RLA 120 je málo známý návrh dvoustupňové rakety na LOX/RP , kterou prosazoval Gluško od r. 1972 do r. 1974: Nosnost na LEO 30 tun (tedy 2x větší než Zenitu). Motor prvého stupně RLA 1200 měl mít tah 1200 tun, každá ze 4 komor 300 tun. Zajímavé je velké konstrukční číslo 1. stupně - téměř 18. Druhý stupeň měl mít také jen 1 motor
Prvý stupeň RLA 120 měl být základním modulem čistě LOX/RP raket:
RLA 135 s nosností na LEO 100 tun s 2 boostery RLA 120
RLA 150 s nosností na LEO 250 tun s 6 boostery RLA 120)
RLA 150 by byla příliš monstrózní (měla také jméno Vulkan), ale RLA 120 a RLA 135 by byly určitě užitečnější než Zenit a Energia. Bohužel, v USA začali v té době stavět STS se Shuttle a tak rozhodnutí shora bylo na obdobný Buran a raketu Energia. Byla to již jiná koncepce – centrální stupeň na LOX/LH2 a stačily 4 slabší boostery, motory o sníženém tahu 200 tun na komoru – vznikla motor RD 170 o tahu 800 tun a raketa Zenit o nosnosti cca 14 tun na LEO.
Rusové dosahovali úspěchu, když šli svou vlastní cestou. U raket v podstatě jen jednou se snažili udělat ekvivalent amerického řešení (Energia) a výsledek se ukázal na obou stranách problematický. Naštěstí konstrukci modifikovali odlišně od STS a zůstal jim dobrý nosič Zenit a také odzkoušený centrální stupeň se 4 motory jako možný základ do budoucna.
Alex - 28/11/2012 - 11:43
Ruská raketa Proton byla poškozena při transportu na Bajkonur (takže v prosinci 2012 bude použit náhradní exemplář Protonu)
Nejak sa im to množí... Alebo je to "bežné" a len sa toho dostáva viac von.
Agamemnon - 5/12/2012 - 08:26
myslim, ze to az take nezvycajne nie je - vzhladom na to, ze s tym tak nejak asi pocitaju (aspon taky dojem to dava, z toho co som videl), a automaticky posuvaju nosice zo startu na start podla potreby (podobne ako napr. ten poskodeny modul sojuzu)
Pekny Agamemnone, uvidime, jestli se jim podari zrealizovat.
Tohle mi pripada konecne jako pristup zdravyho rozumu. Motory maji a mohou vyjit z nadrze Energie.
Machi - 10/1/2013 - 16:24
Motory mají?
Z článku: The implementation of such a program would require huge investments. According to many Russian rocket propulsion experts, the RD-0120 engine would have to be developed essentially from scratch, as most of its critical infrastructure is no longer existing. The rocket would also need a monumental new launch facility.
Agamemnon - 10/1/2013 - 17:22
ono... to je v podstate energia... o jeden rd-0120 v centrálnom stupni menej... boosteri tie isté... horný stupeň najskôr rd-0146...
majú rd-170... tie aj používajú... majú rd-0146...
rd-0120 sú otázne, ako sa v tom píše...
celý ten projekt je, hmm... čo ja viem... má ten nosič možno istý zmysel (taký ako sls), ale či na to majú peniaze, to netuším
Tu sú odkazy na slidy z pôvodnej prezentácie Chruničevovcov z roku 2008, tam sme sa o raketách Amur-5 a Enisej-5 dozvedeli, vtedy ešte ako návrhy na parťáka Constellation..
Jaro. - 10/1/2013 - 22:31
Jaro. - 10/1/2013 - 22:36
O obnovení výroby RD-0120 sa asi diskutuje i v súvislosti s projektom MRKS-1.
kratas - 11/1/2013 - 11:22
citace:ono... to je v podstate energia... o jeden rd-0120 v centrálnom stupni menej... boosteri tie isté... horný stupeň najskôr rd-0146...
majú rd-170... tie aj používajú... majú rd-0146...
rd-0120 sú otázne, ako sa v tom píše...
celý ten projekt je, hmm... čo ja viem... má ten nosič možno istý zmysel (taký ako sls), ale či na to majú peniaze, to netuším
Mas pravdu. Ale pokud vim RD 0120 uz byly pouzity. Co se tyka financi, jak rikas. Pri soucasnych aktivitach Ruskosmosu a jejich rozpoctu tezko realizovatelne.)))
Agamemnon - 11/1/2013 - 12:29
boli... energia 2x letela... len uz je to celkom davno
kratas - 11/1/2013 - 12:48
citace:boli... energia 2x letela... len uz je to celkom davno
Mas pravdu. Chybi 20 let prubezne modernizace a vyvoje. To je u RD171 a derivatu OK.
PINKAS J - 11/1/2013 - 14:13
Rusové vždy rozjížděli výrobu velkoryse - viz počet motorů NK33 pro N1.
Otázka je, kolik (jestli vůbec) mají hotových motorů RD 0120.
David - 11/1/2013 - 15:51
citace:Rusové vždy rozjížděli výrobu velkoryse - viz počet motorů NK33 pro N1.
Otázka je, kolik (jestli vůbec) mají hotových motorů RD 0120.
Jakápak " velkorysost", na jeden start nosiče N-1 jich potřebovali 32, na deset startů 320 a 15 startů pak 48O, něco na zkoušky, něco se nepovedlo, takže na " měsíční program" v rozsahu APOLLA byla jejich potřeba cca 600 kusů.
Alchymista - 11/1/2013 - 21:57
Potrebovali ich 38 - z toho 30 v prvom a 8 v druhom stupni rakety N1.
PINKAS J - 12/1/2013 - 09:42
Kdybychom chtěli být detailní, tak N1 měla 30 ks motorů NK33. V druhém stupni byly motory NK34, což je podobný mtor optimalizovyný pro start a práci ve vakuu.
Alchymista - 12/1/2013 - 14:49
Mali byť...
Reálne N1 lietala s motormi NK-15 v prvom, NK-15V v druhom a NK-21 v treťom stupni.
Motory NK-33 a NK-34 boli pripravované pre ďalšiu verziu N1, označovanú niekedy ako N1F. Rozpracované boli dva exempláre N1F, ale rakety nikdy neboli dokončené...
Nechci rozebírat návrhy super-nosičů z hlediska financování a tedy perspektiv realizace, ale čistě z technické otázky: co je obecně lepší konstrukční řešení pro zemi, která má nebo měla k dispozici výkonné LOX/RP motory tahu 700-800 tun a současně výkonné LOX/LH2 motory tahu 100 – 200 tun.
K takovým zemím patřily USA (F1, J2) a mohou patřit v budoucnu pokud dokončí SLS a kapalnými boostery. Dále k nim patří Rusko (RD 170 a RD 0120) a perspektivně Čína a Japonsko.
Jde o podstatný konstrukční rozdíl, který vidíme mezi raketami Amur-5 a Jenisej 5. Budu užívat terminologii stupňů jak je na tomto fóru zvykem (ne podle obrázku)
Amur má boostery i centrální stupeň LOX/RP , 2. stupeň LOX/LH2 , 3.stupeň LOX/LH2,
Jenisej má jen boostery LOX/RP, centrální stupeň LOX/LH2 + 2. stupeň
Prvé řešení používal Saturn 5 (ale neměl centrální stupeň, který by pracoval déle), druhé řešení měla Energia, u Jeniseje jde jen doplněna o vrchní stupeň. Vícekrát jsem v minulosti zde vyslovil názor, že Rusové už nebudou obnovovat Energii, neboť je pro ně výhodnější udělat jen druhý a vrchní stupeň na LOX/LH2 (jako Saturn5), kvůli menšímu objemu paliva LOX/LH2 a menším rozměrům nádrží a jejich dopravě. Boostery a centrální stupeň pak budou LOX/RP, což odpovídá Amuru.
Když srovnáme parametry Amuru a Jeniseje, jsou prakticky shodné. Amur má jen mírně vyšší startovní hmotu, má menší průměr, ale výšku o 12 metrů větší, má o stupeň více. Má však jen 160 tun paliva LOX/LH2 oproti 548 tunám u Jeniseje a toto palivo je nejvíce problematické při manipulaci, skladování a výdrži v pohotovostní etapě před startem. Jeho nádrže se snáze dopravují. Jenisej má celkem o 1 motor více, ale výhodu zapálení boosterů a centrálního stupně současně. Zajímal by mne názor jiných z tohoto fóra na obě technická řešení. Je jasné, že SLS již musí jít směrem jakým začal, neboť začíná SRB boostery
Keď sa na tie obrázky pozrieš, jasne vidieť raketu Rus Samozrejme črevá budú asi iné ...
Ktovie aký zápach bude po spaľovaní metánu. Ekológia sem, ekológia tam, smrad sa merať nedá. Aspoň to tvrdili hygienici, ktorých zavolali kvôli smradu z farmy. Škodliviny sa už merať dajú ... alamo - 17/6/2013 - 20:34
citace:Ktovie aký zápach bude po spaľovaní metánu. Ekológia sem, ekológia tam, smrad sa merať nedá. Aspoň to tvrdili hygienici, ktorých zavolali kvôli smradu z farmy. Škodliviny sa už merať dajú ...
metán nesmrdí vôbec nijak, je to plyn bez zápachu
práve preto sa napríklad do zemného plynu, musí pridávať extra "smradidlo" http://sk.wikipedia.org/wiki/Tetrahydrotiof%C3%A9n
rovnako je to na "farme", to čo tam smrdí, nie je metán, ale stopové množstvá najrôznejších "aromatických" látok
oni na metán prestavali, klasický motor na kerozín [Upraveno 17.6.2013 alamo]
Agamemnon - 17/6/2013 - 20:52
jop... rusi sú jediní, kto doteraz niečo s metánom robil, pokiaľ viem...
metán a rp-1 sú dosť podobné, takže to prerobiť ide...
koniec-koncov - majú aj motor, ktorý funguje na rp-1 aj na lh2 a to je už väčší extrém
edit:
toto (tento sojuz 5) podľa mňa netreba brať vážne zatiaľ... nemyslím, že to uvidí svetlo sveta...
[Edited on 17.6.2013 Agamemnon]
Jaro - 17/6/2013 - 23:17
Anatolyho záujem zrejme súvisí s modelom rakety na Le Bourget (jej vystavenie bolo oznámené už dávnejšie):
Ještě jedno video -(rusky, katastrofa v přímém přenosu na kanále Rossija 24 [Vesti])
Alex - 2/7/2013 - 11:23
Dúfam že aspoň na zemi nevznikli žiadne veľké škody.
LbA - 2/7/2013 - 11:29
RIA Novosti o tom incidente obsirne reportuje. Snazim sa v kratkosti davat o tom info na stranku kozmonautika.sk
Kazdopadne podla mna budu padat hlavy (a nie len v kozmickom priemysle). Putin uz po havarii Fobos-Grunt sa vyhrazal, ze este jeden fail a budu sa diat veci...
17 s po štarte došlo k núdzovému vypnutiu motorov (štandardná procedúra pre ruské nosiče pri problémoch)... nosič dopadol 2,5 km od rampy... predbežne nie je nikto zranený, ani nie sú žiadne škody
Lusyen - 2/7/2013 - 12:50
citace:Dúfam že aspoň na zemi nevznikli žiadne veľké škody.
žial dvaja hraboši púštny prišli o svoje domovy,,, našťastie je to uprostred ničoho
píše asa niečo o 500 tonách raketového paliva, ktoré nie ej zrovna vítaný príspevok do ekosystému ale v tej oblasti asi nikto rakov riečnych chovať neplánuje myslím, že v okolí kosmodrómu sa s takýmito situáciami viac než počíta
Agamemnon - 2/7/2013 - 12:58
Na NSF se objevila informace, že jak nosič, tak jeho náklad NEbyly pojištěné.
Je to vůbec možné?
Agamemnon - 2/7/2013 - 13:10
citace:Na NSF se objevila informace, že jak nosič, tak jeho náklad NEbyly pojištěné.
Je to vůbec možné?
ruský vládny štart... prečo by mali byť?
americké dod nepoisťuje štarty tiež, pokiaľ viem - teda poisťuje ich interne... takže finančné náklady znáša tak či tak
[Edited on 02.7.2013 Agamemnon]
Lusyen - 2/7/2013 - 13:12
citace:Na NSF se objevila informace, že jak nosič, tak jeho náklad NEbyly pojištěné.
Je to vůbec možné?
V rusku respektíve kazachstane je možné všetko,,, každopádne za toto už asi nejaké tie hlávky padnú
cernakus - 2/7/2013 - 13:25
Pojisteni neni jen o penezich. Pojistovna, ktera jisti start rakety ci satelitu vyzaduje plny pristup k dokumentaci, sve vlastni lidi na kontrolnich stanovistich. Nenechaji nic ocurat. Start by tak vysel Rusy pomerne draho. Ovsem kdyz se kouknu na statistiku poslednich let (specialne jim selhavaji ty nejdrazsi naklady), asi by stalo za to bud zacit pojistovat a nebo celej kosmickej program poslat na dva tydny do pece sibirskych lagru aby si Popovkin i ta posleeni uklizecka srovnali priority v hlave.
Spravna, nenasilna reakce Putina, vyjma par Obligatnich "poprav" by mel byt tlak na akceleraci Angary. V tuto chvili totiz Rusko defacto nema tezky nosic pro zahranicni nabidku a kriticke mise. Proton se spolehlivosti 87% za posledni tri roky uz vola po duchodu.
Agamemnon - 2/7/2013 - 13:36
citace:Proton se spolehlivosti 87% za posledni tri roky uz vola po duchodu.
ono... toto je spoľahlivosť horných stupňov viac ako protonu... proton ako taký mal prvé zlyhanie po vyše 100 štartoch...
a ono - angara má používať tie isté horné stupne (briz-m, block-dm)
martinjediny - 2/7/2013 - 14:24
citace:RIA Novosti o tom incidente obsirne reportuje. Snazim sa v kratkosti davat o tom info na stranku kozmonautika.sk
Kazdopadne podla mna budu padat hlavy (a nie len v kozmickom priemysle). Putin uz po havarii Fobos-Grunt sa vyhrazal, ze este jeden fail a budu sa diat veci...
budu diat veci?
naleje bubaciky do priemyslu, alebo vyhadze poslednych co este maju nejake skusenosti? вот дилемма LbA - 2/7/2013 - 14:32
citace:
citace:RIA Novosti o tom incidente obsirne reportuje. Snazim sa v kratkosti davat o tom info na stranku kozmonautika.sk
Kazdopadne podla mna budu padat hlavy (a nie len v kozmickom priemysle). Putin uz po havarii Fobos-Grunt sa vyhrazal, ze este jeden fail a budu sa diat veci...
budu diat veci?
naleje bubaciky do priemyslu, alebo vyhadze poslednych co este maju nejake skusenosti? вот дилемма
No uz sa deju. Komentatori agentury RIA Novosti nezachadzaju daleko pre ostre slova. Medvedev zaziadal Rozogina o zostavenie komisie pre vysetrenie padu. Uz data z telemetrie maju. Poistovne uz vycisluju skodu...
Putin si nenecha pacit to, ze niekdajsia pycha Ruska (cize kozmonautika) je zial v totalnych **** (scenzuroval som si to sam )
RIA Novosti uz spekuluje, kto vsetko padne (pride o funkciu). Snad toto bola dostatocna facka (po Fobos-Grunt druha)....
Machi - 2/7/2013 - 21:27
Stojí to za kočku, protože s Protonem se počítá pro ExoMars a možná i JUICE.
Mimochodem začínám být velmi skeptický vůbec k tomu, že Rusko může tyto problémy v dohledné době odstranit. Hodně mě vystrašila fotka, kterou tu někdo dával zhruba před měsícem z nějakého setkání ruských odborníků.
Ani jeden z několika desítek snad neměl pod 50 let!
kamilfredo - 2/7/2013 - 21:31
Podla casu medzi zableskom startu a prichodom zvuku to vyzera ze to bolo natacane zo vzdialenosti cca 3,5 km (10 s). Nie je to blizko? A spadlo to od nich cca 3,5 km. ... [Editoval 02.7.2013 kamilfredo] [Editoval 02.7.2013 kamilfredo] [Editoval 02.7.2013 kamilfredo]
alamo - 2/7/2013 - 22:29
citace:budu diat veci?
naleje bubaciky do priemyslu, alebo vyhadze poslednych co este maju nejake skusenosti? вот дилемма
možno by pomohlo, keby báťa Putin vyhodil sám seba
veď v tom autoritatívnom systéme riadenia, o všetkom rozhoduje on, a koniec koncov za všetko nesie zodpovednosť on
je to proste "lenon", ako hovoríme u nás doma cernakus - 2/7/2013 - 23:24
citace:Stojí to za kočku, protože s Protonem se počítá pro ExoMars a možná i JUICE.
Mimochodem začínám být velmi skeptický vůbec k tomu, že Rusko může tyto problémy v dohledné době odstranit. Hodně mě vystrašila fotka, kterou tu někdo dával zhruba před měsícem z nějakého setkání ruských odborníků.
Ani jeden z několika desítek snad neměl pod 50 let!
O to bych se nebal. Je to mentalitou a zvyklostmi evropskeho pristupu k vede. Samozrejme maji spoustu mladych vedeckych pracovniku, ale kazdy tym ma starsinu, kterej toho uz moc nekouma a akorat bafunari (tedy je spolecensky videt). Omladina zustava neviditelna, ale staci fotky z montaznich a konstrukcnich hal a sam mladej inzenyr. A obcas i velmi fesna inzenyrka. Americani maji zalozeny system jinak, tam se manazerska zodpovednost da klidne i mladikovi. Potom cumime, jak sef ridiciho tymu curiosity je 30tiletej pankac a mame pocit, ze to tam snad mladez i ridi. Neridi, v pozadi jsou stale ti 50ti leti paprdove jako v rusku, ale nejsou tolik videt.
Problem Ruska je, ze mu klesa uroven technickeho vzdelani jako v cele EVrope a jen tezko si udrzuje talenty doma. To by mel putin resit primarne. Bud nechat vrazdit zradce vlasti a nebo jim zacvakat jak americani. Prachy na to maji.
Agamemnon - 3/7/2013 - 07:52
ide o prve zlyhanie protonu od r. 2007...
a o prve zlyhanie prveho stupna protonu od r. 1982 (!)
"About ten seconds after lift-off from the Baikonur Cosmodrome in Kazakhstan at 8:38 am local time, the rocket veered off of its flight path and returned to earth."
O to bych se nebal. Je to mentalitou a zvyklostmi evropskeho pristupu k vede. Samozrejme maji spoustu mladych vedeckych pracovniku, ale kazdy tym ma starsinu, kterej toho uz moc nekouma a akorat bafunari (tedy je spolecensky videt). Omladina zustava neviditelna, ale staci fotky z montaznich a konstrukcnich hal a sam mladej inzenyr. A obcas i velmi fesna inzenyrka. ......
:)Na konci správy sú zábery z montáže Glonasov - na mladých to veľmi nevyzerá
Agamemnon - 3/7/2013 - 12:07
- vsetky lety protonov boli zastavene az do ukoncenia vysetrovania
- cinnost na kozmodrome baikonur bola zastavena, kvoli kontaminacii
- to znamena, ze planovany start progressu m-20m na 27.7. bude pravdepodobne posunuty
Agamemnon - 3/7/2013 - 12:15
plus este info (resp. popis) od igora lisova:
- standardny postup pri strate kontroly smeru (vychylenie o viac ako 15 st. z pozadovaneho smeru) riesia ruske nosice vypnutim motorov
- toto vypnutie motorov je povolene az po istej dobe (dovod je ochrana rampy) - pre proton ide o T+42 s
v pripade tohto letu to vyzera na nasledovne:
- jeden z motorov bol v zlom stave uz od jeho zapnutia - vykazal zvysenu teplotu
- flight safety system (system bezpecnosti letu) - ktoreho prvou ulohou je ochranit rampu pre znicenim - zareagoval odstartovanim nosica skor ako bolo v plane (T-0.4 s)
- pocas letu doslo pravdepodobne k poskodeniu ovladania motorov - asi kvoli vysokej teplote/poziaru motora - a to nasledne skoncilo tym zvlastnym letom, ktory proton ukazal
citace:ide o prve zlyhanie protonu od r. 2007...
a o prve zlyhanie prveho stupna protonu od r. 1982 (!)
Napriek všetkému, čo sa hovorí o (ne)spoľahlivosti Protonov, to že zlyhal hneď prvý stupeň je naozaj veľmi zvláštne. Za drvivú väčšinu jeho neúspechov mohli posledné stupne. Z toho, čo som našiel vyplýva, že počas práce prvého stupňa došlo k haváriám iba 7 krát (zo súčasnou 8), aj to nie vždy chybou samotnej rakety. Konkrétne to boli tieto prípady:
27. september 1967 - náklad Sojuz 7K-L1
19. február 1969 - Lunochod (zlyhanie aerodynamického krytu)
2. apríl 1969 - Mars 1969B
6. február 1970 - Luna E8
4. august 1977 - TKS
27. máj 1978 - satelit Ekran
22. júl 1982 - Ekran
Je úplně jedno jestli selhal první, druhý, třetí, jakýkoliv stupeň.
Raketa je komplexní systém a pokud selže jakákoliv část a misi (to je to důležité, raketa se za pár minut stane tak jako tak odpadem) je nutné odepsat, pak se to přičte navrub raketě jako systému.
To co selhalo musí zajímat především konstruktéry a management, který by si z toho měl vzít ponaučení a do dalšího startu problémy odstranit.
Další věcí je, že Proton často nese těžké a tedy drahé družice či sondy, a taková ztráta se pak často nedá ani vyčíslit penězi.
Viz třeba ztráta Marsu 96, což se dá srovnat se situací, že by selhala Ariane 5 s JWST.
V budoucnu má nést družici a rover projektu ExoMars a možná i JUICE.
To jsou mise nenahraditelné v rozsahu jedné až dvou generací!
cernakus - 4/7/2013 - 03:06
Machi:
Trochu IMHO přeháníš. JWST se s Mars 96 srovnat nedá. Ta sonda nestála roční rozpočet RKA a nestavěla se 20 let. Abych pravdu řekl, JWST je extrém a tak si říkám, jestli by selhání vynesení nebylo ku prospěchu věci. Investovat 9 miliard USD a 20 let času stavby a pak doufat, že raketa za 140 mil. USD neselže je prostě hazard. Jev přefinancování a přetažení času je v NASA poslední dekádu velmi častý a je jen otázkou času, u které mise se jim to vymstí.
U JUICE samozřejmě je problém v startovních oknech, ale nic nebrání v případě této mise sáhnout k Sovětskému přístupu, tedy duplikace sond. Selhat může každá raketa.
Agamemnon - 4/7/2013 - 07:42
omg... nerobte paniku...
no boze, tak zlyhal nosic... katastrofa... koniec sveta a tak... apokalypsa... este som zabudol na nieco?
tohto roku sme uplne v ramci poctu zlyhani podla minulych rokov... poslednych min. 10... 2 zlyhania nosicov za polrok je v pohode s rezervou v danom obdobi...
ad exomars: ovela vacsie riziko pri exomarse vytvara blok-dm, a nie proton... vzhladom na posledne roky
ad juice: ten poleti najskor o 10 rokov... sucasny problem protonu moze tak maximalne nosicu v tom case pomoct... tazko bude mat nejaky dopad na ten let...
ad jwst:
to sa nebojte, tam budu este dalsie sklzy a predrazenie a tak
btw:
zlyhat moze kazdy nosic... ziaden nema predpokladanu spolahlivost vacsiu ako 97 % (a najlepsi je sojuz, ostatne maju len menej)
"
Insurance only makes sense if either
* you can't afford the loss
* a mission is extraordinarily expensive (and you plan to repeat it in case of failure) AND you don't do a lot of these kind of missions
* your refinancing rates are much worse than the insurer's
"
"For governments, insurance almost never makes any sense (not only for sat launches but for anything) unless their credit rating is really bad."
Machi - 4/7/2013 - 10:26
citace:Cernakus:
Trochu IMHO přeháníš. JWST se s Mars 96 srovnat nedá. Ta sonda nestála roční rozpočet RKA a nestavěla se 20 let.
20 let se nestavěla, to je pravda, ale v oblasti významu pro výzkum Marsu a pro Ruskou planetární vědu a z finančního hlediska to skutečně není moc přehnané (i když JWST jsem schválně, přiznávám, použil jako srovnání, aby každý pochopil, že některé mise se nedají jen tak zopakovat a jsou prostě nenahraditelné).
Mimochodem experimenty pozemních modulů M96 budou zopakovány nejdříve za 10 let, spíše později, to jest časová ztráta 25 - 30 let. Část evropských experimentů M96 naštěstí letěla už v roce 2003 na MExu.
citace:
ale nic nebrání v případě této mise sáhnout k Sovětskému přístupu, tedy duplikace sond. Selhat může každá raketa.
Velké vědecké mise si dnes nemůže dovolit duplikovat nikdo. Dokonce jeden z důvodu návrhu letu JUICE pomocí Protonu, je ušetření prostředků.
yamato - 4/7/2013 - 10:33
citace:
Velké vědecké mise si dnes nemůže dovolit duplikovat nikdo. Dokonce jeden z důvodu návrhu letu JUICE pomocí Protonu, je ušetření prostředků.
tak prihliadnuc na statistiku poslednych rokov by som sa s exomarsom a juice zacal pozerat po Ariane5...
Agamemnon - 4/7/2013 - 10:38
juice ma, aj podla webu esa, ako launcher ariane 5
[Edited on 04.7.2013 Agamemnon]
- za posledných 5 rokov, proton mal 53 štartov
- 66 % bolo komerčných = 35 (ils)
- 80 % zlyhaní (4/5) bolo na ruských štartoch
- piate zlyhanie bolo na kombinovanom štarte (polo vládny, polo súkromný yamal 402)
- tj. ruské štarty 14/17... komerčné - 34/34... ak započítame ten kombinovaný štart ako komerčný
edit:
plus:
"The global space insurance industry, which has reported a healthy profit for several years running and is now taking on risk that would have been unthinkable a decade ago, has looked at the same data and concluded, with Intelsat, that whatever Proton’s problems are, they are more likely to appear when the Russian government is paying the launch bill."
voľne:
"poisťovne zaoberajúce sa vesmírom, ..., vyhodnotili dáta so záverom, že čokoľvek už len sú problémy protonu, je pravdepodobnejšie, že sa vyskytnú na ruských vládnych štartoch"
podľa a.zaka to vyzerá, že oi. by zodpovedným za zlyhanie protonu mohlo byť aj pozemné zariadenie, ktoré sa odpojilo skôr ako plánované, následkom čoho nosič mohol vyhodnotiť situácia ako problém a v snahe zabrániť pádu protonu na rampu prudko zvýšil ťah všetkých motorov (ktoré v tom čase ešte neboli v plnom ťahu, keďže došlo k predčasnému odpojeniu) a to mohlo spôsobiť zvýšenie teploty a požiar v jenom z motorov (a tým následne stratu riadenia)
citace:podľa a.zaka to vyzerá, že oi. by zodpovedným za zlyhanie protonu mohlo byť aj pozemné zariadenie, ktoré sa odpojilo skôr ako plánované, následkom čoho nosič mohol vyhodnotiť situácia ako problém a v snahe zabrániť pádu protonu na rampu prudko zvýšil ťah všetkých motorov (ktoré v tom čase ešte neboli v plnom ťahu, keďže došlo k predčasnému odpojeniu) a to mohlo spôsobiť zvýšenie teploty a požiar v jenom z motorov (a tým následne stratu riadenia)
lol, cena protonu pre ekspress-am4... je 52 mil. eur...
vrátane brizu-m, dovezenia nosiča na rampu, prípravy štartu, a všetkého okolo...
to je psycho
cernakus - 11/7/2013 - 22:36
68 mil. USD, psdycho je, že se to od roku 1994 o moc nezvedlo, tehdy to bylo za 50 mil. USD.
Jinak samotný Proton na LEO 57 mil. USD při nosnosti 22 tun. Já to říkám furt, Musk nemá šanci. Nikdo nemá šanci.
Dtto u Sojuzu, rusáky celej komplet nestojí více něž 50 mil. USD a to je včetně kosmické lodě a příslušenství. Tolik stojí u Muska údajně jen start nosné rakety.
Ceny vynesení nákladu nahoru fakt nejsou problém. Problém jsou ceny nákladů. I když i tam Rusové dokazují, že i u Satelitů jde šetřit. V případě naposledy selhaného protíku uhořelo 200 miliónů USD, odečteme Proton a máme cca 140 mil. USD za 3 GPS satelity. AMerický GPS satelit (trojka) šmakuje 800 miliónů. Když to přitáhnu za uši, tak za americký náklady na jeden GPS satelit Rusák vynese celej GPS systém :-)
Jo, kdyby RKA zůstal rozpočet a přitom by již nemusela stavět a vynášet vojákům, to by se děly věci
vyšetrovatelia nasimulovali obrátené umiestnenie senzorov uhlovej rýchlosti na reálnom hardvéri - prišli na to, že takto to nainštalovať je síce možné, ale veľmi zložité - obsluha by potrebovala porušiť procesy a tiež použiť nástroje, ktoré sa v manuáli pre inštaláciu vôbec nevyskytujú a vôbec nemajú byť použité... výsledkom takejto inštalácie senzorov by bolo poškodenie na okolí senzorov (častiach držiacich senzory, etc.)
na kusoch získaných na mieste havárie sa objavilo poškodenie, ktoré veľmi presne zodpovedá poškodeniu, ktoré vyšetrovatelia dostali pri simulovanej chybnej inštalácií...
yamato - 15/7/2013 - 20:19
citace: prišli na to, že takto to nainštalovať je síce možné, ale veľmi zložité - obsluha by potrebovala porušiť procesy a tiež použiť nástroje, ktoré sa v manuáli pre inštaláciu vôbec nevyskytujú a vôbec nemajú byť použité...
to uz zacina vyzerat skor ako sabotaz, nez ako lajdactvo...
Alchymista - 15/7/2013 - 21:22
ok, moja chyba... svoj prispevok o infe od a.zaka som dal so zlej temy... o ruskom rozpocte... viac by sa hodilo sempospa - 17/7/2013 - 12:19
Komise RKA dokončila své vyšetřování havárie Protonu-M a do konce tohoto týdne zveřejní závěrečnou zprávu.
Jsem opravdu zvědav na oficiální vysvětlení příčin této spektakulární havárie.
nejake info z videa (vyberam len to, co tu este neodznelo):
- nosic bol vyrobeny v 2011
- riadiaci system kontroluje cinnost motorov kazde 3 s od okamihu prikazu na start - kedze ten prisiel skor ako boli motory v plnom tahu, tak system vyhodnotil situaciu ako problem a nasledne odstartoval proton o 0.4 s skor
- po 3 s (tj. T+2.6 s), system urobil dalsiu kontrolu motorov - tie uz teraz fungovali spravne, takze let pokracoval podla planu (pri vysetrovani prebehla simulacia a zistilo sa, ze let by uspesne prebehol, keby sa nevyskytol problem so senzormi uhlovej rychlosti - dalej DUS)
- v sucasnosti sa nerobi video/foto dokumentacia instalacie DUS, kvoli jej umiestneniu - v buducnosti sa vyhotovovat bude
- vsetko poukazuje na to, ze dovodom bola chyba cloveka - to, ze clovek bol zamestnany tesne predtym, tomu len pridava
- ziadne dokazy umyselneho poskodenia neboli najdene... vyzera to, ze nebudu ziadne vazne dosledky pre pracovnika, ktory DUS instaloval
- prekontrolovali vsetky dalsie protony - vsetky su nainstalovane spravne
- analyza ukazuje, ze samotny DUS bol plne funkcny
- simulacia letu s DUS instalovanym opacne viedla presne k tomu, co sa stalo pri lete
- este pokracuje vysterovanie, preco signal na start bol vydany skor ako mal (0.4 s)
- obnovenie letom sa ocakava v septembri (zavisi od vysetrovania situacie okolo signalu pre start)
yamato - 19/7/2013 - 09:49
zaujimalo by ma platove ohodnotenie na inkriminovanej pozicii - ci to nahodou nie je jedno z tych miest, kde sa zamestnavaju neskuseni absolventi, lebo za tie peniaze to clovek s praxou robit nebude...
obrazok DUS + tiez graf s naklonom jednotlivych motorov
alamo - 19/7/2013 - 12:51
http://danielmarin.blogspot.cz/2013/07/descubierta-la-causa-del-ultimo-fallo.html
mám svojráznu "konšpiračnú" teóriu, ako k tomu došlo
nejaký "strýko" z vedenia s veľkou papachou, tam na to miesto pretlačil "synovca" (jediná kvalifikácia - "mám strýka s veľkou papachou").. a vždy keď "synovcovi" niekto niečo vyčítal, že nerobí dobre, ten reagoval pripomenutím svojej kvalifikácie "mám strýca veľkou papachou"
v dôsledku čoho radšej všetci naokolo, začali ignorovať všetko čo ten "vysokokvalifikovaný pracovník" robí, a na nič ho už neupozorňovali
bude to asi nejaká takáto podobná "slovanská epopej" [Upraveno 19.7.2013 alamo]
FriendlyAllien - 19/7/2013 - 14:13
citace:http://danielmarin.blogspot.cz/2013/07/descubierta-la-causa-del-ultimo-fallo.html
mám svojráznu "konšpiračnú" teóriu, ako k tomu došlo
nejaký "strýko" z vedenia s veľkou papachou, tam na to miesto pretlačil "synovca" (jediná kvalifikácia - "mám strýka s veľkou papachou").. a vždy keď "synovcovi" niekto niečo vyčítal, že nerobí dobre, ten reagoval pripomenutím svojej kvalifikácie "mám strýca veľkou papachou"
v dôsledku čoho radšej všetci naokolo, začali ignorovať všetko čo ten "vysokokvalifikovaný pracovník" robí, a na nič ho už neupozorňovali
bude to asi nejaká takáto podobná "slovanská epopej" [Upraveno 19.7.2013 alamo]
... na východě je sice významná koncentrace "velkých papách", ale podstatné mi přijde něco jiného:
Jak to, že chybný signál z jednoho senzoru poslal raketu do pr...? Proč to není zálohované? Proč tak základní senzor nikdo nekontroloval/nekalibroval? Proč řídící systém letu (pokud tam vůbec nějaký je a ne jen nějaký mechanický sequencer typu "tatramatka") nereagoval na obrácenou polaritu změny signálu? To tam nejsou zabudované žádné kontroly?
Druhá věc je, že činnost motorů se kontroluje v intervalu 3s. To mi přijde strašně hrubé měřítko časové osy, které neumožňuje reagovat na okamžitou situaci a znemožňuje přesnější řízení letu. Jaká je pak přesnost navedení na LEO?
Závěr je asi obdiv, že i takovýto "výkovek" s datem narození 1960 (ano, je to už 53 let od startu vývoje) bez základní redundance funkcí přece jen létá ...
Bot eto bolšaja technika!!! yamato - 19/7/2013 - 14:46
citace:
Závěr je asi obdiv, že i takovýto "výkovek" s datem narození 1960 (ano, je to už 53 let od startu vývoje) bez základní redundance funkcí přece jen létá ...
Bot eto bolšaja technika!!!
miestni odbornici ta asi poucia o tom, ze ten vykovek je vlastne superduper technika na ktoru sa nikto ani len nechyta, trosku to okorenia zaplavou impozantnych cisel o tahu, impulze a cojaviemcom, a dozvies sa ze techniku urciteho povodu neradno na tomto fore kritizovat Agamemnon - 19/7/2013 - 14:47
citace:nereagoval na obrácenou polaritu změny signálu? To tam nejsou zabudované žádné kontroly?
pozor - on bol zapojeny spravne, ale ulozeny opacne... takze polarita signalu bola v poriadku
citace:Druhá věc je, že činnost motorů se kontroluje v intervalu 3s. To mi přijde strašně hrubé měřítko časové osy, které neumožňuje reagovat na okamžitou situaci a znemožňuje přesnější řízení letu. Jaká je pak přesnost navedení na LEO?
v intervale 3s sa kontroluje to, ci motor funguje spravne a v pripade, ze nie, tak dojde k jeho vypnutiu (resp. odleteniu od rampy a vypnutiu az v bezpecnej vzdialenosti)... tam tie 3 s skutocne nezohravaju rolu (ak to funguje, tak o nic nejde... ak to nefunguje, tak su tie 3 s nepodstatne... tam je to true/false situacia, nic medzitym)
nejde o riadenie nosica, co sa tyka smeru, etc...
edit:
a yamato zase raz predviedol uplne off-topic prispevok, ktore v poslednej dobe pise casto... hlavne v nom kritizuje nieco, co casto robi sam...
[Edited on 19.7.2013 Agamemnon]
Erakis - 19/7/2013 - 15:02
citace:
miestni odbornici ta asi poucia o tom, ze ten vykovek je vlastne superduper technika na ktoru sa nikto ani len nechyta, trosku to okorenia zaplavou impozantnych cisel o tahu, impulze a cojaviemcom, a dozvies sa ze techniku urciteho povodu neradno na tomto fore kritizovat
yamato,kritizovať si kritizuj, čo len chceš, otázne ale je, či je tvoja kritika aj k veci, alebo ide len blbé plácanie do vetra. Zaujímavé je len to, že tu nikto o "výkovkoch" nehovoril, keď nedávno americký skafander takmer stál astronauta život, zatiaľ čo ked sa niečo pokašle Rusom, hneď sa to tu od určitých ľudí hemží urážlivými vyjadreniami o tom, aký sú diletanti, korupčníci a klientelisti... tomu sa povie úplne vyvážený a objektívny prístup
yamato - 19/7/2013 - 15:06
citace:
citace:
miestni odbornici ta asi poucia o tom, ze ten vykovek je vlastne superduper technika na ktoru sa nikto ani len nechyta, trosku to okorenia zaplavou impozantnych cisel o tahu, impulze a cojaviemcom, a dozvies sa ze techniku urciteho povodu neradno na tomto fore kritizovat
yamato,kritizovať si kritizuj, čo len chceš, otázne ale je, či je tvoja kritika aj k veci, alebo ide len blbé plácanie do vetra. Zaujímavé je len to, že tu nikto o "výkovkoch" nehovoril, keď nedávno americký skafander takmer stál astronauta život, zatiaľ čo ked sa niečo pokašle Rusom, hneď sa to tu od určitých ľudí hemží urážlivými vyjadreniami o tom, aký sú diletanti, korupčníci a klientelisti... tomu sa povie úplne vyvážený a objektívny prístup
ja nemam problem si kopnut do americkej techniky, co by bolo asi evidentnejsie, keby sa to tu nepovazovalo za zakladnu podmienku akejkolvek diskusie. Ked si rovnako kopnem do ruskej, uz je poziar na streche. A este to schytam za neobjektivitu. Nuz ano, cidlo zapojene naopak za pomoci kladiva, bez kontroly kvality a bez redundancie, to si nezazlusi ani tu najmensiu kritiku, budme k tym rusom konecne trosku ferovi...
FriendlyAllien - 19/7/2013 - 15:11
citace:... pozor - on bol zapojeny spravne, ale ulozeny opacne... takze polarita signalu bola v poriadku
Nemám k dispozici přesnou dokumentaci, ale podobné senzory občas montuju. Pro řízení potřebujete signál s polaritou. Tedy budu spekulovat:
Obvykle je analogový výstup -10VDC až 10VDC, tedy polarita signálu musela být opačná.
Pokud by senzor udával pouze absolutní hodnotu, pak nadřazený systém (klidně pomocí jednoduchého derivačního RC členu) určuje polaritu výchylky. A ta opět musela být opačná proti očekávání.
Na každý pád mě udivuje, že tak základní letový senzor nemá žádnou ochranu/redundanci proti chybě (bez ohledu na původ chyby).
citace:... v intervale 3s sa kontroluje to, ci motor funguje spravne a v pripade, ze nie, tak dojde k jeho vypnutiu (resp. odleteniu od rampy a vypnutiu az v bezpecnej vzdialenosti)... tam tie 3 s skutocne nezohravaju rolu (ak to funguje, tak o nic nejde... ak to nefunguje, tak su tie 3 s nepodstatne... tam je to true/false situacia, nic medzitym)
Dovolím si nesouhlasit, toto není o řízení směru letu!
Proton má v prvním stupni šest motorů. Pokud jeden selže (přesněji řečeno: půjde s parametry mimo toleranční pole), tak pro jeho bezpečné vypnutí a ošetření dalšího letu se zbývajícími motory rozhodují milisekundy. Jinak to nejde.
Slušná raketa by to měla umět (hlavně pokud je vícemotorová ... ;-)). Připouštím, že nemám dostatek nezávisle ověřených informací, ale i tak mi přijde, že většina amerických nosičů to uměla/umí. Namátkou: Saturn, Space Shuttle a z poslední doby i Falcon9 (ale jen ten se tím hodně chlubil).
Naopak na neschopnost tohoto dojela ruská N1, neumí to ani Soyuz a zřejmě ani Proton. Agamemnon - 19/7/2013 - 16:30
citace:
citace:... pozor - on bol zapojeny spravne, ale ulozeny opacne... takze polarita signalu bola v poriadku
Nemám k dispozici přesnou dokumentaci, ale podobné senzory občas montuju. Pro řízení potřebujete signál s polaritou. Tedy budu spekulovat:
Obvykle je analogový výstup -10VDC až 10VDC, tedy polarita signálu musela být opačná.
Pokud by senzor udával pouze absolutní hodnotu, pak nadřazený systém (klidně pomocí jednoduchého derivačního RC členu) určuje polaritu výchylky. A ta opět musela být opačná proti očekávání.
Na každý pád mě udivuje, že tak základní letový senzor nemá žádnou ochranu/redundanci proti chybě (bez ohledu na původ chyby).
dokumentáciu nemám ani ja, samozrejme... ani skúsenosti s podobnými senzormi...
ja vychádzam len z toho, čo písali na nsf a čo písal a.zak na svojom webe...
citace:
citace:... v intervale 3s sa kontroluje to, ci motor funguje spravne a v pripade, ze nie, tak dojde k jeho vypnutiu (resp. odleteniu od rampy a vypnutiu az v bezpecnej vzdialenosti)... tam tie 3 s skutocne nezohravaju rolu (ak to funguje, tak o nic nejde... ak to nefunguje, tak su tie 3 s nepodstatne... tam je to true/false situacia, nic medzitym)
Dovolím si nesouhlasit, toto není o řízení směru letu!
Proton má v prvním stupni šest motorů. Pokud jeden selže (přesněji řečeno: půjde s parametry mimo toleranční pole), tak pro jeho bezpečné vypnutí a ošetření dalšího letu se zbývajícími motory rozhodují milisekundy. Jinak to nejde.
Slušná raketa by to měla umět (hlavně pokud je vícemotorová ... ;-)). Připouštím, že nemám dostatek nezávisle ověřených informací, ale i tak mi přijde, že většina amerických nosičů to uměla/umí. Namátkou: Saturn, Space Shuttle a z poslední doby i Falcon9 (ale jen ten se tím hodně chlubil).
Naopak na neschopnost tohoto dojela ruská N1, neumí to ani Soyuz a zřejmě ani Proton.
ak 1 z tých motorov prestane fungovať, žiaden ďalší let v prípade protonu nebude... proton má slabé t/w už tak... navyše na riadenie letu potrebuje všetkých 6 motorov (každý motor má náklon len v 1 osi, celkové riadenie nosiča prebieha spoluprácou všetkých motorov)
ošetrenie letu znamená čo?
americké nosiče, okrem tých, ktoré nosili ľudí, v prípade výpadku motoračakajú na povel na zničenie nosiča od obsluhy kozmodrómu - konkrétne je za to zodpovedný launch director... tj. signál na samozničenie prichádza zo zeme, raketa sama o sebe neurobí nič... (rovnaká situácia je pre ariane 5, vegu a sojuzy lietajúce z kourou)
v prípade nosičov pre posádku, dochádza v takej situácií okamžite k odpáleniu les/las systému (či zničenie nosiča nasleduje automaticky, alebo nie, nie som si v tomto prípade istý)
engine-out schopnosť má len falcon 9 v istej časti letu - nie počas celého letu (ostatné americké nosiče nie) a tento to aj prezentoval... podobnú schopnosť mal aj saturn 5...
iné nosiče sú zničené za letu...
