušil Constellation přes námitky zcela nepřipraveného Kongresu. Teď je Kongres na případný souboj připravený. A navíc, SLS je oproti Aresu V ve vysokém stadiu realizace.

Jiná otázka je, co se stane za pár let, až se ve zcela konkrétním provozu ukáže, že SLS je drahá jako prase s minimálním využitím. Constellation byl (mohl být) komplexní vesmírný dopravní systém se všemi potřebnými složkami pro lety na Měsíc a budování stálé základny na něm, SLS je naproti tomu jen raketa a kosmická loď Orion k ní je pouhá plechovka pro krátkodobé poletování ve vesmíru, bez možnosti na čemkoliv přistát. [Upraveno 12.2.2017 NovýJiřík]


JiříHošek - 12/2/2017 - 22:21

Souhlasím, že architektura Ares V + Ares I byla lepší, ale to, že byl Měsíc v minulých letech tabu, ještě neznamená, že na něm není možné s architekturou SLS přistát.
http://www.spacepropulsion.org/uploads/2/5/3/9/25392309/spaceaccess2014-25.pdf


JiříHošek - 13/2/2017 - 07:13

"SLS a Orion jsou naprosto zásadní pro budoucnost americké převahy ve vesmíru. Plně podporuji SLS a Orion." - Jim Bridenstine, přední kandidát na příštího administrátora NASA, 8.2.2017

"Komerční kosmická federace (CSF) oznamuje, že vidí mnoho potenciálních výhod ve vývoji SLS." - Alan Stern, předseda představenstva CSF, 7.2.2017

"Přechodový tým se nesnaží postavit zavedené programy proti komerčním, ale posuzuje, jak by mohly spolupracovat. Panuje široká shoda, že NASA potřebuje vlastní těžkou raketu a kosmickou loď. Přechodový tým poskytne nové administrativě vyváženější pohled na potřeby vládních i soukromých snah, které by mohly být novou energií vesmírného programu." - zdroj obeznámený s přechodovým děním

http://spacenews.com/the-big-changes-that-may-not-be-coming-to-nasa/


PinkasJ - 13/2/2017 - 10:39

Re: http://www.spacepropulsion.org/uploads/2/5/3/9/25392309/spaceaccess2014-25.pdf (pan Hošek):
Jde o velmi přehledné shrnutí konstrukce, parametrů i využití SLS. Tento systém je ve stadiu, kdy by bylo velkou chybou ho nyní zrušit a zřejmě k tomu nedojde. Není však vyloučeno, že se tak stane někdy v příští dekádě. Důvodem může být nižší provozní náklady u konkurence (SpX, Orbital ATK).

V úvodu článku jsou jisté nepřesnosti: Tvrzení, že SLS bude nejsilnější systém kdykoliv použitý a že bude mít o 10% větší tah než Saturn 5. Saturn 5 měl nosnost na LEO cca 137 tun a k Měsíci 47 tun. SLS Block 1b má parametry značně nižší a SLS Evolved srovnatelné. Tah i startovní hmota může být u SLS vyšší, ale jen kvůli špatnému Isp a špatnému konstrukčnímu číslu SRB boostrů.
Vždy jsem považoval za nejlepší variantu superrakety s prvním stupněm čistě na RP (moderně MT) a až druhý a další na LOX/LH2 – viz Saturn 5. Tento systém bude mít i ruská varianta, navíc se středním modulem, který bude pracovat mnohem déle než 4 postranní a což je velmi významné. Při použití paliva MT může být z důvodů unifikace motorů a paliva výhodný i druhý stupeň na MT.
Největší konkurenci SLS vidím od ATK, kde dost pokročili ve vývoji motoru na MT (zajímavé že právě pro SLS Evolved) a budou mít také výborné LOX/LH2 motory. Tato konfigurace jim zajistí výhodné parametry na dráhy mimo Zemi. Co se týče Falcon 9H, má mít dobrou nosnost na LEO, ale relativně již malou k Měsíci nebo Marsu (tím myslím na plný výkon - bez návratu 3 modulů 1.stupně) [Upraveno 14.2.2017 PinkasJ]


alamo - 13/2/2017 - 20:19

páni
keď som ja osobne, človek ktorý tu založil tému "supernosič je krávovina", bol ochotný uznať že SLS je na niečo užitočný, a obhajovať ho
tak sa prosím aj vy zamyslite čo to vlastne chcete
čas beží.. peíležitosti sa míňajú
musím povedať


miky - 13/2/2017 - 21:20

quote:
quote:
S Trumpem bych se nedivil, kdyby to za mesic zacali demontovat.
To je zcela nereálné, protože SLS/Orion má zákonem zajištěno financování do konce září.




Tak v rijnu. :-)
To vsechno vim. Ale Trump je Trump. Nedivil bych se


JiříHošek - 13/2/2017 - 22:33

Žádost o rozpočet na příští fiskální rok, který začíná vždy v říjnu přechozího kalendářního roku, posílá do Kongresu prezident Spojených států z časových důvodů vždy v únoru, kvůli nutnosti projednávání rozpočtu. Předloni to bylo 2. února, loni 9. února. Obamova žádost v prvním roce (2009) byla sice odeslána až 7. května, ale už 26. února byly známy základní obrysy žádosti. Už brzy bychom tedy měli vědět víc.
Předseda rozpočtového podvýboru Sněmovny reprezentantů John Culberson (Rep.) 7. února navrhl zahrnout SLS do základní infrastruktury národa.


admin - 15/2/2017 - 21:15

Tak to je zajímavé. Pilotovaný už první start? Znamenalo by to ale zřejmě další zpoždění...

http://spacenews.com/nasa-to-study-launching-astronauts-on-first-sls-mission/


Ervé - 16/2/2017 - 08:11

Myslím že na změnu už je pozdě.


JiříHošek - 16/2/2017 - 08:21

quote:
Myslím že na změnu už je pozdě.
Omlouvám se adminům, nemám čas sepsat tady svůj pohled na změnu.
Napsal jsem ho do komentářů tady:
http://www.kosmonautix.cz/2017/02/budou-astronauti-palube-pri-premiere-sls/


admin - 16/2/2017 - 10:21

quote:
Myslím že na změnu už je pozdě.


Ano, proto by to znamenalo další zpoždění. Mě to připadá jako vcelku nepatřičný politický zásah do plánu. Raději to nechat tak, jak je. Případně přidat prostředky, aby se to dalo urychlit(pokud to vůbec je možné).


alamo - 16/2/2017 - 13:32

zaujímavý zoznam poznámok k tomuto návrhu sa objavil na NASAWATCH
http://nasawatch.com/archives/2017/02/lightfoot-tries.html
zaujal ma najmä bod 5
každý náznak akéhokoľvek úspechu a urýchlenie programu SLS, napríklad urýchlenie uskutočnenia pilotované letu, sú priamou hrozbou pre zástancov tzv. komercionalizácie
vzal by im veľa "vetra s plachiet" pri presadzovaní ich bez tak už slabo podporovanej agendy

ja osobne to považujem za dosť nešťastné a saltomortálne "urýchľovanie", pred časom som sa tu pýtal na možnosti systematickejšieho použitia "dočasného" druhého stupňa a odkladu EUS, čo by umožnilo zachovať aj zaradenie bezpilotnej misie v programe


yamato - 16/2/2017 - 15:46

quote:

každý náznak akéhokoľvek úspechu a urýchlenie programu SLS, napríklad urýchlenie uskutočnenia pilotované letu, sú priamou hrozbou pre zástancov tzv. komercionalizácie



Samotní aktéri tzv. komercionalizácie lobujú za zachovanie SLS, keďže ju vnímajú ako základ vesmírneho programu, ktorý v konečnom dôsledku potiahne aj komerčný sektor (podobne ako ho dnes ťahá ISS). Autor v tvrdí, že CSF si nemyslí to čo hovorí.

http://www.space.com/35634-nasa-space-launch-system-commercial-use.html [Edited on 16.2.2017 yamato]


alamo - 16/2/2017 - 15:56

bod 3
http://nasawatch.com/archives/2017/02/lightfoot-tries.html
tvrdí že tá podpora je iba zdanlivá
sú tam dve skupiny
Jedna frakcia vedená Newtom Gingrichom a Bobom Walkerom silne tlačí na komerčno-centrickú expanziu obchodu z LEO do cis-lunar priestoru, mesačného povrchu, aj mimo neho. Druhá frakcia - so sídlom v Alabame - je chirurgicky privarená k SLS / Orion, veľkej vlády status quo výdavkov.


JiříHošek - 18/2/2017 - 23:32

Včera byl ve výrobním závodě ULA v Decatur představen zástupcům médií dokončený letový horní stupeň ICPS pro EM-1. Po prezentaci byl ICPS přemístěn k tlakovým testům pro ověření těsnosti. Tyto testy právě probíhají. Na cestě do Decatur je loď Delta Mariner, na kterou bude příští týden ICPS naložen k přepravě na Mys Canaveral.
Odpověď na položenou otázku, co by znamenala certifikace ICPS osvědčující bezpečnost astronautů, zněla: "Bude to znamenat spoustu věcí. To je součástí té studie. Je tu spousta výzev, které musíme posoudit. Dejte nám trochu času na tuto úplnou studii, a pak se můžeme vrátit a dát vám lepší odpověď."


admin - 26/3/2017 - 00:33

Proběhl test motoru RS-25

http://www.spaceflightinsider.com/space-centers/stennis-space-center/nasa-conducts-13th-test-space-launch-system-rs-25-engine/




pet.rok - 26/3/2017 - 13:16

ked vidim tento naj raketovy motor nasej planety tak ma pochyti kusok nostalgie ked uvazim datum vzniku cca 45+ rokov dozadu.
kde su vsetky tie sucastne technologie a aky sme odvtedy vlastne dosiahli pokrok v tejto oblasti ? :-)


Derelict - 26/3/2017 - 13:34

quote:
ked vidim tento naj raketovy motor nasej planety tak ma pochyti kusok nostalgie ked uvazim datum vzniku cca 45+ rokov dozadu.
kde su vsetky tie sucastne technologie a aky sme odvtedy vlastne dosiahli pokrok v tejto oblasti ? :-)


Odpoved je jednoducha. Ti stari kozaci v 50-tych letech nebyli hloupi. Veskera dnesni optimalizace pomoci pocitacu a modernich technologii je k nicemu, pokud nedojde ke zmene principu pohonu. Chemicke rakety proste mají svoje omezeni.


yamato - 26/3/2017 - 14:18

quote:
Chemicke rakety proste mají svoje omezeni.


pred 50 rokmi sme mozno dosiahli maximum, co sa tyka isp, ale urcite sme nedosiahli maximum uzitkovej hodnoty chemickeho pohonu.

Pytam sa - preco sa rozvijaju metalox motory az teraz, ked maju tolko vyhod?

Preco sa az teraz zacinaju vyuzivat elektricke cerpadla, vyrazne zjednodusujuce cely motor?

Preco sa az teraz hovori o zefektivneni operacii na komodrome a o automatizacii procesov?

Preco az teraz vsetci projektuju reusable boostre?

Odpoved - sukromnici prevracaju tento desatrocia zaspaty, playitsafe sektor naruby. Uz bolo nacase.


tycka - 26/3/2017 - 14:47

quote:
elektricke cerpadla,

Protože, až v poslední době se objevili extrémně výkonné baterie.
I tak si myslí, že to je na hraně použitelnosti.

Automatizace jde podle množství startů - pro menší množství se stejně jako jinde v průmyslu prostě nevyplatí.

Na motory nejsem odborník, takže by zde měl někdo napsat proč jsou tedy o tolik lepší.


yamato - 26/3/2017 - 15:25

quote:

Protože, až v poslední době se objevili extrémně výkonné baterie.


v suvislosti s rozmachom elektromobility, za ktorym tiez stoji maly tvrdohlavy sukromnik.
A nacpat baterie do rakety skusa kto? Nie Boeing alebo Energija - zase je to len maly startup.

quote:

Automatizace jde podle množství startů



no a presne o to ide. Pri 400mega za start to mnozstvo asi moc velke nebude...


pet.rok - 26/3/2017 - 15:48

nemal som na mysli nejake radikalne zlepsenie, skor vylepsovanie v ramci moznosti (na zaciatku sa tak aj dialo)
Ale hlavne ma trapi ze taky skvely kusok skoro skoncil na smetisku nebyt SLS ktore ale z hladiska koncepcie tazko mozno povazovat za dôstojné pouzitie kedze po kazdom lete budu "ukoncene".

ad Yamato:
- reusable boostre a orbiter mal uz STS a takisto Energia (btw RD-170 a klony su u mna hned na druhom mieste) takze novy koncept to rozhodne nie je (nove su najma sposoby zachrany)
- metalox, napriek tomu ze je mojim favoritom tolko realnych vyhod zasa nema, celkovo je prakticky v pare s kerolox-om
- sukromnici boli aj predtym, rozdiel je v tom ze prisli novi, minulostou nezatazeni sukromnici
- elektricke cerpadla este budu musiet v tejto oblasti ukazat svoj prinos a potencial, zatial podla mna este nie je mozne povedat ze toto je cesta (z fyzikalneho (energetickeho a hmotnostneho) hladiska tento pohon na turbocerpadlovy system pohanany chemicky zatial zdaleka nema)


pet.rok - 26/3/2017 - 16:02

to Tycka:

quote:
Na motory nejsem odborník, takže by zde měl někdo napsat proč jsou tedy o tolik lepší.



strucne povedane:
pouzitim vykonnneho paliva LOX/H2 a tym ze sa jedna o uzavrety cyklus (pohonne latky ktore roztacaju turbocerpadlovy system sa plne podielaju na pohone (odpad z turbin nie je smerovany mimo spalovaciu komoru) a vysokym pracovnym tlakom (20+ MPa) ktory zlepsuje parametre (najma v nizkych vyskach atmosfery).
vysledok je velmi vysoky ISP (cize efektivita pohonu).
a su od zaciatku znovupouzitelne (projektovane na 50x)


PinkasJ - 26/3/2017 - 17:00

to Yamato:

On Musk vynalezl nějaké zázračné baterie?
Dovedete si představit baterie, které by zajistily výkon čerpadla u RD 171 při výstupním tlaku přes 25 MPa a dodávce LOX/RP 2390 kg/sec?

Nebo u RS 25 výkon čerpadla LOX/LH2 (palivo s nízkou spec. hmotou) při výstupním tlaku přes 20MPa a dodávce 513 kg/sec ?

Bohužel se zdá, že chemické motory jsou na hranici svých teoretických možností a lze jen mírně vylepšit technologii výroby, cenu a pod.. Ani zavedení metaloxových motorů nepřinese výrazné zlepšení. Rakety s těmito motory mohou mít lepší konstrukční čísla u prvých stupňů, avšak stále budou zaostávat ve výkonech 2. stupňů oproti LOX/LH2 motorům. Cenově však mohou vyjít levněji.

Jde o klasickou situaci, kdy se čeká na nové revoluční řešení pohonů, které asi není v blízkém dohledu, alespoň ne u startů ze země. [Upraveno 26.3.2017 PinkasJ]


pet.rok - 26/3/2017 - 17:44

to PinkasJ

quote:

Nebo u RS 25 výkon čerpadla LOX/LH2 (palivo s nízkou spec. hmotou) při výstupním tlaku přes 20MPa a dodávce 513 kg/sec ?



tych 20+ MPa je tlak v komore, vystupne tlaky cerpadiel su este vyssie, napr. kyslik do hlavnej komory cca 30 MPa a do predkomory az 50 MPa.


martinjediny - 26/3/2017 - 20:52

quote:
pred 50 rokmi sme mozno dosiahli maximum, co sa tyka isp, ale urcite sme nedosiahli maximum uzitkovej hodnoty chemickeho pohonu.
ak myslis, ze existuje moznost ekonomickeho zefektivnenia, tak ano
plus mame k dispozicii nove matrialy, technologie a automatizaciu


quote:
Pytam sa - preco sa rozvijaju metalox motory az teraz, ked maju tolko vyhod?

?? kolko vyhod? Ja si zas myslim, ze nejake vyhody maju RP motory a nejake LH motory. a metalox je tak niekde medzi.
pozri si debatu, spred par rokov, ci su lepsie vodikove, alebo RP motory...


quote:
Preco sa az teraz zacinaju vyuzivat elektricke cerpadla, vyrazne zjednodusujuce cely motor?

1/ okrem miniraketky elektron sa nepouzivaju a je to tak nejak exoticke riesenie. cerpadla velkych kvalitnych motorov potrebuju MW energie. To inak ako spalovanim niekolkych kg paliva za sekundu nedosiahnes.
2/ vyznamny pokrok v bateriach za posledne desatrocia si snad neprehliadol. takze az teraz ma zmysel sa o nieco pokusat, aj ked baterie su hustotou energie/kg stale daleko, daleko za RP/LOX

quote:
Preco sa az teraz hovori o zefektivneni operacii na komodrome a o automatizacii procesov?

?? ja si myslim, ze sa o tom hovori od pociatku kozmonautiky.
musk este neprekonal automatizaciu Sea Launch z minuleho storocia
ani automatizaciu jadrovych striel, ani...



quote:
Preco az teraz vsetci projektuju reusable boostre?

?? projektuju sa snad uz 50 rokov... len vyhody zatial neprevazili dostatocne preukazatelne. a ked to nikto nerobi, nemusi sa konkurencia prilis hybat.


quote:
Odpoved - sukromnici prevracaju tento desatrocia zaspaty, playitsafe sektor naruby. Uz bolo nacase.

ano


yamato - 27/3/2017 - 18:27

quote:
za účelem zlepšování spolehlivosti, ... a snížení náročnosti na údržbu.


cim sa vraciame k eletrickym cerpadlam, jakozto prvej zasadnejsej inovacii v oblasti raketovych motorov za poslednych x desatroci


martinjediny - 27/3/2017 - 19:56

quote:
quote:
za účelem zlepšování spolehlivosti, ... a snížení náročnosti na údržbu.


cim sa vraciame k eletrickym cerpadlam, jakozto prvej zasadnejsej inovacii v oblasti raketovych motorov za poslednych x desatroci

ta tvoja inovacie ja viac ako 5x tazsia ako klasika a to vcitane napajania pohonu,

pricom navyse ako tu niekto kedysi spominal,
pri klasike ti paliva na pohon ubuda, zatial co baterie ti podstatne znizuju C az do konca prace stupna.

vyuzitie tohto riesenie teda bude dost exoticke a fakt musi mat dovod. ale ak sa ti paci, tak sa ti paci. ok.
len mi mi unika zasadnost inovacie...


yamato - 27/3/2017 - 20:20

quote:

ta tvoja inovacie ja viac ako 5x tazsia...


to bude asi chyba. Citujem zo stranky RocketLab:
Rutherford is an oxygen/kerosene pump fed engine specifically designed in-house for Electron using an entirely new propulsion cycle. Its unique high-performance electric propellant pumps reduce mass and replace hardware with software.


martinjediny - 27/3/2017 - 21:42

quote:
quote:

ta tvoja inovacie ja viac ako 5x tazsia...


to bude asi chyba. Citujem zo stranky RocketLab:
Rutherford is an oxygen/kerosene pump fed engine specifically designed in-house for Electron using an entirely new propulsion cycle. Its unique high-performance electric propellant pumps reduce mass and replace hardware with software.



jasne,
1/ usetrili par gramov na turbine... ale "zabudli" zaratat nasobne hmotnejsie baterie.
2/ mikromotory bude prave oblast, kde maju elektromotory sancu, pretoze priemer turbiny ti ovplyvnuje konstrukcne moznosti turbiny aj cerpadla a ich ucinnosti.
takze pre amaterske rakety velkosti elektron je sanca aj pre elektromotory.
velky hraci to ale riesia inak.

aj ked zlepsovanie baterii a mozno superkondenzatorov casom umozni posun aj tu.


JiříHošek - 14/4/2017 - 12:28

quote:
Zajímalo by mě, o jaké přesně chyby jde. Nakolik je to reálný problém. Chtělo by to nějakého insidera.

http://nasawatch.com/archives/2016/12/msfc-to-safety.html
Zpoždění ve vývoji softwaru se věnuje včerejší zpráva Úřadu generálního inspektora (OIG). Podle zjištění OIG je odklad zahájení komplexního testování softwaru SLS záměrný s cílem umožnit zrání testovacích případů. Aktuální datum kompletní verifikace softwaru SLS je červen 2018 (software Orionu taky červen 2018, software GSDO květen 2018). OIG vyjádřil znepokojení.


PinkasJ - 29/4/2017 - 17:45

William H.Gerstenmaier, Associate Administrator for Human Exploration and Operations for NASA navrhl 27.4. aby prvý start SLS s Orionem EM1 byl odročen na rok 2019. Konečné řešení má být přijato v září.
Důvodem prý je, že ESA dodá příslušenství servisního modulu se zpožděním ( modul měl být dodán původně v lednu 2017) a je nutný cca 1 rok k jeho prověření. (pozn.: z různých zdrojů) [Upraveno 29.4.2017 PinkasJ]


xChaos - 29/4/2017 - 19:31

quote:

aj ked zlepsovanie baterii a mozno superkondenzatorov casom umozni posun aj tu.



Pouze vzhledem k tomu, že jde o jednorázově použitý článek, tak se divím, že používají lithium a ne hliníkovou baterku (jednorázovou, ne akumulátor). Ale koukám, že jsem v jiném fóru...


JiříHošek - 1/5/2017 - 10:38

quote:
Důvodem prý je, že ESA dodá příslušenství servisního modulu se zpožděním ( modul měl být dodán původně v lednu 2017) a je nutný cca 1 rok k jeho prověření.

Aktuální termíny integrace servisního modulu (z prezentace Billa Hilla z 29. března)
- instalace termoregulačních jednotek - červen 2017
- instalace nádrže N2 - červenec 2017 (U/R)
- instalace pomocných motorů - srpen 2017 (U/R)
- instalace postranních korekčních motorků systému RCS - září 2017 (U/R)
- instalace palivových nádrží - září 2017 (U/R)
- integrace hlavního motoru OMS-E - říjen 2017 (U/R)
- funkční testy - říjen-listopad (U/R)
- předání do NASA (U/R)

Po spojení s kabinou Orionu jsou plánovány testy kompletní kosmické lodi na stanici NASA Plum Brook v Sandusky (Ohio), což je těch 12 měsíců. Po návratu do Kennedyho vesmírného střediska jsou nutné další 4 měsíce do startovní připravenosti Orionu na vrcholu rakety SLS na rampě 39B. Proto nyní vychází datum 2018 jako nedosažitelné.


admin - 5/5/2017 - 14:54

Úspěšný test komponenty LAS.


alamo - 10/5/2017 - 10:15

http://danielmarin.naukas.com/2017/05/09/la-primera-mision-del-cohete-sls-y-la-nave-orion-sera-tripulada/
podľa úniku z NASA vraj už bolo rozhodnuté, že hneď prvý štart SLS bude s posádkou


NovýJiřík - 10/5/2017 - 14:13

http://danielmarin.naukas.com/2017/05/09/la-primera-mision-del-cohete-sls-y-la-nave-orion-sera-tripulada/
podľa úniku z NASA vraj už bolo rozhodnuté, že hneď prvý štart SLS bude s posádkou



Hm, taky se na to budou vztahovat všemožné milníky jako na Dragon 2 a Starliner? Anebo do toho rovnou strčí pokusné králínauty?


JiříHošek - 11/5/2017 - 07:01

quote:
Hm, taky se na to budou vztahovat všemožné milníky jako na Dragon 2 a Starliner? Anebo do toho rovnou strčí pokusné králínauty?
Zatím počkejme, jaké bude oficiální rozhodnutí.
Milníky jsem popsal tady v odstavcích Modul pro posádku a Záchranná věžička:
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=kosmo&file=article&sid=1294&mode=thread&order=0


alamo - 11/5/2017 - 12:10

http://nasawatch.com/archives/2017/05/sls-lox-dome-dr.html
došlo k nejakej nehode?
v článku sa píše že došlo aj k poškodeniu montážneho zariadenia


JiříHošek - 11/5/2017 - 13:54

quote:
došlo k nejakej nehode?
Ano, to je oficiálně známo. Včera o tom mluvil mluvčí MSFC Kim Henry.


alamo - 11/5/2017 - 21:39

http://spacenews.com/nasa-investigating-damaged-sls-tank-section/
takže nie nehoda pri testovaní.. ale pri manipulácii
to im tá časť nádrže "spadla", alebo niečo spadlo na ňu? "vada výrobného procesu"?


JiříHošek - 12/5/2017 - 06:57

quote:
podľa úniku z NASA vraj už bolo rozhodnuté, že hneď prvý štart SLS bude s posádkou

Credible rumor: Two sources say NASA to announce EM-1 plans Friday. No crew. Delayed into late 2019. Hard to see this as a positive if true.
https://twitter.com/SciGuySpace/status/862849532094275584


Alchymista - 12/5/2017 - 10:31

quote:
05.5.2017 - Martin Kostera
Úspěšný test komponenty LAS.

Veľmi podobný test z decembra 2009 - dokonca to vyzerá na rovnaké odpalište.


Dostať zaplatené dvakrát za to isté - to sa oplatí


JiříHošek - 12/5/2017 - 14:19

quote:
Dostať zaplatené dvakrát za to isté - to sa oplatí
Je to test motoru ACM (attitude control motor) záchranné věžičky LAS.
Série těchto testů byla provedena v rámci programu Constellation před Pad Abort testem-1 (PA-1 6.10.2010):
HT-4 31.10.2007
HT-5 31.1.2008
HT-7 9.4.2008
HT-6 14.1.2009
HT-8 31.3.2009

V poslední době byly uskutečněny další tři testy motoru ACM v rámci přípravy na Ascent Abort test-2 (AA-2, konec 2019):
HT-9 12.2.2014
HT-10 25.3.2015
HT-11 27.4.2017


Alchymista - 12/5/2017 - 15:23

aha... Moja chyba, beriem späť.


JiříHošek - 12/5/2017 - 17:03

quote:
Credible rumor: Two sources say NASA to announce EM-1 plans Friday.
https://www.nasa.gov/press-release/nasa-holds-media-teleconference-today-on-exploration-mission-1-status


alamo - 12/5/2017 - 18:34

"pekné" jednoduché vysvetlenie prečo nie
http://nasawatch.com/archives/2017/05/a-week-of-bad-n.html
"nie sú prachy" a ani nebudú..


admin - 12/5/2017 - 23:00

http://spacenews.com/nasa-decides-not-to-place-a-crew-on-first-slsorion-mission/


alamo - 13/5/2017 - 18:34

veľmi zaujímavé počítanie ktoré teda ale veľmi nepoteší.. a mám po chechtaní..
http://www.kosmonautix.cz/2017/05/tyden-spatnych-zprav-o-sls/
"Týden špatných zpráv o SLS"


PinkasJ - 13/5/2017 - 22:11

Je to dosud plně neověřené technologie co se týče rozměrů svařenců i tloušťky materiálu. SpX používá podobnou technologii, ale v mnohem menších rozměrech a zřejmě je spolehlivá – vydrží start i přistávání 1. stupňů. U ET STS byla použitá zřejmě klasická technologie svařování a byla také spolehlivá.
Věřím, že se problém vyřeší. Přejít na př na svazek více menších nádrží jako u FH nebo A5 (a má být také u Energia 5VR) je v této etapě vyloučeno. Výkonově vychází u rakety lepší monoblok než modulové řešení, pokud se nevyužívají navíc samostatně i jednotlivé moduly jako F9 nebo A1, A3,(Fenix).


jch - 13/5/2017 - 22:51

V únoru začala NASA na žádost Trumpovy administrativy prověřovat možnost, zda by mohla letět posádka už při prvním letu SLS. V pátek úřadující administrátor NASA Robert M. Lightfoot Jr. novinářům řekl, že by to bylo technicky možné, ale že zvýšené náklady (600 až 900 M$), čas a risk nestojí za to.
První start se má uskutečnit v roce 2019, let s posádkou v srpnu 2021, ale nejspíš později.
Viz https://www.nytimes.com/2017/05/12/science/nasa-trump-request-moon-new-rocket.html


PinkasJ - 14/5/2017 - 08:18

Re odkaz pana Chlachula:
Když se dívám do vodíkového tanku v odkazu, říkám si, zda by přece jen nebylo lepší udělat takovou nádrž ze svazku menších, technicky jednodušších tanků, konstrukčně podobných jako u FH. Pro 5 tanků by vycházel průměr cca 3,75 m. Teď už však u SLS není cesta zpět.


milantos - 14/5/2017 - 08:42

quote:
Re odkaz pana Chlachula:
Když se dívám do vodíkového tanku v odkazu, říkám si, zda by přece jen nebylo lepší udělat takovou nádrž ze svazku menších, technicky jednodušších tanků, konstrukčně podobných jako u FH.

Myslím, že NASA tu není od toho, aby se zabývala vývojem a výrobou součástek, které je možno jednoduše objednat u komerčních firem a které v podstatě nepřinášejí technologické inovace. Tato cesta bude vždy dražší a vývoj nákladnější a pochopitelně i s mnohými problémy, ale vede k zvládání a zavádění nových technologií, které potom využije průmysl.Z hledisky čisté komerce bylo možno zůstat u Saturnů v několika variantách i kabinách Apollo , ale asi bychom byli ochuzeni o spoustu materiálů a technologií, které z dalšího vývoje používá průmysl. [Upraveno 14.5.2017 milantos] [Upraveno 14.5.2017 milantos]


NovýJiřík - 14/5/2017 - 10:02

Myslím, že NASA tu není od toho, aby se zabývala vývojem a výrobou součástek, které je možno jednoduše objednat u komerčních firem a které v podstatě nepřinášejí technologické inovace. Tato cesta bude vždy dražší a vývoj nákladnější a pochopitelně i s mnohými problémy, ale vede k zvládání a zavádění nových technologií, které potom využije průmysl.



Možná se pletu, ale NASA je tu od toho, aby létala do vesmíru, a ne aby zajišťovala kšefty a následně i zavádění nových technologií pro soukromé korporace. Pokud se ty kšefty a inovace pro soukromý sektor projeví jako pozitivní externalita, tak fajn, ale kvůli tomu tu NASA není.


yamato - 14/5/2017 - 11:16

quote:

Možná se pletu, ale NASA je tu od toho, aby létala do vesmíru, a ne aby zajišťovala kšefty a následně i zavádění nových technologií pro soukromé korporace.


mate pravdu, pletiete sa NASA je tu prave od toho, aby skumala a vyvijala nove prelomove technologie (v ramci nosnych programov ako Apollo alebo SLS), ktore sa nasledne zavedu do priemyslu. Ten s ich vyuzitim potom tvori lepsie produkty, pracovne miesta, zvysuje HDP a podobne (po vasom "ksefty")

V letectve to tymto sposobom celkom dobre funguje. V kozmonautike bohuzial amerika skoncila s monopolom ULA, ktory nejavil najmensi zaujem o nejake inovovanie (ako kazdy monopol), az do prichodu SpaceX.

Takze pokial sa NASA vytrapi s technologiou trecieho zvarania velkych nadrzi, ktoru ale potom vyuzije trebars Bezos, tak veci prebehnu presne tak ako by prebiehat mali.


alamo - 14/5/2017 - 14:09

quote:

mate pravdu, pletiete sa NASA je tu prave od toho, aby skumala a vyvijala nove prelomove technologie..


a čo samotný prieskum vesmíru?
na prieskum zase moc nových technológií nepotrebuješ..
navyše narozdiel od nových technológií potencionálne s komerčným prínosom, je prieskum Pluta alebo Marsu stále označiteľný za "čistú vedu"
koľko by malo ísť finančných prostriedkov na prieskum, alebo "percent snaženia" na "čistú vedu"?


yamato - 14/5/2017 - 16:13

quote:

a čo samotný prieskum vesmíru?
na prieskum zase moc nových technológií nepotrebuješ..
navyše narozdiel od nových technológií potencionálne s komerčným prínosom, je prieskum Pluta alebo Marsu stále označiteľný za "čistú vedu"
koľko by malo ísť finančných prostriedkov na prieskum, alebo "percent snaženia" na "čistú vedu"?


to predsa nemozes oddelovat. Porovnaj si prve sondy mariner s roverom Opportunity. Ten technologicky posun nastal v ramci toho comu hovoris "cista veda". O tom to prave je, ze ta "cista veda" si neustale pyta nove technologie, aby dokazala zistit viac a lepsie.

