Témata: Rozpočet NASA na FY 2013

Agamemnon - 9/2/2012 - 08:05

zacal som novy thread:

- 13.2. NASA administrator Charles Bolden oboznami reporterov o rozpocte NASA na FY 2013
- bude to vysielane na nasa tv, dokumenty budu nasledne zverejnene, linky nizsie


MEDIA ADVISORY: M12-022

NASA OFFICIALS TO DISCUSS FISCAL YEAR 2013 BUDGET

WASHINGTON -- NASA Administrator Charles Bolden will brief reporters
about the agency\'s fiscal year 2013 budget at
2 p.m. EST on Monday, Feb. 13.

...

To watch the budget news conference online, visit:

http://www.nasa.gov/ntv

The NASA budget and supporting information will be available online at
1 p.m., Feb. 13, at:

http://www.nasa.gov/budget


Agamemnon - 9/2/2012 - 20:19

žiaľ, zlé správy pokračujú...

Obama’s budget would cut Mars program, solar system exploration

http://www.washingtonpost.com/national/health-science/presidents-next-budget-to-cut-mars-solar-system-exploration/2012/02/08/gIQAvrm3zQ_story.html

nejaké útržky aj s prekladom:

"The budget coming Monday from the Obama administration will send the NASA division that launches rovers to Mars and probes to Jupiter crashing back to Earth."

rozpočet, ktorý vyjde v pondelok od obamovej administratívy pošle k zemi divíziu NASA, ktorá posiela rovery na mars a sondy k jupiteru.

"Scientists briefed on the proposed budget said that the president’s plan drops funding for planetary science at NASA from $1.5 billion this year to $1.2 billion next year, with further cuts continuing through 2017."

vedci oboznámený s navrhovaným rozpočtom hovoria, že prezidentov plán je znížiť príspevky pre planetárny výskum z tohtoročných $1,5mld na $1,2mld budúci rok a s postupným ďalším znížovaním až do roku 2017

"If approved, the president’s budget will sever NASA’s partnership with the European Space Agency to send probes to Mars in 2016 and 2018. Agreed upon in 2009, NASA was to pay $1.4 billion, and the Europeans $1.2 billion, for the two missions."

ak bude (návrh) schválený, rozpočet zruší partnerstvo NASA s ESA, ktoré mali poslať sondy na mars v r. 2016 a 2018. Dohoda z r. 2009 hovorila, že za 2 misie, NASA mala zaplatiť $1,4mld a ESA $1,2mld.

"Last fall, NASA handed out $46 million to contractors to begin building instruments for the 2016 mission.
But earlier this week, Alvaro Gimenez, top scientist at the European agency, told the BBC that NASA’s continued participation in the partnership was “highly unlikely.”"

minulú jeseň, nasa zaplatila $46 mil. dodávateľov, aby začali so stavbou zariadení pre misiu v r. 2016 (moja pozn.: exo mars).
ale skôr v tomto týždni, Alvaro Gimenez, vedúci vedez ESA, povedal pre BBC? že pokračovanie účasti NASA je "veľmi nepravdepodobné".

“The impact of the cuts . . . will be to immediately terminate the Mars deal with the Europeans,” said G. Scott Hubbard, a Stanford University and former NASA planetary scientist who revived the agency’s Mars exploration program after the 1999 failures. “It’s a scientific tragedy and a national embarrassment.”

"dopad škrtov... bude okamžité zrušenie dohody s ESA", hovorí G. Scott Hubbard, vedec zo Stanford University a bývalý planetárny vedec v NASA, ktorý oživil program výskumu Mars po zlyhaniach v r. 1999. "Je to vedecká tragédia a je to národný trapas"

"The 2016 mission, called the Trace Gas Orbiter, was to sniff the Martian atmosphere for methane, which could signal the existence of microbes on the surface. The 2018 mission was to land a rover to gather rocks and soil for eventual return to Earth."

misia v r. 2016, s názvom Trace Gas Orbiter, mala hľadať v atmosfére marsu metán, čo by signalizovalo prítomnosť mikróbov na povrchu. Misia v r. 2018 plánovala dostať rover na povrch, pozbierať skaly a pôdu a doniesť ich na zem.

"With austere budgets expected across the federal government, NASA is finding itself squeezed. Last year, Congress ordered the agency to build a giant new rocket and a deep-space crew capsule. Congress also told the agency to finish the overbudgeted James Webb Space Telescope, now expected to launch no earlier than 2018."

so strohým rozpočtom naprieč celou federálnou vládou, NASA je vyžmykávaná. Minulý rok, kongres nariadil postaviť nový obrovský nosič, loď pre deep-space lety a dokončiť JWST, ktorý prekračuje rozpočet a jeho štart sa očakáva nie skôr ako v 2018 (moja pozn. to je zmena, predtým to bolo bez toho NET... ďalšie problémy? alebo len zlá formulácia v článku?)

"On Wednesday, planetary scientists accused the OMB of ignoring advice given to NASA by its scientific advisers. In May, planetary scientists told the agency they favored two big projects: the Mars missions, or, if those proved too expensive, a probe to explore Europa"

v stredu, vedci obvinili OMB (Office of Management and Budget, úrad pre manažment a rozpočet) z toho, že ignoruje rady, ktoré dostala od svojich vedeckých poradcov. V máji, planetárny vedci oznámili, že preferujú 2 veľké projekty: misie na mars alebo, ak tie sa ukážu ako príliš drahé, tak sondu k Európe


Conquistador - 9/2/2012 - 20:36

Takže když si to shrneme tak nás toho moc od NASA v přístích letech nečeká... Jeden Work program SLS/Staurn-V/Ares-V (v nekoncečném a zkorumpovaném řetězci subdodavatelů z obvodu jedtlivých kongresmenů) a pak možná JWST který když vzlétne (což není jisté) tak jeho nejstarší kusy budou pamatovat ještě pomalu perestrojku....

Budoucí mise na Mars pohřbili, a pričemž sondážní průzkum sluneční soustavy je důležitý už jen z důvodu že na tento program ná navazovat "jedinečný a jičím nenahraditelný" program SLS..

Dobrá vyhlídka, hlavně že na bomby, tanky a nekonečné a zbytečné války dolárky jsou.. bych zvracel.. Jinak celý rozpočet k Marsu byl 1.5 Mld dolarů, což je cena deseti letadel F22 Raptor (možná i meně)


Machi - 9/2/2012 - 22:07

Dobrý zhrnutí je i zde - http://www.spacepolitics.com/2012/02/09/cutting-back-the-solar-system/ .

Podle všeho ale válka ještě není dobojována (viz poslední odstavec odkazu) a jak znám lidi třeba z Planetary Society, tak se ani bez boje nevzdají!
Doporučuji také komentáře.


Agamemnon - 9/2/2012 - 22:20

quote:
Dobrý zhrnutí je i zde - http://www.spacepolitics.com/2012/02/09/cutting-back-the-solar-system/ " target=_blank> http://www.spacepolitics.com/2012/02/09/cutting-back-the-solar-system/ .

Podle všeho ale válka ještě není dobojována (viz poslední odstavec odkazu) a jak znám lidi třeba z Planetary Society, tak se ani bez boje nevzdají!
Doporučuji také komentáře.


nj, ešte to môže dobre dopadnúť... republikáni majú väčšinu v kongrese teraz, tak možno s tým niečo urobia...

ale, nie veľmi verím, že siahnu na peniaze pre SLS... predsalen, je to raketa kongresu

btw... komentáre... tento je najlepší:
But where the money would come from to restore those cuts is unclear.
I can think of a place. It starts with “S” and ends with “LS.”


Agamemnon - 10/2/2012 - 20:41

trochu podrobnejšie info o tom, kto koľko dostane... celkovo to pre nasa nevyzerá až tak zle, ten cut nie je veľký... ale smd príde o dosť, v prospech jwst...

http://www.aviationweek.com/aw/generic/story.jsp?id=news/awx/2012/02/10/awx_02_10_2012_p0-423848.xml&headline=NASA%20Wants%20A%20Flat%20Budget%20For%20Fiscal%202013&channel=space


Ervé - 13/2/2012 - 06:51

NASA musí líp využívat peníze, které dostává - něco z 699 mil. USD na space technology se přece dá využít na vývoj roverů a návratů vzorků. Bohužel SLS, to je tragédie a plýtvání omezenými zdroji.


Agamemnon - 13/2/2012 - 18:24

nasa od s.183, malo by to byť schválené, ak som to správne pochopil...

http://www.whitehouse.gov/sites/default/files/omb/budget/fy2013/assets/budget.pdf

stručne:
- $17,7mld pre nasa
- implementovať nízkonákladový robotický prieskum marsu
- investovať do nových tech. ako komunikácia lasermi alebo presun paliva vo vesmíre (moja ot.: toto ich nevyjde lacnejšie, keby to kúpili od rusov?)
- 830mil pre komerčné lode pre posádku
- dostatočný príspevok pre SLS ("robust funding")
- 1,8mld pre satelity na pozorovanie zeme
- peniaze pre astronomické observatória, robotický výskum solárnej sústavy
- peniaze pre KSC
- zlepšiť fungovanie agentúry, čím sa ušetrí 200mil.

nie sú tam detaily zatiaľ, budeme musieť počkať na ďalší materiál, prípadne na tlačovku o polhodinu


Agamemnon - 13/2/2012 - 18:55

dokumenty k budgetu sú už na webe

http://www.nasa.gov/news/budget/index.html


martinjediny - 13/2/2012 - 21:29

quote:
dokumenty k budgetu sú už na webe

http://www.nasa.gov/news/budget/index.html

vdaka za link.

Jak pozeram, tak pozeram, ale nejaky dovod na narek nevidim...
V podstate ma svojim sposobom aj logiku aj progres. Teda vzhladom na prezentovane priority.

http://www.nasa.gov/pdf/622643main_FY%2013%20Budget%20Presentation.pdf



Agamemnon - 13/2/2012 - 21:37

quote:
quote:
dokumenty k budgetu sú už na webe

http://www.nasa.gov/news/budget/index.html

vdaka za link.

Jak pozeram, tak pozeram, ale nejaky dovod na narek nevidim...
V podstate ma svojim sposobom aj logiku aj progres. Teda vzhladom na prezentovane priority.

http://www.nasa.gov/pdf/622643main_FY%2013%20Budget%20Presentation.pdf



jj, ten návrh je celkom schopný... škoda len tých peňazí pre SMD, a všeobecne vedecké sekcie (tým aj škoda exomarsu)...

inak, pozeral som tú tlačovku s bodenom - zo začiatku...
oi. tam hovoril, že do 2018-2020 alebo tak nejak nebude žiadna flagship misia (ako napr. msl) okrem jwst (ten má boden asi veľmi rád, podľa toho ako sa vyjadroval)...
tiež spomínal, že ccdev je NET 2017, sls je 2017 a orion eft-1 je 2014... že tieto dátumy by rád dodržal... ak mu neznížia rozpočet, hehe
exomars je zrušený - 2016 misia úplne, 2018 možno z nej niečo bude... toto je asi najväčšia škoda, to mala byť sample return misia z marsu...
prestal som to pozerať asi v polovici otázok od novinárov, pretože v podstate na žiadnu neodpovedal a zakaždým zopakoval len nejaké nič nehovoriace vety... tak som ho vypol, keď prešiel na telefonické otázky...

edit:
ešte aby som opravil, čo som napísal vyššie... toto nie je ešte rozpočet schválený kongresom - zatiaľ je to návrh, ktorý posiela prezident na schválenie do kongresu
[Edited on 13.2.2012 Agamemnon]


Jiří Hošek - 13/2/2012 - 23:23

quote:
dostatočný príspevok pre SLS ("robust funding")

http://www.nasa.gov/pdf/622654main_a%20FY13_NASA_Budget_Summary_and_Tables.pdf

Pokles tam je:

MPCV FY 2012: 1.200,0 FY 2013: 1.024,9 (pokles o 14,6%)
SLS: FY 2012: 1.502,6 FY 2013: 1.340,0 (pokles o 10,8%)

(a to podle
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&fid=3&tid=1575&start=0&page=1

mělo jít na SLS ve FY 2012: 1.860,0, což je pokles o 28%)


Jiří Hošek - 13/2/2012 - 23:40

Omlouvám se.

Podle http://www.nasa.gov/pdf/622644main_k%20FY13_NASA_Budget_Exploration.pdf

jsem měl správný výpočet pouze u MPCV (souhlasí se str. 7 dokumentu).

Rozpočet SLS má podle str. 20 jinou strukturu než rozpočet na FY 2012 (tvrdí tam, že rozpočet SLS včetně pozemních systémů vzroste o 1,5%).


Machi - 14/2/2012 - 01:18

"exomars je zrušený - 2016 misia úplne, 2018 možno z nej niečo bude... toto je asi najväčšia škoda, to mala byť sample return misia z marsu..."

2018 neměla být mise Sample Return ale rovery ExoMars a americký MAX-C, který měl ovšem zbírat vzorky pro (případnou) SR misi.


Machi - 14/2/2012 - 01:33

Díval jsem se na tu tabulku rozpočtů pro jednotlivé projekty a jestli jsem to správně pochopil, pak z toho vyplývá toto:

1. JWST sežral NASA všechny peníze pro planetární flagship mise.
2. Pro vnější oblasti Sluneční soustavy se budeme muset na dlouhou dobu spokojit s Cassini, New Horizon a Juno.
3. Pro Mars jsou peníze jen na středně velkou družici či rover stylu MER.
4. Měsíční program je zrušen.
5. Jediné nové mise do roku ~2020 můžou být ~3 mise Discovery a 1× New Frontiers. Pokud bude ASRG, pak je snad možná i mise dál než k asteroidům.
6. Aspoň trochu dobrá zpráva, že nechali astrofyzikální divizi její už tak osekaný rozpočet na původní hodnotě.

Doufám, že ESA schválí misi JUICE, a že bude alespoň na co se těšit.


Machi - 14/2/2012 - 01:52

A pár amerických reakcí:

Phil Plait (Bad Astronomy) - http://blogs.discovermagazine.com/badastronomy/2012/02/13/white-house-asks-for-brutal-planetary-nasa-budget-cuts/

Planetary Society - http://planetary.org/blog/article/00003373/


Agamemnon - 14/2/2012 - 07:16

quote:
"exomars je zrušený - 2016 misia úplne, 2018 možno z nej niečo bude... toto je asi najväčšia škoda, to mala byť sample return misia z marsu..."

2018 neměla být mise Sample Return ale rovery ExoMars a americký MAX-C, který měl ovšem zbírat vzorky pro (případnou) SR misi.


dakujem, ja som pre 2018 misiu vychadzal len z toho, co sa hovorilo v poslednych dnoch, resp. vcera...

ten juice by bol pekny...
esa bude mat tiez tohto roku planovanie rozpoctu - na tie 4 roky, ako to zvyknu dohadovat dopredu... uvidime, posledne roky rozpocet navysovali, tak by bolo pekne, keby to tak ostalo
[Edited on 14.2.2012 Agamemnon]


M: - 14/2/2012 - 08:58

Ja sa na ten rozpocet divam z troch pohladov.

-politicky / lobisticky
nehladaj logiku. Ale prave tento smer moze priniest chutovky.
Tak ako nezmyselne dokonalo postavili STS a ked nevedeli co s nim, tak na zdovodnenie jeho potreby zacali stavat ISS. Este ze mohli lacno nakupovat v Rusku, inak by sa sami zruinovali.
Rovnako ak postavia SLS, tak nebudu mat odvahu ako Rusi, ktory Buran odstavili.
Kongres bude musiet najst zmysel svojho "potrebneho" SLS.
takze nas bude cakat nieco zaujimave. Co ale zas scucne vsetky ostatne peniaze.

-Strategicky
USA momentalne nedisponuje vsetkymi atributmi kozmickej velmoci. V tomto smere idu zaujimavovu cestou. A takto ziskaju viac prostriedkov, ako je v sucasnosti potrebne.

-Vedecky
Zial to je okrajova cast celej kozmonautiky a bude zit len z odrobiniek predchadzajucich dvoch pristupov. Na druhej strane miliardy do kozmonautiky a ziaden vedecky vystup je politicky nepripustne a tak ocakavam, ze po postaveni SLS a posilneni pristupu do vesmiru bude nasledovat "zdovodnenie" investicii a nasledne si pride na svoje aj veda.

Ved pre vedu a pokrok sa to vsetko robi...


Machi - 14/2/2012 - 09:05

"esa bude mat tiez tohto roku planovanie rozpoctu"

Jestli se nepletu tak výběr příští L mise (velká mise) má proběhnout někdy teď v únoru. Vzhledem k tomu, že poslední dvě vybrané mise (M kategorie) patřilo do výzkumu Slunce (Solar Orbiter) a astrofyziky (Euclid), tak by planetární mise byla ideálním doplňkem.


Jan Toman - 14/2/2012 - 14:56

Pro ty, kteří mají rádi grafy:
http://futureplanets.blogspot.com/

Ono se to zase obrátí k lepšímu, každý tlak budí protitlak...


-=RYS=- - 15/2/2012 - 09:51

Hlavne by meli vyresit to, ze nemaji jak letat pilotovane na LEO k ISS.
Meli by se domluvit s Muskem, at kouka dokoncit pilotovaneho Dragona a taky, aby se dokoncil Cygnus.

Preci jenom mit druhej system jako zalohu hlavniho kdyz by se neco stalo je dobra vec.

Nebo at se domluvej s Rusama, at jim na Floride postavej to co v Korou. Ze by startovali v pilotovanem TMAcku k ISS ci hotelu od Bigelowa .


Agamemnon - 15/2/2012 - 09:54

quote:
Hlavne by meli vyresit to, ze nemaji jak letat pilotovane na LEO k ISS.
Meli by se domluvit s Muskem, at kouka dokoncit pilotovaneho Dragona a taky, aby se dokoncil Cygnus.

Preci jenom mit druhej system jako zalohu hlavniho kdyz by se neco stalo je dobra vec.

Nebo at se domluvej s Rusama, at jim na Floride postavej to co v Korou. Ze by startovali v pilotovanem TMAcku k ISS ci hotelu od Bigelowa .




on v tom navrhu je zdvojnasobenie penazi na ccdev oproti r. 2012... otazka je, ci to prejde cez kongres, etc... dalej problem je, ze aj s tym zdvojnasobenim penazi je prvy let s ludmi k iss ako NET (nie skor ako) 2017... co je dost daleko, a da sa celkom realne ocakavat posun doprava...


David - 15/2/2012 - 17:11

Nechápu proč se tak do američanů navážíte, vždyť ve Sluneční soustavě jim pracuje min.16 sond,Evropě dvě a číňanům jedna a rusům vůbec nic, jo zapoměljsem na Japonce, ti mají také jednu, ale moc se nevyznamenala.


Machi - 15/2/2012 - 21:46

Davide nesedí vám počty.
Mě vyšlo USA 18, ESA 3, Japonsko 2 a Čína 1.
Ale o to tu nejde. My američany srovnáváme s američany!
Pokud došlo k poklesu rozpočtu, pak zde vyjadřujeme svůj nesouhlas, prostě proto, že si přejeme opak.
Samozřejmě že v konečném důsledku nesejde na tom co si myslí partička čechů. Ale podobný pocit mají i samotní američané z tohoto rozpočtu (proto jsem tu dával ty odkazy).
Mimochodem je pravdou, že bychom si měli ztěžovat spíše sami na sebe. I když jsme malá země, zkuste si vypočítat kolik peněz by u nás šlo na kosmonautiku (a co by se za to dalo pořídit), kdybychom na ni dávali stejný procentuální objem prostředků jako dávají američané na NASA.


yamato - 16/2/2012 - 15:00

nojo, lenze americania su velmoc a cesi a slovaci su take europske podrztasky... preto mam rad komercny vesmir, pretoze ten (aspon zdanlivo) nie je viazany na postavenie krajiny v ktorej posobi (vid rumunsku ARCA)

inak samozrejme vsetci su neradi ked sa skrta, kazdy chce pridat, lenze okrem NASA chce pridat aj armada, lekari, socialne zabezpecenie, skolstvo, samozrejme to vsetko za sucasneho znizenia dani. A potom sa vsetci divia ze im dlhy prerastaju cez hlavu. Nie som rad ze NASA bude mat menej, ale objektivne nevidim dovod preco by zrovna NASA mala byt usetrena.


