Lopota na tiskovce po přistání Sojuzu TMA-09M (11.11.) na dotazy k časovému plánu MLM odpověděl, že zatím se nedá nic říct, grafikon dají dohromady v prosinci/lednu. Nejdříve u Chruničevů pospravují co je potřeba, snad (optimisticky) v prosinci a pak modul půjde na Bajkunur, kde projde kompletním cyklem testů trvajícím 9 měsíců.
K problémům s modulem zmínil, že z finančních důvodů byl pro MLM použit záložní kus zbylý po FGB, stáří...
(z diskuze na Novosti kosmonavtiki)
JiříHošek - 1/1/2014 - 09:11
citace:Nejdříve u Chruničevů pospravují co je potřeba, snad (optimisticky) v prosinci a pak modul půjde na Bajkunur, kde projde kompletním cyklem testů trvajícím 9 měsíců.
Mám takový blbý pocit že firma RKK Energia zvládne nejen postavit a otestovat UM modul, tak i ty nové dva energeticko výzkumné moduly SPM a Chruničev bude pořád lepit MLM Nauka dohromady...
pokud jsi pamatuji tak Nauka měla být už dva roky na orbitě...
fritz.lochmann - 25/1/2014 - 16:49
citace:Mám takový blbý pocit že firma RKK Energia zvládne nejen postavit a otestovat UM modul, tak i ty nové dva energeticko výzkumné moduly SPM a Chruničev bude pořád lepit MLM Nauka dohromady...
pokud jsi pamatuji tak Nauka měla být už dva roky na orbitě...
Chruničev sedí na dvoch koňoch, jednak skladá Protony takmer ako na bežiacom páse, pripravuje Angaru tak nečudo, že MLM vypadá ako vypadá. Nabrali si priveľké sústo, k tomu odliv mozgov do zahraničia a do penzie a nedostatočne skúsený personál dotvára výsledok: fatálne chyby, nepozornosť pri kontrole ... niet sa čomu čudovať.
Conquistador - 25/1/2014 - 17:14
Tak RKK Energia se taky nefláka, skládají Sojuzy, Progresy, + rakety Sojuz a horní stupně DM, Block D atd. teď staví i nové moduly pro ISS (OPSEK), podílí se na PPTS. Takže bych řekl že i tam je práce dosti, krom toho Energia se stavbou modulu teprve začíná zatímco matador Chruničev stavěl Saljuty, Almazy, MIR a defakto celý ruský segment ISS, takže by měl mít daleko více zkušenosti a tedy by práce měla být hotova rychleji a v lepší kvalitě jak u "konkurence" která teprve začíná, ale není...
Uvidíme snad to letos pošlou nahoru... oba moduly
Agamemnon - 25/1/2014 - 17:15
energia robí sojuzy - nosiče aj lode + progress...
čo som videl nejaké dohady... tak energia má lepšie pripravené oddelenie na kontrolu kvality... a teda aj robia rýchlejšie a spoľahlivejšie ako chruničev... - všetko sú to ale len dohady...
napr. inak, posledné chyby na nauke našla práve energia, pokiaľ si spomínam...
[Edited on 25.1.2014 Agamemnon]
Conquistador - 25/1/2014 - 17:37
citace:
napr. inak, posledné chyby na nauke našla práve energia, pokiaľ si spomínam...
[Edited on 25.1.2014 Agamemnon]
Ano našla... proto modul po dokončení jejich dílu práce místo na final testy a kosmodrom poslali zpet Chruničevovi...
JiříHošek - 25/1/2014 - 21:06
citace:krom toho Energia se stavbou modulu teprve začíná zatímco matador Chruničev stavěl Saljuty, Almazy, MIR a defakto celý ruský segment ISS
Výrobcem osmi modulů DOS (civilní Saljuty, základní modul Miru, služební modul Zvezda) byla RKK Energia.
novák - 27/1/2014 - 10:10
Aga:
citace:ak tomu správne rozumiem, tak uzlový modul
Ano, je hotový, letos projde testováním a předáním zákazníkovi. Mohli by ho letos i vystřelit nahoru, kdyby ovšem v sestavě ISS už byl MLM (protože UM bude připojen právě k němu).
novák - 27/1/2014 - 10:25
citace:Výrobcem osmi modulů DOS (civilní Saljuty, základní modul Miru, služební modul Zvezda) byla RKK Energia.
Nó, Chruničev se k tomu staví jinak: ...u nás byly zhotoveny všechny ruské orbitální stanice - Saljut, Mir i Almaz, všechny těžké moduly stykující se s orb. stanicemi na orbitě a také trojmístné návratové aparáty... http://www.khrunichev.ru/main.php?id=38 první odstavec
Je myslím všeobecně známé, že první Saljuty vznikly tak, že Eněrgija nacpala své systémy řízení a životního zabezpečení do trupů chruničevských Almazů. Podle uvedeného tvrzení Chruničevců to vypadá, že stejný postup se zachoval pro všechny DOSy.
Agamemnon - 27/1/2014 - 10:53
@novák: dakujem
JiříHošek - 28/1/2014 - 23:20
citace:Podle uvedeného tvrzení Chruničevců to vypadá, že stejný postup se zachoval pro všechny DOSy.
Hmm, tak jo. Tady to tvrdí konkrétně o SM Zvezda:
Служебный модуль ( СМ ) «Звезда» , создание которого в Центре имени М.В.Хруничева шло практически всё время параллельно с ФГБ «Заря»
Toto síce s témou moc nesúvisí, ale na jednej z fotografií je zaujímavý pohľad na Sojuz pripojenký k modulu Kristal dokovacím systémom APAS-89
Prečo sa tento systém vlastne doteraz nepoužíva? Ešte malá jedovatá poznámka: Na Mire fungovali k spokojnosti len originál sovietske moduly DOS 8, Kvant, Kvant 2 a Kristal - ruské moduly Spektr a Priroda boli pridané v chvate a boli s nimi len problémy, i keď Spektr ako taký za nehodu s Progressom nemohol. Spektr bol vlastne len rekonfigurovaný vojenský modul Oktan a Priroda sa veľmi nepredviedla, hoci potenciál by mala, nebyť problémov s kvalitou. Priroda ako jediný modul sa pripojil k Miru bez problémov na prvý raz.
Ervé - 29/1/2014 - 17:21
APAS se ale používal - jako upravený byl použit při všech letech raketoplánu k Miru a ISS. Nyní se nepoužívá, protože je těžší než systém na Sojuzu a zároveň má menší průměr, než americký CBM (ten je dimenzován na Racky).
fritz.lochmann - 29/1/2014 - 17:37
citace:APAS se ale používal - jako upravený byl použit při všech letech raketoplánu k Miru a ISS. Nyní se nepoužívá, protože je těžší než systém na Sojuzu a zároveň má menší průměr, než americký CBM (ten je dimenzován na Racky).
To že sa používal na Mire pre spojenie s raketoplánom samozrejme viem, aj to, že je ťažší, ale zas má iné prednosti, už len to že je "bezpohlavný" je jeho značná výhoda. Myslím, že aj priemer prielezu je väčší, než na sojuzáckom, preto sú na Zvezde prilepené Pirs s MRM2 a Sojuzy sa môžu k Zvezde priamo pripájať len do zadného uzla.
Americký CBM je síce väčší, ale k čomu je, keď nemajú prostriedok, ktorý sa dokáže s ISS spojiť sám bezobslužne - dragony, cygnusy aj HTV treba chytať a pripájať ručne. To jest kým nie je na ISS nejaká ľudská obsluha si ani len neprdnú.
yamato - 29/1/2014 - 19:56
citace:
To jest kým nie je na ISS nejaká ľudská obsluha si ani len neprdnú.
Ked nie je ISS obyvana tak nemaju ten najmensi dovod si prdetfritz.lochmann - 29/1/2014 - 20:19
citace:
citace:
... Ked nie je ISS obyvana tak nemaju ten najmensi dovod si prdet
ale má - napríklad Progress dvíha výšku dráhy bez ohľadu na to, či tam nejakí páprdovia sú alebo nie. Stačí, že ho komandujú zdola. Poprípade tam prinesie nejaký ten čerstvý luft v predstihu, než tam dvojnohé vyvíjače metánu priletia raul - 29/1/2014 - 21:59
citace:
citace:APAS se ale používal - jako upravený byl použit při všech letech raketoplánu k Miru a ISS. Nyní se nepoužívá, protože je těžší než systém na Sojuzu a zároveň má menší průměr, než americký CBM (ten je dimenzován na Racky).
To že sa používal na Mire pre spojenie s raketoplánom samozrejme viem, aj to, že je ťažší, ale zas má iné prednosti, už len to že je "bezpohlavný" je jeho značná výhoda. Myslím, že aj priemer prielezu je väčší, než na sojuzáckom, preto sú na Zvezde prilepené Pirs s MRM2 a Sojuzy sa môžu k Zvezde priamo pripájať len do zadného uzla.
Americký CBM je síce väčší, ale k čomu je, keď nemajú prostriedok, ktorý sa dokáže s ISS spojiť sám bezobslužne - dragony, cygnusy aj HTV treba chytať a pripájať ručne. To jest kým nie je na ISS nejaká ľudská obsluha si ani len neprdnú.
APAS se na ISS dokonce stále používá a to pro spojování všech ruských modulů. Respektive kotvící APAS prstenec v kombinaci s doky SSVP (SSVP-M8000). Dokovat tak bude Nauka a UM. APAS-95 také spojuje Zarju a Unity. APAS je určen především na spojování těžkých modulů a raketoplánů.
Rusové pro dokování Sojuzů a Progresů od APASU upustili pro větší složitost a větší hmotnost v porovnání s SSVP-G4000, který navíc nevyžaduje osovou symetrii.
Američané pro spojování modulů dali přednost CBM, který je větší a lehčí. Postrádá dokovací mechanismus proto bych ho nesrovnával s dokovacími uzly. Jeho výhoda je především velký rozměr a malá hmotnost, proto je jeho pasivní část výhodná pro nákladní lodě. Pro lehké pilotované lodě na US části bude APAS nahrazen lehkým dokem NDS (IDSS) neboli SIMAC. [Upraveno 29.1.2014 raul]
yamato - 29/1/2014 - 22:36
citace: ale má - napríklad Progress dvíha výšku dráhy bez ohľadu na to, či tam nejakí páprdovia sú alebo nie. Stačí, že ho komandujú zdola. Poprípade tam prinesie nejaký ten čerstvý luft v predstihu, než tam dvojnohé vyvíjače metánu priletia
:) heh, vedel som ze presne progress spomenies, lenze progress sa pripoji samostatne a dokaze udrziavat vysku ISS. Takze, ak by bola hypoteticky ISS neobyvana, staci nam ze mame progress. Naopak ak je obyvana, vyrabaci metanu potrebuju kopec zasob, na vozenie ktorych uz progress nestaci, a teda treba dalsie lode.
Podtrzeno secteno, ked tam metanovia nie su, dragony, cygnusy a HTV netreba fritz.lochmann - 29/1/2014 - 22:57
citace: Naopak ak je obyvana, vyrabaci metanu potrebuju kopec zasob, na vozenie ktorych uz progress nestaci, a teda treba dalsie lode.