Takze nema zmysel oddelovat "vedecke poslanie" od "vyvoja technologii". Je uplne zrejme ze to je uloha pre NASA, nie pre komercne firmy. Tym sa naopak moze pokojne zverit to "lietanie do vesmiru", pretoze to uz je dnes bezna cinnost.


alamo - 14/5/2017 - 16:42

quote:
to predsa nemozes oddelovat

ale môžem.. dá sa to..
NASA napríklad vôbec nemusela vyvíjať SLS, stačilo upgradovať raketoplán na

takisto nemusela investovať do novej technológie "vlajkovej lode" MSL Curiosity, ale za tie peniaze poslať na Mars možno aj tri dvojice starších roverov typu MER Spirit Opportuniti

lietanie do vesmíru bude "bežné" a komerčné v momente, keď sa z neho bude platiť 20 percentná daň..


alamo - 14/5/2017 - 17:14

yamato
napríklad ty chceš, aby NASA vo veľkom nakupovala od Elona letenky na lode Dragon, a zároveň požaduješ aby robila "technologické zlomy", a teda sama neustále investovala do vývoja nejakého nového hardvéru
podľa mňa si odporuješ
čím viac peňazí a času NASA investuje do vývoja vlastného nového hardvéru, tým menej peňazí jej zostane na tú "čistú vedu" ktorú by robili aj astronauti ktorý by sa dostali hore na Dragonoch (a teda to znamená aj menej peňazí pre Elona..)
tak sa opýtam znovu
koľko by malo ísť finančných prostriedkov na prieskum, alebo "percent snaženia" na "čistú vedu"?


alamo - 14/5/2017 - 18:38

yamato
veď to predsa ty tvrdíš, že space x má vyvinúť MCT postaviť ho a prevádzkovať a že to dokáže..
že to vie lepšie, ako NASA.. "robiť technologický zlom"
prečo teda nechceš nechať Elona robiť "technologický zlom"?
keď navyše tlačíš NASA miesto k "čistej vede", k "technologickému zlomu" k niečomu čo im zjavne nejde, tak dosiahneš nakoniec jediné.. nebude ani "technologický zlom" ani "čistá veda"..
chceš dosiahnuť toto?


alamo - 14/5/2017 - 19:20

Aj tak trvám na tom, že SLS treba NASA nechať dokončiť.. nech to stojí čo to stojí..
Ako "odstrašujúci príklad"


NovýJiřík - 14/5/2017 - 20:03

yamato
veď to predsa ty tvrdíš, že space x má vyvinúť MCT postaviť ho a prevádzkovať a že to dokáže..
že to vie lepšie, ako NASA.. "robiť technologický zlom"
prečo teda nechceš nechať Elona robiť "technologický zlom"?
keď navyše tlačíš NASA miesto k "čistej vede", k "technologickému zlomu" k niečomu čo im zjavne nejde, tak dosiahneš nakoniec jediné.. nebude ani "technologický zlom" ani "čistá veda"..
chceš dosiahnuť toto?



SKVĚLE ŘEČENO !!!


Derelict - 14/5/2017 - 20:16

quote:
Aj tak trvám na tom, že SLS treba NASA nechať dokončiť.. nech to stojí čo to stojí..
Ako "odstrašujúci príklad"


Ale pánové. Krásným příkladem jak to fungovalo bylo Apollo. Přišlo s novými technologiemi, které dodnes přinášejí zisk. A peníze jsou až na prvním místě.
Cesta na Měsíc byla teoreticky vyřešena již Julesem Vernem (je to docela dost přitažené za vlasy), ale projekt Apollo ji dotáhl do finále. Bylo potřeba přijít na to jak - a právě to jak přineslo zisky. NASA nedělá věci jenom pro čistý výzkum.
Příkladem takového mrhání penězi jsou CNC stroje, nehořlavé materiály, sušení mrazem (uchovávání potravin), dializační jednotky ... a dalo by se pokračovat . Dále došlo k výraznému vývoji i v oborech trochu odtažitých, řízení projektů a analýzy rizik.

Takže, pokud se NASA věnuje nerentabilním aktivitám jako součásti vývoje nových systémů, platí to americká vláda a výsledky jsou určeny pro americké daňové poplatníky, je to její věc. Ale pokud vás trápí zdržení SLS, je to jen a pouze vaše věc. Uvědomte si, že z uvedeného máme prospěch všichni, i Musk a jeho SpaceX, Bezos a další. Tedy, ve skutečnosti se jedná o přínos. Pokud máte jiné představy, podívejte se na začátky vývoje raketoplánů (než začaly létat) a hlavně na projekt Apollo.


yamato - 14/5/2017 - 20:45

quote:
yamato
veď to predsa ty tvrdíš, že space x má vyvinúť MCT postaviť ho a prevádzkovať a že to dokáže..



neviem či to dokáže, každopádne by to urobiť mala, pretože NASA to bohužiaľ neurobí. Pretože dnešná NASA už nie je tá, ktorá vyvinula SaturnV a STS. Zdĺhavý vývoj SLS je toho dôkazom. Ale to nie je o úlohe NASA, ale o jej úpadku.

quote:

že to vie lepšie, ako NASA.. "robiť technologický zlom"


to som nikdy netvrdil, nepomáhaj si klamstvami. NASA sa o žiadne takéto zlomy nepokúša (mimo koncepčných štúdií), to je ten problém.


quote:
k "technologickému zlomu" k niečomu čo im zjavne nejde, tak dosiahneš nakoniec jediné..


takže kto to má robiť? Musk? Zmenil si tábor a je z teba spacexfil? Alebo to nemá robiť nikto? Týmto to jediné dosiahneš naopak ty....

quote:
SKVĚLE ŘEČENO !!!


ďalší konvertovaný spacexfil?


yamato - 14/5/2017 - 21:53

quote:
yamato
napríklad ty chceš, aby NASA vo veľkom nakupovala od Elona letenky na lode Dragon, a zároveň požaduješ aby robila "technologické zlomy", a teda sama neustále investovala do vývoja nejakého nového hardvéru
podľa mňa si odporuješ


Dragon predsa nie je univerzalne vesmirne priblizovadlo, a aj keby bolo, vzdy sa da vyvijat lepsie riesenie. O tom su inovacie. Ale pokial NASA nepracuje na niecom lepsom ako Dragon, tak ano, kupit na trhu je efektivnejsie.
Podla mna bezcielne mutis vodu a zbytocne filozofujes


alamo - 14/5/2017 - 21:58

@NovýJiřík
ďakujem
@Jan Dusatko
projekt Apollo sa vyznačoval správne a jasne formulovaným "politickým zadaním", to v prípade SLS jednoducho chýba.. je to akurát "porcovanie medveďa" alebo "nadeľovanie bravčového" (tak sa tomu hovorí v USA)
čuduj sa svete, vo výsledku SLS ak má byť ako dopravný prostriedok, správnym spôsobom použitý, tak aby to malo nejaký ekonomický zmysel, musí byť použitý na to čo sa páči mne "lietanie tam kde nič nie je"
ak pomocou neho chcete letieť na Mesiac, najprv treba postaviť niekde v blízkosti Mesiaca postaviť orbitálnu základňu, a až z nej na povrch. Ak chcete letieť na Mars, tak "planétolet" kompletovať nie na LEO, ale poriadne "vysoko", na tej základni v blízkosti Mesiaca..
koniec koncov aj tie nové metódy trecieho zvárania, ktoré pre to bude treba vyvinúť budú "technologický zlom", a ten predsa chcete, a navyše budú komerčne prínosné
(keď už sa vám nepáči ta moja myšlienka, ktorou som posadnutý, naložiť to na bežné komerčné "pidinosiče" a vyrábať ich ako "párky" - technologický zlom 0%)
@yamato
dobre predsa vieš že ja nie som ani "fil" ani "fób"
ryjem do Muska, lebo ma "serú" jeho "ostatné" "ekoblbo" podnikateľské (rádio)aktivity..
a znovu zopakujem NASA je štátna príspevková organizácia, plniaca "politické zadania", a celý tento prúser nie je zlyhaním NASA, ani dôkaz neschopnosti jej zamestnancov, ale zlyhaním politikov ktorý jej túto úlohu zle naordinovali..


Alchymista - 14/5/2017 - 22:14

Apollo bol projekt uskutočnený PRED vynálezom a zavedením zlatého padáku pre "neúspešných štátnych managerov".


alamo - 14/5/2017 - 22:16

quote:
Apollo bol projekt uskutočnený PRED vynálezom a zavedením zlatého padáku pre "neúspešných štátnych managerov".

pravda pravdúca.. treba vytesať do kameňa..


yamato - 14/5/2017 - 22:37

quote:

NASA je štátna príspevková organizácia, plniaca "politické zadania", a celý tento prúser nie je zlyhaním NASA, ani dôkaz neschopnosti jej zamestnancov, ale zlyhaním politikov ktorý jej túto úlohu zle naordinovali..


politici ordinuju, ale vedenie NASA zodpoveda za strukturu organizacie a jej akcieschopnost. Pokial dokaze NASA za biliony dolarov iba zistit ze sa jej lame zvaracia hlavica, tak to je proste krajne neefektivna organizacia, a to nema s politikou nic.
Kazdopadne, nech uz to hnede smradlave pada na politikov alebo uradnikov, faktom je ze NASA uz nie je schopna efektivne robit to co by robit mala (a preto to robi Musk).

Namiesto filozofovania si precitajte aj s NovymJirikom text zakona, ktorym bola NASA zalozena (space act), hlavne body 2 a 3

https://www.nasa.gov/exploration/whyweexplore/Why_We_29.html


alamo - 14/5/2017 - 23:35

neviem čo dodať..
NASA nechápe "čas" v ktorom žijú politici, čo je "moje volebné obdobie" štyri až osem rokov, politici nie sú schopný pochopiť "čas" v ktorom existuje NASA, sledovať naozaj dlhodobé programy "o dvadsať rokov"


alamo - 15/5/2017 - 00:22

a predsa..

quote:
Pokial dokaze NASA za biliony dolarov iba zistit ze sa jej lame zvaracia hlavica, tak to je proste krajne neefektivna organizacia, a to nema s politikou nic.

mám otázku
naozaj to ide tak ťažko odpustiť NASA "lámajúci sa vrták", keď si Space x dokázal odpustiť, že im v dôsledku "prevádzkového experimentu" prdol nosič pri plnení palivom aj s plateným nákladom?


Alchymista - 15/5/2017 - 01:48

Môžem k tomu len toľko:
1) Akú časť rozpočtu USA tvoril rozpočet NASA v čase programu Apollo?
2) Treba si veľmi pozorne prečítať historiu projektu Apollo - čo bolo "veľkými firmami" za "veľké peniaze" navrhnuté - a čo nakoniec skutočne letelo...


yamato - 15/5/2017 - 06:27

quote:

naozaj to ide tak ťažko odpustiť NASA "lámajúci sa vrták", keď si Space x dokázal odpustiť, že im v dôsledku "prevádzkového experimentu" prdol nosič pri plnení palivom aj s plateným nákladom?



zase klames. Ja som spacex nic neodpustil pokial si pamatam, za podobne kiksy ich vzdy kritizujem. Hoci to nepasuje do vasho mytu o "nekritickom obdive"

Za druhe, nejde o ten vrtak, ide o tie peniaze.


alamo - 15/5/2017 - 06:57

@Alchymista
čo mám o tom našprtané, tak napríklad "veľké firmy" chceli Novu, a bolo treba veľa "dupania" aby sa to zmenšilo na ten "normálny" Saturn
@yamato
som ochotný s vymýšľaním takýchto srandičiek skončiť, ak skončíš aj ty s tvojimi..


JiříHošek - 15/5/2017 - 06:59

quote:
Môžem k tomu len toľko:
1) Akú časť rozpočtu USA tvoril rozpočet NASA v čase programu Apollo?

Větší vypovídací hodnotu má rozpočet programu Apollo/federální rozpočet. Rozpočet NASA/federální rozpočet v roce 1966 byl 4,41%, rozpočet Apollo (bez rozpočtu na stavbu budov)/rozpočet NASA byl 65,4%. Rozpočet Apollo/federální rozpočet tedy byl 2,88%.
https://www.hq.nasa.gov/office/hqlibrary/documents/Budgets/o3490366_1966_1_summary.pdf

V roce 2017 je rozpočet NASA/federální rozpočet 0,47%, SLS+Orion/rozpočet NASA 17,8%, takže SLS+Orion/federální rozpočet je 0,08%.


dodge - 15/5/2017 - 07:10

Než začnete meditovat o významu NASA a ostatních zavedených velkých hráčů v aerokosmickém průmyslu, bylo by dobré se dostat trochu do obrazu, třeba tady:

http://aviationweek.com/space/private-funds-are-old-tradition-us-space-exploration


yamato - 15/5/2017 - 08:08

quote:

som ochotný s vymýšľaním takýchto srandičiek skončiť, ak skončíš aj ty s tvojimi..


takze prestanes klamat, ak ja prestanem hovorit pravdu? co sme v kremli?


HonzaB - 15/5/2017 - 08:18

quote:
... naozaj to ide tak ťažko odpustiť NASA "lámajúci sa vrták", keď si Space x dokázal odpustiť, že im v dôsledku "prevádzkového experimentu" prdol nosič pri plnení palivom aj s plateným nákladom?



... dobrá poznámka! ;-)

Přestože jde o nepříjemnou a drahou chybu, tak jde o jednu chybu a je potřeba vidět věci v souvislostech:
- NASA vyvíjí a ladí nový způsob svařování a výroby velkých monobloků. Inovativnost je dána použitými materiály, rozměry prvků, teplotami a tlaky svařování atd. Chyba je problém, ale to se při vývoji bohužel stává ...

- současně NASA úspěšně provozuje ohromné množství dalších aktivit (planetární sondy, letecký výzkum a vývoj, systémy vědeckého sledování Země, stavba družic, provoz ISS, radioteleskopickou síť DST, ...). Připomenu namátkou veleúspěšná vozitka na Marsu, sondu Cassini, HST ...

- Kde by asi tak byli SpaceX či OrbitalSciences, kdyby museli všechno objevovat? Tedy bez využívání technických znalostí NASA, bez poskytnutí zázemí na KSC a v dalších vývojových střediscích, bez GPS, bez sledovací infrastruktury na KSC, bez komunikace přes družice TDRS, ...?

- SpaceX dělá "aplikovanou kosmonautiku", nikoli "základní výzkum". Tedy používá věci, postupy a materiály, technickou podporu, poradenství a služby, které právě NASA vyvinula. SpaceX ladí věci za pochodu a za peníze zákazníků. A její zákazníci s tím zřejmě souhlasí výměnou za nižší ceny ... ;-)


yamato - 15/5/2017 - 08:23

quote:

- SpaceX dělá "aplikovanou kosmonautiku", nikoli "základní výzkum". Tedy používá věci, postupy a materiály, technickou podporu, poradenství a služby, které právě NASA vyvinula. SpaceX ladí věci za pochodu a za peníze zákazníků. A její zákazníci s tím zřejmě souhlasí výměnou za nižší ceny ... ;-)



no a sme na zaciatku, NASA ma robit ten "zakladny vyskum". A to je to co tu alamo a spol. kritizuju a pozaduju, aby NASA robila "iba vedu", nech uz si pod tym predstavuju cokolvek. Ja naopak kritizujem iba neefektivitu, s akou NASA robi zakladny vyskum.

A ako ste sam popisal, sukromne firmy a vsetok pokrok ktory dosahuju stoji na vysledkoch NASA. Takze "svet podla alama" by znamenal uplne zastavenie vyvoja technologie.


Petr_Šída - 15/5/2017 - 08:38

Jenom pro doplnění, ten úvod taky není docela přesný, Space X ten vývoj dělá taky, bez něj by nebyla picaX, konstrukce trupu tolik odlišná od všeho, co se používá, software umožňující návrat, podchlazene palivo a velkoobjemové kompozitní nádrže, to bude úplně jiná liga


alamo - 15/5/2017 - 11:20

quote:
Jenom pro doplnění, ten úvod taky není docela přesný, Space X ten vývoj dělá taky, bez něj by nebyla picaX, konstrukce trupu tolik odlišná od všeho, co se používá, software umožňující návrat, podchlazene palivo a velkoobjemové kompozitní nádrže, to bude úplně jiná liga

áno.. prípadný vývoj BFR MCT bude iná liga, toľko základného výskumu a "zlámaných vrtákov" až sa s toho bude točiť hlava


yamato - 15/5/2017 - 11:48

kompozitové kryogenické nádrže už nejakú dobu vyvíja aj NASA, a to je jedna z dvoch najzlomovejších technológií pre ITS (druhá je Raptor). Takže tiež tam nejaký prienik know-how určite bude.


Petr_Šída - 15/5/2017 - 13:53

Určitě, není to ani čistý vývoj od nuly, ani čisté využívání know how, to jsem ostatně také chtěl ukázat


PinkasJ - 15/5/2017 - 14:39

quote:

- Kde by asi tak byli SpaceX či OrbitalSciences, kdyby museli všechno objevovat? Tedy bez využívání technických znalostí NASA, bez poskytnutí zázemí na KSC a v dalších vývojových střediscích, bez GPS, bez sledovací infrastruktury na KSC, bez komunikace přes družice TDRS, ...?


Sám Musk kdysi přiznal: "Vyrostli jsme na ramenou gigantů". Tím asi nemyslel jen NASA, ale také Boeing a Lockheed a další firmy, jejichž poznatky, případně přetažené specialisty SpX získal, převzal v mnoha případech i infrastrukturu.
Na druhé straně, ten drive SpX je opravdu pozoruhodný a začíná řešit problémy, kde jsou vpředu a nemohou moc získat odjinud, kromě teoretických znalostí od NASA (na př. z aerodynamiky). Nejpozoruhodnější na SpX je, že jejich začátky byla „z nouze ctnost“ - např. slabé motory s relativně nízkým Isp., omezení průměru nosiče vzhledem k dopravě. Přesto se ty motory s nízkým tahem ukázaly jako výhoda při řešení návratu stupně – může u přistání fungovat i jen jeden motor, stupeň s malým průměrem a velkou délkou je asi výhodnější i aerodynamicky při návratu. Kromě toho dosáhli i výborných konstrukčních čísel, takže se dá říci, že F9v1-2 je dnes nejúspěšnější čistě LOX/RP raketou.
SLS také nevychází ničeho, má dříve odzkoušené motory, řeší novou technologii svařování, Orion má také mnoho inovací. NASA má problém, že je finančně i směrováním závislá na kongresu a náladách a lobingu politiků. Sledoval jsem na CNN „grilování“ nových členů Trumpovy administrativy v kongresu a bylo mi až k smíchu, když je griloval zasloužilý, mnoholetý kongresman(ka), který si pletl i zeměpisné pojmy. Jak „odborně“ mohou rozhodovat o NASA je mi záhadou. [Upraveno 15.5.2017 PinkasJ]


yamato - 15/5/2017 - 15:21

quote:
Přesto se ty motory s nízkým tahem ukázaly jako výhoda při řešení návratu stupně –


Nielen to. Pre nosice triedy BFR asi neexistuje ina moznost nez pouzit velke mnozstvo relativne "normalnych" motorov. Velke motory prinasaju konstrukcne aj vyvojove problemy a su velmi drahe. Takze bez skusenosti s F9 a hlavne FH by SpX vlastne nemala ako postavit BFR. Blue Origin k problemu pristupuje podobne, takze je to zjavne racionalne riesenie.

Ten transfer knowhow uz zacina fungovat aj opacne, NASA dostava data z retrozazehov a dostane ich aj z RedDragonu. Vo vlastnej rezii by sa k nim fostala o dekadu neskor, kedy planuje vlastne retroprop landery.


NovýJiřík - 15/5/2017 - 17:03

áno.. prípadný vývoj BFR MCT bude iná liga



To bude natolik jiná liga, že jednorázová SLS s plechovkou Orionu bude vedle toho vypadat jako von Braunova V2 proti taky von Braunovu Saturnu V.


admin - 24/5/2017 - 16:11

Druhý zkušební zážeh RS-25 s novým řídícím systémem.

http://www.spaceflightinsider.com/organizations/aerojet-rocketdyne/nasa-aerojet-rocketdyne-conduct-2nd-rs-25-controller-test/




admin - 20/7/2017 - 14:31

Nevím, jestli to tu už náhodou bylo, ale neviděl jsem to tu.
Flickr účet SLS.


https://www.flickr.com/photos/nasamarshall/sets/72157627559536895/


admin - 10/8/2017 - 20:38

Řídící jednotka motoru RS-25 má za sebou test trvající 500s.

http://www.spaceflightinsider.com/space-centers/stennis-space-center/rs-25-engine-flight-controller-completes-500-second-test/


admin - 29/9/2017 - 08:14

Mno... Nejdražší raketa NASA...

https://twitter.com/NASAWatch/status/913644908321411073


admin - 10/11/2017 - 15:07

Kongres je frustrovaný z průběhu projektu

http://us.blastingnews.com/news/2017/11/congress-expresses-frustration-over-nasa-space-launch-system-delays-002156763.html


admin - 14/12/2017 - 10:21

Proběhl poslední letošní zkušební zážeh RS-25.

http://www.spaceflightinsider.com/organizations/aerojet-rocketdyne/final-rs-25-hot-fire-test-2017-completed/


admin - 17/12/2017 - 17:16

Zdá se, že se funkcionáři probrali z letargie a začali si uvědomovat, jak velkou konkurencí může být Falcon Heavy a New Glenn.

http://us.blastingnews.com/opinion/2017/12/nasa-scrambles-to-make-the-space-launch-system-more-affordable-002235845.html


yamato - 17/12/2017 - 17:23

Neskoro


NovýJiřík - 17/12/2017 - 18:10

Zdá se, že se funkcionáři probrali z letargie a začali si uvědomovat, jak velkou konkurencí může být Falcon Heavy a New Glenn.



New Glenn? To jsem nevěděl, že ta prezentace

někoho ohrožuje. K SLS jsem velmi skeptický, ale momentálně jsou s vývojem o celé světelné roky napřed.


admin - 17/12/2017 - 18:31

:) Ono je to víc, než jen prezentace. BE-4 už je na stendu prověřený a na New Glenn ve skutečnosti pracují od roku 2012. Inaugurační start se předpokládá v roce 2020, kdežto u SLS je to rok 2019.
Takže jen prezentace to asi není.


yamato - 17/12/2017 - 18:35

quote:
K SLS jsem velmi skeptický, ale momentálně jsou s vývojem o celé světelné roky napřed.


Pred kym? FH bude kazdu chvilu na rampe


NovýJiřík - 17/12/2017 - 20:08

K SLS jsem velmi skeptický, ale momentálně jsou s vývojem o celé světelné roky napřed.




Pred kym? FH bude kazdu chvilu na rampe

Před Glennem, Yamato.


yamato - 17/12/2017 - 20:22

quote:
K SLS jsegm velmi skeptický, ale momentálně jsou s vývojem o celé světelné roky napřed.


Pred kym? FH bude kazdu chvilu na rampe

Před Glennem, Yamato.


No to asi hej. Na druhu stranu Glenn bude reusable (prvy stupen), SLS bude stat 2 miliardy za start a reusable bude maximalne tak Orion. Podla mna SLS prezije iba z politickej protekcie, prvy zavan rozumu v kongrese a je mrtvy.


NovýJiřík - 17/12/2017 - 20:34

No to asi hej. Na druhu stranu Glenn bude reusable (prvy stupen), SLS bude stat 2 miliardy za start a reusable bude maximalne tak Orion. Podla mna SLS prezije iba z politickej protekcie, prvy zavan rozumu v kongrese a je mrtvy.



To je docela možné. Jestliže SpaceX do dvou let předvede pilotovaný oblet Měsíce Dragonem (skoro jisté) a do roku 2025 pilotované přistání na Měsíci s ITS (velmi pravděpodobné, možná i dřív), tak SLS skončí úplně automaticky a nejpozději v tom okamžiku NASA začne dotovat soukromé aktivity na Měsíci stejně jako v případě ISS.
Otázka ovšem je, co ten New Glenn. Nemyslím, že je vesmír u Bezose podobně srdeční záležitost, jako v případě Muska, spíš mám pocit, že na něm chce jenom narýžovat, a klidně se může stát, že hlavní zdroj budou představovat čtvrthodinoví "vesmírní turisti" na Shepardu, který může startovat pomalu s frekvencí pouťové horské dráhy. New Glenn pak může být potichu odsunut "do budoucna". Rád bych se mýlil.


Jaro - 17/12/2017 - 22:03

quote:
New Glenn pak může být potichu odsunut "do budoucna".


V každom prípade Bezos už investoval do stavby továrne (Merritt Island) na výrobu New Glenn, do ktorej majú začať prichádzať pracovníci vo februári.

https://www.nasaspaceflight.com/2017/11/blue-origin-2020-debut-new-glenn-rocket/




KaretTv - 17/12/2017 - 23:47

quote:
Jestliže SpaceX do dvou let předvede pilotovaný oblet Měsíce Dragonem (skoro jisté) a do roku 2025 pilotované přistání na Měsíci s ITS (velmi pravděpodobné, možná i dřív), tak SLS skončí úplně automaticky a nejpozději v tom okamžiku NASA začne dotovat soukromé aktivity na Měsíci stejně jako v případě ISS.


Nemyslím že SpaceX stihne do dvou let pilotovaný oblet měsíce, i když by to bylo hezké. Podobná tvrzení byla o RedDragonu na Marsu a nic. FH zatím neletěl a je otázka kdy bude mít certifikaci pro pilotované lety. Pilotovaný Dragon zatím poletí jen na LEO, budou ho muset teprve vyzkoušet pro let do hlubokého kosmu, návrat vyšší rychlostí a určitě by na něm museli dělat i nějaké další úpravy, což se potáhne.

ITS pokud bude vůbec, tak taky nejdřív NEpilotovaný, nákladní. Jak dlouho létá Falcon, než poletí s pilotovanou lodí ? Přitom lety k ISS SPACEX platí NASA. Nebýt toho, žádný Dragon by nebyl !

Proto prostě nevěřím tomu, že soukromá firma bude masivně investovat SVOJE prachy do pilotovaného nosiče. Koneckonců BO dělá taky nákladní nosič.


kopapaka - 18/12/2017 - 00:35

KaretTv: ono by pořád vyšlo levněj odstartovat BFR bez posádky a tu pak dopravit na LEO libovolnou soukromou lodí než používat SLS.

Bezos chce "jen" LEO(zatím). Jinak se dá říct, že ho není tolik vidět a slyšet- neukazuje postupný vývoj, jen úspěchy. Z téhle strany je potřeba podotknout, že Musk a Bezos nejsou první. Právě SpaceX převzala testovací areál od právě zkrachovalé firmy, která se krátce před tím pokoušela jít víceméně o totét.


admin - 16/1/2018 - 23:57

Dnes proběhl test motoru RS-25 ve Stenisově centru a tahle fotka mě dostala.


admin - 17/1/2018 - 00:02


admin - 17/1/2018 - 00:09

Vtipný komentář Chrise Bergina:
Welcome to the Stennis car wash.

Wax is extra.



admin - 6/2/2018 - 10:21

Na adaptéru pro Orion je dost místa. Třeba pro 13 cubesatů.


admin - 6/2/2018 - 13:30


NovýJiřík - 7/2/2018 - 16:36

quote:
Jenže k úkolům , pro které je vyvíjen systém SLS, chybí zatím Muskovi vyvinout BFR, nebo co to nakonec bude a to včetně nových motorů a to vše certifikovat pro lety s posádkou. To nějaký čas zabere a také to bude ještě něco stát

Uvidíme. Nejbližší SLS - plán rok 2019 (prosinec). Další SLS - plán rok 2022 (snad). A ještě další SLS - rok 2026? (kdoví jestli). Zdůrazňuji plán! Když se tu oháníme Muskovou konstantou, tak by stálo za to zauvažovat i nad "Nasovou" konstantou.
Výsledek bude zřejmě takový, že první let SLS uvidíme někdy v letech 2020/21, a ty další je otázka, jestli se vůbec uskuteční, ale i kdyby snaha byla, tak se započtením nějakého toho odkladu BFR i Muskovou konstantou bude podle všeho na rampě o dost dřív. A za zlomek peněz.


JiříHošek - 7/2/2018 - 20:15

quote:
Uvidíme. Nejbližší SLS - plán rok 2019 (prosinec). Další SLS - plán rok 2022 (snad). A ještě další SLS - rok 2026? (kdoví jestli). Zdůrazňuji plán! Když se tu oháníme Muskovou konstantou, tak by stálo za to zauvažovat i nad "Nasovou" konstantou.
Výsledek bude zřejmě takový, že první let SLS uvidíme někdy v letech 2020/21, a ty další je otázka, jestli se vůbec uskuteční, ale i kdyby snaha byla, tak se započtením nějakého toho odkladu BFR i Muskovou konstantou bude podle všeho na rampě o dost dřív. A za zlomek peněz.
Aktuální plán je:
NET 12/2019 nepilotovaný Orion EM-1 (reálný je rok 2020)
NET 06/2022 Europa Clipper (projekt je ve formulační fázi, v žádosti o rozpočet NASA na FY 2018 je pětiletý profil financování předpokládající start pomocí EELV, stavba žádného nosiče dosud nebyla zadána)
NET Q1/2023 pilotovaný Orion EM-2 (SLS i Orion jsou ve výrobě, horní stupeň EUS má být zadán do výroby po CDR na podzim). Momentálně není žádná indicie o zrušení startu. Proč porovnáváte termín startu se suborbitálním či nákladním startem BFR, a ne s jeho pilotovaným kosmickým letem?


KaretTv - 7/2/2018 - 20:32

[quote tak se započtením nějakého toho odkladu BFR i Muskovou konstantou bude podle všeho na rampě o dost dřív. A za zlomek peněz.



No to je dost odvážné tvrzení. Zatím uvidíme jaké náklady bude vynášet FH a za jak dlouho se asi zaplatí. To je podle mne kámen úrazu i u BFR. Hlavně pilotované verze, NASA má SLS a Orion, tak pro koho bude SPACEX létat, jak se zaplatí ? Že by byl levnější, tak to určitě, ale pochybuji že to bude zlomek. Spíš tak polovina či třetina.


yamato - 7/2/2018 - 20:56

quote:
[quote tak se započtením nějakého toho odkladu BFR i Muskovou konstantou bude podle všeho na rampě o dost dřív. A za zlomek peněz.

No to je dost odvážné tvrzení. Zatím uvidíme jaké náklady bude vynášet FH a za jak dlouho se asi zaplatí. To je podle mne kámen úrazu i u BFR. Hlavně pilotované verze, NASA má SLS a Orion, tak pro koho bude SPACEX létat, jak se zaplatí ? Že by byl levnější, tak to určitě, ale pochybuji že to bude zlomek. Spíš tak polovina či třetina.


Ak by BFR stal tretinu z toho co SLS (t.j. zhruba 700 mil. za start), pojde o totalne zlyhanie celeho projektu. Cena je rovnako klucovy parameter ako nosnost alebo spolahlivost. Mozno sa im nepodari dosiahnut proklamovanu nizsiu cenu ako Falcon1, ale ak sa vysledna suma co i len priblizi k teritoriu SLS, pojde o zlyhany projekt.