čo sa týka sojuzov - sojuz v prípade problému s motorom tento vypína a následne padá na zem... vypnutie motora prebieha automaticky, stará sa o to riadiaci počítač (v prípade, že je nosič blízko rampy, tak prv odlieta od rampy)
v prípade letu s posádkou dochádza tiež ešte k aktivácií les/las...
podobná je situácia pre zenit (činnosť tohto systému bolo možné vidieť zač. 2013, kedy pri problémoch s ovládaním motora, riadiaci systém zenitu odviedol zenit od oddysey a následne ho nechal padnúť do vody riadením vypnutím motora rd-171)
proton funguje tiež takto - riadiaci systém kontroluje motory a následne ich len vypne a proton potom spadne s5 (motory sú vypnuté najskôr 42 s po štarte, aby chránili rampu)
nemám presné údaje pre sojuzy, ale pokiaľ viem, tak verzie 2 a fg pollujú motory permanentne... čo sa týka sojuzu-u, ktorý vyraďujú, tak tam neviem vôbec povedať
pre zenit netuším vôbec...
[Edited on 19.7.2013 Agamemnon]
FriendlyAllien - 19/7/2013 - 17:09
citace: ... engine-out schopnosť má len falcon 9 v istej časti letu - nie počas celého letu (ostatné americké nosiče nie) ...
iné nosiče sú zničené za letu...
Plnou engine-out schopnost (tedy schopnost dokončit plný program letu i při výpadku motoru) měli a úspěšně ji převedli pouze nosiče NASA:
- SaturnV (u mise Apollo 13 bylo předčasné nouzové vypnutí prostředního motoru z důvodu překročení podélných vibrací). Řídící systém nechal pracovat ostatní motory o 34s déle a dosáhl kompletní plánované dráhy.
- Space Shuttle (např. mise STS-51-F
U rakety Falcon9 si nejsem jistý, jestli situaci uznat za "plnou engine-out" schopnost. Raketa sice selhání jednoho motoru přežila, ale vše bylo velmi na hraně. Falcon9 nesl pouze 905kg nákladu místo v původním kontraktu slibovaných 6t a museli být obětovány vedlejší cíle mise (došlo k odhození co-satelitů). Díky tomu se podařilo splnit hlavní cíl mise (doletět k ISS) za cenu selhání plnění ostatních cílů.
Mimochodem, zřejmě proto u následujícího startu (kde už rakety byla vyrobena) došlo ke snížení hmotnosti neseného nákladu. Další starty byly odloženy a nyní se čeká na novou verzi rakety Falcon.
citace: ... engine-out schopnosť má len falcon 9 v istej časti letu - nie počas celého letu (ostatné americké nosiče nie) ...
iné nosiče sú zničené za letu...
Plnou engine-out schopnost (tedy schopnost dokončit plný program letu i při výpadku motoru) měli a úspěšně ji převedli pouze nosiče NASA:
- SaturnV (u mise Apollo 13 bylo předčasné nouzové vypnutí prostředního motoru z důvodu překročení podélných vibrací). Řídící systém nechal pracovat ostatní motory o 34s déle a dosáhl kompletní plánované dráhy.
- Space Shuttle (např. mise STS-51-F
U rakety Falcon9 si nejsem jistý, jestli situaci uznat za "plnou engine-out" schopnost. Raketa sice selhání jednoho motoru přežila, ale vše bylo velmi na hraně. Falcon9 nesl pouze 905kg nákladu místo v původním kontraktu slibovaných 6t a museli být obětovány vedlejší cíle mise (došlo k odhození co-satelitů). Díky tomu se podařilo splnit hlavní cíl mise (doletět k ISS) za cenu selhání plnění ostatních cílů.
Mimochodem, zřejmě proto u následujícího startu (kde už rakety byla vyrobena) došlo ke snížení hmotnosti neseného nákladu. Další starty byly odloženy a nyní se čeká na novou verzi rakety Falcon.
saturn 5 a sts už nelietajú... falcon 9 áno...
čo sa týka situácie s protonom... to na to nemá vplyv...
proton neviezol posádku... americké nosiče bez posádky nemajú (okrem spomínaného f9) schopnosť engine-out... us/eu nosiče nákladu čakajú na povel zo zeme...
neviem, čo je lepšie - či to pollovanie raz za 3 s, alebo čakanie na povel zo zeme... môžu si hodiť mincou imo... v oboch prípadoch je misia stratená (btw - proton nemá t/w na to, aby mohol letieť engine-out)
s5 a sts môžeš porovnať so sojuzom s posádkou (sojuz engine-out nemá a v prípade zlyhania motora nabieha las)
[Edited on 19.7.2013 Agamemnon]
FriendlyAllien - 19/7/2013 - 17:32
citace: ...
saturn 5 a sts už nelietajú... falcon 9 áno...
Falcon 9 už také nelétá.
... připravuje se jeho následník, Falcon 9v1.1, který ovšem ještě nelétá! Agamemnon - 19/7/2013 - 17:48
hehe, okej dobrý bod
yamato - 19/7/2013 - 18:09
citace:
Falcon 9 už také nelétá.
ked uz sme pri tom, zaujimalo by ma ci existovala raketa s tak kratkou dobou nasadenia... zeby rekord? Agamemnon - 19/7/2013 - 18:11
závisí... aké máš na to požiadavky? jedno aká nosnosť a tak?
edit: napr. black arrow má 4 lety za cca 3 roky...
[Edited on 19.7.2013 Agamemnon]
yamato - 19/7/2013 - 18:16
citace:závisí... aké máš na to požiadavky? jedno aká nosnosť a tak?
nic, len doba od prveho startu po posledny. F9 bude v tej tabulke asi dost vysokoAgamemnon - 19/7/2013 - 18:25
mám databázu od jonathana mcdowella... ak nezabudnem, tak to cez víkend naskriptujem...
sám som zvedavý na výsledky toho
[Edited on 19.7.2013 Agamemnon]
hkm..
tak má zrazu napadlo, či proton v ten moment nefungoval ako nejaký "detektor"?
yamato - 19/7/2013 - 22:29
este od anatoly zaka: " Even though the operation is classified as "under special control," there was neither established procedure for video or photo documentation of the process or its inspection by an outside agency. However the technician's supervisor and a quality control specialist were supposed to check on the completion of the installation. All three people involved in this process did leave their signatures in the assembly log.
Lopatin stressed that along with a human error, the investigation commission identified deficiencies in the installation instructions and in the mechanical design of the hardware, which both contributed to the problem. For example, the mounting plate lacked an arrow which would match the direction of an arrow on the DUS unit."
Sounds like the supervisor and/ or QC guy didn't actually check the work but signed off anyway. Wow. And now for the lie detector tests..."
v rychliku:
-proces instalacie senzorov je klasifikovany ako "pod osobitou kontrolou", napriek tomu neexistuje postup na zaznamenanie instalacie videom alebo fotograficky, pre nezavislu kontrolu.
-instalaciu ma kontrolovat supervizor a specialista kontroly kvality. Obaja boli podpisani na prislusnych dokumentoch.
-samotny hardver ma nedostatky, napr. chyba sipka ktora by pasovala so sipkou na DUS jednotke
-vyzera to ze supervizor a kontrolor kvality "to podskrabli" bez toho aby pracu skutocne skontrolovali [Upraveno 19.7.2013 yamato]
ruská vláda uvoľnila prepis stretnutia vyšetrovacej komisie - lopatin (vedúci vyšetrovania) povedal, že:
- počas výroby protonu došlo k vydaniu 19 povolení na zmenu dizajnu oproti štandardnému(a oproti výrobnej dokumentácie)
- všetky predštartovné činnosti postupovali v poriadku až do momentu T-0,4s, keď došlo k aktivovaniu núdzového algoritmu
- okolo 6,8s po štarte ukázala prudké zvýšenie pohybu riadiacich mechanizmov motorov 1, 3, 4 a 6, kde dosiahli max. výchylku
- v čase 7,7s motory dosiahli maximálny možný uhol - 7,5 st.
- +12,7s dosiahol nosič max. povolený náklon - stabilizácia nebola schopná kontrolovať yaw uhol
- ako následok - v čase +12,733 bol vygenerovaný príkaz "launch vehicle failure" (tj. chyba nosiča)
- telemetria potvrdila, že strata kontroly nad nosičom bola spôsobená chybnou inštaláciou senzorov uhlovej rýchlosti (DUS) v jednotke prístrojov PV-301...
- celkovo 6 kusov PV-301 sa nachádza na nosiči - 3 pre yaw, 3 pre pitch (moja pozn.: niekto sa pýtal na zálohy tých senzorov, ak si spomínam, nie?)
- tiež potvrdil, že 2 z 3 senzorov našli a boli nainštalované chybne (boli schopní ich nájsť vďaka tomu, že ostali v pomerne slušnom stave, vrátane červenej a žltej farby na kryte)... tretí nedokázali nájsť
komisia odporúčila:
- npo technomash zostaviť zoznam operácií pri výrobe, ktoré budú musieť byť dokumentované fotograficky a na video a následne podľa toho zmeniť súčasné výrobné postupy...
- gknpts chruničev a npts ap zmeniť PV-301 tak, aby nebolo vôbec možné nainštalovať senzory opačne
- zaviesť foto/video dokumentáciu výroby pv-301 + zaviesť ďalšie testy káblovania danej súčiastky
[Edited on 11.8.2013 Agamemnon]
Agamemnon - 14/8/2013 - 22:41
ďalší proton (rtf) vynesie družicu astra 2e pre ses 15.9.
Agamemnon - 15/8/2013 - 14:46
citace:ďalší proton (rtf) vynesie družicu astra 2e pre ses 15.9.
CAGI informuje o priebehu testov prvého stupňa MRKS-1 vo svojich aerodynamických tuneloch. Na základe doterajších testov bude musieť dôjsť k zmene dizajnu. Testy v ďalších tuneloch sú naplánované na september a október tohto roka.
fritz.lochmann - 25/8/2013 - 21:28
citace:... CAGI informuje o priebehu testov prvého stupňa MRKS-1 vo svojich aerodynamických tuneloch ...
Zaujímavý článok. Keďže sa mi nechcelo lúštiť azbuku - ako obyčajne - použil som gúgla. A ten čuduj sa svete vymyslel nové slovo. A to hneď také, že mi takmer pukla bránica. Pre MRKS použil termín MRDOLIA Neviem presne, čo je MRKS - na Buran sa to moc nepodobá - ale jedno je isté: že gúúúúgl jednoducho netrafil
@ J. Hošek: Dikes, toto mi uniklo. Teda Bajkal je niečo iné? To tuším projektuje Chruniščev
PS: na fotke v článku je čosi iné, než MKRS - skôr sa to podobá na kópiu projektu talianskeho raketoplánu
[Upraveno 26.8.2013 fritz.lochmann]
novák - 26/8/2013 - 09:08
Na fotce je skutečně MKRS a projektuje to Chruničev. MKRS má být návratový první stupeň Angary (resp. bude první etapou její modernizace, raketa má mít pak nosnost 25-35 tun; v druhé etapě chtěji udělat návratový i druhý stupeň při nosnosti do 60 tun). Od Bajkalu se liší pevným křídlem namísto vyklápěcího. Rozvláčný výklad je na http://www.odnako.org/blogs/show_27384/
Jaro - 26/8/2013 - 12:30
citace:... MKRS má být návratový první stupeň Angary ...
Viem, že to tam píšu, ale neviem, ako to mam chápať. MRKS podľa toho, čo viem, by mal používať viacnásobne použiteľný prvý stupeň. Doterajšie informácie hovorili, že vybratý asi bude metanový motor, resp. by ten stupeň mali poháňať štyri. KbCha by chcelo, aby to bol ich vyvíjaný RD-0162. Niekde som videl informáciu, že v prvej etape by sa mali riešenia otestovať na Bajkale - okrídlenom prvom stupni Angary. Množstvo informácií a nákresov je možné najsť v príslušnej téme na novosti kosmonavtiki (vrátane článku o analýze použitia rôznych druhov pohonov):
Súčasťou eskizného projektu, ktorý sa mal končiť v septembri tohto roka by mala byť i predstava o ďalšej evolúcii systému k plne viacnásobne použiteľnému.
novák - 27/8/2013 - 11:00
to Jaro: Pochopil jsem to tak, že 1. MRKS-1 je viacnásobne použiteľný prvý stupeň určený pro Angaru. 2. MRKS-1 vznikl evolucí z Bajkalu, přičemž ho nahradil (nebo jinak, článek používal dva názvy pro dvě fáze vývoje jednoho prostředku).
PinkasJ - 27/8/2013 - 13:29
Raketový motor „2015“ pro MKPC – 1
MKPC-1 je jak již bylo uvedeno prvá etapa vývoje vícenásobně použitelného raketového systému – její 1. stupeň.
Technické požadavky motoru „2015“ (zkrácený překlad):
Tah u země:
předběžný tah: 120-180 tun
jmenovitý tah: 200-300 tun
forsírovaný tah: 240-360 tun
konečný tah: 70-105 tun
Specifický impuls ve vakuu při jmenovitém tahu:
3286 Ns/kg pro kerosen
3532 Ns/kg pro metan
Doba činnosti v letu: minimálně 150 min
Počet startů při činnosti: 1
Znovupoužitelnost: 25x
Parametry paliva na vstupu motoru:
maximální statický tlak: kyslík 0,2 MPa, palivo (RP1, Metan): 0,2 Mpa
teplota paliva: kyslík: 85-90 °K, RP1: 273-288 °K, Metan: 100-110°K
Rozsah regulace při stabilní práci: -50 / +20 %
Pozn: Na obrázku jsou v stupni 4 motory, neboť jeden (čtyřkomorový) by samozřejmě nemohl při tahu kolem 300 tun vynést s druhým stupněm na LEO 25 tun
V popise to centrum Chruničva označuje ako ich koncept viacnásobných kozmických rakiet a o MRKS-1 ani slova.
novák - 28/8/2013 - 10:02
ad obrázek 27.8.2013 - 19:21
Ty makety okřídlených stupnů mají nápis "Bajkal". Tak to vypadá, že Bajkal, МРКС (vícenásobně použitelný raketově-kosmický systém) i МРКН (vícenásobně použitelná raketa kosmického určení) jsou jen různé názvy téhož programu.
fritz.lochmann - 28/8/2013 - 12:10
@ Jaro & Novák:
Bajkal je staršia verzia projektu, resp. zadania a má otočné krídlo, tvarovo sa podobá na klasický booster Angara. MKRS je novšia špecifikácia, má pevné krídlo a tvarovo sa podobá na raketoplán. Oba má na svedomí Chruniščev. Mavyše MRKS má ako sa zdá 4 motory, kým u stupňa Bajkal je jeden jednokomorový RD-191 s ťahom 200 t.
Jaro - 28/8/2013 - 13:20
@ Fritz Lochmann: Takto som to chápal aj ja. Len čo majú znamenať tie modely z MAKSu s nápisom Bajkal, štyrmi motormi, otočným krídlom a popisom MRKN?
citace:... čo majú znamenať tie modely z MAKSu s nápisom Bajkal, štyrmi motormi, otočným krídlom a popisom MRKN...
A) Majú v tom mrdník
B) MRKN je staršia/predchádzajúca vývojová verzia MRKS
Že by MRKN - otočné krídlo, MRKS pevné krídlo? Kto sa v tých Rusoch má vyznať, keď ešte aj október majú v novembri?
Jaro - 28/8/2013 - 20:58
citace:... Kto sa v tých Rusoch má vyznať...
PinkasJ - 28/8/2013 - 21:56
MRKN versus MRKS-1:
Jde o diametrálně odlišné konstrukce (které pravděpodobně obě mohou mít v budoucnu uplatnění):
MRKN (Bajkal) je návratový booster pro raketu Angara, Má otočné křídlo a tah jen 200 tun a odpovídající rozměr nádrže.
MRKS-1 je prvý stupeň dvoustupňové rakety, která nemá boostery. Má pevné křídlo a jeho 4 motory budou mít tah cca 4x 250 tun = 1000 tun, tedy i nádrž a plocha křídla budou nesrovnatelně větší. Celek bude zřejmě rozměrově větší, než Space Shuttle ( možná však lehčí) a vše se musí vrátit na zem.
MRKS-2 bude návratový druhý stupeň této rakety, na něm se zřejmě ještě nepracuje - snad nějaké studie
novák - 29/8/2013 - 12:25
Aha, takže
podle webu Chuničeva ( http://www.khrunichev.ru/main.php?id=45 ):
Bajkal má jeden motor RD-191 (kap.kyslík/kerosin) s 200 t tahu, startovní vahou 130 a přistávací 18 tun a je to upravený univerzální raketový modul požívaný při skládání 1. stupně Angary, úpravy spočívají v přidělání křídel a návratových motorů atd.
podle prezentace Chruničeva na MAKSu:
MRKS-1 (říkají mu tam "mnohorázový návratový raketový blok", VRB) má 4 kyslíko-metanové motory s tahem 4 x 200 t, připojuje se z boku na druhý stupeň (který má kyslíkovodíkový motor s tahem u země 147,6 t).
1 blok MRKS + 1 blok 2. stupně má startovní váhu 665 tun a vynese 24 tun; svazky 2+1, 2+2, 2+3 vynesou 35, 45 a 60 tun při startovní váze 969, 1330 a 1620 tun. Této rodině raket říkají "mnohorázové rakety kosmického určení" (MRKN).
Ve fázi MRKS-2 dojde na návratový 2. stupeň.
fritz.lochmann - 29/8/2013 - 13:05
citace:...svazky 2+1, 2+2, 2+3 vynesou 35, 45 a 60 tun při startovní váze 969, 1330 a 1620 tun. ...
Až tomu dobre rozumiem, súdruhovia chruniščevovci vymysleli "zostavu" 2x 1. stupeň a 3x 2. stupeň, teda ťah 800 ton v 1. a 450 v 2. stupni? To môže byť zaujímavé. Len aby sa dopracovali k nejakému zmysluplnému ukončeniu projektu. Lietajúci stupeň nosnej rakety pristávajúci podobne ako aeroplán bude podľa môjho názoru lepším riešením, než lúčny kôň. Keď pre nič iné, tak aspoň pre jednoduchšiu ovládateľnosť.
Re Novák: dík za odkaz na parametry Bajkalu. Jelikož je Bajkal návratové provedení universálního modulu Angary, tedy může létat v modifikacích A1 – A5.
Co se týče MRKS-1, zajímal by mě pramen, kde jsou uváděny konfigurace a startovní hmoty.
Co se týče druhého stupně, pokud je to tak, jak píšete, je to velmi zajímavé. Dosud LOX/LH2 stupně, které startovaly již od země (Energia, STS, Ariane ) měly vždy jen jeden LOX/LH2 tank a daný počet motorů. Nosnost se regulovala jen počtem boosterů (Energia). U MRKS je možno sestavit 1+1 stupně a dále budou vždy jen 2x MRKS-1, pro symetrický osový součet tahů a nosnost se bude měnit počtem vnitřních paralelních modulů druhého stupně. To se mi zdá velmi sympatické, neboť případné budoucí řešení okřídleného návratového 2.stupně bude jednotné pro všechny nosnosti.
novák - 29/8/2013 - 17:25
citace: Co se týče MRKS-1, zajímal by mě pramen, kde jsou uváděny konfigurace a startovní hmoty.
Akorát musíme předstírat, že nevidíme, že na obrázcích předtím a potom modely stupňů se čtyřmi tryskami/motory (evidentně odpovídající datům z tabulky na obr.9) mají nápis Bajkal. [Upraveno 29.8.2013 novák]
fritz.lochmann - 29/8/2013 - 17:32
Podľa webu má Bajkal 1 motor z Angary - RD 191 o ťahu 200t, ale na obrázku z MAKS 2013 je na Bajkale jasne vidieť štvorkomorový motor. Proste majú v tom riadny mrdník ... Dobre je to vidieť na obrázku МАКС-2013 #7.
Keď už som došiel na to ako si požičať obrázok, tak sa pokochajme aj na projekte Sojuz 5: Štartovacia hmotnosť 575 t, výška 46,5 m, priemer aerodynamického krytu 4,35 m, nosnosť na kruhovú dráhu 200 km 16,5 t.
Snáď sa za to ruskí bratia nenahnevajú
[Upraveno 29.8.2013 fritz.lochmann]
citace:to je dnešný štart... 2005 gmt, resp. 2205 cest ...
Aho, mea culpa, bol som v tom že 1.9. dodge - 18/9/2013 - 09:20
Ruské rakety bez požehnání havarují.
Všechny ruské kosmické rakety, které v posledních letech stihla havárie, startovaly bez požehnání od bajkonurského popa ruské pravoslavné církve. Napsal to kazašský list Metro s odvoláním na duchovního Sergije, který stojí v čele duchovní správy hlavního bajkonurského pravoslavného kostela.
"Kosmické rakety stíhá katastrofa jen tehdy, když jim církev nepožehná," řekl Sergij, který ruským nosným raketám žehná už od roku 1998. O tom, která raketa ceremoniál podstoupí, rozhoduje podle médií konstrukční kancelář, jež předává rakety agentuře Roskosmos.
Agamemnon - 26/9/2013 - 10:11
btw -
podla eda kylea sa sojuz-fg uspesnym vynesenim sojuzu tma-10m dostal na poziciu najspolahlivejsieho lietajuceho nosica
RE: Cernakus z téma Falcon1a Falcon 9 z 3.10.2013
--------------------------------------------------------------------------------
Ruské vrchní stupně Fregat, Breeze byly odvozeny z navádění ICBM s více MIRV ( multiple independently targetable reentry vehicle) a to pravděpodobně od ICBM označovaných jako FOBS (fractional-orbit missile), někdy označovaných jako globální raketa. Tam měly sloužit k navedení více hlavic na různé LEO dráhy, každá hlavice opatřená re-entry motorem pro útok z kteréhokoliv směru v kterýkoliv čas. Ve skutečnosti však bylo rozmístěno jen 18 raket R36 ORB s jednou hlavicí 2,4 MT a ty byly staženy v r. 1983 podle smlouvy SALT II, neboť byly zařazeny do zakázané kategorie zbraní ve vesmíru. Fregat i Breeze (stejně jako Block DM) se vyznačují velkou přesností navedení a u prvých 2 až 10 restarty a životností na orbitě 24 hodin (dána kapacitou baterií)
Článek v ruštině informuje o vývoji universálního raketového motoru RD 193 od Energomash, jehož prototyp byl odzkoušen v říjnu 2012. Je součástí řady nově vyvíjených motorů s tahem 200 – 1000 tun pro různé účely, včetně znovupoužitelných raketových stupňů MPKC.
RD 193 má tyto parametry:
Tah sl/vac: 196/212,6 tun
Isp sl/vac: 311,2/ 337,5 sec
Hmota: 1900 kg
Rozsah regulace: 40-100%
Motor se nyní uvažuje pro Sojuz 2.1v, kde řízení vektoru tahu bude speciálním motorem s výkyvnými komůrkami a tedy RD 193 nemusí být výkyvný, což přináší zjednodušení a sníží hmotu. Původně se začal rozpracovávat jako náhrada TPH boosterů u rakety Atlas 5, kde hlavní motor RD 180 je výkyvný. Ten podle statistiky startů Atlas 5 měl max. výkyvy 3,5° i když konstrukčně dovoluje 8,5°. Boostery na TPH Atlas 5 mají tah 180 tun a proto jejich náhrada motorem RD 193 by nevyžadovala výkyvný motor, neboť hlavní motor má dostatek reservy v řízení.
Pozn: To, že se to zatím nerealizovalo je asi cenová otázka.
fritz.lochmann - 26/10/2013 - 12:55
dokument o zrode Protonu - okrem iného zaujímavý pohľad na štart dvojstupňovej verzie
fritz.lochmann - 22/11/2013 - 14:57
Taká drobná aktualitka: Raketa Dnepr, ktorá včera vyniesla DubaiSat-2 a STSat-3 s prídavkom množstva cubesatov bola vyrobená v KB Južnoje v Dnepropetrovsku v roku 1984 ako nosič jadrových hlavíc R-36M UTTKh (v kóde NATO Satan) a ešte roku 2009 bola operačne nasadená
[Upraveno 22.11.2013 fritz.lochmann]
Agamemnon - 24/11/2013 - 00:04
vyzerá to, že briz-km (varianta brizu-m pre rokot) zase neurobil úplne to, čo mal
síce úspešne vyniesol na orbitu satelity swarm, ale následný zážih na deorbit neprebehol úplne v poriadku (trval kratšie) a briz-km skončil na inej ako plánovanej orbite
edit:
opravené, po upozornení fritza lochamanna vďaka [Edited on 24.11.2013 Agamemnon]
fritz.lochmann - 24/11/2013 - 00:12
citace:vyzerá to, že blok-km ...
Bledá tvár chcela napísať Bríz-KM, nie?
Agamemnon - 24/11/2013 - 00:16
citace:
citace:vyzerá to, že blok-km ...
Bledá tvár chcela napísať Bríz-KM, nie?
jop, vďaka už som to opravil
fritz.lochmann - 24/11/2013 - 00:21
citace:... jop, vďaka už som to opravil
Niet zač .. ináč už začínam mať z tých horných stupňov chaos - Bríz, Fregat, Blok-DM ... Fregat sa tuším používa výhradne so Sojuzom, Blok-DM s Protonom a Bríz asi so všeličím. A to ešte nelieta Angara, to sa potom už úplne zamotáme Agamemnon - 24/11/2013 - 00:27
- fregat je sojuz a zenit... oproti briz-m/block-dm má nižšiu nosnosť, ale je spoľahlivý (má 1 zlyhanie pri nejakých 40 štartoch alebo tak)
- briz-m a blok-dm sú pre proton - väčšia nosnosť ako fregat, nižšia spoľahlivosť...
- blok-dm lieta aj na zenite (sea launch)
- briz-km je varianta brizu-m pre rokot (a možno ešte niečo) - nemá prídavnú nádrž (ktorú briz-m odhadzuje v polovici letu)
angara bude používať blok-dm a kvtk (kvtk je hydroloxový stupeň s vynikajúcim motorom rd-0146; kvtk je vo vývoji momentálne)
ešte je vo vývoji stupeň volga (myslím, že už je pripravená na štart hneď pri prvom lete sojuzu 2-1v), pre sojuz 2-1v - ide o lacnejšiu náhradu fregatu pre ľahkú verziu sojuzu
snáď som nič ďalšie nezabudol ale je to kľudne možné
edit:
opravené, thx 2 Jaro [Edited on 24.11.2013 Agamemnon]
fritz.lochmann - 24/11/2013 - 00:52
citace: fregat je sojuz a zenit...
Veliký Ď za objasnenie stavu ... šak uvidíme, čo bude, na Angaru som fakt zvedavý, i keď svojim spôsobom ako Naro 1 už letela
Jaro - 24/11/2013 - 13:23
citace:
- blok-dm lieta aj na zenite (sea launch)
angara bude používať briz-m a kvtk (kvtk je hydroloxový stupeň s vynikajúcim motorom rd-0146; kvtk je vo vývoji momentálne)
block-dm i na na zenite v rámci land launch. V konkurznej dokumentácii na novú štartovaciu plošinu pre Angaru (Amur) na Vostočnom sa spomína iba kvtk a dm.
Jaro - 24/11/2013 - 13:29
Oni Rusové fakt až do motorů v první stupni Energie neměli žádný kyslíkovodíkový horní stupeň? No, když nad tím teď tak přemýšlím... tak asi neměli no. To ale znamená, že Čína tuto technologii fakt vyvinula dřív, než Rusko? To ale docela mění obrázek, který většina z nás o ruské vs. čínské technologii má (tedy, že Číňani vše jen kopírují...)
Autor: 42nd AIAA/ASME/SAE/ASEE Joint Propulsion Conference & Exhibit
9 - 12 July 2006, Sacramento, California
To se poněkud mýlíte, viz článek výše. Již pro Lunární program byl vyvinut motor RD 57, později přejmenován na KVD1. Myslím, že 10 ks těchto motorů bylo prodáno Indii a ti podle nich postavili nyní svou modifikaci. Mají staged combustion cycle, proto mají vysoké Isp – viz tvrzení Indů, že mají lepší Isp než ESA a v US. Rusové také vyvinuli motory s expander cycle - viz článek. Proč je zatím v praxi nepoužili je zřejmě otázka cenová a nevyplatilo se jim předělávat staré nosiče Sojuz a Proton.Také proto, že Rusové mají nyní 4 dobré vrchní stupně na LOX/RP a skladovatelné palivo. Motory LOX/LH2 jsou připraveny pro Angaru, ale i tam zůstane asi hlavní podíl startů s vrchním stupněm LOX/RP z cenových důvodů (podobně jako u Falcon 9). Budou zřejmě využity pro GTO,nebo lety mimo Zemi, pokud to bude vyžadovat hmota nákladu. [Upraveno 09.1.2014 PinkasJ]
Já je stejně nikdy úplně nepochopím.. to už pochopím spíš tu Asii - tam se děje spousta věcí, jako v Evropě v 19., nejpozději 20.století, takže je to pro mě srozumitelné. Amíci jsou zase tak nějak "v naší vlastní budoucnosti", protože jejich předkové do ní už před stovkami let utekli... ale co vlastně provádí Rusové a proč... to je mi stejně nejasné, jako kdysi Karlu Havlíčku Borovskému :-)
(ale zase zapínat všechny motory už na Zemi a jen postupně odhazovat nádrže/paralelní boostery mi stejně přijde jako chytrý tah... a postupně ho od Koroljova znovu a znovu napodobují všichni ostatní, na úkor Von Braunových sériových stupňů, které startují nezapnuté... ostatně v programování jsou AND a OR dvě hlavní logické operace...)
alamo - 9/1/2014 - 13:20
citace:Já je stejně nikdy úplně nepochopím..
cena
vodíkový stupeň, zaručene postrčí väčší náklad, čo však je otázne to je výsledná cena
Alchymista - 10/1/2014 - 08:15
alamo - ďalšie slovo je infraštruktúra... Rusi začali svoje projekty bez vodíku a vodíkovú infraštruktúru by museli dobudovať, čo nie je zasa celkom sranda. Američania vybudovali hlavné časti vodíkovej infraštruktúry pre svoj "najväčší" kozmický projekt - Saturn V, a keď ju už mali vytvorenú, tak ju proste používali a používajú ďalej.
xChaos - sériové vs paralelné radenie je jeden problém, druhý podobný je oddelovanie a štart horných stupňov - horúce vs studené oddelenie. Každé riešenie má svoje výhody a nevýhody a je na intuícii a schopnostiach konštruktérov, ktoré riešenie je pre nich výhodnejšie.
btw... zase rusky vladny naklad
a vynimocne neslo o problem briz-m...
yamato - 16/5/2014 - 08:04
To uz je cudne. Su nosice pre vladne starty procesovane nejako inak ako nevladne?
Agamemnon - 16/5/2014 - 08:10
citace:To uz je cudne. Su nosice pre vladne starty procesovane nejako inak ako nevladne?
logicky by nemali byt...
ale to neznamena, ze nie su...
viem si velmi dobre predstavit, ze nosice pre komercne starty maju podstatne lepsiu kontrolu kvality ako tie pre ruske naklady - neprekvapilo by ma to - ono, koniec koncov... tie komercne spolocnosti za tie starty platia podstatne viac ako ruska vlada
inak v podobnom duchu, o rozdiele v kontrole kvality, sa nesie aj diskusia na nsf
Agamemnon - 16/5/2014 - 08:13
inak - pre doplnenie
za poslednych 5 rokov zlyhalo 6 protonov (alebo brizov-m) a vsetko pri ruskych nakladoch
pospa - 16/5/2014 - 08:15
citace:To uz je cudne. Su nosice pre vladne starty procesovane nejako inak ako nevladne?
Ano.
"The five Proton or Breeze M launch failures since December 2010 have all been on Russian federal missions. Only the partial launch failure on the Yamal 402 mission was on an ILS flight. ILS officials say they offer additional mission assurance services on Proton launches under their responsibility. The ILS Proton is one of the three leading rockets in the international launch market, alongside the European Ariane 5 and SpaceX's Falcon 9."
Agamemnon - 16/5/2014 - 08:18
aha, tak ils tam ma aj vlastnu quality control este... dik za info
Alchymista - 16/5/2014 - 09:49
K havárii došlo v ~540 sekunde letu (po 530 sekunde), teda pred koncom činnosti tretieto stupňa
pred koncom
yamato - 16/5/2014 - 10:09
citace:aha, tak ils tam ma aj vlastnu quality control este... dik za info
Presne toto ma napadlo inakLubos - 16/5/2014 - 17:12
Inak išlo o prvé zlyhanie 3. stupňa protonu od roku 1990.
dodge - 13/6/2014 - 12:50
Sabotáž příčinou havárii rakety Proton?
Ruská Federální bezpečnostní služba (FSB) provedla šetření, které ukázalo, že zaměstnanci Státního podniku výroby a výzkumu kosmického centra M. Khrunichev, ruského producenta raket, mohli záměrně poškodit motor nosné rakety Proton M, což mohlo vést ke katastrofám.
Podle zdroje z ruského ministerstva vnitra vedení vesmírného střediska M. Khrunichev si zpočátku neuvědomilo, že se může jednat o sabotáž. Později FSB zahájila vyšetřování, ve kterém bylo vyslechnuto 15 zaměstnanců a byly také podrobeny zkouškám na detektoru lži. Pokud bude sabotáž potvrzena, bude se jednat o jednou z drahých sabotáží v kosmickém průmyslu Ruska.
Úmyslná sabotáž může souviset hlavně s personálními problémy a naprostým nedostatkem pedagogické práce na pracovišti. Průměrný plat pracovníka v závodě M. Khrunichev je 30 tisíc rublů (645 eur měsíčně), což způsobuje problémy v získání kvalifikovaných odborníků v Moskvě. Na všechny tyto otázky odpoví probíhající vyšetřování.
V roce 2013 za stejnou cenu 1,521 mld rublů (32,7 mil. euro), z toho 447 mln rublů (9,6 mln eur) stojí blok Breeze M. Částka 690 mln rublů (14,85 mln eur) je za různé služby při startu rakety, dalších 20 mln rublů (430 tisíc eur) stojí transport rakety na kosmodrom Bajkonur a 170 mln rublů (3,6 mln eur) kužel rakety. Celkově lze říci, že ruský rozpočet vyčleněný pouze na jeden start rakety Proton M je 2,84 mld rublů (více než 61 mil eur).
Šlo o vysokou částku a velkou katastrofu Protonu M s navigačním satelitem Glonass-M v červenci 2013. Příčinou nehody byl úhlový rychlostní senzor, který byl vložen vzhůru nohama (je známo, že to bylo úmyslně).
Články o možné sabotáži se objevily v médiích po poslední katastrofě Protonu, která se stala 16.5.2014. V tomto případě bylo důvodem havárie zničení ložiska turbočerpadla. To je oficiální verze kolapsu nosné rakety.
Raketa Proton M odstartovala s ruským telekomunikačním satelitem Express AM4R z kosmodromu Bajkonur dne 16.5.2014. Mise nečekaně skončila v 546. sekundě od startu a satelit byl ztracen.
Zajímavým faktem je, že ruské satelity na palubě ruské rakety mají takové problémy. Navíc americké sankce neumožňují vynášet evropské a americké satelity za pomocí raket z Ruska. To není dobrým znamením pro rozvoj ruského kosmického průmyslu.
Zdroj: satkurier.pl, izviestia.ru
yamato - 13/6/2014 - 13:16
Zaujimave, ze vzdy ked sa nieco v tejto roztodivnej krajine pokazi, nakoniec dospeju k tomu ze to bola sabotaz. Proste treba najst vinnika, najlepsie niekde na zapade, a hodit nanho nevyhnutne vysledky svojho systemu riadenia.
A druha vec - platy. Milionkrat som tu tvrdil ze ruske konkurencieschopne ceny su vysledkom kurzu rubla a zufalych platov v sektore. Situaciu potvrdil sef rozkozmosu, ministerstvo vnutra, FSB... len tu ma bude partia expertov dookola presviedcat ze nie, ze ruske postavenie na trhu je vysledok ich konstrukterskej geniality
Agamemnon - 13/6/2014 - 13:39
ziadna sabotaz... ani to nikto z oficialnej vystrovacej komisie havarie netvrdil... ani jedno z ofic. vyjadreni z oficialneho vysetrovania, nic take nespomina...
to, ze si niekto nieco vymysli a povie rozpravku do novin... este neznamena, ze to tak je... to by potom americania nikdy neboli na mesiaci, zem uz bola davno znicena lhc a pod...
yamato - 13/6/2014 - 13:48
No ale ked nieco vysetruje FSB, tak to uz nie je len kacica v novinach. Alebo si novinari vymysleli aj to vysetrovanie?
Agamemnon - 13/6/2014 - 13:52
netusim... videl som uz aj vacsie blbosti
v oficialnom vysetrovani havarie o sabotazi nic nie je...
yamato - 13/6/2014 - 14:25
Chapem to tak ze vysetrovacia komisia robila "svoje" vysetrovanie, FSB robi zase svoje, zamerane specificky na moznost sabotaze
NVítězslav - 13/6/2014 - 14:35
V Izvěstijích jsem nic o vyšetřování FSB nečetl (netvrdím, že jsem to nemohl přehlédnout) a satkurier.pl je bulvární časopis o satelitní televizi. Navíc polský...
Agamemnon - 13/6/2014 - 14:40
@yamato:
moj problem je, ze toto je cesky clanok... to je na takej urovni ako keby bol slovensky
yamato - 13/6/2014 - 16:16
aj vo vsetkych anglickych mutaciach som nasiel ze je to prevzate z izvestija
Já netvrdím, že to v těch izvestijích nebylo. I Soukup na ihned.cz si z toho dělal srandičky. Třeba bylo - a já to přehlíd. Nemůžu sledovat všechno na ruských serverech.
Prostě mi ta citace přišla divná.
A ten polský bulvár...
jamsed - 13/6/2014 - 18:12
citace:Já netvrdím, že to v těch izvestijích nebylo. I Soukup na ihned.cz si z toho dělal srandičky. Třeba bylo - a já to přehlíd.
V Izvestijích napsali o možné sabotáži pod titulkem
Причиной крушения ракеты-носителя «Протон» мог стать саботаж
( http://izvestia.ru/news/571635 ).
Článek je z 29. května tedy z doby, kdy se vyšetřování rozbíhalo, a je citován předseda komise Daniljuk:
"Všechny verze nehody se detailně analyzují. Dnes se zdá nejpravděpodobnější verze poškození ložiska agregátu turbočerpadla. Ale opakuji, všechny verze zůstávají ve hře. Žádné nové nejsou."
A dodatek: "Verze uvažující sabotáž není vyloučena."
Později už jsem v internetové verzi Izvestijí na žádný článek hovořící o sabotáži nenarazil. Jen v informaci o předání závěrečné zprávy do vlády je zmínka, že se posuzovala i možnost sabotáže.
Pokud vím posuzovaly se čtyři verze možné příčiny havárie a nakonec byla potvrzena verze poškození ložiska v turbočerpadle.
cernakus - 13/6/2014 - 18:42
Jan Sedláček:
Takže opět je bouře ve sklenici vody, které se někteří naši členové ihned chytli, aby mohli kopnout. A mě pak vyčítejte, že podobný vzorec chování mám vůči SpX :-)
novák - 14/6/2014 - 09:24
to dodge: když dáváš odkaz, tak na článek. U odkazu na doménu se rozvine debata slepců nechápajících o čem je řeč.
kolega dodge ve svém postu vynechal nejdůležitější věc - vyšetřování možné sabotáže se netýkalo nedávné havárie Protonu, ale případu z dubna 2013, kdy vstupní kontrola u Chruničevů odhalila hliníkové těsnění povalující se ve vnitřnostech motoru (в коллекторе для подачи воздуха двигателя второй ступени ракеты обнаружили несколько неиспользованных трубчатых алюминиевых пломб.
to yamato: zkuste, prosím zkrotit svou rusofobii. Rutinní šetření, zda hrubé chyby (typu násilného namontování snímače obráceně nebo nechání věcí v trubkách) jsou zapřičiněny blbostí nebo zlým úmyslem je zcela normální. Naopak tvrzení "vzdy ked sa nieco v tejto roztodivnej krajine pokazi, nakoniec dospeju k tomu ze to bola sabotaz" je příznakem života v paralelní realitě konspiračních blogů. Víte, že existují i lidi, co čtou zprávy vyšetřovacích komisí, nebo aspoň jejich přežvýkané verze z Novinek? Víte kolik ze spadlých raket bylo připsáno sabotáži? Ale vás takové prkotiny nezajímají, že. [Upraveno 15.6.2014 novák]
Agamemnon - 14/6/2014 - 10:29
@novák:
ďakujem, toto veľa vysvetľuje... a dáva to zmysel konečne
Posledný článok Vestnika NPO Lavočkina 2014 no. 2 je venovaný superťažkým raketám.
dodge - 17/6/2014 - 07:09
Problematický Proton.
Ruská kosmonautika se potýká s další havárií nosné rakety Proton. V polovině května letošního roku odstartovala raketa se svým nákladem z kazašského kosmodromu Bajkonur. V průběhu letu ale došlo k další havárii tohoto nosiče, tentokrát nedlouho po jeho startu. Havárií byl zničen i drahocenný náklad - spojovací družice, která měla být vynesena na oběžnou dráhu.
Takže otázku, kdo vymýšlí a šíří paranoidní bludy o sabotážích můžeme pokládat za vyřešenou, ohnisko nákazy je na Slovensku yamato - 18/6/2014 - 09:25
Slovenska pobocka FSB?
novák - 19/6/2014 - 13:30
citace:Slovenska pobocka FSB?
Ty jsi nepochopil, že jsem měl na mysli tebe? Nebo pochopil a omylem jsi za oznámení o svém zaměstnavateli prsknul otazník?
yamato - 19/6/2014 - 13:37
citace:
citace:Slovenska pobocka FSB?
Ty jsi nepochopil, že jsem měl na mysli tebe? Nebo pochopil a omylem jsi za oznámení o svém zaměstnavateli prsknul otazník?
a ty si zase nepochopil ze som narazal na pomerne caste a trochu lacne podozrenia o sabotazi, ktore sa zjavia vzdy ked v rusku nieco rupne.
Nechajme to, zmysel pre humor je dar ktoreho sa nedostane kazdemu dodge - 23/6/2014 - 06:30
Další start Protonu v září?
Dne 16. května 2014 došlo k havárii během startu nosné ruské rakety Proton s ruským telekomunikačním satelitem Express AM4R. Katastrofa způsobila, že všechny lety Protonu byly odloženy a bylo zahájeno šetření důvodů havárie.
Společnost International Launch Services (ILS) se chystá zahájit vlastní vyšetřování co se stalo s raketou. ILS využívá rakety Proton pro vynesení západních komerčních satelitů.
Zprávy naznačují, že ILS v červenci zveřejní plán další startů Protonu. Očekává se, že nejbližší další start Protonu se připravuje na září.
ILS má za úkol vynést satelity Astra 2G (plánovaná pozice 28,2°E), Türksat 4B (50°E), tři satelity Express a Eutelsat 9B (9°E). Všechny tyto družice mají být na orbitální dráze do začátku roku 2015.
Zdroj: advanced television
Ervé - 23/6/2014 - 07:07
Takže zatím se nic přesného o důvodech havárie neví?
Agamemnon - 23/6/2014 - 07:24
"investigation committee chairman Alexander Danyluk reported today that the outlet pressure of the gas generator turbine of the vernier engine (single pump, four chambers) has dropped "by 15 times""
+
dovod poklesu tlaku:
"the destruction of the bearing bracket..."
novák - 23/6/2014 - 09:19
citace: na pomerne caste a trochu lacne podozrenia o sabotazi,
které bulvár rozmazává vždy, keď něco rupne, v kterékoliv krajině. Ale někteří legrační lidičkové je u svých oblíbených zemí přehlížejí jako bulvární žvásty, zatímco u jiných je mají za součást národního charakteru a přímo si bahní v jejich rozmazávání.
yamato - 23/6/2014 - 10:11
Takze FSB je bulvar?
pospa - 1/8/2014 - 20:40
Jak dnes vypadá výroba raket Sojuz v závodě Progress
yamato - 2/8/2014 - 11:08
citace:Jak dnes vypadá výroba raket Sojuz v závodě Progress
citace:Jak dnes vypadá výroba raket Sojuz v závodě Progress
4:20 jezismarjajozefe
Tá druhá by sa tam asi nevpratala -=RYS=- - 2/8/2014 - 17:28
citace:Jak dnes vypadá výroba raket Sojuz v závodě Progress
Tak si rikam, ze takhle perfektni seriova vyroba je tak trochu k nicemu kdyz jsou to jednorazove kusy, ktere se znici behem prvniho letu.