Agamemnon - 16/2/2012 - 15:05

ak si dobre spominam, tak ten navrh rozpoctu ma deficit okolo 900mld usd... sr, ani cr nemaju ani hdp take


rich_boy - 16/2/2012 - 16:10

quote:
ak si dobre spominam, tak ten navrh rozpoctu ma deficit okolo 900mld usd... sr, ani cr nemaju ani hdp take


mně by stačilo, kdybychom dávali na kosmonautiku alespoň stejné procento našeho HDP ...


David - 16/2/2012 - 16:50

I když NASA přijde o peníze, tak stejně bude vypuštět min. jednu sondu k průzkumu Sluneční soustavy ročně, spíše ale dvě, což nedokáže celý zbytek světa.Systém otevřené společnosti, veřejné kontroly a zejména vyýsledky jejich sond jsou přístupné nejen vědecké veřejnosti celého světa, ale i všem amaterérům, každý se může téměř v reálném čase podívat na poslední snímky z marsu, Vesty,Hubblu,Cassini,Messengeru atd., tak proč by někdo stavěl sondu, která by tam letěla také, když navíc by riskoval, že jeho sonda pokud nepodá výkon ve stejné kvalitě jako americká bude kontraproduktivní. Tady odbočím k Mars-Expresu, ten mne mile překvapil, je důstojným partnerem amerických družic na Martově orbitě.Čili tím že američané, resp NASA staví takové kvantum kvalitních meziplanetárních sond, vlastně zužuje prostor pro zbytek světa a posouvá jim pomyslnou laťku tak vysoko že se ani nesnaží nejen ji překonat, ale jen se k ní přiblížit a vlastně nemají k tomu ani důvod.Příkladně, když je zajímá voda na Marsu, tak proč by stavěli sondu a utráceli miliony, v klidu si počkají na NASA a ta jim to " zadara" zjistí. Tady bych si povzdechl v parafrázi s Werichem " to se to bádá, když to jiný platí ".


Agamemnon - 16/2/2012 - 17:00

quote:
I když NASA přijde o peníze, tak stejně bude vypuštět min. jednu sondu k průzkumu Sluneční soustavy ročně, spíše ale dvě, což nedokáže celý zbytek světa.


práveže nebude... o to ide... nasa škrtá rozpočet tak, že väčšina škrtov je práve pre science mission directorate a planetary science... oni sami povedali, že okrem sond, ktoré sú teraz vo vývoji (myslím, že sú 2 - maven a ešte jedna, ktorej meno si nespomeniem teraz), žiadne nové nebudú niekoľko ďalších rokov...


Machi - 16/2/2012 - 19:07

Davide, zase máte špatně počty.
Nyní klesla frekvence nových sond na 1× flagship za 15 let (plán byl 10 let). Střední mise (New Frontiers) 1-2× za 10 let (plán 2-3×), malé mise (Discovery) 3-4× za 10 let (mělo být 5 či více). Jinak řečeno mise jednou za 2 roky. A to byly počátkem tohot tisíciletí vyhlídky ještě výše (zhruba 3 sondy za 2 roky).
Co se týče vašeho názoru na bádání, tak odpověď jsem dal do bezpilotních letů.


-=RYS=- - 17/2/2012 - 09:16

Myslim, ze hromadu astronomu/vedcu i obycejnych lidi co o kosmonautice neco vedi trochu mrzi to, ze neco jako Cassiny nemame u Uranu a Neptunu. Tyto dve planety jsou stale nejmene prozkoumane.

Mozna to "sefum" dojde, ze usetrej jedine ve spolupraci.
Ruske nosice jsou levne a spolehlive pro tyto pripady.
A kdyz se da ESA/NASA/JAXA dohromady, tak by mohli letat i 2 planetarni sondy rocne s vynikajicim vybavenim (viz vybaveni Beagle2).
Od dob vyvoje Galilea a Cassiny technologie postoupila. Hlavne v oblasti iontovych motoru. Takze by i lehci sonda mohla dorazit k Uranu a dalsi k Neptunu.

Klicova je spoluprace, aby to bylo mene nakladne.

A taky doresit DSN sit stanic velkych parabol.
Idealni by bylo vyuziti parabol v Rusku..Jekaterinburg atd.. HW maji dobrej, chtelo by to zmodernizovat SDR/DDS pocitacovou prenosovou technologii.
Handoveringem mezi 3-ma stanicema 70m parabol Spanelsko/USA/Australie vs 5-ti stanicema 70m parabol... navic Ukrajina a Amur, pripadne i ta parabola pobliz Bajkonuru (tusim 60m). Tak se zefektivni uziti DSN planetarni komunikace.


friendly_allien - 17/2/2012 - 18:28

quote:
Myslim, ze hromadu astronomu/vedcu i obycejnych lidi co o kosmonautice neco vedi trochu mrzi to, ze neco jako Cassiny nemame u Uranu a Neptunu. Tyto dve planety jsou stale nejmene prozkoumane.

Mozna to "sefum" dojde, ze usetrej jedine ve spolupraci.
Ruske nosice jsou levne a spolehlive pro tyto pripady.
A kdyz se da ESA/NASA/JAXA dohromady, tak by mohli letat i 2 planetarni sondy rocne s vynikajicim vybavenim (viz vybaveni Beagle2).
Od dob vyvoje Galilea a Cassiny technologie postoupila. Hlavne v oblasti iontovych motoru. Takze by i lehci sonda mohla dorazit k Uranu a dalsi k Neptunu.

Klicova je spoluprace, aby to bylo mene nakladne.

A taky doresit DSN sit stanic velkych parabol.
Idealni by bylo vyuziti parabol v Rusku..Jekaterinburg atd.. HW maji dobrej, chtelo by to zmodernizovat SDR/DDS pocitacovou prenosovou technologii.
Handoveringem mezi 3-ma stanicema 70m parabol Spanelsko/USA/Australie vs 5-ti stanicema 70m parabol... navic Ukrajina a Amur, pripadne i ta parabola pobliz Bajkonuru (tusim 60m). Tak se zefektivni uziti DSN planetarni komunikace.




Spolupráce není sériová výroba a není vždy lacinější. Naopak spolupráce hodně rozdílných systémů je mnohem náročnější a nákladnější, než jejich samostatná existence.

Takový je svět, ve kterém žijeme a kterému se musíme přizpůsobit ...


David - 18/2/2012 - 16:56

Jenomže kosmonautika je věcí národní prestiže.Ten kdo byl na Měsíci, nebo má sondu u Pluta či vozítko na Marsu na to může být nejen pyšný, ale je to i vizitkou jeho technologické úrovně.Jakmile se kosmonautika " zmezinárodní" tak tato pobídka zanikne a jestli je nyní málo peněz pak nebudou žádné. 6e je kosmonautika pořád věcí národní prestiže dokazuje číňan vítězně mávající vlajkou, nebo Irán vypouštějící vlastní družice, co tam ti iránci chtějí padesát let " po funuse" proboha zkoumat, je jasné že nic, ale chtějí mít družici,ještě lepší by byla sonda k Měsíci, nebo k Marsu, ale to je nad jejich síly a nejen nad jejich síly ale i nad síly dalších a tak tito " slabí koně" volají po mezinárodní spolupráci, což není nic jiného aby je tam někdo dovezl a ještě to navíc zaplatil.Jednoduché.Je znám postoj amerického kongresmana, který když někdo s pseudointelektuálů přišel s nápadem aby američtí atronauti na Měsíci vztyčili vlajku OSN, nikoli vlajku USA proto, že pro let na Měsíc byly potřebné znalosti " celého" lidstva,prohlásil že pokud se rozhodne o vlajce " s pavučinou" bude hlasovat proti kosmickému programu.Důkazem je ISS, počáteční nadšení je pryč, už ji nikdo neoslavuje, nikdo se s ní nechlubí a zanedlouho, možná už nyní je, či zcela jistě bude na obtíž a stála 100 mld !, co by se za to dalo postavit sond,ne dvě za rok, ale dvě každý měsíc !


Machi - 18/2/2012 - 18:16

Davide odpověď na vaše předchozí "připomínky" jsem dal do vlákna http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&page=3&tid=1573#pid79610.

Vaše logika má několik slabin.
Dle vaší logiky má USA přístroje na cizích sondách, protože

quote:
to je nad jejich síly a nejen nad jejich síly ale i nad síly dalších a tak tito " slabí koně" volají po mezinárodní spolupráci, což není nic jiného aby je tam někdo dovezl a ještě to navíc zaplatil

Takže USA měla asi problémy dostat se k Měsíci (měla přístroje na indické sondě Chandrayan). Má problém přistát na Titanu, má problém udělat družici komety, má problém dovézt vzorky z planetky, měla problém pořizovat snímky s velmi vysokým rozlišením (slavná mapa Pluta byla pořízena evropskou kamerou na HST) a dokonce je na tom tak špatně, že se podílí i na přístojích pro ruské sondy.
Tady něco nesedí, že ano?

PS: To neznamená že kosmonautika není věcí prestiže, ale je to jen jedna její část (viz můj příspěvek nahoře).


M: - 18/2/2012 - 21:25

quote:
...Důkazem je ISS, počáteční nadšení je pryč, už ji nikdo neoslavuje, nikdo se s ní nechlubí a zanedlouho, možná už nyní je, či zcela jistě bude na obtíž a stála 100 mld !, co by se za to dalo postavit sond,ne dvě za rok, ale dvě každý měsíc !

1/ ISS nestala 100mld, to tu uz bolo ukazane niekolko krat
2/ Neurazaj amikov, nech si robia so svojimi peniazmi co chcu.
Ked chceli ulievat prachy do STS a jeho cinnosti, je to ich vec.

PS ...a nebboj sa, po zruseni ISS prehlasia, zen kazdy dolar sa im vratil 5 nasobne...


Agamemnon - 18/2/2012 - 21:35

quote:
PS ...a nebboj sa, po zruseni ISS prehlasia, zen kazdy dolar sa im vratil 5 nasobne...


on sa aj vráti, imo...
videl som pár rozhovor s fyzikmi, ktorí hovorili, že všeobecne, tie drahé experimenty si na seba zarobia - či už sa tam urobí nejaký objav, alebo potom nové použité technológie, postupy a pod. sa začali používať v bežnej praxi a tým sa peniaze do toho vrazené vrátili...
viem si predstaviť, že to je/bude podobné aj s iss...

plus...
iss nikto neoslavuje, pretože už je to (pre média) rutina... kým sa nedeje niečo zvláštne tam (napr. fotky, ktoré urobil nespoli), tak to bežné média, žiaľ, nezaujíma...


raul - 19/2/2012 - 14:24

TW@N shrnující tento týden.

Video k tématu FY2013, kde je i pár záběrů J2X testu, ruské EVA30 s animacemi a Robonautího testování rokou a prstů.


David - 19/2/2012 - 17:21

Ale já nemám vůbec nic proti tomu, aby na nějaké sondě byl umístěn přístroj jiného státu.Vždy´t MERy mají třeba německé přístroje. Naopak, když někdo postaví kvalitní přístroj, proč s ním sondu nevybavit.Jsem jen proti tomu, aby příkladně MERy byly mezinárodní a ne americké.MSL nese ruský přístroj, ale je americká, stejně svého času sovětské Marsy nesly francouzké přístroje a nikde jsem nečetl, že to byly mezinárodní sondy.Podobně na tom byly Vegy, tam byla dokonce čs.plošina a francouzký bylon a ptám se byla Vega označena jako mezinárodní, nebo sovětská sonda, zajisté jako sovětská a ani si nikdo nárok na nějaké zmezinárodnění nedělal, vždyť jen to že kosmická velmoc použije ten či onen výrobek jiného státu při kosmickém letu je pro toho či onoho pocta a byla by drzost kdyby si dělal nárok na celé těleso.


Machi - 21/2/2012 - 11:52

Vyjádření DPS k plánovanému rozpočtu - http://dps.aas.org/news/dps-statement-fy2013-nasa-budget

David:
"Jsem jen proti tomu, aby příkladně MERy byly mezinárodní a ne americké."

Takhle to nikdy nefunguje. Žádná mise není 50/50. Vždy je někdo vedoucí.
Proto je třeba Cassini brána jako americká sonda a Huygens jako evropská sonda, přestože se na obou podíleli všichni partneři (konkrétně NASA/ESA/ASI). Stejně by to platilo i v případě Exomarsu. Počítám, že by to bylo takto - Trace Orbiter (ESA), ExoMars rover (ESA), MAX-C rover (NASA).
VeGa, či Mars 96 byly ruské mise se silnou mezinárodní účastí, jak jinak by jste to chtěl napsat?
Na druhou stranu, nedivil bych se kdyby evropský příspěvek do Marsu 96, byl finančně vyšší než ruský.


Agamemnon - 21/2/2012 - 11:56

quote:
Vyjádření DPS k plánovanému rozpočtu - http://dps.aas.org/news/dps-statement-fy2013-nasa-budget


nj, vsak to...

ono...
este chvilu to bude pokracovat a kongres vezme tie peniaze a presunie z ccdev pre sdm... to by tiez nebolo dobre...


Machi - 21/2/2012 - 12:10

"kongres vezme tie peniaze a presunie z ccdev pre sdm... to by tiez nebolo dobre..."
Měli by to přesunout z projektu SLS.

Když sleduji tyhle obří projekty (SLS) bez jasného zadání, trochu mi to připomíná starší projekt jaderného reaktoru Prometheus.
To byl velmi drahý projekt, pro nějž v danou chvíli nebylo jasné použití, tak se vymyslela sonda JIMO k měsícům Jupitera.
Naivita jak NASA, tak vědců co se na tom podíleli, byla v tu chvíli nebetyčná. Po tří miliardové sondě Cassini navrhnout 3× těžší a komplikovanější sondu byla čirá bláhovost. No, bláhovost ani ne, spíše blbost. Smutné je, že jen ty hloupé powerpointy něco stojí a někdo je musí zaplatit (NASA), a tyto peníze se mohly vynaložit účelněji.


arccos - 21/2/2012 - 12:56

No tak zrovna něco jako Prometheus bude v budoucnu asi docela chybět. Není chybou toho projektu, že se zase jenom promrhaly peníze a nic z toho nebylo...


Agamemnon - 21/2/2012 - 13:05

quote:
"kongres vezme tie peniaze a presunie z ccdev pre sdm... to by tiez nebolo dobre..."
Měli by to přesunout z projektu SLS.


ano, o to prave ide... len odtial peniaze nevezmu, lebo to je projekt kongresu...


Jiří Hošek - 21/2/2012 - 23:36

Vím, že jdu proti hlavnímu názorovému proudu v této diskusi, ale SLS logicky zdědil rozpočet po STS, tak proč by se o něj měl dělit? SLS je naděje a symbol toho, že NASA nekrachla (což je názor, se kterým se běžně setkávám). V tomto kontextu se význam SLS nedá srovnávat s reaktorem Prometheus, který zde byl vzpomínán.

Považuji za logické, že pokud SMD trvá na JWST, tak musí odsunout své příští robotické mise k Marsu. Proč by nemohly pár let počkat, když k Marsu letí MSL?

Pokud by přesto dál trval tlak na přesun peněz z Exploration, pak jsem pro seriózní diskusi, zda opravdu není vhodnější oželet CCDev.


Agamemnon - 21/2/2012 - 23:48

jwst nejde z rozpočtu na planetary science... ale z astrophysics, ak si dobre spomínam... takže nemali škrtať planetary science kvôli jwst... je to určite škoda


Jiří Hošek - 21/2/2012 - 23:52

Ale pořád je to Science.

http://www.nasa.gov/pdf/622654main_a%20FY13_NASA_Budget_Summary_and_Tables.pdf


Ervé - 22/2/2012 - 06:28

Omezení CCDev je možné udělat 2 způsoby - buď celkovým snížením a tedy prodloužením vývoje - což je naprd, protože ISS nemá neomezený život. Druhý způsob je počkat na výsledky za rok 2012 a vybrat jen jednoho vítěze, který má největší šanci na rychlé dokončení vývoje, tomu rozpočet neomezit a seškrtat ostatní. Pro to bych byl, pokud Dragon v dubnu uspěje - reálně úprava bezpilotního Dragonu na pilotovaný by mohla trvat jen 2 roky, ne 5 jako u ostatních soutěžících. Odklad Marsu taky nevidím jako až tak velkou ztrátu, fungují Opportunity, Mars Odyssey, MRO, Mars Express ESA, letí MSL, finišuje Maven. Zpracovat kvantum výsledků potrvá léta, odklad o rok nebo dva moc neznamená. Taky by nebylo špatné důkladně zpracovat výsledky měsíčních výprav od Apolla po LRO, kdo-ví, co všechno s eještě nezjistilo.
Vadí mi ale SLS, protože místo aby postavili Shuttle C s osvědčenými 4segmenty a RS-68 a případnou potřebu zvýšené nosnosti řešili nárůstem počtu startů (s příjemným efektem snížení ceny za start), zbylé peníze vrazili do vývoje výprav na Měsíc a Mars, chtějí stavět super-krávu, pro kterou díky osekanému rozpočtu nebude náklad.


Agamemnon - 22/2/2012 - 07:20

o tom vybere len 1 vitaza ccdev sa hovori... sice az po roku 2014 myslim, ale hovori...
aj ked skor sa hovori o boeingu, ktory je v ccdev verzii momentalne trochu pred dragonom (aspon podla nsf, ja to samozrejme neviem posudit s tym, ze crs dragon a ccdev dragon su odlisne lode)...
a najlepsie je na tom inak mozno dokonca orion/mpcv...

co sa tyka marsu... to nie je odklad misii, ale zrusenie, podla tych vyjadreni od planetary society a smd a pod... co sa tu objavili...
aj podla toho briefingu, co mal boden, to tak vyzera... ze dokoncia s oneskorenim, co maju rozrobene... a zvysok musia zrusit (vratane novych)...
alebo som nieco zle pochopil?
[Edited on 22.2.2012 Agamemnon]


yamato - 22/2/2012 - 08:30

jeden vitaz CCDev je podla mna hlupost. Zase skoncia s jednym plavidlom, ktore ked bude mat nejaku poruchu tak sa uzemnia pilotovane lety ako take. Vsade na svete je standard, ze prostriedkov je viacero a vypadok jedneho nesposobi kolaps systemu.

MPCV pokial viem nie je v ramci CCDev, je to vladny program, urceny pre BEO, za "vladne" peniaze. Povodnym zmyslom CCDev bolo ziskat komercne prevadzkovanu lod pre LEO za trochu normalnejsie peniaze.


Agamemnon - 22/2/2012 - 08:44

quote:
MPCV pokial viem nie je v ramci CCDev, je to vladny program, urceny pre BEO, za "vladne" peniaze. Povodnym zmyslom CCDev bolo ziskat komercne prevadzkovanu lod pre LEO za trochu normalnejsie peniaze.


jj, mpcv nie je ccdev, ani sa do toho nepocita a ani nemoze vyhrat...


pospa - 22/2/2012 - 10:30

Pokud to ve vláknu už máme, tak se předem omlouvám.
Tato tabulka se mi zdá velice přehledná a jasná, tak ji sem přidávám :



http://www.spacenews.com/images/NASABudgetChart02.jpg


David - 22/2/2012 - 13:52

Nic podstatného, vč. inflace o 5% méně, ale všechno je ve vyřazení STS, to byl kámen na krku a vlastně také jenom " drožkařil" k ISS.