NovýJiřík - 7/2/2018 - 21:21

quote:
quote:
Uvidíme. Nejbližší SLS - plán rok 2019 (prosinec). Další SLS - plán rok 2022 (snad). A ještě další SLS - rok 2026? (kdoví jestli). Zdůrazňuji plán! Když se tu oháníme Muskovou konstantou, tak by stálo za to zauvažovat i nad "Nasovou" konstantou.
Výsledek bude zřejmě takový, že první let SLS uvidíme někdy v letech 2020/21, a ty další je otázka, jestli se vůbec uskuteční, ale i kdyby snaha byla, tak se započtením nějakého toho odkladu BFR i Muskovou konstantou bude podle všeho na rampě o dost dřív. A za zlomek peněz.
Aktuální plán je:
NET 12/2019 nepilotovaný Orion EM-1 (reálný je rok 2020)
NET 06/2022 Europa Clipper (projekt je ve formulační fázi, v žádosti o rozpočet NASA na FY 2018 je pětiletý profil financování předpokládající start pomocí EELV, stavba žádného nosiče dosud nebyla zadána)
NET Q1/2023 pilotovaný Orion EM-2 (SLS i Orion jsou ve výrobě, horní stupeň EUS má být zadán do výroby po CDR na podzim). Momentálně není žádná indicie o zrušení startu. Proč porovnáváte termín startu se suborbitálním či nákladním startem BFR, a ne s jeho pilotovaným kosmickým letem?

Porovnávám start se startem, neřeším, zda nákladní nebo pilotovaný. Mimochodem, po SpaceX se požaduje iks bezchybných nepilotovaných letů pro certifikaci s posádkou a pro SLS to neplatí? Kdyby měla SLS předvést 7 bezchybných nepilotovaných startů, kdy bychom se dočkali pilotovaného letu? 2040?


JiříHošek - 7/2/2018 - 22:30

quote:
Porovnávám start se startem, neřeším, zda nákladní nebo pilotovaný.
BFR jste porovnával s SLS v reakci na větu "Jenže k úkolům , pro které je vyvíjen systém SLS, chybí zatím Muskovi vyvinout BFR, nebo co to nakonec bude a to včetně nových motorů a to vše certifikovat pro lety s posádkou".
SLS bude vypadat nadbytečně teprve, až poletí pilotovaný BFR. Až pak bude těžké pochopit její odůvodnění.

quote:
Mimochodem, po SpaceX se požaduje iks bezchybných nepilotovaných letů pro certifikaci s posádkou a pro SLS to neplatí?
Bude případně požadováno na základě dat z mise EM-1.


KaretTv - 8/2/2018 - 09:17

quote:
Ak by BFR stal tretinu z toho co SLS (t.j. zhruba 700 mil. za start), pojde o totalne zlyhanie celeho projektu.


Mám samozřejmě na mysli náklady na vývoj, nikoli na start !
Je jasné že žádný komerční(!) zákazník nebude platit takové šílené peníze za start, co by tam ve vesmíru proboha za ty prachy dělal ?

Musk uvedl, že vývoj FH stál půl miliardy. Proto si myslím že vývoj BFR nebude stát "zlomek" ceny vývoje SLS. Že je SLS obrovský žrout peněz je fakt a vznikl jen díky státní zakázce. Komerčně nemá absolutně žádné využití! Proto mi není jasné ani komerční využití BFR i když by vývoj stál třeba třetinu a náklady na start budou i pod desetinu.


yamato - 8/2/2018 - 10:46

quote:

Mám samozřejmě na mysli náklady na vývoj, nikoli na start !



tak potom oprava: ak by naklady na vyvoj BFR boli tretina az polovica nakladov SLS, projekt nema ziadnu sancu na realizaciu

Musk odhadol naklady vyvoja BFR na zhruba 1 miliardu. Hoci SpaceX je v udrziavani nizkych vyvojovych nakladov daleko lepsia ako v dodrziavani terminov, budme skepticki a vynasobme dvoma. Teda 2 miliardy.

SpaceX dokazala investovat cca. miliardu do vyvoja znovupouzitelnosti a pol miliardy do Falconu Heavy (tazko povedat do akej miery sa tieto sumy navzajom prekryvaju, predpokladajme ze sa neprekryvaju). Tzn. SpaceX dokazala preinvestovat 1,5miliardy. To v situacii, ked mala este vacsinou nizku frekvenciu startov a nesetrila naklady na start recyklovanim boostrov.
Dnes je s recyklaciou boostrov, vysokou frekvenciou startov a Falconom Heavy v daleko lepsej trhovej pozicii, t.j. mala by generovat daleko viac zisku.
Ja si myslim, ze ak po CrewDragone skutocne zameria svoj fokus na BFR, bude schopna to ufinancovat do 2 miliard. Nezabudajme ze nepojde od nuly, bude mat skusenosti s pristavanim boostrov aj s prevadzkou 27 motorov naraz, pricom klucove casti BFR - motory Raptor a kompozitove nadrze - su uz v pokrocilom stadiu vyvoja.


quote:
Proto mi není jasné ani komerční využití BFR i když by vývoj stál třeba třetinu a náklady na start budou i pod desetinu.


BFR ma take vyuzitie ako vsetky ostatne nosice. Treba sa na to pozerat cez cenu, nie cez (ozrutnu) nosnost. BFR ma byt lacnejsi nez cokolvek co doteraz lietalo, vratane F9. Musk na tejto premise postavil celu strategiu vyvoja a prevadzky BFR.
To do znacnej miery naznacuje, ze realna uspora nakladov pri recyklacii F9 dava Muskovi velku istotu (a nam to naznacuje, aka velka ta realna uspora nakladov je, hoci niektori sa s naznakmi neuspokoja a vyzaduju auditovane uctovnictvo, ktore nikdy nedostanu) [Edited on 08.2.2018 yamato] [Edited on 08.2.2018 yamato]


milantos - 8/2/2018 - 11:29

Já stále v těch úvahách vidím to, jak se argumentuje potřebou více startů a tím v případě znovupoužitelnosti větší úsporou resp. většího zisku.Zatím je tu ale dlouhodobý trend a to, že počet startů současných raket se nijak nezvětšuje a jako mantra se tu uvádí, že až budou starty lacinější, potřeba se zvýší. A při současném trendu malých satelitů není ani nejpodstatnější velká nosnost.


yamato - 8/2/2018 - 11:44

o trende v počte štartov SpaceX sa asi nemusíme baviť

Počet štartov celkovo ide trochu v závese, ale začiatok trendu je viditeľný. Stačí sa pozrieť na čísla a plány Air Force - medzi 2008 až 2016 to bolo 7 až 18 štartov (už v tejto perióde počet štartov stúpal). 2016 = 35 štartov.
2017 = 48 štartov (taký bol plán, nepreveroval som).

https://www.nasaspaceflight.com/2017/03/air-force-reveals-48-launches-year-cape/


milantos - 8/2/2018 - 11:56

Neptal jsem se na trend SpX ani další nějaký vybraný. Celosvětový trend je +/- stagnace, jednotlivé kusové rozdíly nejsou podstatné


yamato - 8/2/2018 - 12:10

nie je stagnacia, je rastuci trend


admin - 8/2/2018 - 12:29

Spíše než objekty je možná lepší počet startů.
A co nám říká náš sqělý katalog?
Od minima v roce 2005 to roste.

http://space50.org/stats.php?jazyk=pp_en


milantos - 8/2/2018 - 12:29

Ale ano, ten graf lze interpretovat podle potřeb
Třeba tak , že nám ještě hodně chybí co dohánět A třeba tak, že je vidět, kdy se zapojila Čína. Nebo také tak, že poslední 4 roky počet startů stagnuje. Opravdu tam vidíte někdo nějaký obr trend, který by opravňoval k tomu velkému optimismu o potřebě daleko většího počtu startů do budoucna = moje původní otázka [Upraveno 08.2.2018 milantos] [Upraveno 08.2.2018 milantos]


kopapaka - 8/2/2018 - 12:43

milantos: a můžu se zeptat, jak dlouho už SpaceX létá s normálně znovupoužitelnou raketou?
Ono je to totiž tak "dlouho", že se to nemohlo projevit. Zatím se projevila snížená cena normálního Falconu přesunem na Falcon. Případný nárůst se může projevit až za nějaký čas, taky v souvislosti se zavedením F9b5 do běžného provozu...


yamato - 8/2/2018 - 13:46

quote:
Ale ano, ten graf lze interpretovat podle potřeb



presne tak milantosi. Napriklad ze trend nie je dostatocne "obr", pricom dostatocnu dostatocnost urcuje milantos.

Alebo ze sa dnesne pocty prirovnaju k maximam zo studenej vojny, kedy USSR strielal do kosmu vojenske satelity ako gatling, pretoze mali mizernu zivotnost.

Kazdy sa moze na to pozerat ako chce. Niekto prirovnava k vojenskej masinerii studenej vojny, niekto porovna poslednych par rokov. Minuly rok spustila SpaceX hotovu kanonadu startov, a ziadny deficit nakladov nebol. Tento rok ich ma v plane este viac. Ci sa vam zda obr alebo nie, trend tam je.


milantos - 8/2/2018 - 14:00

No, ta posedlost z SpX je asi už na závadu vnímat to, že za poslední 4 roky tam žádný trend není. A proč nepsat o trendu Číny v letošním roce - přesahující SpX - jo, to by se zase nehodilo, že ?


RiMr - 8/2/2018 - 14:04

JJ... to bude jasná ukázka... čeho vlastně? Když světová velmoc s bambilionem lidí a peněz vystřelí do vesmíru víc raket než JEDNA soukromá firma z USA? Dlužno podotknout, jedna z několika? O čem to svědčí?


josr - 8/2/2018 - 14:24

quote:
nie je stagnacia, je rastuci trend



Docela zavádějící, graf zobrazuje počet vynesených objektu a ne startu raket.


K počtu objektu je taky graf..


admin - 23/2/2018 - 14:15

Test RS-25 na maximální výkon

http://www.spaceflightinsider.com/space-centers/stennis-space-center/lucky-113-nasa-tests-rs-25-engine-at-highest-ever-power-level/


HonzaB - 23/2/2018 - 16:54

quote:
Test RS-25 na maximální výkon

http://www.spaceflightinsider.com/space-centers/stennis-space-center/lucky-113-nasa-tests-rs-25-engine-at-highest-ever-power-level/


Obdobný článek vyšel předevčírem na NASASpaceFlight:
https://www.nasaspaceflight.com/2018/02/rs-25-hot-fire-sls-engine-113-percent/

poznámky:
- Ono nejde ani tak o těch 113% výkonu (už předchozí verze byla schválená na 111% originálního návrhového tahu v případě nouze), jako o zvýšení spolehlivosti a zlevnění motoru.

- během provozu raketoplánu se postupnými modernizacemi dospělo k verzi BlockII(RS-25D), která létala na 104,5% půodního tahu ( s možností nouzově jít až na 111%). Další vývoj byl tehdy pozasatven z důvodu nedostatku financí.

- drobnost pro zajímavost: tlak kapalného kyslíku za ramp-up čerpadlem preburneru je 510 atmosfér!

- Společně se zvětšováním objemu spalovací komory vzrůstají problémy se stabilitou hoření a s následnými podélnými vibracemi (tzv. POGO vibrace). To je jeden z největších problémů výkonnějších motorů a různé motory ho řeší různě: rusové mají čtyři menší komory místo jedné větší, RS-25 má vyšší pracovní tlak a speciální "POGO tlumiče" (právě jejich vylepšení se tady také testovalo). U motoru Rocketdyne F-1 se to nakonec řešilo tvarem a rozmístěním injektorů, ale zvažovalo se i různé "dozapalování" (*)

- (*) pokud si zaspekuluju, pak nedávné problémy s vyčerpáním TEA/TEB u motoru SpaceX M-1D při přistání můžou být způsobené stejnou příčinou. Tedy během přistání při sníženém výkonu tam nastávají oscilace, a ty jsou řešeny "dozapalováním" pomocí TEA/TEB, což došlo.

- škoda, že se tohoto doladění motoru RS-25/SSME raketoplán nedožil (už v roce 1997 na konferenci AIAA se podobné modifikace plánovaly, lze najít na netu např. v dokumentu "space_shuttle_main_engine_30_years_innovation.pdf").
RIP STS ... ;-(


admin - 24/2/2018 - 14:33

Intertank naloděn pro přepravu ke strukturálním testům

https://www.nasa.gov/exploration/systems/sls/multimedia/nasas-deep-space-rocket-intertank-loaded-for-shipment-structural-testing.html


PinkasJ - 26/2/2018 - 15:37

https://www.nasaspaceflight.com/2018/02/rs-25-hot-fire-sls-engine-113-percent/

Článek pojednává o zkoušce motorů RS-25 na hodnoty 113% RPL (rated power level).
Uvádí také některé údaje, jak se bude lišit provedení, technologie a použití nových RS-25 pro SLS oproti SSME u STS.
Test trval 260 sec , z toho 137 sec na 109% RPL a 50 sec na 113% RPL. Byl použit LOX s nižší teplotou, než normální. V skutečném provozu bude motor pracovat max. na 111% RPL a to jen určitou dobu po startu.
4 motory RS-25 u SLS budou pracovat s větším tlakem, větším tahem, SLS bude mít větší zrychlení než STS a hydrolox bude mít nižší teplotu.
Nové motory RS-25 budou potřeba od pátého exempláře Core Stage a samozřejmě s prioritním požadavkem výrobních a cenových úspor.
U STS byl zpočátku maximální požadavek na řízení vektoru tahu motorů 10°, pak snížen na 8° a u nových motorů bude jen 6°.




admin - 11/3/2018 - 18:08

360° video z převozu intertanku(kusu pro strukturální testy)



admin - 21/4/2018 - 12:39

“When it hits that, it bounces back and it can hit [a RS-25] nozzle,”

Ucpávka ze SRB by se mohla odrazit od vody a zasáhnout trysku RS-25.

https://www.nasaspaceflight.com/2018/04/em-1-update-progress-still-behind-schedule/


JiříHošek - 22/4/2018 - 08:24

quote:
Ucpávka ze SRB by se mohla odrazit od vody a zasáhnout trysku RS-25.
V článku je popsán nejen problém, ale i práce na dvou různých směrech jeho vyřešení (změna nastavení úhlu trysek systému IOP/SS, přepracování zátky).


admin - 23/4/2018 - 23:21

S druhou rampou se upravují trochu i plány využití.

https://www.nasaspaceflight.com/2018/04/nasas-dual-ml-plan-extra-sls-block-1-missions/


admin - 6/5/2018 - 23:59

I SLS se ocitla v merku GAO.

http://www.parabolicarc.com/2018/05/04/gao-exploration-ground-systems-program-assessment/


admin - 12/5/2018 - 19:25

Druhá rampa se bude stavět 44 měsíců

https://www.nasaspaceflight.com/2018/04/nasas-dual-ml-plan-extra-sls-block-1-missions/

https://www.fbo.gov/index?s=opportunity&mode=form&id=c907cec46404bd2798af7bce31820238&tab=core&_cview=0


admin - 14/5/2018 - 23:30

Jak finišuje vývoj, zpřesňují se výkony.

http://www.spaceflightinsider.com/organizations/nasa/as-slss-block-1-design-matures-its-capabilities-come-into-clearer-focus/


admin - 15/5/2018 - 00:05

No tak nakonec aby BFR nelítal na oběžnou dráhu dřív...

https://www.nasaspaceflight.com/2018/05/schedule-first-sls-core-stage-sliding/


JiříHošek - 15/5/2018 - 10:58

quote:
Jak finišuje vývoj, zpřesňují se výkony.
http://www.spaceflightinsider.com/organizations/nasa/as-slss-block-1-design-matures-its-capabilities-come-into-clearer-focus/
Stejný údaj je i přímo na stránce NASA https://www.nasa.gov/exploration/systems/sls/to-the-moon.html
SLS může v konfiguraci Block I dopravit na nízkou oběžnou dráhu Země více než 95 tun.

quote:
https://www.nasaspaceflight.com/2018/05/schedule-first-sls-core-stage-sliding/
V praxi se potvrzuje, že vyrobit centrální stupeň SLS je náročnější než externí nádrž raketoplánu. Motorová sekce je výzva. Vnitřní instalace se montují poprvé, komplikace jsou tam běžné. O rizicích až šestiměsíčního skluzu s výrobou CS-1 NASA informovala s předstihem už loni na podzim. Když to shrnu - loni v září bylo odeslání CS-1 do Stennisova střediska k testům plánováno na 19.12.2018. Dnes je schválení připravenosti odeslání CS-1 plánováno na 29.5.2019.


admin - 18/5/2018 - 10:50

Další posun doprava? Úplně live vidím, jak Musk tlačí na svoje lidi, aby se svým BFS předběhli SLS...

http://spacenews.com/contamination-found-in-sls-engine-tubing/


yamato - 18/5/2018 - 12:32

quote:
Další posun doprava? Úplně live vidím, jak Musk tlačí na svoje lidi, aby se svým BFS předběhli SLS...

http://spacenews.com/contamination-found-in-sls-engine-tubing/


mozno tak s tym testovacim kusom. Ze by plne funkcny dvojstupnovy BFS bol v prevadzke skor ako SLS, to si neviem predstavit ani ja superoptimista


PinkasJ - 18/5/2018 - 13:19

Stručně shrnuto z výše uvedených článků:
Nosnost na LEO není pro SLS primárně důležitý údaj, ale důležitý je údaj TLI, pro který je SLS navrhován. V tomto údaji SLS Block 1B bude mít hodnotu 37 tun a Block 2 hodnotu 45 tun. Poslední verse Saturn 5 dosahovaly TLI 48 tun (a 140 tun na LEO).
U Falcon Heavy udává SpX 16,8 tun k Marsu
BFR/BFS má mít nosnost na LEO cca 150 tun (ovšem při značně větší startovní hmotě než Saturn 5 nebo SLS). Přímá nosnost TLI se neuvádí, neboť nemá třetí stupeň Jeho předností má být plná znovu-použitelnost
New Glenn s druhým i třetím stupněm na LOX/LH2 bude mít nejspíše TLI nosnost mírně vyšší, než FH.

Zdá se, že nosičů pro dráhy k Měsíci a dále bude dost a konkurence velká. Vše rozhodne čas realizace a cena, nejspíše se uplatní více než jeden nosič. Stále však nelze podceňovat možnost využití elektrických pohonů od LEO nebo od Měsíce, což by mohlo zcela změnit obraz.


admin - 24/7/2018 - 00:23

Intertank prochází strukturálními testy.

https://www.nasa.gov/exploration/systems/sls/multimedia/intertank-readied-for-structural-testing


admin - 25/7/2018 - 17:11

Další série testů motoru RS-25.

https://www.nasa.gov/image-feature/rs-25-engine-installed-on-stennis-space-center-stand-for-new-test-series


admin - 2/8/2018 - 14:26

Už je to 10 let....

https://arstechnica.com/science/2018/08/work-begins-on-rocket-engines-for-sls-flights-a-decade-from-now/


admin - 2/8/2018 - 16:55

Deflektor na rampě 39B, odkud by měl startovat SLS.


JiříHošek - 2/8/2018 - 22:34

quote:
Už je to 10 let....

https://arstechnica.com/science/2018/08/work-begins-on-rocket-engines-for-sls-flights-a-decade-from-now/
Chybí Ti tam předložka "za".
Článek hledí do budoucnosti.


admin - 3/8/2018 - 01:11

Nn, nechybí, ono to mělo být lehce ironických "Už jen 10 let". No uznej, za cenu vývoje komplet nové těžké rakety vyrábět 6 motorů cca těch 10 let. To je prostě šílené.

Skoro mám chuť se vsadit, že SLS poletí jen několikrát a pak se slavně přesunou na NG nebo BFR/BFS...


JiříHošek - 3/8/2018 - 07:11

quote:
Nn, nechybí, ono to mělo být lehce ironických "Už jen 10 let". No uznej, za cenu vývoje komplet nové těžké rakety vyrábět 6 motorů cca těch 10 let. To je prostě šílené.

Skoro mám chuť se vsadit, že SLS poletí jen několikrát a pak se slavně přesunou na NG nebo BFR/BFS...

Termínem pro dodání těch 6ti motorů je červenec 2024, tedy za 6 let. Pokud se ptáš na motory pro roky 2025 až 2028, tak k tomu se vztahuje rozhodnutí NASA/MSFC z 30.7.2018 jednat s Aerojet Rocketdyne o nákupu dalších 18ti motorů RS-25. Odůvodnění tady:
https://www.fbo.gov/index.php?s=opportunity&mode=form&id=6a6039cb5c4f1140ed2e0d5c78918c6d&tab=core&_cview=0


PinkasJ - 21/8/2018 - 13:48

http://www.kosmonautix.cz/2018/08/motorova-sekce-sls-je-poradny-orisek/
Montáž motorové sekce SLS: Teprve po přečtení tohoto článku si člověk uvědomí, jak strašně složitá, časově náročná a materiálově drahá je výroba a montáž této části SLS. Jen 2 přívody kyslíku po vnějšku vodíkové nádrže mají každý průměr 40,6 cm, pak se větví do 4 motorů. K tomu kilometry trubek a kabelových svazů montovaných ve vrstvách, několik set svarů trubek, několik velkých přírub, včetně plnících, měsíce montážních prací. To všechno se po startu nechá shořet a začne se znovu. Je jasné, že bez znuvupoužitelnosti jde o obrovské ztráty a znovupoužitelnost je u této konstrukce těžko řešitelná. Především použití vodíku v prvém stupni vše velmi prodražuje a zvětšuje. Nejde jen o velikost nádrží, ale i o objem turbo-čerpadel a spalovacích komor.

Není divu, že např. výrobce SRB – fy ATK prosazuje pojem „objemové“ Isp. Tedy ne, kolik N tahu se vyvine spálením 1kg hmoty za 1 sec, ale kolik N tahu se vyvine spálením např. 1 dm3 paliva za 1 sec. Je jasné, že v tom případě vede palivo TPH, ale to má jiné nevýhody. Myslím stále, že pro superrakety je nejlepší 1 stupeň na keorlox nebo metalox a čím větší tah jednoho motoru, tím lépe, tím je konstrukce i montáž jednodušší. Vodík je výhodný v dalších stupních.


pet.rok - 25/8/2018 - 14:54

Nemozem si pomoct ale koncept kombinacie saturnu so "shutlom" mi pride z dnesneho pohladu ako hlavna chyba celeho programu.
Ak by ostali u zavedeneho systemu bocneho zavesenia, mohli recyklovat ET (externu nadrz) zo shutlu a dokonca uvazovat o znovupouzitelnosti motorovej sekcie. Pritom mnohe sucasti mohli ostat zo shutlu a naklady na vyvoj by predstavovali zlomok dnesnych nakladov kde sa takme vsetko robi nanovo. Dokonca aj skalovanie nosnosti predlzenim boosterov a nadrze by sa dalo realizovat s mensimi problemami ako su rozne varianty SLS.


Alchymista - 25/8/2018 - 17:36

Za cudzie/štátne peniaze sa dá koleso vymýšľať dokolečka.


JiříHošek - 25/8/2018 - 18:07

quote:
Ak by ostali u zavedeneho systemu bocneho zavesenia
Horní umístění pilotované kosmické lodě je bezpečnější.


PinkasJ - 25/8/2018 - 21:22

Celý problém vznikl z toho, jaké motory měli reálně k dispozici při začátku návrhu SLS: Neuměli již vyrobit F1. Nějaké obdobné motory na kerolox nebo metalox , ale s uzavřeným cyklem, byť s menším tahem nemají dodnes, i když jsou již blízko. Zbývaly jediné reálné motory – SRB a RS-25. Z požadavku na umístění kosmické lodi na vrcholu tak logicky vznikla dnešní konstrukce SLS.

Lepší řešení by bylo věnovat veškeré úsilí obnově výroby F1, nebo ještě lépe podstatně urychlit vývoj AR1 nebo BE-4. V kombinaci s hydroloxovým J-2 tak mohla být vytvořena obdoba rakety Saturn 5, případně ještě s pomocí menších boosterů SRB. Bylo by pak řešitelné přistání prvého stupně podle technologie SpX.

Výhledově by mohla taková raketa vynášet náklady jen na LEO i s návratem 2.stupně a odtud dále do vesmíru by pracoval znovupoužitelný kosmický tahač na jaderný pohon.


pet.rok - 26/8/2018 - 13:49

quote:
Horní umístění pilotované kosmické lodě je bezpečnější.


To je sice pravda, ale zo 135 misii STS (s velmi obmedzenymi moznostami na abort) by v jedinom pripade (Chalenger) vrchne umiestnenie lode s posadkou nijako nepomohlo.

quote:
Celý problém vznikl z toho, jaké motory měli reálně k dispozici při začátku návrhu SLS ...



Nie celkom suhlasim. Myslim ze chybou bola prave koncepcia s lodou na vrchu, co znemoznovalo pouzit (recyklovat) koncept STS a vyzadovalo kompletne novy vyvoj.

Pouzitie nahrady za orbiter vo forme 2 stup. rakety v nemodifikovanej konfiguracii t.j. 3xRS25 zavesenej bocne by umoznovalo vynasat naklad na LEO odhadom 80+t a realne by sa dalo uvazovat do buducnosti aj s recyklaciou motorovej sekcie a takisto skalovat vykon pridavanim sekcii do SRB a poctu motorov.

Asi naozaj neslo o to najst ekonomicke riesenie ale maximalne podojit federalny rozpocet.


JiříHošek - 26/8/2018 - 18:18

quote:
Horní umístění pilotované kosmické lodě je bezpečnější.
quote:
To je sice pravda, ale zo 135 misii STS (s velmi obmedzenymi moznostami na abort) by v jedinom pripade (Chalenger) vrchne umiestnenie lode s posadkou nijako nepomohlo.


Neporovnával jsem SLS s raketoplánem, ale s nosičem odvozeným od raketoplánu, konkrétně s nosičem z analýzy Augustinovy komise, str. 67 vlevo:
https://www.nasa.gov/pdf/396093main_HSF_Cmte_FinalReport.pdf
Na téže straně jsou představeny in-line rakety Jupiter 130 a Jupiter 241, z nichž později vznikla SLS. Komise konstatuje, že nezkoumala detailně technické rozdíly mezi boční a vrchní variantou, ale poznamenává, že varianta pro boční montáž je považována z podstaty věci (návrhu) za méně bezpečnou pro posádku a je omezenější v růstovém potenciálu.
[Upraveno 28.8.2018 JiříHošek]


TomášHabala - 26/8/2018 - 22:45

quote:
... ale zo 135 misii STS (s velmi obmedzenymi moznostami na abort) by v jedinom pripade (Chalenger) vrchne umiestnenie lode s posadkou nijako nepomohlo.


Pomohlo by. Pri misii CRS7 vybuchol druhý stupeň Falconu 9 a Dragon sa oddelil neporušený. Stačilo, keby software bol naprogramovaný tak, aby otvoril padák a Dragon pristane na mori. Dokonca aj pri havárii Chalengeru kabína s astronautami zostala vcelku a astronauti zahynuli až pri náraze na vodnú hladinu.


pet.rok - 27/8/2018 - 14:22

quote:
Neporovnával jsem SLS s raketoplánem, ale s nosičem odvozeným od raketoplánu, konkrétně s nosičem z analýzy Augustinovy komise, str. 67 vlevo:
https://www.nasa.gov/pdf/396093main_HSF_Cmte_FinalReport.pdf
Na téže straně jsou představeny rakety Jupiter 130 a Jupiter 241, z nichž později vznikla SLS. Poté komise konstatuje, že varianta pro boční montáž je považována za podstatně méně bezpečnou pro posádku a je omezenější v růstovém potenciálu.



Diky za link a citaciu. Len by som asi trochu polemizoval s prekladom: inherently je skor z "podstaty veci (navrhu)" nez "podstatne" a text by potom znel : varianta pro boční montáž je považována z podstaty veci (navrhu) méně bezpečnou pro posádku a je omezenější v růstovém potenciálu.
Takisto by som pripojil konstatovanie predchadzajuce danej vete, ze "komisia neskumala detailne technicke rozdiely medzi bocnou a vrchnou variantou".

Ale viacmenej suhlasim so zavermi: t.j. ze vrchna varianta je z podstaty veci bezpecnejsia, na druhu stranu si myslim, ze bocna varianta je pre prakticke vyuzitie dostatocne bezpecna, co sa prakticky ukazalo pri prevadzke STS (co je menej bezpecna varianta nez bocne zavesenie).

quote:

Porovnání bezpečnosti in-line varianty (Ares) a nosiče odvozeného z raketoplánu s bočně umístěným nákladem je i v grafu na str. 92 vpravo nahoře. Varianta blíže ke středu grafu má nižší hodnotu.



V tejto casti vystupujuci navrh 5c uz nie je specificky odliseny (ci sa jedna o bocnu alebo vrchnu variantu) pretoze ako sa pise na strane 67 (The Committee examined the Shuttle-derived family, consisting of in-line and side-mount vehicles substantially derived from the Shuttle.)
a potom na str. 92 (Variant 5C uses a directly Shuttle-derived, heavy- lift vehicle ... bez rozlisenia).


Pre uplnost prikladam link na podrobnejsi rozbor komisie pre bocnu variantu:
http://www.nasa.gov/pdf/361842main_15%20-%20Augustine%20Sidemount%20Final.pdf

Z mojho pohladu najpodnetnejsia je tam asi ta posledna tabulka.


pet.rok - 27/8/2018 - 14:28

quote:

Pomohlo by. Pri misii CRS7 vybuchol druhý stupeň Falconu 9 a Dragon sa oddelil neporušený. Stačilo, keby software bol naprogramovaný tak, aby otvoril padák a Dragon pristane na mori. Dokonca aj pri havárii Chalengeru kabína s astronautami zostala vcelku a astronauti zahynuli až pri náraze na vodnú hladinu.



Zrovnanie nie je uplne ferove.
V pripade varianty s oddelitelnou lodou na boku by platilo to iste, ak by prezila kabina s posadkou vybuch tak by mohla dopadnut kontrolovane. U shuttlu sa pochopitelne s oddelenim kabiny od orbitera nepocitalo.


PinkasJ - 27/8/2018 - 15:11

Také považuji klasickou koncepci za lepší. Ale i u klasické koncepce raket je řada variant, které nejsou stejně výhodné pro všechna použití. Když se omezíme jen 1. stupně „Superraket“ jako SLS, BFR, C9, Nová Energia:
Při startu potřebuje každá plný tah motorů, brzy však pro dané zrychlení vzhledem k úbytku hmoty paliva postačuje menší tah, nastupuje regulace motorů nebo jejich postupné vypínání.
Když vezmeme příklad BFR, kde prvý stupeň je monoblok:
1. st. bude mít 31 Raptorů. Po startu je nutno snižovat tah, nebo motory postupně vypínat. Těsně před oddělením 1. stupně by jich postačilo asi jen 10-15 ( druhý stupeň jich má 7). V každém případě ale stupeň bude urychlovat všechny vypnuté motory, nebo motory s omezeným tahem ( to je mrtvou hmotu včetně podílu hmoty jednotných nádrží) až do oddělení stupně. To je samozřejmě nevýhodné, ale u monobloku je těžko to udělat jinak. Navíc u znovupoužitelného (což by mělo být u superraket normou) monoblokového stupně musí návratový motor ubrzdit celou suchou hmotu stupně a to z maximální dosažené rychlosti stupně.