Asi nejlepsi by byla podobna seriova vyroba u Muska pro vicenasobne pouzitelne nosice.
Zkratka tolik energie, pece a odborne prace je nanic kdyz vyrobek vydrzi jen par minut provozu.
David - 2/8/2014 - 18:00
Je to technologie z 60.tých let minulého století. Zkrátka živoucí kosmonautická fosílie.
pospa - 2/8/2014 - 18:09
citace:Je to technologie z 60.tých let minulého století. Zkrátka živoucí kosmonautická fosílie.
Nicméně ta dáma v šátku do těch nádrží lozí jen posledních 42 let. yamato - 2/8/2014 - 18:21
citace:
citace:Je to technologie z 60.tých let minulého století. Zkrátka živoucí kosmonautická fosílie.
Nicméně ta dáma v šátku do těch nádrží lozí jen posledních 42 let.
ked ta dama chyti chripku a ostane PN, tak je uzemneny rusky vesmirny priemysel pospa - 2/8/2014 - 18:46
citace:
citace:
citace:Je to technologie z 60.tých let minulého století. Zkrátka živoucí kosmonautická fosílie.
Nicméně ta dáma v šátku do těch nádrží lozí jen posledních 42 let.
ked ta dama chyti chripku a ostane PN, tak je uzemneny rusky vesmirny priemysel
Protože! ... "dont fix what aint broken" ... dáma bude s kovovou autolampou lozit do nádrží a kontrolovat kvalitu svarů ještě / už jen 5 let, než odejde do důchodu. yamato - 3/8/2014 - 09:17
citace:Protože! ... "dont fix what aint broken" ... dáma bude s kovovou autolampou lozit do nádrží a kontrolovat kvalitu svarů ještě / už jen 5 let, než odejde do důchodu.
alebo ju jedneho dna zabudnu vybrat David - 4/8/2014 - 19:05
V posledních 10 letech každý desátý Proton havaruje, nelze se tedy divit, že spolehlivá prababička R-7 stále létá.
pospa - 6/8/2014 - 13:16
Podle http://spacenews.com/article/launch-report/41480struggling-ils-shedding-25-percent-of-staff poskytovatel komerčních startů ruských nosičů Proton - ILS (International Launch Services) 4.8.2014 oznámil redukci počtu svých zaměstnanců o 25%. K tomuto kroku došlo po vyhodnocení předpokládaného poklesu poptávky po tomto nosiči ze 7 - 8 startů ročně na 3 až 4 v budoucích letech.
Zmiňují se 3 důvody nižšího počtu budoucích letů:
1) Nedávné nehody Protonů v důsledku lidských chyb při přípravě a obsluze nosiče
2) Zvyšující se politické napětí mezi Ruskem a západními zeměmi v důsledku Ukrajinské krize
3) Údajně dočasná poptávka po vynášení hlavně lehčích satelitů na GEO, z čehož těží hlavně SpX a Ariane.
NVítězslav - 2/9/2014 - 13:46
Podle ruského vicepremiéra Rogozina prezident Putin schválil vývoj a výrobu nové superrakety s nosností do 150 tun na LEO.
V návrhu dokumentu "Federální kosmický program pro 2016-2025" je pro supertěžkou raketu uvedena částka 214,6 miliardy rublů (5,8 miliardy dolarů, tj. průměrně 0,58 miliardy dolarů ročně).
Celkové náklady na stavbu startovního komplexu ve Vostočném a supertěžké rakety se však odhadují na více než dvojnásobek - na 500 miliard rublů (13,5 miliardy dolarů), takže toto období výrazně přesahují. http://rostechnologiesblog.wordpress.com/2014/08/15/roskosmos-asked-for-214-billion-rubles-for-super-heavy-rocket/
Ředitel Roskosmosu Oleg Ostapenko proto navrhuje pro Angaru postavit jen dva startovní komplexy (jeden stávající v Plesecku + jeden ve Vostočném) místo plánovaných čtyř (2 + 2) s tím, že ušetřené peníze by posílily rozpočet supertěžké rakety a jejího startovního komplexu. http://en.itar-tass.com/non-political/747675
xChaos - 9/10/2014 - 20:44
Tak tohle bude voda na Davidův mlýn - konstrukční vada Fregatu: http://www.spaceflightnow.com/soyuz/vs09/141008results/
Zejména pak: Technicians also discovered some, but not all, Fregat stages on the ground had the same type of proximity between hydrazine and helium plumbing that led to the Aug. 22 mishap.
V podstatě se zdá, že každý stupeň Fregat je originál a řemeslníci do něj nacpou trubky jak jim to zrovna vyjde :-) (BTW vysvětlilo by tohle i selhání Fobos-Grunt, který měl Fregat natvrdo integrovaný?)
yamato - 9/10/2014 - 21:15
no... vyznieva to tak, ale neviem si predstavit, ze by raketovi inzinieri cpali trubky halabala ako to vyjde. To vyrobna bicyklov pracuje s mensimi toleranciami.
Nemoze to byt tak ze vyrobny postup pripusta istu +/- toleranciu, pricom jedna z krajnych hodnot tejto tolerancie ma taketo vedlajsie ucinky?
podla spravy z vysetrovania bolo pricinou neuspechu f-g pretazenie riadiaceho pocitaca. Spolu s nemoznostou akehokolvek zasahu pocas klucovej fazy letu...
David - 10/10/2014 - 08:03
Dovoluji si připomenout Pravidlo č. 5 této Diskuze.
Jinak bych to nijak nedramatizoval, i v Americe při letu druhém letu Saturnu-3 přehodili kabely mezi motory č. 2 a č. 3 na stupni S-II, což znamenalo vypnutí plně fungujícího motoru spolu s poškozeným.
xChaos - 10/10/2014 - 16:26
Nj, nebyl to osobní výpad... ale spletl jsem se v konkrétní osobě, když jsem narážel na to, že rusové to asi opravdu mají často hodně ubastlené?
Pravděpodobně ty trubky asi fakt uchytěj vedle sebe pokaždý trochu jinak, jak jim to vyjde (ostatně, dívali jste se někdy pod kapotu auta?). (Samozřejmě je fajn, že se to vystopovalo a půjde to snadno opravit a tak)
zaujimave detaily z montaze Energije. Vodikove motory vyzeraju byt obstriekane nejakou izolacnou hmotou, alebo co to je...
dodge - 17/3/2015 - 12:39
Za havárií Protonu je žena
Za havárií nosné ruské rakety Proton a ztrátou tří ruských navigačních systémů Glonas M je žena. Ruská tisková agentura Izvestia v pátek 13. března 2015 informovala, že Diana Gudkova, veteránka ve společnosti Khrunichev, byla formálně obviněna z porušení bezpečnostních pravidel.
Byla senior manažerkou a měla na starosti kontrolu kvality. V současné době jsou vyšetřovány další dvě osoby.
K havárii Protonu došlo v červenci 2013, kdy měla z kosmodromu Bajkonur (Kazachstán) odstartovat nosná raketa Proton se 3 navigačními ruskými satelity.
Následná vyšetřování zjistila, že naváděcí senzory na Protonu byly nainstalovány vzhůru nohama.
fritz.lochmann - 17/3/2015 - 13:31
citace:Za havárií Protonu je žena
Za havárií nosné ruské rakety Proton a ztrátou tří ruských navigačních systémů Glonas M je žena. Ruská tisková agentura Izvestia v pátek 13. března 2015 informovala, že Diana Gudkova, veteránka ve společnosti Khrunichev, byla formálně obviněna z porušení bezpečnostních pravidel.
Baba v prechode je hotová katastrofa. Vidím to doma yamato - 16/5/2015 - 09:26
kto ma este stale odvahu posadit svoj satelit na proton?
citace:kto ma este stale odvahu posadit svoj satelit na proton?
Koukal jsem na statistiky (selhání a částečná selhání).
Proton má od roku 2010 spolehlivost 87%, Proton-M (od 2001) 90%, Proton všech verzí celkem 87%. Proton nebyla nikdy nějak zvlášť spolehlivá raketa a v posledních letech se to moc nevylepšilo, spíš naopak.
pospa - 16/5/2015 - 12:18
Ruské pátrací vrtulníky jsou na cestě k nahlášené oblasti dopadu trosek - JV od Ulan-Ude, blízko Rusko-Mongolských hranic. http://tass.ru/kosmos/1973065
Takže ne Briz-M, ale třetí stupeň. Každopádně škoda, že se Briz-M neoddělil od třetího stupně a nepokusil se dostat sondu na orbitu - nejspíš by ji tam dostal jen se zkrácenou životností. Takhle je to další průser.
fritz.lochmann - 17/5/2015 - 02:20
citace:Takže ne Briz-M, ale třetí stupeň. Každopádně škoda, že se Briz-M neoddělil od třetího stupně a nepokusil se dostat sondu na orbitu - nejspíš by ji tam dostal jen se zkrácenou životností. Takhle je to další průser.
Kto chce kam, pomôžme mu tam. Svojim šlendriánstvom si o to koledovali už dlho. Výkladná skriňa ruského priemyslu sa otrasie v základoch - to ostatné už dávno nestojí stojí za fajku tabaku. Rusofili môžu hovoriť čo chcú, proste Rusko jednoducho klesá do priepasti.
novák - 17/5/2015 - 09:50
citace: proste Rusko jednoducho klesá do priepasti.
Klesalo v letech 1988-1993. S naší aktivní pomocí. Na dně se válelo v 90. letech. Teď pomalu stoupá, aspoň v některých oborech.
Kosmonautika má ovšem větší setrvačnost. Až nyní se jen projevují následky tehdejšího pádu. Staří sovětští inženýři vymírají, noví náčelníci se odpoutali od sovětské morálky... (četl jsem co píšou lidi uteklí z Chruničeva o tamních poměrech /MLM nemohl dopadnout jinak/ + viděl statistiky výroby CNC strojů v SSSR/Rusku, bleeee)
Mimochodem, dotyčný Proton byl vyroben roku 2013. Ervé - 17/5/2015 - 21:07
No nevím, nebyli to státy Visegrádu, které v 90. letech začali platit za ropu a plyn v dolarech? Kterým Rusko umořovalo své obrovské dluhy vojenskou technikou, často pochybné kvality (zejména náhradní díly?). NASA lila stovky miliónů dolarů Rusku za lety na Mir a na výstavbu ISS. To považuji za dostatečnou podporu. Navíc na problémy se upozorňovalo po celou dobu a od roku 2000 na to Putin měl dost času i peněz. Priority měl jinde, teď je holt situace donutí něco dělat.
novák - 18/5/2015 - 09:21
citace: nebyli to státy Visegrádu
Nevím. Pochybuji že to mělo vliv.
citace:NASA lila stovky miliónů dolarů Rusku za lety na Mir a na výstavbu ISS. To považuji za dostatečnou podporu.
Ohledně pilotované kosmonautiky ano, podpora byla neocenitelná a dostatečná k udržení programu. Ohledně ruské ekonomiky (to je to o čemž začal Fritz Lochmann a co mě vyprovokovalo k reakci) to nevyvážilo ani soukromé přikrádání amerických poradců na ministerstvech a v centr.bance. Natožpak následky jejich rad.
citace: Navíc na problémy se upozorňovalo po celou dobu a od roku 2000 na to Putin měl dost času i peněz.
Zřjmě myslíte problémy kosmonautiky. Tak to čas by i byl. Peníze neměl. A nemá.
citace: Priority měl jinde, teď je holt situace donutí něco dělat.
Jaká situace? Žádnou nevidím. Dva-tři neúspěšné starty je (bohužel) standard posledních let. Akorát se sešly během týdne.
V odvětví jako celku letos započala zásadní reorganizace, tu to neovlivní (a kdyby přece jen znova přepřáhli tak se jim to rozsype). Špatný Proton ročníku 2013 současné vedení Chruničeva - dosazené koncem loňského roku - neohrozí, je jen dodatečný argument pro již prováděné změny.
Co mě vyprovokovalo byla "výkladní skřín", "ostatek nestojí za fajfku tabáku" a "klesání do propasti", přičemž poslední dvě tvrzení vztažená na Rusko jako celek, ne kosmonautiku. Imo jsou hluboce mylná. Ale jestli si někdo chce myslet, že Rosatom "nestojí za fajfku tabáku", že se letecké továrny a loděnice nezvedly z úpadku 90. let, že se ekonomika Ruska od 90. let nijak nezvedla, ale naopak klesla a klesá... tak mu nic nepomůže. Ani kdyby přestal čerpat info z bulváru.
Komické je, že pan Lochmann nasměroval debatu stejným směrem jako na fóru NK, tam taky u Progressu řeší která nádrž buchla a u Protonu makroekonomiku a resort.
admin - 19/5/2015 - 18:13
Mno, mnoho emocí po ránu.. ("nevypočitatelný Rogozin", pche), ale co čekat od aktuálně.
Ale nepochopil jsem logiku autora.
Začíná slovy "ruské rakety padají z nebe jako zralé ovoce. Problém je však mnohem hlubší a rozhodně jej nelze připsat na vrub raket Proton M, které už dávno prověřil čas a patří k nejspolehlivějším na světě. V ruském kosmickém programu panuje, slušně řečeno, velká nepohoda. " --- Aha, takže autor si myslí, že problém není náhodná jednotlivost, ale projev dlouhodobých systémových vad.
Pokračuje citátem Rogozina "prohlásil, že jde „o systémový problém, který je nutno urychleně řešit“. " -- Takže autor i Rogozin mají stejný názor.
Načež autor zapomene co napsal, a začne tvrdit, že o problémy systému se nejedná a Rogozin kecá; říká to opakovaně; a - k úžasu čtenáře - to prokládá argumenty dokazujícími že se o dlouhodobé problémy systému jedná. ???
Ervé - 20/5/2015 - 09:59
Souhlas, moc souvislé a logické to vyprávění není. Navíc věta "Proton patří k nejspolehlivějším raketám" taky není pravda, Proton byl vždy míň spolehlivý - i v nejlepších dobách zaostával za světovou špičkou (včetně Sojuzu). Opravdu spolehlivé byly jednotlivé kusy pro vynášení důležitých nákladů (Saljuty 3 a dál, Mir a ISS). Bohužel mám dojem, že autor (Toufar) poslední dobou příliš sklouzává k bulvarizaci a navíc články fláká, jinak by se tak časté logické boty neobjevovaly.
Erakis - 20/5/2015 - 14:01
Ten článok je fakt (jemne povedané) kontroverzný. Proton má od najspoľahlivejších rakiet sakra ďaleko. Najlepšie to asi vystihuje rebríček na http://www.spacelaunchreport.com/log2015.html#rate.
Proton-M je tam až na 21. mieste. Najspoľahlivejšími raketami sú naopak Delta-2, Sojuz-FG, Sojuz-U a Atlas-5. Falcon-9 v1.1 je zatiaľ vzhľadom na nízky počet štartov na 11. mieste.
citace:Proton havaroval kvůli poruše třetího bloku
Do té diskuze se nepřihlášený nedostanu je tam něco k věci?
Jinak tomu bloku říkáme stupeň a porucha spočívala v konstrukční vadě - materiál rotoru čerpadla řídícího motoru RD-0214 je mizerný, nesnesl vysoké teploty, degradoval, a pak kvůli nevyvážení vibrace motor rozhodily..
Rusko se bojí o zakázky
Pád ruské rakety Proton-M 16. května tohoto roku způsobila stará konstrukční chyba motoru. Ta měla na svědomí i další problém, který se odehrál v roce 1988. Oprava prý nebude složitá.
Na IDnes zapomněli napsat, že náklad místo na Proton naložili na Sojuz - viz úvodní foto!
novák - 2/6/2015 - 08:59
Státní komise vydala závěrečné prohlášení. Příčinou havárie je podle ní "konstrukční zvlášnost svazku lodě a stupně spojená s frekvenčně-dynamickými charakteristikami svazku (КОНСТРУКТИВНАЯ ОСОБЕННОСТЬ СОВМЕСТНОГО ИСПОЛЬЗОВАНИЯ ТРАНСПОРТНОГО ГРУЗОВОГО КОРАБЛЯ И РАКЕТЫ-НОСИТЕЛЯ, связанная с частотно-динамическими характеристиками связки ТГК и 3-й ступени РН.)
Takže rezonance. Jako u Protonu.
Omezení pro Sojuz 2.1a s jinými náklady nejsou.
9. června vydá Roskosmos grafikon letů v pilotovaném programu.
edit: Týká se Sojuzu 2.1a s Progresem M-27M [Upraveno 03.6.2015 novák]
Ervé - 2/6/2015 - 12:59
Moc toho neříkají, takže se jim sestava rozkmitala a co pak? Co bouchlo? Jak to hodlají řešit?
yamato - 2/6/2015 - 13:38
Co pak? Akonahle vam zacne nieco rezonancne kmitat, tak uz vacsinou ziadne pak nie je Zazil som osobne, ked mi flutter utrhol celu vyskovku na RC lietadle, odvtedy mam velky respekt. A to bol konstrukcne robustny akrobat, nie raketa stavana na co najmensiu hmotnost a jedno pouzitie...
Ervé - 2/6/2015 - 15:03
Samotný rozpad nemohl způsobit vyhození Progressu a stupně na tak rozdílné dráhy.
Erakis - 2/6/2015 - 15:27
No mohlo to byť myslené tak, že rezonančné rozkmitanie nosiča+lode spôsobilo ich rozdelenie tesne pred samotným vypnutím motora, takže po oddelení ešte raketa stihla do lode riadne "ťuknúť" - a to spôsobilo ten rozdiel dráh. Len mi podobne ako pri Protone nie je celkom zrejmé, že keď už išlo o konštrukčnú chybu, prečo sa tá fatálna rezonancia prejavila až pri týchto štartoch a nie už skôr. Alebo je to podobne ako s Columbiou - že skôr či neskôr sa to muselo stať a bolo len otázkou času a náhody, kedy k tomu dôjde?
yamato - 2/6/2015 - 17:13
Predpokladam ze pri dezintegracii nadrzi doslo k vybuchu...
Pavel007 - 2/6/2015 - 17:19
citace:No mohlo to byť myslené tak, že rezonančné rozkmitanie nosiča+lode spôsobilo ich rozdelenie tesne pred samotným vypnutím motora, takže po oddelení ešte raketa stihla do lode riadne "ťuknúť" - a to spôsobilo ten rozdiel dráh. Len mi podobne ako pri Protone nie je celkom zrejmé, že keď už išlo o konštrukčnú chybu, prečo sa tá fatálna rezonancia prejavila až pri týchto štartoch a nie už skôr. Alebo je to podobne ako s Columbiou - že skôr či neskôr sa to muselo stať a bolo len otázkou času a náhody, kedy k tomu dôjde?
Klidně jo, měli to zřejmě ne moc vhodně vyřešený s tím, že pro většinu podmínek to prošlo, ale nebyla tam rezerva, když se ty blbé okolnosti zrovna náhodou sešly naráz... Někde jsem četl, že to byla věc, o který věděli dávno. Ono pokud tam použili materiál, který vyhověl jen tak tak a zrovna měli tu smůlu, že třeba ve slévárnách neměli moc dobrý den, tak to degradovalo. On je třeba velký rozdíl v mechanických vlastnostech oceli, pokud z toho ingotu si vezmeš materiál zprostředka nebo z okraje-a přitom to je papírové to samý. Proto taky velké firmy, co mají velké odběry a můžou si to zaplatit, si zajišťují přesně i tohle, protože to moc dobře vědí... [Upraveno 02.6.2015 Pavel007]
Alex - 2/6/2015 - 17:40
... někde jsem četl, že to byla věc, o který věděli dávno. Ono pokud tam použili materiál, který vyhověl jen tak tak ...
Kozmonautika nie je odvetvie, kde sa používajú výrobky ktoré vyhovujú "len tak, tak". A je jedno či tieto výrobky boli vyrobené v Rusku, USA, ESA, Japonsku, Čine a pod.
Pavel007 - 2/6/2015 - 17:48
No evidentně ne, když přiznali, že to je konstrukční chyba, o které věděli už dlouho. Degradace materiálu díky vysoké teplotě znamená, že je něco špatně. A ruskou specifičnost bych taky neopomíjel.
yamato - 2/6/2015 - 17:53
citace:... někde jsem četl, že to byla věc, o který věděli dávno. Ono pokud tam použili materiál, který vyhověl jen tak tak ...
Kozmonautika nie je odvetvie, kde sa používajú výrobky ktoré vyhovujú "len tak, tak". A je jedno či tieto výrobky boli vyrobené v Rusku, USA, ESA, Japonsku, Čine a pod.
kozmonautiku tiez robia len ludia, a nakoniec to dopadne tak ze jedna vec su normy a predpisy, druha vec je realna, rutinna prevadzka. Challenger odstartoval, hoci o problemoch s O kruzkami sa vedelo. Columbia schytala dieru do tepelneho stitu, pretoze "doteraz sa nikdy nic nestalo". Je to rovnake ako v letectve - milion bezpecnostnych smernic, prehliadky a generalky techniky, trojite istenie systemov... a lietadlu na starte odpadne motor, pretoze technici ho davali dolu inak ako predpisuje vyrobca. Lebo je to rychlejsie...
Alex - 2/6/2015 - 17:57
citace:No evidentně ne, když přiznali, že to je konstrukční chyba, o které věděli už dlouho. Degradace materiálu díky vysoké teplotě znamená, že je něco špatně. A ruskou specifičnost bych taky neopomíjel.
Ale potom to platí aj o pilotovanom Challengeri. Kopec zodpovedných ľudí vedelo že to v takom počasí "nepredýcha" a napriek tomu to odklepli ako "go". V podstate to platilo aj o Apollo 1.
Alex - 2/6/2015 - 18:00
kozmonautiku tiez robia len ludia, a nakoniec to dopadne tak ze jedna vec su normy a predpisy, druha vec je realna, rutinna prevadzka. Challenger odstartoval, hoci o problemoch s O kruzkami sa vedelo. Columbia schytala dieru do tepelneho stitu, pretoze "doteraz sa nikdy nic nestalo". Je to rovnake ako v letectve - milion bezpecnostnych smernic, prehliadky a generalky techniky, trojite istenie systemov... a lietadlu na starte odpadne motor, pretoze technici ho davali dolu inak ako predpisuje vyrobca. Lebo je to rychlejsie...
Tak nejako to je a bohužiaľ aj bude. Človek je tvor omylný aj keď niekedy by nemal byť.
Pavel007 - 3/6/2015 - 00:05
citace:Ale potom to platí aj o pilotovanom Challengeri. Kopec zodpovedných ľudí vedelo že to v takom počasí "nepredýcha" a napriek tomu to odklepli ako "go". V podstate to platilo aj o Apollo 1.
no to samozřejmě, když rozhoduje politika, tak to má samozřejmě fatální následky napříč systémy. Naštěstí jsou amíci přeci jen racionálnější a nějaký progres a přínos tam je.
novák - 3/6/2015 - 09:40
Ad Proton a "degradace materiálu", "materiál jen tak-tak" - vyrozuměl jsem, že jak roky běží, dodavatelé se mění, materiály nahrazují jinými s analogickými charakteristikami... v každé raketě jsou desítky případů odstoupení od konstrukční dokumentace... a co to udělá v sestavě se řeší na papíře.
Ad Proton a " když přiznali, že to je konstrukční chyba, o které věděli už dlouho" -- nějak mi jejich přiznání uniklo. Kde bylo?
(Totiž, spekulování, že tatáž vada má na svědomí nějaké dosud nejasné/jinak vysvětlované havárie z minulosti mi nepřijde jako přiznání "věděli jsme to dávno".)
Ad Progres a rezonance a proč až teď -- Progres byl (zřejmě, dle diskuze na NK, nekontroloval jsem to) zatím vůbec nejtěžší náklad Sojuzu 2.1a , zahlédl jsem tam taky zmínku, že nižší stupně pracovaly na jedničku s hvězdičkou, takže v nádržích 3. stupně zůstalo více paliva..
ad rozdílné dráhy - coby laik to chápu tak, že rezonance byla prvotní příčina, roztentované/dehermetizované trubky nádrže atd. následek a rozdílné dráhy následek následku
citace: no to samozřejmě, když rozhoduje politika, tak to má samozřejmě fatální následky napříč systémy. Naštěstí jsou amíci přeci jen racionálnější a nějaký progres a přínos tam je.
Je nespravedlivé házet "odborná manažerská rozhodnutí" na politiky. Mají dost vlastních lumpáren.
Amíci jsou racionálnější než kdo? Velbloudi ? Speciálně Protony, které zpočátku (67-70) padaly jak hrušky, bych z nedostatku progresu nepodezříval..
Pavel007 - 3/6/2015 - 10:59
Racionálnější než Rusové, progresem jsem myslel, že americký systém je přeci jen víc otevřený a odolnější proti nějakému masivnímu rozkrádání či poklesu kvality a zůstane víc prostoru a peněz na vědecký přínos. Prostě na Marsu jezdí americká vozítka, ISS taky táhnou amíci, amíci staví nové lodě, se kterými se dostaneme dál, nebo třeba Hubblův teleskop atd, atd. Politika v tom myslím hraje dost velkou roli, kdyby amíci nepotřebovali v rámci toho jejich národního rozvoje vyrábět komponenty po celých státech, a pak do dovážet po železnici, tak by zřejmě konstrukce tý problematický nádrže nebyla tak moc kompromisní a třeba by se vůbec žádný O kroužky neřešily.
novák - 4/6/2015 - 09:26
citace:Racionálnější než Rusové, progresem jsem myslel, že americký systém je přeci jen víc otevřený a odolnější proti nějakému masivnímu rozkrádání.
Aha, takže skutečně velbloudi.
Ostatek je na jiné vlákno.
Ervé - 4/6/2015 - 12:01
Takže když to shrnu, Rusové o problému věděli, ale protože se stane jednou za 100-200 startů, ignorovali ho, protože se neletí s lidmi na palubě a je levnější vyrobit novou loď a náklad?
Pavel007 - 4/6/2015 - 12:40
[quote
Aha, takže skutečně velbloudi.
Ostatek je na jiné vlákno.
Ne velbloudi, ale Rusové. Prostě si myslím, že americká společnost je otevřenější než ta ruská a šlendriánu tam prostě projde míň, éto vsjo.
Velbloudy si strč někam, na impertinence nejsem zvědavej. [Upraveno 04.6.2015 Pavel007]
novák - 5/6/2015 - 10:48
ervé: Ne, Rusové o problému nevěděli. Rusové problém objevili minulý týden díky usilovné práci expertů - komise sestavila sedm pracovních skupin, které "kopaly velmi hluboko" (jak se vyjádřil jeden z papalášů http://www.rg.ru/2015/06/01/proton.html ) = modelovali, studovali telemetrii, prolézali závod... a protože na dotyčném Protonu měli víc senzorů (na vibrace) než dříve (a blíže onomu čerpadlu), našli to, co mají za příčinu a vztáhli ji na některé havárie z minulosti.
Pavel007: Jen jsem myslel, že kdyby vaše tvrzení měla nějaký podklad, že bych si početl a vzdělal se. Netušil jsem, že je to otázka víry, tu je samozřejmě nevhodné zpochybňovat. Tak se omlouvám.
Ervé - 5/6/2015 - 11:32
Teď jsem zmatený, bavil jsem se o nehodě Progressu na Sojuzu, ne o Protonu. To z analýzy Protonu odvodili způsob havárie úplně jiné rakety?
novák - 6/6/2015 - 09:09
citace:Teď jsem zmatený, bavil jsem se o nehodě Progressu na Sojuzu, ne o Protonu.
Aha, tak to jsme si nerozuměli, myslel jsem, že reagujete na posledních několik replik.
Takže Sojuz: Není mi jasné, jak o by problému mohli vědět dávno, když Sojuz 2.1 je mladá raketa. Kde se ta informace objevila?
dodge - 17/7/2015 - 11:33
Nosná ruská raketa Proton slaví 50 let
Před padesáti lety - dne 16. července 1965 odstartovala poprvé z kosmodromu Bajkonur (Kazachstán) nosná raketa Proton a pro mnoho let se stala základem pro vesmírný transportní systém Ruska.
Během půlstoletí bylo provedeno více než 400 startů Protonu v různých modifikacích a bylo vyneseno více než 450 domácích a zahraničních kosmických aparátů pro různé účely. Postupně byl Proton přizpůsoben pro vynesení všech typů satelitů. Připomíná Roskosmos.
Moderní raketa Proton M s horním stupněm Breeze M je schopná vynést do vesmíru užitečné zatížení o hmotnosti vyšší než 6 tun, přímo na geostacionární dráhu až do váhy 3,7 tun.
Proton M bude sloužit ještě dalších 10 let. V roce 2025 bude kompletně nahrazen modulem typu Angara-A5 zhotovený společností Khrunichev, jenž vzniká ve spolupráci s ruským kosmickým průmyslem.
novák - 18/7/2015 - 11:47
citace:Postupně byl Proton přizpůsoben pro vynesení všech typů satelitů. Připomíná Roskosmos.
Komu může nosná raketa připomínat státní agenturu
citace:Proton M .. bude kompletně nahrazen modulem typu Angara-A5 zhotovený společností Khrunichev, jenž vzniká ve spolupráci s ruským kosmickým průmyslem.
Zráva jak z ČTK.
Angara 5 není modul, ale raketa. Přesněji nosná raketa. Chceme-li, tak modulární nosná raketa.
Společnost Khruničev, spolupracující s ruským kosmickým průmyslem, je ve skutečnosti ruská společnost Chruničev, součást ruského kosmického průmyslu.
pospa - 28/8/2015 - 13:17
Pár statistických údajů. Pokud se tento start zdaří, bude to znamenat:
405th Proton rocket launch since 1965
90th International Launch Services Proton since 1996
83rd Proton M using a Breeze M upper stage since 2001
13th Boeing satellite launched on ILS Proton
4th Inmarsat satellite launched on ILS Proton
4th Proton of 2015
9th launch from the Baikonur Cosmodrome in 2015
pospa - 28/8/2015 - 13:46
Vzlet a první minuta letu nominal.
pospa - 28/8/2015 - 13:52
T +7 min: Je reportován zážeh 3.st a odhození aerodyn. krytu. Zatím vše nominal.
pospa - 28/8/2015 - 13:59
Poslední 4. stupeň Briz-M provede postupně 5 zážehů. Poslední dokončí až v čase T +15 hod 18 min, a v 15:31 dojde k separaci nákladu.
Na hodnocení, zda byl návrat Protonu do služby po květnové havárii úspěšný, musíme počkat do zítřka.
fritz.lochmann - 29/8/2015 - 09:22
citace:Na hodnocení, zda byl návrat Protonu do služby po květnové havárii úspěšný, musíme počkat do zítřka.
Tak zdá sa že tentokrát to Proton aj Briz zvládli. Anatoly Zak už o tom informuje.
PinkasJ - 29/8/2015 - 13:58
Kdo se chce zdarma podívat na Bajkonur při startu pilotované lodi, může se zapojit do konkurzu na název nové lodi PTK, pokud ho vyhraje. Konkurs proběhne 30.8 – 2.11.2015 a vypisuje ho RKK Energia. Je tam několik podmínek, m.j. že jakékoliv navrhované jméno se může stát majetkem RKK Energia. [Upraveno 29.8.2015 PinkasJ]
Tá dráha je zaujímavá.
Podľa časového rozpisu to vyzerá, že neurobili ani jeden celý oblet, v 73 minúte letu prešli na transferovú dráhu a za 6 hodín a 37 minút dosiahli cieľovú geostacionárnu pozíciu - prpadá mi to celkom fofr...
Ervé - 15/9/2015 - 06:53
Čím rychlejší přechod, tím méně kg spotřebujete na baterie. Navíc musíte mít časovou rezervu pro případ potíží.
Niečo sa nepodarilo! Povel AVD - havarijné vypnutie motorov.
Prenos bol prerušený ale po chvíli sa obnovil - to bude zaujímavé...
edit: tak už nie prenos asi definitívne skončil.
Edit: vraj zlyhanie pyrozapalovačov motorov.
To by zodpovedalo - vôbec sa nespustili, čo by vhľadom k tomu, že je minimálne jeden na každú komoru muselo byť vidno ako záblesk svetla pod raketou.
[Upraveno 12.3.2016 Alchymista]
Alchymista - 12/3/2016 - 21:02
Záznam celého prenosu z dnešného nevydareného pokusu o štart Sojuz 2.1b s družicou Resurs-P No.3
(to dôležité je posledných cca 10 minút) https://www.youtube.com/watch?v=tvICshONC1Y
Kamil73 - 12/3/2016 - 22:03
jak je to s opakovaným zážehem motorů Sojuzu? je to problém? můžou startovat už zítra nebo bude muset do hangáru?
Alchymista - 12/3/2016 - 22:37
Ak za to skutočne môžu len pyrozažehovače, tak môžu - a aj to zatiaľ tak plánujú.
Na RD-107A/108A sú pyrozažehovače vonkajšie, zasunuté cez trysku do spaľovacej komory
A vyzerajú takto (po dlhom čase som to našiel, a ako písal Ivan Bella, je to fakt z dreva):
Je tam aj popis a asi aj možná príčina - tá "krabička" vpravo - je to "ekvivalent", zapojený do okruhov ovládania pri previerkach a testoch počas prípravy štartu, namiesto skutočných pyrozažehovačov.
Alchymista - 14/3/2016 - 00:01
opakovaný štart Sojuz 2.1b s družicou Resurs-P No.3
Raketa odletela bez problémov, družica je na základnej dráhe.
[Upraveno 14.3.2016 Alchymista]
PinkasJ - 14/3/2016 - 08:08
Překvapuje mně, že ještě 1:31 záznamu se dole u naplněné rakety motají nějací lidé a v 1:48 již startuje. Zřejmě je záznam sestříhán ?
Alchymista - 14/3/2016 - 09:04
to som práve dosť pozeral aj ja - posledný pracovníci opúšťali priestor rampy nejakých 15, možno len 10 minút pred štartom - a už 5 a pol minúty po štarte bolo pri rampe "požiarne" vozidlo a pracovníci kontrolovali priestor.
Záznam zostrihaný nebude - sledoval som paralelne oba priame prenosy na http://www.roscosmos.ru/317/ aj "duplikáty" na youtube a badateľné skoky v tom nie sú. Porovnaj si to zo záznamnom nevydareného štartu z 12.3.2016 - tam tak isto ešte 10-15 minút pred štartom sú na rampe pracovníci.
Mimochodom, celý štart Resurs-P No.3 je dosť zaujímavá situácia - mal to byť údajne prvý live prenos ruského nepilotovaného štartu z Bajkonuru. A hneď prerušenie po povele "štart" - prípad sám o sebe veľmi vzácny, a u rusov osobitne vzácny.
M4rtinK - 15/3/2016 - 01:46
citace:Mimochodom, celý štart Resurs-P No.3 je dosť zaujímavá situácia - mal to byť údajne prvý live prenos ruského nepilotovaného štartu z Bajkonuru. A hneď prerušenie po povele "štart" - prípad sám o sebe veľmi vzácny, a u rusov osobitne vzácny.
Určitě ? Protony vysílají live skoro pořád & pamatuju, že jsem se onehdá díval live i na start (dost možná posledního ?) Zenitu z Bajkonuru.
Jinak to s tím přerušením startu je opravdu rarita, viděl jsem to poprvé a hodně lidí na NSF říkalo to stejné a naposledy se prý něco podobného stalo v roce 1997.
fritz.lochmann - 15/3/2016 - 09:29
citace:Jinak to s tím přerušením startu je opravdu rarita, viděl jsem to poprvé a hodně lidí na NSF říkalo to stejné a naposledy se prý něco podobného stalo v roce 1997.
Možno im navlhli zápalky Inak ani vo sne mi neprišlo na um že tie pyrozapaľovače sú drevené M4rtinK - 15/3/2016 - 12:06
citace:
citace:Jinak to s tím přerušením startu je opravdu rarita, viděl jsem to poprvé a hodně lidí na NSF říkalo to stejné a naposledy se prý něco podobného stalo v roce 1997.
Možno im navlhli zápalky Inak ani vo sne mi neprišlo na um že tie pyrozapaľovače sú drevené
Když to funguje - a celkem to dává smysl. Však taky tepelné štíty jsou dost často v zásadě chemicky upravený korek[0].
A nechcete vědět z čeho se dřív dělaly plynotěsné obaly na vzducholodích[1].
Všetkých 32 kusov? (32 pyrozažehovačov a teda 64 pyropatrón a v nich 128 pyropalníkov)
To je práve to - nezapálil sa ani jedniný, pritom by mali všetky naštartovať v rozmedzí asi pol sekundy.
Inak - vyzerá to síce primitívne, ale je to účinné a efektívne.
1) žiadny zbytočný otvor do komory
2) žiadna komplikácia palivového traktu v podobe nádrže, prívodu a ventilov "štartovacieho paliva"
3) pyropatrony horia "proti sebe" takže produkty horenia dobre vyplnia prierez komory
4) v momente zapálenia spaľovacej komory "všetko" vyletí kritickým prierezom a tryskou, s minimálnym rizikom poškodenia vnútorných stien
5) drevená konštrukci je dostatočne mäkká, v prípade kontaktu s vnútornou stenou suchým (vraj brezovým) drevom nevznikajú "asfaltové čmuhy", ktoré by mohli následne spôsobovať lokálne prehriatie.
6) rýchla a relatívne bezpečná výmena
Systém bol pôvodne vytvorený ešte pre alkohol/LOX motor RD-100 z roku 1948.
M4tinK -
Auletský lovci velerýb (lovili ich z kajakov) mali z tuleních čriev ušité vodotesné obleky. Techniku šitia týchto domorododých oblekov dôkladne študovali aj sovieti (už v 30. a potom v 50. rokoch) aj američania (v povojnovom období). "Auletský" spôsob šitia sa vraj dodnes používa pri výrobe niektorých dielov skafandrov - proste sa nepodarilo vymylieť nič lepšie.
[Upraveno 15.3.2016 Alchymista]
pet.rok - 15/3/2016 - 13:31
ohladne priciny prerusenia startu: pisu ze problem nebol v tom ze by nedoslo k zazehu ale v tom ze kontrolny signal o zapaleni "nedorazil" do letoveho pocitaca.
Alchymista - 15/3/2016 - 14:00
Taký kontrolný signál tam skutočne existuje - je realizovaný prehorením/prerušením "signlizatoru vosplamenenia".
Na obrázku je to v elektroscheme taký "pravouholník" a na nákrese pyrozažehovača je to trojuholníkovitý mostík s oporou medzi hornou a dolnou pyropatronou.
"Signalizátor zapálenia/horenia" má byť prerušený len v prípade, že sa zapáli aspoň jedna z dvoch pyropatrón pyrozažehovaču.
Je ale možné, že pri neúspešnom pokuse o štart došlo k opačnému javu - signál od "signalizátoru prehorenia" sa objavil skôr, ako bol vyslaný povel na zapálenie pyrozažehovačov.
BTW - kde a čo presne tam píšu?
PinkasJ - 15/3/2016 - 15:30
Zajímavý rozdíl je ve vyvedení na dráhu k Marsu u MSL pomocí Atlas V 541 a u ExoMars pomocí Proton - Bríz M. Obě sondy měly blízké celkové startovní hmotnosti: MSL : 3893 kg, ExoMars: 4300 kg.
Atlas 5 při 1.zážehu stupně Centaur dopravil MSL na parkovací dráhu a druhým zážehem ji dopravil na odletovou dráhu k Marsu. Ostatně tak to dělal kdysi i Proton, když neměl odletové stupně Bríz, ale vypouštěl značně lehčí sondy.
Bríz M provádí 4 zážehy, prvý pro vyvedení na parkovací dráhu a další 3 vždy v perigeu drah parkovací, přechodové a odletové.
Jaký je důvod tohoto rozdílu? Domnívám se, že hlavní důvod je v provedení vrchních stupňů a tím celé rakety.
Nosnost Protonu na LEO je větší než Atlas V 541 (22 tun vs 17,4 tun), ale stupeň Centaur Atlasu má LOX/LH2 palivo, takže nosnosti na únikovou dráhu budou pravděpodobně podobné (nelze srovnávat s GTO, kde Proton musí měnit rovinu dráhy) . Nikde jsem nenašel údaje nosností pro únikové dráhy.
Proton je 3 stupňový a vynese Bríz a sondu téměř na LEO, Bríz ji prvým zážehem jen mírně dotáhne. Proto může mít Bríz jen malý tah cca 2 tuny, může být neskutečně kompaktní ( výška jen 2,65 m), mít dokonce odhazovací nádrž - viz http://www.russianspaceweb.com/briz-m.html
Bríz má cca stejnou startovní hmotu jako Centaur ( jehož délka je 12,68 m) a přibližně stejnou nosnost na na escape dráhu. Jak zde již dávno uvedl myslím pan Karel, zásada pro úsporné operace od Země je „operuj vždy co nejníže“ - ideální by byl okamžitý impuls v perigeu. Proto Bríz provedl 3 další restarty vždy v perigeu. Kdyby provedl jeden dlouhý s tahem jen 2 tuny, již by se při chodu motoru příliš vzdálil od Země a snížil by si nosnost. Naproti tomu Centaur musí zapracovat značně víc již pro vynesení sebe a MSL na LEO a proto má tah cca 10 tun. S tímto cca 5x vyšším tahem a již s menší hmotou (účinějšího) paliva může dosáhnout únikové rychlosti, aniž by se při práci motoru příliš vzdálil od Země. Proto provádí jen 2 zážehy. Mohou být i jiné důvody rozdílného profilu vyvedení, rád uvítám diskusi k tomuto problému.
[Upraveno 15.3.2016 PinkasJ]
M4rtinK - 15/3/2016 - 15:48
Podle toho co jsem četl tak mohu potvrdit - Briz-M má výrazně menší poměr tah/hmotnost, takže pokud mají být manévry efektivní je potřeba je provádět na víckrát. Na druhou stranu používá "skladovatelné" nekryogenní palivo/okysličovadlo a má dostatek energie v bateriích k fungování až 24 hodin na oběžné dráze.
Oproti tomu má Centaur omezenou životnost v řádu hodin - hlavně díky tekutému vodíku na palubě. To pak pravděpodobně ovlivňuje i zvolené trajektorie a zvolený poměr tahu ke hmotnosti stupně.
milantos - 15/3/2016 - 16:05
Briz-M by nestihl dodat potřebné delta v optimální poloze = v perigeu právě kvůli nízkému poměru tah/hmotnost a potřebné dlouhé době hoření a vychází prý výhodněji právě postupné impulsy vždy v perigeu.
kopapaka - 15/3/2016 - 16:28
xChaos: Proton nevím, ale u Tsar-bombu měla nosit N1 - než vojákům došlo, že je to nesmysl... Čímž pro ni vyschla část financí...
Petr_Šída - 15/3/2016 - 16:43
citace:Misi Voyager je možné opakovat každých 13 let.
S průletem u všech vnějších planet ne
David - 15/3/2016 - 16:57
Je třeba odlišovat misi Voyager a Velkou cestu - ta se vskutku opakuje jednou za 175 let, ale to není případ mise Voyager. Ta byla postavena pro misi J-S. Stejně jako k Saturnu je možné jednou za 12 let letět k Uranu, nebo Neptunu. Ostatně naposled to předvedl NH.
milantos - 15/3/2016 - 17:23
Pokud mi nezáleží na energetické náročnosti a na době letu, tak mohu startovat kdykoliv a kamkoliv a kolem čehokoliv. Pokud chci letět jen k jednomu tělesu a chci použít Jupitera, je to skutečně prosté a tady platí těch zhruba 12 let pro optimum . V případě ale už dalšího tělesa půjde buď u dlouhý interval na opakování, nebo velké kompromisy s délkou letu a energetickou náročností .