Ervé - 22/2/2012 - 14:13

Mohli trochu sebrat astrofyzice, víc heliofyzice (SDO už funguje) a space and flight support, ať taky trochu šetří. Nejhorší mi připadá cross-agency support - tam ušetřit, tak je Mars a planety v pohodě. Pro Mars by mělo jít pumpnout i space technology - co jiného je pokročilý rover než vývoj technologií. U těch 2,77 mld. za Exploration system development je nejhorší, že nejmíň 2 miliardy sežere jen zaměstnání lidí okolo bývalého STS - VAB, Michoud, Utah.


Jiří Hošek - 22/2/2012 - 23:51

quote:
Vadí mi ale SLS, protože místo aby postavili Shuttle C s osvědčenými 4segmenty a RS-68 a případnou potřebu zvýšené nosnosti řešili nárůstem počtu startů (s příjemným efektem snížení ceny za start), zbylé peníze vrazili do vývoje výprav na Měsíc a Mars, chtějí stavět super-krávu, pro kterou díky osekanému rozpočtu nebude náklad.
Mě Shuttle C nevadí, ale současně si uvědomuji, že díky zrušenému Aresu jsou v již pokročilém stupni vývoje jak 5segmenty, tak i J-2X, díky nimž dokáže jedna SLS Block II vynést totéž, co dva Shuttly C.
Jeden Shuttle C či SLS Block I dokáže vynést na LEO sestavu CPS(plný PHM)/MPCV, zatímco SLS Block II dokáže díky novému hornímu stupni urychlit tutéž sestavu pryč z LEO. Orionu to pak dává obrovské letové a manévrovací schopnosti.

S penězi na jiný náklad pro SLS se samozřejmě počítá po ukončení programu ISS. Jde o 3 mld. USD ročně, přičemž ty peníze budou k dispozici nezávisle na tom, zda bude létat Shuttle C nebo SLS.


Jiří Hošek - 22/2/2012 - 23:54

quote:
zatímco SLS Block II dokáže díky novému hornímu stupni urychlit tutéž sestavu pryč z LEO.
Myšleno "při jediném startu".


Agamemnon - 22/2/2012 - 23:57

quote:
S penězi na jiný náklad pro SLS se samozřejmě počítá po ukončení programu ISS. Jde o 3 mld. USD ročně, přičemž ty peníze budou k dispozici nezávisle na tom, zda bude létat Shuttle C nebo SLS.


pravidelne sa objavujú dohady o predĺžení misie iss do 2025-2028... nemyslím, že sa budú spoliehať na to, že náklad budú vytvárať, keď ukončia činnosť stanice...


David - 23/2/2012 - 07:05

SLS vrátí NASA tam kam technologicky patří, na prvé místo v oboru nosičů a odkud po zrušení Saturnu-5 spadla, tím myslím úroveň na 2O tun užitečného nákladu na LEO, tady na úroveň Protonu.Že úroveň 2O tun na LEO americe " nesluší" a zejména výzkum nad LEO prakticky znemožňuje, je nade vší pochybu, nehledě na fakt, že v dohledné době bude nosnost na LEO kolem 20 tun zcela běžná i u dalších kosmických velmocí, příkladě i Číny.


alamo - 23/2/2012 - 12:23

aj "boľševik" mal predstavu o "úspešnosti ekonomiky" vyjadrenú v megatonách vytavenej ocele a vyťaženého uhlia..
môj dojem že predstava o úspešnosti kozmonautiky vyjadrená v "megatonách supernosičov" je na tom v podstate rovnako, sa stále zosilňuje..


Machi - 23/2/2012 - 12:54

Alamo:
Nějak tak.
Schválně. Jaká je pravděpodobnost, že NASA, které snižují rozpočet, bude mít dost prostředků na větší a těžší náklady, u kterých je cena také podstatně vyšší než u lehčích?
Z principu na SLS není nic špatného, ale musí mít NASA dlouhodobou vizi a ekonomické podklady k tomu, zda bude vůbec schopna takový nosič využít.
Když byl plánován Ares V, byla zpracována studie, popisující možné věděcké projekty využívající jeho excelentní nosnost. Pochopitelně díky takovému obru jsme si mohli dovolit téměř cokoliv, namátkou i takové šílenosti jako dovoz vzorků z Europy.
Ale k čemu to, když nikdo v prvé řadě nemá peníze na samotný vědecký projekt?
Proto jsem v tomto skeptický a myslím, že SLS bude jen další "průser" managementu, ale budu velmi rád když se spletu.
Mimochodem. může mi někdo vysvětlit, v čem je lepší SLS než Ares V?


Agamemnon - 23/2/2012 - 13:10

teoreticky dod peniaze ma, a asi aj bude...


yamato - 23/2/2012 - 13:12

ciastocne sa Davida zastanem. Megatony ocele a uhlia skutocne maju pramalu suvislost so zivotnou urovnou obyvatelstva, ale v kozmonautike su nase moznosti dane tym, co dostaneme na LEO. Cim viac na LEO dostaneme, tym viacej si mozme vyskakovat. Ovsem zakladna otazka je ZA KOLKO tie stovky ton vynasame. A tam SLS nie je ziadny prelom, skor naopak.

Machi - ja beriem SLS ako taky reinkarnovany AresV, vyzera podobne, vyuziva podobne technologie... Cosi ako MPCV vo vztahu k Orionu


Machi - 23/2/2012 - 13:22

Ani DoD nemá tolik peněz.
Přesněji má mnohem víc peněz než NASA, ale zase má řádově mnohem více projektů. A pár už jich také bylo z finančních důvodů zrušeno (třeba RAH-66 Comanche a další).

"Megatony ocele a uhlia skutocne maju pramalu suvislost so zivotnou urovnou obyvatelstva, ale v kozmonautike su nase moznosti dane tym, co dostaneme na LEO."

Chtěl bych vidět studii, která dává do souvislosti nosnost raket na LEO s životní úrovní obyvatelstva.
Pokud bych si chtěl zažertovat, pak bych prohlásil, že nejvyšší životní úroveň měli koncem 80. let v SSSR, a to díky tomu, že měli dostatek "eněrgie".
Také Severokorejcům v blízké budoucnosti rapidně stoupne životní úroveň (tak z 0 na 100 kg).
Asi to bude více o politickém systému než o nosnosti na LEO.


yamato - 23/2/2012 - 13:32

quote:

Chtěl bych vidět studii, která dává do souvislosti nosnost raket na LEO s životní úrovní obyvatelstva.
Pokud bych si chtěl zažertovat, pak bych prohlásil, že nejvyšší životní úroveň měli koncem 80. let v SSSR, a to díky tomu, že měli dostatek "eněrgie".
Také Severokorejcům v blízké budoucnosti rapidně stoupne životní úroveň (tak z 0 na 100 kg).
Asi to bude více o politickém systému než o nosnosti na LEO.


:) celkom vtipne, ale evidentne sme sa nepochopili. Nosnost na LEO a zivotna uroven skutocne nemaju nic spolocne.
Reagoval som na prispevok od alama, ktory poukazoval na chybnu predstavu bolsevika o suvislosti medzi megatonami ocele a zivotnou urovnou.
Ak sa ale bavime o suvislosti medzi megatonami na LEO a uspesnostou vesmirneho programu, tak tam ta suvislost jednoznacne je.


Machi - 23/2/2012 - 13:51

Yamato:
Ono to tak trochu z kontextu vyznělo, tak jsem toho hned potutelně využil k těm vtípkům.

Jinak, když je to napsáno čistě takhle -
"Ak sa ale bavime o suvislosti medzi megatonami na LEO a uspesnostou vesmirneho programu, tak tam ta suvislost jednoznacne je" -
pak máme podobný názor.

Ale jak jsem psal dříve. Jedna věc je mít velkou raketu a druhá je mít vhodný náklad.


yamato - 23/2/2012 - 13:59

samozrejme ovsem existuju aj ine naklady nez JWST. Vedel by som si predstavit "jednoduchu" sondu na urovni povedzme mars oddysey, len s tym rozdielom ze by mala k dispozicii 90 ton paliva. To by sme pri jupiteri skakali od jedneho mesiaca k druhemu , celi vysmiati


Agamemnon - 23/2/2012 - 14:09

jj, ja vm, ze ani dod nema peniaze nazvys... ale v sucasnosti a blizkej buducnosti ma urcite viac penazi na lety do vesmiru ako nasa... takze teoreticky mozno skusia vyuzit to, aku bude mat nosnost sls... (alebo sa budu bat toho, ze sls sa nieco stane a nemali by potom zalozny nosic a budu projektovat len na 20t av/divh alebo 50t fh)


Agamemnon - 23/2/2012 - 14:21

quote:
Ale jak jsem psal dříve. Jedna věc je mít velkou raketu a druhá je mít vhodný náklad.


a este ina vec je mat peniaze na start velkej rakety


David - 23/2/2012 - 17:11

Jestli někdo chce s lidskou posádkou letět dál než na LEO, potřebuje nosič o výkonu na LEO mezi 100-200 tunami.Představa, že by se loď k Měsíci, resp i dále dala sestavit z 20 tun lehkých kousků, už tady jednou byla a i sám její autor / Koroljov/ od té šílenosti upustil a pokusil se v sovětských podmínkách o tehdy nemožné - postavit superraketu. Právě ISS hrubě zkresluje technologickou úroveň účastníků, všichni na tom vypadají stejně a dokonce rusové i lépe, když mají sice " historickou drožku", ale američané namjí nic. Jakmile američané postaví novou superraketu a soukromý sektor bude schopen v komerčním módu dopravovat lidi na LEO,poměr se rázem změní a technologická i ekonomická převaha USA vyplave jako olej na vodu, vlastně se bude opakovat příběh Apolla, tehdy také bylo rázem jasno, jak na tom kdo je.Jediné co by mohlo zase všem ujíždějící vlak made in USA zastavit, či umožnit se v něm svézt jsou průhledné pokusy o mezinárodní " spolupráci", přísloví říká, že dvakrát do stejné řeky nevstoupíš, a tak doufám, že se američané nadají napálit jako v případě ISS.


yamato - 23/2/2012 - 17:31

a potom juhuuuesej poletia na mars a vsetci im budu tlieskat a vsetko bude super...

sovieti mali superraketu - Energiju. Ta sa vyvijala uz v dobe pokusov s N-1 a rivalita konstrukterov tychto dvoch rakiet bola zakladnou pricinou neuspechu N-1 a celeho lunarneho programu.

americania su sice bohatsi a technologicky velmi potentni, ale vdaka politikarceniu to k nicomu nevedie, len k snure vyhlasenych a zrusenych programov. Vyzera to ze k svojim uspechom potrebuju supera, inak sa motaju na mieste za strasne velke peniaze.


Agamemnon - 23/2/2012 - 18:02

quote:
a potom juhuuuesej poletia na mars a vsetci im budu tlieskat a vsetko bude super...

sovieti mali superraketu - Energiju. Ta sa vyvijala uz v dobe pokusov s N-1 a rivalita konstrukterov tychto dvoch rakiet bola zakladnou pricinou neuspechu N-1 a celeho lunarneho programu.

americania su sice bohatsi a technologicky velmi potentni, ale vdaka politikarceniu to k nicomu nevedie, len k snure vyhlasenych a zrusenych programov. Vyzera to ze k svojim uspechom potrebuju supera, inak sa motaju na mieste za strasne velke peniaze.


energia nebola súčasne s n-1... tam bola iná raketa... teraz si nespomeniem na meno... energia je až neskôr - prvý let je 88 alebo tak...
ale to je inak asi zatiaľ najlepší nosič, aký kedy letel energie je škoda...


Agamemnon - 23/2/2012 - 18:05

quote:
Jestli někdo chce s lidskou posádkou letět dál než na LEO, potřebuje nosič o výkonu na LEO mezi 100-200 tunami.Představa, že by se loď k Měsíci, resp i dále dala sestavit z 20 tun lehkých kousků, už tady jednou byla


tá predstava tu bola viackrát a dokonca aj teraz sa s tou myšlienkou američania (a v podstate aj číňania - cz-5 a možno aj rusi - a7) pohrávajú... ako nasa, ktorá zvolila nakoniec sls, tak napr. aj elon musk, ktorý plánuje na to využiť f9 (cca 10t, ako man rated) a zvyšok chce vyniesť pomocou fh (50t na leo)


yamato - 23/2/2012 - 18:18

quote:

energia nebola súčasne s n-1... tam bola iná raketa... teraz si nespomeniem na meno... energia je až neskôr - prvý let je 88 alebo tak...
ale to je inak asi zatiaľ najlepší nosič, aký kedy letel energie je škoda...



medzi zaciatkom vyvoja a prvym letom je velmi dlha doba ta skorsia raketa je tusim UR-500 alebo take nieco, mam dojem ze energija je s nou geneticky spojena (minimalne cez konstrukcnu kancelariu)


PINKAS J - 23/2/2012 - 19:15

Konkurence N1 byla UR 700, její druhý a třetí stupeň měl být mírně upravený UR 500 (Proton). Tyto rakety nemají vůbec nic společného s Enegií, byly na hypergolické palivo a i rozdílné konstrukční kanceláře. Společného ale mají konstruktéra motorů (i když jsou to motory zcela rozdílné) – Gluška. Výrobce NPO Energia, hlavní konstruktér byl Boris Gubanov.

Předchůdce Energie měl být Vulkan v provedení in line, kde měly být v prvém stupni 6x RD 170 na LOX/RP a teprve v druhém stupni 4x LOX/LH2 motory RD 0120, v třetím 1x RD 57M , rovněž LOX/LH2. Tato koncepce je myslím lepší, než Energie, ale ta dostala přednost, neboť Buran musel být stejně velký jako Shuttle a těžko umístnitelný na špici.


yamato - 23/2/2012 - 19:42

no, ved vravim ze mali nieco spolocneho (Gluska)

nabuduce navstivim wiki nez zacnem dristat...


alamo - 23/2/2012 - 19:54

quote:
Jestli někdo chce s lidskou posádkou letět dál než na LEO, potřebuje nosič o výkonu na LEO mezi 100-200 tunami.Představa, že by se loď k Měsíci, resp i dále dala sestavit z 20 tun lehkých kousků, už tady jednou byla a i sám její autor / Koroljov/ od té šílenosti upustil a pokusil se v sovětských podmínkách o tehdy nemožné - postavit superraketu.


soráč
ale kritici supernosičov, poukazujú k inej alternatíve
vynesenie "suchej konštrukcie" v jednom kuse, a jej následné natankovanie pri vesmírnej palivovej stanici (v zásade žiadna montáž "s kúskov", ako ISS)
to je niečo celkom iné..


yamato - 23/2/2012 - 20:47

podstatne je aj to, ci je taky meganosic vyuzitelny komercne. Pokial ano, tak fixne naklady sa rozrataju na viac startov a to sa prejavi v cene. Ak nie, fixne naklady znasa iba "vladny" program, a tomu to moze zlomit vaz (vid STS)


Jiří Hošek - 23/2/2012 - 23:23

quote:
quote:
S penězi na jiný náklad pro SLS se samozřejmě počítá po ukončení programu ISS. Jde o 3 mld. USD ročně, přičemž ty peníze budou k dispozici nezávisle na tom, zda bude létat Shuttle C nebo SLS.
pravidelne sa objavujú dohady o predĺžení misie iss do 2025-2028... nemyslím, že sa budú spoliehať na to, že náklad budú vytvárať, keď ukončia činnosť stanice...
Už v nejbližší době by snad mohlo být jasněji - studijní tým NASA má do 30. března předložit studii mise k EML-2, která by snad mohla být realizována v rámci SLS-3 v první polovině 20.let. Osobně si myslím, že to bude opět sestava CPS/MPCV bez jiného nákladu, ale berte to jen jako moji domněnku.
http://img840.imageshack.us/img840/8343/604644main3l2mission15p.jpg


Jiří Hošek - 23/2/2012 - 23:35

quote:
soráč
ale kritici supernosičov, poukazujú k inej alternatíve
vynesenie "suchej konštrukcie" v jednom kuse, a jej následné natankovanie pri vesmírnej palivovej stanici (v zásade žiadna montáž "s kúskov", ako ISS)
to je niečo celkom iné..
Ale musíte smontovat tu palivovou stanici...
quote:
A na orbite pomalu a jiste zacit budovat neco jako lodenici, kde se lode-planetolety budou skladat z dovezenych dilu/zhotovenych casti.
Jedno jestli zhotovenych na Zemi a vyvezenych pomoci Progresu/Angary/Ariane5/Flacon Heavy nebo privezenych z fabriky na Mesici (z budoucich tezba nerostu>tavici fabirky do ingotu>fabriky z ingotu vyrabejici casti lodi>nakladni lode co dovezou casti lodi na LLO a nasledne na LEO do "lodenice").

Lode bude treba seskladat na LEO, to vyjde nejbezpecneji a nejlevneji
... nebo loděnici, o které psal =RYS=


alamo - 24/2/2012 - 00:19

"Ale musíte smontovat tu palivovou stanici... "

to áno, ale za nejakú "stratu času" sa to pokladať nedá, pretože prípadná čerpacia stanica (alebo rovno rafinéria paliva) môže mať kľudne životnosť aj dlhšiu ako ISS,
a teda pri každom okne k marsu fugovať aj viac ako dvadsať rokov, a slúžiť ako zhromaždisko pre palivo pre x expedícií


Agamemnon - 24/2/2012 - 07:19

http://www.spaceflightnow.com/news/n1202/23flagships/
opat pomerne negativny clanok o planetary science... zial, hlavne spomina, co vsetko sa bude musiet zrusit, zjednodusit, odlozit...


David - 24/2/2012 - 09:05

Zajímalo by mne , jaké palivo by se mělo u vesmírné " pumpy" skladovat, jelikož by se jednalo o dlouhodobé skladování, tak by to jistě nebyl kyslík, ani vodík, což je nejvýhodnější kombinace pro finální stupeň a pokud se týče " rafinérie" tak co by tam rafinovali, představa, že by " nahoru" vozili surovou naftu a tam vyráběli kerosen je podivná.


Agamemnon - 24/2/2012 - 09:43

quote:
Zajímalo by mne , jaké palivo by se mělo u vesmírné " pumpy" skladovat, jelikož by se jednalo o dlouhodobé skladování, tak by to jistě nebyl kyslík, ani vodík, což je nejvýhodnější kombinace pro finální stupeň a pokud se týče " rafinérie" tak co by tam rafinovali, představa, že by " nahoru" vozili surovou naftu a tam vyráběli kerosen je podivná.


n2o4/udmh (mmh)


Machi - 25/2/2012 - 19:47

Další článek k rozpočtu NASA na planetární projekty:
http://www.spacenews.com/civil/120224-nasa-raids-outer-planets-budget-fund-mars.html.


Agamemnon - 7/3/2012 - 07:57

http://science.house.gov/hearing/full-committee-hearing-overview-nasa-fy13-budget

Full Committee Hearing - An Overview of NASA FY13 Budget
2318 Rayburn House Office Building Washington, D.C. 20515 | Mar 7, 2012 2:00pm

aj s webcastom


Agamemnon - 7/3/2012 - 16:39

commitee hearing prebieha...

video, ak by to niekto chcel pozerať:
http://commerce.senate.gov/public/index.cfm?p=Home


Machi - 7/3/2012 - 18:09

Já si počkám na záznam a hlavně na N. D. Tysona, který by tam měl vystupovat. Pokud nevíte o koho jde, má heslo i na české wikipedii - http://cs.wikipedia.org/wiki/Neil_deGrasse_Tyson.
Kromě toho, že mu to dost pálí, je to určitě i nejvtipnější veřejně činný astronom.