Proto se domnívám, že je výhodnější modulová konstrukce prvého stupně, ať už jsou moduly stejné, se stejným palivem , např.nová Energia – moduly Sojuz 5, nebo jako moduly mohou sloužit menší SRB nebo kapalinové bloky (obdobně jako u Atlas 5, Vulacan, čínských raket), s jedním centrálním modulem na KPH.
Tyto moduly lze odhazovat postupně, nebo ve dvojicích a centrální stupeň může v každém případě pracovat značně déle. Tak by se spolu s motory odhazovala postupně i příslušná suchá hmota nádrže motoru. Myslím, že to je energeticky výhodnější.
Pokud jde o záchranu modulů, závisí na způsobu: U záchrany na moři a’la SpX by to bylo obtížnější, u nové Energie (zřejmě na rogalových padácích) by to umožnilo jejich postupné přistávání. Co se týká modulů SRB, snad by se také našlo řešení.
[Upraveno 27.8.2018 PinkasJ]


JiříHošek - 28/8/2018 - 14:23

quote:
inherently je skor z "podstaty veci (navrhu)
V tejto casti vystupujuci navrh 5c uz nie je specificky odliseny

Díky. Příspěvek jsem opravil.


admin - 31/8/2018 - 00:19

Crawler a věž se projely k rampě.

https://spaceflightnow.com/2018/08/27/sls-mobile-launch-platform-to-go-on-the-move-this-week/


admin - 31/8/2018 - 00:32


JiříHošek - 31/8/2018 - 13:36

quote:
Crawler a věž se projely k rampě.
Stále jsou na crawlerway a směřují k rampě. Přesun lze živě sledovat tady:
https://science.ksc.nasa.gov/shuttle/countdown/video/video.html
(Kliknout na Live Video Stream pod textem Channel 7, VAB, případně na Live Video Stream pod textem Channel 3, LC-39 Views)


admin - 6/9/2018 - 22:21

Dnešní test.


admin - 7/9/2018 - 11:42

Parádní záběry z dronu.

https://www.facebook.com/NASAGroundSystems/videos/243082676400213/


PinkasJ - 7/9/2018 - 12:57

SLS to má „za pár“, ale ani ostatní s větším nebo menším zpožděním nespí. Pokusím se shrnout plánované projekty superraket s technickými údaji, které jsou dostupné, případně opravte:

1/ SLS: Core dia 8,4 m + 2 SRB , nemá zatím znovu-použitelnost
Celkový startovní tah: Bock 1, Blok 1B: ( 2x SRB + 4 x RS 25): 4020 tun. Blok 2: není ještě stanoven (boostery na KPH)
Nosnost LEO: Blok 1 : 95 tun, Block 2 : 130 tun
Nosnost k Měsíci: Block 1 :26 tun, Block 1B: 37 tun.
Nosnost deep space: Block 2: 45 tun
Konečná nosnost Bloku 2 je tedy podobná jako u Saturnu 5. Problém je, zda vůbec přejdou na boostery na KPH – mají mít buď motory AR1 nebo BE-4. Kolik jich bude zatím není publikováno
Pozn.: Moc dlouho se spalo, kapalné boostery s uzavřeným cyklem a se značně silnějšími motory měla již Energia v r. 1988.

2/ NEW GLENN: dia 7 m, první stupeň znovu –použitelný, údaje o nosnosti jsou včetně návratu 1.st.
Motory: 1. st: 7x BE-4 (7x 249 tun), 2. st: 2x BE-3U (2x 50 tun), 3 st: 1x BE-3U (50 tun)
Startovní tah : 7x 249 tun = 1743 tun.
Nosnost LEO: 45 tun, nosnost GTO: 13 tun.
Jelikož má 2 i 3 stupeň kryogenní, jeho výkony vzhledem k hmotě budou vysoké.

Pozn.: Dal jsem NEW GLENN do superraket, protože vzhledem k 2. a 3.stupni na LOX/LH2 má šanci létat k Měsíci s náklady. Navíc je možno do budoucna sestavit také 3-modulovém uspořádání 1. stupně s celkovým startovním tahem 5230 tun, čímž by asi byl nosností nejsilnější superraketou. Naopak jsem tam nedal FH, neboť má již malou naději na zvětšení výkonů a SpX ho hodlá nahradit BFR.

3/ BFR: Core dia 9 m , startovní hmota 4400 tun, oba stupně znovupoužitelné.
LEO nosnost: 150 tun, nemá ale další stupeň, pro let mimo LEO nutno na LEO dotankovat palivo dalšími tankovacími BFR. Kdyby byl místo nákladu 150 tun doplněn 3. Stupeň na LOX/LH2, mohl by mít BFR mírně vyšší nosnost k Měsíci než měl Saturn 5.
První stupeň: 31 motorů Raptor = Startovní tah 31 x 173 t = cca 5360 tun
Druhý stupeň: 7 motorů Raptor = tah 7x 178 tun = 1246 tun
Všechny motory na metalox.

4/ENERGIA: http://www.russianspaceweb.com/superheavy.html
Pozn: Na obr. Jsou označeny boostery 1. stupně jako druhý stupeň, já uvádím boostery + střední modul jako 1. stupeň. Rogozin prohlásil, že v zadání rakety je návrat 1 stupně (zřejmě jednotlivých modulů), uvidíme. Nosnost se uvádí od 90 do 160 tun na LEO, podle varianty.

Podle vynášeného nákladu a provedení stupňů se zvažují v podstatě 3 varianty Energie pro lety k Měsíci:
A/ 1. stupeň 6x Sojuz5, každý dia 4,1 m s motorem RD 171MV o tahu 740 tun (sl) + 2. stupeň na LOX/RP s 2x motory RD 0124 M ( z Angary) + 3 stupeň na LOX/LH2 s motory 2x RD - 0150 + Block DM-3 s motorem RD-58MF na LOX/ RP s vícenásobným restartem pro letové korekce a manévry. Je to varianta pro vynášení Federace.
Startovní tah 4440 tun, největší šíře 12 m

B/ 1. stupeň 6x Sojuz5 ( var.jako A) + 2.stupeň na LOX/LH2 s 2x motory RD 0150 + 3.stupeň na LOX/LH2 s 2x motory DR 0146 + Block DM-3 . Tato varianta je určena pro vynášení měsíčního landeru a má zřejmě větší nosnost.
Startovní tah 4440 tun,

C/ 1.stupeň 4x Sojuz 5 + core modul na LOX/LH2 s 3 x RD 0120 ( motory z původní Energie) + 2. stupeň na LOX/LH2 s 2 x motory RD 0146 + opět korekční blok DM-3. Vynášela by měsíční lander.
Startovní tah: 3425 tun.
Pozn.: podle nejnovějších informací - viz dále - p. Novák tato varianta zatím odpadne.

Která z variant bude více používaná nebo zvolená není jasné. Většina motorů již byla použita, nebo se používají. Výhodou modulového řešení prvého stupně s 6 moduly je, že tyto moduly se budou sériově vyrábět pro raketu Sojuz5. Další výhoda je, že boční moduly mohou regulací tahu odpadat postupně, nebo ve dvojicích, případně všechny najednou, ale vždy centrální modul pracuje déle. Dále bude připravena i varianta jen s 3 moduly 1. Stupně pro menší náklady.

5/ LONG MARCH 9: core dia 8-9 m, tah 5000-5200 tun, LEO nosnost 140 tun, k Měsíci 50 tun (údaje se různí)
Zvažují se dvě varianty:
A/ Centrální modul dia 8-9 m na LOX/RP se 4 motory po 650 tun tahu + 4 boostery na LOX/RP dia 3,35 m, každý o tahu 650 tun.
2. st. dia 8-9 m, na LOX/LH2 s 2 motory po 200 tun tahu

B/ Centrální modul dia 8-9 m na LOX/LH2 s 5 motory po 200 tun tahu + 4 boostery na TPH, pětisegmentové, každý o průměru 3,35 m a tahu 1000 tun.
2. st. dia 8-9 m, na LOX/LH2 s 1 motorem, 200 tun tahu.
Výhodou čínského nosiče ( ale i amerických), že bude startovat z ostrovu Hainan s nízkou zeměpisnou šířkou. Také asi finanční problémy nebudou tak napjaté.

Závěr: Boj o vzdálenější vesmír co se týče nosičů se přiostřuje a asi bude vyrovnaný a hlavně zajímavý.

[Upraveno 07.9.2018 PinkasJ]


Petr_Šída - 7/9/2018 - 13:50

pěkné

Falcon heavy bych tam dal, už jenom proto, že je to ze všech jediná raketa, která existuje, hned do důchodu nepůjde

navýšení výkonů, reálně možné je, uvidíme co se stane s armádní podporou raptoru pro druhý stupeň ...


novák - 7/9/2018 - 16:47

Tenhle týden jsem někde zachytil zprávu, že z finančních důvodů nebude u Rusů v superraketě kyslíkovodíkový motor v druhém, ale až v třetím stupní (protože pak nebude třeba tak velký tah a motor včetně vývoje vyjde levněji...)

edit: https://ria.ru/science/20180903/1527742260.html [Upraveno 07.9.2018 novák]

edit: aha, nejde o vývoj motorů, ale stupně [Upraveno 07.9.2018 novák]


PinkasJ - 7/9/2018 - 17:33

Jelikož Rusové, jak už jsem psal, uvádějí jako 1. stupeň boostery a 2. stupeň jako centrální modul, znamená to, že by odpadla varianta C Energie podle mého předešlého přehledu.
Jinak ty 3 motory na LOX/LH2, které byly ve variantě C nebylo třeba vyvíjet, jsou z původní Energie – RD 0120. Nicméně je určitě snazší postavit nejdříve varianty A nebo B nové Energie.


admin - 9/9/2018 - 15:59

Věž přijela zpět do VAB k dalším úpravám.

http://www.spaceflightinsider.com/space-centers/kennedy-space-center/what-goes-out-must-come-back-nasa-moves-mobile-launcher-to-vab-for-year-of-work-leading-to-em-1/


JiříHošek - 9/9/2018 - 16:35

quote:
Věž přijela zpět do VAB k dalším úpravám.
To zní hrozně, a Curt Godwin to nijak nevysvětluje.

Ve VAB budou probíhat testy, při kterých se bude ověřovat kompatibilita systémů plošiny s vybavením haly. Integračními testy bude kontrolováno, zda systém vyhovuje stanoveným specifikacím, a akceptačními testy bude ověřeno, zda vyhovuje skutečným požadavkům. Úpravy znamenají například to, že pod některá přístupová ramena na věži plošiny mohou být vloženy podložky.


JiříHošek - 9/9/2018 - 17:24

quote:
Věž přijela zpět do VAB k dalším úpravám.
Ještě doplním, že mobilní plošina je ve VAB poprvé. Byla postavena na odstavné ploše 400 metrů severně od VAB.


admin - 25/9/2018 - 12:12

Pro-SLS článek. 2 starty ročně. Mno...

https://thehill.com/opinion/technology/408152-why-nasas-space-launch-system-is-indispensable


admin - 11/10/2018 - 23:08


admin - 11/10/2018 - 23:35

Nová zpráva OIG.

https://www.space.com/42092-nasa-sls-rocket-delays-overruns-oig-report.html


admin - 19/10/2018 - 00:45

Mno...





PinkasJ - 31/10/2018 - 21:18

Když vezmeme centrální vodíkový stupeň SLS, má dost podobné rozměry jako BFS – průměr 8,4 m, (9m BFS), stejnou suchou hmotu – 85 tun a jeho 4 motory jsou asi stejně těžké, jako bude 7 motorů Raptor. Škoda, že nebyly navrženy nějaké prostředky k jeho záchraně – musel by mít samozřejmě nějakou stabilizaci, nějaký centrální menší motor pro brzdění, nějakou tepelnou ochranu, nohy, kormidla, aj. Nebyla ani využita možnost ponechat ho na LEO, třeba jako skladiště u ISS nebo po dotankování jako kosmický tahač. Chápu, že měli dost problémů postavit expendable stupeň, i kvůli potřené nosnosti. Snad se pokusí o něco v budoucnu, jestli ta budoucnost bude dostatečně dlouhá. [Upraveno 01.11.2018 PinkasJ]


kacenka - 1/11/2018 - 11:27

quote:
Když vezmeme centrální vodíkový stupeň SLS, má dost podobné rozměry jako BFS – průměr 8,4 m, (9m BFS), stejnou suchou hmotu – 85 tun a jeho 4 motory jsou asi stejně těžké, jako bude 7 motorů Raptor. Škoda, že nebyly navrženy nějaké prostředky k jeho záchraně – musel by mít samozřejmě nějakou stabilizaci, nějaký centrální menší motor pro brzdění, nějakou tepelnou ochranu, nohy, kormidla, aj. Nebyla ani využita možnost ponechat ho na LEO, třeba jako skladiště u ISS nebo po dotankování jako kosmický tahač. Chápu, že měli dost problémů postavit expandable stupeň, i kvůli potřené nosnosti. Snad se pokusí o něco v budoucnu, jestli ta budoucnost bude dostatečně dlouhá. [Upraveno 31.10.2018 PinkasJ]


Dvě poznámky:
1) SLS je EXPENDABLE. Prosím rozlišujme a nepleťme si dvě podobná slova:
EXPANDABLE ... rozšiřitelný
EXPENDABLE ... jednorázový, spotřebovávaný (v češtině nemáme přímý ekvivalent v dokonavém vidu)

2) to je zajímavý postřeh p.Pinkase: výkony a parametry jsou u SLS a BFR obdobné, ale BFR má mít spoustu věcí navíc a přitom být výrazně lacinější. Zajímalo by mne, jak to chtějí udělat ...


admin - 1/11/2018 - 12:24

quote:
výkony a parametry jsou u SLS a BFR obdobné, ale BFR má mít spoustu věcí navíc a přitom být výrazně lacinější. Zajímalo by mne, jak to chtějí udělat ...




Znovupoužitelnost.


xChaos - 1/11/2018 - 15:07

quote:
quote:
výkony a parametry jsou u SLS a BFR obdobné, ale BFR má mít spoustu věcí navíc a přitom být výrazně lacinější. Zajímalo by mne, jak to chtějí udělat ...




Znovupoužitelnost.


No ale to je ta věc navíc! :-)

(Určitě se ale zanedlouho dočkáme poučení, že to zvládne někdo po druhém semestru leteckého inženýrství, že :-)


admin - 18/11/2018 - 18:09

Asi by nebyl nikdo překvapen, což...

https://www.businessinsider.fr/us/nasa-sls-replacement-spacex-bfr-blue-origin-new-glenn-2018-11


JiříHošek - 20/11/2018 - 05:42

quote:
Asi by nebyl nikdo překvapen, což...

https://www.businessinsider.fr/us/nasa-sls-replacement-spacex-bfr-blue-origin-new-glenn-2018-11
Vyjádření administrátora NASA
https://twitter.com/JimBridenstine/status/1064637713230512130

EDIT: Popření tvrzení S. Jurczyka v článku v Business Insider již bylo doplněno i do samotného článku.
[Upraveno 20.11.2018 JiříHošek]


PinkasJ - 20/11/2018 - 06:55

Domnívám se, že aby mohl být reálně BFR použit při výstavbě Gateway u Měsíce, musel by na LEO vynášet nějaký třetí stupeň od NASA, který by vynášel díly NASA a od ostatních partnerů. Samozřejmě, po dotankování na LEO by mohl BFR vynést i celou smontovanou stanici, ale to je dost komplikované a nepraktické. Jednotlivé části stanice od různých partnerů určitě nebudou hotové najednou, stanice se může budovat roky. To platí i pro SLS.

New Glenn od Blue Origin bude mít sice méně než poloviční nosnost na LEO oproti BFR/SLS, ale bude mít velmi dobré třetí stupně, které mohou pružně vynášet jednotlivé části. Také pro dopravu posádky i zásob by byl N.G. využitelný. Stále ještě existuje varianta použít N.G. v jednorázové versi s větší nosností.


admin - 13/12/2018 - 03:03

Včerejší test se úplně nepovedl...


admin - 15/1/2019 - 20:15

Přípravy k testu vodíkové nádrže.

https://www.nasa.gov/exploration/systems/sls/multimedia/liquid-hydrogen-tank-test-article-loaded-into-test-stand.html


yamato - 15/1/2019 - 20:25

a to bude Starship trosku vacsi nez toto?


admin - 15/1/2019 - 21:02

quote:
a to bude Starship trosku vacsi nez toto?




PinkasJ - 7/2/2019 - 12:36

https://arstechnica.com/science/2019/02/nasa-still-working-toward-2020-launch-of-massive-sls-rocket/

NASA stále pracuje s termínem 2020 pro první start SLS - Exploration Mission-1. Zajímavé je, že oproti původnímu plánu použít přechodný vrchní stupeň ICPC jen pro první let, NASA objednala 3 tyto stupně pro 3 lety – EM1, EM-2 a Europa Cliper Mission.

NASA však stále zvažuje, zda nepoužít pro Europu FH doplněný Star 48 kick stage:
https://en.wikipedia.org/wiki/Star_48

Star 48 B má tah necelých 7 tun a asi 90 sec hoření
Je to stupeň na tuhá paliva fy Thiokol .To by umožnilo použít ICPC pro třetí misi SLS – začátek stavby Lunar Gateway
[upraveno 7.2.2019 13:20]


JiříHošek - 7/2/2019 - 19:12

quote:
Zajímavé je, že oproti původnímu plánu použít přechodný vrchní stupeň ICPC jen pro první let, NASA objednala 3 tyto stupně pro 3 lety – EM1, EM-2 a Europa Cliper Mission.
Původní plán padl již 23.3.2018. Rozhodnutí o implementaci nového plánu bylo vydáno 18.5.2018 - tady je originální znění.
quote:
NASA však stále zvažuje, zda nepoužít pro Europu FH doplněný Star 48 kick stage.
Více se můžeme dozvědět z návrhu rozpočtu NASA na fiskální rok 2020, jehož zveřejnění je očekáváno k 11.3.2019.


admin - 13/2/2019 - 13:50

Malinko nekorektní srovnání.


alamo - 13/2/2019 - 14:45

quote:
Malinko nekorektní srovnání.

A šlo by to aj úplne korektne?
Pretože.. Keby sa podarilo dokázať že je "supernosič krávovina", platilo by to aj pre mnohonásobne použiteľný supernosič (nebudem menovať..), a rozumnejšie by bolo stavať namiesto neho orbitálny dok..


yamato - 13/2/2019 - 15:04

quote:

Pretože.. Keby sa podarilo dokázať že je "supernosič krávovina", platilo by to aj pre mnohonásobne použiteľný supernosič


a to už prečo?


alamo - 13/2/2019 - 15:18

Pretože napríklad..
Dopraviť na "jedno miesto" x "kubesatov", aj keby sa zaviedol nový štandard meter krát meter krát meter.. Bude trochu od veci..
A našlo by sa veľa ďalších dôvodov..
Tých istých, kvôli ktorým ekonomicky nefungoval STS..


admin - 13/2/2019 - 15:23

Tahle debata se tu ale vedla přece už hodněkrát. Jedna velká raketa vs. mnoho malých. Pokud chceš lítat třeba na Měsíc, dostáváš se v případě použití malých raket do težko řešitelné situace.


alamo - 13/2/2019 - 15:33

Áno viedli sme ju tu už mnohokrát..
Na margo tých debát.. SLS sa mi začal "páčiť" len preto, lebo sa hodí akurát na jeden jediný "nemenovaný" účel, teda čo sa pilotovaných letov týka..
Keby tak dopadol aj "nemenovaný viacnásobne použiteľný supernosič" veľmi by ma to pobavilo..

Chce sa niekto staviť?


PinkasJ - 13/2/2019 - 15:39

quote:
Pokud chceš lítat třeba na Měsíc, dostáváš se v případě použití malých raket do težko řešitelné situace.

To je přesně tak, jen je otázka zda musel vývoj SLS stát téměř $10 mld. Pokud bude ale jeho opakovaná výroba stát cca $500 + mln , pak vzhledem k ceně toho, co bude vynášet to bude zcela přijatelné a výhodnější, než malé rakety.


alamo - 13/2/2019 - 16:45

Nemusel toľko stáť..
Keby.. Bola prijatá architektúra "shutle c"..
Mohol byť dávno hotový a lietať..

Boli však k voľbe omnoho "estetickejšie" možnosti..
Aj "estetika" má svoju cenu..


JiříHošek - 13/2/2019 - 19:50

quote:
Keby.. Bola prijatá architektúra "shutle c".. Mohol byť dávno hotový a lietať..
Shuttle-C nesplňoval požadavky kladené na průzkumné mise NASA.


alamo - 13/2/2019 - 20:59

"..požadavky kladené na průzkumné mise NASA"
Hm.. A ako vlastne tie požiadavky znejú?


JiříHošek - 13/2/2019 - 22:36

quote:
A ako vlastne tie požiadavky znejú?


Tady jsou základní parametry Shuttle-C: http://www.astronautix.com/s/shuttlec.html
Přemýšlejte o možném využití. Je to jen pro náklad, a pro porovnání nosnosti s SLS je nutno z uvedených hodnot odečíst hmotnost motorové sekce.


Ervé - 14/2/2019 - 07:46

quote:
quote:
A ako vlastne tie požiadavky znejú?


Tady jsou základní parametry Shuttle-C: http://www.astronautix.com/s/shuttlec.html
Přemýšlejte o možném využití. Je to jen pro náklad, a pro porovnání nosnosti s SLS je nutno z uvedených hodnot odečíst hmotnost motorové sekce.

Ono jde o to, že pro Shuttle C by vývoj trval dva roky a stál 1 miliardu. Potom můžete vynést při dvou startech to, na co SLS bude jednou potřebovat jeden start. Takže máte stálý provoz relativně levné rakety (neudržujete drahý Orbiter). Díky tomu, že nemáte omezení kvůli posádce, můžete zmírnit podmínky startu a zrušit polovinu odkladů. Posádku v kabině by vynesl Ares 1mod vzniklý z 1 standardního (neprodlouženého) SRB plus druhý stupeň (LOX-LH s 1 nebo 2 RL-60), zálohou mohl být Atlas nebo nyní Falcon. Za ušetřené peníze by se postavil lander a základna na Měsíci. Nepotřebujete všechno vynášet jedním startem. Jediné, co opravdu spěchá je vodík, a ten může letět poslední. Taky se mohla vyvinout verze, kde by se zachraňovaly motory SSME - štítem+padáky+airbagy přistáním na zemi.


JiříHošek - 14/2/2019 - 09:25

quote:
Ono jde o to, že pro Shuttle C by vývoj trval dva roky a stál 1 miliardu. Potom můžete vynést při dvou startech to, na co SLS bude jednou potřebovat jeden start. Takže máte stálý provoz relativně levné rakety (neudržujete drahý Orbiter). Díky tomu, že nemáte omezení kvůli posádce, můžete zmírnit podmínky startu a zrušit polovinu odkladů. Posádku v kabině by vynesl Ares 1mod vzniklý z 1 standardního (neprodlouženého) SRB plus druhý stupeň (LOX-LH s 1 nebo 2 RL-60), zálohou mohl být Atlas nebo nyní Falcon. Za ušetřené peníze by se postavil lander a základna na Měsíci. Nepotřebujete všechno vynášet jedním startem. Jediné, co opravdu spěchá je vodík, a ten může letět poslední. Taky se mohla vyvinout verze, kde by se zachraňovaly motory SSME - štítem+padáky+airbagy přistáním na zemi.
Neměl tam být čas minulý?
Podle odkazu na astronautix byl projekt Shuttle-C zrušen v roce 1990 poté, kdy bylo zjištěno, že jeho provoz by byl dražší než provoz rakety Titan IV, a že tedy neexistuje žádný důvod k jeho vývoji.
[upraveno 14.2.2019 09:43]


Ervé - 14/2/2019 - 11:42

quote:
Neměl tam být čas minulý?
Podle odkazu na astronautix byl projekt Shuttle-C zrušen v roce 1990 poté, kdy bylo zjištěno, že jeho provoz by byl dražší než provoz rakety Titan IV, a že tedy neexistuje žádný důvod k jeho vývoji.
[upraveno 14.2.2019 09:43]

Vývoj Shuttlu C mohl být obnoven kdykoliv při provozu STS - dokud existovala veškerá infrastruktura. Je tam ale minulý čas, teď už ho obnovit nejde. Promarněná příležitost.


Petr_Šída - 14/2/2019 - 13:43

quote:
quote:
Neměl tam být čas minulý?
Podle odkazu na astronautix byl projekt Shuttle-C zrušen v roce 1990 poté, kdy bylo zjištěno, že jeho provoz by byl dražší než provoz rakety Titan IV, a že tedy neexistuje žádný důvod k jeho vývoji.
[upraveno 14.2.2019 09:43]

Vývoj Shuttlu C mohl být obnoven kdykoliv při provozu STS - dokud existovala veškerá infrastruktura. Je tam ale minulý čas, teď už ho obnovit nejde. Promarněná příležitost.


A výsledek by byl jaký, zase jenom drahý nosič na spoustu věcí moc silný a na cesty mimo Leo moc slabý, prostě hybrid se všemi nectnostmi, k čemu to …


Ervé - 14/2/2019 - 15:00

quote:
A výsledek by byl jaký, zase jenom drahý nosič na spoustu věcí moc silný a na cesty mimo Leo moc slabý, prostě hybrid se všemi nectnostmi, k čemu to …

8 miliard investovaných do reálné měsíční/marsovské technologie, ne utopených ve vývoji nevyzkoušeného nosiče, pro který není náklad. Raketa schopná při dvou startech vynést kompletní misi na Měsíc, nebo budovat reálnou základnu Gateway nebo povrchovou na Měsíci. JWST bez rozkládání zrcadel, Europa Orbiter bez velkých grav. manévrů.


JiříHošek - 14/2/2019 - 16:11

quote:
quote:
A výsledek by byl jaký, zase jenom drahý nosič na spoustu věcí moc silný a na cesty mimo Leo moc slabý, prostě hybrid se všemi nectnostmi, k čemu to …

8 miliard investovaných do reálné měsíční/marsovské technologie, ne utopených ve vývoji nevyzkoušeného nosiče, pro který není náklad. Raketa schopná při dvou startech vynést kompletní misi na Měsíc, nebo budovat reálnou základnu Gateway nebo povrchovou na Měsíci. JWST bez rozkládání zrcadel, Europa Orbiter bez velkých grav. manévrů.

SLS netrpí problémem neexistujícího nákladu, průměr primárního zrcadla JWST je 6,5 metru, Europa Orbiter = myslíte Europa Clipper? Aktuálně se počítá, že poletí bez velkých gravitačních manévrů.


Petr_Šída - 14/2/2019 - 17:23

quote:
quote:
A výsledek by byl jaký, zase jenom drahý nosič na spoustu věcí moc silný a na cesty mimo Leo moc slabý, prostě hybrid se všemi nectnostmi, k čemu to …

8 miliard investovaných do reálné měsíční/marsovské technologie, ne utopených ve vývoji nevyzkoušeného nosiče, pro který není náklad. Raketa schopná při dvou startech vynést kompletní misi na Měsíc, nebo budovat reálnou základnu Gateway nebo povrchovou na Měsíci. JWST bez rozkládání zrcadel, Europa Orbiter bez velkých grav. manévrů.


Přičemž optimisticky předpokládate, že by za:

A) vývoj Shuttle C nestál ani o cent víc
B) vše ušetřené by šlo na vámi navrhnuté

Obojí je naivní


Ervé - 15/2/2019 - 07:22

quote:

Přičemž optimisticky předpokládate, že by za:
A) vývoj Shuttle C nestál ani o cent víc
B) vše ušetřené by šlo na vámi navrhnuté
Obojí je naivní

Vývoj Shuttle C by byl řádově levnější než SLS - to není naivní, to je reálný odhad. Nárůst nákladu by tam byl, ale opravdu si myslíte, že velký?
Peníze byly uvolněny na program letů za LEO - takže většinu peněz by NASA nejspíš mohla využít pro tyto účely. Orbiter byl téměř 6 metrů široký a vysoký, navíc měl křídla a směrovku - reálný je IMHO průměr aerodynamického krytu 7 m, možná i o něco víc. Pokud by za Bushe stihli postavit dost reálného hardwareu, Obamovi by se hůř program rušil.
Teď NASA musí využít SLS, ale náklad pro ni není - jeden start za dva roky opravdu není program efektivního využití nosiče. Europa Clipper je hodně daleko, klidně ho může vynést Falcon Heavy.


xChaos - 15/2/2019 - 09:36

Falcon Heavy nemůže vynést Europa Clipper ani Orbiter, nemá vysokoenergetický horní stupeň.

ULA vysokoenergetické stupně umí, ale jejich integraci s vícenásobně použitelnými 1.stupni Falconu stojí v cestě překážky jak politické (konkurence), tak technické (Falcon neumí vertikální integraci, takže Centraur nejde přidat ani jako 2. ani jako 3.stupeň).

Co by bylo extrémně zajímavé, to by bylo uspořádání F9H-Centaur. Byla by na to potřebná pokročilá pojízdná servisní struktura podobná té, jako mají Sojuzy v Kourou... Elon chce mít vše pod kontrolou a vyrábět sám, ten do toho investovat nebude. ULA by si podle mě mohla kupovat hotové Falcony, ale hrdost jim to nedovolí. Místo toho si lepěj Vulcan se srovnatelnými parametry a věřej, že klíčovej je jejich horní stupeň a o booster zas tolik nejde (což dokazuje i přístup použitý u raket Ariane 6 a Omega). Vulcan by nejspíš Europa Clipper mohl vynést spíš, než F9H, protože jde o typický příklad dráhy, kde na Isp horního stupně závisí úplně nejvíc.

Faktem ale je, že masivní přesun telekomunikačního trhu z GEO na LEO (internet místo televize, Starlink...) může kartama zamíchat.


Petr_Šída - 15/2/2019 - 10:12

quote:
quote:

Přičemž optimisticky předpokládate, že by za:
A) vývoj Shuttle C nestál ani o cent víc
B) vše ušetřené by šlo na vámi navrhnuté
Obojí je naivní

Vývoj Shuttle C by byl řádově levnější než SLS - to není naivní, to je reálný odhad. Nárůst nákladu by tam byl, ale opravdu si myslíte, že velký?
Peníze byly uvolněny na program letů za LEO - takže většinu peněz by NASA nejspíš mohla využít pro tyto účely. Orbiter byl téměř 6 metrů široký a vysoký, navíc měl křídla a směrovku - reálný je IMHO průměr aerodynamického krytu 7 m, možná i o něco víc. Pokud by za Bushe stihli postavit dost reálného hardwareu, Obamovi by se hůř program rušil.
Teď NASA musí využít SLS, ale náklad pro ni není - jeden start za dva roky opravdu není program efektivního využití nosiče. Europa Clipper je hodně daleko, klidně ho může vynést Falcon Heavy.


Myslím, že jste si odpověděl, průměr orbiteru byl 6 m, to by se asi dalo udělat relativně snadno ( ale to měla být i adaptace centrální nádrže), cokoli navíc by vytvořilo koloběh navrhování, zkoušení a prodražení

Nejde sahnout do aerodynamiky sestavy a čekat, že to je v pohodě a snadné

Ad B) peníze přiděluje kongres, nejsou nijak vázané na kosmonautiku, taky by se klidně mohlo stát, že by prostě nebyly, takže počítat, že by šly využít lépe jinak naráží na jedno podstatné, vůli kongresu


JiříHošek - 15/2/2019 - 10:38

quote:
Teď NASA musí využít SLS, ale náklad pro ni není - jeden start za dva roky opravdu není program efektivního využití nosiče.

Manifest nákladů SLS platný k prosinci 2018. Je hustší, než jeden start za dva roky.
SLS Block 1: 2020, 2022 + Europa Clipper 2023
SLS Block 1B: 2024, 2025, 2026, 2027 + Europa Lander 2026


quote:
Falcon Heavy nemůže vynést Europa Clipper ... nemá vysokoenergetický horní stupeň.