---
Nebyla žádná mise Voyager. Byl V1 a V2, a že V2 dostal i přívlastek Velká cesta je sice hezké, ale z toho nevyplývá, že v1 byl "Mise Voyager"
pet.rok - 15/3/2016 - 18:19
PinkasJ: pocet zazehov moze byt limitovany aj samotnym urychlovacim stupnom (aj ked v pripade Centaur-a to neplati).
paliva na baze hydrazinu a NOx nepotrebuju zazehovy system a preto obycajne nie je limitovany pocet zazehov a tieto su velmi predvidatelne a nepredstavuju vaznejsie riziko.
u H2/LOX kombinacie je to podstatne zlozitejsie: treba predchladit cely palivovy system a komoru, zabezpecit aby sa nikde "nenazbieralo" vacsie mnozstvo paliva, mat spolahlivy a opakovatelny zazehovaci system a to vsetko vo vakuu a beztiazi.
ako priklad moze sluzit napr. europsky HM7B ktory je limitovany na 1 zazeh a novy Vinci, ktory ma 5 zazehov.
Dalsi dovod moze byt aj energeticka vyhodnost viacnasobneho manevru v suvislosti s polohou kozmodromu, z bajkonuru na GEO tiez pouzivaju 4-5 zazehov kym z Floridy len 2.
[Upraveno 15.3.2016 pet.rok]
"The culprit of Saturday’s engine cutoff was an issue with one of the engine igniters, failing to deliver the required signals of ignition to the flight computers."
Alchymista - 15/3/2016 - 19:09
Takže takto... Beriem na vedomie - a moje vyššie uvedené domnienky sú nesprávne.
Hoci si myslím, že zahorenie pyropatrón pyrozažehovčov by malo byť na nočnom zábere viditeľné ako zmena osvetlenia odrážacieho žlabu...
Alchymista - 15/3/2016 - 19:25
kopapaka, xchaos - pre použitie UR-500 (8K82, Proton) ako MBR bola rozpracovaná bojová časť 8F17 s výkonom 150Mt. UR-500 ako MBR mala mať dosah viac ako 12000km.
PinkasJ - 15/3/2016 - 21:19
To: M4rtinK, Milantos, pet.rok:
Děkuji za diskusi k mému příspěvku, všechna vaše doplnění jsou naprosto relevantní.
pet.rok - 16/3/2016 - 02:37
kopapaka: raketa N1 bola rovnako ako Saturn vyvijana ako civilna raketa na mesacny program. Akekolvek pouzitie pre vojenske ucely bolo neprakticke.
Vsetky ostatne nosice (americke aj ruske) mali priamu suvislost s vojenskym programom.
Ako uz napisal Alchymista : planovanym nosicom pre extremne vykonne hlavice boli rakety rady UR-500 (dnes proton) prave vdaka pouzitiu skladovatelnych pohonnych latok.
Vsetky rakety pouzivajuce aspon jednu kryogennu zlozku (napr. LOX) boli z vojenskeho hladiska neprakticke a boli urychlene vyradovane ako na ruskej (R-7) tak na americkej (Atlas) strane a nahradzovane raketami so skladovatelnymi PH a neskor s THP.
PinkasJ - 10/4/2016 - 11:43
Není mi jasné, proč u keroloxových motorů nelze snížit tah až např. na 20%, jako to může vodíkový motor BE3 (z 50 tun na 9 tun). Motory Falcon mohou snížit tah jen na cca 70%, (myslím, že jsem někde četl 50% ?), ruské na cca 30%. Je to otázka stability hoření při nižším tlaku, nebo problém regulace čerpadel ?
xChaos - 10/4/2016 - 12:00
citace:ruské na cca 30%.
URM-1 (boostery Angary) si o takovouhle formu flybacku podle mě přímo říkají (a i oni sami tvrdí, že by to uměli, jen holt nedostali befél).
Rusové mají kosmodrom ve vnitrozemí uprostřed lesů, ne u moře... nicméně kdyby to zkombinovali se zachycením celého stupně (zbržděného ve vzduchu motorem - ne padákem) pomocí některého ze svých obřích vrtulníků, tak ještě ušetří na hmotnosti přistávacích nohou... navíc se manévr děje nad neobydleným územím, a když by se to nezadařilo, tak by by se holt cestou zpět na kosmodrom raketa zahodila do lesa.
Záchrana pouze motorů vytvoří podobného kočkopsa, jako byl STS: s tím znovunapojováním trubek nádrží na trubky motorů bude spousta manipulace a práce a prostě "sraní" - zatímco takhle jednou vyzkoušená raketa zůstává smontovaná pohromadě. Tím chci říct, že u rakety UA Vulkán nikdo tu záchranu motorů doopravdy nemyslí vážně, a že to ohlásili jen jako pí-ár stunt, aby nevypadali vedle SpaceX tak trapně: je jim jasné, že malé náklady jim přeberou nové firmy (i včetně Blue Origin a jejich chystaného prvního stupně - klidně to může dopadnout tak, že budou kupovat od Blue Origin již zahořelé a několikrát použité motory, které by stejně neměly neomezenou životnost) - a tak se chtějí posunout do segmentu těžších nákladů, než vynášeli doteď (prostě: vojáci budou utrácet peníze za tak těžké náklady, jak bude potřeba - tedy myšleno, jak bude potřebovat ULA :-) [Upraveno 10.4.2016 xChaos]
PinkasJ - 10/4/2016 - 16:50
Re: xChaos:" URM-1 (boostery Angary) si o takovouhle formu flybacku podle mě přímo říkají ".
Jednotlivě asi těžko: Prázdná hmota URM1 je jen 8.900 kg. Blízko přistání by tam bylo minimum paliva, řekněme 2 tuny, celkem cca 11000 kg. Motor RD 191 má tah 200 tun, 30% je 60 tun. Přebytek tahu motoru k hmotě URM1 je mnohem větší než u F9, byl by velký problém s přesným dobrzděním.
Kdyby mohl přistát celý blok 4x URM1 a dobrzďován byl dvěma motory, bylo by to trochu lepší, ale zachovat kompaktní blok 4 boosterů a „vytáhnout“ z něho střední URM1 pro další let by asi byl velký technický problém.
Možné řešení by bylo přistávat s kompletním blokem 5 modulů 1, stupně a brzdit ho jen středním motorem. Tím by ale museli rezignovat na výhodu delšího letu středního modulu - bylo by to pak jako u F9, jen poměr výšky k průměru a tedy i stabilita při dosednutí by byly mnohem příznivější [Upraveno 10.4.2016 PinkasJ]
xChaos - 10/4/2016 - 23:29
citace:
Jednotlivě asi těžko: Prázdná hmota URM1 je jen 8.900 kg. Blízko přistání by tam bylo minimum paliva, řekněme 2 tuny, celkem cca 11000 kg. Motor RD 191 má tah 200 tun, 30% je 60 tun. Přebytek tahu motoru k hmotě URM1 je mnohem větší než u F9, byl by velký problém s přesným dobrzděním.
No, problém s přebytkem tahu chápu, ale po zapnutí motoru by se nejdřív vyskytl jeden moment, kdyby rychlosti chvíli byla nulová... a druhý pak po vypnutí motoru.
Jinými slovy: raketa padá, zapne motor, zpomaluje... a ve chvíli kdy začne stoupat, motor vypíná a je tam tedy nějaký moment, který popletí směrem vzhůru - ale to už zase zpomaluje.
zachycení by mohlo být nějak postavené právě na tom, že se vysune nějaký druh sondy - napadá mi např. do stran vyčnívající odstávající ramena, vypadalo by to jako harpuna - a raketa se při brzdícím manévru navede směrem do jakéhosi "lasa", visícího pod vrtulníkem.
Celé to vypadá šíleně, ale v podstatě to není o tolik náročnější manévr, než třeba tankování za letu. Dnes se dělá řada výrazně šílenějších věcí... například antirakety sestřelující jiné rakety... a v podstatě když jde nějakou raketu (dělanou pro let dopředu!) přesně navést na nepatrnou plovoucí plošinu v moři tryskama napřed, tak se mi ve srovnání s tím zdá snažší trefit se čumákem "do lasa" při pro raketu přeci jen přirozenějším letu vzhůru...
Vrtulník, který unese kolem 10 tun, určitě existuje. Samozřejmě je podstatné, aby se lano napnulo před tím, než raketa po vypnutí motoru začne znovu padat.... Jedna z možností je trefovat se do "lasa" během manévru, při kterém vrtulník se závesem stoupá maximální možnou rychlostí a raketa ho vlastně dohání (motor se ovšem vypne už v okamžiku, kdy počítač spočítá, že směrem do čekajícího "lasa" přesně doletí setrvačností)
zní to šíleně... ale závěsný mechanismus by zřejmě mohl být lehčí, než jakékoliv přistávací nohy (a rozhdoně lehčí než rozkládací křídla a proudový motor, se kterým původně počítal stupeň Bajkal).
Rusové kdyby chtěli napodobit SpaceX, tak potom zvlášť ve Vostočném nemají jak přepravit raketu z moře zpět na kosmodrom - resp. museli by to překládat z lodě na železnici, navíc uvedené parametry motoru by přesně zbrždění dost komplikovaly... zachycení celého stupně ve vzduchu by elegantně řešilo víc problémů najednou (mimo jiné by se ušetřilo za jeřáb :-).... a na videu by to vypadalo minimálně stejně efektně, jako měkké přistání na nohách...
PinkasJ - 11/4/2016 - 08:42
Zachycení UBM1 ve vzduchu by nesporně bylo nejekonomičtější z hlediska ztrát nosnosti na LEO i z hlediska dopravy modulů zpět. U rakety A5 by bylo by však v daném okamžiku potřeba min. 4 vrtulníky (když by nevraceli střední UBM1, který pracuje déle). Samozřejmě, lze navézt návrat modulů do od sebe bezpečně vzdálených míst, případně je oddělovat od rakety časově po dvou protilehlých. Řešení to tedy je.
Myslím ale, že by se vyplatilo i jednodušší schéma ( jak jsem psal) oddělit najednou celý blok 5x UBM1 a přistát s ním pomocí středního motoru na pevnou základnu na nohy. To by šlo zcela jistě u Plesetsku a zřejmě i u Vostočného. Vzhledem k rozměrům bloku by byl mnohem menší problém se stabilitou než u F9, atmosférické brzdění by bylo účinnější. Pak by se moduly od sebe odpojily a vrtulníky převezly (možná po dvou). Ztráty nosnosti A5 by byly větší, dopravní náklady stejné. Možná by bylo nutno udělat silnější 2. stupeň Angary.
Závěr: obě řešení jsou možné, ale otázka je, zda v blízké budoucnosti budou realizované vzhledem k zatím malé plánované frekvenci letů A5. Také je třeba vzít v úvahu, že ve Federálním kosmickém programu je i zahájení prací na nové generaci nosiče, který by zřejmě již od návrhu obsahoval nějaký způsob návratu 1. stupně.
yamato - 11/4/2016 - 09:09
pri akej rychlosti sa oddeluju boostre Angary? Potrebuju vobec reenty burn?
Ak nie, nebolo by najlepsie/najrychlejsie riesenie pristatie na padaku na nafukovacie airbagy? Rusi si to mozu dovolit, nelietaju ponad ocean.
PinkasJ - 11/4/2016 - 13:02
Rychlost boosterů při oddělení je Mach 5,6 (5800 km/hod) výška 75 km. Časové údaje: Postranní URM1 hoří 214 sec, prostřední URM1 díky snížení tahu brzy po startu na 30% hoří celkem 325 sec (od T+214 sec na plný tah).
Pro srovnání: První stupeň F9 FT hoří na plný výkon bez návratu stupně do 195 sec. Pokud se stupeň vrací, hoří jen 150 – 170 sec.
Takže postranní URM1 u A5 hoří déle, mají vyšší rychlost než 1. st. F9 FT, reentry burn by byl asi nezbytný. [Upraveno 11.4.2016 PinkasJ]
martinjediny - 11/4/2016 - 16:18
reentry musi byt 3 stupnova raketa, kde
- prve stupne dosahuju cca 1200m/s, a to sa da uz uvazovat aj s raketo-naporovymi motormi.
- druhe stupne by pridali cca 3500m/s a teda mozu byt reentry
- treti stupen stale vidim na klasiku. reentry by bolo prilis drahe, i ked pri troch stupnoch mozno realne.
PinkasJ - 11/4/2016 - 19:04
Re Martin Jediný :
Třístupňové řešení (na př. jako Proton) by asi umožňovalo vracení 1.stupně na křídlech. Když bychom předpokládali že nosnost cca 25 tun na LEO by postačovala pro řešení většiny úkolů, podívejme se na provedení prvního stupně Protonu:
Startovní hmota cca 460 tun, prázdná hmota 30,6 tun, doba hoření 121 sec, Isp = 2825 Ns/kg, tah cca 1000 tun
Celková hmota, kterou 1.st Protonu musí vynést je Mk=30,6 +168 + 46,6 +25 = cca 270 tun.
Počáteční hmota: Mp= 460 + 168 + 46,6 +25 = cca 700 tun
Rychlost, kterou dosáhne v inerciálním . prostředí je vchar. = Isp . ln (Mp/Mk) = 2690 m/s
V prostředí s gravitací a odporem vzduchu tato rychlost bude cca poloviční, tedy cca 1350 m/s (nikde jsem ji nenašel) Proton má značný přebytek tahu 1.stupně vůči celkové hmotě (1000 / 700 tun). Při menším přebytku ( jak je běžné) by byla rychlost 1.stupně ještě nižší.
Takže bychom řešili okřídlený prvý stupeň se startovní hmotou 460 tun a prázdnou hmotou cca 30,6 tun + přídavná hmota křídel, podvozku, příp. reaktivního motoru. V každém případě přistát na dráze s hmotou cca 35 tun by se dalo. Když uvážíme, že 1. stupeň i další by dnes měly značně účinnější motory, stačily by v prvém stupni asi 2x RD 180 nebo 5x RD 191 , nebo nějaká kombinace s náporovými motory, přistávací hmotnost by mohla být ještě nižší. [Upraveno 11.4.2016 PinkasJ]
yamato - 11/4/2016 - 19:17
v pripade F9 plati, ze pridana hmota na prvom stupni znizuje nosnost v mensom pomere, ako na druhom stupni (tam je to 1:1). Analogicky predpokladam, ze na prvom stupni trojstupnovej rakety sa to prejavi este menej - ci? Uvazujem cisto intuitivne...
David - 11/4/2016 - 19:42
Soyuz 2 - Vostočnyj 27.4. 02 UTC.
pet.rok - 12/4/2016 - 00:39
to PinkasJ:
kombinacia konstrukcie na vztlakovy let a balisticky let je natolko rozdielna (oproti cisto balistickemu) aj ked s cisto vztlakovym letom sa pocita len ked budu nadrze prazdne ze tazko mozno pracovat s predpokladom suchej hmotnosti 30t + nejake drobne. V skutocnosti "nejake drobne" mozu kludne presahovat povodnu hodnotu.
Konstrucne cisla rakiet su prave preto take dobre ze su stavane na zatazenie v malej uhlovej odchylke od smeru letu a len minimalne priecne zatazenie.
Pri vztlakovom lete je zatazenie kombinovane a viacstranove a teda konstrukcne cislo blizke rakete bude len tazko dosiahnutelne.
Ibaze by sa pouzili velkobjemove nafukovacie kridla plnene heliom s kombinaciou aerostatickej a vztlakovej sily (ale aj tak by bolo potrebne nejako cely stupen najprv nejako ubrzdit na subsonicku rychlost)
PinkasJ - 12/4/2016 - 08:19
To pet.rok
Děkuji za hodnotnou a relevantní připomínku. Jen bych podotknul, že let rakety po dráze vyvedení v atmosféře také přináší ohybové namáhání, zvláště u dlouhých štíhlých trupů. Raketa musí osou tahu motoru kompenzovat gravitační pád, takže raketa letí v určitém úhlu „náběhu“. Toto namáhání je ale jistě menší, než při vztlakovém letě. Při něm by byly mnohem odolnější nikoliv čisté, dlouhé monobloky, ale konstrukce podobné např. 1.st Protonu, nebo nějaký pevný svazek modulů URM1 od Angary 5
xChaos - 12/4/2016 - 11:44
citace:Re Martin Jediný :
Třístupňové řešení (na př. jako Proton) by asi umožňovalo vracení 1.stupně na křídlech.
O tomhle se přece spekulovalo od 40-tých let... ale problém je, že ta křídla pro takhle velký stupeň vychází moc velká a těžká, navíc při supersonickém letu zhoršují odpor vzduchu, současně supersonický vztlak nic moc, apod.
Už posledních osmdesát let tu pořád byly tendence vymyslet "něco jiného než raketu", tak či onak. Posledních 20-30 let se ukazuje, že nic lepšího než raketu asi z různých důvodů udělat nejde (hlavním důvodem je prostě to, že nejde o výšku, ale o rychlost ~ hybnost ~ kinetickou energii a výška nám pouze snižuje aerodynamické tření) a začíná se vymýšlet, jak rakety nezahazovat.
Myslím ta finta u těch křídel je, že my se vlastně nepotřebujeme nikam dostat horizontálně. Vyhořelý stupeň prostě padá a pokud se nemá vracet blíž k místu startu (což je v podstatě zbytečné, protože jakýkoliv jiný způsob horizontální přepravy je levnější - třeba plavba po moři...), tak zbrzdit potřebuje při supersonickém vstupu do atmosféry a při dosednutí: prostě při přistání, stejně jako při startu, tam jde o nějaké delta-V, ne o "let" ve smyslu jako u letadla.
No a když si odmyslíme všechny nohy, airbagy, padáky, a křídla, tak nám vyjde, že by vlastně vyhořelé stupně měly přistávat v něčem jako obří "síťce na motýly" - v něčem, co vydrží zbrždění raketovým motorem a neshoří, ale současně to raketu nepoškodí a nepřidá žádnou váhu navíc :-)
s balóny místo vrtulníků by to šlo, kdyby v okamžiku zachycení stupně odhodily balast ve zhruba stejné hmotnosti, kolik váží ten prázdný stupeň. U "sítě na motýly" je problém, aby nepoškodila ten stupeň, tak je lepší se bavit o něčem jako "hrazdě". Kdyby nějaký balón (nepilotovaný) odhodil balast (např. voda - zaručeně nepoškodí nic pod sebou) těsně před odhozením, tak začne prudce stoupat. zbržděný stupeň, který přejde do stoupání, by pak mohl zkusit "dohnat" stoupající balón a v okamžiku zachycení by zatížený balón klesat přestal. slušně se tím eliminuje to diskutované namáhání nárazem....
vypadá to jako náročné na přesnost navedení ale jak jsem už psal: vojenské rakety už dávno v reálném čase dělají nesrovnatelně šílenější manévry, v daleko větších rychlostech.
jinak nevím, proč se o tom bavíme v "ruských nosičích", když jsou to spíš "obecné nápady, jak zachytit první stupeň" :-) [Upraveno 12.4.2016 xChaos] [Upraveno 12.4.2016 xChaos]
xChaos - 12/4/2016 - 11:47
začíná se mi to tak líbit, že asi dodám nákres, jak první stupeň místo na vodě přistává na hrazdě pod balónem :-)
Petr_Šída - 12/4/2016 - 12:58
citace:začíná se mi to tak líbit, že asi dodám nákres, jak první stupeň místo na vodě přistává na hrazdě pod balónem :-)
Jak velký by ten balón musel být? xChaos - 12/4/2016 - 21:31
citace:
citace:začíná se mi to tak líbit, že asi dodám nákres, jak první stupeň místo na vodě přistává na hrazdě pod balónem :-)
Jak velký by ten balón musel být?
Nějakých 10-12t je jako nic... Zeppelíny měly větší výtlak už přes 100 lety, tolikhle tuším mohly odhazovat za první světové války bomb... no ale chápu, že Rusové jsou doma spíš v těch vrtulnících.
Každopádně nic moc jiného originálního než přistání na hrazdě jim nezbývá - když nohy jim zabrali Elon s Jeffem Bezosem, padáky ULA a křídlatý návrat motoru Arianespace :-)
pet.rok - 13/4/2016 - 13:25
to PinkasJ
citace:
... Jen bych podotknul, že let rakety po dráze vyvedení v atmosféře také přináší ohybové namáhání, zvláště u dlouhých štíhlých trupů. Raketa musí osou tahu motoru kompenzovat gravitační pád, takže raketa letí v určitém úhlu „náběhu“. Toto namáhání je ale jistě menší, než při vztlakovém letě. Při něm by byly mnohem odolnější nikoliv čisté, dlouhé monobloky, ale konstrukce podobné např. 1.st Protonu, nebo nějaký pevný svazek modulů URM1 od Angary 5
ten rozdiel nespociva ani tak v absolutnej velkosti sily ako skor v lokalizacii.
Ked leti raketa s urcitym uhlom nabehu je ohybana skoro rovnomerne kym u "raketo-lietadla" je sila a ohyb lokalizovana niekde do miesta pripojenia kridel. Nutne vyztuzenie vyrazne zhorsi konstrukcne cislo.
Treba si uvedomit ake su nadrze (pokial je raketa riesena s integralnymi nadrzami) tenke a vacsina konstrukcii neznesie ani len vodorovnu polohu bez dokladneho rovnomerneho vypodlozena (a pripadne aj natlakovania) ani v prazdom stave.
Ani pripojenie roznych boosterov alebo bocnych stupnov nie je tiez uplne bez problemov, sice zvysuje celkovu tuhost ale pri vektorovani alebo nerovnomernosti tahu dochadza k pozdlznemu "skrucaniu" pricom sila je lokalizovana do uchytenia cize v tychto miestach je opat nutne konstrukciu vystuzit. U spodneho uchytu to extra vaha nie je nakolko tam je uchytenie motora ale v oblasti horneho uchytu obycajne ano.
Z tohto hladiska je napr. Falcon9 vcelku optimalna konstrukcia, pristavacie nohy su v oblasti uchytenia motorov cize vsetky potencionalne miesta bodoveho zatazenia su umiestnene v jednom mieste.
xChaos - 29/5/2016 - 11:32
Úplně jsem nevěděl, kam to dát, tak to přišlo do "Ruských nosičů", protože na konci ještě slibují zase nějakou ruskou superraketu (kolikátou už?).
Ohlásili nový "plazmový motor" - asi něco jako VASIMR, protože jinak by to nemohlo používat "any type of fuel, kdyby byl třeba fúzní. Evidentně jde o elmg. urychlení spalin z jakéhokoliv typu motoru.
Pleseck 4.6.2016 - štart nosiča ROKOT s družicou Geo-IK-2 určenou pre presné merania v oblasti geodezie pre potreby ruských ozbrojených síl.
Družica bola pravdepodobne vyvedená na heliosynchónnu orbitu vo výške okolo 1000km so sklonom 99.4°.
Rusi "úspešne", teda skôr so šťastím úspešne vypustili Intelsat-31. Druhý stupeň Proton-M zakolísal, ale výpadok našťastie Briz-M dokázal vykompenzovať a družica je na správnej orbite. http://www.russianspaceweb.com/intelsat-31.html#launch
Ruské rakety majú problémy s kvalitou, tá ide dole vodou. Zaujímavý článok od Anatoly Zaka http://www.russianspaceweb.com/proton_2017.html
Proton nelieta viac než pol roka, jediný hotový exemplár Angary má problémy s kvalitou, kvôli poruche je nespôsobilá k letu. Hovorí sa o zlom hospodárení, o korupcii. Pokračuje únik mozgov, nedostatok kvalifikovaného personálu. Výpadok vhodných nosičov ( Zenit, Dnepr, Rokot ) z dôvodu konfliktu s Ukrajinou. A to všetko pri nástupe súkromníkov. Jedine Sojuz sa drží ako - tak. Zatiaľ.
alamo - 25/1/2017 - 19:26
..aj Sojuz je uzemnený
rovná závada výroby motora ako pri Protonoch, je podozrivá z posledného zlyhania Sojuz Progress
yamato - 25/1/2017 - 19:40
citace: Pokračuje únik mozgov, nedostatok kvalifikovaného personálu.
a teraz nam novak vysvetli ako to nesuvisi s mizernymi platmi v mizernej mene novák - 26/1/2017 - 10:24
citace: a teraz nam novak vysvetli ako to nesuvisi s mizernymi platmi v mizernej mene
Samozřejmě, žádný problém.
Jenom poprosím o doplňující informaci: kam ty mozky unikají? (vaši ruští liberální soukmenovci tvrdí, že v prvé řadě do Tádžikistánu, ale mi to přijde divné a tak bych chtěl nějaké lepší statistiky)
yamato - 26/1/2017 - 11:23
Tipoval by som ze do inych sektorov...
NovýJiřík - 26/1/2017 - 11:33
Tipoval by som ze do inych sektorov...
To zní jako nejpravděpodobnější varianta, ale před jejím přijetím by bylo třeba vědět, jaké jsou mzdy v těch jiných (příbuzných, aby se využila kvalifikace) sektorech a odvětvích. Jinými slovy, těm odcházejícím se to musí vyplatit. Samozřejmě se nabízí vojenská výroba (letadla, rakety atd.). Víš o tom něco, Yamato?
yamato - 26/1/2017 - 11:55
viem ze v 90tych rokoch si raketovi inzinieri privyrabali ako taxikari...
alamo - 26/1/2017 - 12:45
skôr by ma zaujímala otázka, či vôbec má kto ešte odísť?
dnes už to bude skôr tak, že "kvalitný ľudia" robia voľbu hneď po absolvovaní školy, a do tohto sektora v rusku vôbec nezamieria
alebo ešte pred školou, si vyberú "humanitný obor"
v podstate to isté čo u nás "doma", akurát extrémne zosilnené tamojšou "kultúrou" aj s dôsledkami
milantos - 26/1/2017 - 12:49
samé kecy. Opravdu vás tohle na té kosmonautice baví a opravdu si myslíte, že to tady zajímá a baví ty ostatní ? Tohle fórum jde do kytiček a moderátoři nikde
yamato - 26/1/2017 - 13:01
citace:samé kecy
tak napis Zakovi a vynadaj mu
Ja si myslim ze (katastrofalny) stav ruskej kozmonautiky je dost podstatny, kedze momentalne nikto iny ludi hore nevozi. Amici sa spolahli na letenky a vylievaju miliardy na raketu, ktora nema co vozit, namiesto toho aby urychlili pilotovane lode. Toto je dost budicek...
milantos - 26/1/2017 - 13:49
Anatolij Zak, na rozdíl od pánů alamo a yamato, popisuje stav a skutečnosti a netváří se jako intelektuál, který moralizuje a má jednoduchá líbivá řešení . Nemá potřebu do článku montovat ani Putina, ani Obamu, ani alkohol a taxikáře, ani hloubat nad tím, co měli udělat v Americe lépe ....
Jeho článek je zdrojem informací, což se o mnoha komentujících příspěvcích nedá zrovna tvrdit [Upraveno 26.1.2017 milantos]
yamato - 26/1/2017 - 14:39
a kto tu do toho montuje Putina? Prvy ste ho spomenul az vy.
bavime sa o uniku mozgov, ktory je v clanku spomenuty. Mne je luto ze stav ruskej kozmonautiky nie je taky ako sa tu podaktori snazia cele roky malovat, ale "nehovorte o tom" nie je riesenie. Leda tak v rusku.
resp. 20,5 tony na LLO znamena moznost cca 10 ton UN na povrch Mesiaca. (btw. americky LM mal 16 ton)
Ervé - 27/1/2017 - 07:13
Pěkný návrh, Rusko ale v blízké budoucnosti bude investovat jinam než do lodě pro Měsíc, leda by se dohodli s Čínou a letěli by dva rusové a dva číňani, kdo by ale vystoupil první, to nevím.
Díval jsem se na data Federatsije - 9,5 t přistávací kabina. Orion - 10,5 t kabina. To má být pokrok oproti 5,5 t Apolla?
Aspoň vidíte, jak *dobrý* nápad je používat 101 kPa atmosféru pro lety na Měsíc. Kabiny jsou pak sakra těžké - proto nutnost 20,5 t na LLO - to je váha potřebná pro odlet Federatsie z LLO zpátky k Zemi. Výhodou je větší posádka, k setkání LM z Feder. může dojít až na LLO, i když to maří použití LOX/LH2 motorů pro přistání na Měsíci. 20,5 t LM by pak při 101 kPa pojmul možná jen 2 lidi jako LM Apolla, rozhodně ale ne víc než 3. [Edited on 27.1.2017 Ervé]
fritz.lochmann - 27/1/2017 - 08:41
citace:dva rusové a dva číňani, kdo by ale vystoupil první, to nevím
Je to jednoduché. Na poslednom schodíku sa chytia za ruky a na raz-dva-tri urobia hop Alebo ako na vojenčine - podľa toho kto má dlhší ...
yamato - 27/1/2017 - 08:58
to je komicke, na papieri uz hadam dvadsiaty navrh superrakety, v reali neschopnost vyrabat aj zabehnute nosice v pozadovanej kvalite, moduly pre ISS sa odkladaju donekonecna, cina mieri raketami na rusko a tu sa fantaziruje o nejakej spolocnej vyprave.
Dovolim si jedno pozorovanie: ruske navrhy na superrakety a mesacny program su stare ako ruska kozmonautika. Rusko nema realny zaujem ani moznosti tieto programy realizovat. Ich ucelom je vytvarat iluziu, presne v duchu potemkina. Rusko nebolo schopne mesacneho programu ani v case najvacsej sily SSSR, ale dodnes dokaze presvedcit publikum ze je vacsi hrac, nez realne je.
novák - 27/1/2017 - 09:16
citace: Ich ucelom je vytvarat iluziu, presne v duchu potemkina.
V RKK Energija mají celé patro zaplněné kancelářemi s konstruktéry, najatými ke kreslení raket, ti chtějí dostávat výplatu, tak vykazují činnost - kreslí rakety. Nic víc za tím nebude.
Rozehnat je nelze, protože pak v případě potřebu potrvá dlouho, než se dá dohromady schopný kolektiv.
PS. Potěmikovovy vesnice byly skutečné, žádné iluze.
yamato - 27/1/2017 - 09:44
citace: tak vykazují činnost - kreslí rakety.
a tie potom skoncia na internete aj s clankom o tom, ako rusi idu na mesiac. A iluzia je vykonana, mna sa potom znami pytaju ci som pocul ze rusi idu na mesiac. A o tom to je - vznikol dojem bohvieakeho ruskeho mesacneho programu, a pritom ziadny nie je. Nie je ani PPTS, ani Nauka, o nejakych superraketach ani chyru.
citace: Pokračuje únik mozgov, nedostatok kvalifikovaného personálu.
a teraz nam novak vysvetli ako to nesuvisi s mizernymi platmi v mizernej mene
Vysvětlení:
1. obecná fráze v Zakově článku poskytuje možnost trojího výkladu: únik mozků z kosmovýroby do jiného oboru, při setrvání v zemi, nebo únik kosmo-mozků ze země do jiné země, při zachování oboru. A konečně únik do jiné země a jiného oboru.
K třetí možnosti jednoduše nemáme žádná data, hypotetičtí ruští kosmoinženýři pracující v cizině jiných oborech jsou nepozorovatelní. Druhá možnost je evidentně nepravděpodobná - nikdy nikdo na fóru nezmiňoval neruské kosmofirmy nabité ruskými konstruktéry. Ruská fóra by také takové firmy nepřehlédla, a nic.
Naopak existuje přítok mozků do Ruska, jak obecně (Rusko je tuším druhý stát na světě v počtu imigrantů, cca 10 milionů), tak v technických oborech (Rusko je první volba pro inženýry z postsovětských zemí, v nichž probíhá eurointegrace, to jest deindustrializace - Ukrajina a Pobaltí).
První možnost lze přijmout, nicméně bude okrajová (typicky se týká absolventů, kteří do roka-dvou zjistí že tudy cesta nevede; čtyřicátníků, kteří ve firmě přežili dvě desetiletí, a rozhodli se odejít zrovna v posledních pár letech, společně se starým pitomým vedením, asi nebude škoda..). Takový mladý inženýr může přejít do jiné firmy, stavět místo kosmických lodí třeba auta, ledadla, tramvaje ale pochybuji, že výplata zásadně změní... a v každém případě, yamatův argument, že odchod souvisí s výplatou v rublech je nesmysl, v nekosmických fismách nebo státních úřadech se taky platí v rublech, pořád budou žít za rubly.
2. Nedostatek kvalifikovaného personálu je reálný jev. Avšak tady lze yamatovy "mizerné platy v mizerné měně" vyvrátit snadno. Nedostatek kvalifikovaného personálu není specifikum ruského (kosmického) průmyslu, je pozorovatelný obecně v prostoru od Čukotky přes Evropu až po Aljašku. Je pravděpodobné, že je následkem postupného, ale časem výrazného poklesu prestiže technických povolání, který začal asi už v 60. letech a v 70. letech byl jasně zřetelný. Padesát let trvající jev, zasahující Sovětský svaz/Rusko, Evropu i USA určitě není způsoben "mizernými platy v mizerné měně" dneska v jedné zemi, když na většině zasaženého území měna mizerná není (podle yamatových měřítek). S platy to však může souviset. Na Západě od 70. let (a Rusku po 1992) s ohromujícím vzestupem platů sportovců, manažerů, ekonomů a právníků. kromě platů je však všude zřejmý odklon od mentality "je největší frajer protože postavil/zkonstruoval tuhle úžasnou věc" k mentalitě "je největší frajer protože si může koupit tuhle úžasnou věc". (A v kosmonautice to dopadlo tak, že největší frajer je chlápek s minimálními technickými znalostmi, jehož odborností, ve které vyniká, je marketing - přesvědčování zákazníků, motivace zaměstnanců.)
3. Nic z výše uvedeného nesouvisí s kvalitou voroněžských motorů, leda hodně vzdáleně. Podle dostupných informací je u nich problém s nahrazováním nedostupných a drahých materiálů dostupnými a levnějšími. To se v tržní konkurenční ekonomice musí objevovat pravidelně a nevyhnutelně, a sebevyšší platy v jakékoliv měně ho nevyřeší, ať si o tom bude yamato myslet cokoli.
Ervé - 27/1/2017 - 11:28
3. Nic z výše uvedeného nesouvisí s kvalitou voroněžských motorů, leda hodně vzdáleně. Podle dostupných informací je u nich problém s nahrazováním nedostupných a drahých materiálů dostupnými a levnějšími. To se v tržní konkurenční ekonomice musí objevovat pravidelně a nevyhnutelně, a sebevyšší platy v jakékoliv měně ho nevyřeší, ať si o tom bude yamato myslet cokoli.
V normální firmě se to ale dělá tak, že pokud materiál má jiné vlastnosti než původní, musí projít testy, zda vyhovuje. Občas dojde k podvodu i v jiných firmách (SpaceX tak přišla o první Falcon 9), ale Falcon 9 an rozdíl od Sojuzu nevozí lidi.
alamo - 27/1/2017 - 11:59
citace:a tie potom skoncia na internete aj s clankom o tom, ako rusi idu na mesiac. A iluzia je vykonana, mna sa potom znami pytaju ci som pocul ze rusi idu na mesiac. A o tom to je - vznikol dojem bohvieakeho ruskeho mesacneho programu, a pritom ziadny nie je. Nie je ani PPTS, ani Nauka, o nejakych superraketach ani chyru.
musím súhlasiť s yamatom
yamato - 27/1/2017 - 13:00
Podla Rogozina:
" look at Russia’s space industry — which he said has too many companies doing the same work, leading to industry-wide low salaries"
v kozmickom priemysle je privela firiem (citaj parazitov) pracujucich na rovnakej ulohe, co vedie k nizkym platom
"Scholarly papers on missile and space technology numbered 716 in the United States between 2007 and 2011, and 658 in Europe, he says. “In Russia — 132!”
studentske prace na temu raketovej a kozmickej techniky medzi rokmi 2007-2011: USA 716, EU 658, Rusko 132
pri predstavovani reformy kozmickeho priemyslu zase Rogozin hovoril o moralnom upadku a znova o zle platenom personale.
co z toho vyplyva:
1.Mam rad Rogozina
2.Nejde tu o akysi vyfabulovany celosvetovy upadok prestize technickych povolani. Tazko industrialne rusko nedokaze v pracach studentov na temu raketova technika konkurovat dekadentnemu humano-vednemu zapadu. Cela tato myslienka je hlupost, vyhodte si to z hlavy a neupinajte sa na to. SpaceX si spomedzi mladych uchadzacov vybera, a to tiez neplati nijako kralovsky.
3.Problemy ruskeho priemyslu menovane Rogozinom:zufalo zastarana struktura, neefektivita, milion oficirov bez realneho prinosu, male platy
martinjediny - 27/1/2017 - 15:50
- ze sa casom nabaluje balast je logicke a kazdy system potrebuje obcas precistit (od toho je zatial SpaceX uchranena)
- ze doslo k naharadam lacnejsich/dostupnejsich komponentov... nevidim a neviem kolko z nich bolo riesenych spravne, vieme len o pruseri a zrejme dost velkom
- moralny upadok a ekonomicka motivacia... kto nezazil nepochopi,... o tom sa da rozumne bavit s niekym kto bol v Rusku a pripadne nejakych Rusov aj pozna... inak je to len tlach tlach
Chapem, ze v zmysle zapadniarskych meritok to mozebyt totalna katastrofa, ale nemyslim si, ze ponali jadro
- ak Rusi budu chciet pristat, na Mesiaci, tak pristanu. Problem je len ekonomicky.
- Dalsia vec je pozriet sa na navrh niekoho, kto rakety staviat vie, aj ak by sa navrh nerealizoval, nakolko tento obsahuje nejake knowhow, co urcite nie je na zahodenie.
NovýJiřík - 27/1/2017 - 18:30
Yamato: Dovolim si jedno pozorovanie: ruske navrhy na superrakety a mesacny program su stare ako ruska kozmonautika. Rusko nebolo schopne mesacneho programu ani v case najvacsej sily SSSR, ale dodnes dokaze presvedcit publikum ze je vacsi hrac, nez realne je.
Dovolím si oponovat. SSSR toho byl schopný v 70. letech, pokud by se N1 vyladila a uvedla do provozu, jenže o to nebyl zájem (závod o Měsíc byl prohraný), a tak to zrušili. Znovu byl SSSR schopný realizovat měsíční program prostřednictvím Eněrgije, jenomže i to skrečovali. V současné době ale, s tím souhlasím, a ještě nejmíň dalších 10 let jsou všechna případná vyhlášení Ruska o přistání na Měsíci jen prázdné proklamace.
Nejde tu o akysi vyfabulovany celosvetovy upadok prestize technickych povolani.
Ani s tím nemůžu souhlasit, ten úpadek prestiže technických povolání a obecně technického a přírodovědného vzdělání existuje. Nevím, jestli celosvětově (ve východní Asii asi ne), ale v západní, tj. křesťansko-antické civilizaci docela určitě. Čím to je, o tom by se dalo polemizovat, ale faktem je, že např. u nás nabírat mladé lidi na studium techniky, oborů matfyz apod. jsou galeje, přičemž nároky na ně kladené se rok od roku snižují. Osobně jsem jako člen státnicové komise na ČVUT zažil, že student při obhajově diplomky nedokázal rozlišit rozdíl mezi výkonem a energií. Zato ale zažívají boom všelijaké paobory typu genderová studia atd., aby nejrůznější "neziskovky" měli zajištěný přísun dobře placených aktivistů, dojících státní rozpočet. [Upraveno 27.1.2017 NovýJiřík]
yamato - 27/1/2017 - 19:16
ad technicke obory - mate nejake cisla potvrdzujuce toto tvrdenie, v "technologicky relevantnych" krajinach ako USA alebo trebars japonsko? To ze u nas technika upada je jasne, vyskum a vyvoj sa tu uz nerobi a o praci pri pase sniva malokto.
ad rusky mesacny program - ako tu novak nedavno podotkol, hovorme o tom co je, nie o co by keby. N1 sa nedostala do kozmu ani raz, Energija 2x. Pricom mesacny program nie je iba raketa...
Patek - 27/1/2017 - 20:06
citace:
ad rusky mesacny program - ako tu novak nedavno podotkol, hovorme o tom co je, nie o co by keby. N1 sa nedostala do kozmu ani raz, Energija 2x. Pricom mesacny program nie je iba raketa...
Bylo odzkoušeno v kosmu (bezpilotně): lunární modul "LK" na dráze okolo Země, návratová kabina (Zond, obdobnou měla mít loď LOK) absolvovala několikrát návrat od Měsíce. Dále dost důležitý Blok D (Zondy, Luny, meziplanetární sondy Mars a Veněra, vypouštění geostacionárních družic atd.), Lunochod (měl se aktivně účastnit pilotované expedice na Měsíc). Družice Prognoz jejíž původním úkolem bylo sledování aktivity Slunce před startem lidí k Měsíci. Práce se vzorky měsíčních hornin (návratové Luny). Bylo vyrobeno vybavení kosmonauta pro práci na povrchu Měsíce, skafandry (Krečet a Orlan. Mimochodem Orlan je dodnes světová špička ve skafandrech pro pobyt v otevřeném kosmu). Byla vytvořena síť stanic pro spojení s kosmonauty, dále spojovací námořní lodě - start z parkovací dráhy se měl uskutečnit mimo dosah pozemních sledovacích stanic. Část zbytků z programu N1/L3 je využívaná dodnes. martinjediny - 27/1/2017 - 23:23
citace:Pěkný návrh, Rusko ale v blízké budoucnosti bude investovat jinam než do lodě pro Měsíc, leda by se dohodli s Čínou a letěli by dva rusové a dva číňani, kdo by ale vystoupil první, to nevím.
Díval jsem se na data Federatsije - 9,5 t přistávací kabina. Orion - 10,5 t kabina. To má být pokrok oproti 5,5 t Apolla?
Aspoň vidíte, jak *dobrý* nápad je používat 101 kPa atmosféru pro lety na Měsíc. Kabiny jsou pak sakra těžké - proto nutnost 20,5 t na LLO - to je váha potřebná pro odlet Federatsie z LLO zpátky k Zemi. Výhodou je větší posádka, k setkání LM z Feder. může dojít až na LLO, i když to maří použití LOX/LH2 motorů pro přistání na Měsíci. 20,5 t LM by pak při 101 kPa pojmul možná jen 2 lidi jako LM Apolla, rozhodně ale ne víc než 3. [Edited on 27.1.2017 Ervé]
zaujala ma otazka,
1/ kolko z hmotnosti
rozdielu 9,5t Federatsije a 5,5 t Apolla
ma rozdiel tlaku atmosfery 0,07MPa
takze podla mna by Federatsija pri tlaku 0,03MPa mohla byt lahsia o menej ako 800kg? takze tej mrtvej hmoty tam az tak vele nie je.
a ak zaratame nevyhnutne konstrukcne a tieniace hrubky, tak v tom zasadny problem nevidim.
2/ preco 20,5t nosnost na LLO?
pretoze plna lod na Mesiac bude vazit 14,4t.
a potom skutocne pre navrat je 20,5t akurat aj s rezervou.
trochu mi vrta v hlave, ci sa da pre 2 kozmonautov spravit let na Mesiac pod 40ton pri starte z orbity...
edit:
upresnujem: z LEO na povrch Mesiaca a pristat na Zemi. [Editoval 28.1.2017 martinjediny]
alamo - 27/1/2017 - 23:51
@ Martin Jediný
kam "na Mesiac"?
na Mesiac ako na jeho povrch?
alebo "na Mesiac" ako stanicu na jeho orbite?
podľa mňa na tom dosť záleží..
alamo - 28/1/2017 - 20:31
citace:edit:
upresnujem: z LEO na povrch Mesiaca a pristat na Zemi. [Editoval 28.1.2017 martinjediny]
Třístupňový Saturn 5 měl nosnost na LEO 140 tun a k Měsíci cca 47 tun. CM + SM celkem 30,3 tun, LM modul 16,4 tun.
Je logické, že když obdobný výkon chceme provézt s raketou o LEO nosnosti cca 100 tun (SLS nebo Energia 5VR) , musíme nutně použít 2 tyto rakety a přesto nebudeme mít velkou výhodu, když bude použit normální tlak a poletíme na polární dráhu Měsíce. Navíc nastane problém rovnoměrného rozdělení nákladu na obě rakety. Vlastní kabina posádky (Orion nebo Federace) budou jen mírně větší než CM (pro 4 lidi), ale LM by mohl být větší a pro delší pobyt na Měsíci.