David - 7/3/2012 - 18:57

Stejné představy jsou i tom, že lidé na Mars odstartují z velké umělé družice Země, nebo družice Měsíce, kde se planetolet sestaví a vybaví, resp z povrchu Měsíce, kde se planetolet dokonce vyrobí. Tyto představy jsou z dob, kdy lety do vesmíru byly sci-fi a dělali je spisovtelé, i když první návrh vonBrauna na pilotovanou raketu k Měsíci byl v tomto duchu, t.j. monstrum sestavené na LEO z malých dílů, přímý let na Měsíc a přímý let zpět, t.j. bez manévrů na dráze kol Měsíce. Tak jako tyto představy překonala technika v počítačích, elektronice, tak je překonala i v oblasti nosičů, ale i robotiky. Dnes již tam nemusí letět astronaut vybavený zkumavkami a mikroskopem, případně dalekohledem na Měsíčním povrchu.


Agamemnon - 7/3/2012 - 19:35

huu, to som prečo dal sem? som to chcel dať do téme o rozpočte na FY 2013... presuňte tam môj predchádzajúci príspevok, aj tento, prosím...

@Machi:
ja som to trochu počúval... robil som iné veci popri tom... tyson bol dobrý... oveľa lepší ako bolden... ten bol dosť od veci... ale celkovo (v tých častiach, čo som z toho videl) sa tam človek nič nedozvedel

edit:
thread na nsf obsahuje prepis toho zasadnutia... ak to niekto nechce pozerať, len si to chce prečítať
http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=28218.msg870064#msg870064 [Edited on 07.3.2012 Agamemnon]


Machi - 7/3/2012 - 19:43

Agamemnon:
"ja som to trochu počúval... robil som iné veci popri tom... tyson bol dobrý... oveľa lepší ako bolden... ten bol dosť od veci... ale celkovo (v tých častiach, čo som z toho videl) sa tam človek nič nedozvedel"

Já jsem si to pustil teď, a Bolden pěkně dostal tu vlezlou senátorku.

Velmi volně přeloženo:

Senátorka:
"Proč nesnížíte množství uchazečů v projektu komerčních letů, třeba na 2 a tím ušetříte peníze pro Orion a SLS?"

Bolden:
"Kdybych snížil počet uchazečů na 1 až 2, pak Boeing, který jste tam prosadili vy, by se tam nedostal."


Agamemnon - 7/3/2012 - 19:50

quote:
Velmi volně přeloženo:

Senátorka:
"Proč nesnížíte množství uchazečů v projektu komerčních letů, třeba na 2 a tím ušetříte peníze pro Orion a SLS?"

Bolden:
"Kdybych snížil počet uchazečů na 1 až 2, pak Boeing, který jste tam prosadili vy, by se tam nedostal."



túto časť som nevidel, hehe
s tou senátorkou som videl len tú časť, kde rozprával nezmysly
a potom ešte som s ním videl ku koncu, kde potom rozprával o bezpečnosti v nasa... to bolo dosť nudné


Machi - 7/3/2012 - 20:13

http://commerce.senate.gov/public/index.cfm?p=Hearings&ContentRecord_id=a2593bd3-8859-4e7d-869d-7e670a654664&ContentType_id=14f995b9-dfa5-407a-9d35-56cc7152a7ed&Group_id=b06c39af-e033-4cba-9221-de668ca1978a&MonthDisplay=3&YearDisplay=2012

Doporučuji zhruba čas 64:00 až 67:00
Boldenova hláška o Boeingu je okolo ~65:50.

Já tedy nechápu proč Boldena tolik nenávidí na nasaspaceflight.com.
Mi připadá jako docela dost rozumný, když to srovnám s těmi senátory.


Agamemnon - 7/3/2012 - 20:35

quote:
http://commerce.senate.gov/public/index.cfm?p=Hearings&ContentRecord_id=a2593bd3-8859-4e7d-869d-7e670a654664&ContentType_id=14f995b9-dfa5-407a-9d35-56cc7152a7ed&Group_id=b06c39af-e033-4cba-9221-de668ca1978a&MonthDisplay=3&YearDisplay=2012

Doporučuji zhruba čas 64:00 až 67:00
Boldenova hláška o Boeingu je okolo ~65:50.

Já tedy nechápu proč Boldena tolik nenávidí na nasaspaceflight.com.
Mi připadá jako docela dost rozumný, když to srovnám s těmi senátory.



ďakujem, pozriem

nvm, čo proti nemu majú na nsf - závisí od konkrétnych osôb asi

mne inak veľmi nesedí... toto je druhé jeho vystúpenie, z ktorého som videl aspoň časť a ani v jednom ma nenadchol...
prvé bola nejaká tlačovka myslím tiež k rozpočtu pred pár týždňami... tam nech dostal akúkoľvek otázku, tak vždy išiel offtopic a stále rozprával jednu a tú istú vec dokola... človek sa nič nedozvedel, aj keď mu novinári dali priamu otázku...


Agamemnon - 8/3/2012 - 12:15

http://www.nasaspaceflight.com/2012/03/nasa-bolden-head-to-head-lawmakers-fy13-budget/


Agamemnon - 8/3/2012 - 12:55

nsf prepis z druheho zasadnutia vcera...
http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=28250.msg870269#msg870269


Agamemnon - 21/3/2012 - 19:21

uskutočnilo sa ďalšie zasadnutie... opäť bolden...

prepis je na nsf...
http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=28395.0

link na video nemám zatiaľ, určite bude na youtube o chvíľu...


Agamemnon - 22/3/2012 - 07:35

tu by malo byt video zo zasadnutia:

http://appropriations.house.gov/Calendar/EventSingle.aspx?EventID=284324


Agamemnon - 28/3/2012 - 22:23

ďalšie zasadnutie bolo...
prepis na nsf:
http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=28455.0


Agamemnon - 29/3/2012 - 13:24

http://www.spacenews.com/policy/120322-wolf-eyes-commercial-budget.html

Rep. Wolf Eyes Commercial Crew Budget for Mars Relief

"Wolf uvazuje o znizeni rozpoctu pre ccdev v prospech misii na mars"

- v clanku sa za zvysenie rozpoctu pre mars vyjadrilo viacero zastupcov


kratas - 11/4/2012 - 16:36

quote:
http://www.spacenews.com/policy/120322-wolf-eyes-commercial-budget.html

Rep. Wolf Eyes Commercial Crew Budget for Mars Relief

"Wolf uvazuje o znizeni rozpoctu pre ccdev v prospech misii na mars"



To uz je jako v Ceske republice. Rozdelam 10 veci a zadnou nedodelam. Mi to pripada, jako Svejk: "Situace na bojisti se meni kazdou minutu".


yamato - 11/4/2012 - 16:55

by ma zaujimalo co je na marse tak strasne dolezite a neodkladne, ze to stoji za spomalenie rozvoja lacnejsej dopravy na orbit...


Ervé - 12/4/2012 - 06:33

quote:
by ma zaujimalo co je na marse tak strasne dolezite a neodkladne, ze to stoji za spomalenie rozvoja lacnejsej dopravy na orbit...

Souhlas - ccdev má mít přednost, kolem Marsu a na něm je dost družic (a Maven se chystá), aby se dva roky mohlo počkat. Mars neuteče, zatímco ISS stárne a chátrá.


kratas - 12/4/2012 - 08:30

Ja chapu, ze cil je jit dal, ale momentalne je tu projekt, ktery podle me ma perspektivu.
Vysledkem by melo byt v blizke budoucnosti ekonomicka uspora pro americky vesmirny program na obezne draze zeme.
Usetrene prostredky mohou pouzit pro vyvoj technologii spojenych s letem na Mars. Takhle budou preslapovat na jednom miste.


alamo - 12/4/2012 - 13:27

no ale keď niekomu sype prachy práve "prešľapovanie na mieste", tak sa snaží predovšetkým aby sa "vyšliapala čo najhlbšia jama"


yamato - 19/4/2012 - 09:14

http://www.spaceflightnow.com/news/n1204/18senate/

znie to sice neuveritelne, ale v politike je mozne vsetko. Senat osekal commercial crew o 300milionov, aby ich mohol naliat do SLS a Orionu. Inak povedane radsej budu platit rusom o par rokov dlhsie a nebudu mat vlastnu pilotovanu kapacitu na LEO (vzdy sa do da zvalit na pomaly progres komercnikov...), nez ze by nenaliali vsetko co sa da do ciernej diery SLS, ktora sa bude zrejme vyvijat podobne ako ISS. Hlavne ze kamosi z Bo/LM su spokojni a maju plne bruska. Kozmonautika na poslednom mieste...


Agamemnon - 19/4/2012 - 09:44

huuu


Tlama - 19/4/2012 - 09:47

Jak je vidět, tak ekonomika funguje všude stejně a někde jsou si ještě rovnější.


kratas - 19/4/2012 - 09:53

Je videt, ze o tom rozhoduji lidi, kteri o tom vi kulovy. Rozhoduji na zaklade prezentaci.


Agamemnon - 19/4/2012 - 20:37

http://appropriations.house.gov/News/DocumentSingle.aspx?DocumentID=291030

Chairman Wolf Prepared Statement on FY 2013 Commerce, Justice, and Science Appropriations Bill at Subcommittee Markup

...

For NASA, the bill includes $17.6 billion, which provides funding above the aggregate request for America’s next generation exploration system -- the Orion crew vehicle and heavy-lift rocket. This funding will keep NASA on schedule for upcoming flight milestones.

Commercial Crew development is funded at $500 million, consistent with the current authorization and the report accompanying the House Budget Resolution. In light of limited budgets and the need to find the fastest, safest and most cost effective means of achieving a U.S. capability for access to the International Space Station, the bill directs NASA to winnow the commercial partners and advance the schedule for moving to traditional government procurement methods.

...

The bill includes $5.1 billion for NASA Science programs, including $1.4 billion for Planetary Science. This amount restores cuts in the President’s request that would have inhibited progress on all planetary science goals, including flagship missions to Mars or Europa.


-=RYS=- - 19/4/2012 - 22:00

Jen aby Musk neemigroval i s firmou nekam blizko k rovniku...Korou, Woomera, Kena San Marco.


Agamemnon - 19/4/2012 - 22:22

quote:
Jen aby Musk neemigroval i s firmou nekam blizko k rovniku...Korou, Woomera, Kena San Marco.



nemôže, ak chce ostať americkou firmou... kvôli ITARu...


x - 20/4/2012 - 13:01

quote:
by ma zaujimalo co je na marse tak strasne dolezite a neodkladne, ze to stoji za spomalenie rozvoja lacnejsej dopravy na orbit...


Predevsim mozna to, ze dle vyzkumu prevazna vetsina povazuje pilotovanou kosmonautiku za zcela zbytecnou zalezitost - urcite tedy letani k ISS.
Mise k Marsu maji proste vetsi pochopeni - i nepilotovanou by mozna zakala mensina.
A politik musi brat toto proste na vedomi.


yamato - 20/4/2012 - 13:14

quote:
quote:
by ma zaujimalo co je na marse tak strasne dolezite a neodkladne, ze to stoji za spomalenie rozvoja lacnejsej dopravy na orbit...


Predevsim mozna to, ze dle vyzkumu prevazna vetsina povazuje pilotovanou kosmonautiku za zcela zbytecnou zalezitost - urcite tedy letani k ISS.
Mise k Marsu maji proste vetsi pochopeni - i nepilotovanou by mozna zakala mensina.
A politik musi brat toto proste na vedomi.


znacna cast doveruje horoskopom, a urciti jednotlivci neveria v existenciu vodneho tlaku. Treba brat na vedomie aj to?


yamato - 20/4/2012 - 13:16

"Commercial Crew development is funded at $500 million, consistent with the current authorization and the report accompanying the House Budget Resolution. In light of limited budgets and the need to find the fastest, safest and most cost effective means of achieving a U.S. capability for access to the International Space Station, the bill directs NASA to winnow the commercial partners and advance the schedule for moving to traditional government procurement methods."

v preklade, podfinancujme to co funguje a prinieslo vysledky v rekordnom case a rekordne lacno, a vratme sa k tomu, co nas dostalo z mesiaca k prenajimaniu sedaciek v sojuzoch...


x - 20/4/2012 - 13:25

quote:
quote:
quote:
by ma zaujimalo co je na marse tak strasne dolezite a neodkladne, ze to stoji za spomalenie rozvoja lacnejsej dopravy na orbit...


Predevsim mozna to, ze dle vyzkumu prevazna vetsina povazuje pilotovanou kosmonautiku za zcela zbytecnou zalezitost - urcite tedy letani k ISS.
Mise k Marsu maji proste vetsi pochopeni - i nepilotovanou by mozna zakala mensina.
A politik musi brat toto proste na vedomi.


znacna cast doveruje horoskopom, a urciti jednotlivci neveria v existenciu vodneho tlaku. Treba brat na vedomie aj to?



Pokud schcete byt zvolen v dalsich vobach tak i toto - uspesny politik rika lidem a castecne i dela jen to co cheteji slyset.

A k tem horoskopum - podle data narozeni lze urcit z casti povahu a dalsi vlastnosti cloveka (tedy ne ty jine co rikaji kdy se co stane - ty neobhajuji) - vychovou se muze zmenit, ale vychozi predpoklady se podle toho daji urcit - mam to vyzkouseno a je i oduvodneni - vliv urictych sil na vyvoj lidskeho plodu je nejspis realny.


alamo - 20/4/2012 - 13:34

teda x..
to je.. nemám slov..


kratas - 20/4/2012 - 13:37

Kdyz pro ni nema vyuziti stat, tak proc ji zahazovat a nechat ji soukromemu sektoru. Proto projekt COTS. Pokud chteji se chteji dostat dal, tak minimalne musis doresit leky, zdravotni zalezitosti atd a na to ISS staci. Ale opet narazime na stejnou vec. Je potreba zlevnit provoz, jinak se dal nedostanou.


-=RYS=- - 2/5/2012 - 19:00

Mozna by se po volbach v Rusku meli Rusove nakrknout a proste rict, ze pro USA nemaj volne sedacky v Sojuzu, ze jsou volne jen pro ESA/JAXA kosmonauty. Ale, ze nestihaj vyrabet dalsi Sojuzy pro USA kosmonauty.
Zkratka jim to tipnout a neco si "vymyslet" jako vymluvu.
Myslite, ze tim vznikne treti svetova?
Rusum je to sumak, odpojej si svoji cast stanice z ktere udelaj svoji stanici. Mozna se domluvi s ESA a JAXA (jejich moduly jsou tusim taky dlouhozivotnostni) a postavi si bez USA vlastni stanici.


Agamemnon - 2/5/2012 - 19:07

quote:
Mozna by se po volbach v Rusku meli Rusove nakrknout a proste rict, ze pro USA nemaj volne sedacky v Sojuzu, ze jsou volne jen pro ESA/JAXA kosmonauty. Ale, ze nestihaj vyrabet dalsi Sojuzy pro USA kosmonauty.
Zkratka jim to tipnout a neco si "vymyslet" jako vymluvu.
Myslite, ze tim vznikne treti svetova?
Rusum je to sumak, odpojej si svoji cast stanice z ktere udelaj svoji stanici. Mozna se domluvi s ESA a JAXA (jejich moduly jsou tusim taky dlouhozivotnostni) a postavi si bez USA vlastni stanici.




lety esa/jaxa astronautov platí nasa... všetky miesta na soyuzoch sú alebo ruské, alebo patria nasa - a nasa potom rozdeľuje lety ďalej (pre esa a jaxa)...
navyše... američania už majú kúpené lety do r. 2016...

ruská časť stanice bez americkej nebude fungovať (napr. američania doávajú energiu)... a opačne tiež nie - americká bez ruskej tiež nebude fungovať (napr. station keeping)
[Edited on 02.5.2012 Agamemnon]


Conquistador - 2/5/2012 - 19:09

quote:

Rusum je to sumak, odpojej si svoji cast stanice z ktere udelaj svoji stanici. Mozna se domluvi s ESA a JAXA (jejich moduly jsou tusim taky dlouhozivotnostni) a postavi si bez USA vlastni stanici.




Tak tohle je také v plánu... jak se odpoji americká čast aby shořela v atmošce za 10-20 let.. tak rusové odpoji nejnovější svoje moduly a na tomto základu připoji další nové a pojedou dal... jedna se již o zpracovany projekt stanici OPSEK... Další moduly jsou už plánovany a maji se připojit k stanici v pruběhu dalších 3-5 let.


Ervé - 3/5/2012 - 06:18

USA hradí 70% provozu stanice, Rusové další moduly plánují už 10 let, a kde je MLM? Rusové nemají na samostatnou stanici a Putin jim víc nedá, má jiné priority.


Jiří Hošek - 3/5/2012 - 07:16

quote:
Mozna by se po volbach v Rusku meli Rusove nakrknout a proste rict, ze pro USA nemaj volne sedacky v Sojuzu
Jenže oni je pro NASA mají volné. 400 milionů dolarů ročně za šest sedaček jim nikdo jiný nedá.

quote:
Rusum je to sumak, odpojej si svoji cast stanice z ktere udelaj svoji stanici.
Rusové nikdy neplánovali novou stanici tak, aby vznikla porušením smlouvy o mezinárodní kosmické stanici.
Naopak, vize stanice OPSEK z nových modulů počínaje MLM byla reakcí na skutečnost, že smlouva o ISS byla uzavřena pouze do roku 2016. V souvislosti s rozhodnutím o prodloužení činnosti ISS se vize OPSEK odkládá.


David - 3/5/2012 - 07:16

Domnívám se , že " idea" stálé kosmické stanice ať už kdekoli brzy vyšumí, a již vyšuměl, obdobně jako idea raketoplánu.Stálá stanice má krom jiného tu zásadní chybu, že pokulhává výrazně za vývojem. Není operativní, již jsem tu psal, že všechno co zkoumá mohou dělat levněji a progresivněji zařízení typu " Skylab" a jakmile budou mít USA nový nosný systém, pak ISS ztratí smysl úplně. Ostatně ani sami sověti/rusové by nikdy žádné Saljuty/Miry nestavěli z dvacetitunývých " kousků" pokud by měli nosič síly Saturnu-5, viz projekt " Zvězda".


-=RYS=- - 4/5/2012 - 04:38

Kdyz by ISS nebyla jen ciste vyzkumna, ale i provozni stanice, tak by se zivotnost urcite prodluzovala.
Pripojenim treba palivove substanice, lodenice atd... by vzniklo vicero paralelnich "produktu", ktere by si dokazali na sebe sami vydelat.