Podtrzeno secteno, ked tam metanovia nie su, dragony, cygnusy a HTV netreba
Hej, ale myšlienka znela inak. Proste univerzálny jednotný medzinárodne zavedený systém sa jednoducho naďalej nepoužíva, hľadanie jednotného dokovacieho uzlu sú báchorky a každý sa opäť hraje na svojom piesočku. Podtrženo a sečteno, ak sa napr. Orión či Drak pojebakakáčujú, ani Sojuz, ani PTK-NP ani činézan nespasia duše z poškodených lodí alebo staníc a naopak Prečo? No proste preto a hotovo. Odkaz pokusu z projektu Sojuz-Apollo sa odkladá na vzdialené neurčito fritz.lochmann - 31/1/2014 - 00:39
V RSC Energia sa konali skúšky modelu aerodynamického krytu modulu NEM
Petr_Šída - 31/1/2014 - 01:43
To Fritz Lochmann: no ono se hlavně žádná záchrana konat nemůže, protože to těžko bude vše lítat na jedné orbitě a chtěl bych vidět, jak třeba Sojuz dohání Tiangong na úplně jiné dráze, nebo Šen-čou letí za Orionem na dráze k Měsíci ...
takže k univerzálnímu stykovacímu uzlu by bylo třeba ještě univerzální jednu oběžnou dráhu, nebo tuny paliva na manévrování ....
stykovací uzly jsou technická inženýrská řešení hodící se na určité situace, univerzálnost je v tomhle směru spíš problém (někde epotřebuju velký otvor, někde automatické stykování, někde co nejlehčí konstrukci ...
JiříHošek - 1/2/2014 - 08:52
citace:APAS se na ISS dokonce stále používá a to pro spojování všech ruských modulů. Respektive kotvící APAS prstenec v kombinaci s doky SSVP (SSVP-M8000). Dokovat tak bude Nauka a UM.
Nauka má SSVP-M8000 pro připojení k Zvezdě a SSVP-G4000 pro připojení UM.
raul - 1/2/2014 - 16:54
citace:
citace:APAS se na ISS dokonce stále používá a to pro spojování všech ruských modulů. Respektive kotvící APAS prstenec v kombinaci s doky SSVP (SSVP-M8000). Dokovat tak bude Nauka a UM.
Nauka má SSVP-M8000 pro připojení k Zvezdě a SSVP-G4000 pro připojení UM.
Mohu Vás ubezpečit, že tomu tak není. UM má na zenit (horní) straně velký APASovský port s aktivním SSVP-M8000 a bude jím na Nauku dokovat jak jsem uvedl. http://www.russianspaceweb.com/iss_node.html
Možná Vás ale mate fakt, že na pasivní nadir (spodní) port Nauky se před UM budou připojovat nejprve ruské lodě.
Nauka má totiž na nadir konci nový pasivní kombinovaný port SSPA-GM, který jednak umožnuje připojení modulu s hybridním APASovským SSVP-M8000, ale je na něm zároveň nasazen adaptér pro dokování ruských lodí se standartním kotvícím prstencem SSVP-G4000. Před připojením UM pak poslední Progress odletí i s tímto adaptérem.
Tento pasivní kombinovaný dokovací uzel bude i na nadir straně UM. I sem totiž budou nejprve dokovat ruské lodě a poté oba moduly NEM, které se později pomocí ramen Ljapa přesunou na postranní porty UM.
Platí tedy to, že všechny moduly na ruském segmentu jsou a budou kotveny prstencem APAS. Výjimkou je pouze modul Rassvet, který je na Zarju připojen uzlem SSVP-G4000 (v podstatě dokovací nástavec). raul - 1/2/2014 - 17:55
citace:Proste univerzálny jednotný medzinárodne zavedený systém sa jednoducho naďalej nepoužíva
Doplním ještě , že na SSPA-GM by např. mělo být možné nasadit i adaptér pro IDSS v případě, že ho nakonec bude používat i PTK-NP apod.
Tedy podobně jako adaptéry IDA 1 a 2 na US segmentu, které jsou v plánu příští rok v rámci Spx7 a SpX9.
JiříHošek - 1/2/2014 - 19:47
citace:
citace:
citace:APAS se na ISS dokonce stále používá a to pro spojování všech ruských modulů. Respektive kotvící APAS prstenec v kombinaci s doky SSVP (SSVP-M8000). Dokovat tak bude Nauka a UM.
Nauka má SSVP-M8000 pro připojení k Zvezdě a SSVP-G4000 pro připojení UM.
Mohu Vás ubezpečit, že tomu tak není. UM má na zenit (horní) straně velký APASovský port s aktivním SSVP-M8000 a bude jím na Nauku dokovat jak jsem uvedl. http://www.russianspaceweb.com/iss_node.html
Možná Vás ale mate fakt, že na pasivní nadir (spodní) port Nauky se před UM budou připojovat nejprve ruské lodě.
Nauka má totiž na nadir konci nový pasivní kombinovaný port SSPA-GM, který jednak umožnuje připojení modulu s hybridním APASovským SSVP-M8000, ale je na něm zároveň nasazen adaptér pro dokování ruských lodí se standartním kotvícím prstencem SSVP-G4000. Před připojením UM pak poslední Progress odletí i s tímto adaptérem.
Tento pasivní kombinovaný dokovací uzel bude i na nadir straně UM. I sem totiž budou nejprve dokovat ruské lodě a poté oba moduly NEM, které se později pomocí ramen Ljapa přesunou na postranní porty UM.
Platí tedy to, že všechny moduly na ruském segmentu jsou a budou kotveny prstencem APAS. Výjimkou je pouze modul Rassvet, který je na Zarju připojen uzlem SSVP-G4000 (v podstatě dokovací nástavec).
Děkuji za vysvětlení. Správně jste odvodil, že mě zmátly dopravní lodě, které se budou připojovat na nadir port Nauky před připojením UM.
Takže to zrekapituluji:
citace:
kombinovaný port SSPA-GM na nadir (spodním) portu Nauky
(Raul.. nahrazuji odkaz na obrázek)
Takto to tedy vůbec nevypadá. Tuto fotomontáž před lety vytvořil uživatel Space Pete z NSF fóra ještě v době kdy se spekulovalo, jak vlastně SSPA-GM oba porty kombinuje.
Prstenec SSVP-G4000 se ale prostě nevejde do vnitřního rozměru prstence APAS.
Realita je taková.
A z tohoto pohledu také dobře vidíte, kterak o něco tmavší adaptér je nasazen na portu SSPA-GM.
Z venku je tedy vidět pouze SSVP-G4000 na adaptéru. Poté, co s tímto adaptérem odletí poslední Progres, odkryje se teprve prstenec SSVP-M8000.
Jinak start Nauky bude asi až za rok, ted bude zasedat komise ze které má být vyřešeno jak opravit palivový systém MLM, problem na který narazila energia pri testování nebyl problém elektronicky ale problém usazenin a bordelu v palivové RCS soustavě, což je zavažný problém jelikož kdyby ji chtěli vyměnit za novou museli by to nejspíše dosti rozložit a složit, výsledek a začatek prací je plánován na Březen, pokud by to opravili rychle možná už letos by byla na orbitě, ale jak vidno z ruzných informačních zdrojů start je plánován na začatek příštího roku.
Agamemnon - 26/4/2014 - 11:15
štart mlm má momentálne dátum feb 2017
to automaticky posúva aj ďalšie moduly, ktoré musia na mlm čakať
novák - 15/7/2014 - 09:18
Lopota se měl vyjádřit, že "nynější odpovědný vztah vedení Chruničeva" umožňuje počítat s dodržením harmonogramu: Chruničev modul spraví do února 2016, pak převoz na Bajkonur, kde si ho vezmou do parády technici z Eněrgije, a start v 1. kvartálu 2017.
za stav těchto věci okolo MLM by měl nekdo mít plnout trestní odpovědnost, zcela jistě bývalé vedení závodu Chruničev! MLM měl být už nejméně tři roky na orbitě dle původních harmonogramů!!!
Za tři roky Energia vyvine a vyrobí pomalu novou stanici... [Upraveno 15.7.2014 Conquistador]
novák - 16/7/2014 - 08:32
citace: trestní odpovědnost
I vy stalinisto. V Rusku mají západní systém odměňování manažerů, takže neúspěšným hrozí maximálně zlatý padák.
Conquistador - 16/7/2014 - 13:45
citace:
citace: trestní odpovědnost
I vy stalinisto. V Rusku mají západní systém odměňování manažerů, takže neúspěšným hrozí maximálně zlatý padák.
pravda je že mne to napadlo, poslat byvalý management do nějakého gulagu za severní polární kruh, či jiného pracovního "letoviska" novák - 5/8/2014 - 09:58
Podle "zdroje agentury Interfax" experti NASA, ESA a JAXA předběžně kývli na nápad Roskosmosu použít modul NEM jako jádro navštěvované stanice nad odvrácenou stranou Měsíce.
Že vás to napadlo je zřejmé ze slov "trestní zodpovědnost".
LeeMer - 5/11/2014 - 15:15
Aktualizované datum startu je březen 2017.
Lubos - 5/11/2014 - 19:20
citace:Aktualizované datum startu je březen 2017.
k ISS predpokladám. K mesiacu by to asi na jeden štart ani s Angarou 5 nevydalo. Vlastne ten modul by musel čakať na nejaké operačné odladenie ORIONU alebo novej ruskej lode (asi s tým Sojuzom k mesiacu nevyrazia nikdy)
LeeMer - 6/11/2014 - 09:27
citace:
citace:Aktualizované datum startu je březen 2017.
k ISS predpokladám. K mesiacu by to asi na jeden štart ani s Angarou 5 nevydalo. Vlastne ten modul by musel čakať na nejaké operačné odladenie ORIONU alebo novej ruskej lode (asi s tým Sojuzom k mesiacu nevyrazia nikdy)
Ano, myslel jsem samozřejmě k ISS.
David - 8/11/2014 - 08:38
Na to, že je ISS " vlajková loď " ruské kosmonautiky se moc nesnaží.
novák - 8/11/2014 - 09:43
citace:Na to, že je ISS " vlajková loď " ruské kosmonautiky se moc nesnaží.
Dva důvody proti:
1. dole u Chruničevů se třeba i někdo snaží, ale když je podnik shnilý, jdou věci pomaličku...
2. to, že ISS má být "vlajková loď" jejich kosmonautiky Rusům nikdo nesdělil. Je proto nefér jim vyčítat, že nedodržují prioritu, kterou si nestanovili.
David - 8/11/2014 - 15:30
citace:
citace:Na to, že je ISS " vlajková loď " ruské kosmonautiky se moc nesnaží.
Dva důvody proti:
1. dole u Chruničevů se třeba i někdo snaží, ale když je podnik shnilý, jdou věci pomaličku...
2. to, že ISS má být "vlajková loď" jejich kosmonautiky Rusům nikdo nesdělil. Je proto nefér jim vyčítat, že nedodržují prioritu, kterou si nestanovili.
Prioritu budování vesmírných stanic na LEO zdědili Rusové po Sovětech a také prakticky nic jiného v kosmu posledních 30 let nedělají.
JiříHošek - 9/11/2014 - 12:55
citace:Na to, že je ISS " vlajková loď " ruské kosmonautiky se moc nesnaží.
Zřejmě v souladu s tématem narážíš na to, že modul MLM je stále na Zemi. Důvody jsou popsány v této niti.
Ervé - 9/11/2014 - 13:18
Je vidět, že Rusy ISS moc nezajímá, jinak by si Chruničeva hlídali úplně jinak, a za neplnění termínů by padaly hlavy. Vyrábí se nový NEM a UM reálně, nebo jsou to pořád jen plány a makety? Navíc Zak říká, že je třeba vývoj nového krytu UZ a dokud nepostaví i NEM-2, je otázkou start NEM-1 - při asymetrickém zavěšení výrazně naroste spotřeba paliva ISS - NASA může mít námitky a zakázat jeho vypuštění, dokud nebude NEM-2 reálný.
JiříHošek - 9/11/2014 - 20:29
citace:Vyrábí se nový NEM a UM reálně, nebo jsou to pořád jen plány a makety?