Pokud ale bude v měsíčním programu zaangažována nějaké stálá obydlená lunární stanice, pak by se snad lety na Měsíc mohly uskutečnit vždy jen s jednou raketou, která by dopravila posádku a palivo pro znovu-použitelný LM. Posádky stanice by se jen střídaly. [Upraveno 29.1.2017 PinkasJ]
JiříHošek - 29/1/2017 - 19:39
citace:Je logické, že když obdobný výkon chceme provézt s raketou o LEO nosnosti cca 100 tun (SLS nebo Energia 5VR) , musíme nutně použít 2 tyto rakety a přesto nebudeme mít velkou výhodu, když bude použit normální tlak a poletíme na polární dráhu Měsíce. Navíc nastane problém rovnoměrného rozdělení nákladu na obě rakety. Vlastní kabina posádky (Orion nebo Federace) budou jen mírně větší než CM (pro 4 lidi), ale LM by mohl být větší a pro delší pobyt na Měsíci.
Se vším souhlasím, až na ty súdruhy. Ty je třeba hledat jinde. Např. v Bruselu.
fritz.lochmann - 8/3/2017 - 19:30
citace:Se vším souhlasím, až na ty súdruhy. Ty je třeba hledat jinde. Např. v Bruselu.
Boli ste niekedy v niektorej postsovietskej republike? Tam sa súdruhuje dodnes. Akurát u nás je pojem súdruh či súdruženko zdiskreditovaný, ich товарищ znamená niečo ako kamarát či priateľ Alchymista - 8/9/2017 - 17:34
Vývoz Protonu s družicou Amazonas 5
lamid - 11/9/2017 - 09:43
11.9.2017 19:23:41 kozmodrómu Baikonur, Proton-M, satelit Amazonas-5 9-hodinový výstup na geostacionárnu obežnú dráhu.
Díky, ale protože nám je UTC platný jak mrtvému zimník, tak stačilo SELČ+1.
Vtipná průpovídka.
Ale vďaka za UTC. Rôzne časy EDT, PDT, ... a som vďačný ked v texte sa objaví prevod na UTC. Inak si to musím prepočítavať na UTC a podľa situácie aj na SEČ.
Prepočet z XXX time na SEČ cez dopyt na google je rýchlejší, ako dopyt na fore.
A ak niekto odpovie, tak poďakujem,
môj skromný názor.
NovýJiřík - 12/9/2017 - 17:08
MSK = UTC+3
Díky, ale protože nám je UTC platný jak mrtvému zimník, tak stačilo SELČ+1.
Vtipná průpovídka.
Ale vďaka za UTC. Rôzne časy EDT, PDT, ... a som vďačný ked v texte sa objaví prevod na UTC. Inak si to musím prepočítavať na UTC a podľa situácie aj na SEČ.
Prepočet z XXX time na SEČ cez dopyt na google je rýchlejší, ako dopyt na fore.
A ak niekto odpovie, tak poďakujem,
môj skromný názor.
Ale ano, souhlasím (a taky jsem poděkoval). Omlouvám se, pokud to neznělo dostatečně zdvořile, nebylo to myšlené ve zlém a vůči Alchymistovi už vůbec ne. Jsem jen nadstandardně alergický na všechno "engliš, engliš, über alles". Učím na VŠ a otvírá se mi kudla v kapse, když studenti (čeští) pomalu každé třetí slovo v běžném hovoru řeknou v nějaké pseudoanglické zpotvořenině. Ostatně i tady je řada takových, kteří raději než Južmaš napíšou Yuzhmash. UTC za to určitě nemůže, ale konec konců, je to londýnský čas. Ještě jednou se omlouvám.
lamid - 13/9/2017 - 07:48
citace:... Jsem jen nadstandardně alergický na všechno "engliš, engliš, über alles". Učím na VŠ a otvírá se mi kudla v kapse, když studenti (čeští) pomalu každé třetí slovo v běžném hovoru řeknou v nějaké pseudoanglické zpotvořenině. Ostatně i tady je řada takových, kteří raději než Južmaš napíšou Yuzhmash. UTC za to určitě nemůže, ale konec konců, je to londýnský čas. Ještě jednou se omlouvám.
Všimol som si, že okrem UTC sa používa TAI. Pre rok 2017 je LS=TAI-UTC= 37.0 sec
MiraH - 13/9/2017 - 12:51
citace:
Příjde mně zajímavé, jak se postupně mění sklon dráhy vzhledem k rovníku. Ale zaujalo mě, že v momentě oddělení družice je inklinace 22,9 stupňů, což mně příjde ještě dost. Někde jsem četl, že změna sklonu dráhy družice je dost energeticky náročná. Pochopil jsem z toho, že další změna dráhy je už na samotné družici. A to je Proton třístupňový + horní stupeň Briz-M. Jestli tomu dobře rozumím, tak na "podobnou" GTO dráhu z Floridy stačí třeba "jen" dvoustupňový Falcon 9. O zbytek se musí postarat družice.
PinkasJ - 13/9/2017 - 14:13
Cap Canaveral, odkud starují Falcony má zem. šířku cca 28° a obyčejně vynáší satelit na GTO se sklonem 18°, potřebná změna úhlu je cca 10°. Kosmosdrom Baikonur má zem. šířku cca 46°, ale kvůli tomu, aby dopad 2 a 3 stupňů byl na území Ruska, nejnižší použitelná inklinace je 49°. Rozdíl je tedy 49-23= 26°. Změna inklinace dráhy je energeticky velmi náročná, a není to lineární závislost. Podrobně i s výpočtem viz např.: https://en.wikipedia.org/wiki/Orbital_inclination_change
chlmcan - 13/9/2017 - 15:44
citace: UTC za to určitě nemůže, ale konec konců, je to londýnský čas. Ještě jednou se omlouvám.
nechcem robit flame ale UTC neni londynsky cas. naopak teraz je v londyne +1 v porovnani s UTC ;-)
2:38 PM Wednesday, British Summer Time (BST) is
1:38 PM Wednesday, Coordinated Universal Time (UTC)
ja len ze to moze niekoho prekvapit ze briti maju tiez hodinovy posun v lete tak bacha nato.
milantos - 13/9/2017 - 18:03
Nejpodstatnější na tom je to, že pokud je něco uvedeno v ćase UTC, je to jednoznačné a není potřeba pátrat, jaké v dané oblasti mají pásmo a od kdy do kdy tam mají letní čas
lamid - 13/9/2017 - 19:04
Len podotýkam,
UTC je časový štandard.(nie je to časové pásmo)
GMT je časové pásmo a platí GMT=UTC+0
Z time (Zulu Time Zone)(Zero time) Z=UTC+0
Aj Veľká Británia používa GMT a v lete prechádza na BST.
Neexistenciou by sa obralo časové pásmo pre :
Grónsko
Island
Burkina Faso
Pobrežie Slonoviny (Pobrežie Slonoviny)
Gambia
Ghana
Guinea
Guinea-Bissau
Libéria
Mali
Mauritánia
Svätá Helena
Svätý Tomáš a Princov
Senegal
Sierra Leone
Togo
... [Editoval 14.9.2017 lamid] [Editoval 14.9.2017 lamid] [Editoval 14.9.2017 lamid]
dodge - 14/9/2017 - 11:12
GMT přestal existovat a měřit se ve dvacátých letech minulého století a byl nahrazen UT a později UTC.
To jenom někteří pisálkové si toho ještě nevšimli.
lamid - 14/9/2017 - 11:43
Ja smo laik a čerpám z verejne dostupných zdrojov:
On 1 January 1972, GMT was superseded as the international civil time standard by Coordinated Universal Time, maintained by an ensemble of atomic clocks around the world. Universal Time (UT), a term introduced in 1928, initially represented mean time at Greenwich determined in the traditional way to accord with the originally defined universal day; from 1 January 1956 (as decided by the IAU at Dublin, 1955, at the initiative of William Markowitz) this "raw" form of UT was re-labeled UT0 and effectively superseded by refined forms UT1 (UT0 equalised for the effects of polar wandering)[8] and UT2 (UT1 further equalised for annual seasonal variations in earth rotation rate).
A ak viem čítať, tak vidím: "1. januára 1972 GMT ako medzinárodný civilný časový štandard bol nahradený UTC, ktorý udržuje súbor atómových hodín na celom svete."
To, že Univerzálny čas (UT), bol zavedený v roku 1928 a spočiatku reprezentoval stredný čas v Greenwich stanovený tradičným spôsobom, aby sa zhodoval s pôvodne definovaným univerzálnym dňom, nič nemení na tom, že GMT bol až v roku 1972 nahradený UTC.
Ale to sa bavíme o časovom štandarde.
Ja rozporujem "Podotýkám, že GMT už skoro sto let neexistuje"
GMT ako časové pásmo existuje, a existovalo aj sto rokov dozadu. [Editoval 14.9.2017 lamid]
dodge - 14/9/2017 - 12:59
GMT není žádné "časové pásmo" ale jak z názvu vyplývá Greenwich Mean Time střední greenwichský čas, který byl měřen jako horní kulminace slunce na nultém (greenwichském) poledníku. Jeho měření bylo ukončeno ve dvacátých letech minulého století a proto pokud ho někdo v občanském smyslu používá, evidentně neví, že používá čas, který jelikož se dávno neměří, tak fyzicky neexistuje.
lamid - 14/9/2017 - 13:33
citace:GMT není žádné "časové pásmo" ale jak z názvu vyplývá Greenwich Mean Time střední greenwichský čas, který byl měřen jako horní kulminace slunce na nultém (greenwichském) poledníku. Jeho měření bylo ukončeno ve dvacátých letech minulého století a proto pokud ho někdo v občanském smyslu používá, evidentně neví, že používá čas, který jelikož se dávno neměří, tak fyzicky neexistuje.
Potom treba opraviť wikipediu: https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Casov%C3%A9_p%C3%A1smo
"Základním časovým pásmem je pásmo, ve kterém platí UTC a které se rozkládá kolem nultého poledníku, který prochází Královskou observatoří v Greenwichi (Londýn, Anglie). Z toho důvodu se pásmovému času odpovídajícímu UTC někdy říká Greenwichský čas (GMT, Greenwich Mean Time)."
Bude to dlhý boj proti veterným mlynom.
Jednoduchšie je zobrať na vedomie existenciu časového pásma GMT. [Editoval 14.9.2017 lamid]
milantos - 14/9/2017 - 13:41
Pánové, máte oba "skoro "pravdu,protože trochu píšete každý o něčem jiném.
Jedna věc je , že jsou časová pásma nějak definovaná ( UTC +1 , UTC-5 ....) - ale kvůli běžnému užívání se také nějak nazývají - někde to je z historických důvodů, jinde z ryze praktických . Takže v pásmu UTC (Z) se to pásmo běžně nazývá GMT , méně už WET, pásmo s časem UTC +1 je CET ( po našem SEČ) , zrovna tak v USA UTC-5 je EST.
A zrovna tak se běžně používá a píše 5h UT , ačkoliv se tím v 99% rozumí 5h UTC a zrovna tak se používá 5h GMT.Ta necelá max.1s rozdílu UT-UTC se "řeší" pouze v případech , kdy je to nutné a potom se obvykle zapisuje jako UT1, což je skutečný UT
dodge - 14/9/2017 - 13:57
Ale stejně je to pěkné, když někdo používá čas, který se přestal měřit už skoro před sto lety. Holt ten britský konzervatismus.
lamid - 14/9/2017 - 14:05
citace:
citace:Len podotýkam,
UTC je časový štandard.(nie je to časové pásmo)
GMT je časové pásmo a platí GMT=UTC+0
Z time (Zulu Time Zone)(Zero time) Z=UTC+0
Pozrel som späť.
Tento príspevok platí pre súčasnosť, kde GMT nie je časový štandard a GMT je časové pásmo.
Štandard GMT zanikol, čo je pravda, ale GMT ako časové pásmo existuje.
Neriešime UT, UT1, UTC.
Riešime či GMT žije a v súčasnosti sa používa.
Tak to aspoň vidím ja.
lamid - 14/9/2017 - 14:08
citace:Ale stejně je to pěkné, když někdo používá čas, který se přestal měřit už skoro před sto lety. Holt ten britský konzervatismus.
On sa nemeria.
On sa prepočítava.
To bola tá veta:
"GMT je časové pásmo a platí GMT=UTC+0 " milantos - 14/9/2017 - 14:33
citace:Ale stejně je to pěkné, když někdo používá čas, který se přestal měřit už skoro před sto lety. Holt ten britský konzervatismus.
Používá zažitou zkratku pro definované pámo, ne čas který se měří.Zrovna tak jako ostatní pásma nepoužívají čas, který se měří.
Ten co se měří, používá tak 0,00001 % populace.
SEČ se také neměří a přesto se tato zkratka 100 let používá - také český konzervatismus ?
............
Ale k původní otázce: určitě budu radši, když mi někdo napíše, že start je dnes ve 20 hodin ( UT, UTC, GMT ) než když se dozvím, že to je zítra v 5 hodin japonského standardního času [Upraveno 14.9.2017 milantos]
dodge - 14/9/2017 - 14:43
Milane, ale ani GMT ani UTC není žádné časové pásmo, ale časový standard, od nichž se odvozují časy v časových pásmech.
milantos - 14/9/2017 - 15:08
Jo, ale pro ta pásma se užívají zažité zkratky . A pro pásmo s časem UTC + 0 se běžně používá označení GMT určitě běžněji než WET, pro nás CET(SEČ) ...
A ať chceme nebo ne, čas UTC je stejně definován pro 0°poledník = Greenwich, jen se definuje a stanovuje jinak, než před těmi 100 lety.
PinkasJ - 31/12/2017 - 17:21
Po startu Zenitu s Angosatem asi o ruské letecké společnosti S7, respektive o její dceřiné společnosti Kosmické Transportní Systémy KTS ( nebo S7 Space)ještě dost uslyšíme. Důležité je, zda Ukrajina přistoupí na další spolupráci ve výrobě částí Zenitu pro S7 Sea Lounch, a také Ground Lounch i když finální montáž s ruskými částmi může být u Sea Lounch v USA nebo se uvažuje i o Brazílii. Po dokončení Sojuzu 5 mohou použít tento nový nosič, ale CEO S7 Space Sergej Solov řekl, že plánují spolu s ruskými podniky nosič s návratovým prvním stupněm. Mezitím se objevily náčrty nového Bajkalu - Bajkal 2 se stejným motorem ( RD171 n. 2x RD180, n. 4x RD 191) a zřejmě stejným průměrem jako Sojuz 5. Stuprň je ale okřídlený. Otázka je, kam by mohl stupeň přistát při startu z Sea Lounch plovoucí plošiny, jedině snad někde v Brazílii. U Ground Lounch by to bylo jednodušší. [Upraveno 02.1.2018 PinkasJ]
Pirochta - 2/1/2018 - 20:01
Asi bude přistávat někde na letišti.
Dají tomu měnitelnou geometrii křídel a automatické přistání zvládl už Buran a to i s neplánovou otočkou směru přistání, když vyhodnotil, že vítr fouká jinak.
admin - 1/2/2018 - 09:22
Sojuz 2.1a vynesl dnes nad ránem 2 družice Kanopus-V a dalších 9 malých družic.
https://en.wikipedia.org/wiki/CORONA_(SSTO)
Opět má být vzkříšen záměr SSTO (reusable single-stage-to-orbit), tentokrát u výrobce raket pro ponorky – MAKAJEV v Rusku. Tato firma je známá jako výrobce balistických raket pro ponorky. Startovní hmota má být cca 300 tun, nosnost na LEO cca 7,5 tun. Palivo LOX/LH2, zdá se mi to dost nereálné
admin - 28/3/2018 - 10:33
Zítra v 18:30 SELČ(16:30 UTC) začíná startovací okno pro Sojuz 2.1v s průzkumnou družicí VNIIEM EMKA. Start by měl proběhnout z Plesecku.
PinkasJ - 30/3/2018 - 13:51
https://www.ruaviation.com/news/2018/3/30/11114/
Sojuz 2-1v odstartoval z Plesecku a vynesla vojenský satelit. Raketa má název Sojuz-2-1v, ale vzhledově zdánlivě nemá s raketami Sojuz nic společného. Má jen jeden motor v 1. stupni – NK33 nebo po vyčerpání zásob přejde na RD 193, což je mírně slabší ekvivalent motoru RD 191 (viz raketa Angara). Pro řízení vektoru používá čtyřkomorový motor RD 0110R, který navíc přidává tah cca 25 tun.
Alchymista - 30/3/2018 - 20:25
Pleseck 29.3.2018 - Sojuz-2.1V Kosmos-2525 (EMKA)
Vztýčenie a štart
PinkasJ - 31/3/2018 - 16:19
Pro ty, kdo sledují detailněji techniku raket: Neviděl jste někdo podrobnější obrázek motorů prvého stupně rakety Sojuz 2-1V ? Je tam jednak hlavní motor NK33 (později bude RD193). Ten je pevně zabudován. Pro řízení vektoru tahu tam je ještě 4-komorový motor RD 0110R, který by měl mít komory kolem motoru RD193, každý s možností náklonu v jedné rovině a dávají přídavný tah cca 25 tun. Navíc snad zůstávají u tohoto motor i 4 malé verniéry ?
Zajímalo by mně, jak jsou umístěny komory RD 0110R kolem NK33, kde je umístěn generátor a turbina pro tyto motory. Dále bude zajímavé, zda po spotřebování NK33 a zavedení RD 193 bude tento motor uložen výkyvně jako RD 191 u Angary 1, nebo pevně a zůstane nadále také motor RD 0110R
Dík, to jsem chtěl vidět. Je zajímavé, že na tom videu „ Raketa Sojuz 2.1 startovala“ (před spuštěním vida) je vidět nějakou raketu s rozšířenou motorovou sekcí. To asi není Sojuz 2.1.v.
Jinak samozřejmě ve srovnání s Angara 1.2 má Sojuz 2.1v nižší nosnost - 2,8 tun, kdežto A1.2 3,8 tun přičemž startovní hmoty se příliš neliší – 158 tun Sojuz 2.1v a 171,5 tun A1.2.
Přesto Sojuz 2.1.v má velkou výhodu, že úprava startovací rampy klasických Sojuzů trvá 1 pracovní den a tyto rampy jsou na všech 3 kosmodromech. Další výhoda je, že je možno využít zásoby motorů NK33 z měsíčního programu N1, které jsou dosud moderní.
Jaro - to je takmer fór.
RD-0110 bol vytvorený v rokoch 1963-65 pre tretí stupeň rakiet Molnija (blok I) a RD-0110R vznikol "vyhodením" štyroch hlavných komôr z tohoto motoru...
Rozsah riadenia vektoru je úctyhodný - pohyb v závese +/-45°
PinkasJ - nie je to Sojuz-2.1 alebo 2.1A?
[Upraveno 31.3.2018 Alchymista]
PinkasJ - 1/4/2018 - 10:26
Tomu nerozumím: 4-komorový RD 0110 měl 4 pevné komory těsně u sebe a ještě 4 pomocné výkyvné verniéry na obvodu pro řízení letu. U motoru RD 0110R nemohly být vyhozeny tyto 4 hlavní komory, neboť dávají dohromady přídavný střední tah cca 25 tun. Byly jen umístěny na obvod a otázka je, zda tyto 4 hlavní komory jsou pevné a zůstaly ještě ty výkyvné verniéry, nebo jsou výkyvné a verniéry tam již nejsou. Výkyv těchto hlavních motorů o +/- 45 % by asi těžko byl možný. Spíše si myslím, že potřebovali ten přídavný tah motorů při startu a raketa je řízena jen těmi verniéry
Jinak ten obrázek z odkazu p. Alchymisty je zcema určitě centrální stupeň z rakety Sojuz 2-1A nebo B
Alchymista - 1/4/2018 - 11:25
ja som to aspoň tak pochopil...
. . . . . RD-0110R (РД0110Р . . RD-0110 (РД0110)
Priemer . . . 2660 mm . . . . . . . . 2240 mm
Výška . . . . 1920 mm . . . . . . . . 1575 mm
Ťah . . . . 230,43/265,06 kN . . . . ??? /298 kN
Takže věřím, že se můžeme shodnout: 4 komory původního RD-0110 byly přesunuty na obvod stupně na vlastní nosný kruh a doplněny o možnost výkyvu až +/-45 ° . To bylo umožněno hlavně tím, že trysky komor původně navržené pro vakuum byly značně zkráceny pro start od země a výkyvy jsou v tečné rovině. Verniéry jsou vypuštěny. 4 komory tedy jednak dodávají navíc střední tah cca 25 tun, jednak umožňují řízení rakety.
Toto řešení 4-komorového motoru s malým tahem a s komorami rozmístěnými kolem hlavního motoru by umožnilo využití i pro přistávání 1.stupně metodou a´la Falcon 9. Např. budoucí raketa Sojuz 5 (náhrada Zenitu) by nemohla přistávat jako F9 neboť má jen 1 motor RD 171 o tahu cca 750 tun a ten nelze regulovat na tah cca 25 tun pro jemné přistání. Kdyby měl motor RD 171 komory uloženy pevně (značná úspora), může pro řízení a eventuální přistání 1.stupně použít malý 4-komorový motor.
[Upraveno 01.4.2018 PinkasJ]
admin - 19/4/2018 - 07:51
25.4. má startovat nosič Rokot / Briz KM s družicí Sentinel 3B.
citace: Verniéry jsou vypuštěny.
[Upraveno 01.4.2018 PinkasJ]
Myslím si že verniéry u RD 110 jsou použity pro vektorování generátorového plynu. U RD 110R je generátorový plyn vyveden jedním výfukem s tepelným výměníkem ven (na předešlém obrázku zvýrazněn oranžovou barvou).
admin - 20/4/2018 - 15:26
http://www.russianspaceweb.com
Zak na svém anglickém webu přináší 1.variantu ruské superrakety a to jednak pro vynášení kosmické lodi ( k Měsíci) a jednak pro vynášení lunárního landeru.
Z motorů je tam zajímavý jednak vodíkový motor RD 0146, ale také RP/LOX motor RD-58MF, který je určen pro několik restartů při navádění na dráhu a u Měsíce. Zajímavý je především jeho vysoký specifický impuls (vac) 372s (3650 Ns/kg). Takový kerosenový motor se může svým Isp vyrovnat i mletanoxovému motoru: Např. Raptor má mít Isp (vac) 375 sec (3680 Ns/kg), ruský RD 0169 3648 Ns/kg. U těchto slabých motorů pro horní stupně s vysokým expansním poměrem už asi převládá výhoda větší hustoty RP a tedy menších rozměrů a že palivo nepotřebuje podchlazení.
http://www.russianspaceweb.com/superheavy.html
V souvislosti s oznámením vývoje nové superrakety v Rusku pod jménem opět Energia se pokusím srovnat tuto raketu s Saturnem V. Zaměřím se především na její první stupeň, neboť u dalších dvou st Energie je znám jen typ motorů a palivo. Přímým ekvivalentem Saturnu V bude na obr. střední raketa – provedení B
Tah 1.st Saturn V = 5x 690 = 3450 tun. Tah 1.st Energie: 6x740 =4440 tun
V prvém stupni se rozhodli u Energie pro modulovou konstrukci z 6 stejných modulů, které budou tvořeny 1.stupněm právě vyvíjené raketou Sokuz5. Naproti tomu Saturn V má 1.st monoblok. U Energie bude 2.st monoblok poháněný 2 motory RD 0150. také Saturn V má v 2.st monoblok s 5 motory J-2
Důvody, proč Rusové zvolili pohon na kerolox a ne metanox a modulovou koncepci 1.st. jsou pravděpodobně následující:
1/Mají cca 30 roků vyvinutý velmi výkonný motor s uzavřeným cyklem RD 171 na kerolox , nyní zlepšený RD 171M který má parametry: (vac/sl): :
Tah 806/740 tun, Isp 3305 / 3031 Ns/kg, hmota 9.300 kg, tlak 26,2 MPa (262 bar)
Pro srovnání Saturn 5, motor F1: Tah 792/690 tun, Isp 2980 / 2580 Ns/kg, hmota 8.400 kg ,tlak 7 MPa (70 bar)
Nižší hmotnost F1 je dána mnohem nižším tlakem v komoře a tím i nižším potřebným výkonem čerpadla. RD 171M má lepší účinnost (Isp) protože motor má uzavřený cyklus a také větší tah.
2/ U metanového motoru by za jeden RD 171M museli dát cca 3 -5 motorů metalox (viz SpX 31 motorů BFR), neboť metan má mnohem nižší hustotu než RP – narůstá velikost spal. komory i čerpadla. Navíc je u metanového motoru větší rozdíl mezi Isp (sl) a Isp (vac) a zde šlo o tah u země-sl., kde rozdíl mezi metanem a RP není velký a převažují výhody RP. Modul by musel mít značně větší průměr (s RP má mít 4,1m). Tím by celá raketa měla větší šíři (s RP bude mít cca 12 m) V dalších 2 stupních budou mít vodíkové motory s lepším Isp než metanové. U těch už rozměr není tak důležitý, neboť nesou cca o řád méně paliva a slabší motory.
3/ Modulová konstrukce znamená sice mírně vyšší suchou hmotu nádrží než u monobloku, ale mnohem snazší montáž motorů, snazší revize příp. výměny jejich ventilů, snímačů, …., případně celého motoru. Stačí si představit revizi a výměnu nějakého prvku u vnitřního motoru z 31 ks u BFR. Modul bude sériově vyráběn, neboť bude zároveň sloužit jako prvý stupeň Sojuzu 5. Modulová konstrukce umožní vyrábět i menší rakety – 3 modulovou Energii a jedmodulový Sojuz 5.
4/ Asi nejdůležitější výhoda modulového uspořádání je, že dnešní motory mají značnou možnost regulace tahu a vždy se dá nastavit tah tak, aby odpovídal požadovanému zrychlení v procesu úbytku pohonných hmot. Je pak možno velmi brzy po startu seškrtit střední modul na minimum, aby si uspořil palivo a tím po odpadnutí vnějších modulů mohl ještě dlouho pracovat sám, jako jakýsi další stupeň. Vnější moduly mohou být během letu regulovány tak, aby se co nejdříve vyčerpalo palivo postupně u jednoho, nebo dvojic, nebo celé pětice a odpadly. Nakonec zůstane pracovat střední modul. Stupeň nemusí táhnout sebou až do konce všechny motory, které už nejsou třeba, ani celou hmotu nádrží, jako je tomu u Saturn V a bude tak např. u BFR. Tím se zvyšuje efektivita celého stupě.
1.st Sojuzu 5 a s ním i modul Energie se bude lišit od Zenitu: Má průměr 4,1 m, výšku 7,77 m. Zenit dia 3,9m, výšku 6,28 m. Bude zcela zřejmě zvětšen kvůli použití v Energii, aby pobral více paliva.
[Upraveno 09.9.2018 PinkasJ] [Upraveno 10.9.2018 PinkasJ]
JiříHošek - 9/9/2018 - 17:07
citace:Naproti tomu Saturn V má 1.st monoblok. U 2.stupňů je to obráceně: u Saturnu V je tvořen 5 spojenými moduly s 5 motory J-2
Nerozumím popisu 2. stupně Saturnu V jako pět spojených modulů. PinkasJ - 9/9/2018 - 19:29
Omlouvám se,děkuji za upozornění. Spletl jsem si to se Saturnem 1B, kde byly takto spojeno 8 modulů s motory H-1. Jinak jsem to již opravil.
PinkasJ - 26/9/2018 - 08:04
VÝROBA RD 191 A DALŠÍCH MOTORŮ VE VORONĚŽI
admin - 11/10/2018 - 20:52
Rusko má naplánováno cca 11 startů do konce roku. Z toho 9 Sojuzem, ale jen jeden Sojuz FG(Sojuz MS-11). Jsem zvědavý, jestli to bude i stopka pro verze 2.1a a 2.1b.
novák - 12/10/2018 - 13:32
citace: 2.1a a 2.1b.
Jestli je problém v oddělování bočních bloků, tak by měli zastavit všechny verze s nimi, než se věci vyřeší.
fritz.lochmann - 14/10/2018 - 02:25
Vedel by niekto koľko ruských nosičov zlyhalo za posledné 3 roky?
admin - 14/10/2018 - 02:33
28.4. 2015 Sojuz 2.1a Bajkonur Progress M-27M
16.5. 2015 Proton M Bajkonur Mexsat-1
1.12. 2016 Sojuz U Bajkonur Progress MS-04
28.11.2017 Sojuz 2.1b Vostočnyj Meteor-M No.2-1,...
Ďakujem, ale to sú len Sojuzy. Predpokladám že okrem nich a Protonov zlyhali aj nejaké iné.
Keď už sme u rakiet tak troška OT s raketami iného zamerania - dnes v noci v Odesse:
admin - 14/10/2018 - 03:15
Já myslím, že to jsou všechny ruské havárie od roku 2015. Jestli jsi myslel i vojenské nosiče a jejich testy, tak to netuším...
novák - 14/10/2018 - 11:05
citace:Ďakujem, ale to sú len Sojuzy. Predpokladám že okrem nich a Protonov zlyhali aj nejaké iné.
Předpokládáte špatně. To jsou skutečně všechny neúspěšné ruské vesmírné starty po 1.1.15.
Viz tabulky po rocích
https://ru.wikipedia.org/wiki/Список_космических_запусков_России_в_2015_году v ruštině nebo https://en.wikipedia.org/wiki/2015_in_spaceflight v angličtině.
fritz.lochmann - 14/10/2018 - 15:24
@ novák:
citace:Předpokládáte špatně. To jsou skutečně všechny neúspěšné ruské vesmírné starty po 1.1.15.
Aj tak to ide u nich do sračiek, a to všade, nielen v kozmonautike. Som zvedavý či sa vôbec dožijem štartu Federácie.
admin - 18/10/2018 - 10:08
citace:K dvěma letům vězení odsoudil v pondělí soud v ruské Voroněži řídícího pracovníka místního závodu, který údajně porušením technologických pravidel ohrozil úspěšnost startů ruských kosmických raket. Oznámila to agentura TASS. Odsouzený Alexandr Tyčinin podle soudu „ohrozil zájmy státu a autoritu Ruska jako přední kosmické mocnosti“.
Rusko se už zhruba sedm let potýká s vážným poruchami kosmické techniky, jež naposledy málem stály život dvoučlennou posádku rakety Sojuz, která kvůli technické závadě musela nouzově přistát. Podle ruských médií bývají problémy způsobeny nekázní, nedbalostí, ale údajně i sabotážemi.
vy viete o nejakej preukázanej sabotáži? či to je zase volná tvorba ruského bulváru? fritz.lochmann - 23/10/2018 - 10:03
citace:
citace: ale údajně i sabotážemi.
vy viete o nejakej preukázanej sabotáži? či to je zase volná tvorba ruského bulváru?
My nie, ale ruské média a vrchnosť špekulujú aj s touto možnosťou.
Ja som len citoval informáciu na echo24.cz, tá citovala ruské zdroje a TASS ( Tlačová agentúra Sovietskeho zväzu )
yamato - 23/10/2018 - 10:07
citace:
citace:
citace: ale údajně i sabotážemi.
vy viete o nejakej preukázanej sabotáži? či to je zase volná tvorba ruského bulváru?
My nie, ale ruské média a vrchnosť špekulujú aj s touto možnosťou.
Ja som len citoval informáciu na echo24.cz, tá citovala ruské zdroje a TASS ( Tlačová agentúra Sovietskeho zväzu )
no ja viem že to nie je z tvojej hlavy ale zarazila ma tá formulácia "problémy bývají způsobeny nekázní, nedbalostí, ale údajně i sabotážemi" to vyznieva že sabotáže sú preukázaný fakt.
Lenže v skutočnosti žiadna sabotáž nikdy preukázaná nebola a vždy išlo iba o trápne ublížené fabulácie nejakého oficíra, ktorých sa hneď chytil bulvár.
RiMr - 23/10/2018 - 10:14
Mě baví tohle:
"„ohrozil... autoritu Ruska jako přední kosmické mocnosti“"
fritz.lochmann - 23/10/2018 - 10:26
citace:Mě baví tohle:
"„ohrozil... autoritu Ruska jako přední kosmické mocnosti“"
No práve to ma rozosmialo Kozmická veľmoc od ktorej utekajú zákazníci, ktorej padajú rakety kvôli nedisciplinovanosti, nedbalosti ... Proton takmer nelieta, teraz nebude ani Sojuz? A mimo Leo viac menej nelietajú, teda ak odmyslím účasť na EXO Mars a jediný pokus z vlastnej dielne Spektr-R - to je bieda a nie kozmická veľmoc. Teda možno vojenské projekty, ale ani tam nie som si istý nejakými dobrými výsledkami, keďže to schovávajú pod ničnehovoriaci názov Kozmos, nie je isté či vôbec fungujú aspoň 2/3 z vypustených družíc. Vojenský program pochopiteľne držia v tajnosti, to ostatné je biedne. Federácia mala lietať už dávno, ale oni to neustále odkladajú. Hotový MLM nevedia dokončiť a vypustiť celé roky, ISS zoškrtali, horko ťažko pracujú na NEM 1. A potom sa tu nejaký sfanatizovaný rusofil bude oháňať článkami z Wikipédie a poukazovať na úspechy sovietskych konštruktérov. Áno, nejaké sú, ale je to bieda a cesta z toho bude ťažká a bolestivá.
novák - 24/10/2018 - 13:21
citace:Ja som len citoval informáciu na echo24.cz, tá citovala ruské zdroje a TASS ( Tlačová agentúra Sovietskeho zväzu )
Echo necitovalo žádné ruské zdroje, ale ČTK. Což je mimochodem před článkem napsáno, ale kdo by to četl, že.
ČTK citovalo TASS v části o soudu. V části o sabotážích nejde o citaci, ale o volné povídání českých novinářů z ČTK.
citace:nejaký sfanatizovaný rusofil bude oháňať článkami z Wikipédie a poukazovať na úspechy sovietskych konštruktérov. Áno, nejaké sú, ale je to bieda a cesta z toho bude ťažká a bolestivá.
Od té doby, co jsem před pár dny uvedením pár triviálních faktů zkritizoval a vyvrátil vaše nesmyslné a (možná? záměrně?) nepravdivé pomlouvání Ruska jsem tu pár dní nebyl, a nepostřehl, že kromě vás a yamata je tu ještě další fanatik. Můžete odkázat na jeho post o sovětských konstruktérech?
fritz.lochmann - 24/10/2018 - 18:14
Pane Nováku, už som sa bál že sa Vám niečo stalo keď ste sa neozvali. Ale vidím že ste OK, tak som rád že ste celý a zdravý. Na rozdiel od môjho deda a môjho strýka ktorí si v ruských gulagoch užili svoje a nechali tam svoje zdravie.
Vivať CCCP! Krajina kde zajtra znamená včera!
[Editoval 24.10.2018 fritz.lochmann]
Patek - 24/10/2018 - 18:37
citace:Pane Nováku, už som sa bál že sa Vám niečo stalo keď ste sa neozvali. Ale vidím že ste OK, tak som rád že ste celý a zdravý. Na rozdiel od môjho deda a môjho strýka ktorí si v ruských gulagoch užili svoje a nechali tam svoje zdravie.
Vivať CCCP! Krajina kde zajtra znamená včera!
[Editoval 24.10.2018 fritz.lochmann]
Nevím co má toto společného s kosmonautikou!? Vašich předků je mi líto, ale sem to nepatří.
admin - 25/10/2018 - 00:11
Během několika hodin by měl odstartovat Sojuz 2.1b s družicí Lotos S1.
fritz.lochmann - 4/11/2018 - 20:57
Máme za sebou druhý úspešný štart Sojuzu po nezdare s loďou Sojuz MS-10.
Oba štarty boli z Plesecku. Ďalší štart Sojuzu, tentokrát ST-B bude v stredu z Francúzskej Guyany. To sú všetko štarty kde je ďaleko viac prísna predštartová kontrola. Ale v polovici mesiaca bude naozaj ostro sledovaný štart z Bajkonuru s Progress MS-10. Potom ďalší štart z Plesecku s dužicou Neitron pre armádu, v decembri by mal prísť štart s loďou Sojuz MS-11. Poučili sa v Bajkonure? Dúfam že pri kompletizácii rakety budú opatrní a dôslední.
Možno chcú Mesiac používať ako nejaký gulag pre nepohodlných vedcov a nám budú hovoriť že sú to robotizované humanoidné avatary. Neprieteľov režimu je stále dosť.
Ale teraz vážne, link na nejaký oficiálny článok by nebol? Súdruh Rogozin nespomenul nejaký časový horizont? Keby do 10 rokov tak hlásim sa dobrovoľne
A protože lepší, než soudruhovi dát rybu, je dát mu udici s návodem, ukážu vám, soudruhu, jak pánové hledají "oficiální články":
1. napíšu do okénka vyhledávače (např. googlu) termín ria.ru
2. na prvním místě se mi ukáže stránka https://ria.ru/ kliknu na ni
3. v horní části stránky je řádek s tématy, najdu tam slovo НАУКА (osmé zleva) a kliknu na něj
4. Na stránce vědy je pod velkým modrým pruhem s nápisem РИА Наука opět řádek s tématy. Najdu v něm slovo КОСМОС a kliknu na něj.
5. objeví se mi seznam článků o kosmu. Podle data a nadpisu najdu hledanou zprávu.
ad milantos: speciální koutek pro ventilování rasistické nenávisti tu admini nezřídili, takže smůla, je to v kdejakém vláknu...
fritz.lochmann - 13/11/2018 - 18:00
citace:speciální koutek pro ventilování rasistické nenávisti
Aaaa, novák sa ozval a hneď sem prinesie rasizmus. Ale súdruh eN si nevšimol že o rasizme nepadlo ani slovo. V každom prípade mu ďakujem že sem dal link a ušetril mi mnoho práce preplievaním bulvárnej buriny.
K veci: Musím uznať že súdruh Rogozin sa vyjadril šalamúnsky. Prvý ruský kozmonaut by podľa súdruha Rogozina a ruských plánov mal pristáť na Mesiaci okolo roku 2030. Ak zoberieme do úvahy zvyčajné meškanie a škrtanie u ruských projektov tak namiesto roku 2030 to môže byť pokojne aj 2050 , 2099 ale možno aj 2199. Vtedy už žiť nebudem, možno ani moje deti a vnúčatá sa toho nedočkajú.
PS: Admini nezaložili špeciálne vlákno ani pre chorobnú a prehnanú rusofíliu, tak načo vlákno pre rasistickú nenávisť? Inak som si nevšimol že by tu niekto nadával na černochov, aziatov či indiánov Ale je možné že Rusi sú iná rasa, treba sa pozrieť do Gúglu a ria.ru čo nájdu o tom fritz.lochmann - 13/11/2018 - 23:48
Druhý let rakety Angara A5 je naplánovaný na december 2019. Ponesie rozmerovú a hmotnostnú maketu nákladu. Let bude test horného stupňa 14S48 ktorý je modifikáciou DM-03.
Teda to je tempo, len čo je pravda. Takto na Mesiaci nepristanú ani v roku 2131. https://www.interfax.ru/russia/637630
[Editoval 13.11.2018 fritz.lochmann]
Ervé - 14/11/2018 - 07:45
Rusko má problémy i s udržováním Glonnasu, poslední start vynesl družici, která doplnila stav na 24 operačních a Rusko může vyřadit satelit, který museli znovu oživit (předtím byl už kvůli stáří vyřazený). Stále mají 12 satelitů, které přesluhují, z toho 6 je z roku 2006 a 2007 (při 7leté životnosti). 3 novější už selhali. [Edited on 14.11.2018 Ervé]
PinkasJ - 14/11/2018 - 10:19
https://www.interfax.ru/russia/594646
Centrum Chruničeva spolu Roskosmosem a OKB Mjasiščeva projektují reusable raketu na základě modulu Angary.
Pozn.: OKB Mjasiščeva (letecké vývojové centrum) a další podniky se v minulosti zabývaly více projekty kosmických okřídlených objektů jako VKA 23, MP1, Spiral, Bor 1a3, Uragan, Maks, Buran, Bajkal.
Tentokrát podle fotky má jít asi o variantu Bajkalu s křídly, s upraveným modulem URM1 od Angary. Údajně se studují i verse s motorickým návratem nebo s řízeným padákem . Po výběru řešení má vojensko – průmyslová komise rozhodnout o financování. Nevím, jak to bude skloubeno s projektem reusable rakety Sojuz 7, kterou má ve spolupráci s Roskosmosem projektovat soukromá S7-Space na základě rakety Sojuz 5. Ta má ovšem průměr 4,1 m, kdežto URM1 Angary jen 2,9 m. Ruský problém je, že v historii vypracovali mnoho zajímavých projektů nejen raket ale i letadel a většinou to skončilo na financích
fritz.lochmann - 14/11/2018 - 14:12
citace:... že v historii vypracovali mnoho zajímavých projektů nejen raket ale i letadel a většinou to skončilo na financích
To je pravda, pritom BOR bol a je ako vzor aj pre americké projekty, nechápem prečo sa nepustili týmto smerom, ako taxík na LEO by to našlo využitie.
Problém bol že špekulovali nad viac vecami naraz, nevraživosť bola aj medzi jednotlivými konštrukčnými kanceláriami (Koroľov - Čelomej) namiesto toho aby zmobilizovali a spojili sily do jedného ale realizovateľného projektu. No a najmä často rozhodovali hlupáci zhora. PinkasJ - 14/11/2018 - 18:17
@ Fritz Lochmann: S tím souhlasím, nevraživost (nebo zde spíše vážný technický rozpor) byl byl i mezi Koroljovem a Gluškem. Byla i řada podivných rozhodnutí, jako na př. u reusable kosmické loďi Zarja která měla nahradit lodě Sojuz a vyvíjena byla od r. 1985 ve velikosti zhruba Apolla. Asi 3x v bezpilotním režimu přistála z LEO a její velká orbitální část byla nakonec přestavěna na modul ISS. Zarja spacecraft byl zrušen a měl ho nahradit Buran a jak to dopadlo víme. Teď o Zarje myslím mluvila S7- Space, že z něho chtějí vycházet pro své orbitální dopravní systémy. [Upraveno 14.11.2018 PinkasJ]
yamato - 14/11/2018 - 18:31
citace:Zarja spacecraft byl zrušen a měl ho nahradit Buran a jak to dopadlo víme.
vieme ze Buran bol odpoved na americky STS, hoci nikto v ZSSR nevedel preco je STS dimenzovany tak ako je. Nemohli tusit ze USA malo svoje vlastne kocurkovo a STS bol kamion pre armadne spionazne teleskopy, ktory s rozvojom automatickych druzic stratil zmysel aj podporu armady...
Takze, podla mojho nicim nepodlozeneho nazoru, rusi v snahe o "strategicku rovnovahu" zarezali svoju vyskusanu a perspektivnu Zarju a vrhli zbytky zdrojov na Buran, o ktorom nevedeli na co by ho mali vlastne pouzivat a nakoniec letel raz.
Superenie velmoci skratka nesluzi vzdy ako akcelerator, niekedy moze zafungovat aj ako brzda Patek - 14/11/2018 - 21:41
citace:@ Fritz Lochmann: S tím souhlasím, nevraživost (nebo zde spíše vážný technický rozpor) byl byl i mezi Koroljovem a Gluškem. Byla i řada podivných rozhodnutí, jako na př. u reusable kosmické loďi Zarja která měla nahradit lodě Sojuz a vyvíjena byla od r. 1985 ve velikosti zhruba Apolla. Asi 3x v bezpilotním režimu přistála z LEO a její velká orbitální část byla nakonec přestavěna na modul ISS. Zarja spacecraft byl zrušen a měl ho nahradit Buran a jak to dopadlo víme. Teď o Zarje myslím mluvila S7- Space, že z něho chtějí vycházet pro své orbitální dopravní systémy. [Upraveno 14.11.2018 PinkasJ]
To o čem píšete jsou dva na sobě nezávislé programy. Náhrada Sojuzu měla být několikasobně použitelná loď "Заря" (изделие 14Ф70) vynášená NR Zenit. Loď vyvíjela korporace Eněrgia v létech 1985 až 1988. Dokonce se uvažovalo (ve spolupráci s firmou Rockwell International) o využití jako o záchranné lodi americké stanice Alfa. Nikdy však do kosmu neletěla a žádná její část se dále neúčastnila žádného kosmického programu. Pro modul ISS Zarja byla použita část FGB 11F77 lodi TKS 11F72. Loď TKS byla vyvíjena pro vojenskou orbitální stanici OPS Almaz 11F71. Vynášela jí NR Proton K. Byly postaveny čtyři lodi TKS, které letěli do kosmu. Zároveň bylo postaveno několik návratových kabin VA 11F74. Ty se také zkoušely v kosmu. Byly schopny několikanásobného použití a samostatného letu bez zbytku lodi. Část FGB byla později použita jako základ pro moduly stanice Mir a ISS. Loď Zarja 14F70 byla určana pro 2 až 8 kosmonautů nebo váhově odpovídající náklad a loď TKS, její kabina VA 11F74 měla vskutku podobný tvar jako CM Apolla, byla určena pro tři kosmonauty.