Úvahy o použití FH směřují k přidání třetího stupně Star-48B ke klasické konfiguraci FH. Europa Clipper by v takovém případě před odletem k Jupiteru provedla pouze jeden gravitační manévr u Země. Platný autorizační zákon pro NASA však přikazuje použít SLS. Uvidíme, jak to bude řešeno v prezidentské žádosti o rozpočet NASA na FY 2020.

quote:
( ale to měla být i adaptace centrální nádrže), cokoli navíc by vytvořilo koloběh navrhování, zkoušení a prodražení

"Adaptaci vnější nádrže raketoplánu na centrální stupeň SLS" brzdí náročné montážní práce uvnitř motorové sekce. Což je díl, který by měl Shuttle-C také, jen by byl umístěn pod vynášeným nákladem. Výhodou u SLS bylo, že byl součástí vícenásobně použitelného orbiteru.

quote:
Taky se mohla vyvinout verze, kde by se zachraňovaly motory SSME - štítem+padáky+airbagy přistáním na zemi.

To není jednoduché ani levné. Nelze to srovnávat s návratem prvního stupně Falconu, ale spíše s návratem druhého stupně.


xChaos - 17/2/2019 - 16:13

quote:

Úvahy o použití FH směřují k přidání třetího stupně Star-48B ke klasické konfiguraci FH.


Tohle řešení by sice asi horizontální integraci umožnilo bez problémů, ale je to teda taková znouzectnost. Isp stupně na tuhé palivo je mizerné... no ok, oproti stupni na hydrazin je to určitě bezpečnější a jednodušší, ale potenciál nosiče to prostě nevyužije.


xChaos - 19/2/2019 - 17:38

No.. teda 50 miliard utracených za SLS a Orion je fakt hodně...
https://arstechnica.com/science/2019/02/nasa-nears-50-billion-for-deep-space-plans-yet-human-flights-still-distant/


Véna - 19/2/2019 - 18:47

quote:
No.. teda 50 miliard utracených za SLS a Orion je fakt hodně...
https://arstechnica.com/science/2019/02/nasa-nears-50-billion-for-deep-space-plans-yet-human-flights-still-distant/


Zatím to ale vypadá, že za těch 50mld budou mít alespoň něco, co se k Měsíci či Marsu v klidu dostane .. Progres mají pěkný.


JiříHošek - 19/2/2019 - 21:07

quote:
No.. teda 50 miliard utracených za SLS a Orion je fakt hodně...
https://arstechnica.com/science/2019/02/nasa-nears-50-billion-for-deep-space-plans-yet-human-flights-still-distant/
Takhle to v článku není napsáno. Je to za všechny průzkumné programy v posledních 15 letech, včetně těch zrušených před programem SLS.


PinkasJ - 22/2/2019 - 13:19

Škoda, že neexistovala již někdy po r. 1990 reálná mezinárodní spolupráce s využitím konstrukce Saturnu 5.
Místo 5 motorů F1 prvého stupně mohlo být instalováno 5 motorů RD171 s vyšším tahem a účinnější. Druhý stupeň mohl být odvozen ze zkráceného ET Shuttle a 3 motorů SSME pod ním. Třetí stupeň mohl být zachován S-IVB ze Saturnu 5, případně mírně zvětšen. Dostali bychom LEO nosnost cca 150-170 tun a už dávno mohlo být lidstvo znovu na Měsíci a Gateway by nový Saturn vynesl jedním letem. Byla by to skládačka z dílů, které existují, včetně startovní rampy a dalšího vybavení. Práce na Orionu také mohly začít dříve. Prostě již dávno existovala technika, kterou budujeme trochu jinak dnes.

Později by bylo možno přistoupit k přistávání 1.stupně instalací 2 menších návratových motorů na obvodu a přistávacích noh. Posléze by mohly začít pokusy i s přistáním druhého stupně, neboť by měl do značné míry charakter dnes zvažovaného Starship.


yamato - 22/2/2019 - 16:23

Tie diely neexistuju. V rozpore s popularnym hoaxom NASA sice plany na SaturnV neskartovala, ale v 60tych rokoch sa skratka pouzivali ine vyrobne postupy ako dnes. Ak by chceli ist podla povodnych planov, museli by defacto "zrestaurovat" cely vyrobny proces (ktoreho mnohe jemne nuansy nie su na papieri a prislusni pracovnici si ich zobrali do hrobu), a jednoduchsie je to skratka nadizajnovat nanovo.

Mimochodom myslim si ze to iste plati aj pre Energiju/Buran. Teda okrem dielov ktore metamorfovali do inych rakiet a funguju dodnes.


Petr_Šída - 22/2/2019 - 18:23

A jste si jistý, že by SIVB unesl těch 150 tun, dost o tom pochybuju


admin - 13/3/2019 - 10:59

Mluví o největší raketě, ale po uspání dalších verzí SLS to jaksi nedává smysl.


yamato - 13/3/2019 - 11:20

Aj vam sa zda NewGlenn na svoju velkost akysi slaby? Viem ze to je reusable, ale...


Petr_Šída - 13/3/2019 - 11:41

quote:
Aj vam sa zda NewGlenn na svoju velkost akysi slaby? Viem ze to je reusable, ale...


nejde přeci jenom o velikost, ono dva bloky SRB mají možná větší tah, než samotný NG


alamo - 13/3/2019 - 17:31

ajtakrajta?!
http://nasawatch.com/archives/2019/03/bridenstine-pro.html
Bridenstine Proposes Commercial EM-1 Mission - Without SLS


PinkasJ - 13/3/2019 - 18:02

quote:
Aj vam sa zda NewGlenn na svoju velkost akysi slaby? Viem ze to je reusable, ale...

Porovnání geometrické velikosti oproti nosnosti závisí samozřejmě na typu paliva. Vodíkový stupeň bude vždy mnohem rozměrnější, než stupeň na TPH. Další velmi důležitý faktor je počet stupňů. Čím vyšší počet stupňů, tím větší nosnost při stejných rozměrech a stejném palivu: (boostery počítám jako stupeň)
Energia byla jen 1,5 stupňová
New Glenn a BFR jsou 2 stupňové
Atlas 5, FH , SLS jsou 3 stupňové
N1 byla 4-stupňová (pátý stupeň DM byl jen pro přechod na LLO a částečné brzdění lunárního modulu při přistání)
Long March 9 bude 4 stupňová
[upraveno 13.3.2019 18:31]


yamato - 13/3/2019 - 18:21

quote:
ajtakrajta?!
http://nasawatch.com/archives/2019/03/bridenstine-pro.html
Bridenstine Proposes Commercial EM-1 Mission - Without SLS



haha,a je to tady


alamo - 13/3/2019 - 18:27

yamato
Otázka je, čo to vlastne je?
https://spacenews.com/nasa-considering-flying-orion-on-commercial-launch-vehicles/

target vehicle!


yamato - 13/3/2019 - 18:31

je to tresnutie po stole. Vyvoj SLS zacina pripominat vyvoj Angary, akurat ze so stonasobnym rozpoctom.

Inak technicke okienko - co by to obnasalo? Da sa pouzit nejaky bezny horny stupen a primontovat nanho dokovaci adapter? Moze byt aj pasivny, alebo tam musi byt nejake aktivne navadzanie? Ake zmeny by museli byt v dokovacom systeme a navadzani Orionu?


alamo - 13/3/2019 - 18:40

Hlavný problém by som videl v "pozemnom vybavení"..
(celé "stratené roky" som sa v tom šprtal.. "pamätníci potvrdia"..)
Uspôsobenie rampy, aby sa na nosiči dal vyniesť a vôbec natankovať kryogénny stupeň ako náklad..


alamo - 13/3/2019 - 18:50

"Peniaze" by som za problém nepokladl..
"Donald" dá prachy #z verejných zdrojov..
na všetko, na čo bude možné umiestniť "malú mosadznú tabuľku" s nápisom "uskutočnené za Donaldovej vlády.."
Fakt sú tu ale isté "technplogické" otázky..


alamo - 13/3/2019 - 19:04

Hnusná otázka je..
Či ste sa ochotný vyprdnúť na "ideály"..
A iba riešiť to, za čo je konečne niekto ochotný na "drevo vyplaziť prachy"?

Ak toto "inžiniery" neprežujú.. Nič nebude..


yamato - 13/3/2019 - 19:05

quote:

Uspôsobenie rampy, aby sa na nosiči dal vyniesť a vôbec natankovať kryogénny stupeň ako náklad..



ak by startovala raketa bez nakladu, v hornom stupni by malo zostat palivo aj po dosiahnuti LEO. V takom pripade netreba ziadne upravy.
Otazka je kolko paliva ostane, a to zavisi od druhu rakety


alamo - 13/3/2019 - 19:16

Orion je na toto príliš ťažký..
Teda s predchádzajúcich "debát" vyplýva..
Ale to, že tie veci po ktorých som sa "pídil" sú volovina.. Som sa tu dozvedel vždy..
Keď ich neskôr "vymyslel" Elon, boli to záchvaty geniality.. Som sa tu opakovane dozvedel..
Dnes.. Tým inžinierom z NASA nejde o ideály.. Ale iba o mzdu každodennú..
Tak uvidíme.. [upraveno 13.3.2019 19:18]


PinkasJ - 13/3/2019 - 23:09

Loď Orion i se servisním modulem má hmotu cca 26 tun a dv 1855 m/s.
Saturn 5 vynesl 48 tun k Měsíci pomocí SIVB. Přitom měl Saturn 5 LEO nosnost 140 tun.
Pro vodíkový TLI stupeň a vynesení 26 tun k Měsíci by raketa musela mít nosnost na LEO min. 76 tun. Tedy žádná existující komerční raketa, ani FH na to nestačí, zvlášť když nemá vodíkový 2.stupeň. Ovšem kdyby se využilo plně dv vlastního servisního modulu Orionu, snad by to u FH vyšlo, chtělo by to přesně spočíst. FH by vynesl Orion na vysokou eliptickou dráhu a odtud (nebo ještě lépe z perigea dráhy při prvém obletu) by startoval servisní modul Orionu.

Nejjistější by bylo vynést Orion na LEO pomocí Delta IV Heavy nebo FH a pak by asi stačily pro TLI dva paralelní stupňe Centaur o celkové hmotě 2x23 tun. Kdyby se využilo dv Orionu, asi by stačil 1 Centaur, zvláště kdyby FH vynesl Orion na vyšší eliptickou dráhu a po spojení by sestava startovala s perigea této dráhy již s značně vyšší rychlostí, než odpovídá rychlost LEO.
Když by šlo o let EM1 bez posádky, časově by to nebylo nijak napnuté, zvláště pokud by byla kombinace startů Delta IVH + FH
[upraveno 14.3.2019 07:21]


admin - 14/3/2019 - 19:31

Tory Bruno se nechal v roce 2015 slyšet, že Delta Heavy je třeba objednat 36 měsíců dopředu. Hm...

https://twitter.com/SciGuySpace/status/1105856325442064384


yamato - 14/3/2019 - 20:00

quote:
Loď Orion i se servisním modulem má hmotu cca 26 tun a dv 1855 m/s.
Saturn 5 vynesl 48 tun k Měsíci pomocí SIVB. Přitom měl Saturn 5 LEO nosnost 140 tun.
Pro vodíkový TLI stupeň a vynesení 26 tun k Měsíci by raketa musela mít nosnost na LEO min. 76 tun. Tedy žádná existující komerční raketa, ani FH na to nestačí, zvlášť když nemá vodíkový 2.stupeň. Ovšem kdyby se využilo plně dv vlastního servisního modulu Orionu, snad by to u FH vyšlo, chtělo by to přesně spočíst. FH by vynesl Orion na vysokou eliptickou dráhu a odtud (nebo ještě lépe z perigea dráhy při prvém obletu) by startoval servisní modul Orionu.

Nejjistější by bylo vynést Orion na LEO pomocí Delta IV Heavy nebo FH a pak by asi stačily pro TLI dva paralelní stupňe Centaur o celkové hmotě 2x23 tun. Kdyby se využilo dv Orionu, asi by stačil 1 Centaur, zvláště kdyby FH vynesl Orion na vyšší eliptickou dráhu a po spojení by sestava startovala s perigea této dráhy již s značně vyšší rychlostí, než odpovídá rychlost LEO.
Když by šlo o let EM1 bez posádky, časově by to nebylo nijak napnuté, zvláště pokud by byla kombinace startů Delta IVH + FH
[upraveno 14.3.2019 07:21]


akekolvek dokovanie orionu s pohonnym stupnom by si vyzadovalo vyvoj a upravy, ktore nie je sanca stihnut do 2020 (jedine ze by NASA mala v zalohe nejake tajne, hotove riesenie).

Takze bud sa to da nejako zazracne urobit jednym startom (ale preco by NASA potom hovorila o dvoch nosicoch??), alebo je to cele zo strany NASA iba take PR cvicenie


Petr_Šída - 14/3/2019 - 20:40

quote:
quote:
Loď Orion i se servisním modulem má hmotu cca 26 tun a dv 1855 m/s.
Saturn 5 vynesl 48 tun k Měsíci pomocí SIVB. Přitom měl Saturn 5 LEO nosnost 140 tun.
Pro vodíkový TLI stupeň a vynesení 26 tun k Měsíci by raketa musela mít nosnost na LEO min. 76 tun. Tedy žádná existující komerční raketa, ani FH na to nestačí, zvlášť když nemá vodíkový 2.stupeň. Ovšem kdyby se využilo plně dv vlastního servisního modulu Orionu, snad by to u FH vyšlo, chtělo by to přesně spočíst. FH by vynesl Orion na vysokou eliptickou dráhu a odtud (nebo ještě lépe z perigea dráhy při prvém obletu) by startoval servisní modul Orionu.

Nejjistější by bylo vynést Orion na LEO pomocí Delta IV Heavy nebo FH a pak by asi stačily pro TLI dva paralelní stupňe Centaur o celkové hmotě 2x23 tun. Kdyby se využilo dv Orionu, asi by stačil 1 Centaur, zvláště kdyby FH vynesl Orion na vyšší eliptickou dráhu a po spojení by sestava startovala s perigea této dráhy již s značně vyšší rychlostí, než odpovídá rychlost LEO.
Když by šlo o let EM1 bez posádky, časově by to nebylo nijak napnuté, zvláště pokud by byla kombinace startů Delta IVH + FH
[upraveno 14.3.2019 07:21]


akekolvek dokovanie orionu s pohonnym stupnom by si vyzadovalo vyvoj a upravy, ktore nie je sanca stihnut do 2020 (jedine ze by NASA mala v zalohe nejake tajne, hotove riesenie).

Takze bud sa to da nejako zazracne urobit jednym startom (ale preco by NASA potom hovorila o dvoch nosicoch??), alebo je to cele zo strany NASA iba take PR cvicenie


Jaký vývoj a úpravy? Posazení pasivního dokovací prstence na hotový druhý stupeň? To přece není takový problém, i když já vím, NASA a její papírování


yamato - 14/3/2019 - 20:56

je ten prstenec urcite pasivny? dokaze sa orion spojit s uplne pasivnym telesom, alebo potrebuje nejake aktivne navadzanie? Nakolko sa dokaze stupen stabilizovat? Ako dlho vydrzia kryogenicke hmoty? Ake namahanie ten dokovaci mechanizmus vydrzi?


Petr_Šída - 14/3/2019 - 21:40

quote:
je ten prstenec urcite pasivny? dokaze sa orion spojit s uplne pasivnym telesom, alebo potrebuje nejake aktivne navadzanie? Nakolko sa dokaze stupen stabilizovat? Ako dlho vydrzia kryogenicke hmoty? Ake namahanie ten dokovaci mechanizmus vydrzi?


Agena taky byla pasivní těleso a šlo to, to jsou 60 léta výdrž kryohmot uvdruhy stupňů je taky známá, takže jde o to propojit pasivní dokovací prstenec místo adaptéru a správně spocitat síly, opravdu bych viděl větší problém v certifikaci nosiče pro Orion


yamato - 15/3/2019 - 06:30

quote:
quote:
je ten prstenec urcite pasivny? dokaze sa orion spojit s uplne pasivnym telesom, alebo potrebuje nejake aktivne navadzanie? Nakolko sa dokaze stupen stabilizovat? Ako dlho vydrzia kryogenicke hmoty? Ake namahanie ten dokovaci mechanizmus vydrzi?


Agena taky byla pasivní těleso a šlo to, to jsou 60 léta výdrž kryohmot uvdruhy stupňů je taky známá, takže jde o to propojit pasivní dokovací prstenec místo adaptéru a správně spocitat síly, opravdu bych viděl větší problém v certifikaci nosiče pro Orion


ja nehovorim ze to nejde, ja hovorim ze to nejde za jeden rok (pri sucasnej NASA)


Petr_Šída - 15/3/2019 - 08:28

Tak vzhledem k tomu, že J. Bridenstine tyto úvahy včera rezolutně odmítl, tak je to celé diskuse o ničem.


PinkasJ - 15/3/2019 - 09:38

Vycházím z udávané nosnosti FH – 64 tun na LEO. Jelikož bude potřebovat silnější adaptér cca pro 30 tun a zřejmě větší kryt nákladu, vyjdu z LEO nosnosti 60 tun. V tom případě, když ponese Orion + jeho serv. modul, celkem 26 tun, mu zbude na LEO 34 tun paliva. Na LEO tedy bude počáteční hmota Mp = 34 tun + 26 tun + 5 tun suchá hmota 2.st FH = 65 tun (suchá hmota dle https://www.spacelaunchreport.com/falconH.html )
Konečná hmota bude Mk = 26 +5 tun = 31 tun. Z Ciolkovského rovnice vyjde snadno pro Isp = 3410 Ns/kg dv = 2525 m/s

Neboli, pro oblet Měsíc by FH potřeboval od servisního modulu Orionu pomoc ve výši jen cca 600 m/ s z jeho zásoby 1855m/s. Na nějaké případné korekce by zbylo dost.

Proč tedy Bridenstine mluvil o nutnosti 2 startů? Nemyslím si, že to jen tak plácnul, že snad takové věci předem konzultuje. Je více možností: Buďto nevěří v oficiální údaj nosnosti FH (jako více lidí), nebo není správná udávaná suchá hmota 2.st. FH, nebo by raději viděl prověřené nosiče jako je Delta 4H nebo Atlas 5. Ale to by vyžádalo 2 starty, spojení ve vesmíru a to je značně složitější.

Pro účel vyvedení Orionu na dráhu s obletem Měsíce s jedním nosičem bych viděl nejlepší New Glenn s LEO nosností cca 50 tun, ale vodíkovým 3.stupněm. Má větší průměr, větší kryt nákladu a jistě i silnější adaptér. S mírnou pomocí servisního modulu Orionu by to zvládl. Bohužel, ten do r. 2020 zcela zřejmě nebude.
[upraveno 15.3.2019 09:55]


yamato - 15/3/2019 - 09:59

quote:
Tak vzhledem k tomu, že J. Bridenstine tyto úvahy včera rezolutně odmítl, tak je to celé diskuse o ničem.


čo odmietol?

quote:

Neboli, pro oblet Měsíc by FH potřeboval od servisního modulu Orionu pomoc ve výši jen cca 600 m/ s z jeho zásoby 1855m/s. Neboli na nějaké případné korekce by zbylo dost.


no tak to sú tie dva štarty naozaj zvláštne. Myslím si ale že ten výpočet je trochu zjednodušený - napr. horný stupeň FH by určite nešiel až "do sucha". Takisto ak je nosnosť FH 64 ton, a tebe vyšla hmota na LEO 65 ton, tak nám tam niekde poletuje jedna tona

Ale aj tak to vyzerá, že s pomocou servisného modulu Orionu by to malo vyjsť. Neviem načo tie dve rakety... možno aby ULA dostala tiež "nažrať"?


alamo - 15/3/2019 - 10:05

"odmietol"
Akonáhle by sa zistilo že aj dva štarty menších nosičov, s celou následnou "gymnastikou" sú lacnejšie, ako jeden štart SLS..
Nebude to trochu "trápne"?


admin - 15/3/2019 - 10:41

Bridenstine odmítl použití alternativy pro celý projekt(všechny lety s Orionem). Tvrdí, že u EM-1 je to ale možnost, jak stihnout start v roce 2020. Tak jsem to pochopil já.

IMHO mu jde hlavně o to přitlačit na výrobce SLS.


alamo - 15/3/2019 - 10:44

Snáď na to nezareagujú "tradične"..


PinkasJ - 15/3/2019 - 11:05

quote:

no tak to sú tie dva štarty naozaj zvláštne. Myslím si ale že ten výpočet je trochu zjednodušený - napr. horný stupeň FH by určite nešiel až "do sucha". Takisto ak je nosnosť FH 64 ton, a tebe vyšla hmota na LEO 65 ton, tak nám tam niekde poletuje jedna tona

Už je to možná zase bezpředmětné a nic takového nebude,tak jen krátce k tvým poznámkám:
- 2.st FH by mohl teoreticky jít do „sucha“, neboť následně by startoval serv. Modul Orionu, ale to je detail.
- Když to přečteš pozorněji, nepočítal jsem s LEO nosností FH 65 tun ale jen 60 tun. (5tun jsem ubral na těžší adaptér a větší kryt) – to je samozřejmě odhad a může to být značně více, neboť ten těžší adaptér ponese FH již od země a tím nosnost FH na LEO může být ještě dost nižší než 60 tun
V mém výpočtu na LEO zbude 60 (nosnost) - 26 (Orion) = 34 tun paliva a na LEO bude celková hmota: 34 (palivo) + 26 (Orion) + 5 (suchá hmota 2.st) = 65 tun. Tedy chybu 1 tuny nevidím, ale to jsou opět detaily.

Stále si myslím, že hlavně při použití New Glenn by se vyplatily lety k Měsíci jen jedním startem s mírnou pomocí dv od Orionu. Rovněž z FH by to snad bylo řešitelné.


alamo - 15/3/2019 - 11:15

PinkasJ
Bridenstine hovoril o dvoch štartoch.. Nie o jednom..
"Riešite" niečo úplne iné..
[upraveno 15.3.2019 11:16]


yamato - 15/3/2019 - 11:30

quote:

- 2.st FH by mohl teoreticky jít do „sucha“, neboť následně by startoval serv. Modul Orionu, ale to je detail.



no ja mam pocit, ze do sucha nemozes ist nikdy, je to otazka bezpecneho vypnutia motora. Ale neviem aku "rezervu" tam musia nechat. Je to trochu aj otazka toho, ako presne vedia, kolko paliva tam este je (v minulosti uz kvôli tomu obmedzovali zazeh)


admin - 21/3/2019 - 23:52

Velmi očekávaná reakce. Nic překvapivého...

https://www.space.com/space-industry-lawmakers-defend-sls-megarocket.html


admin - 5/4/2019 - 00:04

Včera proběhl další test RS-25.

https://www.space.com/nasa-sls-megarocket-engine-test-video.html


JiříHošek - 5/4/2019 - 07:52

quote:
Včera proběhl další test RS-25.

Včerejší test byl v současné sérii výjimečný. Šlo o akceptační zážehový test “green run” nového letového motoru RS-25 č. 2062, určeného pro misi EM-2. Současně byla odzkoušena záložní řídicí jednotka ECU pro existujících 16 letových motorů RS-25. NASA označila včerejší test za vyvrcholení testů na stanovišti A-1 pro první čtyři lety SLS.
Nyní má tedy k dispozici 16 letových motorů RS-25 a 17 letových řídicích jednotek ECU. Stejný test nového letového motoru č. 2063 byl uskutečněn 19. října 2017.



https://www.nasa.gov/centers/stennis/news/NASA-Achieves-Rocket-Engine-Test-Milestone-Needed-for-Moon-Missions

O tom, že včera šlo o test nového letového motoru č. 2063 pro EM-2, se čtenář mohl s předstihem dozvědět v posledním odstavci článku
https://www.kosmonautix.cz/2019/04/cesta-k-exploration-mission-1-a-2-ohlednuti-za-1-ctvrtletim-a-vyhled-na-2-ctvrtleti-2019/

Na stanovišti A-1 bude nyní zahájena série Retrofit 2 vývojových testů neletového motoru RS-25 č. 0528. Série je součástí restartu výroby motorů RS-25.


PinkasJ - 24/4/2019 - 11:30

Stále jsem byl na pochybách, zda motor Aerojet AJ1E6 původně určený pro Atlas 5 a také pro boostery SLS Block 2 jsou 2 samostatné motory nebo dvoukomorový motor napájený jedním čerpadlem. Konečně jsem to našel:

Aerojet, in partnership with Teledyne Brown, offered a booster powered by three AJ1E6 engines, which would be a newly developed LOX / RP-1 oxidizer-rich staged combustion engine. Each AJ1E6 engine would produce 4,900 kN (1,100,000 lbf) thrust using a single turbopump to supply dual combustion chambers.

Tedy je to dvoukomorový motor, jako přímá náhrada RD 180 u Atlas 5


PinkasJ - 24/4/2019 - 20:36

SPACE LAUNCHJ SYSTEM DATA SHEET
http://www.spacelaunchreport.com/sls0.html

V přehledu se uvádí u SLS Block 2 s novými boostery (solid nebo liquid) celková hmota SLS cca 2900 tun.
Přitom nosnost LEO ( 48x296 km, 28,5°) 130 tun, nosnost TLI cca 50 tun, nosnost k Marsu 45 tun

Pro srovnání: Saturn 5 měl téměř stejné parametry, včetně startovní hmoty (2970 tun).
S kapalnými boostery by snad SLS mohl mít hmotu mírně nižší. Jsou to pro SLS dobré parametry, ale bohužel srovnáváme dvě rakety s rozdílem 50 roků. Raketová technika se moc nepohnula a jedině elektrické nebo jaderné motory mohou přinést změnu, ale zřejmě jen od LEO výše, nejspíše od Gateway výše.


alamo - 27/4/2019 - 05:32

Zdá sa že po zaplašení komerčných strawman nápadov, sa situácia normalizuje do obvyklého snafu..
http://nasawatch.com/archives/2019/04/heomdasap-push.html


admin - 13/5/2019 - 01:38

SLS Block 1 má za sebou 700 testů v aerodynamickém tunelu.

https://www.nasaspaceflight.com/2019/05/nasa-sls-europa-clipper-wind-tunnel/


admin - 5/7/2019 - 22:02

Skoro si říkám, jestli to nejsou vyhozené peníze...

http://spaceref.com/news/viewpr.html?pid=54254


admin - 19/7/2019 - 07:34

Že bychom udělali nějakou tipovačku? Optimisti 2020, realisti 2021, pesimisti 2022?

https://arstechnica.com/science/2019/07/nasas-large-sls-rocket-unlikely-to-fly-before-at-least-late-2021/


kacenka - 19/7/2019 - 09:06

quote:
Že bychom udělali nějakou tipovačku? Optimisti 2020, realisti 2021, pesimisti 2022?

https://arstechnica.com/science/2019/07/nasas-large-sls-rocket-unlikely-to-fly-before-at-least-late-2021/


... ne že by mne vývoj délky a nákladů vývoje těšil, ale tipuju 2023! ;-(


PinkasJ - 3/8/2019 - 15:35

Re:Yamato ve vlákně „ Souvislosti kosmonautiky“ 3.8.2019:

Pane Yamato vy jste si tak jistý, že radíte NASA, aby zahodila celou vodíkovou technologii? To znamená motory SR 25, dále hotový ISPS, dále EUS, pak loď Orion s výkonným evropským servisním modulem, dále celý záchranný systémem

To vše zahodit vsadit vše na BFR a Starship, kde motory Raptor jsou stále ve stádiu prototypů, kde plášť lodi je pokusně svařován pod širým nebem, kde se o záchranném systému ani nemluví. V tomto stadiu všechno zahodit a spolehnout na něco, co ještě neexistuje by byl ohromný hazard.
Je však nutno přiznat, že vývoj SLS se strašně vleče a nebýt stanoveného cíle – přistání na Měsíci, vlekl by se ještě víc.


alamo - 3/8/2019 - 17:55

PinkasJ
Ja osobne musím s vami súhlasiť..
Bolo by to absurdné..


yamato - 3/8/2019 - 17:59

quote:


To vše zahodit vsadit vše na BFR a Starship, ...



Nic take som nenapisal. Ale ked si neprecitate clanok ktory som linkoval (viete anglicky?), tak potom vam prirodzene chyba polovica pointy...


smvojj - 3/8/2019 - 18:29

Vodíková technologie je drahá, nebezpečná-velmi výbušná a v konečném důsledku u raket i méně výkonná.
Kapalný vodík sice poskytuje nejvyšší specifický impuls a má ze všech druhů raketových paliv největší energetickou hustotu, 143 MJ/kg, což je zhruba o 40% více než ostatní raketová paliva. Má však i řadu nevýhod, které omezují jeho použití. Hlavní nevýhodou je relativně drahá výroba a problematické skladování. Výroba kapalného vodíku je energeticky náročná, pro zkapalnění je nutno vodík stlačit a podchladit na teplotu 20 K (−252,87 °C). Skladovací nádrže musí být velmi dobře tepelně izolovány ale i tak je udržení teploty 20 K velmi obtížné. Hustota kapalného vodíku je pouze 70,99 kg/m3, to znamená, že jsou zapotřebí velké nádrže a větší a silnější turbočerpadla pro dopravu dostatečného množství do spalovací komory. Hmotnost větších nádrží a jejich izolace spolu s hmotností čerpadel výrazně redukuje účinnost (ve smyslu Ciolkovského rovnice) a tak není možné reálně využít všechny jeho přednosti. Další nevýhodou jsou úniky a vypařování, které běžně dosahují až 1% objemu za den. Pro kapalný vodík platí všechny předpisy, nařízení a omezení jako pro manipulaci a skladování „normálního“ vodíku.
Proto metan/O2 má větší budoucnost. Je mi záhadou, proč se neprosadil dříve.
Navíc jedna důležitá věc:
Poměr LOX/H2: 4,11
Poměr LOX/CH4: 3,8
Kyslík rozhoduje o váze rakety, ne vodík nebo metan.


quote:
Re:Yamato ve vlákně „ Souvislosti kosmonautiky“ 3.8.2019:

Pane Yamato vy jste si tak jistý, že radíte NASA, aby zahodila celou vodíkovou technologii? To znamená motory SR 25, dále hotový ISPS, dále EUS, pak loď Orion s výkonným evropským servisním modulem, dále celý záchranný systémem

To vše zahodit vsadit vše na BFR a Starship, kde motory Raptor jsou stále ve stádiu prototypů, kde plášť lodi je pokusně svařován pod širým nebem, kde se o záchranném systému ani nemluví. V tomto stadiu všechno zahodit a spolehnout na něco, co ještě neexistuje by byl ohromný hazard.
Je však nutno přiznat, že vývoj SLS se strašně vleče a nebýt stanoveného cíle – přistání na Měsíci, vlekl by se ještě víc.

[upraveno 3.8.2019 18:37]


PinkasJ - 3/8/2019 - 20:13

Re Yamato 3.8.19:
Rozumím dobře Aglicky i Rusky a proto čtu vždy podrobně všechny články o kosmonautice, které najdu, nebo jiní poskytnou odkazy (dík zde hlavně panu Kosterovi)

Re smvojj 3.8.19:
S vašim stanoviskem plně souhlasím a na nevýhody vodíku jsem již v minulosti také upozorňoval, zvláště při jeho použití již od povrchu země, jako měl STS , rakety řady Delta 4 a bude mít SLS. Souhlasím i s tím, že LOX/CH4 má větší budoucnost. Nicméně v USA mají dlouhodobě dobře zvládnutou vodíkovou technologii vrchních stupňů, která jim přinesla v historii mnoho úspěchů, viz i program Apollo. Výkonný vrchní stupeň s vysokým Isp umožňuje značně snížit hmotu i rozměry předchozích stupňů a proto se domnívám, že tyto stupně budou mít ještě dlouhou budoucnost.
Myslím, že NASA nemohla vše zastavit a vsadit vše na projekt SpX. To by neprošlo kongresem a bylo riskantní. SpX však propagací svého záměru působí jako štika ve stojatých vodách, především ve vodách NASA.
[upraveno 3.8.2019 20:20]


smvojj - 3/8/2019 - 21:58

Spíše by mne zajímalo, proč se LOX/CH4 neprosadil dříve?
Metan je běžně dostupný, jaký byl problém v raketovém průmyslu?