Letový exemplář UM
LeeMer - 15/9/2015 - 11:15
Roskosmos uzavřel s RKK Eněrgija novou (nebo prodloužil stávající, to jsem přesně nezachytil) dohodu na dokončení oprav a úprav MLM. Dobrá zpráva má i svoji stinnou stránku a tou je odklad startu na 4. čtvrtletí 2017.
novák - 16/9/2015 - 09:17
citace:Roskosmos uzavřel s RKK Eněrgija novou (nebo prodloužil stávající, to jsem přesně nezachytil) dohodu na dokončení oprav a úprav MLM. Dobrá zpráva má i svoji stinnou stránku a tou je odklad startu na 4. čtvrtletí 2017.
Mohu poprosit o odkaz? (Google vyhazuje jen prohlášení Eněrgije, že nic neodkládají a start MLM zůstává na starém datu 2017, což se dá interpretovat různě..)
LeeMer - 16/9/2015 - 10:57
citace:
citace:Roskosmos uzavřel s RKK Eněrgija novou (nebo prodloužil stávající, to jsem přesně nezachytil) dohodu na dokončení oprav a úprav MLM. Dobrá zpráva má i svoji stinnou stránku a tou je odklad startu na 4. čtvrtletí 2017.
Mohu poprosit o odkaz? (Google vyhazuje jen prohlášení Eněrgije, že nic neodkládají a start MLM zůstává na starém datu 2017, což se dá interpretovat různě..)
Odkaz nemám, tato informace pochází ze včerejšího jednání.
tixtli - 16/9/2015 - 13:19
citace:
Prioritu budování vesmírných stanic na LEO zdědili Rusové po Sovětech a také prakticky nic jiného v kosmu posledních 30 let nedělají.
Chvalabohu za to. Ved za poslednych 30 rokov sa v pilotovanej kozmonautike nic ineho nedeje, len sa lieta na ISS. V nepilotovanej sa urobili obdivuhodne pokroky. Dovod je asi ten, ze pilotovana vyzaduje radovo vyssi kapital.
LeeMer - 17/11/2015 - 11:39
Start neoficiálně ohlášen na prosince 2017.
novák - 2/12/2015 - 10:36
Soud rozhodl, že za zaseknutí NEMu na úrovni předběžného projektování nemůže Roskosmosem žalovaná Eněrgija, ale sám Roskosmos.
RKK Energija hlási pokrok na stavbe nových komponentov modulu MLM Nauka a potvrdzuje jeho štart na december 2017.
LeeMer - 22/9/2016 - 10:18
Start neoficiálně odložen na březen 2018.
LeeMer - 3/3/2017 - 15:58
citace:Start neoficiálně odložen na březen 2018.
Výše uvedené se tedy stává více a více reaálné. Dodání MLM na Bajkonur je posunuto z března na léto 2017, tím pádem se také posunu je i start na rok 2018. Oficiální datum z ruské strany je stále prosinec 2017 a Rusové jej oficiálně změní asi až v létě.
admin - 4/4/2017 - 16:54
Chjo...
Of course, in the complex and interdependent world of space technology, nobody can tell right now how long would it take to repair all six tanks, re-assemble the module once again or when it could launch, but it is probably safe to speculate that at least a year would have to be added to the current launch date.
Než to Rusové vypustí, tak si modul na ISS ani moc neužijou. Každopádně to vypovídá o velmi nedobrém stavu Ruského kosmického průmyslu. A že ten špatný stav není způsoben jen nedostatkem peněz....
novák - 5/4/2017 - 09:31
Podle Šamse z NK modul bude v prosinci 17...
...odeslán na Bajkonur. Testy a příprava na kosmodromu mají trvat rok. Když půjdou dobře. Čili prosinec 18 je (neoficiální) nejbližší datum startu.
Podle (anonymního) zdroje TASSu http://tass.ru/kosmos/4153589
znova našli znečištění (kovový prášek) v palivových nádržích. Během dvou týdnů se sejdou inženýři a poradí se co dál: jestli spravovat (to jest nádrže rozřezat, vyčistit a svařit) nebo modul odepsat a pohodit někam do kouta... kromě nádrží je prý problém také s gumovými prvky modulu, které zestárly a pod jejichž kvalitu se proto při přejímce nikdo dobrovolně nepodepíše...
George_68 - 17/4/2017 - 14:48
Navím, zda to již na diskuzi proběhlo a kam to zařadit.
Roskosmos v červnu 2018 oficiálně potvrdí termín vypuštění MLM Nauka. Zatím je ve hře konec třetího čtvrtletí nebo začátek čtvrtého čtvrtletí 2019.
Ervé - 9/1/2019 - 08:13
citace:Roskosmos v červnu 2018 oficiálně potvrdí termín vypuštění MLM Nauka. Zatím je ve hře konec třetího čtvrtletí nebo začátek čtvrtého čtvrtletí 2019.
Mylsím že téměř všichni jsme to čekali, ale tady je první nástřel - podle kosmonautixu je odklad startu Nauky na jaro 2020 téměř jistý, Chruničev je ve tří až čtyřměsíčním zpoždění. https://www.kosmonautix.cz/2019/01/dalsi-zpozdeni-v-jizdnim-radu-fkp2/Petr_Šída - 9/1/2019 - 09:12
Neverending story
Tak co bude dřív, nauka nebo BFR?
fritz.lochmann - 9/1/2019 - 19:43
citace:Neverending story
Tak co bude dřív, nauka nebo BFR?
Myslím že BTR-80 verzia 2020
Zatiaľ čo Číňani behajú po Mesiaci, súdruhovia nie sú schopní vypustiť akúkoľvek sondu ktorá by úspešne letela mimo blízkeho okolia Zeme. Medziplanetárnu sondu o tom môžu len snívať, posledných x pokusov k zlyhalo, všetko má meškanie, rakety padajú kvôli ľudskej hlúposti ...
Ale propaganda a Powerpointy to im ide dobre. Než dokončia svoju Federáciu môže sa stať že po Mesiaci budú behať súkromníci spolu s číňanmi.
A než vypustia modul Nauka ktorý mimochodom vznikol pred viac než 20 rokmi ako záloha FGB Zarja tak sa môže stať že ISS spadne niekde do mora.
A teraz prosím tú moju obľúbenú pesničku o tom ako je v Rusku dobre, o tom že je to technologicky vyspelá veľmoc, aké vynikajúce výsledky dosahuje v priemysle, vo vede, výskume a ako tam veľkému Jemu záleží na blahu ľudí ...
xChaos - 9/1/2019 - 20:45
Myslím, že popravdě dříve se dočkáme průletu nanosond kolem Proximy Centauri, než startu Nauky :-)
Na druhou stranu, Rusku pořád zůstává v provozu víc kosmického průmyslu, než v řadě jiných zemí, apod. (o ČR nemluvě). To, že jim tam na to nalepilo expertů skoro jako u nás na stavbu dálnic - to je už něco jiného...
yamato - 9/1/2019 - 21:14
problem je skor v tom, ze ten priemysel je dedicstvo este od sojuzu. Fakt ze rusko ma po 30 rokoch po rozpade ZSSR este stale kozmicky priemysel, je obrovska poklona pre uspechy ZSSR v kozme. Ale rusku sa da pochvalit maloco.
Nastastie velky On vyvija strely s plochou drahou letu s doletom 4000km a nove nezachytitelne jadrove hlavice, takze plebsu ma co predhodit. Kazdy ma nejake priority...
yamato - 9/1/2019 - 21:16
A myslim si ze Starship poleti skor ako Nauka. Mozno nie az do kozmu, ale poleti skor
Ervé - 10/1/2019 - 07:26
No, já doufám, že Nauka v roce 2020 poletí. Přece jenom už odvedli tolik práce a k cíli se pomalu blíží.
Hlavně ať mezitím neskončí životnost něčeho jiného důležitého, co vyvinuli a vyrobili ještě na Ukrajině a pro co Rusko nemá náhradu, ale bude ji mít hned v roce 2022...
novák - 10/2/2019 - 11:43
Nauka poletí až v polovině roku 2020, převoz na kosmodrom byl totiž posunut až na konec roku 2019. Podle anonymního zdroje RIA Novosti.
mam teraz spustit o "ruskych koeficientoch" a svedkoch roskozmosovych?
KaretTv - 10/2/2019 - 17:29
Myslím že už je to stejně tak pozdě, že tam vědy udělají jen malou část z toho co bylo plánováno. Málokdy se něco podaří pohnojit tak jako když řezali to potrubí jako kdyby celý blok měl jít do šrotu. Takový faul se podobá zbytečně ztracenému Mars Climate Orbiteru s podobnou těžko uvěřitelnou chybou. Ale bohužel, děje se tak.
fritz.lochmann - 19/3/2019 - 20:45
Kocúrkovo na pokračovanie.
MLM dostane nové nádrže ktoré pochádzajú z Fregatu. Tie staré sú vyhlásené za nepoužiteľné. Štart v roku 2020 pravdepodobne nebude.
Zdroj: https://tass.ru/kosmos/6225559
novák - 20/3/2019 - 10:35
citace: Štart v roku 2020 pravdepodobne nebude.
je zřejmě inovatovní překlad "Модуль планируют запустить к МКС летом 2020 года" (= modul plánují vypustit v létě 2020)
PS. Otázkou je opakovaná použitelnost fregatovských nádrží.
Petr_Šída - 20/3/2019 - 10:52
Pokud odepsali celý palivový systém tak plánovat start na rok 20 je potemkiada
fritz.lochmann - 20/3/2019 - 20:40
Plánovaný štart v októbri 2020 určite nestihnú, musia to všetko prispôsobiť nádržiam z Fregatu. Te zostanú rovnaké, nebudú meniť výrobnú technológiu, Fregat sa do istej miery vyrába sériovo. Pre nich nemá zmysel upravovať to jednorázovo pre MLM
Veľmi optimistický preklad štartu na november 2020 je nereálny, otázka je či to vôbec stihnú v 2021 Vždy sa nájde niečo kvôli čomu budú mať dôvod k odkladu
fritz.lochmann - 1/4/2019 - 18:42
Anatoli Zak dnes:
Do roku 2019 všetky snahy o opravu pôvodných pohonných nádrží pre ISS modul MLM - Nauka, sa dostali do slepej uličky. Roskosmos musel urobiť konečné rozhodnutie o jeho štarte skôr než vyprší životnosť ďalším kritickým systémom ako sú napríklad motory.
By 2019, all the efforts to repair original propellant tanks for the MLM Nauka module bound to the International Space Station, ISS, reached a dead end and Roskosmos had to make a final decision about its launch, before even more critical systems, such as engines, would expire as well.
Podle článku: jelikož v původních nádržích paliva byly objeveny nečistoty a mikrotrhliny, uvažovalo se o jejich náhradě nádržemi z Fregat, tedy jen na krátkodobý účel – manévry nutné pro připojení k ISS. To však by bylo konstrukčně komplikované. Původní nádrže (zřejmě s pohonnou jednotkou) měly sloužit po mnoho roků a měly být schopné doplňování paliva. Pozn.: Asi se s nimi počítalo pro korekce dráhy ISS nebo i pro samostatný let modulu, po skončení existence ISS.
Nyní bylo předběžně rozhodnuto původní nádrže promýt a instalovat opět k modulu Nauka. Jejich funkce bude nyní jednorázová – umožnit modulu připojení k ISS, neboť původní dlouhodobá funkce již není třeba.
Znovu-instalace nádrží a závěrečné kontroly budou trvat asi 7 měsíců a proto se start modulu k ISS předpokládá ke konci 2020.
MiraH - 23/6/2019 - 08:20
citace:
Znovu-instalace nádrží a závěrečné kontroly budou trvat asi 7 měsíců a proto se start modulu k ISS předpokládá ke konci 2020.