Predstavte si tezkou multi sondu k Uranu (s iontovym pohonem/VASIMR+RTG) s nekolika sub satelitama pro Uranovo mesice, vcetne moznych landeru.
Problem je, ze by to nemohlo startovat v ramci jednoho startu ze Zeme.
Cili jeden start s multidruzici ze Zeme, zaparkovani v "doku lodenice" a nasledne by byl start pohonne jednotky (velka nadrz s palivem + sada motoru...v podstate urychlovac na KPL s vicero zapalenim nez jen 10x Centaur zapalenim + silne RTG iontove/VASIMR motory), kterou by kosmonauti pres robonauta/dalkovych ramen pripojili k sonde.
Urychlovac na KPL (pripadne KPL by byl az druhy orbitalni stupen, prvni by byl odhazovatelny TPH mensi urychlovac pro odpojeni od LEO) by rozjel sondu k nekolikalete ceste pres gravitacni praky k Uranu. Po odpoutani by se spustili elektricke motory iontove/VASIMR pro zkraceni preletu z 10let na 4 roky. Mimo nadrze na x-hydrazin+samozapalne okyslicovadlo by tam mohli byt 4 velke nadrze Xenonu + RTG pro VASIMR+iontovy motor, takze prelet by byl opravdu rychly + motorove zabrzdeni u Uranu.
Po zaparkovani soustavy na orbite Uranu by se urychlovaci stupen odpojil a nasledne by se zapli motory a za par let by zaparkoval na LEO pro dali vyuziti (po doplneni paliv + servis techniky). Takhle by se dala poslat dalsi sonda treba k Neptunu s navratem vicenasobne pouzitelneho urychlovaciho stupne...to by zlevnilo nasledne projekty.

Takto to myslim, kdyz by se k ISS pripojila lodenice + palivove nadrze s aregaty (kvuli bezpecnosti na dlouhem prihradovem nosniku, pricemz sondy/urychlovace by byli v nehermeticke "kleci"), tak by si stanice na sebe vydelala a byla by lepe ekonomicky udrzitelna.

Dokonce by ze stanice mohli letat sondy/expedice na Mesic.


Ervé - 4/5/2012 - 06:15

Kdo zaplatí vývoj extrémně drahé obří sondy k Uranu, který nikoho nezajímá, když NASA horko těžko dává dohromady vlajkovou loď JWST? Z ISS se loděnice dá udělat jen pro Rusko, USA by stavělo montážní stanici na dráze se sklonem 30°. Kolik vlastně je třeba dodat delta v navíc pro start z Mysu, když se letí na 51° dráhu místo 29°?


Machi - 4/5/2012 - 10:22

quote:

Predstavte si tezkou multi sondu k Uranu (s iontovym pohonem/VASIMR+RTG) s nekolika sub satelitama pro Uranovo mesice, vcetne moznych landeru.



To si samozřejmě můžeme představit, ale je to totálně off-topic a právě pro tyto příspěvky jsem zakládal toto http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&page=2&tid=1607#pid82046 vlákno!


-=RYS=- - 4/5/2012 - 12:47

David psal, zarizeni typu "stanice" brzy vysumi.
Ja odpovidam, ze to neni pravda. Ale je fakt, ze upravou programu stanice si ISS na sebe mohla zacit vydelavat i jinak...zhruba tak jak jsem popsal nebo i tak, ze by se pripojil ubytovaci nafukovaci modul orbitalniho hotelu.

Cili nejen tou "lodenici" ci dalsi aktivitou primarne nevedeckou.

To ze momentalne nejsou dostatecne penize pro ISS v rozpoctu NASA neznamena, ze by si ISS nemohla na sebe vydelavat i jinak.

Cili jsem skutecne odpovidal Davidovi na nesmysl, ktery pise, ze stanice nejsou treba.

Nemusi se v zamrizovane lodenici zrovna stavet velka sonda k Uranu (to berte jako urcitej nadhled na vec). V zamrizovane kleci-lodenici muze byt vybaleno z ATV/HTV/Progressu/nakladniho Dragonu hromada ... treba Cubesatu pro pozdejsi vypusteni nebo normalni mini druzice pribalena v trunku nakladniho Dragonu.

Myslim, ze by NASA uvitala odtizeni napnutemu rozpoctu. Tedy pokud ty penize nejdou nekterym do kapes skrze zaplacene senatory.



derelict - 4/5/2012 - 13:29

quote:
...
Myslim, ze by NASA uvitala odtizeni napnutemu rozpoctu. Tedy pokud ty penize nejdou nekterym do kapes skrze zaplacene senatory.



Snad moje poznamka nebude moc OT ;o)

Myslim, ze presne tak to nebude. To by znamenalo zmeny a zmeny jsou nepritelem managementu, nebo spise establishmentu. Pro USA je byvaly STS, soucasna ISS a budouci SLS "modlou". Paradoxne kapitalisticka velmoc odmita vydelavat na vesmirnem turismu (ted navic nema jak), byvala socialisticka velmoc si naproti tomu penezi rada ruce zaspini. Proste kazda koruna, ktera nam umozni dostat nahoru se pocita. Turista je forma castecne pracujiciho balastu.

Kdysi jsem videl krasne pravidlo. Mam matematickou hadanku. Pokud neco fungovalo nejakou dobu (treba 20-30 let), jak odhadnout budoucnost? Rekneme si s 90% spolehlivosti? Je to docela jednoduche, zkuste spocitat, jak dlouho to stejnym zpusobem bude asi pokracovat. Napiste mi komu to kolik vyslo a proc ;o) Vecer popisu svoje reseni.

Sanci pro zmenu je nikoliv statni moloch jako je NASA, ovladany politiky, placeny politiky, dosazovany politiky, ktery na politicich dojede. Sanci je soukromy podnik, nuceny k zisku a hledajici dalsi cesty. Z techto duvodu nevidim budoucnost ISS jinak, nez v cistem, pripadne aplikovanem vyzkumu. Pohrobci ISS, at se bude jednat o ruskou stanici, nebo nejakou soukromou pomoci Bigellow/Musk/Google aj. dle meho nebudou tak kratkozraci. Navic, soukrome spolecnosti, ktere se budou snazit o nejaky aplikovany vyzkum a nasledny zisk potrebuji platformu pro testy. A ty testy potrebuji pozvolne narustajici mnozstvi personalu, prevazne technicko - inzenyrskeho, nikoliv vyzkumneho. ISS ma limit, prumerne se na nem vyskytuje cca 6-8 lidi. Pro takovouto narocnejsi cinnost potrebujete personal starajici se o provoz, cast aplikovaneho vyzkumu a "bezpecnost turistu" (2-3 lidi), personal do vyroby prototypu a testovani (cca 5-10 lidi). Pak samozrejme turisti (1-2), ochotni si zaspinit ruce a byt u neceho "velkeho". Velke mnozsvi testu je mozne udelat na zemi, ale nic nenahradi testy postupu napr. na LEO/NEO.

NASA a ESA jsou vicemene agentury zajistujici pracovni mista jak v organizaci, tak v retezci subdodavatelu a iluzi rozvoje. Nechci jim upirat toho ceho dosahly, je toho spousta, jak v praktickem tak na teoretickem poli. Ale z hlediska vizi, dlouhodobeho planovani a schopnosti rozhodnuti jsou impotentni. Mohou by statem udrzovany a protezovany, ale byly, jsou a budou uradem. O to vic mne tesi jejich uspechy, protoze za nimi je obrovska spousta prace.

Jedinou vyhodou techto uradu je ochota "nespalit si prsty". Zaplatit soukromnikovi za praci, slapat mu na paty a donutit ho dotahnout to do konce, nechat ho at si spali prsty on, ale at splni zadani. To je vyhoda byrokracie - jak se pro neco rozhodne a je to na papire, musi se to dokoncit. Nedelam si iluze o soukromem sektoru, pracuji v nem. Obcas to je "jeste jeden takovy kseft a jsme ztraceni", clovek premysli jak z neceho takoveho urychlene vypadnout. Ale je to cesta. V ramci zadani si mohu delat cokoliv, ale musim splnit cil. A tak treba v budoucnosti skonci lodenici na GTO/NEO se svitici reklamou coca coly, hotely pro movitejsi na LEO, na kterych se bude tocit nejaka ta reality show "Hotel Space", zakladnami na Mesici a Marsu, prospektory a dalsimi, nam neznamymi aplikacemi mezi tim. Ale prestoze se na financovani bude podilet stat, pomuze tento obchod rozjet, nebude mit tato reseni pod kontrolou. A duvodem jsou i krize verejnych rozpoctu vicemene po celem svete. Stat mozna zustane na poli teoretickeho vyzkumu a to kdovi jestli.

Posledni poznamka. Tohle vsechno je jen muj odhad, mozna se to nepodari. Ale pokud ano, bude to mit dopady. Ekonomicke, politicke, socialni ... Stejne jako objev Ameriky, renesance a industrialni revoluce pripravily feudaly o moc a polozily zaklad kapitalismu. A mozna je to potreba.


David - 4/5/2012 - 16:11

Posláním NASA je výzkum kosmu, vyvážení turistů je ubohost.


derelict - 4/5/2012 - 16:49

quote:
Posláním NASA je výzkum kosmu, vyvážení turistů je ubohost.


Davide, odpovim Murphyho zakonem.

Zlate pravidlo umeni a vedy:
Kdo ma zlato, urcuje pravidla.


David - 4/5/2012 - 18:54

Zkusme si představit, že by se nestavěla ISS, jak by asi vypadal kosmický program američanů a rusů. Američané by používali Spcelab a ten by jim zcela stačil a ušetřené peníze by vrhli na základní výzkum, příkladně vzorky z Marsu, ponorky na Evropě atd., nebo by se vrátili na Měsíc, rusové by pracně lepili nějaký postmir a posílali k němu střídavě Sojuzy a Progresy,planety by stejně vynechali neboť by asi těžko dokázali postavit stroj typu Galileo, nebo Cassini o pilotovaném letu alespoň k Měsíci ani nemluvě. Určitě by ISS nikomu nechyběla, stejně nic podstatného neukázala, bláboly o výrobě úžasných krystalů, slitin či biologických preparátů zapadly, také představa, že by se z ISS létalo na Měsíc, nebo dokonce na Mars je zcela scestná. V době rozhodování, zda ISS stavět, či nikoli to však byly pádné argumenty / sovětské/, které přesvědčily/ obalamutily/ američany a ti" návnadu slupli i s navijákem".


Alchymista - 4/5/2012 - 19:21

quote:
V době rozhodování, zda ISS stavět, či nikoli to však byly pádné argumenty / sovětské/, které přesvědčily/ obalamutily/ američany a ti "návnadu slupli i s navijákem".

V dobe rozhodovania, či americkú orbitálnu stanicu stavať, alebo nie, stála pred NASA otázka, či majú dosť skúseností, aby boli schopní stanicu postaviť sami - bez rusov.

Stručná história:
Po zániku stanice Skylab v roku 1979, prezident Reagan vyhlásil v roku 1984 plán stavby vesmírnej stanice Freedom. Nasledujúce roky boli v znamení neustáleho odďaľovania začiatku výstavby a trvalých problémov s financovaním. V roku 1991 sa k plánu výstavby pripojili Kanada, Japonsko a Európska vesmírna agentúra (ESA). Odklady a finančná problémy pokračovali.
Až v roku 1993 sa pripojilo Rusko a od roku 1995 lietal raketoplán k Miru.

Teda po rokoch svojho vlastného plánovania a naťahovania chceli američania po rusoch, aby to, čo sami nezvládli za 10 rokov, urobili rusi za päť rokov. Blok Zarja a uzol Unity boli vypustené v roku 1998, Zvezda v roku 2000.
[Upraveno 04.5.2012 Alchymista]


Vítězslav Novák - 4/5/2012 - 19:52

Díky, chtěl jsem napsat něco podobného.

Odpověď, zda byli v USA schopni tu stanici postavit bez Rusů, je myslím zřejmá - kdyby to dokázali, tak by to udělali a na financování Rusů by se vypískovali. Jenže americká stanice furt nic a Sověti/Rusové měli trvale obydlenou orbitu, zatímco US "astronauti" se nahoru dostali na pár dnů a pak museli štandopede dolů. Trapné... Tak si zaplatili aspoň lístky na Mir.

BTW - nebylo tady na davidoviny speciální vlákno?


Alchymista - 4/5/2012 - 20:16

Veľmi by ma zaujímalo, koľko peňazí naliali USA a NASA do prác na stanici Freedom v období márneho bádania v rokoch 1985-93, potom do letov k Miru v období 1993-1998, a koľko skutočne zaplatili za FGB Zarija, ktorý fakticky kúpili od demokraticky zbanktrotovaných rusov ...


Agamemnon - 4/5/2012 - 20:18

quote:
potom do letov k Miru v období 1993-1998, a koľko skutočne zaplatili za FGB Zarija, ktorý fakticky kúpili od demokraticky zbanktrotovaných rusov ...


môj odhad je, že dosť na to, aby udržali ruský vesmírny program nažive

edit: na wiki je číslo 325mil. ale netuším čoho všetkého sa to týka... [Edited on 04.5.2012 Agamemnon]


Alchymista - 4/5/2012 - 20:24

Asi máš pravdu - a to jediné bolo pre rusov skutočne dôležité.


x - 4/5/2012 - 22:03

"Jenže americká stanice furt nic a Sověti/Rusové měli trvale obydlenou orbitu,"

A jak víte že po tom toužily - na výzkumy jim stačili poskusy na raketoplánu vždy se speciálním vybavením - výsledky výzkumu na ISS ukazují že je to oparvadu příliš trápit nemuselo.
Prostě ona to nejspíš zase taková jejich priorita nebyla.


x - 4/5/2012 - 22:09

Prostě ukazovat raketoplány bylo pro ně výhodnější než nějaká stanice.
Nevěřím že by to nedokázali - stanice dle mne bežné lidi tolik nezajímala jako raketoplány a výzkumy na nich.

Ono to prostě lidi nezajímalo a tak prostě to politici tolik nefinnancovali.
A navíc by politici dali najevo že dohánějí SSSR což nebyla pravda.


x - 4/5/2012 - 22:16

"zatímco US "astronauti" se nahoru dostali na pár dnů a pak museli štandopede dolů. Trapné..."

Vůbec ne - splnili úkol v rámci experimetů - a co by tam jiného dělali za peníze daňových poplatníku - létají tam pracovat a né pro zábavu. Můžou být rádi že jim na to dáme vúbec nějaké peníze.


derelict - 4/5/2012 - 22:20

quote:
"zatímco US "astronauti" se nahoru dostali na pár dnů a pak museli štandopede dolů. Trapné..."

Vůbec ne - splnili úkol v rámci experimetů - a co by tam jiného dělali za peníze daňových poplatníku - létají tam pracovat a né pro zábavu. Můžou být rádi že jim na to dáme vúbec nějaké peníze.


Timto jsme dokoncili myslenkovy veletoc a jsme opet u zlateho pravidla umeni a vedy ;o)


x - 4/5/2012 - 22:28

quote:
quote:
"zatímco US "astronauti" se nahoru dostali na pár dnů a pak museli štandopede dolů. Trapné..."

Vůbec ne - splnili úkol v rámci experimetů - a co by tam jiného dělali za peníze daňových poplatníku - létají tam pracovat a né pro zábavu. Můžou být rádi že jim na to dáme vúbec nějaké peníze.


Timto jsme dokoncili myslenkovy veletoc a jsme opet u zlateho pravidla umeni a vedy ;o)


Když už jsem u toho co bránilo raketplánům zůstávat vesmíru déle - o omezení typu zasob kyslíku a vody pro posádku + jídlo vím + omezení zasob vodíku a kyslíku pro palivové články - ty by rozhodně jsitě vyrželi pracovat při dostatečných zasobých delší dobu.

Tedy kromě množství těchto zásob daných tím co prostě uveze - nebylo to spíše proto, že to nebylo třeba - nevěřím že vždy byla využita na maximum je přepravní kapacita.
Bylo to nějaké vážné potíže s životností něčeho co se nedalo prostě zlepšit ????


derelict - 4/5/2012 - 22:43

quote:
... Bylo to nějaké vážné potíže s životností něčeho co se nedalo prostě zlepšit ????


Modernizace Columbie ukazala, ze bylo nutne veci zlepsovat a vyvijet. Kdyby bylo vice penez, treba by doslo i na zlepseni tepelne ochrany pouzitim novych materialu. To by snizilo hmotnost, zvysilo bezpecnost a umoznilo prevezt vice zasob = delsi doba na orbite. Limity dane existujicimi technologiemi (jiz zminene palivove clanky) by se daly mirne posunout.
Bohuzel, pobyt v raketoplanu nenahradi dlouhodobe sledovani vlivu beztize na organismy, vlivu prostredi na materialy a dalsi aplikacni zalezitosti. V tomto ohledu je 16 dni plivnuti do bazenu. Omezeny teoreticky i aplikacni vyzkum v prostredi raketoplanu proste takovou stanici nenahradi.
Pro prirovnani, rozdil by byl jako prenest experiment Mars 500 (napr. 200 dni LEO, 100 dni na Mesici, 200 dni na LEO). Obavam se, ze pri soucasnych medicinskych a technologickych znalostech je to ovsem prilis velke riziko, pujde se smerem postupnych kroku.


Agamemnon - 4/5/2012 - 22:48

quote:
Pro prirovnani, rozdil by byl jako prenest experiment Mars 500 (napr. 200 dni LEO, 100 dni na Mesici, 200 dni na LEO). Obavam se, ze pri soucasnych medicinskych a technologickych znalostech je to ovsem prilis velke riziko, pujde se smerem postupnych kroku.


toto je v pláne do budúcnosti, hovoria o tom ako rusi, tak aj nasa... vyjadrovali sa ku tomu aj na jednej z tlačoviek, čo bola k iss - niekedy na prelome rokov teraz... istota, že sa to uskutoční, nie je zatiaľ, ale vyzeralo to, že sa ku tomu stavajú pomerne pozitívne obaja hlavní partneri


x - 4/5/2012 - 23:08

Výzkum na člověku je jasný, ale pokud si vřejnost let k Marsu nepřála tak to zas tak nutné dle mne nebylo.

Delší výzkumu by již šli nahradit čáatečně autoamtickým robotickým modulem, do by raketoplán prostě nechal na orbitě a další by ho přivezl domů - jiný by vypustil - a nebo prostě doplnil zaásoby a odebral výsladky + výzkum komonatu na plubě jako doplněk mise.

Oni by takhle ukázali - my jsme stancii zmenšili na jden modul s robotem - což by bylo větší důkaz pokročilosti - lidé tam nejsou třeba.

Obávám se že právě toto je nástupce ISS ke kterému se občas vydá malá posádka.

Právě tyto robotické projekty dost lidí bere jako pokrok oproti lidem.


Alchymista - 4/5/2012 - 23:21

quote:
...ale pokud si veřejnost let k Marsu nepřeje...
Pokiaľ by sa Isabela Kastilská riadila podobnou logikou, Kolumbus by nikdy nevyplával.


x - 4/5/2012 - 23:33

Nerespektování přání lidu = postupný růst zastoupení v parlametntů popilustů, kteří si dají za cíl i mimo jíné - že jakmile na to budou mít dostatečnou politickou moc tak to celé zakáží, tedy zruší zákonem - že se tak prostě stane i část zákonodárců z jiných stran pochopí jak si hlasováním pro zákáz snadno naženou své politické body.

Tolik realita - pokud by se vládlo refendem tak by to bylo ještě horší - ro by se rovnou zakázala přinejmenším celá pilotovaná kosmonautika a to alepsoň jakékoliv finnancování z veřejných peněz - i to i skryté - Granty na výzkum firmám co by se na tom na komrční bázi podíleli pokud by se nějaké vúbec našli - mluvím tím o pilotované - tedy rakety by startovali neustále.


derelict - 4/5/2012 - 23:48

quote:
quote:
...ale pokud si veřejnost let k Marsu nepřeje...
Pokiaľ by sa Isabela Kastilská riadila podobnou logikou, Kolumbus by nikdy nevyplával.


Isabela mela penize, mela moznost rozhodnout. Z jejiho pohledu to byla investice ... tri vybavene lode tenkrat nebyly za hubicku, k tomu posadka. Vychodni cesta do Indie by ji mohla dat naskok v obchode, predstihnout Holandany atd.