PinkasJ - 15/11/2018 - 04:47
@ Pátek: Ano, máte pravdu a děkuji za upřesnění. Spletl jsem si Zarju s TKS a její návratovou kabinu VA 11F74, protože část TKS použitá pro modul ISS byla nazvána také Zarja. Ten projekt stanice Almaz a lodí TKS byl velmi rozsáhlý, zřejmě hodně nákladný a ještě paralelně řešili civilní program - náhradu lodi Sojuz jinou lodí, která měla název také Zarja. Nakonec všechno zahodili a stavěli raketoplán Buran z důvodů, které popsal Yamato.
To byla asi největší chyba ruské kosmonautiky, která odčerpala většinu financí, jinak by již dávno létala náhrada Sojuzu. Finance v tomto rozsahu se po rozpadu SSSR již nikdy nenašly. Nakonec se navíc nejméně jedno desetiletí zamotali v rozhodnutí, jaký modul má mít nová modulární raketa. Začali s modulem Zenitu, pak ho zmenšili na modul rakety Rus-M a nakonec zmenšili na modulu Angary. Nyní se pro supertěžkou raketu zase vrátili k modulu Sojuz 5, což je zlepšený Zenit. Naštěstí z těchto krkolomných převratů zbyly alespoň vynikající motory RD 171, RD 180 a RD 191. Snad se od tohoto dědictví odrazí.
fritz.lochmann - 15/11/2018 - 09:34
@PinkasJ: Pritom návratové kabíny VA Merkur z TKS boli viacnásobne použiteľné, nebol by problém vyrobiť krátky, menší prístrojový úsek a mohli ich používať aj na dopravu posádok ku kozmickým staniciam. Jedna z nich v rámci testovania letela 2x, VA z Kozmos 929 neskôr letela ako Kozmos 998.
Celkovo povedané mohol to byť zaujímavý program, ale CCCP bol jedno veľké Kocúrkovo a Rusko v tom úspešne pokračuje.
S7-Space a Energomash mají do konce roku předložit technický návrh na motor pro S-7 Space reusable raketu. Vycházet má z motoru RD 171 MV a jeho označení ještě není stanoveno. Bude pro raketu Sojuz 7/7SL a má mít schopnost restartu.
Pro přistání prázdného stupně ho asi nelze použít, přestože má regulaci tahu, neboť základní tah má kolem 800 tun. Možná to bude jen pro zpětný impuls a vlastní přistání bude jinými prostředky – křídlo nebo řízený padák. Také by bylo možno vybavit stupeň čtveřicí menších řídících motorů ( hlavní motor napevno), které by měly vhodný tah pro přistání. Podobně to má udělané raketa Sojuz 2-1v
fritz.lochmann - 24/11/2018 - 07:24
Roskosmos favors new architecture for super rocket - Roskosmos uprednostňuje novú architektúru pre super raketu
Soyuz-5 to be renamed Irtysh - Soyuz-5 sa premenoval na Irtysh
Novinky u A. Zaka - dejú sa veci, samé zmeny
PinkasJ - 24/11/2018 - 07:33
Dík, můžete alespoň stručně popsat ty změny, nejsem zatím mezi INSIDERs
fritz.lochmann - 24/11/2018 - 17:22
citace:Dík, můžete alespoň stručně popsat ty změny, nejsem zatím mezi INSIDERs
Veľmi rád, ale nemôžem. Akosi som sa nepohodol s a A. Zakom a nemám heslo. Ale časom to uvidíme niekde inde. Nielen Zak má informácie.
Na dostupnom webe je toto:
citace:MOSCOW (UrduPoint News / Sputnik - 22nd November, 2018) The Russian Soyuz-5 medium-class launch vehicle is expected to be renamed after the Irtysh River, a Russian space industry source told Sputnik on Thursday.
"The possibility of renaming the Soyuz-5 launch vehicle after the Irtysh River is being considered. The necessary documents for renaming have been prepared, but not yet signed," the source said.
Current Roscosmos chief Dmitry Rogozin said in 2016, when he was serving as Russian deputy prime minister, that the boosters for Russian carrier rockets would receive the Names of rivers in the European part of Russia, while the launch vehicles would be named after the major rivers in Siberia and Russia's Far East.
The Irtysh River is a river in Russia, China, and Kazakhstan. It is the chief tributary of the Ob River.
Dík, zatím jsem nic nenašel. Jde především o prvý stupeň superrakety. U poslední známé favorizované verse ho má tvořit svazek 5 bosterů kolem stejného centrálního stupně (boostery také mohou být jen 3). Všech 6 částí je tvořeno prvním stupněm právě vyvíjené rakety Sojuz 5 s motorem RD 171 MV, tah 801 vac/740 sl tun
Tedy jediné velké překvapení by mohlo být, kdyby se rozhodli pro vodíkový centrální stupeň s 3 nebo 4 motory RD 0120, což by byla vlastně původní Energia, ale s dalšími stupni. To ale nepředpokládám, je to dražší řešení v jednorázové versi centrálního stupně (viz SLS). Jediná možnost by byla, kdyby dokázali s támto centrálním stupeňem přistát, jako plánuje přistání Musk s BFS.
fritz.lochmann - 26/11/2018 - 19:24
V novembri 2018 vedúci Roskosmos súdruh Dmitrij Rogozin oznámil, že RD-180 motor, pôvodne vyvinutý na sídlom v Moskve NPO Energomash pre US Atlas rakety by boli použité na budúce ruské nosiče. Zdroj od Anatoly Zak.
Zaujímavé je radenie stupňov - 4 boostre I. Stupeň s štvorkomorový RD-171MV, II. stupeň 2 boostre s RD-171MV, centrálny stupeň jeden dvojkomorový RD 180 ako III. stupeň, IV. stupeň s dvomi jednokomorovými RD-0146 a V. stupeň s motorom RD-58MF
PinkasJ - 26/11/2018 - 22:49
@Fritz Lochmann: Dík za informaci – změny jsou zajímavé:
Přece jen chtějí využít naprosto logický postupný proces oddělování boosterů : 4 + 2 + centrální st. Tím využijí hlavní výhodu modulového řešení : Při velkém počátečním tahu (sl) 6x740 + 390 = 4830 tun! a s regulací tahu mohou nejdříve odhodit prázdné 4 boostery , u zbytku ušetří palivo , pak 2 boostery a pak centrální stupeň. Tím jednoduše tvoří o 1 stupeň navíc a co nejdříve se zbavují nepotřebné suché hmoty. Motor RD180 v centrálním stupni ( který má stejný průměr jako boostery) se zhruba polovičním tahem než RD171 je postačující a umožní mu dlouhou práci - viz raketa Atlas 5. Motory RD0146 v 4.stupmi(2ks) jsou vodíkové. Motor DR58MF v případném 5 stupni je kerosenový, ale s vysokým Isp=3460 Ns/kg a možností restartů. Bude asi použit jen pro velmi přesné navedení, případně i pro navedení z TLI na LLO.
Celkově asi z konfigurace mohou „vyždímat“ optimálně, co pro daný účel potřebují. Uvedená konfigurace s 6 boostery je zřejmě maximální. V praxi mohou použít také jen 2,3,4,5 boosterů. Myslím, že někde řekli, že prvá raketa bude mít 2 boostery.
Nezodpovězená otázka zůstává s návratem boosterů. Rogozin řekl, že je to v zadání a i S7-Space plánuje 1.st Sojuzu7 (což je booster superrakety) s návratem.
[Upraveno 27.11.2018 PinkasJ]
novák - 27/11/2018 - 13:16
citace:V novembri 2018 vedúci Roskosmos súdruh Dmitrij Rogozin oznámil, že RD-180 motor, pôvodne vyvinutý na sídlom v Moskve NPO Energomash pre US Atlas rakety by boli použité na budúce ruské nosiče.
Když strojový překlad z angličtiny s vsuvkami soudruha Lochmana přeložíme do srozumitelného jazyka s přihlédnutím k originální zprávě ( https://ria.ru/science/20181119/1533115906.html ) dostaneme:
19. listopadu generální ředitel Roskosmosu pan Rogozin řekl "mám záměr, se samarským podnikem Progress, v nejbližší době začít dělat nosnou raketu která bude využívat motor RD-180 protože nevyužívat takový dobrý motor je hloupost...." Co to bude za raketu neřekl.
V témže článku se popisuje aktuálně platný stav Sojuzu 5: první stupeň s RD-171MV, druhý stupeň s RD-0124M, první start po 30. červnu 2022, 2023 start s Federacijou, cena startu 60 mil USD.
PS. O tom, že v jedné z variant plánů supertěžkého nosiče je zvažováno použití RD-180 na druhém stupni, promluvil 9. 11. na výstavě Airshow China generální ředitel Energomaše Arbuzov. Taky se zvažuje použití RD-180 pro modernizaci Sojuzu-2. https://tass.ru/kosmos/5774011
citace:Taky se zvažuje použití RD-180 pro modernizaci Sojuzu-2.
O možnosti využití motoru RD 180 u Sojuzu 2 jsem již někde psal. Současných 5 motorů RD107/RD108 mají celkem tah cca 415 tun (sl), jeden motor RD 180 má tah 390 tun (sl). Vzhledem k jeho většímu Isp by měl Sojuz 2 pouze s jedním motorem v 1.st. (a tedy provedení rakety in line) zřejmě stejnou nosnost a celkově mnohem jednodušší konstrukci. Nechápu, proč už to dávno neudělali. Motory RD171, RD180. RD190 mají zřejmě před sebou ještě dlouhou kariéru.
fritz.lochmann - 29/11/2018 - 17:06
A. Zak to rozviedol troška ďalej a vypustil nový screen - для товарища Новака новое изображение:
[Editoval 29.11.2018 fritz.lochmann]
alamo - 29/11/2018 - 17:59
Tipujem.. Asi tak o dva roky povedia, že toto je "zlé riešenie".. A začnú od znovu..
Vedel by niekto zrátať, koľkokrát sa to už stalo?
kopapaka - 29/11/2018 - 18:23
Alamo: jak rusům v tomhle fandím, tak z toho mám podobný pocit.
Jedinou naději bych viděl ve společnosti S-7 Space, protože je komerční a teoreticky by i v rusku mohla trochu rozčeřit vodu. No a z toho, co tu bylo řečeno to vypadá, že chtějí novou a znovupoužitelnou raketu. Otázka je, jestli na to mají a jestli to dokážou rozhýbat.
PinkasJ - 1/12/2018 - 20:34
citace:Tipujem.. Asi tak o dva roky povedia, že toto je "zlé riešenie".. A začnú od znovu..
Vedel by niekto zrátať, koľkokrát sa to už stalo?
Kdybychom to vzali od počátku:
1/ Měsíční raketa N1. Sice by dnes odpovídala „módě“ – 30 motorů v 1.stupni, ale skončila na tom, že jinak moderní motory s uzavřeným cyklem (s tahem cca odpovídajícím Raptoru od SpX) nebyly plně odzkoušeny a dotaženy.
2/ Energia – velmi moderní koncepce obdobná SLS, ale již jako její Block2. Bohužel spadla do období rozpadu SSSR a bez financí a zakázek zkrachovala.
3/ První návrh modulární rakety od RKK Energia – založené na boosterech rakety Zenit (max 6), rozpracováno, opuštěno.
4/ Rozpracována modulová raketa RUS, opuštěna.
5/ Rozpracována modulová raketa Angara, dotažena, ale nejde již o superraketu, neboť její moduly mají průměr jen 2,9 m a LEO nosnost jen 25 tun
6/ Angara A5V – vodíkový vrchní stupeň A5, nosnost LEO cca 37 tun, pro let na Měsíc měly startovat 4 rakety Údajně se dále vyvíjí, ale asi již ne pro let k Měsíci.
7/ Skutečná superraketa – viz odkaz Fritz Lochmann výše. Ta by měla být hotova někdy 2025.
Její koncepce se mi líbí, ale vodíkový stupeň má 2 motory RD 0146 po cca 10 tun tahu – celkem 20 tun a to se mi zdá málo, i když po dosažení LEO již teoreticky nejsou třeba silné motory ani pro urychlení těžkých nákladů řádově 50 tun k Měsíci, závisí jen na době hoření. Snad mohli použít upravený třípalivový motor RD 701, který měl v Mode 2 (vodíkovém) tah cca 160 tun (ve 2-komorovém uspořádání). Stačilo by jednokomorové s tahem 80 tun.
[Upraveno 01.12.2018 PinkasJ]
JiříHošek - 1/12/2018 - 22:26
citace:6/ Angara A5V – vodíkový vrchní stupeň A5, nosnost LEO cca 37 tun ….. Údajně se dále vyvíjí
Proton v tomto roku pravdepodobne už nepoletí. Štart družice Blagovest 13L bude s veľkou pravdepodobnosťou odložený na január 2019. Furt nejaké meškanie. Ostáva dúfať že aspoň u Spektrum-RG dodržia termín štartu v marci - apríli 2019. A tiež že MLM konečne vyletí, ale to je ešte 11 mesiacov a za ten čas môžu vyrobiť množstvo ďalších kiksov.
RiMr - 5/12/2018 - 22:09
...jenom počkej... soudruh Novák ti naloží...
Kdy má startovat ta Nauka? Jaký je poslední termín?
fritz.lochmann - 5/12/2018 - 22:44
citace:...jenom počkej... soudruh Novák ti naloží...
Kdy má startovat ta Nauka? Jaký je poslední termín?
Ja toho znesiem, som odolný, dobre vycvičený. Novák ma nemôže nasr*ť.
Nauka by mala štartovať v novembri 2019 - teda až súdruhovia opäť nenájdu x dôvodov prečo meškať.
admin - 9/12/2018 - 15:48
Nevím, jestli tu byla zmíněna tahle "wide" varianta...
novák - 10/12/2018 - 14:34
citace:...jenom počkej... soudruh Novák ti naloží...
1. nakládám jenom lidem, kteří drze a vědomě vykládají věci o kterých vědí, že nejsou pravdivé
2. v mé sociální bublině oslovení souhruh vyšlo z módy už před několika generacemi. Je však zajímavé setkat se s lidmi, kteří žijí tak hluboko v minulosti jako vy. Nemáte s tím problémy mimo okruh svých spolu-souhruhů?
PinkasJ - 10/12/2018 - 15:02
citace:Nevím, jestli tu byla zmíněna tahle "wide" varianta...
Tato varianta byla zmiňovaná hned od počátku. Má centrální modul vodíkový, se stejnými motory RD 0120 jako měla Energia . Ta měla 4 motory, zde jsou uváděny jen 3 motory. Boostery měla Energia také 4 (1.st Zenitu), tato varianta má 4x 1.st Sojuzu. Výkonově by asi odpovídala SLS, který má v centru 4 motory, ale horší boostery
Osobně si myslím, že jí stavět nebudou, neboť keroloxová varianta centrálního stupně jim umožní stavět 4 varianty nosnosti s 2,3,4,5 boostery a je jednodušší. Kdybychom předpokládali, že se podaří vracet boostery, tak ztráta centrálního vodíkového stupně se 3(4) motory RD 0120 je mnohem dražší, než ztráta centrálního keroloxového stupně s jedním motorem RD 180 (příp.RD171).Centrální stupeň dosahuje minimállně kruhové rychlosti a jeho záchrana bude problematická. Zpočátku se nebudou určitě vracet ani boostery. [Upraveno 10.12.2018 PinkasJ]
admin - 20/1/2019 - 17:56
Loď Sojuz poprvé na Sojuzu 2 pravděpodobně v září.
citace:Nevím, jestli tu byla zmíněna tahle "wide" varianta...
Tato varianta byla zmiňovaná hned od počátku. Má centrální modul vodíkový, se stejnými motory RD 0120 jako měla Energia . Ta měla 4 motory, zde jsou uváděny jen 3 motory. Boostery měla Energia také 4 (1.st Zenitu), tato varianta má 4x 1.st Sojuzu 5. Výkonově by asi odpovídala SLS, který má v centru 4 motory, ale horší boostery
Osobně si myslím, že jí stavět nebudou, neboť keroloxová varianta centrálního stupně jim umožní stavět 4 varianty nosnosti s 2,3,4,5 boostery a je jednodušší. Kdybychom předpokládali, že se podaří vracet boostery, tak ztráta centrálního vodíkového stupně se 3(4) motory RD 0120 je mnohem dražší, než ztráta centrálního keroloxového stupně s jedním motorem RD 180 (příp.RD171).Centrální stupeň dosahuje minimállně kruhové rychlosti a jeho záchrana bude problematická. Zpočátku se nebudou určitě vracet ani boostery.
admin - 20/1/2019 - 23:13
Tak je to tak, jak jsem uvedl ve vlákně Sojuz – ruská kosmická loď 1.2.19. 20:11 . Raketu Sojuz 7 bude vyvíjet společnost S7 Space, GŘ Sergej Sopov. S7 Space bude navrhovat dvě verse - S7 a S7SL. Původně chtěla využít raketu Sojuz 5, ale ta se zatím konstruuje jako jednorázová. Jelikož S7 koupil lodě Sea Launch, pokud vím, chtějí zpočátku použít rakety Zenit SL, které jim údajně vyrobí Južmaš na Ukrajině. Kde do nich budou montovat ruské motory a třetí ruský stupeň není jasno. Asi na Bajkonuru, možná že po volbách na Ukrajině se všechno zjednoduší. Také je varianta v USA, kde jsou lodě Sea Launch.
Raketa S7 má mít v prvém stupni motor RD 171 (jako Atlas 5). Tento motor má výhodu 2-komorového uspořádání a tedy nepotřebuje žádné řídící motorky. S7 Space podepsali dohodu s Energomaš o spolupráci a mají jim navrhnout i motor pro 2.stupeň . V třetím bude stupeň Fregat. Do S7 Space přešel i hlavní konstruktér rakety Sojuz 5 Igor Radugin.
Raketa S7 bude zpočátku vypouštěna bez návrtu pro odzkoušení funkce. Pro návrat 1.stupně budou rozhodovat mezi hyperzvukovým padákem a křídly. Přistání a´la SpX je pro jejich podmínky obtížné – start z Bajkonuru i od rovníku. Montáž rakety budou provádět v novém závodě. Tvar a koncepce rakety měly být stanoveny do konce 2018 a to se asi stalo a odtud má údaje Zak
Podle Zaka Roskosmos vybral finální variantu ruské superrakety: Je to v podstatě jedna z variant, která již byla dříve uvedena. Konstrukce je sice pětistupňová, ale v našem pojetí „6 ks stejných boosterů“ obklopuje centrální stupeň.
Vtip je v tom, že pomocí regulace tahu (motory RD 171M mohou snížit tah až na 40%) mohou nejdříve odpadnout po vyprázdnění 4 boostery – 1.stupeň, potom 2 boostery – 2 stupeň , pak pracuje již jen delší centrální 3 stupeň, pak navazuje vodíkový 4.stupeň a nakonec korekční 5 stupeň.
Všech 5 „boosterů“ (1 a 2 stupeň) mají motor RD 171 M s tahem u země 740 tun, ve vakuu 806 tun.
Tyto boostery budou použity z 1.stupně současně vyvíjené rakety Sojuz 5. Palivo RP/LOX
Centrální 3.stupeň má však motor RD 180 a tahem u země 390 tun, ve vakuu 423 tun.Palivo RP/LOX.
4. stupeň má 2 motory RD 0146 s celkovým tahem 20 tun , palivo LOX/LH2
5. stupeň má motor RD 58 MF s tahem 8,5 tun, palivo RP/LOX. Motor má možnost vícenásobného startu,
Na obrázku Zaka je nakreslena maximální konfigurace s 6 „boostery“ , která bude mít tah u země 4830 tun.
Samozřejmě, mohou být postaveny rakety jen s 2 nebo 4 „boostery“ , nebo vůbec bez boosterů.
Při prvním letu určitě nepoletí nejsilnější konfigurace.
To je velká výhoda této koncepce. Navíc „boostery“ budou prakticky shodné s raketou Sojuz 5 a centrální stupeň bude mít stejný motor jako raketa Sojuz 7.Tedy se podstatně zvýší sériovost výroby
[upraveno 4.2.2019 20:33]
fritz.lochmann - 9/2/2019 - 15:45
Tak už tu máme ďalšie meno pre ruskú superraketu. Don Super raketa - konečný cieľ ruského vesmírneho programu.
Zak se v poslední době snaží, neboť detailní obsah článků má zpoplatněn. Je však třeba ocenit, že většinou má alespoň grafické znázornění, z čehož lze dobře usoudit konstrukci, neboť uvádí i motory. To poslední zobrazení uvádí plánovaný vývoj ruské superrakety pojmenované DON. V podstatě její finální provedení se nijak nezměnilo, postup vývoje má být následovný:
1/ Zkonstruování rakety Sojuz 5 s motorem RD 171- prvý obr. Má být do r. 2022 a má vynášet loď Federaci z Bajkonuru.
2/ Dokončení vývoje vodíkového stupně s motory RD 0146 – druhý obrázek, stupeň je znázorněn na raketě Angara A5V , která ho má také použít
3/ Vývoj rakety Sojuz 7 s motorem RD 180 – třetí obrázek , zřejmě spolu se S7 Space. Bude sloužit jako centrální stupeň Donu a zároveň jako komerční raketa pro S7 Space ( pravděpodobně i s Sojuz 5).
4/ Sestavení Superrakety Don z výše uvedených částí – čtvrtý obrázek. Na něm je Don znázorněn se 6 boostery (které tvoří prvé 2 stupně Donu – 4ks + 2ks ) Tvoří je 1.stupeň rakety Sojuz 5. Samozřejmě Don může mít i modifikaci jen s 2 nebo 4 boostery.
Z technického hlediska by neměli mít Rusové žádný větší problém, neboť všechny motory jsou již dávno osvědčené (snad kromě vodíkového, ale ten už také není nový). Problém bude jistě finanční a také to vyžaduje výstavbu drahého startovního komplexu pro Don, a ještě nemají na Vostočném dokončen komplex pro Angaru. Četl jsem někde, že Sojuz 5 by se měl vypouštět ve Vostočném ze stejného komplexu jako Don. Mezitím však pro něj upravují spolu s Kazachstánem na Bajkonuru rampu, která sloužila pro Zenit.
[upraveno 12.2.2019 17:38]
Ervé - 13/2/2019 - 07:59
citace:http://www.russianspaceweb.com
To poslední zobrazení uvádí plánovaný vývoj ruské superrakety pojmenované DON.
Z technického hlediska by neměli mít Rusové žádný větší problém, neboť všechny motory jsou již dávno osvědčené (snad kromě vodíkového, ale ten už také není nový).
[upraveno 12.2.2019 17:38]
Takže jako největší novinku rusové možná postaví raketu, kterou měli už před 30 lety. Výsledkem 25 let vývoje a konstrukčních prací bude ruská verze Zenitu, CBC Atlasu a možná, možná nakonec to zkusí spojit dohromady a postavit velký nosič, pro který nebudou mít žádný náklad. Tomu já pokrok neříkám. Don nebude, protože priority Ruska jsou a budou jinde a Čína už má dost vlastních technologií. Angara byla slepá větev (od změny koncepce na minimodul s jednou tryskou to tady říkáme).
PinkasJ - 13/2/2019 - 10:36
citace:. Angara byla slepá větev (od změny koncepce na minimodul s jednou tryskou to tady říkáme).
To je otázka. Již asi před 30 roky chtěli Rusové projekt modulární rakety začít obráceně, v podstatě tak, jako dnes tvoří Don.
Pak motory a rakety zmenšili 2 x – vznikl RUS M a pak opět 2x – vznikla Anfara A1 – A5. Angarou chtějí postupně vytvořit nosnosti 2 MT,14,5MT, 24,5 MT a 37 MT, což si myslím že je rozumné z hlediska potřeb i unifikace.
Raketa DON může postupně z modulů vytvořit tyto nosnosti (můj odhad)::
7,5 MT (Sojuz 7), 17 MT (Sojuz 5), 60 MT (Don 3), 85-90 MT (DON 5), 130 MT (Don 7)
U toho posledního Don 7 bude asi možno dosáhnout nosnosti 130MT jen změnou vodíkového stupně složeného z 2x RD 0146 za stupeň s s vyvíjenými vodíkovými motory RD 150 ( cca 47 tun)
Rusové tak získají širokou škálu nosností od 2 MT do cca 130 tun a mohou pružně rozhodnout, kterým nosnostem (tedy typům) dát přednost a vyřadit postupně starší rakety i typy, které by se překrývaly. Myslím, že Angara v tom bude hrát důležitou roli, jakmile postaví rampu na Vostočném.
[upraveno 13.2.2019 10:39]
Ervé - 13/2/2019 - 11:21
Malou Angaru nepotřebují (kolikrát letěla za posledních 5 let na orbitu?), mají Dněpry a malý Sojuz 2.1v. A5 už má 5 bloků, takže není zrovna jednoduchá a zákazníci o ni moc zájem nemají. A3 by byla myslím dobrá, ale není vyvíjena, není pro ni náklad. Superraketa zůstane na papíře tak dlouho, než pro ni bude náklad, tedy minimálně do roku 2050. Navíc reálně ji nepotřebujete, stačí vám nosnost 40-50 t a poskládate na orbitě všechno, co chcete.
Alchymista - 13/2/2019 - 13:12
MT to je čo za prapodivná merná jednotka? alebo ako správny ... prechádzame na jednotky imperiálne?
admin - 13/2/2019 - 13:31
citace:MT to je čo za prapodivná merná jednotka? alebo ako správny ... prechádzame na jednotky imperiálne?
Metrická tuna asi nebude imperiální.
Ale takto se to asi nezapisuje...Patek - 13/2/2019 - 18:01
citace:Malou Angaru nepotřebují (kolikrát letěla za posledních 5 let na orbitu?), mají Dněpry a malý Sojuz 2.1v. A5 už má 5 bloků, takže není zrovna jednoduchá a zákazníci o ni moc zájem nemají. A3 by byla myslím dobrá, ale není vyvíjena, není pro ni náklad. Superraketa zůstane na papíře tak dlouho, než pro ni bude náklad, tedy minimálně do roku 2050. Navíc reálně ji nepotřebujete, stačí vám nosnost 40-50 t a poskládate na orbitě všechno, co chcete.
Rokot - Dněpr létá na toxické palivo a využívá vyřazované vojenské rakety. Sojuz 2-1V po spotřebování NK-33 dolétá. Naopak Angara 5 má nahradit končící Proton. Uvádím pouze existující rakety, u kterých je vysoce pravděpodobné uskutečnění plánovaných startů v termínu.
Trochu čísel z plánovaných startů do roku 2025:
2019:
1) Sojuz 2-1(A + B) 24x
2) Sojuz 2-1V 2x
3) Proton 6x
4) Angara 5 1x
5) Rokot 2x
2020:
1) Sojuz 2-1(A + B) 40x
2) Sojuz 2-1V 1x
3) Proton 8x
4) Angara 1 1x
5) Angara 5 1x
2021:
1) Sojuz 2-1(A + B) 14x
2) Proton 3x
3) Rokot 1x
4) Angara 1 1x
5) Angara 5 1x
2022:
1) Sojuz 2-1(A + B) 14x
2) Proton 2x
3) Rokot 1x
4) Start 1x
5) Angara 1 1x
2023:
1) Sojuz 2-1(A + B) 14x
2) Proton 1x
3) Angara 1 1x
4) Angara 5 9x
2024:
1) Sojuz 2-1(A + B) 11x
2) Angara 1 1x
3) Angara 5 11x
2025:
1) Sojuz 2-1(A + B) 9x
2) Angara 1 1x
3) Angara 5 11x [upraveno 13.2.2019 18:05]
Ervé - 14/2/2019 - 07:54
Takže Angara opravdu létat začne až v roce 2023. Očividně byl vývoj Angary tak rychlý, že předběhl svou dobu, proto ji Rusko bude potřebovat až za 4 roky. Další dva roky pak bude trvat, než nasbírá dost startů pro potvrzení spolehlivosti. :-)
Připadá to na hlavu jenom mně?
Pokud je Angara lepší než Proton, měla by ho nahradit okamžitě. Pokud je Proton přes jeho nespolehlivost a toxické paliva stejně drahý nebo levnější než Angara, neměl její vývoj smysl a je to zpackaný projekt.
fritz.lochmann - 14/2/2019 - 09:09
citace:
Připadá to na hlavu jenom mně?
Pokud je Angara lepší než Proton, měla by ho nahradit okamžitě. Pokud je Proton přes jeho nespolehlivost a toxické paliva stejně drahý nebo levnější než Angara, neměl její vývoj smysl a je to zpackaný projekt.
Nie.
Je to ako v Kocúrkove a tak je tomu v celom Rusku. Napriek sľubným zajtrajškom, napriek ekonomickému pokroku a hospodárskemu zázraku, napriek svitaniu na lepšie časy
Vieme dobre že prvý človek ktorého noha vstúpi na Mesiac bude Sovietsky človek, len vďaka Kocúrkovu na ruský spôsob skôr budú po Mesiaci behať Číňania, Indovia, Európania... Američania opäť budú simulovať pristátie na Mesiaci a na Marse v televíznom štúdiu a v roku 2099 možno skutočne poletí ruská superraketa ktorá bude schopná vzlietnuť, nevybuchnúť minútu po štarte a ktorá dopraví náklad k Mesiacu bez toho aby sa stratilo rádiové spojenie. Ale toho sa nedožijem nielen ja, ale ani moje deti. Možno ešte budú žiť moji vnuci, pravda ak ich medzitým súdruh Putin nezahluší supermodernými hypersonickými raketami ktoré Rusko potrebuje ako soľ.
[upraveno 14.2.2019 09:11]
PinkasJ - 14/2/2019 - 11:08
K těm Protonům a Angarám:
Protony víc než rok nelétaly, protože se našla záměna materiálů u motorů a všechny musely být předělány. Takže jim Protony, které měly letět zbyly a některé poletí letos. Zároveň se po dobu odstávky zřejmě nezastavila jejich výroba ( bez motorů), takže jich zbylo mnohem víc a ještě budou létat nějaký rok, dokud nebude plně v provozu Angara
Angara A1 a A5 bude moci plně nahrazovat Protony, až když se pro ni dokončí rampa na Vostočném, tedy reálně až po r. 2022. Vypouštět jich více z rampy v Plesecku nemá smysl kvůli nevyhovující dráze a Pleseck ani nemá všechna vybavení a prostory pro přípravu a kontrolu nákladů a jejich integraci. Dále stále nejsou dokončeny nové výrobní a kontrolní prostory pro Angaru v Omsku. Zatím se vyrábí u Chruničeva v Moskvě a moduly, které se již částečně vyrábí v Omsku se musí kontrolovat a kompletovat v Moskvě.
Výrobní cena Angary bude záviset od sériovosti modulů i motorů a ta může klesnout je po zahájení sériové výroby.
JiříHošek - 14/2/2019 - 11:42
citace:2023:
1) Sojuz 2-1(A + B) 14x
2) Proton 1x
3) Angara 1 1x
4) Angara 5 9x
citace:Angara A1 a A5 bude moci plně nahrazovat Protony, až když se pro ni dokončí rampa na Vostočném, tedy reálně až po r. 2022.
Angara z kosmodromu Vostočnyj v roce 2023 nepoletí. Připojuji odkaz na scan harmonogramu prací na stavbu rampy pro Angaru ve Vostočném. Tento harmonogram byl přílohou č. 4 kontraktu mezi Státní korporací Roskosmos a PSO Kazaň z 4. října 2018. Harmonogram počítal s prvním startem v prosinci 2023 (viz úplně dole). http://novosti-kosmonavtiki.ru/bitrix/components/bitrix/forum.interface/show_file.php?fid=89041
Roskosmos ovšem kontrakt s firmou PSO Kazaň letos v lednu zrušil. Zástupce premiéra Jurij Borisov odhadl časový dopad na harmonogram na minimálně půl roku, a to pouze v případě, že bude novému dodavateli udělen kontrakt do začátku jara.
fritz.lochmann - 14/2/2019 - 20:01
citace:... Roskosmos ovšem kontrakt s firmou PSO Kazaň letos v lednu zrušil. Zástupce premiéra Jurij Borisov odhadl časový dopad na harmonogram na minimálně půl roku, a to pouze v případě, že bude novému dodavateli udělen kontrakt do začátku jara.
Proste Kocúrkovo. Inak sa to nazvať nedá. Ervé - 15/2/2019 - 07:32
citace:K těm Protonům a Angarám:
Protony víc než rok nelétaly, protože se našla záměna materiálů u motorů a všechny musely být předělány.
Výrobní cena Angary bude záviset od sériovosti modulů i motorů a ta může klesnout je po zahájení sériové výroby.
Aha, takže Rusové nejsou schopni spočítat, kolik bude stát Angara při sériové výrobě, a zadat včas a ohlídat stavbu rampy. Místo toho nechali a nechají stát po dobu 6 let vyvinutou raketu, budou udržovat haly, stroje, nástroje, přípravky, materiálový systém, zkušebny, dokumentaci a výrobní základnu a zkušené dělníky, inženýry a techniky? Uvědomujete si, jaký nesmysl jste napsal? Víte, kolik tohle stojí peněz? Pro jeden start ročně?
PinkasJ - 19/2/2019 - 19:07
ERIC BERGER:
…Crewed flights of SLS and Orion—the purpose of this exploration program, which was begun back in 2005—probably will not occur before 2024 when NASA flies a crew of four to the vicinity of the Moon and back. By then, it is likely that NASA will have spent two decades working on a program, and in excess of $60 billion.
Přes všechny nepořádky, reorganizace, nezodpovědnost v Roskosmosu, přes nutnost budovat kosmodrom Vostočnyj a rampu pro superraketu Don si nemyslím, že doba od začátku jejího vývoje do jejího nasazení bude delší než u SLS. Ovšem za méně než desetinu peněz. Přitom její základní stavební prvky – rakety Sojuz 5 a 7 se začaly vyvíjet prakticky v tomto roce. Vodíkový stupeň shodný i pro Angaru 5V asi také reálně až letos.
Rusko při 140 mil. obyvatel a hodnotě HDP nemůže absolutně udržet v kosmu krok ve všech kosmických oblastech s vyspělými zeměmi jako USA, Evropa, Japonsko a Čína s cca 2 mld. obyvatel, obrovským HDP a vědeckotechnickou kapacitou. Může se uplatnit jen ve velmi omezeném sortimentu kosmonautiky. To je realita a dávno je pryč doba, kdy celý SSSR soutěžil v kosmu prakticky jen s USA.
[upraveno 19.2.2019 19:08]
JiříHošek - 20/2/2019 - 09:55
citace:Crewed flights of SLS and Orion—the purpose of this exploration program, which was begun back in 2005
pro superraketu Don si nemyslím, že doba od začátku jejího vývoje do jejího nasazení bude delší než u SLS.
Jde o to korektně nastavit datum začátku vývoje obou raket. Pokud u SLS uvažujete rok 2005 (Ares V), pak pro Don navrhuji rok 2008 (Amur-5). Podle mne ale jsou oba tyto údaje nesprávné.
Pane Hošek, takových ruských návrhů jako byl Jenisej a Amur bylo víc a sahaly hodně před období Energie-Buran, brzy po zrušení N1. Propagoval je hlavně Gluško a dokonce se silnějšími motory než RD171. Nikdy se na nich nic neuskutečnilo, tedy reálný začátek rakety DON vidím až v rok 2019, kdy začnou konstruovat Sojuz 5 a 7.
Podobně jako Vy nesouhlasím, aby se začátek a náklady projektu SLS počítaly od doby projektu Constellation. Jaké datum vidíte reálné jako začátek práce na SLS?
[upraveno 20.2.2019 16:40]
JiříHošek - 20/2/2019 - 17:29
Pane Pinkas, 30. ledna 2010 byl představen návrh rozpočtu NASA na fiskální rok 2011, kde byly na program Constellation vykázány jen ukončovací náklady. V průběhu roku Senát protlačil do rozpočtu novou položku SLS. Barack Obama rozpočet na FY 2011 podepsal 11. října 2010. Konečná uvolněná částka byla 1,536 miliardy USD. NASA uznává, že využití technologií z programů STS a Constellation umožnilo snížit náklady na SLS, šlo ovšem o jiné programy. Jako začátek práce na SLS tedy vidím datum 11.10.2010.
PinkasJ - 20/2/2019 - 17:45
Děkuji, v tom případě si myslím, že doba stavby superrakety Don + startovní rampy a všech tankovacích a servisních objektů na Vostočném bude stejně dlouhá, nebo delší.
xChaos - 20/2/2019 - 19:38
Takhle.. jakkoliv je to chiméra, tak minimálně se dohodli, jaké motory budou nadále vyvíjet, a že raketu poskládají z modulů, které budou tak jako tak létat samostatně (akorát je prodloužejí). To není zlé.
Jestli se to fakt realizuje, to taky silně pochybuju, ale přinejmenším se dohodli na něčem, co po technické a ekonomické stránce zřejmě má hlavu a patu (samozřejmě, vícenásobná použitelnost by byla cool, ale oni na to teď hned prostě zjevně nemají...)
PinkasJ - 19/3/2019 - 15:02
Něco pro sběratele ruských „Kcourkovů“ : Na You Tube jsem četl (nepoznamenal jsem si však odkaz), že Chruničev dostal za úkol modernizovat Angaru, protože byla navržena více než před 10 roky. Hlavní změnou má být změna 2.stupně URM 2 z paliva RP (motor RD 0124, tah 30 tun) na vodíkový stupeň o tahu 37 tun, zřejmě jeden motor RD 0150. To by se jednalo o změnu u normální Angary 5, případně A5/KVTK čímž by se zvýšila její LEO nosnost z dnešních 24,5 tun (Pleseck) někam k 30 tunám
Nosnost Angary A5V kolem 40 tun na LEO by postačovala pro vynesení lodi Federace ve 2 startech na různé dráhy k Měsíci i Gateway.
[upraveno 19.3.2019 15:22]
https://www.ruaviation.com/news/2019/3/25/13183/
Cena vytvoření nové superrakety Yenisej (někde uváděná Don) má být $11,6 bln. To zahrnuje startovní zařízení, návrh, výrobu a přípravu rakety ke startu. Na to nejsou peníze v rozpočtu do r. 2025, bude na to potřeba separátní státní program. V programu do r. 2025 jsou však peníze na stavbu rakety Sojuz 5, jejíž 1stupně budou tvořit 1 a 2.st. Yeniseje a dále také peníze na 4-tý vodíkový stupeň, který bude shodný s 3.st. Angary A5V.
Je velmi pravděpodobné, že první zkoušky asi začnou jen s 2 boostery + centrální stupeň a další boostery budou přidávány podle potřebné nosnosti, takže i rozložení peněz bude postupné
admin - 4/4/2019 - 19:25
Podle Zaka pravděpodobně přešli od zapalování obřími dřevenými sirkami.
Metanový Sojuz 5.1. by mohl být velmi levná náhrada za současný Sojuz při značně nižší startovní hmotě a mnohem jednodušší konstrukci. Je však neuvěřitelné, jaký zmatek vždy udělají v názvech raket, že už se v tom těžko orientovat a příště to bude zase jinak.
Alchymista - 27/5/2019 - 19:53
Do Sojuzu 2.1b počas štartu z Plesecka udrel blesk
Alchymista - 27/5/2019 - 21:09
to iste v lepšej kvalite
fritz.lochmann - 27/5/2019 - 21:35
No je pekné že strýček Sojuz to ustál a vyletel hore, ale urýchli to vývoj a použitie angary? alebo iného nosiča? Pohne to ruským kozmickým programov? Takých uštipnutí by potrebovali oveľa viac aby to s nimi pohlo
martinjediny - 27/5/2019 - 22:43
...ty chces nahradzovat raketu, co aj uder blesku vydrzi?
PinkasJ - 28/5/2019 - 12:06
Stařeček Sojuz je sice hodně starý, ale ne celý. Nová verse Sojuz 2.1b má moderní 2 stupeň a také používá stále moderní a přesné vrchní stupně – Fregat, Volga. Proto je o něj stále zájem. Nicméně centrální stupeň a 4 boostery jsou opravdu zastaralé a zasloužily by si dávno náhradu. Plánují jí pod označením Sojuz 5-1. Bude mít nosnost mírně vyšší – 9 tun. Je to nosnost, která zapadne mezi Angara 1 a Angara 3 s nosností 14 tun, (pokud bude A3 vůbec používaná). Má mít metanové motory prvního stupně, odpadnou boostery a startovní hmotu jen cca 270 tun. Sojuz 5-1 tedy určitě nezapadne a asi i nadále bude nejpoužívanější ruskou raketou, neboť nízké nosnosti budou čím dále více žádané kvůli snižování hmoty satelitů.
admin - 29/5/2019 - 00:36
citace:pokud bude A3 vůbec používaná
Ne. Viz příspěvek 03.4.2019 - 08:29 ve vlákně Nosiče řady Angara.
admin - 14/8/2019 - 13:28
fritz.lochmann - 14/8/2019 - 14:16
@Martin Kostera: Video je pekné, zaujímavé, ale ako pozerám na fórum tak v ruskej kozmonautike to vyzerá ako keby "chcípl" pes. Bieda, márnosť nad márnosť.
Arccos - 14/8/2019 - 14:36
Mě tam zaujalo to vektorování trysek. Netušil jsem, že s nimi mohli až tak cvičit!
Крыло-СВ (Krylo SV)
V článku se píše, že v letech 2020-2030 jen pro udržení a formování více-družicových skupin bude třeba vynést na orbitu každý rok 400 tun nákladů. Z toho se předpokládá podstatný růst (cca 70%) nákladů 10-500 kg.
V letech 2017- 2018 Fond perspektivních výzkumů řešil technické otázky lehkého nosiče s nosností do 600 kg na Sun-synchronní dráhu. Prvý stupeň se má oddělit ve výšce 59-66 km a vybaven otočným křídlem a klasickými ocasními plochami má přistát na dráhu. Bude mít jeden dvou-režimní motor na zkapalněný zemní plyn a kapalný kyslík.
Byla provedena široká práce matematického modelování letu, předloženy klíčové konstrukční řešení a požadované parametry motoru. Demonstrátor se má začít zkoušet 2021-2022 a má tak být vytvořen universální návratný blok pro rakety různých nosnosti
fritz.lochmann - 24/9/2019 - 12:38
citace:Крыло-СВ (Krylo SV)
V článku se píše ...
Nechcem sa p. Pinkasa dotknúť, pretože si ho vážim a rád čítam jeho príspevky, ale mám otázočku. Ako súvisí tento článok s novými ruskými modulmi pre ISS? Článok som čítal v ruštine aj angličtine, ale súvis s ISS a novými modulmi mi tam nejako unikol
Ešte raz prepáčte mi
Please excuse me yet once more
Entschuldigen Sie bitte
To Fritz Lochmann: Omlouvám se, udělal jsem to omylem. Uvědomil jsem si to hned jak jsem to poslal. Snad to moderující přehodí na př. do téma Ruské rakety. Zdravím a příště se polepším
fritz.lochmann - 24/9/2019 - 20:31
citace: a příště se polepším
To je v pohode, myslel som si to
Ako sa chcete polepšiť keď Vy ste dobrý? Teda na rozdiel od mňa PinkasJ - 24/9/2019 - 22:01
citace:[
Ako sa chcete polepšiť keď Vy ste dobrý? Teda na rozdiel od mňa
Nepřehánějte ani na jedné ani na druhé straně. Každý jsme nějaký a tak je to dobře.