SpaceX jsou mladí odborníci z NASA, kteří byli nespokojeni s byrokratickým systémem+ Elon Musk.
Není to start up z garáže.


yamato - 3/8/2019 - 22:00

quote:
Re Yamato 3.8.19:
Rozumím dobře Aglicky i Rusky a proto čtu vždy podrobně všechny články o kosmonautice, které najdu, nebo jiní poskytnou odkazy (dík zde hlavně panu Kosterovi)



Tak potom nerozumiem preco stale hovorite o zastaveni SLS a vsadzani vsetkeho na BFR, ked ten clanok hovori o zastaveni/brzdeni vyvoja orbitalnych palivovych stanic (konkretne stupna ACES vyvijaneho v ULA), a to na velky natlak Boeingu (hlavneho dodavatela SLS) a senatora za Alabamu. Funkcne palivove stanice by umoznili realizovat plany NASA aj bez ciernej diery zvanej SLS.

So Starshipom to suvisi len tak, ze Musk ten refueling vyvinie tak ci tak. Takze teraz sa k tomu narychlo hlasi aj NASA ako partner, asi aby nevyzerala tak hlupo.

O vsadzani vsetkeho na Starship nie je nikde ani slovo.


smvojj - 4/8/2019 - 08:25

Zajímavé je zavzpomínat si na NASA program COTS a porovnat představy se skutečností včetně finančního cecíku zúčastněných na pilotovaných letech(nekompletní):
https://en.wikipedia.org/wiki/Commercial_Orbital_Transportation_Services
https://en.wikipedia.org/wiki/Commercial_Crew_Development#Certification_Products_Contract_(CPC)_phase_2

Zajmavostí je, že rozpočet NASA je jen na letošní rok 21,5 Mld USD.



yamato - 4/8/2019 - 09:15

krasna vyhybka od temy...

k tomu "ceciku" si mozete podrobne precitat napr. tu

https://ntrs.nasa.gov/archive/nasa/casi.ntrs.nasa.gov/20170008895.pdf

"This paper shows quantitatively that the COTS development and later the operational Commercial Resupply Services (CRS) are significant advances in affordability by any measure"

Pokial naozaj rozumiete anglicky, tak potom popierate kvantifikovane data verejnopravnej (rozumej auditovanej) institucie


PinkasJ - 4/8/2019 - 09:24

quote:

Tak potom nerozumiem preco stale hovorite o zastaveni SLS a vsadzani vsetkeho na BFR,

Pane Yamato, omlouvám se, že jsem nepřečetl podrobně váš příspěvek a vzal jsem si z něho jen ten konec, kde říkáte, že raketu NASA nakonec stejně předběhne lacinější a pokrokovější raketa. To je sice možné, ale tak to ve vývoji kosmonautiky bylo vždy a nešlo čekat, až se to jednou stane.

Ten anglický článek https://arstechnica.com/science/2019/08/rocket-scientist-says-that-boeing-squelched-work-on-propellant-depots/
krátce shrnuto říká, že NASA namísto vývoje SLS měla alternativu využít slabší již existující rakety, jako Delta 4 Heavy a Falcon Heavy k vynášení paliva na LEO k vytvoření palivového depa pro lety na Měsíc a dále a nemusela vyhodit $2 miliardy ročně.
To je sice možná alternativa, ale D4H je příliš drahá a F9H ještě neexistoval. Kromě toho tyto rakety by musely vynést rozměrný prázdný TLI stupeň, dále lod Orion se servisním modulem a Lunárním
module. Oba tyto moduly by také bylo možno natankovat až na LEO, pokud by oba byly vodíkové. Alternativa to je, ale poněkud složitá, zvlášť když uvážíme koordinaci všech časových záležitostí. Proto se NASA rozhodla využít jednodušší technologii STS, kterou v podstatě měla, dokonce i hotové motory.

Něco jiného by bylo např. vynést pomocí BFR jedním letem kompletní již natankovanou sestavu pro Měsíc a druhým letem natankovat jen její TLI stupeň. Na to ovšem NASA nemohla čekat, neboť BFR existoval jen v ideových záměrech.




[upraveno 4.8.2019 09:50]


PinkasJ - 4/8/2019 - 10:35

quote:
Spíše by mne zajímalo, proč se LOX/CH4 neprosadil dříve?
Metan je běžně dostupný, jaký byl problém v raketovém průmyslu?


K tomu uvádím svůj názor:
Použití metanu jako paliva bylo známo již dlouho. Rusové zkušebně upravovali keroloxové motory pro metan, ale nenašli v tom podstatnou výhodu u velkých raket z těchto důvodů:

- U prvních stupňů raket je nejdůležitější tah při startu a ten se při použití metanu příliš nezvýší, neboť metanové motory mají větší pokles Isp v atmosféře oproti Isp ve vakuu než keroloxové. Nádrže raket má metan větší a rozměry jsou často důležitější než hmota paliva. Navíc nutno podstatně předělávat zařízení kosmodromů.

- Je třeba brát v úvahu celkovou koncepci a účinnost rakety. Jestliže Rusové předpokládají (podobně jako NASA, ULA a Blue Origin) v nových raketách vodíkový vrchní stupeň, celková hmota rakety může vyjít s kerosenem stejná, nebo i nižší oproti metanové a rozměry menší.

- Metanové motory musí mít větší průměry čerpadel než kerosen a proto by asi bylo těžké sestrojit 4-komorový motor jako je RD 170 s tahem 806vc/740sl tun se společným turboagregátem . Pro velké rakety je pak potřeba mnoho motorů – viz BFR. Proto zřejmě Rusové chtějí zůstat u kerosenu a motorů RD 170 u měsíční rakety Jenisej. Ta má navíc v 1.stupni modulovou konstrukci, umožňující regulací tahu odpojovat část modulů po jejich vyprázdnění a netahat všechny motory a prázdné nádrže až k zastavení práce a oddělení posledních modulů. To také přispívá k eliminaci vyššího Isp metanu.
[upraveno 5.8.2019 13:45]


yamato - 4/8/2019 - 10:40

No lenze ta jednoduchsia STS alternativa je nakoniec drahsia, ako by bola ta komplikovana alternativa s D4H (aj po zohladneni ceny startu D4H - SLS je tak kolosalne draha ze to prevalcuje vsetko)

Smutne na tom je, ze stupen ACES je iniciativa ULA. NASA mohla vyuzit hotove komercne riesenie. A aj ten vodik by ostal zachovany. Namiesto toho je tento program brzdeny a peniaze tecu do SLS, ktorej buducnost je uz dnes neista.


yamato - 4/8/2019 - 10:50

quote:

K tomu uvádím svůj názor:
...



Tak v pripade SpX je volba metanu dana hlavne jeho vyrobitelnostou na marse. Ziadny iny podstatny dovod som tam nezachytil.

Je vsak mozne, ze v buducnosti, ak budu 5000t kolosy startovat 20x mesacne, tak zacne byt podstatna aj environmentalna otazka. A tam pride velmi vhod, ak bude SpX disponovat technologiou na efektivnu vyrobu metanu z CO2...


Arccos - 5/8/2019 - 12:11

quote:

Tak v pripade SpX je volba metanu dana hlavne jeho vyrobitelnostou na marse. Ziadny iny podstatny dovod som tam nezachytil.


Důvody jsou tři, pokud sám vím:
- Hlavní a nejdůležitější je zmíněná vyrobitelnost paliva z místních zdrojů.
- Metanové motory mají vyšší Isp než kerosen.
- Metan produkuje výrazně méně zbytků hoření, které se usazují v motorech. Tím se usnadňuje čištění motorů a obecně jejich znovupoužitelnost.


yamato - 5/8/2019 - 12:40

to vsetko plati, ale nepocul som ze by to konkretne pre SpX bolo dolezite.

Ad impulz - vid komentar od p. Pinkasa, su tam aj nevyhody
Ad usadeniny - SpX tvrdi ze s nimi nema nejaky zasadnejsi problem


smvojj - 5/8/2019 - 14:51

Díky.
Přesto, dokud nepřišlo SpaceX s motory na metan s vylepšenými turbočerpadly, tak byly tyto motory patrně za hranicí technických možností.
Tlak na výstupu Raptoru má být 30 MPa, což jsou nejvýkonnější turbočerpadla na světě. Která jsou navíc poháněna metanem + kyslík což musí dělat neskutečnou neplechu. Kerosin přece jen není tak výbušná směs.
600 otáček za sekundu, to je maso případně nebo nějaký převod- obejzlička.
Zajímavý popis je:https://www.kosmonautix.cz/2016/04/turbocerpadla-pro-metanove-motory/

Možná se inspirovali u motoru RD 170....
Víte, co vznikne, když motor RD-170 rozdělíte napůl? Zrodí se legendární RD-180 – dvoukomorový motor, který pohání americké rakety Atlas V. Pokud bychom RD-170 rozdělili na čtyři části (tedy RD-180 na polovinu), vznikne motor, který se používá pod různými označeními a drobnými konstrukčními úpravami na několika raketách. Na ruských nosičích Angara má označení RD-191, na jihokorejské raketě Naro-1 měl označení RD-151 a nové americké rakety Antares jej budou používat jako RD-181. [upraveno 5.8.2019 15:05]


PinkasJ - 5/8/2019 - 19:03

quote:


Tlak na výstupu Raptoru má být 30 MPa, což jsou nejvýkonnější turbočerpadla na světě.

Výkon čerpadla není daný jen jeho tlakem, ale také množstvím paliva za sec. V tom smyslu je nejvýkonnější turbočerpadlo u motoru RD 171/170, viz http://www.astronautix.com/r/rd-171.html
Ve článku se uvádí výkon 170 MW (jako 3 nukleární ledoborce) . Jsou tam uvedeny pro jednu komoru (má 4) i množství paliva a okysličovadla za sec. Tlak v komoře je 245 bar, ale tlak vlastního čerpadla bývá přes 300 bar (nedávno někdo z Roskosmosu uváděl, že se zkoušelo až přes 500 bar)


smvojj - 5/8/2019 - 21:13

Na anglické wiki je k raptoru tento obrázek:
https://en.wikipedia.org/wiki/Raptor_(rocket_engine_family)#/media/File:Raptor_Engine_Unofficial_Combustion_Scheme.svg
Čerpadlo kyslíku má 633 Barů, 493 kg/s a 34 MW.
Čerpadlo metanu dává 643 Barů, 133 Kg/s a 28 MW.





Ervé - 6/8/2019 - 08:42

Metan byl prostě příliš malý pokrok (malý nárůst Isp) za cenu komplikací, které s kerosínem nejsou - vypařování, přeprava a skladování. Význam má už pro Měsíc, pro Mars je klíčový.
Hlavní problém SLS (proč ho od začátku kritizuji a kritizoval jsem i Ares) je v tom, že místo aby vzali všechno, co měli z STS (4segmentové SRB, minimálně upravené SSME) a poskládali z toho raketu, která bez velkých úprav bude hned létat, začali všechno předělávat a upravovat, měnit a vyvíjet - ztratili roky a miliardy, místo aby ten čas a peníze využili pro vyvinutí nákladu a lodí pro danou raketu.


yamato - 6/8/2019 - 10:50

quote:

Hlavní problém SLS (proč ho od začátku kritizuji a kritizoval jsem i Ares) je v tom, že místo aby vzali všechno, co měli z STS (4segmentové SRB, minimálně upravené SSME) a poskládali z toho raketu, která bez velkých úprav bude hned létat


Shuttle-C

Ale to by nemohli posielat miliardy rocne do Boeingu za vyvoj optimalnejsej, vykonnejsej, fajnovejsej, drahsej a oneskorenejsej megarakety


PinkasJ - 6/8/2019 - 11:05

Re smvojj – tlaky a výkony čerpadel:

Spotřeba paliva za sec, neboli průtok čerpadly je:
tah (N) / Isp (N.s/kg) nebo také tah (kg) / Isp (sec)
Tedy u RD170M (vac) : 806000/337 = 2391 kg /sec
Výtoková rychlost plynů z motoru je číselně rovna Isp, tedy cca 3306m/s

Ještě upřesňuji tlaky čerpadel u RD 170 :
Kerosen: 60,2 Mpa
Kyslík: 50,6 Mpa
Velmi porobné údaje od RD 170/171 , všetně výkresů, údajů motorů i čerpadel viz:
http://www.lpre.de/energomash/RD-170/index.htm

Re: Ervé:
S tím souhlasím. Zvláště kdyby použili doplnění paliva na LEO slabší komerční raketou, mohli dostat výkon stejný jako SLS


MP3 - 6/8/2019 - 11:24

quote:
quote:

Ale to by nemohli posielat miliardy rocne do Boeingu za vyvoj optimalnejsej, vykonnejsej, fajnovejsej, drahsej a oneskorenejsej megarakety


Ale mohli, ale postupně. Až by se ukázalo, že je to potřeba. A mezitím mohli vesele létat.


alamo - 6/8/2019 - 15:02

Počujte.. Mňa to už fakt nebaví..
NASA jednoducho nie je nezávislá organizácia..
Musí robiť to čo chcú politici.. V resp. priklepnú na to prachy..
Nedávať na NASA kvôli SLS je úplne pasé..


smvojj - 7/8/2019 - 10:56

Podle posledního vývoje to vypadá, že NASA vsadila na SpaceX.
https://www.elonx.cz/vyvoj-starship-podle-elona-muska-zrychluje-spacex-na-nem-spolupracuje-s-nasa/
Asi je nebavily výmluvy Boeingu co všechno nejde a proč.
Navíc 737 MAX.
SpaceX se také některé věci nevedou, ale mají snahu je co nejrychleji vyřešit.


quote:
Počujte.. Mňa to už fakt nebaví..
NASA jednoducho nie je nezávislá organizácia..
Musí robiť to čo chcú politici.. V resp. priklepnú na to prachy..
Nedávať na NASA kvôli SLS je úplne pasé..

[upraveno 7.8.2019 12:55] [upraveno 7.8.2019 12:55]


MP3 - 7/8/2019 - 12:27

quote:

Nedávať na NASA kvôli SLS je úplne pasé..



Jestli to bylo na mě, tak pardon. Já NASA nechci nadávat. Že má zadání od politiků, jaké má, je mi jasné.
Jenom jsem si posteskl, že místo aby vzala to co má (+předělala nádrž) a létala, už asi 10 let konstruuje raketu, která se bude ve výsledku hodně podobná. To je celé....


Patek - 7/8/2019 - 13:13

quote:

Jenom jsem si posteskl, že místo aby vzala to co má (+předělala nádrž) a létala, už asi 10 let konstruuje raketu, která se bude ve výsledku hodně podobná. To je celé....



A kam by létala? Vždyť dosud nemají ani vlastní použitelnou kosmickou loď. Pouze jeden stát, padesát osm let po startu prvního člověka do kosmu a padesát let od přistání prvního člověka na Měsíci, je schopen pravidelně dopravovat lidi do kosmu. Pro takovou raketu dosud nebyl náklad ani cíl. Otázka je zda vůbec chtějí někam dál než na ISS letět


yamato - 7/8/2019 - 13:26

quote:
Pouze jeden stát, padesát osm let po startu prvního člověka do kosmu a padesát let od přistání prvního člověka na Měsíci, je schopen pravidelně dopravovat lidi do kosmu


ja som myslel ze dva. Teda ak raz za dekadu povazujeme za pravidelne

Ja som optimista. Uz sme len par mesiacov od toho, ze ludi do kozmu bude dopravovat kde-kto


MP3 - 7/8/2019 - 13:32



A kam by létala?(

Ve vesmíru je dost cílů. Kdyby se chtělo a uvolnily se na to peníze. Které jsou teď vázané např. na vývoj rakety... Jsem se zasnil.
A tím se v kruhu vracíme zpět k politice.


JiříHošek - 7/8/2019 - 13:44

quote:
Jenom jsem si posteskl, že místo aby vzala to co má (+předělala nádrž) a létala, už asi 10 let konstruuje raketu, která se bude ve výsledku hodně podobná. To je celé....

alamo reagoval nejen na Vás, ale i na pana Pinkase, yamata a Ervé. Kongres totiž nařídil zákonem agentuře NASA postavit raketu založenou na technologii STS s počáteční nosností na LEO mezi 70 a 100 tunami, a po přidání výkonného horního stupně s nosností 130 tun na LEO. Koncept Shuttle-C tyto parametry nesplňoval. Takže ne, NASA opravdu nemohla v mezidobí provozovat Shuttle-C (na to nedostala peníze).

quote:
Podle posledního vývoje to vypadá, že NASA vsadila na SpaceX.
https://www.elonx.cz/vyvoj-starship-podle-elona-muska-zrychluje-spacex-na-nem-spolupracuje-s-nasa/
Asi je nebavily výmluvy Boeingu co všechno nejde a proč.
Navíc 737 MAX.

To jste špatně pochopil, tato dohoda ve smyslu Vašich úvah s SLS nesouvisí. Dohodu se SpaceX neuzavřelo HEOMD (ředitelství pilotovaných misí NASA, přes které jdou peníze Boeingu na vývoj a stavbu SLS), ale STMD (ředitelství NASA, které má na starosti vývoj nových kosmických technologií). Navíc se ta dohoda týká pomoci NASA při vývoji lodi Starship, nikoli rakety Super Heavy.

quote:
A kam by létala? Vždyť dosud nemají ani vlastní použitelnou kosmickou loď. Pro takovou raketu dosud nebyl náklad ani cíl. Otázka je zda vůbec chtějí někam dál než na ISS letět

Jmenuje se Orion a poletí k Měsíci.


MP3 - 7/8/2019 - 13:59

quote:
Kongres totiž nařídil zákonem agentuře NASA postavit raketu založenou na technologii STS s počáteční nosností na LEO mezi 70 a 100 tunami, a po přidání výkonného horního stupně s nosností 130 tun na LEO.


A to mne hněvá nejvíc. Ale co už, já to neplatím. Hlavně aby to už bylo.


JiříHošek - 7/8/2019 - 14:13

quote:
Hlavně aby to už bylo.

Tady je.

[upraveno 8.8.2019 20:28]


smvojj - 7/8/2019 - 14:43

Ted, Starship namontují na SLS ? :-)
Pravda, měšec nasa je složitý. SpaceX je jedno, z kterého se to bere.


Podle posledního vývoje to vypadá, že NASA vsadila na SpaceX.
https://www.elonx.cz/vyvoj-starship-podle-elona-muska-zrychluje-spacex-na-nem-spolupracuje-s-nasa/
Asi je nebavily výmluvy Boeingu co všechno nejde a proč.
Navíc 737 MAX.

To jste špatně pochopil, tato dohoda ve smyslu Vašich úvah s SLS nesouvisí. Dohodu se SpaceX neuzavřelo HEOMD (ředitelství pilotovaných misí NASA, přes které jdou peníze Boeingu na vývoj a stavbu SLS), ale STMD (ředitelství NASA, které má na starosti vývoj nových kosmických technologií). Navíc se ta dohoda týká pomoci NASA při vývoji lodi Starship, nikoli rakety Super Heavy.


JiříHošek - 7/8/2019 - 15:49

quote:
Ted, Starship namontují na SLS ? :-)
Pravda, měšec nasa je složitý. SpaceX je jedno, z kterého se to bere.

V tomto případě NASA nic u SpaceX nepoptává, nebude tedy za nic platit. Naopak, podstatou aktuálně oznámené spolupráce je pomoc NASA třinácti americkým průmyslovým společnostem, mj. SpaceX. Střediska NASA poskytnou těmto společnostem zdarma odborné znalosti, vybavení, hardware a software. Společnosti tedy nebudou agentuře NASA za její pomoc platit, ale NASA bude moci v blíže nedefinované budoucnosti využít jejich nově získaných schopností.

Nejde tedy o náhradu Orionu ani SLS. S programem Artemis to může souviset takto:
NASA připravuje na rok 2024 pilotovaný let Orionu ke stanici Gateway na oběžné dráze Měsíce. Během této mise hodlá NASA uskutečnit i pilotované přistání na Měsíci. Proto připravuje poptávku služby - dopravu poloviny posádky z Gateway na povrch Měsíce a zpět pomocí komerčního lunárního landeru (mimochodem, NASA zatím od Kongresu nedostala peníze na službu komerčního landeru). Díky aktuálně oznámené spolupráci by SpaceX mohla získat nové schopnosti (vertikální přistání velkého landeru na Měsíci, tankování paliva ve vesmíru), které by mohly být přínosem mj. i pro výše zmíněný program NASA.
[upraveno 7.8.2019 16:04]


PinkasJ - 7/8/2019 - 18:57

Re smvojj: Teď Starship namontují na SLS
Re: Jiří Hošek: .. dohoda týká pomoci NASA při vývoji lodi Starship, nikoli rakety Super Heavy

https://en.wikipedia.org/wiki/BFR_(rocket)

Starship sám osobě bude mít na LEO zanedbatelnou nosnost . Proto ho musí vynést Superheavy a pak může vynést užitečný náklad 100 tun.Pro jakékoliv další cesty musí doplnit palivo, nebo část užitečného nákladu musí tvořit palivo. Když ho doplní jedním letem tanker palivem o hmotě 100 tun, 50 tun by SS zbylo a suchá hmota SS bude 85 tun (i kdyby to bylo včetně malé posádky), nebude to stačit na přímý let s přistáním na Měsíci a zpět. Musel by mít podstatně redukovanou suchou hmotu, nebo min. 2-3 tankování.

SLS, Block 1 by asi byl schopen prázdný SS vynést na LEO, (průměry jsou podobné - 8,4 m a 9m), ale pak by muselo dojít k dotankování jako při vynesení pomocí SH a nejlépe ještě jeden start menší rakety s posádkou. Dotankování tankerem SLS si lze také představit (95 tun jeden let), ale lépe by asi bylo dotankování pomocí několika letů FH.
[upraveno 7.8.2019 19:21]


RiMr - 7/8/2019 - 20:09

...ovšem ta představa, jak NASA "pálí" jeden miliardový SLS za druhým aby dotankovali na LEO SS je děsivá, není-liž pravda...


Patek - 7/8/2019 - 20:48

quote:

quote:
A kam by létala? Vždyť dosud nemají ani vlastní použitelnou kosmickou loď. Pro takovou raketu dosud nebyl náklad ani cíl. Otázka je zda vůbec chtějí někam dál než na ISS letět

Jmenuje se Orion a poletí k Měsíci.



Tady se psalo, že raketa mohla létat už deset let. Orion je připraven k letu teprve letos. Takže otázka zní s čím by létala těch deset let?


JiříHošek - 7/8/2019 - 21:17

quote:
quote:

quote:
A kam by létala? Vždyť dosud nemají ani vlastní použitelnou kosmickou loď. Pro takovou raketu dosud nebyl náklad ani cíl. Otázka je zda vůbec chtějí někam dál než na ISS letět

Jmenuje se Orion a poletí k Měsíci.



Tady se psalo, že raketa mohla létat už deset let. Orion je připraven k letu teprve letos. Takže otázka zní s čím by létala těch deset let?
Reagujete na moji odpověď, ale o těch 10 letech jsem nepsal já, nýbrž MP3 07.8.2019 - 12:27. Nechť na Vaši otázku odpoví on.
Já jsem odpověděl pouze na Vaše tvrzení týkající se současnosti "Vždyť dosud nemají ani vlastní použitelnou kosmickou loď..... Otázka je zda vůbec chtějí někam dál než na ISS letět"


JiříHošek - 7/8/2019 - 21:40

quote:
Re smvojj: Teď Starship namontují na SLS
Re: Jiří Hošek: .. dohoda týká pomoci NASA při vývoji lodi Starship, nikoli rakety Super Heavy

https://en.wikipedia.org/wiki/BFR_(rocket)

Starship sám osobě bude mít na LEO zanedbatelnou nosnost . Proto ho musí vynést Superheavy a pak může vynést užitečný náklad 100 tun.Pro jakékoliv další cesty musí doplnit palivo, nebo část užitečného nákladu musí tvořit palivo. Když ho doplní jedním letem tanker palivem o hmotě 100 tun, 50 tun by SS zbylo a suchá hmota SS bude 85 tun (i kdyby to bylo včetně malé posádky), nebude to stačit na přímý let s přistáním na Měsíci a zpět. Musel by mít podstatně redukovanou suchou hmotu, nebo min. 2-3 tankování.

SLS, Block 1 by asi byl schopen prázdný SS vynést na LEO, (průměry jsou podobné - 8,4 m a 9m), ale pak by muselo dojít k dotankování jako při vynesení pomocí SH a nejlépe ještě jeden start menší rakety s posádkou. Dotankování tankerem SLS si lze také představit (95 tun jeden let), ale lépe by asi bylo dotankování pomocí několika letů FH.
[upraveno 7.8.2019 19:21]

Pane Pinkasi, to jste mě asi špatně pochopil. smvojj se ptal, jestli je aktuální dohoda o namontování Starshipu na SLS. Já jsem odpověděl, že ne a trpělivě jsem v deseti větách vysvětloval, že ta dohoda je úplně o něčem jiném. Opravdu jsem nepsal o vynášení Starshipu pomocí SLS místo Super Heavy.


yamato - 7/8/2019 - 22:13

obcas mam pocit ze tunajsi diskuteri vobec necitaju oficialne zdroje...


JiříHošek - 8/8/2019 - 05:40

quote:
obcas mam pocit ze tunajsi diskuteri vobec necitaju oficialne zdroje...

Čerpal jsem z oficiální tiskové zprávy.
https://www.nasa.gov/press-release/nasa-announces-us-industry-partnerships-to-advance-moon-mars-technology


yamato - 8/8/2019 - 06:24

narazal som na montovanie starshipu na SLS


PinkasJ - 8/8/2019 - 07:58

Pane Hošek, pane Yamato, samozřejmě jsem si přečetl, že dohoda s NASA se netýká BFR, ale jelikož se smvojj ptal (asi ironicky), zda nasadí Sarship na SLS, rozebral jsem krátce tuto teoretickou možnost. Nakonec, nikdy nevíme, co se může v budoucnu stát.


yamato - 8/8/2019 - 08:15

tak zrovna toto sa celkom zjavne nestane

mimochodom, Musk momentalne odhaduje prvy orbitalny Starship na 4-6 mesiacov. Nasobene Muskovym koeficientom dajme tomu 1,5 roka. Co stale vyzera skor ako prvy let SLS.

A ak Starship doleti na orbit skor ako SLS, zacne horuca debata a bezsenne noci pre senatorov z Alabamy...


PinkasJ - 8/8/2019 - 08:40

quote:
A ak Starship doleti na orbit skor ako SLS, zacne horuca debata a bezsenne noci pre senatorov z Alabamy...

Až dorazí Starship sám na LEO, nebude vyřešena ani desetina jeho problému letět s lidmi na Měsíc, tak klídek.
Pozn: dosáhnout LEO neznamená dosáhnout výšky cca 200 km , ale kruhové rychlosti 7,8 km/sec [upraveno 8.8.2019 09:19]


smvojj - 8/8/2019 - 09:16

Pane Yamato, omlouvám se, že jste nepochopil význam usměváčka.
Pan Hošek byl trpělivý a vše podrobně vysvětlil, nečtu podrobné rozpočtové kapitoly NASA protože na to nemám čas a není to záživné čtení.
Přesto, pan Hošek nastínil, že Falcon Heavy by byl teoreticky schopen dostat prázdný Starship na oběžnou dráhu a s pomocí dalšího letu s BFR dotankovat.
SLS by to dokázal patrně také, měl by mít průměr 8,38 m, technicky by to neměl být problém napasovat náklad na tuto raketu, která se vyrábí.
BFR je ve fázi projektu, výroba částí podle mne začne až po hurikánové sezoně. Kompletace BFR musí proběhnout ve VAB (KSC) u startovací rampy.
Spíš jsou to úvahy o kooperaci obou programů, kterými se určitě NASA zabývá. Platit 2 systémy se ji podle mne nebude chtít.
Ani jedna raketa ještě neletěla, jsou to jen úvahy...

Podle mne poletí Starship na BFR jako bezpilotní. Falcon vynese Dragon s astronauty, oživí stanici a další let doplní palivo a vynesou tahač, který udělí Starshipu 2 kosmickou.

Tedy, Starship namontují na SLS ? :-)
Pravda, měšec nasa je složitý. SpaceX je jedno, z kterého se to bere.


Podle posledního vývoje to vypadá, že NASA vsadila na SpaceX.
https://www.elonx.cz/vyvoj-starship-podle-elona-muska-zrychluje-spacex-na-nem-spolupracuje-s-nasa/
Asi je nebavily výmluvy Boeingu co všechno nejde a proč.
Navíc 737 MAX.

To jste špatně pochopil, tato dohoda ve smyslu Vašich úvah s SLS nesouvisí. Dohodu se SpaceX neuzavřelo HEOMD (ředitelství pilotovaných misí NASA, přes které jdou peníze Boeingu na vývoj a stavbu SLS), ale STMD (ředitelství NASA, které má na starosti vývoj nových kosmických technologií). Navíc se ta dohoda týká [upraveno 8.8.2019 09:45]


JiříHošek - 8/8/2019 - 09:32

quote:
Přesto, pan Hošek nastínil, že Falcon Heavy by byl teoreticky schopen dostat prázdný Starship na oběžnou dráhu a s pomocí dalšího letu s BFR ji dotankovat.

Já ne. Takovým teoretickým úvahám se vyhýbám.


smvojj - 8/8/2019 - 09:46

quote:
quote:
Přesto, pan Hošek nastínil, že Falcon Heavy by byl teoreticky schopen dostat prázdný Starship na oběžnou dráhu a s pomocí dalšího letu s BFR ji dotankovat.

Já ne. Takovým teoretickým úvahám se vyhýbám.


Omluva, teoreticky SLS-Block 1 , Falcon Heavy je prdítko.


JiříHošek - 8/8/2019 - 09:49

quote:
Omluva, teoreticky SLS-Block 1 , Falcon Heavy je prdítko.

Úvahy o sestavě SLS/Starship vedl pan Pinkas.
Osobně to považuji za nesmysl, kterým nemá cenu se zabývat.


smvojj - 8/8/2019 - 10:00

quote:
quote:
Omluva, teoreticky SLS-Block 1 , Falcon Heavy je prdítko.

Úvahy o sestavě SLS/Starship vedl pan Pinkas.
Osobně to považuji za nesmysl, kterým nemá cenu se zabývat.


Jojo, 07.8.2019 - 18:57 - PinkasJ

Nesmysl... nesmysl je utratit 14 G USD a pak to zaříznout, či spíše je to politicky neprůchozí. V Alabamě se možná modlí, aby to SpaceX nevyšlo.
Existuje již nějaké porovnání SLS- Block 1 a BFR?
Odhad nákladů, nosnost, požadavky na infrastrukturu?
[upraveno 8.8.2019 10:03]


MP3 - 8/8/2019 - 10:07

quote:
Takže otázka zní s čím by létala těch deset let?


Části orbitálních stanic, meziplanetární sondy, možná nějaká družice (Webb na steroidech)...co já vím?
Co vím ale určitě je, že pokud není raketa, schopná dostat do na LEO 50+ t, tak nad žádným takovým nákladem nikdo ani nebude přemýšlet.

Ale to už opakuji problém "náklad vs. raketa" z diskuse o Falcon Heavy.


PinkasJ - 8/8/2019 - 12:05

quote:

Existuje již nějaké porovnání SLS- Block 1 a BFR?
Odhad nákladů, nosnost, požadavky na infrastrukturu?