Rozdil mezi Isabelou a NASA je nasnade. NASA je totiz v roli Kolumba, nikoliv Isabely. NASA penize nema, NASA nema moznost rozhodnuti. To cini politikove. Bohuzel, politiky zajima navratnost jejich popularity, statni penize jsou az na druhem miste. Takze nam tu neco chybi, ale to uz se dostavame hodne off topic.


Alchymista - 5/5/2012 - 00:24

Náklady na Kolumbovu cestu sa údajne vyrovnali nákladom kráľovskej pokladne na jeden kráľovský bál... Myslím, že ani v tomto sa doba príliš nezmenila.


Conquistador - 5/5/2012 - 10:30

quote:
Náklady na Kolumbovu cestu sa údajne vyrovnali nákladom kráľovskej pokladne na jeden kráľovský bál... Myslím, že ani v tomto sa doba príliš nezmenila.


To je pravda... pač jedna pruměrná sonda na Mars či Měsic stoji to co jedno vojenské letadélko 5 generace, které je defakto v dnešní době asymetrických válek uplně na nic


David - 5/5/2012 - 18:07

Počátek " nápadu " stavět najprve Freedom a pak ISS je třeba hledat v roce l967, kdy bylo jasné, že sověti s koroljovouvou technikou vzor N-1 se na Měsíc nikdy nedostanou a tak vše zapřeli a tvrdili, že ejich prioritou je kosmická stanice a po jejím vybudování pak bude / se stanicí jako mezičlánkem kde se budou lodi montovat/ následovat let na Měsíc. Jisté je , že stanice lámající " rekordy " v pobytu člověka v kosmu byla silnou propagandistickou zbraní, nehledě na utopistické možnosti jejího i komerčního využití.Nelze se proto divit američanům, kteří po Apollu neměli adekvátní program, který byl stejně populistický jako " stálá" vesmírná stanice. Nic na tom neměnila skutečnost, že zejména první Saljuty měli co do stálosti velice daleko. Takže Regan udělal politické rozhodnutí o Freedomu a jeho narůžovělý následník se nachal nachytat na vějičku " mírové" spolupráce v kosmu. ISS je politický projekt s minimální vědeckou cenou, jako šitý na míru sovětských/ruských možností v kosmu. Kdyby nebylo ISS, tak co by bylo náplní sovětského/ruského vesmírného programu? ISS udržuje zdání Ruska jako vesmírné mocnosti, dokonce vždy v údobí, kdy USA staví další, už pátou generaci pilotovaných kosmických lodí vypadá stařičký Sojuz jako " zachránce " pilotované kosmonautiky.


Agamemnon - 5/5/2012 - 19:08

@ david:
ty tie veci, čo píšeš, myslíš aj vážne? alebo to píšeš z recesie? alebo ako to je? ak to píšeš vážne, prečo neberieš do úvahy napr. fakty? alebo prečo vyhodnocuješ rovankú vec raz za pozitívnu, raz za negatívnu? podľa toho, ako ti to práve vyhovuje do argumentácie?


poulek1 - 5/5/2012 - 19:10

quote:
@ david:
ty tie veci, čo píšeš, myslíš aj vážne? alebo to píšeš z recesie? alebo ako to je? ak to píšeš vážne, prečo neberieš do úvahy napr. fakty? alebo prečo vyhodnocuješ rovankú vec raz za pozitívnu, raz za negatívnu? podľa toho, ako ti to práve vyhovuje do argumentácie?


poulek1 - 5/5/2012 - 19:14

Divim se ze se vzdy nekdo necha na ty slabomyslne propagandisticke blaboly nachytat. Lepe je to ignorovat.

quote:
@ david:
ty tie veci, čo píšeš, myslíš aj vážne? alebo to píšeš z recesie? alebo ako to je? ak to píšeš vážne, prečo neberieš do úvahy napr. fakty? alebo prečo vyhodnocuješ rovankú vec raz za pozitívnu, raz za negatívnu? podľa toho, ako ti to práve vyhovuje do argumentácie?


yamato - 9/5/2012 - 10:16

http://www.space.com/15595-nasa-budget-cuts-president-obama-veto.html

zda sa ze Obama na nastastie viac rozumu nez senat


-=RYS=- - 9/5/2012 - 11:39

Jojo, Obama je fakt chytrej a ma za usima .




Conquistador - 10/5/2012 - 00:45

No Obama... No řekl bych že se tento pán moc logikou a filozofii vulkánu neřidí.. Měli mu spíše přidělat uši Ferenga..


alamo - 10/5/2012 - 14:50

http://www.kosmonaut.cz/
Středa 9. května 2012
Ať bude rozpočet NASA na meziplanetární mise optimistický či pesimistický, kosmická agentura nebude schopná vyslat do konce desetiletí na Mars další robotickou misi. Uvedl to Orlando Figueroa, předseda skupiny Mars Program Planning Group při NASA. Podle něj je možné – finančně i technicky – bez problémů připravit na startovací okno 2018 orbitální sondu nebo je možné (v nejoptimističtějším případě) uvažovat o statickém výsadkovém modulu. Pokud bychom se ale bavili o mobilní misi, v úvahu podle něj přichází možnost startu nejdříve v roce 2020.

MSL "posledný skaut"?
ale myslím že pán Figueora, asi mal na mysli, vývoj ďalšieho úplne nového robota, a rozhodne nepočíta s niečím takým, ako znovuvýrobu ďalšej dvojice upgradovných MER, možno aj štvorice..
aj to by bolo podľa mňa lacnejšie ako tá jeho úplne nová statická povrchová sonda [Upraveno 10.5.2012 alamo]


yamato - 10/5/2012 - 15:06

mne sa sice MERy pacia a dufam ze Curiosity bude totalny uspech, ale nechapem preco by sme mali teraz Mars kazdy rok bombardovat sondami a rovermi. Pride mi to trosku samoucelne, jakoze "mame rozpocet na sondy, vymyslite pre ne nejaky program". NASA nemoze financovat uplne vsetko, a po dekade zaplavovania slnecnej sustavy sondami je mozno cas nechat vedcov analyzovat vysledky a sustredit sa na nieco ine. Napriklad by bolo fajn keby sa americania vedeli vlastnymi silami dopravit do vesmiru

Mimochodom, existuju aj ine agentury nez NASA...


Machi - 10/5/2012 - 18:22

"ale nechapem preco by sme mali teraz Mars kazdy rok bombardovat sondami a rovermi. Pride mi to trosku samoucelne, jakoze "mame rozpocet na sondy, vymyslite pre ne nejaky program"."

Částečně souhlasím, nemá cenu vysílat k Marsu sondu, aby zopakovala něco, co už je hotovo. Na druhou stranu je spousta věcí, které o Marsu stále nevíme. Například stále nemáme přímé informace o nitru planety a nevíme přesné stáří povrchu Marsu. Všechny současné znalosti v těchto oblastech jsou tzv. "model dependent" tzn., že závisí na nějakém, sice chytrém, ale přece jen modelu. Mise, která by nesla například tři jednodušší výsadkové moduly se seismometry a hmotovými spektrometry optimalizovanými pro radiometrické datování hornin by byla velice "vědecky výživná". Mise s podobnými cíly sice už letěly (Mars 96, Beagle 2) nebo byly plánovány (Netlander), ale všichni víme jak to dopadlo.


Machi - 10/5/2012 - 18:45

Ještě dodatek.
Psal jsem o dvou oblastech, kde by dle mne mohly USA uspět s levnější sondou a přitom by neduplikovali orbitální či přistávací mise, které zvládnou a plánují i další organizace (ESA, Čína, Indie).
Samozřejmě konečným cílem je pátrat po životě na Marsu a dovoz vzorků, což jsou ovšem cíle pro "Flagship".


yamato - 10/5/2012 - 21:19

ved preto som spomenul aj tie ine agentury Juesej teraz robia na commercial space a BEO pilotovanych misiach, je logicke ze nemozu sucasne tahat aj rozsiahly program nepilotovaneho vyskumu.

Tuto dieru mozu vyplnit ostatne agentury, ktore nemaju nejake pilotovane ambicie, a BEO uz vobec nie.


-=RYS=- - 11/5/2012 - 01:00

Sondy na Mars stale nemaji vrtak do hloubky.
Pravda, MSL uz ma konecne palubni laborator (i biologickou) vcetne mikroskopu.
A take mi schazi rizena "vzducholod" co by mohla nechavat na povrchu minirovery, ktera by je pak sesbirala a prenesla dal.
Vzducholod muze presneji nasnimat podrobnosti na povrchu a propady jeskyni ci zavrtu (pro budouci podzemni habitaty).

Podle meho az poleti lide k Marsu, tak nejdrive poletej na jeho orbit, kde bude stala orbitalni stanice (treba i pro teleoperace).
Tez z te stanice muzou udelat vypad na oba mesice na jejich povrch a pripadne tam nechat rovery.

Teprve po mnoha letech se provede vypad na povrch Marsu z teto stanice. To ale uz davno predem robonauti-teleoperace vybuduji stalou zakladnu na povrchu/pod povrchem. Takze az pristanou, tak se presunou do pohodli stale stanice kde 6-ti clena stala osadka muze pobyvat v dvouletych turnusech.
Muzou na povrchu pripravit "fabriku" co bude vyrabet minimalne palivo pro vicenasobne pouzitelny navratovy modul. Vybuduji povrchovy "kosmodrom" a az vse pobezi "jak hodinky", tak teprve pak se muzou lidi "hromadne" presouvat ze Zeme na povrch Marsu.


alamo - 11/5/2012 - 14:43

nejde o nejaké bezúčelné bombardovanie marsu sondami, ale o naozaj intenzívnu rekognoskáciu terénu, a tá sa dá robiť jedine tak, že miesto jedného robota za desať rokov, sa tam pošle celá brigáda identických strojov, každý do inej oblasti
tak ako neboli spirit a oportuniti nezmyslom lebo fungovali, každý v inej oblasti
platí aj keby ich bolo tisíc, rozhodne nejde o opakovanie


yamato - 11/5/2012 - 14:56

quote:
nejde o nejaké bezúčelné bombardovanie marsu sondami, ale o naozaj intenzívnu rekognoskáciu terénu, a tá sa dá robiť jedine tak, že miesto jedného robota za desať rokov, sa tam pošle celá brigáda identických strojov, každý do inej oblasti
tak ako neboli spirit a oportuniti nezmyslom lebo fungovali, každý v inej oblasti
platí aj keby ich bolo tisíc, rozhodne nejde o opakovanie


ale musi to robit NASA?


David - 11/5/2012 - 18:41

Zatím nikdo jiný krom NASA nedokázal na Marsu přistát. Japonci se příkladně nedostali ani na orbitu. Postavit fungující sondu k Marsu, nebo lander, není jen tak, o tom se přesvědčili sověti, Evropa a nakonec loni i rusové. Takže zatím není nikdo jiný kdo by mohl Mars zkoumat, aniž by opakoval již dosažené / americké/ experimenty.


yamato - 11/5/2012 - 20:17

quote:
Zatím nikdo jiný krom NASA nedokázal na Marsu přistát. Japonci se příkladně nedostali ani na orbitu. Postavit fungující sondu k Marsu, nebo lander, není jen tak, o tom se přesvědčili sověti, Evropa a nakonec loni i rusové. Takže zatím není nikdo jiný kdo by mohl Mars zkoumat, aniž by opakoval již dosažené / americké/ experimenty.


najvyssi cas zacat nieco robit europa, japonci a vsetci ostatni sa nemozu donekonecna viezt za americanmi. Ak nevedia lietat na mars, tak nech sa to sakra naucia. Americania to tiez nevedeli, lenze nebol nikto za kym by sa viezli. Amici budu teraz nejaku dobu sypat peniaze hlavne do SLS, takze zvysok sveta moze zahviezdit a ukazat ze dokaze viac nez len recnit.


HonzaVacek - 11/5/2012 - 21:59

quote:
najvyssi cas zacat nieco robit europa, japonci a vsetci ostatni sa nemozu donekonecna viezt za americanmi...


To samozřejmě máte pravdu. Není tady jenom NASA. Nicméně uvedu několik postřehů.

Onehdy, před lety, když přistávaly MERy, byl zhruba ve stejnou dobu naváděn na orbitu Mars Express a pokoušel se o přistání Beagle-II. A tehdy byl i online přenos z řídících středisek. Na jedné straně z JPL a na druhé straně z ESA. Když přistávaly MERy bylo v JPL doslova narváno a všichni napjatě čekali, jak to nakonec dopadne.

V případě Mars Express a Beagle-II v řídícím středisku ESA chcípnul pes. Pokud si pamatuji, tak tam znuděně posedávali dva nebo tři maníci. Mohu říct, že tehdy mě ten pohled dost zarazil.

Ono prostě nejde říct, že to a to chceme, ale mít pro danou věc i to správné zanícení a nadšení a to mi u ESA tehdy dost chybělo. Alespoň na první pohled mi to tak přišlo.


David - 12/5/2012 - 08:18

Myslím si že vysvětlení je nutno hledat mimo vlastní kosmonautiku. Američané jsou / a to zcela právem / velice hrdi na svoji zemi a její postavení ve světě, která je nejen " světlem svobody ", ale dominuje bez konkurence ve všech vědeckých oblastech. Proto intenzivně prožívají i průkopnické kroky v kosmonautice. Hrdost a soboda se projevují právě ve spontálních reakcích vážených vědců, kteří se dokáží radovat " jako malí kluci ", v případě MEERů vč. guvernéra i viceprezidenta. " Mezinárodnost" Evropy tento aspekt nemá, nehledě na nezbytnou byrokratickou zátěž evropského systému a případný úspěch, či neúspěch není adresný, ostatně pokud by se měli jednotliví vědci radovat museli by intenzitu svých projevů dávkovat podle příspěvkových podílů svých mateřských států, aby to nebylo " chlubení se cizím peřím ".


Machi - 12/5/2012 - 09:26

"ale dominuje bez konkurence ve všech vědeckých oblastech."

Vy jste naivka.

Mimochodem, evropští vědci se radují podobně jako ti američtí (a třetina "amerických" vědců jsou evropané ).


Agamemnon - 12/5/2012 - 09:36

quote:
ale dominuje bez konkurence ve všech vědeckých oblastech.


nedominuje... ani zďaleka...


yamato - 12/5/2012 - 10:00

debata sklzava niekam inam. Nejde o to kto kde dominuje. NASA nema peniaze na martanske sondy, takze vyskum robotickymi sondami by mala prevziat europa a japonci, pretoze oni urcite pilotovane misie robit nebudu. Je to jednoducha delba prace. Mozno keby EU prevzala iniciativu aspon v robotickom prieskume, tak by tu neboli dohady o tom ci USA dominuju v kazdej oblasti...


David - 12/5/2012 - 12:10

Pro výzkum Marsu jsou potřeba dvě věci, pokud se nejedná o populistické získávání " prvenství". První věci je vědecký cíl a odpovídající přístrojové vybavení. Druhou věcí je technologická způsobilost, či vyspělost vlastní sondy tento program realizovat. NASA nemá problém ani v jedné této oblasti, jakmile je vědecký program postaví sondu a ta program provede. Tak to chodí spolehlivě od první americké sondy k Marsu od roku 1964. Ostatní kosmonautické velmoci na tom tak bohužel nejsou, pro ně je základním problémem postavit vlastní sondu tak aby byla schopná vědecký program realizovat.Příkladem je celá flotila neúspěšných sovětských sond jíž korunu dal ruský FG loni, nebo neúspěšný pokus Japonců dostat sondu na Martův orbir, či stejně neúspěšný pokus Evropy o přistání přístrojového pouzdra na povrchu. Chápu, že suverénní výkony američanů u Marsu jsou mnohým trnem v oku, zejména když ostatní možní konkurenti působí poněkud zaostale, ale nechápu proč by se úspěšní američané měli vzdávat svého 100% úspěšného martovského programu přístrojových sond a přenechat toto pole těm neúspěšným / zaostalým/, každému příznivci kosmonautiky by mělo jít o pokrok v základním výzkumu bez ohledu na barvu svého drezu a pokrok zaručují jen americké sondy a není to v penězích je to v tom, " že kdo umí, tak umí a ten kdo neumí tak č.", chci říci : "závídí".


yamato - 12/5/2012 - 12:30

europania na martansky orbit sondu poslali, a Beagle II zlyhal pretoze bol podfinancovany. Europske landery na Titane a na Jupiteri fungovali dobre. Takze problem nie je technologicky. V europe je proste problem urcit ciel a dat na to dost penazi, ale to je nas problem nielen vo vyskume.

"nechápu proč by se úspěšní američané měli vzdávat svého 100% úspěšného martovského programu přístrojových sond" - aby sa mohli venovat pilotovanym misiam. Je to dalsi krok, posielanim dalsich sond mozno ziskaju viac vedeckych dat, ale technologicky to uz nie je vyzva.

"a přenechat toto pole těm neúspěšným / zaostalým/" - pretoze nemozu robit vsetko. Neuspesni /zaostali/ mozu na sondach technologicky pokrocit a nahradit USA, zatialco USA technologicky pokrocia na pilotovanych misiach. As simple as that...


cernakus - 12/5/2012 - 20:40

Americký průzkum Marsu začal roku 1997 Surveyorem a Pathfinderem. Do té doby se o o seriózním průzkumu nedá hovořit. A od té doby se stále recykluje to samé v mezích mírného pokroku. Ruská sonda F-G byla od počátku konstruována tak, že vědecký přínos byl o řád výše než všechny vozítka dohromady a právě díky tomu množství úkolů a aparatur, které měla zastat byla těžce podfinancovaná a selhala. MLS, s ohledem na její astronomickou cenu, je naprosto zbytečná mise. A domnívám se, že za tu cenu by američtí specialisté byli schopni zkonstruovat sondu, která by dokázala nejen vzorky nasbírat, ale odeslat zpět na Zemi. Ovšem s patřičně vyšším rizikem, že sonda selže.

Na jednu stranu je propagandisticky super, že F-G shořel a MLS splní misi na 1000% (protože US propaganda už předem vyhlásila jako 100% plán tak směšné vytěžení vozidla, že je opět velmi vysoká pravděpodobnost na mnohonásobné překonání plánu, jako u MERů), vědecky je to však neuspokojivé.

NASA už vůbec neriskuje. Jenže bez rizika, je vesmír drahý a bez revolučních výsledků. JWST je toho důkazem. Rusáci pošlou podfinancovaný Spektr-R a naštěstí jim zafungoval (i když to z počátku taky vypadalo nevesele). Samozřejmě riziko bylo veliké, ale vyšlo to a teleskop stál 1/100, slovy jednu setinu JWST!!!! Nyní začnou posílat další Spektry a některé selžou, jiné ne. Ovšem jejich celkový přínos bude nesrovnatelně větší než u JWST. Jen proto, že NASA nechce riskovat a furt dokola tu družici zkouší, testuje, vylepšuje. Jsem zvědavý, co budou ti vědci a inženýři dělat, jestli jim selže nosná raketa nebo to prostě náhodou nebude fungovat. To bude na hromadnou sebevraždu...

Je smutné, že zrovna NASA, která není etalonem finanční efektivity má více peněz než zbylé agentury dohromady. Navíc NASA je bojištěm zájmových skupin v kongresu a senátu, takže slovo dlouhodobá koncepce je pro ně tabu. V tom má např. RKA nebo i ESA obrovskou výhodu.

K tématu. Začínám být přesvědčen, že NASA by měla přejít ve financování, jakož i personální politice na systém pětiletek, možná i desetiletek. Pak by si mohla dovolit riskovat a dělat dlouhodobější projekty s vyšším rizikem neúspěchu, ale zároveň s obrovským potenciálem pro revoluční vědu. S dosavadním přístupem to prostě už nepůjde.