Asi o tom mám naivní představy, ale za tu dobu mohli vyrobit nádrže nové. Možná ne za těch 7 měsíců, ale za ty roky, co se to už řeší, tak určitě. Nevím, jestli je situace s modulem Nauka k smíchu nebo k pláči.
fritz.lochmann - 23/6/2019 - 10:39
citace:...
Asi o tom mám naivní představy, ale za tu dobu mohli vyrobit nádrže nové. Možná ne za těch 7 měsíců, ale za ty roky, co se to už řeší, tak určitě. Nevím, jestli je situace s modulem Nauka k smíchu nebo k pláči.
Je to aj k smiechu aj k plaču. Proste a jednoducho je to Kocúrkovo. Ako všetko v Rusku.
xChaos - 23/6/2019 - 14:17
citace:
Asi o tom mám naivní představy, ale za tu dobu mohli vyrobit nádrže nové.
To je to: původní know-how je ztracené. Budoucí moduly třeba nebudou nutně špatné, ale tady byly nějaké harmonikové měchy na hydrazin a lod TKS se dnes prostě už nevyrábí.
A kdo byl na Ukrajině a v Rusku, toho to myslím nepřekvapí.
Ale co mi překvapí, že po všech těch inspekcích to nakonec označí za schopné letu. Teď to fakt začíná vypadat, že to celou dobu byla jen habadůra a snaha prodloužit modulu živnost co nejdéle, kdyby byl nutný samostatný let ruského segmentu.
admin - 11/9/2019 - 09:32
Modul měl v srpnu migrovat z Chruničevova centra do RKK Eněrgija...
citace:Vypuštění modulu MLM je "potvrzeno" na listopad/prosinec 2020.
Koľkokrát už bol štart potvrdený? Ak to dali na jeseň - zimu 2020 tak sa dá čakať že skôr než na jar 2021 to nepoletí.
[upraveno 23.9.2019 21:11]
Podle wiki 1.ledna 2021 propadne životnost dalších systémů, vzhledem k tomu, jak se k tomuto tématu Rusové vůbec nevyjadřují, odhaduju, že buď Nauka poletí do konce roku 2020, nebo už nepoletí nikdy.
Petr_Šída - 28/9/2019 - 08:54
čemu dalšímu propadne životnost?
a mají ty systémy fungovat v rámci stanice?
Pokud ano, tak je to průšvih i pokud to stihnou.
Ervé - 29/9/2019 - 07:47
citace:čemu dalšímu propadne životnost?
a mají ty systémy fungovat v rámci stanice?
Pokud ano, tak je to průšvih i pokud to stihnou.
To jsem nikde nenašel (všímáte si, jak málo informací je poslední roky o Nauce?). Propadne skladovací životnost - nikoliv funkční(letová). Ale nedivil bych se, kdyby Rogozin prohlásil, že skladovací životnost se může prodloužit za cenu zkrácení funkční životnosti.
LeeMer - 14/11/2019 - 08:41
Vypuštění modulu Nauka/MLM již není v plánu v listopadu/prosinci 2020, ale problémy na ruské straně povedou téměř jistě k odkladu na první polovinu roku 2021.
Petr_Šída - 14/11/2019 - 09:13
Překvapuje to ještě někoho?
Ervé - 14/11/2019 - 10:33
citace:Vypuštění modulu Nauka/MLM již není v plánu v listopadu/prosinci 2020, ale problémy na ruské straně povedou téměř jistě k odkladu na první polovinu roku 2021.
Takže to vyjádření Tassu ze 17. října bylo opět nějaké zbožné přání, nebo nedostatek informací.
Na chvilku jsem pocítil naději a důvěru, ale přešlo to a už jsem zase normální...
PatekL - 14/11/2019 - 12:29
citace:Vypuštění modulu Nauka/MLM již není v plánu v listopadu/prosinci 2020, ale problémy na ruské straně povedou téměř jistě k odkladu na první polovinu roku 2021.
Zdroj? Díky
PatekL - 14/11/2019 - 12:33
citace:
citace:Vypuštění modulu Nauka/MLM již není v plánu v listopadu/prosinci 2020, ale problémy na ruské straně povedou téměř jistě k odkladu na první polovinu roku 2021.
citace:Vypuštění modulu Nauka/MLM již není v plánu v listopadu/prosinci 2020, ale problémy na ruské straně povedou téměř jistě k odkladu na první polovinu roku 2021.
Tak kdo bude mít pravdu: Michal Václavík z České kosmické kanceláře s přístupem k informačním zdrojům ESA nebo ruský seriózní magazín, s bůhví jak starými informacemi?
PatekL - 14/11/2019 - 14:39
citace:
citace:
citace:
citace:Vypuštění modulu Nauka/MLM již není v plánu v listopadu/prosinci 2020, ale problémy na ruské straně povedou téměř jistě k odkladu na první polovinu roku 2021.
Tak kdo bude mít pravdu: Michal Václavík z České kosmické kanceláře s přístupem k informačním zdrojům ESA nebo ruský seriózní magazín, s bůhví jak starými informacemi?
citace:Vypuštění modulu Nauka/MLM již není v plánu v listopadu/prosinci 2020, ale problémy na ruské straně povedou téměř jistě k odkladu na první polovinu roku 2021.
Zdroj? Díky
Dnešní dopolední report od ruské strany na osobním setkání.
novák - 15/11/2019 - 18:20
citace:Tak kdo bude mít pravdu: Michal Václavík z České kosmické kanceláře s přístupem k informačním zdrojům ESA nebo ruský seriózní magazín, s bůhví jak starými informacemi?
V současnosti mají oba pravdu: i ruský magazín, který udává aktuální stav plánu, i pan Václavík, který mluví o budoucí změně plánu.
Až plánovači zareagují na problémy a plán změní, tak zase budou mít pravdu oba: pan Václavík, že se skutečně plán změnil (start posunul) a magazín vydá aktualizovaný plán.
novák - 15/11/2019 - 18:31
Aktuální plán skutečně je 2020:
(Na fotce je generální ředitel RKK Energija Sevasťjanov na konferenci v CPK ve Hvězdném městečku; u prvního obrázku zleva je popisek "víceúčelový laboratorní modul Nauka, r. 2020") [upraveno 16.11.2019 10:51]
LeeMer - 22/4/2020 - 08:24
Aktuální plán počítá s vypuštěním Nauky v období březen/duben 2021.
Ervé - 30/6/2020 - 12:17
citace:Aktuální plán počítá s vypuštěním Nauky v období březen/duben 2021.
S téměř jednodenním zpožděním byl v noci na dnešek (ve 23:37 SELČ) vypraven vlak s modulem Nauka z GKNPC Chruničeva na Bajkonur. Modul bude po více jak 2500 km na železnici vyložen v budově komplexu 254 a bude na něm proveden devítiměsíční soubor zkoušek a předletové přípravy. Start je stále naplánován na 20. dubna 2021 pomocí nosné rakety Proton-M.
Ervé - 11/8/2020 - 12:35
citace:S téměř jednodenním zpožděním byl v noci na dnešek (ve 23:37 SELČ) vypraven vlak s modulem Nauka z GKNPC Chruničeva na Bajkonur. Modul bude po více jak 2500 km na železnici vyložen v budově komplexu 254 a bude na něm proveden devítiměsíční soubor zkoušek a předletové přípravy. Start je stále naplánován na 20. dubna 2021 pomocí nosné rakety Proton-M.
Začínám být mírný optimista. Třeba už se nic hrozného nestane :-)
Ale pak se probudí realista: neboj ono se zase něco najde, jako vždycky :-(
fritz.lochmann - 12/8/2020 - 17:55
citace:Začínám být mírný optimista. Třeba už se nic hrozného nestane :-)
Ale pak se probudí realista: neboj ono se zase něco najde, jako vždycky :-(
Šanca že Nauka poletí "v plánovanom termíne" sa zvýšila z nulovej na mizivú
alamo - 12/8/2020 - 18:30
@Fritz Lochman
Musíme sa tváriť, že aspoň niečo robíme!
Ťažká voľba..
Ervé - 13/8/2020 - 06:57
citace:@Fritz Lochman
Musíme sa tváriť, že aspoň niečo robíme!
Ťažká voľba..
No to ne, Rusové usilovně dělají na Nauce už dlouho, jenom to příliš často dopadlo špatně, a pak museli zase dlouho pracovat na tom, jak problémy vyřešit. Jaké nádrže tedy jsou na Nauce? Původní opravené nebo nové z modifikovaného Fregatu?
PinkasJ - 13/8/2020 - 07:42
23.6.2019 jsem psal krátkou informaci z tohoto článku, že budou použity původní nádrže pro promytí s jednorázovým účelem - připojení k ISS. Myslím, že to stále platí.
fritz.lochmann - 6/11/2020 - 13:12
Súdruh A. Zak opäť pustil do éteru maličký smietok informácii o MLM Nauka:
Modul MLM Nauka má tri rôzne dokovacie mechanizmy - jeden vpredu a dva na opačnom konci kozmickej lode. Predný dokovací port je určený na pripojenie Nauky k dolnému (zemskému) portu modulu Zvezda Service, zatiaľ čo jeden smerom nadol sa použije na ďalšie rozšírenie stanice a tretí port smeruje v smere letu, sa použije na trvalé pripevnenie malej prechodovej komory.
"anglický" originál: The MLM Nauka module has three different docking mechanisms – one at the front and two on the opposite end of the spacecraft. The front docking port is designed for the attachment of Nauka to the nadir (Earth-facing) port of the Zvezda Service module, while one downward-facing port will be used to further expand the station and the third port, facing along the direction of the flight, will be used for the permanent attachment of a small airlock.
novák - 7/11/2020 - 11:35
Zvezda Service je česky služební modul Zvezda, z druhé strany Nauky bude připojen uzlový modul Pričal, a port směrem dolů se použije k připojení přechodové komory.
Názorně je to vidět na tomto obrázku z roku 2017:
Analogické obrázky se válí na wikipedii nejméně od roku 2007
ale opakování není na škodu, ani po tolika letech
Těšíme se na střípky novinek z roku 2008.
LeeMer - 7/11/2020 - 11:49
Jenom pro upřesnění, na tom druhém obrázku je modul MLM připojen špatně orientován a ještě přitom ve staré konfiguraci někdy z roku 2007 na modulu Zarja.
fritz.lochmann - 7/11/2020 - 20:11
citace:Zvezda Service je česky služební modul Zvezda,
Sypem si popol na gebuľu za to že som bol lenový rozmýšľať nad jazykvovou čistotou prekladu
Snáď ma za to neukameňujete alebo nepošlete do Jáchymova
novák - 8/11/2020 - 11:14
On to byl překlad? Tak promiň, jsem si nevšiml, že Zvezda Service je přeložené anglické Zvezda Service do slovenštiny. Myslel jsem, že jsi to nepřeložil, a ona je jen slovenština dál od češtiny
fritz.lochmann - 8/11/2020 - 19:47
citace:On to byl překlad? ...
Néé, to bolo špeciálne pre teba aby si mohol rýpať ... promiň, abys mohl rejpat
Milujem NKVD, milujem krajinu kde včera zožrali to čo mali zožrať zajtra novák - 9/11/2020 - 11:14
Suše a klidně jsem uvedl překlad, bez rejpání a bez posmívání.
Nemůžu za to, že jsi svou neobratnost začal rozmazávat a rochnit se v ní.
fritz.lochmann - 9/11/2020 - 18:16
citace:Suše a klidně jsem uvedl překlad, bez rejpání a bez posmívání.
Nemůžu za to, že jsi svou neobratnost začal rozmazávat a rochnit se v ní.