Srovnání SH/SS s SLS Block 1 lze provézt jen ze zveřejněných údajů, kde u některých je napsáno „needs update“
U SLS není uvedena celková hmota, vezmu součet stupňů:
Startovní váha: 5000 tun vs 2462 tun
Nosnost LEO 100 tun vs 95 tun

Podstatné ve srovnání je ovšem to, že SH/SS má být plně znovupoužitelný, SLS jednorázový. Srovnat cenu startu při běžných letech zatím nikdo asi realisticky nemůže.


alamo - 7/11/2019 - 23:35

Russell Vought riaditeľ rozpočtového úradu Bieleho domu, tvrdí že cena za jeden štart SLS konkrétne misiu Europa Clipper, bude viac ako 2 miliardy dolárov.
https://arstechnica.com/science/2019/11/the-white-house-puts-a-price-on-the-sls-rocket-and-its-a-lot/?fbclid=IwAR2WRoVelEDL5DmBECOZMg7ZwdSsg22L8q4SZeRgp-BcryD1te8d9jh6HbU


JiříHošek - 8/11/2019 - 05:51

quote:
Russell Vought riaditeľ rozpočtového úradu Bieleho domu, tvrdí že cena za jeden štart SLS konkrétne misiu Europa Clipper, bude viac ako 2 miliardy dolárov.
https://arstechnica.com/science/2019/11/the-white-house-puts-a-price-on-the-sls-rocket-and-its-a-lot/?fbclid=IwAR2WRoVelEDL5DmBECOZMg7ZwdSsg22L8q4SZeRgp-BcryD1te8d9jh6HbU

A z toho vyčísluje úsporu 1,5 miliardy USD při přesunu EC na komerční nosič. Jde v pořadí již o třetí letošní návrh na vynesení EC komerčním nosičem. Předchozí dva návrhy uváděly rozdíl v cenách nosičů 700 milionů USD.

Poprvé byl tento návrh uveden v prezidentské žádosti o rozpočet NASA na fiskální rok 2020 z 11.3.2019 na straně PS-79.
https://www.nasa.gov/sites/default/files/atoms/files/fy_2020_congressional_justification.pdf
Jako důvod byla uvedena analýza dostupnosti hardwaru, celková optimalizace manifestu a nákladů. Finanční úspora byla odhadnuta na "více než 700 milionů USD".

27.8.2019 písemně vyzval generální inspektor NASA Paul Martin Kongres, aby zvážil možnost vyškrtnutí požadavku na vynesení sondy EC pomocí SLS.
https://oig.nasa.gov/docs/Follow-uptoMay2019AuditofEuropaMission-CongressionalLaunchVehicleMandate.pdf
Martin argumentoval potenciálem negativního vlivu na program Artemis a vysvětlil, že se NASA řídí příkazem připravit sondu EC do roku 2023, ale SLS potřebuje pro úsilí o návrat na Měsíc. Protože Artemis má prioritu, nebude SLS pro EC pravděpodobně dostupná před rokem 2025. Úsporu spojenou se změnou rakety vyčíslil na 700 milionů USD, a dalších 250 milionů USD uvedl jako náklady na skladování sondy a personální náklady, související s odkladem vynesení EC z roku 2023 na rok 2025.
[upraveno 8.11.2019 07:17]


alamo - 8/11/2019 - 08:46

Autor článku nárast ceny vysvetľuje uvedením celkových fixných nákladov k variabilným.
Cena "okolo" jednej miliardy dolárov sa v reále ukáže až v prípade že sa budú stavať dva nosiče ročne. To však nie je prípad EC, v tej dobe bude produkcia iba jeden kus ročne, tak sa určité položky nedajú rozpočítať medzi dva kusy.
..
Takže asi preto Bridenstine po eskapáde so strašením komerčnými nosičmi v záujme "dodržania termínov", rýchlo ten nápad zavrhol a trval na čo najskoršom nábehu výroby na dva kusy SLS za rok.
Akákoľvek alternatíva by bola lacnejšia než SLS, a zároveň znížením počtu vyrobených kusov, by dlhšiu dobu udržiavala cenu vo výške 2 miliardy za kus. [upraveno 8.11.2019 09:24]


JiříHošek - 8/11/2019 - 13:07

quote:
Autor článku nárast ceny vysvetľuje uvedením celkových fixných nákladov k variabilným.
Cena "okolo" jednej miliardy dolárov sa v reále ukáže až v prípade že sa budú stavať dva nosiče ročne. To však nie je prípad EC, v tej dobe bude produkcia iba jeden kus ročne, tak sa určité položky nedajú rozpočítať medzi dva kusy.

Ale produkce jeden kus ročně byla plánována i dříve, takže to nevysvětluje rozdíl finanční úspory 1,5 mld. USD podle Russella Voughta z Úřadu pro řízení a rozpočet oproti 700 mil USD podle finančního ředitele NASA Jeffa DeWita i podle generálního inspektora NASA Paula Martina.
Zajímavé je, že ještě o den dříve autor článku počítal náklady na SLS jinak, a to zde:
https://arstechnica.com/science/2019/11/nasa-rejects-blue-origins-offer-of-a-cheaper-upper-stage-for-the-sls-rocket/
Tam došel k ceně centrálního stupně 1 mld. USD a k ceně horního stupně EUS 880 mil. USD.
Z dřívějška víme, že NASA kupuje horní stupeň ICPS pro SLS za 180 mil. USD. Rozdíl v cenách horních stupňů 700 milionů dolarů je přibližně stejný jako rozdíl v odhadech úspory podle Voughta vs. DeWita a Martina. Mám tedy podezření, že Vought možná argumentoval cenou SLS s EUS (Block 1B). Sondu Europa Cliper má ovšem vynést levnější SLS s ICPS (Block 1).


alamo - 8/11/2019 - 15:11

880 mega za EUS.
Ja neviem, celé roky tvrdia že to bude iba "miliarda" a teraz zrazu..
Asi sa to skončí vyšetrovaním pred nejakou komisiou v senáte, alebo Elon s Bezosom podajú žalobu proti plytvaniu rozpočtovými prostriedkami?
Toto by už bolo fakt priveľa.


alamo - 9/11/2019 - 09:59

Naplánovať s takto "prehľadným" účtovníctvom, rozpočet na nejaký dlhodobý projekt a rozfázovať ho na ročné rozpočtové požiadavky, či už stavbu Lunargateway alebo priamo povrchové misie Artemis, je predsa číra nemožnosť.
Zatiaľ kým sa stavia prototyp to akosi ide, ale hneď po prvom štarte keď bude potrebný nejaký pravidelný prísun financií na beh projektu, to asi začne príšerne škrípať.


JiříHošek - 9/11/2019 - 12:51

quote:
číra nemožnosť.
Není to nemožné. Je to výzva.


alamo - 9/11/2019 - 13:42

quote:
Není to nemožné. Je to výzva.

Áno.. Je veľmi pravdepodobné že tú výzvu, tý managori prijmú.
Veď dokonca plánujú, urobiť s toho komerčný nosič.


JiříHošek - 9/11/2019 - 20:26

quote:
Zatiaľ kým sa stavia prototyp

Letový exemplář centrálního stupně SLS - pro nepilotovaný let kosmické lodi Orion na oběžnou dráhu Měsíce a zpět


Díly pro druhý letový exemplář centrálního stupně SLS - pro pilotovaný oblet Měsíce kosmickou lodí Orion


quote:
Veď dokonca plánujú, urobiť s toho komerčný nosič.
Návrh na komerční lunární lander, vynesený komerčním nosičem na bázi SLS Block 1B, podal Boeing. Není jisté, že NASA tento návrh vybere k realizaci.


alamo - 10/11/2019 - 07:20

@Jiří Hošek Ďakujem za upresnenie..


alamo - 10/11/2019 - 09:03

Moment.. Tie štyri motory čo tam vidíme na tom parádnom obrázku, sú vlastne recyklovaný "veteráni" s raketoplánov.
https://www.nasaspaceflight.com/2019/11/four-rs-25-installed-sls-core-stage/
Viacnásobne použiteľné motory, teraz za zostatkovú hodnotu idúce do "odpisu".
Zostalo 16 kusov, to je zásoba tak na štyri štarty SLS.
Presne toľko je aj plánovaných misií SLS..
Do vyčerpania tejto rezervy, treba zriadiť obnovenie výroby.
https://www.rocket.com/space/liquid-engines/rs-25-engine
Aerojet Rocketdyne síce sľubuje že výsledkom vývoja bude o 30% nižšia cena za motor, než v programe Space Shuttle.
Ale čo to vlastne znamená?


alamo - 10/11/2019 - 11:52

Existuje zmluva z roku 2015 v hodnote 1,16 miliardy dolárov, na obnovenie výrobnej linky a modernizáciu motora.
https://spaceflightnow.com/2015/11/27/aerojet-rocketdyne-wins-propulsion-contracts-worth-nearly-1-4-billion/
https://www.nasaspaceflight.com/2016/01/nasa-defends-restart-rs-25-production/
K zmluve by mala byť druhá fáza, v ktorej sa vyrobý 6 nových kusov.
Celková cena by potom mala byť 1,5 miliardy dolárov.
Ale v tom druhom článku je už citácia
„Nedávny, parametrický odhad, ktorý uskutočnila NASA, naznačuje, že iba náklady na návrh a certifikáciu ekvivalentného motora RS-25 by boli približne 2,23 miliardy dolárov, čo je o 40 percent viac, ako sú celkové odhadované náklady na túto akvizičnú akciu na získanie šiestich RS- 25 motorov pripravených na let. “
A tiež sú tam spomínané obavy, s prípadnej medzery medzi medzi štvrtým a piatym štartom.. Kvôli otázkam či budú stihnuté všetky časové termíny projektu, [upraveno 10.11.2019 11:52]


JiříHošek - 10/11/2019 - 12:07

quote:
K zmluve by mala byť druhá fáza, v ktorej sa vyrobý 6 nových kusov.
Celková cena by potom mala byť 1,5 miliardy dolárov.
Položky dlouhodobé povahy pro šest motorů RS-25E určených pro pátou SLS jsou již ve výrobě (je to včetně dvou záložních, které budou připraveny jako náhradní pro čtvrtou SLS).


alamo - 10/11/2019 - 12:16

Ak som správne pochopil.
Iba jeden má byť záložný, ďalší má byť "spotebovaný" pri testovaní potrebnom na recertifikáciu obnovenej výrobnej linky.


JiříHošek - 10/11/2019 - 12:56

quote:
Ak som správne pochopil.
Iba jeden má byť záložný, ďalší má byť "spotebovaný" pri testovaní potrebnom na recertifikáciu obnovenej výrobnej linky.
Je ke "spotřebování" jednoho motoru při testech nějaký zdroj, nebo jde jen o úvahu?

Testy moderních a zjednodušených dílů určených pro nové motory již probíhají během zážehů neletových motorů E0525 (série testů Retrofit 1a a Retrofit 1b) a E0528 (série testů Retrofit 2) na stanovišti A-1 ve Stennisově středisku.
https://www.kosmonautix.cz/2018/08/zacinaji-zkousky-pro-obnoveni-vyroby-motoru-na-sls/
https://www.kosmonautix.cz/2017/12/3d-tisk-vyuziji-i-motory-sls/
Všechny nové letové motory mají projít zážehovými testy jednotlivě na stanovišti A-1 a po instalaci na centrální stupeň společně na stanovišti B-2.


alamo - 10/11/2019 - 13:12

Chyba.. Má to byť siedmy kus..
https://spaceflightnow.com/2015/11/27/aerojet-rocketdyne-wins-propulsion-contracts-worth-nearly-1-4-billion/
The future modification would enable the space agency to order six engines, enough for one SLS flight with two spares. A seventh engine is included in the deal for use in ground certification testing, Glenn Mahone, an Aerojet Rocketdyne spokesperson

Neviem či došlo k nejakým zmenám, je to štyri roky starý článok.


JiříHošek - 10/11/2019 - 14:23

quote:
Chyba.. Má to byť siedmy kus..
Neviem či došlo k nejakým zmenám, je to štyri roky starý článok.
Tento plán je stále platný. Neletový motor ovšem nebude sedmý, ale první, a po něm bude následovat série šesti letových motorů.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com/2018/07/rs-25-program-production-restart-test-series/
(poslední část článku, nazvaná New engines)


PinkasJ - 10/11/2019 - 17:20

Bohužel SLS vychází z architektury STS, což mělo přinést úspory nákladů, hlavně použití již vyrobených motorů RS-25 a technologie výroby a montáže centrálního stupně. Zatím se tyto úspory nijak moc neprojevily a ceny jsou stále enormní. I cena za EUS 880 ml USD je neuvěřitelná, když hlavní část EUS - motory RL 10C-3 jsou jen další modifikací motorů RL-10, jejichž první test byl uskutečněn v r. 1959 a motory byly od té doby použity v řadě nosičů v různých modifikacích. Cenově se u SLS vše zdá nad rozumné hranice.

Měla NASA jinou cestu? Ano, mohla navrhnout zcela jinou koncepci, zhruba jakou jde SpX – jednotné motory menších tahů na RP nebo Metan, znovu-použitelnost stupňů, atd. Avšak to se tenkrát asi zdálo příliš rizikové a neodzkoušené a zásoba RS-25 lákala.
Navíc nesmíme zapomínat, že znovu-použitelnost + palivo RP nebo metan přináší značnou ztrátu nosnosti oproti vodíku. Hlavně pro vrchní stupeň je H2 velkou výhodou a NASA směřovala dále než na LEO. Uvidíme, jakou nosnost na LEO bude mít SH/SS s ocelovými plášti a cesta dále do vesmíru u něho znamená dotankování, nebo 3.stupeň.
Pro NASA nezbývá jiná cesta než „kdo se dal na vojnu, musí bojovat“


alamo - 10/11/2019 - 17:45

@PinkasJ
https://psychologie.cz/klam-utopenych-nakladu/
Klam utopených nákladů
Proč při vyhodnocování životních situací tak často docházíme k mylným závěrům?


alamo - 10/11/2019 - 18:07

Ja osobne som za to aby bol SLS dokončený a nejakú dobu prevádzkovaný.
Okrem iného aj preto, lebo dúfam že to bude úplne posledný nosič ktorý sa bude v gescii NASA vyvíjať. Potom by sa radšej mala venovať priamo výskumu vesmíru..
A najlepší spôsob ako to dosiahnuť, zdá sa je trvať na tom aby NASA SLS dokončila.


JiříHošek - 10/11/2019 - 20:41

quote:
I cena za EUS 880 ml USD je neuvěřitelná
K tomu číslu došel Eric Berger. Tady je rozebrána domněnka, že při výpočtu průměrných jednotkových nákladů zadal do modelu místo roku 2023 současný rok + 23.
https://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=49073.msg2011922#msg2011922


PinkasJ - 11/11/2019 - 09:11

RE: alamo - https://psychologie.cz/klam-utopenych-nakladu/

Článek je dobrý, ale analogie k SLS není přesná: NASA u SLS nešla neprobádanou cestou, naopak využila osvědčené technologie. Když projekt SLS začal, neměla žádného konkurenta, kromě alternativních návrhů využít přímo vše od STS. Ani dnes v podstatě nemá NASA konkurenci, neboť SH/SS je v plenkách a výsledek je méně jistý, než dokončení stavby SLS.

Takže si myslím stejně jako alamo, že je nutné projekt dokončit a využívat, dokud nebude nějaká architektura levnější. Něco jiného je otázka ceny. Tu myslím výrobci natahují přes rozumné hranice a NASA (potažmo vláda) jim to platí. Také časově je to neporovnatelné s projektem Apollo, kde musely být vyvinuty zcela nové a unikátní motory F1 a J2, nemluvě o dalších technologií, včetně řízení letu.


alamo - 11/11/2019 - 15:44

PinkasJ
A je to skutočne správne riešenie, s ohľadom nato že podľa všetkého ideme do "vesmírnych pretekov"?


PinkasJ - 12/11/2019 - 10:09

@ alamo
Myslím, že správné řešení – dokončit a používat SLS to je. Jestli budou v budoucnu nějaké vesmírné závody mne příliš nezajímá, já bych se chtěl dožít návratu člověka na Měsíc, ať ho tam dopraví kdokoliv.


yamato - 12/11/2019 - 10:52

čo sa týka SLS ako nosiča pre Orion a pilotované lety, tak OK - je to síce nehorázne predražené a neskutočne zbyrokratizované, ale k cieľu je to momentálne asi najbližšie.

Čo ale nechápem, je laxný prístup NASA k ťažkým komerčným nosičom - dnes konkrétne FH, v budúcnosti aj Vulcan a NewGlenn. Nikde som nevidel jednoznačný zámer využívať pre nepilotované časti misie, vrátane dopravy landera, tieto lacnejšie a flexibilnejšie alternatívy. Namiesto toho sa tam stále vznáša nevyslovený prízrak dvojmiliardového štartu na SLS.

Artemis týmto spôsobom nemôže svojím rozsahom prekonať Apollo - urobí sa krátka výsadková misia, zapichne sa vlajka, a pri prvej recesii sa program zoškrtá.


PinkasJ - 12/11/2019 - 12:30

Nosnost FH na TLI udává Wiki 16.000 kg. To platí pro plně expendable raketu. Při reusable versi má FH nosnost 8000 kg na GTO, takže na TLI max. asi 6000 kg. Bylo by nutno použít ependable versi a asi 3 starty, pokud nepůjde přesně rozdělit náklad na 2 starty. Dále by musel 2.st. FH být vybaven nějakými malými motorky pro přesné řízení a dokování.
Co se týče New Glen, ještě neletěl a jelikož má vodíkové 2 i 3 stupeň, mohl by mít nosnost na TLI min stejnou, i když asi bude podstatně lehčí, ovšem opět v expendable versi. Obě rakety by samozřejmě nemohly vynést Orion se servisním modulem.
Myslím, že pro NASA by to byla další komplikace v době, když už jsou stupně SLS v rozpracovanosti. V budoucnu taková spolupráce pro obsluhu Gateway bude možná.


alamo - 12/11/2019 - 12:34

yamato
NASA nemôže od Elona kúpiť niečo, čo Elon nechce predať..
https://www.spacex.com/falcon-heavy
LEO.. GTO.. Mars.. Pluto..
TLI nemá Space X v ponuke..
Jednoducho nemá..


yamato - 12/11/2019 - 14:04

quote:
yamato
NASA nemôže od Elona kúpiť niečo, čo Elon nechce predať..
https://www.spacex.com/falcon-heavy
LEO.. GTO.. Mars.. Pluto..
TLI nemá Space X v ponuke..
Jednoducho nemá..


to snáď nemyslíš vážne tento "argument"

quote:

Dále by musel 2.st. FH být vybaven nějakými malými motorky pro přesné řízení a dokování.


jednoduchšie by bolo, ak by presné priblíženie a dokovanie zaobstaral náklad - potrebné systémy ponesie tak či tak. Druhý stupeň by sa viezol ako pasívna "ťava na chrbte" [upraveno 12.11.2019 16:13]


JiříHošek - 12/11/2019 - 15:14

quote:
Čo ale nechápem, je laxný prístup NASA k ťažkým komerčným nosičom - dnes konkrétne FH, v budúcnosti aj Vulcan a NewGlenn. Nikde som nevidel jednoznačný zámer využívať pre nepilotované časti misie, vrátane dopravy landera, tieto lacnejšie a flexibilnejšie alternatívy. Namiesto toho sa tam stále vznáša nevyslovený prízrak dvojmiliardového štartu na SLS.
NASA vyjádřila jednoznačný zájem koupit službu - dopravu posádek komerčním landerem z Gateway na povrch Měsíce a zpět na Gateway. Vydala výzvu k předkládání návrhů, jejíž termín uplynul 5. listopadu. Průmyslové společnosti si pro vynesení tohoto landeru musí samy zajistit komerční nosič. NASA rozpracovala ve výzvě k předkládání návrhů na komerční lander několik variantních architektur, například architektury dvou-, tří- a čtyřstupňového landeru vynášeného pomocí raket Falcon Heavy (viz infografika).

Bylo potvrzeno podání těchto dvou návrhů:
- Blue Origin podala společný návrh Blue Origin (sestupový stupeň), Lockheed Martin (vzletový stupeň), Northrop Grumman (přeletový stupeň) a Draper Labs (navigace, komunikace). Nosné rakety nebyly zveřejněny, pro sestupový stupeň pravděpodobně New Glenn.
- Boeing podal svůj návrh (sestupový + vzletový stupeň) počítající s SLS Block 1B.
Všichni napjatě čekáme, jaký návrh podala SpaceX.







alamo - 12/11/2019 - 16:25

Ehm.. Pravidelná doprava k "bráne"..
A pravidelná doprava od "brány" na povrch Mesiaca, sú dve rozdielne veci..


yamato - 12/11/2019 - 16:29

quote:

Bylo potvrzeno podání těchto dvou návrhů:
- Blue Origin podala společný návrh Blue Origin (sestupový stupeň), Lockheed Martin (vzletový stupeň), Northrop Grumman (přeletový stupeň) a Draper Labs (navigace, komunikace). Nosné rakety nebyly zveřejněny, pro sestupový stupeň pravděpodobně New Glenn.
- Boeing podal svůj návrh (sestupový + vzletový stupeň) počítající s SLS Block 1B.



aha, no dobre. Vo mne zarezonovala tá informácia o Boeingu, tak som tak nejak očakával že to všetko poletí na SLS (čo sa aj stane, ak vyhrá Boeing)


quote:

Všichni napjatě čekáme, jaký návrh podala SpaceX.



No veď SpaceX im tam dovezie unimobunky

Ale vážne, asi je jasné že SpaceX sa nebude zapájať do vývoja ničoho mimo Falcon/Dragon, alebo SHS architektúry. V tejto súvislosti je zaujímavé, že SpaceX nikde neuvádza nosnosť Starshipu na povrch mesiaca. Aspoň teda ja som nič oficiálne nenašiel.


PinkasJ - 12/11/2019 - 17:39

Děkuji panu Hoškovi za uvedení přehledu různých variant. Bylo někde uveřejněno, kolik je hmotnostní limit u jednotlivých alternativ landerů? Budou jednotlivé části landerů vynášeny i s palivem?
Jinak jsem někde četl, že NASA (asi i Boeing ) zvažuje vynechat ty komerční nosiče a vynést lander dalším nákladním SLS [upraveno 12.11.2019 17:41]


alamo - 12/11/2019 - 17:55

yamato
TLI je absolútne základná informácia, v jeho priemernej hodnote..
Podľa toho ako je Mesiac ďaleko a akú má rýchlosť, a v akej polohe je Slnko sa dynamicky mení, v určitých krajných hodnotách..
Neochota uviesť aspoň priemernú hodnotu TLI, znamená neochotu v tomto čokoľvek podnikať..


JiříHošek - 12/11/2019 - 19:59

quote:
Ehm.. Pravidelná doprava k "bráne"..
A pravidelná doprava od "brány" na povrch Mesiaca, sú dve rozdielne veci..
Samozřejmě.
quote:
Děkuji panu Hoškovi za uvedení přehledu různých variant.
Rádo se stalo. Více variant je na konci tohoto článku:
https://www.kosmonautix.cz/2019/09/gateway-zari-2019/
(jsou staženy přímo z výzvy NASA na lunární lander)
quote:
Bylo někde uveřejněno, kolik je hmotnostní limit u jednotlivých alternativ landerů?
Podle podmínek uvedených ve výzvě nemá hmotnost integrovaného landeru během připojení ke Gateway překročit 45 tun. Tento limit je dán předpokládanými pohonnými a strukturálními omezeními Gateway.
quote:
Budou jednotlivé části landerů vynášeny i s palivem?
Řešení bylo v kompetenci navrhovatelů.
- podaný návrh Boeingu obsahuje vynesení kompletního landeru včetně paliva jediným startem SLS Block 1B
- dostupné informace o návrhu BO/LM/NG/Draper nezmiňují přečerpávání paliva po startu
quote:
Jinak jsem někde četl, že NASA (asi i Boeing ) zvažuje vynechat ty komerční nosiče a vynést lander dalším nákladním SLS
Toto řešení zvolil Boeing ve svém podaném návrhu. V průběhu výzvy podala nejmenovaná společnost (nejspíš Boeing, ale v otázkách a odpovědích byly společnosti anonymizovány) dotaz na možnost použití SLS. Odpověď NASA zněla: "Pokud se dodavatel landeru rozhodne využít komerční nákladní nosič odvozený od SLS, může vyjednávat přímo s výrobci SLS a pozemních systémů (Aerojet Rocketdyne, Boeing, Northrop Grumman, ULA a Jacobs), aby poskytli nákladní raketu přímo, bez zprostředkování NASA. Podmínkou však je, takový návrh nesmí mít negativní vliv na dodávky raket SLS pro vynášení Orionů."


PinkasJ - 12/11/2019 - 20:09

Děkuji pane Hošek, jako vždy vyčerpávající odpovědi


alamo - 12/11/2019 - 20:25

Jiří Hošek
Tak vzhľadom k tomu "samozřejmě".. Teda ani žiadny dopyt po službe "TLI" neexistuje..
Tak ten kto by niečo také ponúkal.. To by bol "hlas, volajúceho na púšti".. [upraveno 12.11.2019 20:25]


JiříHošek - 12/11/2019 - 21:22

quote:
Jiří Hošek
Tak vzhľadom k tomu "samozřejmě".. Teda ani žiadny dopyt po službe "TLI" neexistuje..
Tak ten kto by niečo také ponúkal.. To by bol "hlas, volajúceho na púšti"..
Ohledně Gateway:
Poptávku na výrobu a komerční dopravu PPE na dráhu NRHO vyhrál Maxar Technologies.
Poptávku na výrobu a komerční dopravu modulu HALO k PPE vyhrál Northrop Grumman.
Termín pro podání návrhů na komerční nákladní lodě včetně vynesení komerčním nosičem uplynul 16. října. NASA nyní posuzuje podané návrhy.
Termín pro podání návrhů na komerční lunární lander včetně vynesení komerčním nosičem (nosiči) uplynul 5. listopadu. NASA nyní posuzuje podané návrhy.
Poptávky byly veřejné (všechny byly zveřejněny na www.fbo.gov) a věděl o nich celý americký kosmický průmysl.


alamo - 12/11/2019 - 21:58


MP3 - 13/11/2019 - 07:20

quote:

Neochota uviesť aspoň priemernú hodnotu TLI, znamená neochotu v tomto čokoľvek podnikať..


Jinými slovy, když NASA bude poptávat nosič pro sondu k Jupiteru, tak SpaceX odpoví:
"Bohužel, děláme jenom Mars a Pluto. Máte to na webovkách, přece"


alamo - 13/11/2019 - 10:10

MP3
Je to v celku možné..


PinkasJ - 13/11/2019 - 13:10

Myslím, že v daném programu je rozumné, že NASA si ponechala v přímém řízení jen SLS, Orion a Gateway a návrh jednotlivých části Landeru a jejich dopravu na Gateway přenechala komerčním společnostem. Jestli třeba Boeing chce používat nákladní SLS, (pokud nenaruší výrobu SLS pro NASA), je to jeho věc a zodpovídá i za bezpečnost. Ovšem na jednotlivé prvky Landeru a Gateway, kde jde o přítomnost lidí bude mít určitě NASA stejné nároky, jako má na Dragon nebo Starliner.

Takto rozdělené úkoly a architektura letu by měla mít větší pravděpodobnost, že vše neskončí jedním letem na Měsíc, ale bude naděje na další aplikace s využitím Gateway, např. pro lety k Marsu. Tam by komerční společnosti mohly participovat podobným způsobem


yamato - 13/11/2019 - 15:35

quote:
Myslím, že v daném programu je rozumné, že NASA si ponechala v přímém řízení jen SLS, Orion a Gateway a návrh jednotlivých části Landeru a jejich dopravu na Gateway přenechala komerčním společnostem. Jestli třeba Boeing chce používat nákladní SLS, (pokud nenaruší výrobu SLS pro NASA), je to jeho věc a zodpovídá i za bezpečnost. Ovšem na jednotlivé prvky Landeru a Gateway, kde jde o přítomnost lidí bude mít určitě NASA stejné nároky, jako má na Dragon nebo Starliner.

Takto rozdělené úkoly a architektura letu by měla mít větší pravděpodobnost, že vše neskončí jedním letem na Měsíc, ale bude naděje na další aplikace s využitím Gateway, např. pro lety k Marsu. Tam by komerční společnosti mohly participovat podobným způsobem



no ja tomu až tak nerozumiem. Ak v landeri poletia ludia, tak aký je rozdiel oproti orionu alebo gateway? Prečo lander outsourcovali, ale orion nie?

Jediné vysvetlenie, čo ma napadá, je čas - v dobe zahájenia orionu a SLS ešte nebola skúsenosť s outsourcovaním vývoja a prevádzky celého vehiklu. To prišlo až s COTS a osvedčilo sa to. Preto lander, ktorý sa spustil až teraz, je outsourcovaný.

Gateway je v tomto trošku mimo, predsalen je to vedecká stanica, a nie "spotrebný" dopravný prostriedok.


alamo - 13/11/2019 - 16:25

yamato
"Náklad" - "bremono" je anonymná vec..
Je jedno či je to stolitrová nádrž s vodou, alebo vedecký prístroj za "dve miliardy"..
Ak by fakt chceli "outsorcovať", museli by uviesť v zadaní pre verejnú súťaž dve veci, hmotnosť "bremena' a rýchlosť ktorú je mu potrebné udeliť..

Ďalšou premennou môže byť "objem"..
Balík "vaty" má iný objem, ako kylovec "železa"..

Ale navyše aby to bolo možné, musela by Spacex namiesto "tupoponuky".. LEO, GEO, Mars, Pluto..
Zverejniť nejakú prehľadnú tabuľku so vžťahom "ponúkame hmotnosť - rýchlosť"..


alamo - 13/11/2019 - 16:38

Potom môžu byť špeciálne požiadavky pri doprave..
Tie "nálepky" ako "pozor neklopiť", "pozor sklo", "pozor toxický materiál" atď..
Skrátka a dobre, skutočná objednávka a ponuka komerčnej dopravy, vypadá totálne inak ako nám predvádza NASA.. A bohužiaľ aj Space x..
Máme k tomu "ideálnemu" stavu, ako sú formulované požiadavky na prepravu aj ponúkané, stále veľmi ďaleko..


PinkasJ - 17/11/2019 - 18:55

https://spacenews.com/house-committee-raises-doubts-about-artemis/

Podle článku se hlavně republikánský kongresmanům příliš nelíbí současné návrhy NASA na projekt Artemis, hlavně extensivní použití komerčních nosičů. I astronaut Stafford se přimlouvá za použití silných nosičů – SLS.

Je pravda, že kdyby použili 2x SLS v provedení Block 1B ( možná i Block 1 + Block 1B), dostanou nosnou kapacitu na TLI značně větší než měl Saturnu 5 a pohodlně rozdělí náklad na Orion a výkonný Lander. Setkání by mohlo být na dráze NRHO bez modulu Gateway - čekal by tam jen Orion s 1 astronautem a návratový modul Landeru by pak tam mohl zůstat. Samozřejmě, bylo by možné i setkání na LLO.


alamo - 17/11/2019 - 20:44

PinkasJ
Som si to prečítal, o zmenách architektúry tam špekulovali dve osoby povolané tam ako "svedkovia", alebo skôr prizvaný odborníci.
Astronaut Thomas Stafford a bývalý riaditeľ Goddardovho centra Thomas Young.
Ale nijakú konkrétnu víziu ako by malo to iné "lepšie" riešenie vypadať, oni sami nepredstavili.


alamo - 17/11/2019 - 21:04

PinkasJ
Mne sa na tom tiež niečo fakt nepozdáva, síce tá sedemdňová NRHO dráha..
Vypadá to že tam budú veľmi tesné príletové aj odletové okná, ako zo Zeme na ňu a späť, tak aj s nej na povrch Mesiaca a zase na ňu.
A keď sa nestihnú tak akúkoľvek akciu zrušiť a čakať na ďalšie okno.
Lebo na možnosť využiť nejakú "parkovačku", v prípade omeškania alebo poruchy to nevypadá.. Nepáči sa mi to ani vôbec..