Taky by mně zajímalo, jestli si náhodou nemohou boháči odečítat z daní sponzorské dary pro NASA. Neví to někdo? Navíc by možná Obama při zvednutí daní z kapitálových výnosů, měl nabídnout možnost, že za každý USD z kapitálových výnosů do vědy (a zejména NASA) si boháč může zdanit druhý dolar z těchto výnosů sníženou sazbou. Boháči v USA protočí stovky miliard, takže by již procenta znamenala obrovskou finanční injekci.


alamo - 12/5/2012 - 21:57

quote:
quote:
..tak ako neboli spirit a oportuniti nezmyslom lebo fungovali, každý v inej oblasti
platí aj keby ich bolo tisíc, rozhodne nejde o opakovanie


ale musi to robit NASA?


to je krátka, ale v podstate zložitá a ťažká otázka..
nuž zdá sa že "svätým grálom" pilotovanej kozmonautiky podľa nasa je stále, let človeka na mars, a to si žiada určité prípravy
a ak ich sami nie sú ochotný vykonať, tak sa svojho "svätého grálu" nedočkajú

inak by sa dalo zareagovať protiotázkou
a čo je vlastne "to", čo má nasa robiť?

akosi som si nie istý odpoveďou


-=RYS=- - 13/5/2012 - 06:52

Zajimave parametry Eagle2(3).
http://www.beagle2.com/technology/technology1a.htm

Hlavne ty kmitocty a prenosove rychlosti.

To by slo poslouchat i na FUNcube USB dongle.


David - 13/5/2012 - 07:37

Cernakovi : pětiletky už tady byly a výsledky byly též, ale velice žalostné. Pokud se týče převratných objevů na Marsu, tak tyto objevy provedly výhradně americké sondy. FG byl " z nouze ctnost " rusové postavit obdobu Vikingu, nebo MERu nedokáží, tak se pokusili o vzorky z Phobu, otázka je k čemu by byly, že by na nich hledali marťanský život ? Pokus se týče minimálního programu MSL, který spočívá v roční misi a 20 km po povrchu, tak i tento minimální program je pro ostatní kosmické agentury zcela nedostižný, tak se to jeví v zrcadle jejich dosavadních výkonů a nejméně dalších deset let se nějakého ruského, čínského či dokonce indického " marsochodu " nedočkáme.


Agamemnon - 13/5/2012 - 09:55

quote:
Cernakovi : pětiletky už tady byly a výsledky byly též, ale velice žalostné.


tu nejde o 5 ročné plánovanie, ale o stabilný rozpočet na 5 rokov... to ponúka ďaleko väčšiu flexibilitu na projekty... ako keď každý rok je potrebné dokazovať, že to alebo ono má zmysel...
[Edited on 13.5.2012 Agamemnon]


alamo - 13/5/2012 - 11:36

quote:
FG byl " z nouze ctnost " rusové postavit obdobu Vikingu, nebo MERu nedokáží, tak se pokusili o vzorky z Phobu, otázka je k čemu by byly, že by na nich hledali marťanský život ?


mohlo by pomôcť k tomu, aby sa na marse naozaj raz žilo
pretože ak by sa potvrdilo, že phobos obsahuje vodu a je jej dosť na to aby bola ťažiteľná, dosť by to mohlo zmeniť logiku a logistiku akejkoľvek výpravy k marsu


yamato - 13/5/2012 - 12:09

neviem preco sa bavime o FG, ked je evidentne ze rusi nedokazu poslat funkcnu sondu k marsu. Na martanskej orbite kruzi Mars Express, takze europa to evidentne dokaze. Tak nech europa zacne stavat martanske sondy, namiesto solarnych elektrarni osvetlovanych svetlometmi s dieselovym napajanim a tunelov na rovine... A amici si mozu stavat svoju senatorsku raketu a asteroidove plavidla.


x - 13/5/2012 - 17:48

quote:
neviem preco sa bavime o FG, ked je evidentne ze rusi nedokazu poslat funkcnu sondu k marsu. Na martanskej orbite kruzi Mars Express, takze europa to evidentne dokaze. Tak nech europa zacne stavat martanske sondy, namiesto solarnych elektrarni osvetlovanych svetlometmi s dieselovym napajanim a tunelov na rovine... A amici si mozu stavat svoju senatorsku raketu a asteroidove plavidla.


"tunelov na rovine"

Nevím co tím přesně myslíte, ale někdy může být pozemek dražší - velmi úrodná zemědělská půda - než hloubit zářez do krajiny - svah musí být jen tak prudký, aby neujížděl.
Jindy je to jediný přijatelný kompromis - vy taky asi nechacete míst dálnici nebo rušnej železniční koridor hned vedle sebe.


yamato - 13/5/2012 - 17:54

quote:
quote:
neviem preco sa bavime o FG, ked je evidentne ze rusi nedokazu poslat funkcnu sondu k marsu. Na martanskej orbite kruzi Mars Express, takze europa to evidentne dokaze. Tak nech europa zacne stavat martanske sondy, namiesto solarnych elektrarni osvetlovanych svetlometmi s dieselovym napajanim a tunelov na rovine... A amici si mozu stavat svoju senatorsku raketu a asteroidove plavidla.


"tunelov na rovine"

Nevím co tím přesně myslíte, ale někdy může být pozemek dražší - velmi úrodná zemědělská půda - než hloubit zářez do krajiny - svah musí být jen tak prudký, aby neujížděl.
Jindy je to jediný přijatelný kompromis - vy taky asi nechacete míst dálnici nebo rušnej železniční koridor hned vedle sebe.


myslim tym nezmysly existujuce len vdaka eurofondom

http://www.strana-sas.sk/madarsko-za-eurofondy-postavilo-dialnicny-tunel-na-rovine/835


x - 13/5/2012 - 18:20

Zde je to právě možná tento případ - půda zde mohla být dost drahá a hlavně by se musela nejspíš náslině (speciálním zákonem)vyvlastňovat - někdo vám ji neprodá za nic na světě.
A stačí menší kopec a výsledkem musí být dost široký terení zářez.
Nemusí to být takové jak se zdá při započítání všech nákladů.
Bližsí informace o tom ale já nemám - jen píšu co jsem četl o jiných případech.

A ty solární elektrány - pokud jste tu naftu neukradl - tak se vám svít na ní generátorem ROHODNĚ nevyplatí - je to výpočet odborníků. Platí i jen pro cenu nafty bez spotřební daně.

Jediná možnost - že místo elektrárny prostě v noci připojili naftový generátor - stačí ho vybavit usměrňovačem - střídavý proud na stejnosměrný - to se možná i vyplatí - záleží na výkupních cenách a ceně nafty - za kolik ji seženete.


yamato - 13/5/2012 - 18:25

quote:

Jediná možnost - že místo elektrárny prostě v noci připojili naftový generátor - stačí ho vybavit usměrňovačem - střídavý proud na stejnosměrný - to se možná i vyplatí - záleží na výkupních cenách a ceně nafty - za kolik ji seženete.



je to realne zdokumentovany pripad "vyuzitia" dotovanych cien zelenej energie zo spanielska. Myslim ze pouzivali vlastne generatory.


x - 13/5/2012 - 18:29

"Jeden kilometer rekonštrukcie starej trate tak stál 7,3 milióna eur za kilometer, pričom vybudovanie úplne novej trate pre moderné vlaky TGV vo Francúzsku stojí 10 miliónov eur za kilometer."

Nejsem zde uplný odborník(v9m jen popis tratí) - ale pokud vím tak TGV - hlavně potřebuje trať rovnou - tím se liší nejvíc - on korirod pro rychlosti do 160 km/h v kopcovitější krajině klidně může být klidně i dost srovnatelný - spíše mě to připadá, že autor absolutně netuší jaké jsou nároky na TGV - ovšem to se ani od novinářu nečeká - to by pak tolik "senzací" pro laiky napsat nemohli.


x - 13/5/2012 - 18:29

"Jeden kilometer rekonštrukcie starej trate tak stál 7,3 milióna eur za kilometer, pričom vybudovanie úplne novej trate pre moderné vlaky TGV vo Francúzsku stojí 10 miliónov eur za kilometer."

Nejsem zde uplný odborník(v9m jen popis tratí) - ale pokud vím tak TGV - hlavně potřebuje trať rovnou - tím se liší nejvíc - on korirod pro rychlosti do 160 km/h v kopcovitější krajině klidně může být klidně i dost srovnatelný - spíše mě to připadá, že autor absolutně netuší jaké jsou nároky na TGV - ovšem to se ani od novinářu nečeká - to by pak tolik "senzací" pro laiky napsat nemohli.


x - 13/5/2012 - 18:34

U Velimi - je koridor, kde se testují soupravy a to rychlostí i větší než TGV - je to Evropská špička - i TGV tam jezdilo rychleji než doma a ta trať přitom vypadá navenek úplně stejně jako každá naše po rekonstrukci - liší se jen konstrukcí výhybek.


Agamemnon - 18/6/2012 - 19:29

toto je zaujímavé info, ak je to pravda (aj keď príspevok je z feb. 2011)

http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=23804.msg686827#msg686827

"IIRC, most of JSC operating costs are bundled under ISS. Also some of MSFC. It's mostly an accounting thing. Actual ISS Operations are pretty lean."


Agamemnon - 17/9/2012 - 07:21

http://spaceflightnow.com/news/n1209/14sequestration/

"NASA stands to lose nearly $1.5 billion in 2013 unless Congress acts to reduce budget deficits by the end of the year, and the outlook is even worse for U.S. military space programs"

volne:
"nasa strati skoro 1.5mld usd v 2013, pokial kongres nebude konat a neznizi deficit rozpoctu do konca roku... vyhlad je este horsi pre vojenske vesmirne programy"

... hmm
[Edited on 17.9.2012 Agamemnon]


Alex - 17/9/2012 - 08:35

"vyhlad je este horsi pre vojenske vesmirne programy"



Konečne si aj oni utiahnu opasok nielen civili


Agamemnon - 11/11/2012 - 09:42

http://rohrabacher.house.gov/news/documentsingle.aspx?DocumentID=312009

dana rohrabacher (rep.) chce kandidovať na predsedu komisie pre vedu, vesmír a technológie...
on je dosť kritický voči sls... to by nemuselo skončiť dobre pre sls...

jeho cieľom pre nasa je: "making certain NASA has a real, achievable plan for near-term human space exploration"


Jan Balabán - 11/11/2012 - 10:46

Deficity rozpočtu USA :


2009 : 1 400 000 000 000 Dolarů

2010 : 1 300 000 000 000 Dolarů

2011 : 1 300 000 000 000 Dolarů

2012 : 1 100 000 000 000 Dolarů


Je vidět, že tohle je opravdová bída !!! USA se mají dnes dobře jenom proto, že palivem jejich ekonomiky je dosud obří dluh. Loňský dluh USA je 7 % HDP, my máme 3 % a to ještě Kalousek pořád nadává. Takže USA potřebují stáhnout roční deficity rozpočtu asi o 600 mld USD ,což je 20 ročních rozpočtů NASA nebo celý vojenský rozpočet.


Bude to pro USA hodně bolestivé !! Asi jako naskočit na kolo bez sedla !!


yamato - 11/11/2012 - 13:03

a najvacsim veritelom USA je... chvilka napatia...

http://finance.yahoo.com/news/biggest-holders-of-us-gov-t-debt.html

FED a ine americke institucie!!!

Cina je druha s velkym odstupom...


Jan Balabán - 11/11/2012 - 13:52

To : yamato

Tady nejde o to, komu USA dluží, ale o jednoduchý fakt, že i na ně končně, jako na poslední vyspělou zemi přišla doba, kdy budou muset v rozpočtu chtě nechtě škrtat výdaje a zřejmě to kromě armády postihne i kosmonautiku.


x - 11/11/2012 - 15:18

quote:
To : yamato

Tady nejde o to, komu USA dluží, ale o jednoduchý fakt, že i na ně končně, jako na poslední vyspělou zemi přišla doba, kdy budou muset v rozpočtu chtě nechtě škrtat výdaje a zřejmě to kromě armády postihne i kosmonautiku.




Zas né tolik - již teď je předkládáno senátory, že utrpěla pověst USA díky plánovanému odstavení raketoplánu a dočasné neexistence komsmické lodi pro dopravu lidí v USA - prostě budou k tomu postupovat obezřetně co se týče rozpočtu a kosmických projektů USA.


yamato - 11/11/2012 - 17:36

quote:
To : yamato

Tady nejde o to, komu USA dluží, ale o jednoduchý fakt, že i na ně končně, jako na poslední vyspělou zemi přišla doba, kdy budou muset v rozpočtu chtě nechtě škrtat výdaje a zřejmě to kromě armády postihne i kosmonautiku.




ale ano, ide o to KOMU dlzia. Japonsko ma dlh este temer 2x vyssi nez USA a doteraz trh nikdy nevyvijal ani najmensi tlak na redukciu dlhu, pretoze vacsinu toho dlhu drzia japonske vladne a sukromne osoby, a tie proste bez obav davaju svojej krajine dalsie pozicky. Je to o dovere. Ako som uz pisal skor, problem nie je celkova vyska dlhu, ale vyska uroku, ktory platite. A USA maju momentalne urocenie blizko dlhodobych minim.


Agamemnon - 6/12/2012 - 08:01

http://news.yahoo.com/expert-panel-nasa-seems-lost-161404282.html

nasa dostala pomerne zle hodnotenie od panelu expertov...

""More than two years after the president announced the interim goal of sending humans to an asteroid by 2025, there has been little effort to initiate such a mission," said the report by a panel of the distinguished National Academy of Sciences."

...

"... the panel said NASA's mission and vision statements are so vague and "generic" that they "could apply to almost any government research and development agency, omitting even the words 'aeronautics' or 'space.'""

...

"The report doesn't blame the space agency; it faults President Barack Obama, Congress and the nation for not giving NASA better direction."

...

"Academy panel member Bob Crippen, a retired NASA manager and astronaut who piloted the first space shuttle mission, said he has never seen the space agency so adrift. He said that includes the decade between the end of the Apollo moon landings in the early 1970s and the beginning of the shuttle program."

v skratke...
- nevidiet takmer ziaden progres v snahe letiet k asteroidom, co obama oznacil v 2010 ako ciel pred marsom
- vizie a vyjadrenia nasa su tak vseobecne, ze by mohli patrit ktorejkolvek statnej agenture... nepouzivaju sa dokonca ani slova letectvo a vesmir
- sprava neobvinuje agenturu, ale obamu, kongres a cely narod, ze nedali lepsie ciele pre agenturu
- bob crippen (pilot sts-1) povedal, ze agentura je tak bez ciela a bezmocna ako este nikdy v historii... je to podla neho horsie ako v obdobi medzi apollom a sts


yamato - 6/12/2012 - 14:23

ako som vravel - NASA mala drajv v dobe apolla, ked bol jasny ciel, narodny zaujem a neobmedzena podpora. Odvtedy agentura eroduje a dnes uz je to iba urad. Viackrat som tu spochybnoval koncepciu dobyvania vesmiru skrze narodne agentury (urady), a toto mi dava za pravdu. Kym sa nieco nedostane k sukromnym osobam ako bezna rutina, dovtedy sme to vlastne nedosiahli (vid letectvo, internet, PC, automobilizmus atd)


Machi - 6/12/2012 - 14:47

quote:
Viackrat som tu spochybnoval koncepciu dobyvania vesmiru skrze narodne agentury (urady), a toto mi dava za pravdu.


Nebýt koncepce dobývání vesmíru skrze národní úřady, asi by dnes žádná fóra o kosmonautice nebyla. Ne že by nakonec soukromníci do vesmíru nepronikli, ale bylo by to tak o 100 let později, pravděpodobně jako vedlejší efekt vývoje civilních hypersonických letounů.


kratas - 6/12/2012 - 14:54

Pro zacatek byl nutny vyvoj pres kosmicke agentury, ale dnes uz je vse trochu jinak. NASA by mela davat cile, ktere soukromy sektor bude realizovat. Pripadne podpori nejakou dotaci. Ale ted zacina v US dit. Mnoho veci se tady zminovalo. COTS, CCDEV atd.

Znovu zopakuju. Kdysi zacinaly takhle vsechny druhy dopravy. Prvne byly dotovany statem a pak se z nich stal samostatny obor. At uz lode, letadla, auta. Vse samozrejme prvne pro armadu a s raketovou technikou to neni jinak.


yamato - 6/12/2012 - 15:06

presne tak som to myslel, statna agentura je dobry "starter", ale potom uz treba do toho zatiahnut sukromny sektor, inak sa to prestane hybat.
Staci sa pozriet na sucasny stav v USA - staci aby NASA oznamila ze bude nakupovat dopravu a pomoze s vyvojom, a mame tu 3 rozne man rated dopravne prostriedky v pokrocilom stadiu vyvoja, co tu doteraz nikdy nebolo. Vzdy bol jeden nosny system, ktory sa potom zrusil a nahradil ho iny nosny system. A ked to rachlo tak bolo zle. To je ako keby vsetku letecku dopravu na svete zabezpecoval boeing 747...

Dnes tu mame sutaz roznych systemov, navyse SpaceX este ani nedorobila DragonRider a uz hovori o Dragone2 a metanovych motoroch. Take inovacne obratky tu boli naposledy v dobach gemini a apolla.


alamo - 6/12/2012 - 18:49

quote:
ako som vravel - NASA mala drajv v dobe apolla, ked bol jasny ciel, narodny zaujem a neobmedzena podpora.


veď práve..
"prezident rozhodol" boli na to vyčlenené prostriedky, nasa iba plnila politické rozhodnutie, dodnes nie je nezávislou inštitúciou ktorá by o využití pridelených prostriedkov rozhodovala sama..

http://nasawatch.com/archives/2012/12/is-it-time-for.html
"Prišiel čas aby Charlie Bolden začal mlátiť topánkou po stole?"

dnes.. prezident síce, povedal v peknom prejave "smer asteroidy.. mars.. do nekonečna, a ešte ďalej!!"

ale peniaze na to.. stále nedal..


alamo - 6/12/2012 - 22:17

a kruciš..
http://finweb.hnonline.sk/c1-58917210-reuters-obama-chce-zhodit-usa-z-fiskalneho-utesu
"Reuters: Obama chce zhodiť USA z fiškálneho útesu
Obama nevstúpil do rokovania s republikánmi s mierovou ponukou, ale so zoznamom tvrdých požiadaviek. Chce zvýšiť dane o 1,6 bilióna dolárov a aby republikánov rozpálil do červena, pridal k tomu 200 miliárd dolárov na podporu ekonomiky, ktoré prakticky neutralizujú akékoľvek jeho verbálne sľuby na zníženie výdajov. A aby toho nebolo málo, požaduje odobrať Kongresu jeho právomoc rozhodovať o strope na federálny dlh."

o dohody už asi nikto nestojí..
čo by vlastne znamenali tie "automatické škrty" pre nasa?
malo by to začať hneď od prvého januára


Agamemnon - 6/12/2012 - 22:25

quote:
čo by vlastne znamenali tie "automatické škrty" pre nasa?


niekde medzi -1,5 až -2 mld. usd na budúci rok... je to niekde tu v tejto diskusii o rozpočte na budúci rok...
[Edited on 06.12.2012 Agamemnon]


Agamemnon - 13/12/2012 - 14:53

Study Warns of Sequestration Impacts to NASA, NOAA Programs

http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=30606.msg991516#msg991516

tlacova sprava k analyze dopadu nutenych skrtov rozpoctu na nasa (ciastocne) a na noaa (National Oceanic and Atmospheric Administration) - tj. spominaju sa v tejto sprave hlavne satelity pre sledovanie atmosfery, pocasia, etc...


Jan Balabán - 13/12/2012 - 15:48

Deficity státního rozpočtu USA jsou přímo děsivé, je to katastrofa v přímém přenosu !