PinkasJ - 6/10/2019 - 15:54
Roskosmos je přeborníkem v označování raket, dokonce dali stejné jméno raketám , jako kosmickým lodím : Sojuz.
Kolem roku 2015 plánovali raketu RUS-M ale 4 odvozené typy měly mít název Sojuz 5.0 – Sojuz 5.3 . Raketa byla zrušena a nahrazena Angarou 1-5
Pak označili raketu, která má být nástupcem Zenitu ( motor RD l71) jako Sojuz 5 a nyní také Irtyš. Dále označili menší raketu s motorem RD 181 (náhrada Sojuzu) jako Sojuz 7, což v srpnu 2019 změnili na Sojuz 6.
Nyní má být název Sojuz 7 (Fénix) použit pro novou generaci raket s palivem Metan, ale dali této raketě také nový název RN SPG. Od r. 2006 vyvíjí metanové motory, nejdříve RD-0162 s tahem u země 204 tuny pro 1.stupeň a RD 0162 SD s tahem 42,5 tun pro 2.stupeň. Nyní připravují motory RD-164 s tahem 340 tun a RD-169 s tahem 75 tun.
Raketa má mít stejnou komposici, jako původní RUS-M a provedení s jedním nebo třemi moduly v 1.stupni, přičemž 3-modulová bude mít 2 varianty. LEO nosnost jedno-modulové bude 9 tun, (náhrada Sojuz 2) tří-modulové až 25 tun. První stupně mají být znovupoužitelné – pravděpodobně přistávat na otočných křídlech
Každý modul měl být vybaven 2 motory RD-0162, ale nyní bylo rozhodnuto použít jen jeden motor RD-164 s tahem 340 tun a v druhém stupni rovněž metanový RD-0169 o tahu 75 tun.
Pokud se to realizuje, myslím že raketu Angara přenechají hlavně vojákům v Plesecku a pro novou loď Orel na Vostočném. Rakety RN SPG pravděpodobně půjde bez velkých úprav vypouštět ze současné rampy Sojuzů na Vostočném. Ovšem bude nutno vybudovat celé metanové hospodářství.
[upraveno 6.10.2019 15:56]
fritz.lochmann - 6/10/2019 - 20:27
citace:Pokud se to realizuje
... no šak v tom je ten problém. Pokud ... Opäť Kocúrkovo jak sa patrí. Ešte treba premenovať Angaru, predsa nebude nosiť dievčenské meno
Navrhujem aby ju premenovali na Grigorij - v tom majú tradíciu aj skúsenosti - Rasputin, Potemkin fritz.lochmann - 16/10/2019 - 09:41
Podľa RIA Novosti je druhý testovací let "veľkej" Angary odložený na rok 2020 - jednoducho nestihnú ju pripraviť. Uvidíme či stihnú vôbec tú prvú polovicu roka. V roku 2025 by mala Angara úplne nahradiť raketu Proton.
Inak RIA Novosti píše aj o "strednej" verzii Angara A-3 - teraz neviem či je to len výplod fantázie súdruha novinára alebo A3-ku znova oprášili potom čo ju vyradili ako nepotrebnú.
Ve 23:25 SELČ (21:25 UTC) by se uskutečnil start nosiče Proton M s dvojící telco družic Ekspress. Obě družice jsou teď na parkovací dráze se stupněm Briz M. Dalšími zážehy budou družice navedeny na cílovou dráhu.
admin - 31/7/2020 - 15:35
Ze včerejšího startu.
LeeMer - 31/7/2020 - 17:56
Potvrzeno oddělení družic Exspress 80 a 103 od horního stupně Briz-M. Obě družice již také rozložily své panely fotovoltaických článků. Mise Protonu-M tak byl úspěšná.
fritz.lochmann - 14/11/2020 - 20:20
During 2020, RKTs Progress, the developer of the Soyuz rocket family, based in the city of Samara, was moving ahead with setting up the manufacturing line for the Soyuz-5 medium-size launch vehicle also known as Irtysh, despite some lingering doubts about its operational prospects and commercial competitiveness.
The Soyuz-5 project gave Roskosmos an opportunity to introduce the latest manufacturing techniques in the early stage of the rocket development and, hopefully, avoid the kind of lengthy transition to a modern production processes that had marred the previous-generation Angara program.
PS: Kvôli miestnemu rusofilovi sa nemienim namáhať ani so zjednodušeným prekladom
Ervé - 15/11/2020 - 08:34
Prostě další obyčejná raketa. Nic zajímavého ani inovativního.
novák - 15/11/2020 - 09:17
V češtině i slovenštině se člověku, kterému vadí nepřeložené části v českém/slovenském textu, neříká rusofil, ale čechofil.
Nějaký výkladový slovník slovenštiny by vám pomohl.
PS. Ponechání nepřeložených částí v textu není "zjednodušený překlad".
PinkasJ - 15/11/2020 - 09:52
Sojuz-5 je „obyčená“ jen 2-stupňová raketa s celkem jen 2 motory ( pro LEO). Její hlavní úkol je udržet ve výrobě motor RD-171 MV ( 806 tun tahu vac.) pro budoucí superraketu Jenisej a zároveň zavést do běžné výroby moduly Jeniseje, které budou tvořeny prvním stupněm rakety Sojuz-5.
Podobný účel má mít raketa Sojuz-6 s motorem RD-180 (420 tun tahu vac.), neboť tento motor má pohánět centrální stupeň Jeniseje. Raketa
má také nahradit rakety Sojuz.
[upraveno 15.11.2020 10:08]
PinkasJ - 15/11/2020 - 13:58
Re: Nový Jiřík z vlákna Gateway 14.11.2020:
„Za situace, kdy bylo třeba soustředit všechny síly na jeden program (tak jak to udělali v USA s programem Apollo, na který šlo veškeré úsilí), v SSSR vedle sebe existovalo několik konkurenčních a soupeřících projektů (např N1 a UR-700)“
------------------------------------------------------------------------------------------
Ta řevnivost hlavních konstruktérů sehrála negativní roli hlavně v závodě o Měsíc. Byla především mezi Koroljovem a jeho nástupce Mišinem proti Čelomějovi a Gluškovi. Koroljov měl slávu za R7 a Sputnik, Gluško za motory pro UR 500 (Proton), později Zenit a Energii. http://www.astronautix.com/u/ur-700.html https://en.wikipedia.org/wiki/N1_(rocket)
Gluško sestrojil již na začátku 60-tých let jedno-komorový motor RD-270 o tahu u země 639 tun (americký F1 měl 677 tun). RD-270 měl jako první na světě „full-flow staged combustion cycle“, což mu umožnilo Isp (sl) = 2.953 N.s/kg, větší než americký F1, ačkoliv F1 měl energeticky lepší palivo LOX/RP, zatímco RD-270 používal UDMH/N2O4 . Tyto parametry byly dosaženy v době, kdy F1 měl několik roků vývoje před sebou kvůli problému se stabilitou hoření. Vyrobeno a odzkoušeno bylo 27ks motorů RD-270. Gluško zvolené palivo obhajoval tím, že i Američané létají se stejným palivem na Titanu 2 GTV s posádkami Gemini a v SSSR mají toto palivo stovky vojenských raket.
Čeloměj s Gluškem zvolili modulovou koncepci UR-700 a přitom 3. stupeň této rakety již byl odzkoušen na UR-500 (později Proton). Modulová konstrukce umožnila pružnou změnu nosnosti pro různé účely, jednodušší výrobu. Moduly měly průměr 4,15 m (daný propustností tratí). První stupeň (6 modulů) a druhý (3 moduly) byly montovány paralelně, spouštěly se současně, ale měly cross-feed, takže po oddělení 6 modulů 1st. měl 2.st s 3 moduly stále plné nádrže. Raketa měla mnohem větší naději na rychlejší realizaci i značně lepší parametry než N1, která ještě v té době neměla ani motory. Po odstavení Chruščeva (jehož syn pracoval u Čeloměje) se lidé v akademii věd (především Keldyš) a vláda přiklonili k návrhu Koroljova na N1 (který v té době již byl mrtvý). Přispěla k tomu i havárie UR 500 se značnými oběťmi.
[upraveno 15.11.2020 14:31]
alamo - 15/11/2020 - 17:36
@PinkasJ
Koroľov nijakú slávu nemal. To že osoba toho mena vôbec existovala, sa svet dozvedel až nejakú dobu po jeho smrti.
Sovieti jeho existenciu utajovali doslova ako "vojenské tajomstvo".
Aj absurdné utajovanie všetkého možného aj nemožného, bolo dôvodom prečo sovieti Mesiac "nedali".
Bez toho aby nejaký "šéfkonštruktér" podobne ako v USA Wernher von Braun, to ako ideu verejne propagoval a popularizoval, to podľa mňa jednoducho nešlo.
PinkasJ - 15/11/2020 - 17:49
Tu slávu jsem myslel u těch, kdo rozhodovali a dávali peníze – největší státní a vojenské špičky. Běžní lidé o nich dlouho nic nevěděli.
citace:Re: Nový Jiřík z vlákna Gateway 14.11.2020:
„Za situace, kdy bylo třeba soustředit všechny síly na jeden program (tak jak to udělali v USA s programem Apollo, na který šlo veškeré úsilí), v SSSR vedle sebe existovalo několik konkurenčních a soupeřících projektů (např N1 a UR-700)“
------------------------------------------------------------------------------------------
Ta řevnivost hlavních konstruktérů sehrála negativní roli hlavně v závodě o Měsíc. Byla především mezi Koroljovem a jeho nástupce Mišinem proti Čelomějovi a Gluškovi. Koroljov měl slávu za R7 a Sputnik, Gluško za motory pro UR 500 (Proton), později Zenit a Energii. http://www.astronautix.com/u/ur-700.html https://en.wikipedia.org/wiki/N1_(rocket)
Gluško sestrojil již na začátku 60-tých let jedno-komorový motor RD-270 o tahu u země 639 tun (americký F1 měl 677 tun). RD-270 měl jako první na světě „full-flow staged combustion cycle“, což mu umožnilo Isp (sl) = 2.953 N.s/kg, větší než americký F1, ačkoliv F1 měl energeticky lepší palivo LOX/RP, zatímco RD-270 používal UDMH/N2O4 . Tyto parametry byly dosaženy v době, kdy F1 měl několik roků vývoje před sebou kvůli problému se stabilitou hoření. Vyrobeno a odzkoušeno bylo 27ks motorů RD-270. Gluško zvolené palivo obhajoval tím, že i Američané létají se stejným palivem na Titanu 2 GTV s posádkami Gemini a v SSSR mají toto palivo stovky vojenských raket.
Čeloměj s Gluškem zvolili modulovou koncepci UR-700 a přitom 3. stupeň této rakety již byl odzkoušen na UR-500 (později Proton). Modulová konstrukce umožnila pružnou změnu nosnosti pro různé účely, jednodušší výrobu. Moduly měly průměr 4,15 m (daný propustností tratí). První stupeň (6 modulů) a druhý (3 moduly) byly montovány paralelně, spouštěly se současně, ale měly cross-feed, takže po oddělení 6 modulů 1st. měl 2.st s 3 moduly stále plné nádrže. Raketa měla mnohem větší naději na rychlejší realizaci i značně lepší parametry než N1, která ještě v té době neměla ani motory. Po odstavení Chruščeva (jehož syn pracoval u Čeloměje) se lidé v akademii věd (především Keldyš) a vláda přiklonili k návrhu Koroljova na N1 (který v té době již byl mrtvý). Přispěla k tomu i havárie UR 500 se značnými oběťmi.
[upraveno 15.11.2020 14:31]
RD-270 se začal vyvíjet v roce 1962, počáteční fáze vývoje skončila 1967.
Ervé - 23/12/2020 - 08:01
Ještě přesněji:
Funding ran out before combustion instability problems could be solved.
Vývoj motoru E-1 (předchůdce F-1) začal v roce 1955. První test F-1 v roce 1959. Američané měli 5 let náskok.
fritz.lochmann - 6/1/2021 - 12:27
Russia's super-heavy rocket hits another snag
Anatoly Zak
By the end of 2020, the Russian super-heavy rocket faced more financial uncertainty and another identity crisis, as the Roskosmos leadership pushed for a radical switch of the rocket's booster stages from kerosene to methane fuel.
Ruská superraketa vo finančnej neistote
martinjediny - 6/1/2021 - 15:15
citace:Russia's super-heavy rocket hits another snag
momentalne mi nie je zname, ze by v blizkom case mali co superaketou vynasat a A5V zvladne na LEO 25 ton sucasna a 40ton buduca.
Pre sucasne tazke naklady to postacuje aj s rezervou.
Preto uprednostnenie Orla-M a novej rampy Angary do 15.12.2023 v krajine, kde nemaju penazi nazvys, je podla mna ok.
Navyse na wiki https://en.wikipedia.org/wiki/Yenisei_(rocket) mas chronologiu vyvoja, ktoru ak dodrzia, tak SLS bude zavidiet.
A az pridu s realnym ufinancovatelnym (prinosnym) Lunarnym programom, tak Jenisej bude nevyhnutny a vpohode to zvladnu.
Zatial mi dobyvanie Mesiaca pripomina skor stavbu pyramid.
PinkasJ - 6/1/2021 - 18:53
Také si myslím, že s Yenisejem nemohou nijak spěchat z finančních i technických důvodů. Podstatné je, aby vytvořili pro Yenisej základy: Raketu Sojuz 5 a její první stupeň, jako boční moduly Yeniseje, raketu Sojuz 6 a její první stupeň jako druhý, centrální stupeň Yeniseje a raketu Angara 5V a její 3 vodíkový stupeň jako 3.stupeň Yeniseje. Pak teprve mohou, když budou mít peníze, vytvořit skládačku –Yenisej.
Jak píše v posledním článku A. Zak, aby to nebylo jednoduché, někteří v Roskosmosu navrhují zaměnit LOX/RP moduly za metalox moduly.
K tomu by ale museli nejdříve vytvořit novou reusable raketu Amur: https://en.wikipedia.org/wiki/Amur_(launch_vehicle)
Ta má mít sice stejný průměr jako Sojuz 5 (4,1 m), ale nosnost 12,5 tun (expandable). Má mít v prvém stupni 5 motorů RD 0169A, v druhém stupni zřejmě jeho vakuové provedení. Startovní hmotu 360 tun. Proti Sojuz 5 se start. hmotou 530 tun a nosností 18 tun je tedy slabší, Amur má nahradit Sojuz 2.
Takže parametry Yeniseje by byly také asi nižší, přesto, že použije palivo matanox. Asi se vše ještě vícekrát změní, zatím platí, co je schváleno.
[upraveno 7.1.2021 10:16]
fritz.lochmann - 6/1/2021 - 21:40
citace:Zatial mi dobyvanie Mesiaca pripomina skor stavbu pyramid.
No ja sa toho určite nedožijem - myslím že skôr než Rus pristane na Mesiaci Číňan
citace:... - myslím že skôr než Rus pristane na Mesiaci Číňan
Prave to by mohlo byt motivacne... ...obojstranne
NovýJiřík - 7/1/2021 - 18:16
citace:
citace:... - myslím že skôr než Rus pristane na Mesiaci Číňan
Prave to by mohlo byt motivacne... ...obojstranne
Motivační v čem?
Rusové na to toho času objektivně nemají, zatímco Číňani, pokud by se rozhodli, že je to priorita všech priorit a narvali by do toho potřebné kapacity, tak CZ-9 dokážou postavit do tří let a můžou letět. Nějaký prostor pro oboustrannost tady nevidím.
JiříHošek - 8/1/2021 - 08:19
citace:Číňani, pokud by se rozhodli, že je to priorita všech priorit a narvali by do toho potřebné kapacity, tak CZ-9 dokážou postavit do tří let a můžou letět.
Ještě nemají dokončený vývoj motorů ani startovní rampu. Právě kvůli urychlení lunárního programu přistoupili k vývoji "rakety 921", která využívá technologie rakety CZ-5.
PinkasJ - 11/1/2021 - 17:00
Angara-5V aims at the center stage in the Russian space
Angara -5V se stává centrálním stupněm v ruském kosmické programu
A. Zak se opět vrací k Angaře A5V, která se podle něho stává hlavním bodem ruského kosmického programu, včetně pilotovaného, a může i převzít úkol lunární expedice. Je financována z projektu KRK Amur, fáze-2 a má ji vyvíjet GKNPTS Chruničev. Červen 2021je dán jako konečný termín pro dokončení předběžného projektu.
První 2 stupně Angary A5V mají být převzaty z vylepšené Angara -A5M.
Třetí stupeň URM-3V má mít dvojici vodíkových motorů RD-0150 o celkovém tahu 55 tun, Isp = 460 sec, které jsou stále ještě ve vývoji. Tento stupeň bude nejnáročnější a v budoucnu má být použit i jako vrchní stupeň pro superrraketu Yenisej.
První let A5V se podle předběžného projektu předpokládá 2027.
RRK Energie, (která má na starost lunární program) však varuje Roskosmos, že příkaz k stavbě A5V může přijít ještě před dokončením předběžného projetu.
Čtvrtý stupeň bude tvořit vodíkový KVTK od KB Saljut.
Pro případný lunární program budou použity dále loď PTK-M, lander LVPK, a MOB vrchní stupeň. Testovací starty A5V budou využity pro automatické bezpilotní lety kosmické lodi a landeru. Proto je od 2028 do 2029 požadavek na dodání 2 párů (4 raket) A5V. Další 4 rakety pro lunární expedici mají být hotovy v roce 2030.
Pozn.: LEO nosnost A5V s vylepšeným 1 a 2.stupněm z A5M má být cca 40 tun
[upraveno 11.1.2021 21:18]
fritz.lochmann - 11/1/2021 - 22:15
citace:... Proto je od 2028 do 2029 požadavek na dodání 2 párů (4 raket) A5V. Další 4 rakety pro lunární expedici mají být hotovy v roce 2030
Škoda že presrali toľko rokov. A to ešte môžeme čakať celkom pravdepodobné meškania - než to poletí pomaly budem mať 103 rokov Ak ešte budem žiť, oveľa viac než ruský kozmický program a cesta na Mesiac ma bude zaujímať cesta na WC
PinkasJ - 12/1/2021 - 08:59
Pane Lochmann, je krásné, že jste stále optimista a zůstává vám humor. Držte se, já jsem na tom časově jen trochu lépe. Věřím, že ještě něco uvidíme, alespoň Artemis. [upraveno 12.1.2021 09:05]
fritz.lochmann - 13/1/2021 - 22:24
citace:Pane Lochmann, je krásné, že jste stále optimista a zůstává vám humor....
Humor a dobrá nálada je dôležitá súčasť môjho života. Už takmer nič ma nedokáže nasrať, dokonca ani novák
Anatoly Zak dnes opäť básni o Angare: With the super-heavy rocket all but pushed well into the 2030s, Russia's most ambitious hopes in space now rest with the Angara-5V launch vehicle. The most powerful version in the Angara family currently under consideration, it promises to deliver around 38 tons of payload in orbit around the Earth.yamato - 14/1/2021 - 11:21
citace:Humor a dobrá nálada je dôležitá súčasť môjho života. Už takmer nič ma nedokáže nasrať, dokonca ani novák
kto? fritz.lochmann - 14/1/2021 - 11:34
citace:kto?
No On, len On
PinkasJ - 14/1/2021 - 12:00
Re Fritz Lochmann 14.1.2021:
Celý obsah právě tohoto článku jsem napsal stručněji 11.1.2021 [upraveno 14.1.2021 17:17]
Ervé - 14/1/2021 - 17:31
citace:Re Fritz Lochmann 14.1.2021:
Celý obsah právě tohoto článku jsem napsal stručněji 11.1.2021 [upraveno 14.1.2021 17:17]
Tohle jsou zbytečné řeči, s nosičem o nosnosti 38 t na LEO postavíte misi na Měsíc dvěma (ultralehká verze - malá pravděpodobnost) nebo třemi či čtyřmi starty. Dá se to poskládat, ale musíte s tím počítat od začátku a je to hodně nepružné (nutné přečerpávání kapalného vodíku). Rusko na takový koncept za souřasných podmínek nemá a v dohledné budoucnosti mít nebude.
PinkasJ - 14/1/2021 - 19:07
Počítají, že A5V bude mít již zlepšení od A5M a LEO nosnost 40 tun. To zhruba znamená TLI nosnost 13-14 tun. Když vezmu 13,5 tun, je to celkem při 4 startech 54 tun (Saturn 5 měl 48 tun). Teoreticky je to tedy řešitelné, ale jen při 4 startech.
Nevětší problém bude rozdělit těch 54 tun na 4 starty tak, aby každý vynesl použitelný celek, kde by nebylo žádné přečerpávání, pouze spojování.
Když použijeme hmotnostní údaje z Apolla, lze to navrhnout. Nesporně je to mnohem komplikovanější, než použít 2 superrakety Jenisej, ale oni počítají, že rampu a její vybavení na Vostočném pro A5M i pro A5V budou mít značně dříve, než rampu pro Jenisej, který je navíc nejistý. Zda vůbec dotáhnou A5V je otázka, ale v podstatě musí vyvinout jen 3.vodíkový stupeň URM 3 a samozřejmě postavit rampu na Vostočném a to i kdyby neletěli na Měsíc.
[upraveno 15.1.2021 07:47]
Ervé - 15/1/2021 - 11:41
citace:Počítají, že A5V bude mít již zlepšení od A5M a LEO nosnost 40 tun. To zhruba znamená TLI nosnost 13-14 tun. Když vezmu 13,5 tun, je to celkem při 4 startech 54 tun (Saturn 5 měl 48 tun). Teoreticky je to tedy řešitelné, ale jen při 4 startech.
Nevětší problém bude rozdělit těch 54 tun na 4 starty tak, aby každý vynesl použitelný celek, kde by nebylo žádné přečerpávání, pouze spojování.
Když použijeme hmotnostní údaje z Apolla, lze to navrhnout. Nesporně je to mnohem komplikovanější, než použít 2 superrakety Jenisej, ale oni počítají, že rampu a její vybavení na Vostočném pro A5M i pro A5V budou mít značně dříve, než rampu pro Jenisej, který je navíc nejistý. Zda vůbec dotáhnou A5V je otázka, ale v podstatě musí vyvinout jen 3.vodíkový stupeň URM 3 a samozřejmě postavit rampu na Vostočném a to i kdyby neletěli na Měsíc.
[upraveno 15.1.2021 07:47]
Pokud chcete použít hmotnosti z Apolla, musíte buď použít kyslíkovou atmosféru o 34 kPa a tedy lehkou kabinu i LEM (což rusové neumí a nikdy nedělali), nebo palivo vodík i pro LOI a přistání na povrchu - takže přečerpávání vodíku a několik výkonných a spolehlivých typů vodíkových motorů. Obě možnosti jsou mimo reálné možnosti Ruska.
PinkasJ - 15/1/2021 - 13:56
citace: Pokud chcete použít hmotnosti z Apolla, musíte buď použít kyslíkovou atmosféru o 34 kPa a tedy lehkou kabinu i LEM (což rusové neumí a nikdy nedělali), nebo palivo vodík i pro LOI a přistání na povrchu - takže přečerpávání vodíku a několik výkonných a spolehlivých typů vodíkových motorů. Obě možnosti jsou mimo reálné možnosti Ruska.
.S tou kyslíkovou atmosférou máte pravdu, ale i N2/O2 atmosféru lze použít s nižším tlakem a obohacenou kyslíkem, jde o bezpečnost. Orion bude mít buď tlak 101,3 kPa, nebo 55-70,3 kPa
Co se týče motorů, na LEM Apolla byly jak RSC, tak DPS a APS motory na arozine /nitrogen tetroxid, nikoliv kyslík Ervé - 15/1/2021 - 15:48
citace:
citace: Pokud chcete použít hmotnosti z Apolla, musíte buď použít kyslíkovou atmosféru o 34 kPa a tedy lehkou kabinu i LEM (což rusové neumí a nikdy nedělali), nebo palivo vodík i pro LOI a přistání na povrchu - takže přečerpávání vodíku a několik výkonných a spolehlivých typů vodíkových motorů. Obě možnosti jsou mimo reálné možnosti Ruska.
.S tou kyslíkovou atmosférou máte pravdu, ale i N2/O2 atmosféru lze použít s nižším tlakem a obohacenou kyslíkem, jde o bezpečnost. Orion bude mít buď tlak 101,3 kPa, nebo 55-70,3 kPa
Co se týče motorů, na LEM Apolla byly jak RSC, tak DPS a APS motory na arozine /nitrogen tetroxid, nikoliv kyslík
Jenže u Apolla šlo o jediný start, tady mluvíte o 4 startech - 3 stykové uzly a manévrovací/setkávací systémy, zdroje energie, systémy pro udržení LOX v tekutém stavu atd. - tedy tuny váhy navíc. I kdyby jste vynesli posádku a vodíkovou nádrž pro odlet k Měsíci až nakonec, musíte udržet kapalný kyslík, a to není na delší dobu sranda.
Snížení tlaku pro operace u Měsíce je důležité - výrazně usnadňuje výstupy (i pro nouzové situace). Okamžité záchranné výstupy ve skafandrech ze 101 kPa atmosféry jsou možné jen ve filmu. [upraveno 15.1.2021 15:52]
PinkasJ - 15/1/2021 - 16:21
Snad se nakonec sjednotíme. Ani Apolo servisní modul neměl žádný kyslíko-vodíkový motor, ale opět jen hydrazin/UDMH. Ani Orion nebude mít LH2/LOX, bude mít MON3/Arozine 50, vše paliva s dlouhodobou skladovatelností. Tedy zcela určitě, ani ruské, ani čínské lodě a landry nebudou mít pohony LH2/LOX.
Ostatní problémy se stykováním 4 postupně vynášených částí by určitě byly velké. Bylo by zajímavé se zamyslet, jak rozdělit náklad na 4 rakety a pořadí letů. Asi jedna musí vynést loď Orel, jiná lander. Zbylé 2 budou muset vynést servisní modul s nádrží pro Orel a nádrž s přistávacím motorem pro Lander.
[upraveno 15.1.2021 16:39]
martinjediny - 15/1/2021 - 21:00
zoberme vzor apollo...
CM 6 ton
SM 25 t
LM 16 t
--------
spolu 47 t, ale na 0,8TLI, t.j. LEO+3,2km/s
potom mozme urobit na LEO zostavu napriklad:
1/ bigSM 5+35 ton paliva (S5.98M)
2/ tanker 4+36 ton paliva
3/ tanker 4+36 ton paliva
4/ (LM+Orjol+SMmini) 40ton
dv = 3240 m/s * ln (160/53) = 3580 m/s
kedze pre LM+Orjol+SM mini zostalo 40 ton, tak pre chybajuce 2km/s potebujem C=1,9. To je 19 ton paliva. Ak dvojmiestny LM- 16t moc nezmenime, takze pre Orjol+SM mini ostava sucha hmotnost 5 ton.
Nech to uz zlozia akokolvek, je to realne mozne, zvlast pri schopnosti strielat z jedndej rampy raz za 10 dni. [upraveno 16.1.2021 02:43]
PinkasJ - 16/1/2021 - 10:36
Re Martin Jediný:
Bylo by hezké vypustit LM + Orla najednou, navíc již spojené a bylo by také správné vypustit je (hlavně u Orla) až čtvrtým startem.
Když jdeme do analogie Apolla, musíme také jít do analogie jeho vodíkového 3.stupně S-4B: Ten měl suchou hmotu 13.500 kg. To znamená, že 3-tí + 4-tý vodíkové stupně rakety A5V budou mít suchou hmotu min 3375 kg každý. Z poměrů Apolla – nosnost na LEO 140 tun, na TLI 48 tun vyplyne, že poměr nosnosti LEO a TLI je 2,916. Tedy Angara A5V může vynést na TLI max. 13,5 tun užitečné hmoty. Když budeme počítat z Ciolkovského rovnice, pak konečná hmota Mk na TLI bude muset být včetně suché hmoty stupně.
Jedním startem A5V bychom asi mohli najednou vynést suché hmoty Landeru a Orla a někde na HLO dotankovat z tankerů lander i SM. Poslední verse LEM měly suchou hmotu 4920 kg. Suchá hmota CM byla 11.900 kg, U Orla by musela být nižší.
K vaší rovnici: dv = 3240 m/s * ln (160/53) = 3580 m/s
Sčítat rovnice, kde je logaritmická funkce asi jde jen, pokud ten poměr hmot je u všech 4 raket stejný, snad by to šlo zařídit. Co jste tou rovnicí počítal? Isp 3240 m/s je zřejmě pro hypergolické palivo, ale v tom ln (160/53) počítáte dv z LEO. AV5 však bude mít vodík, který má Isp 4500 m/s. V té konečné hmotě 53 pak musí být zahrnuty nejen všechny hmoty, které chceme dostat na TLI (včetně paliva pro Lander a SM), ale i suché hmoty všech 4 x AV5, tedy 4x 3,375 tuny = 13,5 tun). Lépe řečeno tuto hmotu musíme připočíst k 53 tunám. Neboli dostaneme pro hypergolické palivo dv = 2994 m/s což je málo. S vodíkovým palivem dostaneme dv= 4158 m/s, čili je tam reserva pro zvýšení suchých hmot. V každém případě by se každá raketa musela počítat zvlášť. Rozdělení hmot na jednotlivé lety bude nejtěžší problém, zvláště, kdybychom se chtěli vyhnout tankování u Měsíce.
[upraveno 16.1.2021 20:48]
Jaro - 16/1/2021 - 11:13
Koncepcia sa preberala i na decembrovom zasadnutí Rady Ruskej akadémie vied pre vesmír. Rada odporúčala prejsť na túto koncepciu.
Okrem iného, je možné vidieť pri jednotlivých zasadnutiach rady v minulom roku, že začala byť oveľa akčnejšia ako roky predtým. Zasadnutia sa konali často a mali nádych operatívne riešiť pripravované misie, pričom rozhodnutia mierili k tomu, aby sa misie uskutočnili (napr. ak nejaký vedecký prístroj nie je pripravený, nezdržiavať misiu a pod.).
martinjediny - 16/1/2021 - 23:09
citace:Re Martin Jediný:
Bylo by hezké vypustit LM + Orla najednou,...
Tedy Angara A5V může vynést na TLI max. 13,5 tun ...
K vaší rovnici: dv = 3240 m/s * ln (160/53) = 3580 m/s
bola to len moja spekulacia, ked som vyskladal zostavu z Ruskej techniky aktualne prevadzkovanej a v blizkej dobe vyvinutej.
Uvazoval som nasledovne:
ani LM a uz vobec nie SM - nie je mozne poslat na TLI AngarouA5V -
museli by byt prazdne a dotankovavat sa na ceste. A je mi proti srsti robit vela nebezpecnych operacii daleko od LEO.
Hlavne LM ma byt skontrolovany na 200% uz na Zemi, takze cim menej operacii, ktore byt nemusia.
preto som celu zostavu 160 ton (4x40t) zlozil na LEO a 160t-53t=107 ton paliva poskytlo az dv 3580m/s, na druhej strane vyniesol som na TLI len 40t.
Saturn poskytol len 3250 m/s, ale pre 47 ton (takze +- to iste)
Skladacka bola (SMbig+35t paliva)+(nadrz 36t paliva)+(nadrz 36t paliva)+(SMmini+Orjol+LMnatankovany)
Samozrejme vsetko bolo hypergolicke palivo vid poznamka na motor (S5.98M). https://en.wikipedia.org/wiki/S5.98M
nemam to doladene, ale je to vsetko blizko realnych a realizovatelnych cisel a ako prvy nastrel som s tym spokojny. [upraveno 16.1.2021 23:25]
PinkasJ - 17/1/2021 - 13:26
Re Martin Jediný, děkuji za upřesnění.
Kdyby vynesla čtvrtá, A5V 40 tun nákladu na LEO, bude mít prázdné nádrže 3.stupně a dále letět nemůže. Takový náklad by je mohl dále na TLI vynést jedině 3.stupeň Atlas 5 (TLI nosnost 48 tun).To platí i u raket 1,2,3.
Musíme vycházet u všech 4 raket ze skutečné nosnosti každé A5V na TLI – cca 13,5 tun a v rámci toho limitu vytvořit 4 sestavy suchých hmot a paliva nutné u Měsíce po TLI. Palivo musí být hypergolické a bude využito až u Měsíce. Suchá hmota LEM Apolla byla 4920 tun, suchá hmota CM byla 11900 tun.
V ruském případě suchá hmota LM by byla 4920 kg, jako u Apolla. Wikipedia uvádí celkovou suchou hmotu Orla 14.000 kg, z toho CM 9500 kg a SM 4500 kg. Tedy LM + CM = 4920 + 9500 = 14.420 tun, což vyhovuje. Jestli by bylo u ostatních 3 raket dost paliva pro operace u Měsíce by bylo nutno spočíst.
Tento vámi navržený postup by byl asi dobrý, zachoval výhodu LM a CM v jednom posledním letu, ale vyžaduje tankování na HLO z paliva raket 1,2,3. Nějaké zmenšení Orla na Orljonka pro Měsíc vidím špatně. V posledním článku ty změny popisuje Anatoly Zak.
[upraveno 17.1.2021 13:57]
martinjediny - 17/1/2021 - 14:51
citace:... vycházet u všech 4 raket ze skutečné nosnosti každé A5V na TLI – cca 13,5 tun ...
1x natankovany LM+Orjol 16ton+14ton +extra nadrz pre SM. Spolu 40 ton
Potom aj zlozenie zostavy, aj odlet by bol z LEO.
Ale rad sa necham prekvapit...
PinkasJ - 17/1/2021 - 17:07
Re Martin Jediný:
Asi jsem nechápavý. Vynesením 40 tun nákladu na LEO každá A5V raketa by zde končila a její prázdný 3.stupeň by byl naveden do atmosféry a shořel. Rozumnější je, když každá ponese jen 13,5 tun nákladu a donese ho bez zastavení na LEO až k Měsíci.
Kdo by vynesl těch 3x 40 tun z LEO na TLI, budou to 3x Briz-2M?
Na co potřebujeme u Měsíce 3x40 tun = 120 tun, když Apollu stačilo 48 tun celkem a Rusové mohou dostat s 4xA5V cca 4x13,5 tun = 54 tun, To všechno asi myslíte nějak jinak, trochu to popište.
Briz-M má hmotu 22,5 tuny, suchou hmotu 2500kg. Bríz-2M bude mít hmotu 40 tun a suchou hmotu řekněme 4500 kg ? (nikde jsem ho nenašel). Kdybychom chtěli pomocí Briz 2M vyslat z LEO na TLI 40 tun, dostaneme:
dv= 3240 m/s * ln (80/44,5) = 1900 m/s, což je málo.
Navíc, kdo vynese ty Brizy na LEO. Brizy 2M o hmotě 40 tun by musely vynést další rakety A5V. To je samozřejmě nemožné. Rusové plánují jen 4xA5V celkem. Nikdy jsme o Briz 2M neslyšel.
Myslím, že je mezi námi v něčem hrozné nedorozumění.
[upraveno 17.1.2021 21:47]
Nevypadá to nemožně, to spojování do "vláčku" není o nic nepředstavitelnější, než iks dotankování Starshipu na LEO, aby mohl letět dál. Bojím se jen toho, že papír snese všechno, ale jaká bude realizace?
Ervé - 18/1/2021 - 08:10
citace:
citace:Skusil som rychly nacrt...
Nevypadá to nemožně, to spojování do "vláčku" není o nic nepředstavitelnější, než iks dotankování Starshipu na LEO, aby mohl letět dál. Bojím se jen toho, že papír snese všechno, ale jaká bude realizace?
Vidíme ale problémy - A5V s CM by musela startovat bez posádky nebo v konfiguraci LM dole a stykovka s LM před připojením ke zbytku - kvůli záchranně posádky při nehodě. 5 t CM by museli znovu vyvinout nebo použít upravený Sojuz. Taky vláček 3 stupňů pro TLI - trvanlivost kyslíku? Pro TLI stačí 3200 m/s, takže rezerva tam je. Mnohem výhodnější by bylo použít kyslíko-vodíkový pohon pro TLI - odpadne jeden start. Ještě výhodnější je použít kyslíkovodíkový pohon i pro LOI a přistání LM na Měsíci - 4 dny většina vodíku vydrží, jenže na to rusové nemají čas.
PinkasJ - 18/1/2021 - 11:55
Re Martin Jediný
Dík za krásné znázornění, konečně mně to došlo! I když Briz-2M by museli teprve zkonstruovat, zůstala by velká výhoda spojení celé sestavy pro Měsíc, již při startu, jako mělo Apollo. Ta sestava má hmotu 40 t, což je dáno nosností A5V. Je to méně než u Apollo (48 t) a méně než 4x13,5 = 54 t u projektu 4x A5V.
Možná, že ta výhoda by převládla, i když by byla dost dražší o 3x Briz 2M. Připomínka p. Ervé ohledně bezpečnosti je také důležitá. Použití kyslíkových stupňů místo Briz 2M by možná umožnila jen dva tyto stupně a dva pomocné starty A5V a tím by byla ekonomika jinde (ale nepočítal jsem to).
Dle mého názoru myšlenka 4xA5V není v situaci Ruska dobrá. Jestliže budou mít 3. stupeň A5V a Sojuz 5 (který je dost rozjetý) + Sojuz 6 (což je střední stupeň Atlasu 5), budou mít hotovy všechny moduly pro skládačku Jeniseje – viz https://en.wikipedia.org/wiki/Yenisei_(rocket)
Dokonce Jenisej nemá ani 3.stupeň A5V, jen stupeň KVTK, ten má až raketa DON.
Jenisej má mít TLI nosnost 27 tun, při 2 startech to bude také 54 tun jako u 4xA5V.
Silnější Don má TLI 33 tun, při 2 startech 66 tun.
[upraveno 18.1.2021 12:26] [upraveno 18.1.2021 14:59]
martinjediny - 18/1/2021 - 12:24
1/ Aj ked je to fikcia, snazil som sa minimalne vychadzat z jestvujucich technologii.
2/Pri vynasani priamo Angarou na TLI som mal problem hlavne s LM 16 ton. Musel by sa vynasat poloprazdny a dotankovavat na TLI. Preto som zvolil iny postup.
4/ Zachrana Sojuzu prebieha odletenim celeho Sojuzu v citane aerodynamickeho krytu. Nasledne sa odhadzuje kryt, modul nad a modul pod navratovou kabinou.
Takze rozdiel je len v 5nasobnej hmotnosti voci Sojuzu.
Ak by to bol neprekonatelny problem, stale moze startovat LM na spodku zostavy a zlozit sa s CM na LEO, ala Apollo, a nasledne sa pripojit k urychlovacim stupnom.
Urcite to nie je jedine riesenie a vzdy je tu otazka posudenia vyhod a nevyhod...
PinkasJ - 18/1/2021 - 16:59
Zkusil jsem přepočíst návrh M.Jediného 3x Briz-2M na 2x vodíkový stupeň – tahač.
Hmota obou stupňů 2x 40=80t , z toho suchá hmota 2x5=10t , náklad 40t,
Isp 4500 m/s dv = 4500 *ln (120/45) = 4413 m/s
Je to víc než dost, tahače by mohly být trochu menší, nebo ještě lépe, druhý tahač by mohl pomoci sestavě přejít na LLO, tím jí ušetřil palivo. SM by mohl mít méně paliva a naopak by mohl být větší CM nebo LM.
Nebyla by to špatná alternativa, proti 4xA5V ušetříme jednu A5V a místo ní potřebujeme 2 malé vodíkové stupně. Také je možné, že by k tomu účelu stačily dva 3. stupně A5V
Takový vodíkový tahač by našel i jiné uplatnění.
[upraveno 18.1.2021 17:17]
martinjediny - 18/1/2021 - 17:53
Je to zaujimava myslienka a funkcna aj po odstraneni preklepu:
v = 4500 *ln (120/50) = 3940 m/s.
Navyse, ak by mali dve rampy, tak prvy tahac by cakal na orbite 10 dni, na druhy tahac a hned o 12h by z druhej rampy priletel LM s posadkou.
Ak by aj prvy tahac prisiel o 30% paliva, stale to moze postacovat:
v = 4500 *ln (106/50) = 3380 m/s.
PinkasJ - 18/1/2021 - 19:38
citace:Je to zaujimava myslienka a funkcna aj po odstraneni preklepu:
v = 4500 *ln (120/50) = 3940 m/s.
Ten překlep nebyl myslím překlep, suchá hmota jednoho tenkeru je 5 tun a ten se dostal na TLI, tedy by mělo být správné mých 120/45 a rychlost 4413m/s. Zkoušel jsem to spočíst dvěma rovnicemi pro každý stupeň zvlášť a vyšlo mi to stejně, ale to není podstatné. Hlavně, že se vám myšlenka líbila, asi by to bylo lepší, než 3x A5V.
martinjediny - 18/1/2021 - 19:51
v = 4500 * (ln (120/85)+ln(80/45)) = 4500 * (ln (120/85)*(80/45))=4141 m/s [upraveno 18.1.2021 20:02]
PinkasJ - 20/1/2021 - 08:46
Ve svých výpočtech jsem uváděl nosnost A5V na TLI 13,5 tun, což odpovídalo srovnání s Atlas 5 třetím stupněm. Avšak A. Zak uvádí ve svém článku nosnost TLI = 15 tun, viz http://www.russianspaceweb.com/angara5v.html .
Tím by celková hmota na TLI u koncepce 4xA5V dosáhla 60 tun.
Je to asi možné, neboť 3.stupeň Atlas 5 pomáhal ještě krátce před dosažením LEO také 2.stupni, který odpadl dříve. Bohužel jsem nikde nenašel hmotnostní údaje od 3.st. A5V, aby bylo možno posoudit, zda by ho bylo možno přímo použít jako vodíkového tahače z LEO v koncepci 3x A5V + 2 vodíkové tahače.
martinjediny - 20/1/2021 - 10:18
TLI = 15ton by bolo fajn,
ale
wiki jak anglicka, tak ruska uvadza pra A5V
LEO 38ton - 40t
GTO 12 ton - 13,3t
a GTO je urcite nizsi level ako TLI.
Pokial by vsak zvladli 15 ton, tak im to urcite zvysi sance na rozumne riesenie.
PinkasJ - 20/1/2021 - 11:03
Ano, ale údaj nosnosti GTO je nižší než nosnost TLI jen u startů blízko rovník, jako Florida nebo Hainan. U startu z Vostočného je potřeba značná změna roviny dráhy (viz vektorový diagram), takže všechny ruské rakety mají nosnost GTO mizernou. U A5V Angary bude zřejmě nosnost TLI vyšší, než na GTO, pokud start na TLI může být s inklinací Vostočného. Ani u Angary 5 ani u A5V jsem údaj TLI na Wiki nenašel.
A.Zak uvádí pro A5V escape 15 tun, LLO orbit 10 tun a to bylo napsáno ještě než uváděli zlepšenou variantu A5M, a to zlepšení bude mít i A5V. Teoreticky potřebná rychlost pro TLI by měla být nižší, než úniková rychlost.
[upraveno 20.1.2021 15:23]
martinjediny - 20/1/2021 - 17:53
citace:... Teoreticky potřebná rychlost pro TLI by měla být nižší, než úniková rychlost. ...
Moze byt, ale Saturn po dosiahnuti kruhovej LLO orbity 7,9km/s pre Apollo pridaval len 3250 m/s => 11,15km/s, pricom unikova je 11,186km/s.
Ale kedze prelet ma trvat konecny cas, a musime dosiahnut min. L1 tak o moc pomalasie sa ist ani neda.
A kedze setrime palivo na pristatie, tak ani o moc rychlejsie sa ist neda.
Kedze vzhladom na vzdialenost skusim vyuzit poznatok, ze z nekonecnej vzdialenosti dopada teleso na planetu prave unikovou rychlostou, tak je to premenena potencialova energia na kineticku. Ak zoberiem potencialovu energiu, ktoru musi teleso prekonat premenou kinetickej na potencialovu pre odlet zo Zeme k Mesiacu, t.j. let k "nekonecnu" a odcitam energiu, ktorou mi Mesiac pomaha, t.j. pad z "nekonecna", tak potrebnu energiu mozem pisat ako E = Ez-Em, co po vykrateni
v^2=vuz2^-vum^2
10,93 ^2 = 11,186 ^2 - 2,38 ^2
Takze pre odlet z LEO mi staci 10,93-7,91 = 3,02 km/s
ako velkej chyby sa dopustam pri takomto zjednoduseni ?