Pravdu povediac, čokoľvek iné trebárs aj za cenu zmeny architektúry, by bolo podľa mňa prijateľnejšie ako táto dráha..


PinkasJ - 17/11/2019 - 22:33

@ alamo: Při 2 startech SLS by asi bylo nejjednodušší setkání na LLO.


JiříHošek - 18/11/2019 - 08:17

quote:
Při 2 startech SLS by asi bylo nejjednodušší setkání na LLO.
Orion se nemůže dostat na LLO a zpět k Zemi. Na to má příliš slabý servisní modul. Musel by mít nějaký přeletový stupeň, což ale znamená přidání dalšího prvku. Právě tomu se návrh Boeingu chtěl vyhnout.


PinkasJ - 18/11/2019 - 09:02

To je pravda, ale nemohl by to navedení na LLO uskutečnit TLI stupeň druhým zapálením u Měsíce? Kapacitně by měl mít dostatek dv, pokud by to byl Block 1B s EUS. Podobně to kdysi plánovali Rusové s posledním stupněm rakety N1. Ten měl nejen navést loď včetně landeru na LLO, ale navíc zajistit hlavní část brzdění landeru při přistávání.

Ta koncepce Apolla se setkáním (při odletu) na LLO měla hodně do sebe. Setkávání na NRHO u Gateway NASA zvolila z důvodů větší perspektivy do budoucna pro lety mimo oblast Země a asi také proto, že počítala s možností slabších komerčních nosičů, které NRHO dosáhnou snáze než LLO. Z Gateway jsou také potřeba minimální dv pro odlet jak Měsíci tak k Zemi.


ales - 18/11/2019 - 09:50

quote:
Mne sa na tom tiež niečo fakt nepozdáva, síce tá sedemdňová NRHO dráha..

Výběr dráhy u Měsíce popisuje např. dokument https://ntrs.nasa.gov/archive/nasa/casi.ntrs.nasa.gov/20150019648.pdf .

Ze závěrečné porovnávací tabulky jim vyšla jako nejlepší NRHO, protože jako jediná splňuje podmínky dostupnosti pro Orion s ESM (dv jen max. 1300 m/s), relativní rychlosti a snadnosti sestupu na LLO a pak na povrch, malých nároků na udržovací korekce dráhy, možnosti trvalého rádiového spojení se Zemí a přijatelnosti tepelných podmínek pro radiátory Orionu/ESM. LLO nesplňuje podmínku delta-v, nepřetržitého radiového spojení a přijatelnosti pro radiátory.



PinkasJ - 18/11/2019 - 10:09

To je vynikající a názorná tabulka, dík p. Holubovi za uvedení v tomto vlákně


alamo - 18/11/2019 - 10:45

@Aleš Holub
V tej tabuľke je aj "Earth - Moon L2 Halo" jediné čo tam "svieti na červeno" je prístup na polárnu LLO..

Bohužiaľ.. "Chceme" mať základňu na povrchu..


JiříHošek - 18/11/2019 - 10:50

quote:
PinkasJ:
nemohl by to navedení na LLO uskutečnit TLI stupeň druhým zapálením u Měsíce?
Můžu tedy tento dotaz pustit z hlavy?


PinkasJ - 18/11/2019 - 12:16

quote:
quote:
PinkasJ:
nemohl by to navedení na LLO uskutečnit TLI stupeň druhým zapálením u Měsíce?
Můžu tedy tento dotaz pustit z hlavy?

Ano,zcela zřejmě to nebude přes LLO, NRO má mnoho výhod


alamo - 18/11/2019 - 12:28

@PinkasJ
Akonáhle niekto preskúma Mesačné lávové tunely, NASA podľa mňa zistí že je fakt mimo..
Pretože oni by mali ako pasce na prchavé prvky fungovať tiež..
https://www.space.com/moon-colonists-lunar-lava-tubes.html


PinkasJ - 23/11/2019 - 13:28

U SLS je zajímavé, co bude s EUS až dosáhne Gateway. Má nádrže na cca 130 tun paliva a prázdnou hmotu odhaduji max. 15 tun. Pro Isp 4565 Ns/ kg by při znovu-natankování mohl dosáhnout s nákladem 20 tun dv= 7050m/s, což by bohatě stačilo na přistání na Měsíc i na návrat zpět. Mohl by vynášet těžké sondy k Marsu i k planetám.

Ideální by bylo nechat v něm malé množství paliva pro návrat přes TEI na LEO (3,3km/s , cca 30 tun paliva ). A byl by z něj hotový tahač z LEO na Gateway. Na LEO by dotankoval cca 130 tun paliva (včetně opět 30 tun pro návrat) a vynášel by na Gateway různé náklady až do hmotnosti 30 tun .Takové náklady i palivo na LEO by mohly vynášet reusable rakety jako bude New Glenn. Samozřejmě, tahač by musel by mít nějaký stykovací/plnicí adapter, jako již dnes mají Progresy.
[upraveno 23.11.2019 13:42]


Alchymista - 23/11/2019 - 15:27

15 ton na kryogenny stupeň je podľa mňa trochu málo, ale budiž...
Skôr je dôležitá otázka, aká je/bude skladovateľnosť vodíkového paliva, pretože cez 4400Ns/kg dosahujú len motory RS-25(ex-SSME) a rada RL10. Cesta k Mesiacu trvá zhruba 3-3,5 dňa, niečo zaberú operácie v okolí Mesiacu a nasleduje návrat k Zemi a brzdenie na LEO. Takže stupeň EUS musí udržať vodík v kvapalnom stave minimálne 8 dní - 190-200 hodín.


PinkasJ - 23/11/2019 - 15:56

EUS má 4 motory RL-10C-3 a má tento Isp. Problém vodíku je jasný, ale myslím že i Blue Origin počítá s landerm na vodík do tendru NASA a ULA také plánuje nový vrchní stupeň myslím s výdrží 8 dní.
Spíše než přstávat na Měsíci bych viděl výhodu v dopravě LEO.Gateway, kde by to nebylo tak časově dlouhé. [upraveno 24.11.2019 01:26]


lamid - 10/12/2019 - 04:09

Test nádrže SLS
https://www.nasa.gov/exploration/systems/sls/nasa-engineers-break-sls-test-tank-on-purpose-to-test-extreme-limits.html

Záznam roztrhnutia
https://twitter.com/JimBridenstine/status/1204163744814772224
Ak dobre chápem, tak roztrhnutie bolo v 3% tolerancii.
Ale bezpečnostný koeficient 2,6 pri raketách?


Video aj na youtube, kde sa to dá pustiť spomalene
[upraveno 10.12.2019 04:35]


Petr_Šída - 10/12/2019 - 08:40

quote:
Test nádrže SLSAk dobre chápem, tak roztrhnutie bolo v 3% tolerancii.
Ale bezpečnostný koeficient 2,6 pri raketách?



Je to ještě mnohem víc

nádrž prdla až po 5 hodinách vystavení 260 % letové zátěže

to je úctyhodný výkon na nádrž, která má fungovat 8 minut

pro bezpečný let by stačilo, kdyby praskla po 5 hodinách letové zátěže, a to by tam byla obrovská rezerva


lamid - 10/12/2019 - 12:02

Nepatrím k raketovým inžinierom, ako sa pohybuje miera bezpečnosti u rakiet?
V dnešnej dobe matematických simulácii sa mi zdá 2,6 veľa, očakával by som 1,2 až 1,3.

Edit:
Ešte by ma zaujímalo, čo povolilo pred roztrhnutím nádrže, ona sa zborila do seba, vznikol čiastočný pás zborenia po obvode, nadrž to ešte chvíľu ustála a potom sa roztrhla ako klasická trubka pod vyšším tlakom.


Edit2:
Napätie v hĺbke zvaru?
Na vonkajšom obvode je vyššia pevnosť, smerom do vnútra je zvar mäkší.

Pri zvyšovaní tlaku sa nádoba naťahuje.
V mieste zvaru sa na vonkajšom obvode menej roztiahne ako na vnútornom, teda sa obvod zborí do seba. [upraveno 10.12.2019 13:16]


Alchymista - 10/12/2019 - 13:02

Nádrž bola zrejme namáhaná nielen vnútorným tlakom, ale aj "osovým tlakom", simulujúcim zaťaženie aerodynamickým odporom a ťahom motorov za letu.
Tomu by zodpovedala jednak konštrukcia trojice? mrežových stĺpov a horné ukotvenie/oprenie nádrže, ale hlavne celá batéria hydraulických valcov na spodnej základni. Je možné, že ten silový systém dokázal simulovať aj ohybové záťaže, ktoré tiež na nádrž pôsobia.

Ad záťaž 260% - nádrž je z "duralu", zrejme nejakej hlinikovej zliatiny. Skúšaná bola zrejme pri "normálnej teplote", ale v reálnej prevádzke bude zaťažovaná pri teplote okolo -253°C. To materiály menia vlastnosti úplne šialene (zváracia elektroda namočená do tekutého dusíku sa pri páde na betón rozbije ako sklenená tyčka). Takže rezerva 260% pri normálnej teplote môže byť pri -255°C len nejakých 5-10%, pretože materiál je krehký a nepružný ako sklo.


[upraveno 10.12.2019 13:16]


lamid - 10/12/2019 - 14:03

Dávalo by to zmysel, len to treba doložiť materiálovým listom, ktorý to potvrdzuje.


alamo - 10/12/2019 - 14:11

Naplniť tú nádrž reálne tekutým kryogénnym palivom, a vykonať taký test.. To by bolo fakt šialene drahé..
Podľa mňa sa skôr testovalo "matematické modelovanie"..
Spravili matematický model priebehu testu za určitých podmienok, vykonali ho..
Výskedky sedia..
Otázka je, či je to potvrdzuje schpopnosti matematického modelovania.. hmm.. "totálne"?


milantos - 10/12/2019 - 15:28

Je přeci jedno, čím vnitřek nádrže natlakuji - rozhodující je tlak. A z druhé strany tlačí písty a konstrukce-nahrazující tah motorů a odpor prostředí. Takže je ta zkouška dost podobná realitě.
A to , jak by se choval materiál při nízké teplotě přeci vědí- znají vlastnosti materiálu i jeho charakteristiky-. Na rozdíl tedy od zde diskutujících pracují se skutečnými hodnotami


lamid - 10/12/2019 - 15:58

Tlakovú skúšku spravíš pri 20°C alebo -235°C.
Na výsledky použiješ prevodné tabuľky, ale to je len teória.
Preto sa konajú praktické skúšky.


Petr_Šída - 10/12/2019 - 17:12

quote:
Nádrž bola zrejme namáhaná nielen vnútorným tlakom, ale aj "osovým tlakom", simulujúcim zaťaženie aerodynamickým odporom a ťahom motorov za letu.
Tomu by zodpovedala jednak konštrukcia trojice? mrežových stĺpov a horné ukotvenie/oprenie nádrže, ale hlavne celá batéria hydraulických valcov na spodnej základni. Je možné, že ten silový systém dokázal simulovať aj ohybové záťaže, ktoré tiež na nádrž pôsobia.

[upraveno 10.12.2019 13:16]


Přesně, test stand je konstruovany na působení v tlakové podélné síle a pro krut

S tím přetlakování nevím, nezdá se mi, že by vevnitř byl maják extra vyšší tlak, tam bych čekal natlakování na nominál


milantos - 10/12/2019 - 17:16

Na co použiješ převodní tabulky ? Vlastnosti materiálu z teplotou jsou reálné vlastnosti - žádné odvození z nějaké teorie, ale reálně testované. Takže vlastnosti materiálu při dané teplotě jsou ověřené. A vnitřní tlak a síly pístů jsou také reálně měřitelné hodnoty, bez ohledu na teplotu.
Edit : oni nedělali tlakovou zkoušku [upraveno 10.12.2019 17:24]


alamo - 10/12/2019 - 17:40

Mm.
A táto veľkorozmerná samonsná nádž, má byť iba jednorazovo použiteľná..
Niekto "iný", ju stavia tiež a sľubuje že má byť mnohonásobne použiteľná..
A na žiadnom stande ju netestuje..
Čo si potom myslieť, už o niečom takom?


yamato - 10/12/2019 - 19:17

quote:
Mm.
A táto veľkorozmerná samonsná nádž, má byť iba jednorazovo použiteľná..
Niekto "iný", ju stavia tiež a sľubuje že má byť mnohonásobne použiteľná..
A na žiadnom stande ju netestuje..
Čo si potom myslieť, už o niečom takom?


testovana nadrz SLS bola identicka kopia letoveho hardwaru

niekto "iny" postavil len prototyp urceny na jediny pokus, ktory bol konstrukcne neaktualny este pred dokoncenim

takze nieco take treba predovsetkym brat ako velmi skoru fazu vyvoja a neporovnavat hrusky s jablkami


Alchymista - 10/12/2019 - 23:59

quote:
Naplniť tú nádrž reálne tekutým kryogénnym palivom, a vykonať taký test.. To by bolo fakt šialene drahé...
Drahé?
Drahé by bolo predovšetkým odstraňovanie škôd po erupcii a následnom výbuchu a požiari "537,000 gallons of supercooled liquid hydrogen at minus 423 degrees Fahrenheit"
Teda nejakých 2 441 250 litrov podchladeného tekutého vodíku - minus 423 stupňov fahrenheita je teplota varu tekutého vodíku, nie teplota "supercooled".

Tekutý vodík nie je nejak extra drahý, cena je viacmenej porovnateľná ako za rovnaký objem tekutého kyslíku. Na rovnakú hmotnosť je to samozrejme o hodne drahší, asi 10-20x podľa zdroja (buď zo zemného plynu, alebo z elektrolýzy - ten je drahší).
tekutý vodík sa predáva za $1-1,5 za galon, tekutý kyslík sa predáva za $0,50-0,70 za galon - ale hustota vodíku je 71 a kyslíku 1141 g/l
[upraveno 11.12.2019 00:10]


alamo - 11/12/2019 - 02:18

@Alchymista
Presne tak som to myslel, ten test stand by bol asi na odpis.
:)


lamid - 11/12/2019 - 07:47


3 000 000 pounds force = 13 344 665 Newtons

https://www.nasa.gov/centers/marshall/news/news/releases/2017/construction-complete-stand-prepares-to-test-sls-s-largest-fuel-tank.html
"The liquid hydrogen tank test article will travel by barge from Michoud to Marshall. When testing begins, the tank test article will be positioned between the towers, suspended beneath a crosshead. A total of 38 hydraulic cylinders or “loadlines,” each weighing from 500 to 3,200 pounds (approximately 230 to 1,500 kilograms), will be individually calibrated, outfitted with custom-built test cells to send and receive instructions and data, and then positioned at points all along the tank. At the base, 24 of the largest cylinders -- 3,200 pounds each, about as heavy as a medium-sized car -- will simulate the thrust produced by the RS-25 engines."

https://www.nasa.gov/sites/default/files/atoms/files/sls_test_stands_fact_sheet_508.pdf
"For example, for the liquid hydrogen tank at Test Stand 4693, 38 hydraulic cylindersor “loadlines,” each weighing from 500 to 3,200 pounds(approximately 227 to 1,451 kilograms), are calibrated and then positioned at points all along the tank to apply millions of pounds of pulling and crushing force, and up to 340,000 pounds (approximately 154,221 kilograms) of shearing or sideways force. Tanks are also filled with cryogenic fluids to simulate fuel and propellants used during flight."

Predpokladám, že nádrž bola pod prevádzkovým tlakom 0,2 MPa. Inak by sa neroztrhla von, ale iba zborila.


lamid - 11/12/2019 - 09:52

quote:

Ad záťaž 260% - nádrž je z "duralu", zrejme nejakej hlinikovej zliatiny. Skúšaná bola zrejme pri "normálnej teplote", ale v reálnej prevádzke bude zaťažovaná pri teplote okolo -253°C. To materiály menia vlastnosti úplne šialene (zváracia elektroda namočená do tekutého dusíku sa pri páde na betón rozbije ako sklenená tyčka). Takže rezerva 260% pri normálnej teplote môže byť pri -255°C len nejakých 5-10%, pretože materiál je krehký a nepružný ako sklo.


Pozrel som sa na zliatinu Aluminum 2024-T4, je doporučená pre kryogénne teploty
http://www.matweb.com/search/DataSheet.aspx?MatGUID=67d8cd7c00a04ba29b618484f7ff7524&ckck=1
Pevnosť v ťahu
28.0 MPa Temperature 371 °C
41.0 MPa Temperature 316 °C
62.0 MPa Temperature 260 °C
131 MPa Temperature 204 °C
248 MPa Temperature 149 °C
310 MPa Temperature 100 °C
324 MPa Temperature -28.0 °C
324 MPa Temperature 24.0 °C
338 MPa Temperature -80.0 °C
421 MPa Temperature -196 °C

Predĺženie pri pretrhnutí
19 % @Temperature -196 °C
19 % @Temperature -80.0 °C
19 % @Temperature -28.0 °C
19 % @Temperature 24.0 °C
19 % @Temperature 100 °C


alamo - 11/12/2019 - 13:54

Našiel som toto
https://www.gasparini.com/en/blog/metals-and-materials-for-low-temperatures/

Sú tam spomínané aj "nerezy".


lamid - 11/12/2019 - 17:24

Ak sa nemýlim, tak nerezová oceľ 304 sa používa na stavbu Starship.


petrpetr - 11/12/2019 - 18:56

Nevidím mezipřepážku mezi kyslíkem a vodíkem. Mýlím se?


Petr_Šída - 11/12/2019 - 19:24

quote:
Nevidím mezipřepážku mezi kyslíkem a vodíkem. Mýlím se?


nemýlíte, to bude tím, že je to jenom vodíková nádrž

MMCH mezipřepážku SLS nemá, má interstage a dvě samostatné přepážky


petrpetr - 12/12/2019 - 12:53

Díky, vodík je prevít. Má snahu procházet skrz ocelové stěny. Tady se naštěstí tlakovalo dusíkem.

quote:
quote:
Nevidím mezipřepážku mezi kyslíkem a vodíkem. Mýlím se?


nemýlíte, to bude tím, že je to jenom vodíková nádrž

MMCH mezipřepážku SLS nemá, má interstage a dvě samostatné přepážky


JiříHošek - 12/12/2019 - 17:21

quote:
Tady se naštěstí tlakovalo dusíkem.
To nebylo štěstí, ale záměr.
"In this particular case, we can’t use hydrogen – because that’s a lot of hydrogen in a test environment that’s got flammability concerns for the test stand – so we will fill it with nitrogen, and that gets us to cryo temps of about a hundred degrees less than hydrogen, but that’s close enough that we can close the rest of it by analysis."
https://www.nasaspaceflight.com/2016/08/sls-roadmap-first-core-stages-testing-flight/


milantos - 12/12/2019 - 17:57

Podle mne tento text vůbec nesouvisí s právě prováděnou zkouškou. Tady byla nádrž pouze natlakována, nebyla plněna kapalnýn dusíkem.
..............
A samozřejmě, nebyla to náhoda, že tam nebyl vodík , když byla cílem testu destrukce nádrže. [upraveno 12.12.2019 18:00]


JiříHošek - 12/12/2019 - 21:02

quote:
Podle mne tento text vůbec nesouvisí s právě prováděnou zkouškou.
Jasně, že nesouvisí s touto konkrétní zkouškou, vždyť to je text z roku 2016. Jen jsem chtěl petrpetra odkázat na důvod, proč byly strukturální testy vodíkové nádrže prováděny s dusíkem místo vodíku.


lamid - 13/12/2019 - 10:35

Pozrel som sa na numerickú simuláciu a
Qmax býva 30 - 45 kPa,
pre 8,4 m priemer SLS mi vychádza
F_max 1 660 000 až 2 500 000 N,
ak to vynásobím 2,6x ,
= 6 500 000 N.
Teda stand mohol tlačiť cca 1/2 max sily.
Pre 30 kPa je to samozrejme 30/45x menej.

Rád by som vedel, aká bola sila v skutočnosti.
Len to asi nezverejnia.

Zliatina pre prvý stupeň je Alumínium 2219.
https://www.nasa.gov/sites/default/files/atoms/files/sls_core_stage_fact_sheet_01072016.pdf


alamo - 7/1/2020 - 23:55

Začína to vypadať že SLS svoju inauguračnú misiu tento rok nevykoná.
"Železo" je síce "hotové", ale problém je so softvérom.
http://nasawatch.com/archives/2020/01/another-sls-lau.html


JiříHošek - 8/1/2020 - 06:46

To není pravda. V příspěvku NASAWatch z 6.1.2020 nejsou žádné problémy se softwarem pro Artemis I zmíněny. Chybně jste si tam promítl předchozí příspěvky. Aktuální příspěvek pojednává o přesunu personálu z Artemis I na Artemis II, což souvisí s tímto:
https://www.nasa.gov/exploration/systems/sls/news/sls-rocket-laboratory-certified-to-test-flight-software-for-artemis-I.html

Pokud jde o odklad startu na rok 2021, tak to vysvětlil Doug Loverro v komentáři, který byl dodatečně vložen pod příspěvek na NASAWatch. Jde o to, že centrální stupeň SLS bude až do podzimu ve Stennisově středisku. Důvody jsem popsal tady.


yamato - 1/2/2020 - 13:33

tak určite. Spolu s väčšinou médií za posledný rok. Ty to máš správne. Aeronet alebo hlavnespravy?

Mimochodom, neviem či to tu bolo, ale Boeing si bude za jedno kreslo účtovať 90mega. SpX 55mega, teda takmer polovicu.

Zhrňme to:
-Boe dostal na program 2x vyšší rozpočet, ktorý mu bol vďaka vydieraniu ešte navýšený.
-Za vynesenie jedného astronauta pýta od NASA takmer 2x viac.
-To všetko za kapsulu, ktorá sa vyhýba reálnemu testovaniu ako je to len možné. Ak náhodou reálne testuje, zistí že má zle palivový systém, zlyhá jej padák, alebo rovno nezvládne prvý let.

-Medzičasom Boe výrazne prispeje k smrti 300 pasažierov, hoci podľa vnútrofiremnej komunikácie o probléme dobre vedel.
-SLS po rokoch odkladov a miliardách vysatých dolárov hádam už naozaj poletí. S motormi zo skladu. Dúfajme že časovač bude správne

A ja že som vysadený na túto vysávačku peňazí. Nebyť lobbingu neviem si predstaviť že by túto firmu ešte nevyšetrovali.


JiříHošek - 1/2/2020 - 22:40

quote:

Boeing
Zhrňme to:
-Boe
-Medzičasom Boe
-SLS po rokoch odkladov a miliardách vysatých dolárov hádam už naozaj poletí. S motormi zo skladu. Dúfajme že časovač bude správne

A ja že som vysadený na túto vysávačku peňazí. Nebyť lobbingu neviem si predstaviť že by túto firmu ešte nevyšetrovali.

1) "S motory ze skladu" - jakou vidíte souvislost motorů SLS s Boeingem?
2) "Dúfajme že časovač bude správne" - myslíte ALS?
[upraveno 1.2.2020 22:58]


yamato - 2/2/2020 - 08:58

quote:

1) "S motory ze skladu" - jakou vidíte souvislost motorů SLS s Boeingem?



ked vyvoj rakety zhlta 7miliard, tak je celkom podstatne ci je to vratane vyvoja motorov, alebo bez. Sice nie som expert, ale motory su najzlozitejsia cast rakety.

quote:

2) "Dúfajme že časovač bude správne" - myslíte ALS?



myslim ten od boeingu za 400mega co nefunguje


JiříHošek - 2/2/2020 - 09:41

quote:
quote:
1) "S motory ze skladu" - jakou vidíte souvislost motorů SLS s Boeingem?

ked vyvoj rakety zhlta 7miliard, tak je celkom podstatne ci je to vratane vyvoja motorov, alebo bez. Sice nie som expert, ale motory su najzlozitejsia cast rakety.

Cituji Vaši původní větu "SLS po rokoch odkladov a miliardách vysatých dolárov hádam už naozaj poletí. S motormi zo skladu. Dúfajme že časovač bude správne".
Moje otázka mířila na souvislost RS-25 s Boeingem. Tyto motory totiž pro SLS připravil Aerojet Rocketdyne, který má smlouvu přímo s NASA, nikoli přes Boeing.
Děkuji za odpověď. Nyní už je jasné, že Vaše poznámka o motorech v souvislosti s Boeingem byla zcela mimo a nestojí za další diskusi.

quote:
quote:
2) "Dúfajme že časovač bude správne" - myslíte ALS?

myslim ten od boeingu za 400mega co nefunguje
Děkuji za upřesnění, že jste nemyslel časovač pro SLS, ale pro Starliner. SLS má jiný časovač - ALS (Autonomous Launch Sequencer).
Protože proti ALS nic nemáte, je nyní už jasné, že Vaše poznámka o časovači ze Starlineru v souvislosti s SLS byla zcela mimo a nestojí za další diskusi.


yamato - 2/2/2020 - 09:52

quote:
quote:
quote:
1) "S motory ze skladu" - jakou vidíte souvislost motorů SLS s Boeingem?

ked vyvoj rakety zhlta 7miliard, tak je celkom podstatne ci je to vratane vyvoja motorov, alebo bez. Sice nie som expert, ale motory su najzlozitejsia cast rakety.

Cituji Vaši původní větu "SLS po rokoch odkladov a miliardách vysatých dolárov hádam už naozaj poletí. S motormi zo skladu. Dúfajme že časovač bude správne".
Moje otázka mířila na souvislost RS-25 s Boeingem. Tyto motory totiž pro SLS připravil Aerojet Rocketdyne, který má smlouvu přímo s NASA, nikoli přes Boeing.
Děkuji za odpověď. Nyní už je jasné, že Vaše poznámka o motorech v souvislosti s Boeingem byla zcela mimo a nestojí za další diskusi.

quote:
quote:
2) "Dúfajme že časovač bude správne" - myslíte ALS?

myslim ten od boeingu za 400mega co nefunguje
Děkuji za upřesnění, že jste nemyslel časovač pro SLS, ale pro Starliner. SLS má jiný časovač - ALS (Autonomous Launch Sequencer).
Protože proti ALS nic nemáte, je nyní už jasné, že Vaše poznámka o časovači ze Starlineru v souvislosti s SLS byla zcela mimo a nestojí za další diskusi.


Myslim si ze zcela mimo je cely tento vas komentar.
Velmi trapnym gramatickym rozborom sa nam tu snazite podsunut, ze pre x-krat presvihnuty rozpocet Boeingu a x-krat posuvane terminy nie je podstatne, ci sa vyvijali nove motory alebo nie. Ono to podstatne je, mozete slovickarit jak chcete.

Taktiez je podstatne, ci Boeing dokaze vyrobit funkcny casovac, bez ohladu na to ci sa bavime o SLS alebo Starlineri.

Boeing za pridelene peniaze predvadza velmi podpriemerny vykon, to je podstata. Slovickarenie, vytahovanie zaslej slavy a ine podobne techniky odvadzania pozornosti mate sice pekne, ale chce to viac odvahy pomenovat skutocny stav. [upraveno 2.2.2020 09:54]


JiříHošek - 2/2/2020 - 10:53

quote:
Myslim si ze zcela mimo je cely tento vas komentar.
Velmi trapnym gramatickym rozborom sa nam tu snazite podsunut, ze pre x-krat presvihnuty rozpocet Boeingu a x-krat posuvane terminy nie je podstatne, ci sa vyvijali nove motory alebo nie. Ono to podstatne je, mozete slovickarit jak chcete.

Taktiez je podstatne, ci Boeing dokaze vyrobit funkcny casovac, bez ohladu na to ci sa bavime o SLS alebo Starlineri.

Boeing za pridelene peniaze predvadza velmi podpriemerny vykon, to je podstata. Slovickarenie, vytahovanie zaslej slavy a ine podobne techniky odvadzania pozornosti mate sice pekne, ale chce to viac odvahy pomenovat skutocny stav.

Já mám naopak pocit, že moje trpělivé odpovědi na Vaše zbrklé poznámky čtete jen zběžně. Právě jsem Vám vysvětlil, že otázka modernizace současných versus vývoj nových motorů RS-25 nijak s platbami NASA Boeingu za centrální stupeň nesouvisí. Prosím, přečtěte si znovu, a tentokrát pořádně, mojí odpověď z 02.2.2020 - 09:41 k Vaší otázce č. 1).

K otázce 2):
Funkčnost centrálního stupně SLS a posloupnost jednotlivých kroků bude ověřována na testovacím stanovišti B-2. Po oživení stupně budou prováděny zkoušky spočívající v metodickém souboru kroků ověřujících spolehlivost interakce softwaru a hardwaru. Během testu zkoušky odpočítávání a simulovaného zážehu budou systémy stupně, například ventily, hydraulika a avionika, uvedeny do plného provozu. Speciální software poběží na třech redundantních letových počítačích. Při testu WDR budou nádrže naplněny kapalným vodíkem a kyslíkem. Bude sledována reakce vnější pěnové izolace a všech systémů uvnitř stupně na kryogenní cyklus plnění a vyprazdňování nádrží. Test ověří, zda se systémy stupně chovají podle specifikace a současných analytických modelů. Při osmiminutovém zážehovém testu Green Run, simulujícím celou dobu letu, bude sledováno, jak nádrže, palivová potrubí, ventily, systém tlakování, avionika a software společně fungují a zda jsou jejich služby poskytované motorům v předpokládané kvalitě. V případě, že se některé parametry dostanou mimo předpokládané hodnoty, může být zážeh okamžitě ukončen. Budou zaznamenávány informace o tom, jak se systém chová při vyprazdňování palivových nádrží během činnosti motorů a nahrazování kapalin v nádržích plynným vodíkem a kyslíkem, vracejícími se ze systémů motorů. Primárním účelem je validace současných analýz, které modelují chování stupně. Testovací kampaň pomůže ověřit analytické modely chování stupně během plnění, odpočítávání, zážehu, vlastního letu a vypnutí motorů.

Viděl jste něco podobného pro Starliner?

[upraveno 2.2.2020 10:56]


PinkasJ - 19/2/2020 - 19:09

Ještě k novým boosterům pro SLS: Pokud budou kapalinové, což by jistě bylo nejúčinnější, je zde otázka motorů: Nejlépe by asi byly motory BE-4, ale nějak se o nich přestalo psát a ULA s Vulkanem také stále čeká na náhradu RD 180.
Druhý možnost jsou Raptory, ale jejich skutečný tah je zatím nejasný. Ještě existuje AR1, ale to je asi pasé.
V každém případě nahradit booster SRB u SLS o tahu 16.000 kN (vac) bude znamenat min. 6 motorů.

Pokud budou kapalinové boostery, stálo by za to jejich přistání a´la Spx nebo na křídlech, ale to by asi cíl min. 45 tun k Měsíci nedosáhli. Spíše si myslím, že zůstanou u SRB.


NovýJiřík - 20/2/2020 - 00:14

Ještě k novým boosterům pro SLS: Pokud budou kapalinové, což by jistě bylo nejúčinnější, je zde otázka motorů: Nejlépe by asi byly motory BE-4, ale nějak se o nich přestalo psát a ULA s Vulkanem také stále čeká na náhradu RD 180.
Druhý možnost jsou Raptory, ale jejich skutečný tah je zatím nejasný. Ještě existuje AR1, ale to je asi pasé.
V každém případě nahradit booster SRB u SLS o tahu 16.000 kN (vac) bude znamenat min. 6 motorů.
Pokud budou kapalinové boostery, stálo by za to jejich přistání a´la Spx nebo na křídlech, ale to by asi cíl min. 45 tun k Měsíci nedosáhli. Spíše si myslím, že zůstanou u SRB.



Raptory pro SLS?????


Toto téma přichází z:
http://www.kosmo.cz

Url tohoto webu:
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=print&fid=3&tid=1481