Normálny človek by si ten preklad nevšimol, len ty
Normálny človek to ani nekomentoval. Len ty
Z toho mi vychádza ... ... ... novák - 10/11/2020 - 09:50
Normálny človek si samozřejmě okamžitě všimne, když se v českém nebo slovenském textu objeví anglická fráze.
Já jsem nic nekomentoval, jen jsem jednoduše frázi přeložil.
Ty jsi svou chybu začal komentovat a rozmazávat. Není moje vina, že zdůrazňuješ svou neobratnost a upoutáváš na ni pozornost.
Normální člověk, který udělá chybu, je zticha a poučí se z ní. Nevykřikuje na svět, jak k němu nespravedlivý.
fritz.lochmann - 10/11/2020 - 17:20
In 2021, the International Space Station, ISS, will see frequent ventures by Russian cosmonauts on the exterior of the outpost. The expected flurry of spacewalks will be associated primarily with the integration of the MLM Nauka module, scheduled to launch in the first half of 2021. A total of nine sorties from the station's Russian Segment are planned for the 13-month period starting in February 2021.
The first two spacewalks on the exterior of the newly arrived Nauka module have the designations VKD-49 and -50, denoting the number of sorties conducted by the Russian cosmonauts aboard the ISS. The main task of the work outside will be wiring a number of critical cables to the new room of the Russian Segment.
One of the most critical features of the Soviet and Russian space station modules based on the TKS spacecraft was its ability to perform rendezvous in orbit and maneuver other vehicles docked to it. The Nauka module is no exception, but its engines and a maze of associated propellant lines required years-long overhaul before its flight.
Ervé - 27/11/2020 - 07:22
citace:Anatoly Zak dnes opäť troška básnil:
Nauka's propulsion system
One of the most critical features of the Soviet and Russian space station modules based on the TKS spacecraft was its ability to perform rendezvous in orbit and maneuver other vehicles docked to it. The Nauka module is no exception, but its engines and a maze of associated propellant lines required years-long overhaul before its flight.
Píše tam něco zajímavého?
Je fakt, že Rusko vypustilo Protonem naposled Zvezdu v roce 2000, 20,5 roku před startem Nauky. Takže riziko je dost velké.
Jen ať jim všechno klapne a Nauka se připojí!
PinkasJ - 27/11/2020 - 09:54
Nauka je velmi složitý systém
Článek je dlouhý s krásnými záběry jednotlivých bloků. Uvádím jen výtažek v Angličtině
Nauka's complicated propulsion system is officially known as KsDU from the Russian Kompleks Dvigatelnykh Ustanovok, which is translated as Complex of Propulsion Systems.
In turn, the KsDU system is comprised of two major sub-systems. The first, inherited from the Soviet-era TKS spacecraft and present on all its descendants, is known simply as Propulsion System, DU and designated as 77KML-6000. Like all its predecessors.
Additionally, and specifically for the MLM Nauka module, RKK Energia developed the so-called Modul Dopolnitelnykh Dvigatelei Krena, MDDK, which can be translated as the Additional Roll Thruster Module. That part of the system has the manufacturing index 77KML.60Yu.
All engines aboard Nauka use hypergolic propellant from a common set of four tanks, two of which contain unsymmetrical hydrazine fuel and the two others nitrogen tetroxide oxidizer.
One of the most critical features of the Soviet and Russian space station modules based on the TKS spacecraft was its ability to perform rendezvous in orbit and maneuver other vehicles docked to it. The Nauka module is no exception, but its engines and a maze of associated propellant lines required years-long overhaul before its flight.
All engines aboard Nauka use hypergolic propellant from a common set of four tanks, two of which contain unsymmetrical hydrazine fuel and the two others nitrogen tetroxide oxidizer.
At the heart of Nauka's DU system is a pair of 11D442 main orbit-correction engines, DKS, developed at the Isaev KBKhM design bureau in Korolev. They are also known as DKS-1 and DKS-2.
This pair is responsible for all major orbit correction maneuvers during the trip of the spacecraft from an initial low orbit, where it is released from the third stage of the Proton rocket, to the rendezvous orbit with the station.
More precise orbit adjustments, rendezvous maneuvers and the orientation of the module in space are performed with the help of DPS (11D458) and DTS (17D58E) thrusters.
Two clusters of orientation engines with seven engines each are located on the Pressurized Adapter, GA, section of the spacecraft. Two front clusters contain a mix of DPS and DTS engines with a total of five engines on each cluster.
The only part of the Nauka's propulsive arsenal that should remain fully operational aboard the ISS will be two clusters from the Additional Roll Thruster Module, MDDK, sporting half a dozen engines each. It is considered to be an independent propulsion unit and it was not present aboard the Zarya FGB module, for which the original FGB-2 module served as a backup before its conversion into Nauka.
After the Nauka module docks at the Russian Segment of the ISS, the MDDK thrusters can receive propellant from the tanks aboard the Zvezda Service Module, SM, or from tanks on the Zarya FGB module via transit lines interfacing in the active zenith port of the MLM module and the passive nadir port of the Zvezda. Therefore, MDDK thrusters will not be dependent on Nauka's own potentially compromised tanks for propellant supply. As long as Progress tankers can deliver propellant from Earth, MDDK thrusters should be able to operate. [upraveno 27.11.2020 18:32]
fritz.lochmann - 2/12/2020 - 22:04
A máme tu ďalší odklad. Možno po polovici júla 2021
Nauka to be postponed until mid-July
Story by Anatoly Zak | Editor: Alain Chabot
PinkasJ - 3/12/2020 - 10:19
V textu od A.ZAKA se popisuje stovky testů, které byly provedeny na Nauce v montážním pracovišti i později přímo na kosmodromu Bajkonur, včetně montáže ramene ERA a nácvik s ním (zúčastnili se i příslušníků ESA). Kvůli novému rozvrhu letů posádek ISS a také zásobovacích lodí bylo rozhodnuto, že odpojení modulu Pirs provede až Progres MS-16 a to 15.2.2021, Nauka bude vypuštěna 15.7.2021 a následující Node modul (Pričal) bude připojen 24.11.2021 [upraveno 3.12.2020 11:25]
Ervé - 3/12/2020 - 14:57
citace:V textu od A.ZAKA se popisuje stovky testů, které byly provedeny na Nauce v montážním pracovišti i později přímo na kosmodromu Bajkonur, včetně montáže ramene ERA a nácvik s ním (zúčastnili se i příslušníků ESA). Kvůli novému rozvrhu letů posádek ISS a také zásobovacích lodí bylo rozhodnuto, že odpojení modulu Pirs provede až Progres MS-16 a to 15.2.2021, Nauka bude vypuštěna 15.7.2021 a následující Node modul (Pričal) bude připojen 24.11.2021 [upraveno 3.12.2020 11:25]
Zpoždění o dva měsíce, už zase. Progress MS-16 bude vypuštěn v únoru, ale odpojení a odhoz Pirsu provede až v červnu.
Pořád jsem ale optimista a tak věřím, že Nauka v roce 2021 opravdu odstartuje :-) [upraveno 3.12.2020 14:58]
Ervé - 11/2/2021 - 13:54
Zdá se, že pořád platí červencový start. Jen ať to vydrží!
fritz.lochmann - 24/2/2021 - 22:30
Nechcem napísať priamo "Dobrá správa", ale aspoň pozitívna, optimistická správa od Anatoly Zaka:
Nauka's thermal control system readies for flight ( Systém tepelnej kontroly Nauka je pripravený na let)
One of the critical support mechanisms aboard the MLM Nauka module will be a powerful thermal control system, SOTR. It will manage the temperature inside the spacecraft under extreme conditions in Earth's orbit, by rejecting excessive heat back into space as needed. Jedným z kritických podporných mechanizmov na palube modulu MLM Nauka bude výkonný systém tepelnej kontroly SOTR. Bude riadiť teplotu vo vnútri kozmickej lode za extrémnych podmienok na obežnej dráhe Zeme tak, že podľa potreby odmietne nadmerné teplo späť do vesmíru.
LeeMer - 1/3/2021 - 09:25
Snad náznak (netechnického) pokroku vpřed. Roskosmos poptává službu pojištění startu (zatím 15. července), samostatného letu a připojení modulu MLM k ISS. Výše pojistného nesmí přesáhnout 2,65 mld. rublů a výše pojistné částky je 17,7 mld. rublů. https://1url.cz/@PojisteniMLM
martinjediny - 1/3/2021 - 10:06
to je poistne 29,6 mil na poistku na 198mil Eur
pomer 0,149... resp. ocakavaju viac ako 85% pravdepodobnost uspechu misie?
LeeMer - 2/3/2021 - 07:20
citace:to je poistne 29,6 mil na poistku na 198mil Eur
pomer 0,149... resp. ocakavaju viac ako 85% pravdepodobnost uspechu misie?
Takový poměr mezi výší pojistného a pojistnou částkou není v kosmonautice neobvyklý. Nejsem pojišťovák, ale nemyslím si, že se riziko kalkuluje tak jednoduše, aby se dalo říct, že se počítá s 85% pravděpodobností úspěchu.
martinjediny - 2/3/2021 - 07:44
Je zaujimave poucut od cloveka od fachu, ze to nie je neobvykly pomer.
Tiez nie som poistovak, ale v zasade su tri moznosti, 1/ uspech, 2/ neuspech, 3/zla orbita.
Pri zlej orbite este moze byt otazka, ci to rusi dokazu vlastnymi motormi a Progresmi dopravit kam treba a ci to stoji za to (menej ako dva Progresy), resp. ci nezacnu rovno s novou stanicou
V opacnom pripade prechadza MLM do vlastnictva poistovne ktora ju moze predat. Pri com zla orbita moze byt nepouzitelna, takze kupca nenajdu, alebo len za drobne...
Kedze z hladiska zlej orbity ide s vysokou pravdepodobnostou tiez prakticky o stratu positovne,
tak som si dovolil odhadnut, ze sa musi ratat s viac ako 85% uspesnostou, aby poistovni stacilo 15%.
A tu uz ostavam ako nepoistovak stat, lebo neviem kolko % si poistovna nahadzuje na reziju a zisk. Takze skutocna odhadovana uspesnost moze byt 93% s rizikom 7% t.j. statisticky s nulovym vynosom, zobchodovane na poistne 15%, alebo, alebo...
...ale na 100% viac ako 85%.
Podle Zaka nebyla instalována ochranná fólie na dvou snímačích hvězd a na dvou infračervených snímačích, obě dvojice důležité pro orientaci modulu.
Vizuální kontrola před instalací krytu nákladu to nezpozorovala, zpozoroval to inženýr RKK když se podíval na zveřejněné foto na Internetu.
[upraveno 1.7.2021 21:36]
petrpetr - 1/7/2021 - 22:06
Snad to je jen tato věc..
Ervé - 2/7/2021 - 06:33
Otázkou je, jestli nedošlo k poškození čidel - asi bude nutná kontrola jejich stavu a funkce.
citace 2.7.2021 - 14:58 - Ervé:Takže posun jen o 7 dní, na 22. července 2021.
Bože, to sú nepredstaviteľní diletanti. To snáď ani neni pravda
xChaos - 2/7/2021 - 20:23
Tak zase určitej posun je, že si toho všimli předem a vše se transparentně zveřejnilo.
V časech klasického vrcholného brežněvismu by to 2x přehlédli a potřetí by se jim s tím rozsypal Proton (který měl neodstraněnou konstrukční vadu asi až někdy do roku 2010, nebo do kdy, a i proto byly výsledky dost náhodné i když nikdo nenabouchal kladivem sensory obráceně...). Ve výsledku by se to pojmenovalo Kosmos-7493 a vůbec by se nemluvilo o tom, k čemu to původně mělo být určené.