Asi, ze unikova rychlost zo Zeme z orbity vo vzdialenosti Mesiaca je este dost vyznamna: vuzm= 1,48 km/s https://sk.wikipedia.org/wiki/%C3%9Anikov%C3%A1_r%C3%BDchlos%C5%A5
A teda tento ekvivalent nevyuzitej potencialovej energie, ktory nemusim prekonavat mozem tiez odcitat. (a naopak pre unikovu z Mesiaca na orbite 360000km pricitat vumz=0,31)
Potom
v^2=vuz2^-vum^2 -vuzm^2 + vumz^2
10,83 ^2 = 11,186 ^2 - 2,38 ^2 - 1,48 ^2 + 0,31 ^2
Takze presnejsie na min TLI staci 10,83-7,91 = 2,92 km/s
citace:
Takze presnejsie na min TLI staci 10,83-7,91 = 2,92 km/s
Samozřejmě, nemůžeme jít na minima TLI. Úniková rychlost se bere jako okamžitá rychlost udělená tělesu, podobně minimální TLI. To je problém veškerých startů z LEO, zvlášť, když má motor malý tah. Nemůžeme tuto rychlost udělit tělesu okamžitě v nejnižším bodě perigea eliptické (případně parabolické dráhy) a jakmile dlouho zrychlujeme a přitom se vzdalujeme se od povrchu Země, vnikají ztráty a neplatí přesně ani Ciolkovského rovnice. Proto to minimum TLI nemůžeme nikdy dosáhnout
Např. Briz-M, který má malý tah jen cca 2 tuny, musí při urychlování velkých hmot rozdělit to urychlování na více průletů perigeem s krátkými zážehy v perigeu a postupným zvyšování apogea jak při letu na GTO, tak při letu např. k Marsu (pokud ponese velký náklad) ales - 21/1/2021 - 07:56
citace:... potrebnu energiu mozem pisat ako E = Ez-Em, co po vykrateni
v^2=vuz2^-vum^2
10,93 ^2 = 11,186 ^2 - 2,38 ^2
Takze pre odlet z LEO mi staci 10,93-7,91 = 3,02 km/s
ako velkej chyby sa dopustam pri takomto zjednoduseni ?
Tahle úvaha (s kinetickými energiemi) vypadá velmi dobře. Když to navíc upřesním tak, že kruhová rychlost na "odletové" LEO ve výšce 200 km je ve skutečnosti 7,79 km/s (ne 7,91 km/s [to je na povrchu Země]), tak výsledné minimální TLI vyjde 3,14 km/s, což je hodně blízko běžně uváděné "obvyklé" TLI (3,15 km/s [až 3,2 km/s]).
Naopak další úvaha o únikové rychlosti ve vzdálenosti Měsíce už je mimo a neodpovídá realitě. Nevěřím, že je možno z LEO k Měsíci doletět s delta-v nižším, než 3,1 km/s.
PinkasJ - 21/1/2021 - 09:53
Např. Chandrayaan-2 se až po šestém obletu Země s postupně vzrůstajícím apogeem elips vydal na TLI k Měsíci.
Jako při startu ze Země gravitační ztráty závisí na akceleraci, ztráty při přechodu na TLI a tedy potřebná hodnota TLI rovněž závisí na akceleraci z LEO. Nejnižší potřebná hodnota TLI by byla dosažena okamžitým zrychlením v perigeu, kdy výsledná dráha je dána rychlostí a přitažlivostí Země. Když motor neumožňuje velké zrychlení přesně v perigeu, musí část energie odevzdat na vzdalování od Země, nebo náklad vracet do perigea a zrychlení opakovat vícekrát kratšími zážehy, nebo se spokojit s tím, že potřebná rychlost pro TLI bude mírně vyšší a tím vyšší spotřeba paliva a menší nosnost.
Také to lze vylepšit tím, že poslední stupeň (před stupněm TLI) vyvede celek na vyšší eliptickou dráhu a při návratu do co nejnižšího perigea bude již mít stupeň TLI vyšší rychlost než je kruhová na LEO. Předchozí stupeň shoří v atmosféře. Myslím, že to tak má být u SLS. [upraveno 21.1.2021 16:42]
martinjediny - 21/1/2021 - 20:00
citace: Nevěřím, že je možno z LEO k Měsíci doletět s delta-v nižším, než 3,1 km/s.
Jasne, ze mas pravdu. Ja som v zapale boja odcital este aj cestu z kopca. Lenze najprv do L1 musim prist.
tak pre zmenu skusim integrovat a s presnejsim vstupmi...
1/ Vesmirna dialnica ide cez libracne body.
AK pridem do bodu L1, tak odtial mozem padnut na Mesiac, alebo prejst na nejaku drahu podla uvazenia.
Pozrime najprv kolko dv potrebujem na L1
Vzdialenosti: ZEM - 319 180 km - L1 - 60 820 km - Mesiac
2/ V homogennom poli vypocitam potenecialnu energiu telesa v bode L1 voci Zemi Epz=m*a*delta h
(zobrazenim a*delta h je obdlznik a jeho plocha predstavuje sucin)
V realnom nehomogennom poli je "a" zavisle na "h" a zaujima ma plocha pod krivkou.
Krivku mozem definovat a = G*M/h^2 = K/h^2. Pre Zem je G*M konstanta K=3,9872E14 (kontrola K/Rz^2=9,802ms-2)
3/ Plochu pod krivkou a mozem spocitat
integral (K/r^2).dr od 6 600 000m po 319 180 000m = K*[-1/r]od 6 600 000 po 319 180 000 = 59 162 920 m3/s2
Takze Epz= m * 59 162 920 m3/s2
4/ Ek = 1/2 m * v ^2
Ek = Epz, => pri zanedbani Mesiaca dopadova rychlost volneho padu z L1 na Zem+220km je: v = 10 877 m/s
5/ Ak som startoval z LEO220, tak pri zanedbani Mesiaca dv = 10 877 m/s - 7 771 m/s = 3 106 m/s
6/ Kedze vsak Mesiac gravitacne posobi a energiu padu z L1 na Zem zmensuje, tak ju zbrzdi o
Pre Mesiac k = 4,9039E12 => Integral (k/r^2).dr od 60 820 000 m po 380 000 000m = 67 725 m3/s2
Epm = m * 67 725 m3/s2
7/ potom Ek = Epz - Epm dopadova rychlost volneho padu z L1 na Zem+220km je: v = 10,871 a dv= 10 871 - 7 771 = 3 100 m/s
8/ podobne mozem spocitat dopadovu rychlost z L1 na Mesiac: LLO R=1 800 000m
E2pm= m* 194 386 , E2pz= m * 2 643 759 => v=2 213 m/s a dv = 530 m/s
Martin - nebude tam nejaký chyták s "geometriou"?
Počítaš dopadové energie, ale to nemôžeš priamo využiť - tvoja sonda musí prežiť, takže pohyb sondy nemôže smerovať do geometrického / gravitačného stredu objektu, ale niekam mimo objekt, na obežnú dráhu alebo do vysokej atmosféry. Z hľadiska geometrie po nejakej dotyčnici (môže to byť i krivka) do nejakého "bodu dotyku".
Takže tam bude nejaký trojuholník skladania rýchlostí.
martinjediny - 22/1/2021 - 00:18
Pad z L1 zvislo na Zem je v = 10 871 m/s.
Ak sa chcem vyhnut Zemi, tak za 1/4 periody sa musim vyhnut o polomer Zeme.
P= 2*(PI)*(a^3/K)^(1/2) = 1794318 s = cca 21 dni
Takze tangencialna rychlost v bode L1, aby som sa vyhol Zemi musi byt viac ako 15m/s
Edit:
A menej ako vrh kolmy na hor na Zemi z 6378 na 6600km, t.j.2050 m/s
asi som mal rovno ist na Keplera priblizne va*Ra = vb *Rb
potom tangencialna rychlost v L1 va=10871 * 6600 / 319180 = 225m/s
ok, ak letim z LEO, tak 3,63 + 0,225 = 3,86 km/s
Takze LLO sa da dosiahnut za menej ako 3,9, ale len pri priamom lete, pricom uspora je zanedbatelna a stuone mi padaju "na hlavu".
Z LEO to za menej ako 3,86 nejde. [upraveno 22.1.2021 09:38]
PinkasJ - 22/1/2021 - 10:45
Myslím, že pro praktické výpočty kruhové, únikové nebo TLI rychlosti převedené na potřebné množství paliva a tedy hmotu stupňů musí být vzata v úvahu rychlost rotace Země, která je na rovníku 465m/s a klesá s kosinus zeměpisné šířky a je využívaná starty východním směrem.
Neboli se vzdáleností startu od rovníku stoupá potřebné množství paliva stupňů pro dosažení stejné orbitální nebo TLI rychlosti. Navíc při letu na TLI (viz např. Apollo 13) z bezpečnostních důvodů nemířila dráha do L1 bodu, nýbrž tak, aby při vzniku nějakého problému loď automaticky obletěla Měsíc a vrátila se k Zemi. Tak to asi bude i nadále. [upraveno 23.1.2021 14:13]
fritz.lochmann - 26/1/2021 - 22:12
Anatoly Zak: Roskosmos advances returnable rocket
Ruskí inžinieri presadzujú dizajn rakety poháňanej metánom v snahe vybudovať opakovane použiteľný štartovací systém zameraný na konkurenciu americkým raketám a podobným nosičom objavujúcim sa v Číne.
Teda obrázky a vyhlásenia robiť vedia. Som zvedavý či sa naozaj rozhýbu a urobia niečo funkčné a použitiaschopné
[upraveno 26.1.2021 22:18]
ruska mreza na konci stupna nie je zrovna prvok na dopredny let...
ales - 27/1/2021 - 09:14
citace:ruska mreza na konci stupna nie je zrovna prvok na dopredny let...
Této poznámce moc nerozumím. Předpokládám, že na tom obrázku je zachycen už návrat stupně (nejspíš "entry burn"), takže "letí pozadu" (viz rozmazání vzduchu nad stupněm). Nebo jakou "mříž" máš na mysli?
PinkasJ - 27/1/2021 - 16:14
Jsem rád, že vždy pan Fritz Lochman uvede nový článek A.Zaka i s obrázkem a z úvodní větou.
Proto já uvádím stručný obsah vlastního článku. Některé věci jsme zde již dříve rozebírali (také od A. Zaka), já např. 6.10.2019.
Od té doby v článku je také něco nového. Nová raketa se má jmenovat Sojuz SPG (SPG =sžizenyj prirodnyj gaz), nejnovější jméno je Amur SPG. Má mít LEO nosnost 9,5 tuny reusable verse a 12,5 tun expendable verse, startovní hmota 359 tun, průměr 4,1 m, fairing 5,1m. prvý stupeň má nést 220 tun paliva, z toho 13 tun pro návrat.
Raketa má hlavně nahradit Sojuz 2 a zajistit tím nejvíce žádané nosnosti. Pravděpodobně bude používat i upravené startovní zařízení pro Sojuz.
V lednu 2021 Rogozin informoval nějaké detaily: Amur SPG má mít plně automatický systém přípravy ke startu, velké použití syntetických materiálů a návratný prvý stupeň až 100x. Nejnověji ruská superraketa má být založena na Amur SPG a nikoliv na kerosinové Sojuz 5. (Pozn.: to je asi míněn princip – použití metanu, neboť Sojuz 5 má značně větší nosnost (18 tun) než Amur SPG)
První stupeň bude pohánět asi 5 motorů RD-0169 o tahu 85 -110 tun, druhý jedním motorem RD-0169 . Centrální motor bude zařizovat přistání stupně.
Raketa má mít schopnost splnit úkol i při výpadku 1 motoru.
Pro expendable použití se uvažuje i o prvním stupni jen se 4 motory.
Komerční raketa Amur SPG má mít cenový limit $22 mil. Raketa má mít možnost (podle nákladu) letět jako expendable, nebo reusable a přistávat u startovní polohy nebo ve směru letu.
V článku se mluví i o možnosti vynášet pilotovanou loď, ale to by musel být asi jen Sojuz. Ale společnost S7-Space navrhuje pro Amur APG svou rusable kapsli MTKS Argo.
Co se týče časové otázky, asi nejdříve 2023-2024.
[upraveno 27.1.2021 16:17]
martinjediny - 27/1/2021 - 16:59
citace:
citace:ruska mreza na konci stupna nie je zrovna prvok na dopredny let...
Této poznámce moc nerozumím. Předpokládám, že na tom obrázku je zachycen už návrat stupně (nejspíš "entry burn"), takže "letí pozadu" (viz rozmazání vzduchu nad stupněm). Nebo jakou "mříž" máš na mysli?
urcite nie je problem ju odhodit, ale nespravili to a vracaju sa aj s mrezou na konci stupna.
V tomto pripade vsak vedia len cuvat. Dopredny let, (jak je u Falconu prvy krok navratu,) je s mrezou takmer nerealizovatelny.
Edit: cely let by museli aktivne stabilizovat, na co nemaju palivo, energie, ani riadiace plochy...
citace:
Této poznámce moc nerozumím. Předpokládám, že na tom obrázku je zachycen už návrat stupně (nejspíš "entry burn"), takže "letí pozadu" (viz rozmazání vzduchu nad stupněm). Nebo jakou "mříž" máš na mysli?
Mne sa skor zda, ze na konci stupna je nosna mreza na ukotvnie vyssieho stupna, podobne ako u Protonu, Sojuzu,... vid. blok A poz.4
urcite nie je problem ju odhodit, ale nespravili to a vracaju sa aj s mrezou na konci stupna.
V tomto pripade vsak vedia len cuvat. Dopredny let, (jak je u Falconu prvy krok navratu,) je s mrezou takmer nerealizovatelny.
Edit: cely let by museli aktivne stabilizovat, na co nemaju palivo, energie, ani riadiace plochy...
Obrázky pěkné. Jako u všech podobných si počkáme, jestli bude něco víc než jen obrázek.
NovýJiřík - 28/1/2021 - 16:45
citace: Obrázky pěkné. Jako u všech podobných si počkáme, jestli bude něco víc než jen obrázek.
No, navrhl bych uzavírat sázky, ale asi by nebylo moc těch, co by sázeli na realizaci...
martinjediny - 28/1/2021 - 20:28
to zavisi ako polozis terminy a definicie...
napriklad ja si myslim, ze rusi najneskor do 31.10.2024 odstartuju s novou lodou, alebo aspon s jej maketou.
Let nemusi byt ani pilotovany, ani uspesny, staci, ze sa raketa odlepi od zeme.
Nova lod - Orjol- bude ina, ako sucasny Sojuz. Ale na meno si nestavi asi nik...
Termin je tak, aby sa dala vyhra na seminari vo Valmeze spolocne vypit
Ervé - 29/1/2021 - 07:40
citace:to zavisi ako polozis terminy a definicie...
napriklad ja si myslim, ze rusi najneskor do 31.10.2024 odstartuju s novou lodou, alebo aspon s jej maketou.
Let nemusi byt ani pilotovany, ani uspesny, staci, ze sa raketa odlepi od zeme.
Nova lod - Orjol- bude ina, ako sucasny Sojuz. Ale na meno si nestavi asi nik...
Termin je tak, aby sa dala vyhra na seminari vo Valmeze spolocne vypit
Myslím že tohle se stane, do 31.10.24 vystaruje maketa nové lodi.
Letos si Putin uvědomí, že Biden nevzdá let na Měsíc, příští rok dostane RKA víc peněz a v roce 2023 postaví aspoň něco, takže v roce 2024 vzlétne maketa lodi. 2025 pak nová loď.
NovýJiřík - 29/1/2021 - 18:55
citace: Letos si Putin uvědomí, že Biden nevzdá let na Měsíc, příští rok dostane RKA víc peněz a v roce 2023 postaví aspoň něco, takže v roce 2024 vzlétne maketa lodi. 2025 pak nová loď.
Hm, jak jsi přišel na to, že Biden nevzdá Měsíc?
Ervé - 31/1/2021 - 23:13
citace:
citace: Letos si Putin uvědomí, že Biden nevzdá let na Měsíc, příští rok dostane RKA víc peněz a v roce 2023 postaví aspoň něco, takže v roce 2024 vzlétne maketa lodi. 2025 pak nová loď.
Hm, jak jsi přišel na to, že Biden nevzdá Měsíc?
No jo, velkému bezzásadovému kecálkovi se věřit nedá. Moje chyba.
Alchymista - 28/2/2021 - 15:29
Na rozdiel od starlinku je spojenie s druzicou dlhodobejsie (az 3,5h bez presmerovania anteny) na druhej strane vzdialenost pre svetlo 2x 40000km = 133ms
Alchymista - 1/3/2021 - 00:09
Starlink v danej oblasti na tom výrazne lepšie nebude. Pretože - kde má najbližšie pozemné stanice?
admin - 4/4/2021 - 19:43
V září by mělo být jasné, jak by měl Amur vypadat. Tzn. za 5 měsíců.
Rusům již mnoho roků chybí náhrada za raketu Sojuz, jejíž dva prvé stupně pamatují ještě Koroljova. Ani to, že používá dávno odepsané výrobní zařízení, nemůže nahradit jejich přílišnou složitost.
Uvádím stručný přehled, co v tomto směru plánují (nebo plánovali):
Začali vyvíjet raketu Sojuz 6: https://forum.nasaspaceflight.com/index.php?top
Tato raketa má mít v prvém stupni jen jeden osvědčený motor RD 180 a LEO s tahem 400 tun, LEO nosnost kolem 9 tun a tento stupeň měl být také centrálním modulem superrakety Jenisej. Nahradit rakety Sojuz by mohla, ale může být jen expendable.
Dále je vyvíjena raketa Sojuz 5 (Irtyš), která má také jeden motor prvého stupně RD171, ale s tahem 800 tun, opět expendable a má být vypouštěna z Bajkonuru s LEO nosností 18 tun (pro pilotované provedení 15,5 tun), opět expendable.
Nyní se navíc má vyvíjet raketa Sojuz 7 s názvem Amur, která bude mít palivo metan a návratový první stupeň, nosnost 12,5 tun v expendable provedení a 10,5 tun v návratovém provedení. Prvý stupeň bude mít 5 motorů RD 0169.
Jsem zvědav, jestli tyto 3 projekty dokončí a který bude dříve, nejspíš Irtyš.
[upraveno 5.4.2021 12:19]
admin - 14/4/2021 - 13:48
Крыло-СВ by měl přistávat na kolech nebo lyžinách.
Psal jsem o tom již hodně dávno: https://ria.ru/20190826/1557911610.html
Letové zkoušky projektu Krylo CB (SV)
Je to z 26.8.2019, stručně shrnuji:
Do-zvukové horizontální lety s pomocí vzdušného nosiče mohou být zahájeny v roce 2020. Těleso bude mít délku 6 metrů a průměr 0,8 m (pzn. vzorek zmenšený na 1/3 – z jiného zdroje) . Plnohodnotný demonstrátor má být hotov do 4 roků, bude vybaven raketovým motorem a bude provádět všechny cykly, počínaje startu z Kapustin Jaru a přistání směrem ke Kaspickému moři a letišti. Při návrat bude dosahovat hyper-zvukové rychlosti až Mach 6
Takže dodávám: stále se to točí dokola. Obdobný projekt Bajkal, ale ve skutečných rozměrech byl představen v Paříži již v srpnu 2001.
novák - 19/6/2021 - 11:18
Sojuz-5, kyslíková nádrž 1. stupně (pro dynamické zkoušky)
v poloviční velikosti:
v plném rozměru, i se svářečem:
PinkasJ - 20/6/2021 - 09:26
Tato technologie s isogrid je nákladná, včetně materiálu nádrží a motoru RD171. Sojuz 5 sice bude používán jen pro drahé náklady, jako např. loď Orel, kde by jednorázové použití mohlo být ospravedlněno. Přesto by znovupoužití přineslo značné úspory. Mnoho řešení není a mohly by být snad využity v budoucnu:
- Použít místo RD171 svazek motorů 5x RD191 z Angary 5 a zachovat jen jeden blok nádrží. Střední motor by pak mohl být použit při přistání.
- Doplnit motor RD 171 na obvodu minimálně dvěma (lépe čtyřmi) malými motory o celkovém tahu cca 100 tun a ty využít pro přistání, případně i při startu.
Ervé - 20/6/2021 - 09:39
U Vostočného by neměl být problém s místy přistání, ale varianta 2 s dalšími motory toho moc nepřináší, jaké motory by použili?
Jednička vypadá věrohodně díky regulaci tahu.
Nemají skutečnou vůli (a peníze) ani na první řešení, a ruský Elon neexistuje. [upraveno 20.6.2021 09:40]
yamato - 20/6/2021 - 09:48
citace 20.6.2021 - 09:26 - PinkasJ:Tato technologie s isogrid je nákladná, včetně materiálu nádrží a motoru RD171. Sojuz 5 sice bude používán jen pro drahé náklady, jako např. loď Orel, kde by jednorázové použití mohlo být ospravedlněno.
to nemoze byt nikdy. Aj keby bol vynasany naklad kontajner plny diamantov a cena za start by tvorila 1/100 ceny nakladu, stale su to v absolutnych cislach miliony rublov, ktore mohli byt pouzite na modernizaciu kozmodromu, sondu k venusi alebo urychlenie vyvoja Orla. "Drahe naklady" su financno-opticky klam.
PinkasJ - 20/6/2021 - 10:12
Re Yamato:
Již v další větě jsem napsal: Přesto by znovupoužití přineslo značné úspory.
Vycházím z reality: Problém je, že nechtějí ztratit technologii výroby unikátních motorů RD 171 o tahu cca 800 tun (i pro případný Yenisej) , takže použití 5x RD 191 zcela zřejmě nebude. To by musel přijít nějaký ruský Musk a zajímat se jen o kosmonautiku.
PinkasJ - 6/8/2021 - 12:06
Na Novosti kosmonautiky je dlouhý článek a ještě delší diskuse o ruských raketových motorech. Ukazuje, že ruské motory byly na špici, ale mohou jí rychle ztratit.
Hlavní důvodem je především cena. Může se stát, že 27 motorů Supper Heavy bude levnější, než jeden motor RD 171 v prvním stupni připravované rakety Sojuz 5. Hlavní důvod je samozřejmě v sériovosti výroby. Další důvod je neexistence konkurence. V nedávné době Rogozin soustředil všechny výrobce raketových motorů pod jeden koncern vedený Energomash. To vede jen k zvýšení byrokracie, ztrátu konkurence a zaostávání.
V diskusi se hodně mluví o možném vojenském využití suborbitálních letů Starshipů pro masovou dopravu nákladů do různých bodů zeměkoule např. Arktida , nebo dokonce Tibet.
citace: Okrem toho vysvetlil, že Pogo vyžadovalo viac ako 100 zvarových spojov, ktoré bolo potrebné vykonať ručne, a jeho výroba trvala takmer štyri roky, zatiaľ čo 3D tlačené Pogo vyvinuté v továrni Aerojet Rocketdyne v Los Angeles znížilo počet zvarov na tri a bol dokončený za menej ako rok.
Sériovosť a cena pracovnej sily, potom sa premieňajú na menej podstatné premenné..
Napríklad.. Niekto z Ursa Major sa kdesi kasal že vďaka zvládnutiu 3D tlače, výrobu celého motora možno skrátiť na dva týždne..
PinkasJ - 6/8/2021 - 12:57
V Novosti Kosmonautiky to nebyl odborný článek, zabývající se technologií, spíše pohled zvenčí zaměřený na srovnání cen a kapacit výroby. Samozřejmě, technologie má velký vliv na cenu.
fritz.lochmann - 6/8/2021 - 13:06
citace 6.8.2021 - 12:06 - PinkasJ:... soustředil všechny výrobce raketových motorů pod jeden koncern vedený Energomash. To vede jen k zvýšení byrokracie, ztrátu konkurence a zaostávání.
To poukazuje že v Rusku a v štátnom aparáte fičí socialistické uvažovanie, centrálne rozhodovanie a plánovité hospodárstvo naďalej. Trhové hospodárstvo a demokracia sú v poniektorých kruhoch len slovo na papieri. Preto všetko trvá tak dlho, preto je to málo eknonomické napriek nižšej cene ľudskej práce. Napríklad Angara sa zdala naozaj výrobne hospodárna a produktívna, ale ... byrokracia a neschopnosť ekonomického zmýšľania je veliká brzda...
alamo - 6/8/2021 - 13:26
"Ak je všetko v našich rukách, ak pre nás dodávateľský reťazec prešiel a máme ho v závodoch Ursa Major, hovoríte o dvojtýždňovom procese odstránenia motora z dverí," povedal Pellicore.
Ono je jedno, či už štátne podniky zlúči dohromady štátny byrokrat, alebo zo v USA z nich akvizíciami vznikajú korporátny molosi kapitalisticky.
V USA sa furt liahne startup poter, ktorý premýšľa ako to obýsť, preliazť a podliezť.
novák - 9/8/2021 - 13:06
citace 6.8.2021 - 12:06 - PinkasJ:Na Novosti kosmonautiky je dlouhý článek...o ruských raketových motorech. Ukazuje, že ruské motory byly na špici, ale mohou jí rychle ztratit.
Jediná uvedená čísla jsou cca 5 mil USD za RD-191, bůhví podle jakého kurzu přepočtených. A - přebrané z Muskova interwiew - 230 tisíc USD za Raptor.
Jenže v tom rozhovoru se píše For example, Musk stated that designing a closed-cycle engine is easy. However, the extremely hard part is getting the cost-per-tonne of thrust under $1,000 – with each Raptor producing 230 tonnes of thrust, this means that each engine must cost less than $230,000 to produce.https://everydayastronaut.com/starbase-tour-and-interview-with-elon-musk/ což mi přijde že 1000 USD za tunu tahu je cíl.
Takže se srovnává přibližná (letošní, loňská??) asi prodejní cena jednoho ruského motoru s náklady (budoucími) jednoho amerického motoru. Nějaký ten ruský Lochmann z toho vyvozuje, že "v bitvě raketových motorů Rusko utrpělo drtivou porážku, co budeme dělat a můžeme vůbec něco dělat". Následujících 20 stran diskuze je bezcenné žvanění (debata ruských Lochmanů/yamatů/petrpetrů) s cca třemi replikami k věci. Zkrátka někdy jsou na Novosti kosmonavtiky ještě horší žvanilové než tady. Myšlenka o americké invazi do Tibetu pomocí tisíců letů Starshipů je vrchol vší hlouposti.
K věci:
* Jo, může se stát, že Raptory budou levnější než motory Energomaše.
* Další důvod je neexistence konkurence. V nedávné době Rogozin soustředil všechny výrobce raketových motorů pod jeden koncern vedený Energomash. To vede jen k zvýšení byrokracie, ztrátu konkurence a zaostávání. - ale ne. To jako před Rogozinem konkurence byla a bylo vše dobré? Houby. Jeden koncern místo několika soupeřících podniků může přinést snížení byrokracie, posílení konkurence a obrat od zaostávání k pohybu vpřed. Viz OAK, OSK. Rusům sjednocené koncerny svědčí.
xChaos - 17/11/2021 - 19:56
Amur, jakýsi metanový pětimotorový Falcon 9. (Parametry za mě dostačující...)
Jasně, to je dobrý nápad. Sice s ním měli přijít nejmíň před 5 lety, ale nikdy není pozdě. 10,5 t znamená náhradu Sojuzu.
Ervé - 13/12/2021 - 15:07
Dnes proběhl úspěšný start Protonu s komunikačními satelity Ekspress AMU3 a 7 (komunikační vybavení je francouzské od Thalesu). [upraveno 13.12.2021 15:10]
RD -171MB https://www.roscosmos.ru/30988/
V článku se píše nové produkci těchto motorů (tah cca 800 tun vac) a úpravách konstrukce i technologie. Především byla snížena teplota na turbíně, při zachování tahu a dokonce zvýšení Isp. Motory budou určeny pro rakety Sojuz 5, v budoucnosti snad pro superraketu.
V té to souvislosti je zajímavá úvaha, co je lepší – silný motor v prvém stupni (případně boosterech) nebo více slabších. Otázka není jednoduchá ani jednoznačná. Pro superrakety (Saturn 5, Energia) byly zvoleny silné motory. Pro SLS je nahradily ještě silnější boostery na TPH. Boostery na TPH má i New Glenn, SLS, Ariane 5, japonská H3. Naopak SHS od SpaceX bude mít 31 motorů po cca 200 tun tahu.
Slabší motory umožní sériovou výrobu, která může být levnější, než kusová výroba odpovídajícího velkého motoru. Také je možno lépe využít centrálních motorů pro návrat stupně a rovněž umožní let i při výpadku jednoho motoru (u SHS možná i více). Celková montáž rakety, přívodů paliva, telemetrie a řízení každého motoru je však složitější. Slabší motory umožňují také vyrobit modulové rakety o různé nosnosti – viz Angara 1,3,5
Pro jednoduché expendable rakety, jako bude Sojuz 5 je asi výhodnější jeden silný motor. Pro případnou superraketu pak jen malý počet těchto motorů. Zřejmě oba přístupy budou stále existovat v různých variantách.
[upraveno 4.1.2022 16:07]
smvojj - 3/1/2022 - 20:09
Dle mne do toho dnes mluví logistika. Vyzkousene Raptory převáží po silnicich.
Takový https://cs.m.wikipedia.org/wiki/F-1 byl macek, který se dal převážet lodí, po silnici ne.
NovýJiřík - 3/1/2022 - 22:28
citace 3.1.2022 - 18:44 - PinkasJ:RD -171MB https://www.roscosmos.ru/30988/
V článku se píše nové produkci těchto motorů (tah cca 800 tun vac) a úpravách konstrukce i technologie. Především byla snížena teplota na turbíně, při zachování tahu a dokonce zvýšení Isp. Motory budou určeny pro rakety Sojuz 5, v budoucnosti snad pro superraketu.
V té to souvislosti je zajímavá úvaha, co je lepší – silný motor v prvém stupni (případně boosterech) nebo více slabších. Otázka není jednoduchá ani jednoznačná. Pro superrakety (Atlas 5, Energia) byly zvoleny silné motory. Pro SLS je nahradily ještě silnější boostery na TPH. Boostery na TPH má i New Glenn, SLS, Ariane 5, japonská H3. Naopak SHS od SpaceX bude mít 31 motorů po cca 200 tun tahu.
Slabší motory umožní sériovou výrobu, která může být levnější, než kusová výroba odpovídajícího velkého motoru. Také je možno lépe využít centrálních motorů pro návrat stupně a rovněž umožní let i při výpadku jednoho motoru (u SHS možná i více). Celková montáž rakety, přívodů paliva, telemetrie a řízení každého motoru je však složitější. Slabší motory umožňují také vyrobit modulové rakety o různé nosnosti – viz Angara 1,3,5
Pro jednoduché expendable rakety, jako bude Sojuz 5 je asi výhodnější jeden silný motor. Pro případnou superraketu pak jen malý počet těchto motorů. Zřejmě oba přístupy budou stále existovat v různých variantách.
Jen jsem se chtěl ujistit - Atlas 5 je superraketa??
Anebo to bylo "upsání se" a měl tam být Saturn? To bych pochopil, to se může stát v zápalu psaní každému.
admin - 3/1/2022 - 22:40
citace 3.1.2022 - 18:44 - PinkasJ:Boostery na TPH má i New Glenn
To bych řekl, že ne-e...
PinkasJ - 4/1/2022 - 16:10
citace 3.1.2022 - 22:28 - NovýJiřík:
citace 3.1.2022 - 18:44 -
Jen jsem se chtěl ujistit - Atlas 5 je superraketa??
Anebo to bylo "upsání se" a měl tam být Saturn? To bych pochopil, to se může stát v zápalu psaní každému. [/quote:
Pardon, děkuji, bylo to přepsání, už jsem to opravil
PinkasJ - 4/1/2022 - 16:18
citace 3.1.2022 - 22:40 - Martin Kostera:
citace 3.1.2022 - 18:44 - PinkasJ:Boostery na TPH má i New Glenn
To bych řekl, že ne-e...
Děkuji, píši moc rychle a pletu názvy. Má to být Vulcan
fritz.lochmann - 2/2/2022 - 22:41
Projekt rakety Sojuz-5 vstupuje do experimentálnej fázy
Napísal a ilustroval Anatoly Zak
Ruský vesmírny priemysel dokončil návrh nosnej rakety Sojuz-5 a začal pozemné testovanie jej komponentov, zatiaľ čo Roskosmos pracoval na uzavretí dohody s Kazachstanom o štartovacom zariadení rakety.
fritz.lochmann - 14/2/2022 - 18:13
Last-ditch attempt to redesign super-heavy launcher
Napísal a ilustroval Anatoly Zak
Ruskí inžinieri sformulovali radikálne odlišnú architektúru superťažkej rakety a scenár lunárnej expedície, aby riešili viaceré finančné, technické a plánovacie problémy, ktorým projekt čelí.
Nuž je zložité niečo zmysluplne tvoriť pre mierový výskum vesmíru keď treba financovať zbrojenie a prípadnú inváziu do susedných krajín.
alamo - 14/2/2022 - 18:36
UR700 dizajn od Chelomeia, z roku 1960.
Ervé - 15/2/2022 - 08:38
Ještě že power point snese skoro všechno, reálnost (realizovatelnost) nulová.
Uvádím podrobnosti k odkazu pana Lochmanna na článek A.Zaka:
Rozbor použití metanu pro ruskou měsíční superraketu ukázal problém tohoto řešení:
- velké průměry nádrží, přesahující profil železniční dopravy
- velké množství malých motorů, které ještě nejsou odzkoušeny.
Proto skupina 4 největších expertů RKK Energia v oblasti pohonů předložila alternativní projekt. Ten předpokládá plné využití nádrží i motorů rakety Sojuz 5 ve všech 3 stupních superrakety do LEO, tedy velkou sériovost jak nádrží, tak motorů:
- 3 boostery (1.stupeň) bude každý sestávat vždy z dvojic prvých stupňů Sojuzu5 (motory RD 171) a obklopovat centrální stupeň.
- centrální část (2.stupeň + 3.stupeň) bude sestávat ze svazku tří kompletních dvoustupňových Sojuzů 5 (motory RD 171 + RD 0124MS)
Všechny paralelní nádrže budou mít propojení a centrální stupeň sníží brzy po vzletu tah na 50%. Tyto 3 stupně vynesou kosmický tahač RTB s nákladem téměř na LEO, ten pak na LEO a dále.
Nosnost celé sestavy na LEO se předpokládá 140 tun. Taková nosnost dovoluje při dvou startech uskutečnit setkání na LEO namísto u Měsíce.
Pouze samotná centrální část bude mít LEO nosnost 50 tun ( např. 23 tun Block DM + 22 tun PTK, nebo 27 tun LVPK + PTK) , což bude možno využít pro testování na LEO.
Předpokládá se, že PTK+LVPK + RTB budou mít na LEO hmotu 190-200 tun, ale LEO nosnost 2 superraket bude 280 tun, takže ve druhé fázi bude možno první i druhý stupně vrátit motoricky na zemi, vždy pomocí motoru RD 191
Vypadá to dobře, ale v souvislosti s válkou na UA finančně značně nereálně.
Ervé - 2/8/2022 - 12:22
Nevypadá to dobře, vypadá to jako zoufalé flikování velké rakety z něčeho, co ještě neexistuje. Jen další prezentace bez reálné budoucnosti.
V 10:17:48,220 SEČ odstartovala ze vzletové rampy 31/6 na Bajkonuru nosná raketa Sojuz 2.1b. Po 9 minutách a 21 sekundách byl horní stupeň Fregat s meteorologickou družicí Arktika-M 2 naveden na počáteční oběžnou dráhu. K navedení na finální dráhu molnija dojde okolo 15:32:52 SEČ. Roskosmos potvrdil, bez podrobností, umístění 2077kg družice Arktika-M 2 na dráhu molnija. Pohybovat by se měla na oběžné dráze s výškou perigea v rozmezí 600 až 3000 km, apogea 37400 až 39800 km. Sklon oběžné dráhy je 63,2°. Do roku 2031 plánuje Rusko vypustit další 4 družice.
Předchozí družice Resurs P měly dost problémů samy se sebou. Uvidíme jak si povede tento.
martinjediny - 4/4/2024 - 13:07
na prvypohlad druzica nie je nijak zlozita a opakovana vyroba za 50 mil. eur...
Zaujimave, ze vzdy sa pokazi nieco ine... https://www.kommersant.ru/doc/3811631 (rusky)
LeeMer - 4/4/2024 - 19:08
citace 4.4.2024 - 13:07 - Martin Jediny:na prvypohlad druzica nie je nijak zlozita a opakovana vyroba za 50 mil. eur...
Fakticky jde o zcivilněnou vojenskou kosmickou technologii. Jde tedy o vrchol ruské techniky a nejde o nic snadného, jak by se mohlo zdát.
Tesarakt - 17/7/2024 - 17:42
V Jakutsku v Kobajské oblasti měli místní lovci v roce 2020 rekordní úlovek - Blok A (první stupeň) Sojuzu 2.1B, který nalezli v předpokádané oblasti.
Snímek je pořízen při teplotě -50°.
citace 17.7.2024 - 17:42 - Tesarakt:V Jakutsku v Kobajské oblasti měli místní lovci v roce 2020 rekordní úlovek - druhý stupeň Sojuzu 2.1B, který nalezli v předpokádané oblasti.
Vzhledem k rozměrům, tvaru a místům pro uchycení postranních Bloků B, V, G, D, jde o centrální stupeň Blok A.
Ervé - 17/7/2024 - 19:47
Je to tak. Typické zúžení a na druhém konci příhradová konstrukce pro horký start horního stupně. Jde jen o zmatek ve značení - někdo označuje centrální stupeň za 1. stupeň (a bloky B, V, G, D jako boostery 0.stupně), někdo bere blok A za 1,5tý stupeň a někdo za 2.stupeň (bloky jako 1.stupeň).
Tesarakt - 18/7/2024 - 00:20
Jsem to opravil aby to nemátlo do budoucna, ale myslel jsem, že Vás spíše zaujme, že tam chybí RD-108A, protože to pak teoreticky vypadá, že přistává zvlášť na padáku či ještě jinak.
LeeMer - 18/7/2024 - 05:26
citace 18.7.2024 - 00:20 - Tesarakt:Jsem to opravil aby to nemátlo do budoucna, ale myslel jsem, že Vás spíše zaujme, že tam chybí RD-108A, protože to pak teoreticky vypadá, že přistává zvlášť na padáku či ještě jinak.
Myslím, že většina uživatelů tohoto fóra nečeká, že motor RD-108A bude na horní části raketového stupně Blok A. Spodní část, kde se motor nachází na fotografii vůbec není vidět.
Jak vypadá stupeň Blok A, kuk níže.
Tesarakt - 18/7/2024 - 12:28
Ano, mám to špatně, prohlížel jsem si více obrázků jakutských šroťáků, např.:
Toto je Sojuz 2.1b, start 29. února 2024 ve 13.00 hodin.
Je to ještě asi z vrtulníku, takže tam nejsou stopy po vozidlech či aspoň po stopách nutných k demontáži a odvozu vrtulníkem a oranžová barva motorového bloku je dost výrazná stejně jako jeho tvar, tj. je to mnohem průkaznější záběr než předchozí případ ze země.
Srovnejte si to s obrázkem Bloku A výše a zkuste to také porovnat.
LeeMer - 18/7/2024 - 16:59
citace 18.7.2024 - 12:28 - Tesarakt:
Toto je Sojuz 2.1b, start 29. února 2024 ve 13.00 hodin.
Je to ještě asi z vrtulníku, takže tam nejsou stopy po vozidlech či aspoň po stopách nutných k demontáži a odvozu vrtulníkem a oranžová barva motorového bloku je dost výrazná stejně jako jeho tvar, tj. je to mnohem průkaznější záběr než předchozí případ ze země.
Srovnejte si to s obrázkem Bloku A výše a zkuste to také porovnat.
Odstraňování odhozených stupňů po tomto startu probíhalo od 15. do 30. března. Kdy byl pořízen snímek z vrtulníku? Kdy v době od startu po 30. března v oblasti sněžilo? Hledáte senzaci kde není a začínáte připomínat jiné spamery, dříve se na tomto fóru vyskytujících se.
martinjediny - 18/7/2024 - 18:24
citace 18.7.2024 - 12:28 - Tesarakt:Ano, mám to špatně, prohlížel jsem si více obrázků jakutských šroťáků, např.: ...
Vzivote som este nevidel srotaka s prilbou a bezpecnostnym pasom...
citace 18.7.2024 - 16:59 - Václavík Michal:
Odstraňování odhozených stupňů po tomto startu probíhalo od 15. do 30. března. Kdy byl pořízen snímek z vrtulníku? Kdy v době od startu po 30. března v oblasti sněžilo?
No, bylo tam dlouhodobě celodenně pod nulou, sníh tam měli také, jak lze jednoduše zjistit.
Poslední větší sněžení - 4,7 mm - měli 29. 10. 2024, pak jen spíše kondenzace kolem jednoho mm, sněžení, které by asi zakrylo stopy až 21. 3. 2024
Čas snímku - Agenturní zpráva vyšla 12.03.2024, tj. pravděpodobně den před tím.
Přesný čas snímku pořízený ve Viljuské oblasti by šel podle stínů asi zjistit, ale je tam málo detailů a neznámá výška letu vrtulníku.
...mlzis "mudrymi recami", ze si trepol kravinu o odhadzovani motorov z bloku A.
Tesarakt - 19/7/2024 - 10:55
citace 18.7.2024 - 05:26 - Václavík Michal:Spodní část, kde se motor nachází na fotografii vůbec není vidět.
Chyba se týkala tohoto.
citace 19.7.2024 - 00:08 - Martin Jediny:...mlzis "mudrymi recami", ze si trepol kravinu o odhadzovani motorov z bloku A.
Zatím ale z daného obrázku není jasné, jak z něj motorová část zmizela, protože kdyby upadla nebo byla předtím odstraněna (což nedává logiku, protože se podle místních šroťáků likviduje naráz a bílé hliníkové části se dohledávají a odstraňují až roztaje sníh, protože nejsou na sněhu všechny vidět).
U starších fotografií jsou části i s motory, tj. můžeme to srovnat s tímto tvrzením a konkrétní fotografií z odkazu, jestli to odpovídá výše uvedené situaci:
citace 18.7.2024 - 18:24 - Martin Jediny:
...myslim, ze je bezne, ze sa motory pri pade ulomia...
Ervé - 19/7/2024 - 11:38
Jd eo to, že stupeň padá volným pádem, a motory jsou těžké (zhruba polovina hmotnosti celého stupně). Při dopadu může rotovat, kývat se nebo převracet. Dopad při 150-250 km/hod může motor zarazit do trupu, zarazit do země nebo prostě utrhnout. Záleží na příliš mnoha faktorech.
2000 startov...
... aj uctihodne aj smutne
Aj fantasticky koncept aj zaostavanie pokroku za ocakavanim...
...pomaly 70 rokov bez prevratneho pokroku...
2000 startov bez nejakeho povsimnutia, ci ignoracie medii...
Ak f9 vydrzi, tak R7 onedlho predbehne v pocte...
...potom rusom hrozi este onedlho rekord 70 rokov vyroby R7... a potom by museli nieco vymysliet, lebo moznosti na ich rekordy sa akosi minaju...
Ervé - 30/12/2024 - 10:25
Je to úspěch, holt vývoj nové rakety je drahý a bez podstatné změny se nevyplatí nahrazovat levný a spolehlivý nosič (viz drahá Angara nahrazující Proton). Sojuz dlouho neměl konkurenci, dražší a silnější Proton se stal spolehlivým až na konci 70.let, Zenit zase umrtvil rozpad SSSR. Rusko nemělo a nemá na vývoj pokročilé náhrady.
Falcon 9 ale podle mě Sojuz počtem startů nepřekoná, do dvou let těžiště práce převezme Starship a počet startů Falconu 9 klesne jak kvůli NeW Glennu, tak i kvůli RocketLab Neutronu. 1000. start bude, a pak se uvidí.