Deficit : za říjen 2012 = 120 mld. USD

za listopad 2012 = 172 mld. USD


Celkem 292 mld. USD za první 2 měsíce nového fiskálního roku 2012/13. Ukazuje se, že bez velkého šetření = "fiskální útes", USA už popáté za sebou !! budou mít deficit státního rozpočtu za jeden rok přes 1 bilion USD. To je kolem 8 % HDP. Německo má plán na rok 2013 NULA !! deficitu a my v ČR máme cíl pod 3 % HDP. USA jsou jednoznačně zemí, která si v pohodě žije na dluh v obřích rozměrech. Dluh splatí jejich další generace a dnešním šéfům USA budou přitom sprostě nadávat.


Co je to - "fiskální útes" ??? Pokud se Obama nedohodne během příštích pouhých 18 dní s republikány, tak naskočí v USA zcela automatické škrty v objemu 600 mld. USD za rok 2013. Z toho bude 100 mld. USD vyškrtáno z výdajů v rozpočtu a o 500 mld. USD budou všem v USA navýšeny daně.


Suma 600 mld. USD je opravdu značná, je jasné, že kromě Pentagonu /tomu to přeju z celého srdce !!/ bude škrtáno i ve výdajích NASA. O kolik ??, ,tak o tom se zřejmě nyní vedou v USA divoké diskuze na všech úrovních řízení a vedení.


Agamemnon - 13/12/2012 - 16:28

1,5-2 mld. usd... podľa jedného z článkov v tejto téme


alamo - 14/12/2012 - 06:40

osemnásť dní
http://www.blisty.cz/art/66534.html
ja by som povedal, že sa jedná o veľkú koreláciu "dobrích predsavzatí do nového roku".. teraz zistili že ich musia splniť príliš veľa naraz, a hlavne to čo odkladali najdlhšie "budeme šetriť"
ja si radšej tento rok žiadne predsavzatia brať nebudem


yamato - 14/12/2012 - 08:50

quote:
ja si radšej tento rok žiadne predsavzatia brať nebudem


ja len jedno - prežiť


alamo - 18/12/2012 - 22:48

Obava "zľavil", a ponúkol "dohodu"
chce na daniach vytriasť o 0,2 bilióna menej, " už iba" 1,2 bilióna..
má v tom článku "pekné" foto
http://ekonomika.sme.sk/c/6641730/fiskalny-utes-sa-vzdialil-obama-nuka-dohodu.html


Agamemnon - 31/12/2012 - 22:24

dám to sem... asi sa to hodí najviac tu:

http://www.thespacereview.com/article/2211/1

čo čaká nasa v r. 2013

financie:
- zníženie rozpočtu bude 8%, ak nedôjde k dohode o škrtoch (tj. škrt o nejakých 1,4 mld. usd)
- + ďalšie škrty pre vojenské vesmírne programy
- škrty sú plošné, a nasa nemôže prenášať peniaze medzi rôznymi programami
- americká asociácia pre aeronautiku odhaduje, že tie škrty by znamenali nejakých 20700 pracovných miest v krajine (subdodávatelia, etc.)
- aj keby sa škrty nekonali (tj. dohodnú sa), tak rozpočet bude napätý a dá sa očakávať ďalšie znížovanie v budúcnosti - odhadujú sa problémy medzi sls a ccdev
- koncom tohto roku (tj. dnes) prestane platiť dekrét, ktorý chráni súkromné spoločnosti pred finančnými stratami, ktoré môžu utrpieť v súvislosti s licencovaním svojich nosičov (nový dekrét bol schválený kongresom, ale zatiaľ nie senátom) - spacex ku tomu povedali, že síce budú lietať aj bez tejto záruky, ale treba očakávať vyššie poistky

export:
- koncom 2012 bol schválený zákon, že satelity a ich súčasti môžu byť vypustené zo zoznamu výzbroje (US Munition List), čo by znamenalo, že už ďalej nebudú podliehať ITARu -> toto by malo umožňiť väčšiu konkurencie schopnosť amerických výrobcov (moja pozn.: predpokladám, že tým by urtpela hlavne thales alenia)
- zákon ale zatiaľ nebol podpísaný (očakáva sa podpis prezidenta začiatkom 2013 - vo štvrtok)
- samotné vypustenie zo zoznamu je v kompetencií prezidenta a vôbec nie je také jednoduché (je popis v tom článku)

komerčný vesmír:
- zo zoznamu USML by sa mali vypustiť aj suborbitálne civilné vyhliadkové lety (moja pozn.: LOL, to je teda brutálna výzbroj) - aspoň návrh je na to
- nič ďalšie zaujímavé - len všeobecný prehľad činnosti - XCOR, Virgin Galactic, SpaceX, OSC

mars:
- štart MAVEN
- 2020 by mohol byť štart kópie roveru Curiosity (zatiaľ nemá meno) - v 2013 sa očakáva špecifikovanie prístrojov pre rover
- očakáva sa ale napätie vo vedeckej sekcii nasa pre medziplanetárny výskum kvôli rozpočtu a škrtom -> nič nie je zatiaľ isté (moja pozn.: toto je veľká výhoda ESA, má ďaleko stabilnejší rozpočet pre vedecké projekty - čo je aj vidieť napr. pri tých výberoch S, M a L misií)

ďalšie:
- očakáva sa nejaká reakcia na kód pre aktivity vo vesmíre navrhnutý EU (min. zahraničia USA vyjadrila podporu pre podobný kód, aj keď pravdepodobne nepôjde presne o verziu od EU)
- kongres sa kódu bojí a žiada, aby "nebol legálne limitujúci pre aktivity USA vo vesmíre" (moja pozn.: LOL, srandisti)
- momentálne to celé vyzerá ako polomŕtve - ale niektorí si myslia, že by bolo výhodné pokračovať v medzinárodnom dialógu o nadhodených veciach
- takisto niektorí by radi videli väčšiu spoluprácu s čínou (poznamenávajú, že čína nie je súper USA, skôr ďalších ázijských mocností ako India a Japonsko)
- experti očakávajú začiatky rozhovorov o spolupráci medzi čínou a usa v najbližších 4 rokoch (moja pozn.: tj. počas obamovania)
- spolupráca s čínou má niekoľko problémov (okrem rozpočtu) - napr. potrebuje zmenu zmýšľania v niektorých štátnych agentúrach


alamo - 1/1/2013 - 10:20

odklad o dva mesiace
http://m.hnonline.sk/c3-59042260-kw0000_d-hrozba-z-ameriky-sa-oddialila-o-dva-mesiace
ale potom to bude ešte ťažšie, pretože to už budú musieť znovu rokovať, o navýšení dlhového stropu
a Obama asi bude chcieť, zákonné obmedzenie schodku rozpočtu tentokrát zrusiť úplne


Jan Balabán - 1/1/2013 - 11:56

Mně to připadá podivné, asi jako aby se : "vlk nažral a koza zůstala celá". Prostě odporný alibismus promísený se strachem z budoucnosti. Takové je ono - "vyřešení fiskálního útesu v USA". Problém byl jenom dále odsunut o další 2 měsíce - je to bída. Jak správně píše Alamo, na dveře už buší vší silou další problém = navýšení limitu dluhového stropu, který je nyní nastaven na 16,394 mld. USD. Dnes 1.ledna 2013 přitom už USA dosáhly na 16,322 , zbývá tedy jen asi 25 dní do dalšího nutného navýšení, tedy musí se to stihnout do konce ledna , jinak kolaps ! Jaký bude nový strop ??? 18 bilionů ???, tedy skoro 120 % HDP ? A nebo už - "STROP" - Obama zruší ??? Je to samozřejmě zhovadilost, ostatní státy žádný STROP neřeší a je jim dobře. No, ono je těch blbostí v USA víc.

P.S. Pro NASA bych v současném guláši zavedl hospodaření dle provizoria , prostě být připraven úplně na všechno, že budeme škrtat, ale taky nebudeme, že budeme navyšovat, ale taky nebudeme. Všem zaměstnancům NASA bych zavedl pracovní dobu na dobu určitou, aby bylo možné se jich kdykoliv bezbolestně zbavit, prostě je vykopnout na ulici bez odchodného.


Jiřík - 2/1/2013 - 01:15

quote:
Mně to připadá podivné, asi jako aby se : "vlk nažral a koza zůstala celá". Prostě odporný alibismus promísený se strachem z budoucnosti. Takové je ono - "vyřešení fiskálního útesu v USA". Problém byl jenom dále odsunut o další 2 měsíce - je to bída. Jak správně píše Alamo, na dveře už buší vší silou další problém = navýšení limitu dluhového stropu, který je nyní nastaven na 16,394 mld. USD. Dnes 1.ledna 2013 přitom už USA dosáhly na 16,322 , zbývá tedy jen asi 25 dní do dalšího nutného navýšení, tedy musí se to stihnout do konce ledna , jinak kolaps ! Jaký bude nový strop ??? 18 bilionů ???, tedy skoro 120 % HDP ? A nebo už - "STROP" - Obama zruší ??? Je to samozřejmě zhovadilost, ostatní státy žádný STROP neřeší a je jim dobře. No, ono je těch blbostí v USA víc.

P.S. Pro NASA bych v současném guláši zavedl hospodaření dle provizoria , prostě být připraven úplně na všechno, že budeme škrtat, ale taky nebudeme, že budeme navyšovat, ale taky nebudeme. Všem zaměstnancům NASA bych zavedl pracovní dobu na dobu určitou, aby bylo možné se jich kdykoliv bezbolestně zbavit, prostě je vykopnout na ulici bez odchodného.


Je mi líto, ale dluh bude dál narůstat (nejen ten americký, ale třeba i ten náš). Obama má před sebou další čtyři roky a bude se snažit ten balvan dluhu vší silou valit před sebou, i za cenu exponenciálního růstu zadlužení (úroky z úroků), jen aby to nebylo za jeho panování, co se ten průser provalí. No a za čtyři roky nový prezident nebude chtít své období začínat hospodářským krachem vlastní země, takže v tom bude zuby nehty pokračovat. Jak dlouho? Tak dlouho, dokud se budou vyskytovat pitomci, nakupující americké dluhopisy, a dokud bude probíhat tzv. "kvantitativní uvolňování", tedy inflační výroba nových peněz. Evropa je na tom úplně stejně, v případě Řecka, Portugalska, Španělska a Itálie možná ještě hůř.


yamato - 2/1/2013 - 07:09

quote:
Jak dlouho? Tak dlouho, dokud se budou vyskytovat pitomci, nakupující americké dluhopisy, a dokud bude probíhat tzv. "kvantitativní uvolňování", tedy inflační výroba nových peněz.


no a to v praxi znamena donekonecna. Pozrite sa na velkost US dlhopisoveho trhu a dnesne rizikove prirazky. Vsetko hovori o tom ze tych pitomcov je velmi vela. Ono to nie je ani az taka pitomost, zaparkovat peniaze v state ktory kontroluje vlastnu menu, a ta mena je navyse svetovou menou, takze je "neskrachovatelna". V dnesnom svete je to najlepsia zo zlych moznosti...


Jiřík - 2/1/2013 - 11:25

quote:
quote:
Jak dlouho? Tak dlouho, dokud se budou vyskytovat pitomci, nakupující americké dluhopisy, a dokud bude probíhat tzv. "kvantitativní uvolňování", tedy inflační výroba nových peněz.

no a to v praxi znamena donekonecna. Pozrite sa na velkost US dlhopisoveho trhu a dnesne rizikove prirazky. Vsetko hovori o tom ze tych pitomcov je velmi vela. Ono to nie je ani az taka pitomost, zaparkovat peniaze v state ktory kontroluje vlastnu menu, a ta mena je navyse svetovou menou, takze je "neskrachovatelna". V dnesnom svete je to najlepsia zo zlych moznosti...


Nejlepší ze špatných, to snad ano. Naštěstí existují i dobré možnosti, protože to ale není o kosmonautice, tak to nehodlám rozebírat.


alamo - 6/1/2013 - 09:54

Barack Lightier konečne zistil ako "nadělat prachy"
http://ekonomika.sme.sk/c/6656575/usa-ma-pred-krachom-zachranit-bilionova-minca.html
Tento návrh prichádza z Obamovho tábora. Vláda môže bez problémov zachrániť USA pred platobnou neschopnosťou, stačí dať vyraziť jednu mincu v hodnote 1 bilión dolárov (768,5 miliardy eur).
..
Mincu v hodnote 1 bilión dolárov by dalo vyraziť americké ministerstvo financií a uložilo by ju na konto vlády v americkej centrálnej banke (Fed).
..
Tento trik umožňuje diera v zákone.

alebo je to skôr návod ako "podělat prachy"?


yamato - 6/1/2013 - 10:14

ono je to skor myslienkove cvicenie


Agamemnon - 10/1/2013 - 19:05

výročná správa ASAP (Aerospace Safety Advisory Panel)...
http://oiir.hq.nasa.gov/asap/documents/2013_ASAP_Annual_Report.pdf

je celkom zaujímavá... aspoň niektoré časti...
najväčšie problémy vidia v neistote financovania... a najlepšie hodnotenie má ISS...
hovoria aj o ccdev - toho je tam dosť veľa - napr. o možnom riziku finančných problémov, neodporúčajú napr. veľmi skúšobné lety s vlastnou posádkou a pod...

ešte link na nejakú jednu reakciu...
http://www.newspacewatch.com/articles/nasa-aerospace-safety-advisory-panel039s-annual-report-some-commentary.html


Agamemnon - 11/1/2013 - 13:17

http://www.latimes.com/news/science/sciencenow/la-sci-sn-aas-nasa-james-webb-space-telescope-astrophysics-budget-20130108,0,4527004.story?track=rss

jwst vyciciava rozpocet astrofyzikalneho oddelenia nasa... az tak, ze po jwst v podstate nebudu mat peniaze na dalsiu misiu...
hlavne ludia, co nerobia infracervene ziarenia (jwst), z toho nie su nadseni...


alamo - 17/1/2013 - 11:22

http://finweb.hnonline.sk/c1-59124490-obama-odmietol-vyjednavat-o-dlhovom-strope
Prezident prisľúbil nevymeniť škrty vo vládnych výdavkoch za zvýšenie výpožičného limitu.

zdá sa že tie nervi s "útesom", neboli dosť, tak tú zábavu ešte o trochu vylepšili


Agamemnon - 15/2/2013 - 08:35

http://spaceref.com/news/viewsr.html?pid=43367

boldenov list senatu popisujuci dopad sequestration...

vyber (ak ma niekto zaujem o vsetko, tak list je v linku):
- znizenie rozpoctu pre misie tried explorer a earth venture o 10-15% -> menej penazi + odklady startov
- znizenie rozpocty pre vyvoj vesm. techn. -> zrusenie 6 projektov (opticka komunikacia pre daleky vesmir, pokrocila radiacna ochrana, nuklearne systemy, vysuvacie tepelne ochrany, hypersonicky test reentry s nafukovacim tepelnym stitom, autonomne systemy) + znizenie prispevkov pre dalsich 9
- zrusenie niekolkych letovych testov (e.g. atomove hodiny v dalekom vesmire, etc.)
- -330 mil. usd pre exploration (prieskum vesmiru)
- skrty pre ccicap -> nebudu mat dost penazi na zaplatenie dalsich milnikov -> oneskorenie letov a celeho programu
- skrty pre infrastrukturu pre sls, orion, comm. crew, pohony, etc etc.

+ skrty na dalsich miestach (udrzba infrastruktury, granty pre skoly, aeronautika, etc)

hmm... vcelku dost zle...


Jiří Hošek - 18/2/2013 - 22:40

quote:
- -330 mil. usd pre exploration (prieskum vesmiru)
- skrty pre ccicap -> nebudu mat dost penazi na zaplatenie dalsich milnikov -> oneskorenie letov a celeho programu

CCiCap (Commercial Spaceflight) je jednou z položek Exploration. Vychází mi tedy, že celá redukce by se týkala komerčních lodí, nikoli MPCV a SLS.

Platný rozpočet:
http://www.nasa.gov/pdf/632697main_NASA_FY13_Budget_Summary-508.pdf


Agamemnon - 19/2/2013 - 08:59

quote:
quote:
- -330 mil. usd pre exploration (prieskum vesmiru)
- skrty pre ccicap -> nebudu mat dost penazi na zaplatenie dalsich milnikov -> oneskorenie letov a celeho programu

CCiCap (Commercial Spaceflight) je jednou z položek Exploration. Vychází mi tedy, že celá redukce by se týkala komerčních lodí, nikoli MPCV a SLS.

Platný rozpočet:
http://www.nasa.gov/pdf/632697main_NASA_FY13_Budget_Summary-508.pdf


ano, ja tomu tiez tak rozumiem... cely skrt je na ccrew... az na tie skrty pre infrastrukturu, co su spomenute dalej...


Jiří Hošek - 19/2/2013 - 22:28

Na infrastrukturu (COF) je v současném rozpočtu $619.2 million, což je součet těchto položek:

• $384.0 million Institutional CoF
• $3.2 million Science CoF
• $143.7 million Exploration CoF (which supports Exploration programs such as SLS and Orion MPCV)
• $21.9 million Space Operations CoF
• $66.4 million Environmental Compliance and Restoration

Bolden se v dopisu věnuje hlavně Institutional CoF a vyjmenovává střediska, ve kterých by se rušily opravy. Rozpočet COF lze osekat o 40% (-$251.7 million), aniž by se to významně dotklo Exploration CoF. Bylo by to i v souladu s tím, co jste mi potvrdil (celý škrt na Exploration se týká CCrew). Neumím si totiž dost dobře představit, že by se jízdní řád SLS a MPCV rozpočtově zasekl právě na tomhle. Jsou mé úvahy správné?

Rozpočet NASA na FY 2013 podrobně:
http://www.nasa.gov/pdf/659660main_NASA_FY13_Budget_Estimates-508-rev.pdf


Agamemnon - 25/2/2013 - 09:25

http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=31117.msg1016784#msg1016784
http://www.spacepolicyonline.com/news/interpreting-nasas-letter-to-sen-mikulski-about-the-impact-of-the-sequester

par ludi tie skrty prepocitali a vyslo im nieco taketo:

nasa urobila plosny 5 % skrt z toho, co mali minuly rok...
problem je, ze v tom liste (asi aby to vyzeralo strasidelnejsie alebo co), tak to porovnavali s tym, co pytali (a nie co dostali) na rok 2013...
preto to vyzera tak sialene pre niektore oblasti, pretoze oni napr. pytali pre ccrew 800 mil., o ktorych uz minuly rok bolo jasne, ze ich nedostanu, aj keby seq. nenastalo...


alamo - 1/3/2013 - 09:59

a je to..
http://ekonomika.sme.sk/c/6718718/amerika-nechcene-skrta-o-pracu-mozu-prist-statisice-ludi.html


Agamemnon - 13/3/2013 - 11:08

podla infa zozbierane tu:
http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=28750.msg1025618#msg1025618

ccdev dostane cca 490 mil. usd

plus dalsie info k rozpoctu


Machi - 13/3/2013 - 11:45

Vypadá to, že se blýská i na lepší časy pro planetární divizi NASA - http://www.planetary.org/blogs/casey-dreier/2013/20130312-proposed-senate-bill-restores-223-million-to-planetary-science.html.


Agamemnon - 23/3/2013 - 10:12

nasa pozastavila aktivity týkajúce sa vzdelávania a verejnosti... kvôli seq.

http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=31432.msg1029565#msg1029565
http://spaceref.com/news/viewsr.html?pid=43632


Toto téma přichází z:
http://www.kosmo.cz

Url tohoto webu:
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=print&fid=3&tid=1592