(Jako já bych jim vlastně i přál, aby fungovali nějak normálně a nemuseli mít pořád mindrák z toho, že něco nemaj největší na světě...)
petrpetr - 2/7/2021 - 20:53
fric je chaos...
proto za brežněva létali do vesmíru jako na běžícím pásu.
xChaos - 3/7/2021 - 14:54
"Brežněvovou érou" myslím v tomhle kontextu celou éru stagnace SSSR, která začala už koncem 60tých let 20.století - nejen 70.léta a éru normalizace u nás.
V zásadě v 60tých letech byla nespolehlivost prvních Protonů tak velká, že si netroufli posadit do Zondů L-1 posádku. Kdyby to bývali jen trochu vyladili včas, mohli vyhrát jedno symbolické prvenství...
Nespolehlivost Protonů dále určitě přispěla k tomu, že v 70tých letech vyprodukovali "na běžícím pásu" víc šrotu, než funkčních kosmických těles. Námatkou třeba DOS-2 se nestal Salyutem 2 přesně z tohohle důvodu - závada nosné rakety.
V glorifikovaných 70tých letech jim posádku Saljutu 11 zabily v podstatě nějaké špatně utažené šrouby. (Což si někdo, kdo zažil 70tá a 80tá léta u nás, určitě vůbec neumí představit, že.. že by za toho režimu někdo špatně utáhl šrouby.. kdyby se o tom mluvilo, tak by šel sedět ten, kdo by na to upozornil, ne ten, kdo by je špatně utáhl). Komarova zase zabilo to, že nějakého chytráka napadlo zapékat tepelnou ochranu na návratových kabinách Sojuzů už s instalovanými padáky....
To, že po desetiletích vývoje si vůbec všimnou, že někam nedali nějaké ochranné fólie, přiznali to, a odložili kvůli tomu start, je z tohohle hlediska obrovský pokrok kupředu, jak jsem taky poctivě napsal. Přeci jen uznávám, že Rusové už celá desetiletí dokázali nezabít žádné kosmonauty a tak....
LeeMer - 4/7/2021 - 13:07
Podle ředitele Roskosmosu Dmitrije Rogozina se laboratorní modul MLM-U Nauka přesune 6. července na plnící stanici č. 31 k doplnění pohonných látek. Následně bude oznámeno přesné datum startu.
fritz.lochmann - 4/7/2021 - 21:54
citace 4.7.2021 - 13:07 - Václavík Michal:Podle ředitele Roskosmosu Dmitrije Rogozina se laboratorní modul MLM-U Nauka přesune 6. července na plnící stanici č. 31 k doplnění pohonných látek. Následně bude oznámeno přesné datum startu.
Kde to napísali? Kedy to chcú stihnúť? Podľa informácii na twitteri je to tak troška inak. Oni totižto tie ochranné fólie nie že zabudli nainštalovať, oni ich ešte nevyrobili.
Nováku, obhajuj to, som zvedavý čo za kravinu napíšeš o tom dokonalom systéme
martinjediny - 4/7/2021 - 23:06
Ak Michal Vaclavik da nejake info tohoto druhu, tak ja uz ziaden dalsi zdroj nepotrebujem ani ked iny zdroj bude tvrdit nieco ine...
LeeMer - 5/7/2021 - 08:58
citace 4.7.2021 - 21:54 - Fritz Lochmann:
citace 4.7.2021 - 13:07 - Václavík Michal:Podle ředitele Roskosmosu Dmitrije Rogozina se laboratorní modul MLM-U Nauka přesune 6. července na plnící stanici č. 31 k doplnění pohonných látek. Následně bude oznámeno přesné datum startu.
Kde to napísali? Kedy to chcú stihnúť? Podľa informácii na twitteri je to tak troška inak. Oni totižto tie ochranné fólie nie že zabudli nainštalovať, oni ich ešte nevyrobili.
Nováku, obhajuj to, som zvedavý čo za kravinu napíšeš o tom dokonalom systéme
Rogozin to napsal na svém Twitteru. Bohužel to napsal v diskuzi a ta je dlouhá a nejde mi sem vložit přímo ten tweet, proto přikládám jako obrázek.
novák - 5/7/2021 - 11:01
citace 4.7.2021 - 21:54 - Fritz Lochmann:
Nováku, obhajuj to, som zvedavý čo za kravinu napíšeš o tom dokonalom systéme
1. Zdroj pro tvrzení o nevýrobě máš, Lochmane?
2. Proč bych měl proboha obhajovat "nevýrobu" nějakých fólií, Lochmane?
3. Kdy jsem psal kraviny o ruském systému? Zdroj, odkaz máš Lochmane?
4. Překvapuje mě, že zrovna ty o ruském systému píšeš jako o dokonalém
PS. ad 3. Co si pamatuji, tak naposled jsem k Rusům psal ohledně rozhovoru Rogozina, kdy namísto někým sem vloženého dosti zkresleného převyprávění Rogozinových slov jsem odkázal na originál rozhovoru. Je smutné, že uvedení nesmyslů na pravou míru označuješ za "psaní kravin". Je smutné, když dáváš přednost fikci před realitou, zjevně protože realita je v příkrém rozporu s tvým světonázorem. Je smutné, a ubohé, když zbytečně a naprosto bezdůvodně kopeš do lidí, kteří se ti snaží zprostředkovat styk s realitou.
Kdyby jsi skutečně chtěl přesvědčit ostatní, že Rusové jsou mamlasové, tak by jsi jednoduše odkázal na zdroj. Plivání jen tak ovšem nikoho nepřesvědčí, jen se ti možná uleví od [čeho vlastně?] a čtenáři si udělají obrázek o tobě.
PPS. Zdroj "nevýroby" je https://mobile.twitter.com/RussianSpaceWeb/status/1411717885710540801 čili reklamní post Zaka, který chce senzačním sdělením přilákat platící čtenáře. Asi potřebuje peníze na dovolenou.... Míra věrohodnosti senzačního nadpisu, který slibuje podrobnosti, ale jen pokud si je zaplatíš, je myslím jasná; takových článků, kdy se nechal nalákat na bombastický nadpis, už každý z nás viděl milion... fritz.lochmann - 5/7/2021 - 12:05
@Vaclavík Michal: Otázka je, či Rogozinovi sa vôbec dostala správa že tie fólie vôbec nevyrobili. Bohužiaľ na twitter nemám prístup, nemôžem si prečítať jeho komentáre. Ale A. Zak musel odniekiaľ čerpať info o tých nešťastných fóliách. Práve on si nezvykne príliš moc vymýšľať.
Neni všetko zlato čo sa blyští, ani čo Rogozinovi vypadne z huby:
Modul MLM-U Nauka je vybavený päťzložkovým rádiovým systémom, ktorý plní vo svojej misii niekoľko dôležitých úloh, najmä počas plánovaného osemdňového samostatného letu z počiatočnej dráhy na Medzinárodnú vesmírnu stanicu ISS. Rovnako ako mnoho iných kozmických lodí pochádzajúcich zo ZSSR, aj Nauka sa pri navigácii na miesto určenia spoliehala na ukrajinské rádiové zariadenie prijímajúce velenie.
LeeMer - 17/7/2021 - 07:22
Nosná raketa Proton-M (poprvé ve třístupňové verzi) byla spolu s laboratorním modulem MLM-U (Nauka) dnes přepravena na vzletovou rampu 200/39 kosmodromu Bajkonur. Start je stále naplánován na středu 21. července v 16:58:21 SELČ a připojení k ISS na modul Zvezda 29. července v 15:26 SELČ.
Tak snad. Konečně. Jestli třeba do Protonu někdo zatloukl senzory opačně, tak mě jebne...
fritz.lochmann - 17/7/2021 - 13:23
citace 17.7.2021 - 12:18 - Martin Kostera:Tak snad. Konečně. Jestli třeba do Protonu někdo zatloukl senzory opačně, tak mě jebne...
Martine, len to nie. S kým by sme pokecali?
Ale že to pojébujú, že niečo doserujú, tak tam je veliká pravdepodobnosť.
PinkasJ - 17/7/2021 - 14:12
Podle ZAKA byly tyto problémy s palubním systémem BRTK:
Palubní radio-technický komplex BRTK Nauky se skládá z několika subsystémů:
- UHF systém pro komunikaci s TORU systémem na ISS, umožňujícím posádce na ISS záložní provedení stykovky .
- Telefonní komunikační systém STS
- Kvant-V palubní radio-povelový systém BRS
- Systém měření treaktorie 38G6
- Dvojice KL-155 TV kamer včetně přenosového a dekódovacího vybavení
Většina vybavení byla vyrobena dlouho před nynějším startem a jejich certifikace musela být prodloužena, nebo vyrobeny nové přístroje. Největší problém byl palubním systémem Kvant-V, který byl vyroben na PAO Chezara na Ukrajině s certifikací do r. 2017. Roskosmos musel zaslat na výrobce potvrzení, že přístroj bude použit čistě k civilním účelům a musela to potvrdit i NASA, aby byl dodán nový.
[upraveno 17.7.2021 14:13]
Blíží se jeden z hlavních kosmonautických okamžiků letošního roku. Na vzletové rampě 200/39 kosmodromu Bajkonur je připravena třístupňová nosná raketa Proton-M (v. č. 535-45), jejíž start je naplánován na dnešních 16:58:25 SELČ. Nákladem je laboratorní modul MLM-U Nauka. Po 9 minutách a 40 sekundách bude Nauka uvolněna na parkovací oběžné dráze s plánovanou výškou perigea 190,0 km, apogea 350,1 km a sklonem 51,6° vůči rovníku. V následujících 8 dnech bude dráha upravena pomocí 4 velkých a několika menších korekcí. Ve čtvrtek 29. července bude MLM-U Nauka na dráze jako její cíl – Mezinárodní kosmická stanice ISS (aktuálně 421,25×419,06 km, 51,64°).
Nauka bude připojena k nadirovému stykovacímu uzlu (orientace Z+) na modulu Zvezda v 15:25:18 SELČ. Na tomto místě je ale stále připojen modul Pirs a nákladní loď Progress MS-16. Právě Progress se postará 23. července v 15:17 SELČ o odtažení modulu Pirs. Přibližně v 18:30 SELČ provede brzdící manévr a v 19:07 SELČ společně Progress MS-16 i Pirs vstoupí do atmosféry Země. Modul MLM-U Nauka měl být původně k ISS vypuštěn již v roce 2007 a z mnoha důvodů byl jeho start odkládán, zejména však pro technické nedostatky. Některé části modulu byly z počátku 90. let 20. století, a proto byly průběžně vybrané části modernizovány či měněny.
Modul má na délku 13,12 m, maximální šířku 4,25 m a startovní hmotnost 20,35 t (Po kompletním vybavení to bude cca o 4 tuny více). Hermetizovaný vnitřní prostor PGO má celkový objem 70 m³. O dodávky 2,5 kW elektrické energie se starají fotovoltaické panely o ploše 56 m². Nauka bude sloužit zejména jako vědecká laboratoř, ale najdeme v ní i kóji pro kosmonauta či toaletu s kompletním systémem recyklace moči. Uvnitř je 14 (různě velkých a vybavených) vědeckých pracovních pozic uvnitř a 16 jich je vně modulu. Prostor pro vědecké vybavení má 6,0 m³. Společně s modulem Nauka bude na jeho plášti na ISS dopraven i evropský robotický manipulátor ERA. Ten má celkovou délku 11,3 m a operační rádius 9,7 m přičemž je schopen přepravovat náklady až do hmotnosti 8 000 kg. Přesnost manipulace je 5 mm.
Pro kompletní zprovoznění modulu MLM-U Nauka bude potřeba 4 výstupů do volného kosmického prostoru (EVA). Dva provedou ruští kosmonauti Pjotr Dubrov a Oleg Novickij v září, další dva Anton Škaplerov a opět Pjotr Dubrov na přelomu listopadu a prosince. Nauka bude třeba propojit s modulem Zvezda, instalovat dodatečný panel termoregulačního systému či nainstalovat malou přechodovou komoru, které jsou uloženy na ISS od roku 2010, kdy je přivezl společně s modulem Rassvet americký raketoplán Atlantis při misi STS-132. I evropský manipulátor ERA bude třeba oživit. K tomu jsou připraveny dva samostatné výstupy, který se logicky účastní také kosmonaut ESA Matthias Maurer, kterému bude asistovat ruská kolega Pjotr Dubrov. Tyto výstupy jsou v plánu na listopad. Pro první fázi využívání laboratorního modulu MLM-U Nauka je vybráno 13 vědeckých experimentů z oblasti kosmické biologie a fyziologie, materiálového výzkumu, pozorování Země či perspektivních technologií. Životnost modulu Nauka je minimálně 15 let.
citace 21.7.2021 - 11:20 - Václavík Michal:... nainstalovat malou přechodovou komoru, které jsou uloženy na ISS od roku 2010, kdy je přivezl společně s modulem Rassvet americký raketoplán Atlantis při misi STS-132.
A já jsem si říkal, co to je na modulu Rassvet za válec. Předpokládám, že to je přechodová komora jen pro materiálové experimenty.
LeeMer - 21/7/2021 - 12:11
citace 21.7.2021 - 12:01 - MiraH:A já jsem si říkal, co to je na modulu Rassvet za válec. Předpokládám, že to je přechodová komora jen pro materiálové experimenty.
Ano, je to komora pro experimenty, CubeSaty apod. Nemusí jít ale jenom o oblast materiálových experimentů.
admin - 21/7/2021 - 16:41
MiraH - 21/7/2021 - 16:49
Vypadá to, že je všechno připraveno ke startu. Ovšem na pohled se nic neděje. Tak snad to vyjde.
MiraH - 21/7/2021 - 16:56
Myslím, že jsem tam zahlédl i Rogozina a že byl trochu nervózní.
MiraH - 21/7/2021 - 16:59
Nosná raketa Proton-M s laboratorním modulem Nauka úspěšně odstartovala z kosmodromu Bajkonur podle plánu v 16:58 SELČ. Konečně!
MiraH - 21/7/2021 - 17:01
První stupeň nosné rakety se oddělil.
MiraH - 21/7/2021 - 17:05
Podle animace se oddělil i druhý stupeň a byl odhozený aerodynamický kryt.
Ervé - 21/7/2021 - 17:10
Start Protonu úspěšný. Díky Bohu, teď už to snad klapne dobře. A Rusko má po 21 letech konečně zase vědecký modul v kosmu. [upraveno 21.7.2021 17:11]
MiraH - 21/7/2021 - 17:10
Modul Nauka se oddělil od 3. stupně. Měl by být na počáteční orbitální dráze. Tolik podle animace. Tak snad se úspěšné navedení i potvrdí.
MiraH - 21/7/2021 - 17:15
Tak Roskosmos potvrdil úspěšné navedení na oběžnou dráhu a podle telemetrie se rozvinuly i antény a panely fotovoltaických článků.
Nauka enters orbit, experiences technical problems
Nauka vstupuje na obežnú dráhu, má technické problémy
PinkasJ - 21/7/2021 - 21:15
Podle A.Zaka kvůli chybějícím datům z telemetrie není potvrzeno vyklopení antény ze systému Kurs-A a také pasivního portu Nadir.
Dále infračervený senzor horizontu během prvního obletu generoval falešné údaje. Řídící středisko v Koroljevu pracuje na těchto problémech.
Možná tyto údaje jsou již zastaralé. [upraveno 21.7.2021 21:18]
Řídící středisko zrušilo dnešní první plánovaný motorický manévr laboratorního modulu MLM-U Nauka do vyřešení problému s pohonným systémem.
martinjediny - 21/7/2021 - 23:46
Je mozne k Nauke poslat progres pre upravu drahy?
EDIT:
Budu schopny zvysit perigeum? [upraveno 22.7.2021 00:17]
alamo - 22/7/2021 - 01:51
citace 21.7.2021 - 16:56 - MiraH:Myslím, že jsem tam zahlédl i Rogozina a že byl trochu nervózní.
Tak teraz, už asi priam potí maggi kocky. Ervé - 22/7/2021 - 06:36
Problémy se dali čekat. Dobře že rusové radši odložili další akce a zkoumají, co se dá dělat nejbezpečněji. Doufám, že všechno půjde vyřešit/obejít.
Pokud jde o záchranný Progress, řídící systém není vybavený pro manévry s 20 t blokem před čumákem. Museli by se upravit programy. Taky náročnost na palivo je asi nad možnosti Progressu. Problémy musí vyřešit s Naukou, díky dráze 199-375 km a plnými opravenými nádržemi mají nějaký čas. Problém vidím v tom, že nevydali nějakou podrobnější zprávu o stavu. 12 hodin po startu musí mít dost informací. Jestli začínají tutlat a hledat viníky, je to v háji.
Pravděpodobně můžeme očekávat i odklad odletu Pirsu. Rusové ho nezahodí, dokud nebude skoro jisté, že Nauka přiletí. [upraveno 22.7.2021 07:23]
citace 22.7.2021 - 06:36 - Ervé:P
Pokud jde o záchranný Progress, řídící systém není vybavený pro manévry s 20 t blokem před čumákem.
Progress se použil pro deorbit Miru, to bylo asi 100t :-) Stejně tak se používá pro stanionkeeping (korekce dráhy) ISS, to je 500t.
V tomto problém není. Samozřejmě by asi nezvládl finální manévr přiblížení a spojení se stanicí, to ano. Ale tady jde spíš o zvýšení dráhy, aby modul nezanikl v atmosféře.
Jinak vůbec by mi nepřekvapilo, kdyby se motorky ucpaly těmi kovovými pilinami... já teda už nevím, jaké po těch 10 letech zvolili finální řešení, ale myslím, že to prostě nakonec riskli.
Ervé - 22/7/2021 - 08:22
Je sakra rozdíl mezi tím, zapálit na určitou dobu určitý motor Progressu, když je dlouho předtím spočítané těžiště i vektor soustavy (jako bude třeba u Pirsu) a tím, použít motorky Progressu na manévry s modulem u stanice.
Zatím tedy žádné dobré zprávy.
PinkasJ - 22/7/2021 - 08:24
K nejnovějšímu vývoji situace píše A.Zak:
Nauka udržuje správnou stabilizaci vůči Slunci, takže je v dobré kondici energetický systém a také systém udržování potřebných parametrů systému zabezpečení života.
Telemetrie ukazuje správný tlak ve vysokotlakém tanku. Dále se ukazuje, že alespoň jedena skupina motorků funguje, ostatní indikují poruchu. Není zatím jasné, zda problém s těmito thrustery je skutečný, nebo je chyba v jejich senzorech.
fritz.lochmann - 22/7/2021 - 08:46
citace 22.7.2021 - 08:24 - PinkasJ:
Nauka udržuje správnou stabilizaci vůči Slunci, takže je v dobré kondici energetický systém a také systém udržování potřebných parametrů systému zabezpečení života.
Telemetrie ukazuje správný tlak ve vysokotlakém tanku ...
Tak to je od štartu už už druhý pozitívny moment. Ervé - 22/7/2021 - 10:50
Větev B manévrovacích motorků funguje správně (podle twitteru Michala V.). Takže by setkání a spojení mohlo po úpravě programu proběhnout. Snad zjistí, že ostatní motorky jsou fyzicky v pořádku a špatné jsou senzory, to by bylo nejlepší.
Perigeum 190 km je dost nízké, myslím že nejpozději zítra musí zvednout dráhu, nebo ztráty rychlosti překročí možnosti pohonného systému Nauky. Nějakou rezervu na začátku měli, ale jak dlouho vydrží netuším.
PinkasJ - 22/7/2021 - 12:46
Další informace od A.Zaka:
Při dalším obletu bylo potvrzeno, že anténa AFS se vysunula, malá nejistota je o poloze dokovacího terče, ale to není podstatné. Stále je nejistota s thrustry, proto byl první korekční manévr pro přechod k ISS odložen na 22.7.21. Nauka může zůstat na bezpečné dráze max. do 30 orbitů.
Ervé - 22/7/2021 - 14:59
Na těch 30 oběhů je asi spočítaná rezerva paliva. Bůhví kolik paliva navíc budou potřebovat, když některé motorky budou nefunkční. Takže každý oběh bez manévru snižuje šanci na úspěšné dosažení ISS.
ISS nemůže sletět níž, aby Nauka ušetřila palivo.
PinkasJ - 22/7/2021 - 15:03
Další info od A.Zaka:
Ráno 22.7. se ukázalo, že software pro řízení pohonných motorů má chybu, která zapříčinila neplánovanému vyrovnání tlaku mezi vysokotlakým a nízkotlakým tankem. To bylo plánované až po spuštění korekčních motorů. Následkem toho korekční motory DKS nemohou pracovat, dokud tlak nepoklesne na 7 ata.
Zvažuje se možnost použít z počátku menší thrastery DPO a až tlak klesne na 7 ata., spustit větší motory DKS
Okolo 19:00 SELČ bude nahrána do řídícího počítače modulu MLM-U Nauka nová sada povelů pro provedení korekčního manévru pomocí DPS/DTS.
LeeMer - 22/7/2021 - 19:47
Manévr laboratorního modulu MLM-U Nauka pomocí manévrovacích a stabilizačních motorků (DPS) a motorků pro precizní stabilizaci (DTS) proběhl podle zatím neoficiálních informací dobře. A to je dobře.
V předešlém příspěvku jsem se upsal. Sklon oběžné dráhy je samozřejmě 51,64°. Na zítra (23. července) jsou plánovány minimálně další dva motorické manévry. Dobrý vývoj také potvrzuje odpojení modulu Pirs od ISS v sobotu okolo 15:15 SELČ a uvolnění stykovacího uzlu pro modul MLM-U Nauka.
jch - 23/7/2021 - 00:25
Podle Jonathana McDowella má Nauka nyní perigeum 224 km, viz https://twitter.com/planet4589/status/1418327413549842439
To je ale pořád dobré, že je Nauka na dráze 224 x 347 km.
Zde je diagram v čase, měření pocházejí zřejmě od americké SpaceForce.
Kamil73 - 23/7/2021 - 06:26
Hned je z toho lepší pocit. Těch 181 km bylo fakt málo. Na 224 km už se dá přežít nějaký čas. A prostě někde mezi je ta "psychologická" hranice kosmického prostoru.
Ervé - 23/7/2021 - 06:42
Hlavní věcí je, že funguje orientační a pohonný systém. Manévrovací motorky mají nižší specifický impulz, takže musí mnohem opatrněji manévrovat. Zvýšením perigea poklesly ztráty o atmosféru, takže narostla rezerva paliva právě pro použití méně účinných motorků. Důležité bude, kdy začnou používat hlavní motory.
Nejkritičtější bude připojení ke stanici - rezervní zásoba paliva bude minimální, takže nejspíš jen jeden pokus. Rusové teď zuřivě počítají nějaké úspornější setkání a spojení.
petrpetr - 23/7/2021 - 07:04
Pochopil jsem správně že chyba se stala u software? Nebo hardware? Motory fungují...
PinkasJ - 23/7/2021 - 07:25
A.Zak píše v podstatě stejně, jak je uvedeno výše.
Zcela zřejmě problém byl způsoben chybou v software, kdy došlo k vyrovnání tlaku v obou tankách, ačkoliv k tomu mělo dojít až po zapálení malých motorků, kdy tlak v jejich vysokotlakém tanku klesne, umožní propojit oba tanky a zapálit velké motory DKS. Snad to nakonec dobře dopadne.
LeeMer - 23/7/2021 - 07:49
citace 23.7.2021 - 00:25 - Josef Chlachula:Zde je diagram v čase, měření pocházejí zřejmě od americké SpaceForce.
Přesněji od USSPACECOM 18th Space Control Squadron.
martinjediny - 23/7/2021 - 08:17
Je mozne Nauku dotankovat, ak by palivo chybalo?
Alebo v ramci uspor takyto system nema?
citace 23.7.2021 - 08:17 - Martin Jediny:Je mozne Nauku dotankovat, ak by palivo chybalo?
Alebo v ramci uspor takyto system nema?
Dotankovat se teoreticky dá, ale není čím a asi ani kudy - aktivace dokového systému pro dotankování na opačné straně než setkávací s ISS nemusí být bez manuálních zásahů možné, ale nevíme.
Lepší scénář podle mně je odpojit Pirs, klesnout s ním na trochu nižší orbitu a sprostě ho odhodit k neřízenému volnému shoření v atmosféře. Pak se s Progressem spojit s Naukou a zbylé palivo Progressu využít pro manévry. Pak Progress odhodit opět k volnému shoření v atmosféře.
Ervé - 23/7/2021 - 12:35
Na kdy je naplánován další manévr?
A ví se už, kdy se zapojí velké motory?
PinkasJ - 23/7/2021 - 12:57
Má to být dnes. Odpojení modulu Pirs má být 24.7. v 15.28 moskevského času. Další korekce Nauky nebyla časově ještě zveřejněna. [upraveno 23.7.2021 13:05]
LeeMer - 23/7/2021 - 13:01
citace 23.7.2021 - 12:57 - PinkasJ:Má to být dnes. Odpojení modulu Pirs má být v 15.28 moskevského času.
Oddělení modulu Pirs nemá být dnes, ale zítra.
citace 23.7.2021 - 12:57 - PinkasJ:Další korekce Nauky nebyla časově ještě zveřejněna
Minimálně dvě úpravy oběžné dráhy modulu MLM-U Nauka proběhnou dneska v podobných časech jako včera z důvodu dostupné komunikace s pozemními stanicemi.
Ervé - 23/7/2021 - 13:09
Díky, ví už rusové, jestli jim zůstává rezerva paliva pro připojení, případně druhý pokus?
V článku výše píší, že měl modul letět na ISS 8 dnů? Byl to článek před odletem.
Tak doba příletu byla osm dní hlavně pro co nejefektivnější přílet (minimum paliva), a taky aby bylo dost času na oddělení Pirsu a rezerva pro případ nouze - která nastala. Zatím bych počítal, že se přílet o den opozdí. Uvidíme, jestli všechno dál bude fungovat dobře.
LeeMer - 23/7/2021 - 17:50
citace 23.7.2021 - 13:09 - Ervé:Díky, ví už rusové, jestli jim zůstává rezerva paliva pro připojení, případně druhý pokus?
Druhý pokus je tak obecný pojem, že na to nelze odpovědět (od kdy začíná "pokus"). Pokud by se pro přesun Nauky k ISS používaly jenom motory orientačního a stabilizačního systému, měly by pohonné látky vystačit. Nevejde se to pak ale pravděpodobně do těch 8 dnů, což ale nevadí (bude záležet taky na Boe-OFT 2). Těch možných scénářů je zatím mnoho.
LeeMer - 23/7/2021 - 20:30
Celkový posun o dva dny - před startem bylo v plánu na pátek.
Je možné, že čekají, jestli se úspěšně povede aktivovat hlavní motory po poklesu tlaku. [upraveno 24.7.2021 07:16]
Že jsem nepočkal s příspěvkem pár minut USSPACECOM 18SPCS zveřejnila nové parametry oběžné dráhy MLM-U Nauka (platné k 06:55 SELČ). Výška perigea je 238,44 km, apogea 370,34 km, sklon 51,61° vůči rovníku a oběžná doba 90,6 minut.
PinkasJ - 24/7/2021 - 08:14
Původní parametry byly 224 – 346,3 km
Nové jsou 224,6 – 362,6
Při krátkých korekcích na LEO vždy podstatně stoupá Apogeum a Perigeum se moc nemění. Aby byla korekce co nejúspornější musí být na LEO co nejkratší a opakovat se. S jen s malými motorky by tedy celková potřebná korekce trvala dost dlouho.
Poznámka:
Udal jsem zřejmě údaj po prvé korekci a následovala zřejmě druhá, možná jich více [upraveno 24.7.2021 08:23]
LeeMer - 24/7/2021 - 08:35
citace 24.7.2021 - 08:14 - PinkasJ:Původní parametry byly 224 – 346,3 km
Nové jsou 224,6 – 362,6
Při krátkých korekcích na LEO vždy podstatně stoupá Apogeum a Perigeum se moc nemění. Aby byla korekce co nejúspornější musí být na LEO co nejkratší a opakovat se. S jen s malými motorky by tedy celková potřebná korekce trvala dost dlouho.
Poznámka:
Udal jsem zřejmě údaj po prvé korekci a následovala zřejmě druhá, možná jich více [upraveno 24.7.2021 08:23]
Pokud chcete srovnat parametry oběžné dráhy před a po včerejších korekcích pak to je:
* 224,34×347,46 km; 51,61°
* 238,44×370,34 km; 51,61°
LeeMer - 24/7/2021 - 12:26
Podle jednoho zdroje (citovaného A.Zakem), krátký zkušební zážeh motorů DKS byl úspěšně proveden včera mezi 21:00 a 21:30 moskevského času, když předtím pracovaly motorky DPS a snížily v tanku tlak na úroveň akceptovatelnou pro DKS (cca 7 ata)
Kromě toho je nějaký problém se automatickým systémem stykovky Kurs, ale systém dálkového řízení TORU, který umožňuje kosmonautům na ISS provézt stykovku je v pořádku. [upraveno 24.7.2021 13:50]
LeeMer - 24/7/2021 - 17:49
Laboratorní modul MLM-U Nauka provedl v 16:20:47 a 16:54:20 SELČ dva korekční manévry oběžné dráhy.
LeeMer - 24/7/2021 - 18:18
Další dva korekční manévry jsou naplánovány na 27. července.
fritz.lochmann - 24/7/2021 - 23:05
citace 24.7.2021 - 17:49 - Václavík Michal:Laboratorní modul MLM-U Nauka provedl v 16:20:47 a 16:54:20 SELČ dva korekční manévry oběžné dráhy.
Ako to ovplyvnilo dráhu?
Ervé - 25/7/2021 - 13:17
Jeden pro změnu perigea a jeden pro apogeum? Je mezi nimi 34 minut, to není půlka orbitu. Asi první byl zážeh pro snížení tlaku v nádržích a druhý provedli po úspěšném potvrzení hodnoty hlavními motory?
Prezradili aj ako su na tom s palivom a aku maju rezervu?
fritz.lochmann - 25/7/2021 - 21:48
@Michal Vaclavik
Tak to už vyzerá troška lepšie
Ervé - 25/7/2021 - 22:31
Už potvrdili, že pro manévry používají hlavní motory?
milantos - 25/7/2021 - 23:08
РОГОЗИН@Rogozin-24. 7.
В 17.20.47 и 17.54.20 мск проведена двухимпульсная коррекция орбиты МЛМ "Наука" на маршевом двигателе коррекции и сближения № 1.
Ervé - 26/7/2021 - 06:38
Takže použili DKS? Dobrá zpráva. Jestli je Kurs v pořádku (v tom jim pořád ještě moc nevěřím), je setkání a spojení velmi pravděpodobné. Odhození Pirsu bude potvrzení, že je Nauka OK.
LeeMer - 26/7/2021 - 07:46
Dnes proběhne ve 12:56 SELČ odpojení nákladní kosmické lodi Progress MS-16 s modulem Pirs od Mezinárodní kosmické stanice ISS. Na modulu Zvezda se tak uvolní stykovací port pro připojení laboratorního modulu MLM-U Nauka ve čtvrtek odpoledne. Oddělení bude vysíláno živě na Roskosmos TV.
Ervé - 26/7/2021 - 13:09
Pirs úspěšně oddělen. Je to důkaz, že Nauka má vysokou jistotu připojení k ISS - kdyby problémy přetrvávali, odhodili by ji až zítra nebo ve středu.
Ervé - 27/7/2021 - 12:51
Dnešní manévry už proběhly nebo teprve proběhnou?
A pokud jde o Kurs, je v pořádku jako že bezpečně přivede modul k ISS, kde ho navedou pomocí TORU nebo je OK a připojí modul podle plánu sám? [upraveno 27.7.2021 12:53]
PinkasJ - 27/7/2021 - 13:20
Dokování Nauky k ISS je stále plánováno na 29.črvence 16:24 moskevského času
LeeMer - 27/7/2021 - 14:32
citace 27.7.2021 - 13:20 - PinkasJ:Dokování Nauky k ISS je stále plánováno na 29.črvence 16:24 moskevského času
V 16:25 MSK.
petrpetr - 27/7/2021 - 22:27
Držím palve a vypadá to dobře.
NovýJiřík - 27/7/2021 - 22:50
citace 27.7.2021 - 22:27 - petrpetr:Držím palve a vypadá to dobře.
Doufám, že to zvládnou, protože kdyby ne, byl by to už takový průser ruské kosmonautiky, že by udělali nejlíp, kdyby se vykašlali na vesmír a začali se věnovat pouštění papírových draků. V případě úspěchu ale snad budou mít nějakou motivaci do budoucna.
jch - 28/7/2021 - 02:52
Takže jen malý manévr. Dnes budou dál manévrovat? nebo to nechají až na 29.?
LeeMer - 28/7/2021 - 08:42
citace 28.7.2021 - 06:35 - Ervé:Takže jen malý manévr. Dnes budou dál manévrovat? nebo to nechají až na 29.?
Laboratorní modul MLM-U Nauka provedl včera v 16:33 SELČ fázovací jednoimpulzní manévr úpravy oběžné dráhy pomocí motorů DPS. Výška perigea je 359,46 km, apogea 406,45 km a sklon 51,64°. Další úprava oběžné dráhy je v plánu dnes.
LeeMer - 28/7/2021 - 09:02
Ach jo, jaká kontaminace? A čím?
Jeden pokus je s Kursem a pak TORU nebo se od začátku počítá Kurs pro přiblížení a TORu pro spojení?
Zveřejnilo už Rusko aspoň nějaké informace o potížích? Jiných než nečekané vyrovnání tlaku? protože tohle je něco úplně jiného.
martinjediny - 28/7/2021 - 10:08
Nema Nauka kotevny bod na roboticke rameno?
LeeMer - 28/7/2021 - 10:25
citace 28.7.2021 - 09:08 - Ervé:Ach jo, jaká kontaminace? A čím?
Dusíkem. Je to ten původní problém z počátku mise.
Ervé - 28/7/2021 - 10:26
citace 28.7.2021 - 10:08 - Martin Jediny:Nema Nauka kotevny bod na roboticke rameno?
Nemá, nikdy se nepočítalo s jiným způsobem kotvení.
O těch problémech asi věděli, jinak by při odkladu manévrů o dva až tři dny posunuli i datum připojení. Tohle vypadá, že 29. je první a zároveň poslední šance.
LeeMer - 28/7/2021 - 10:28
citace 28.7.2021 - 10:08 - Martin Jediny:Nema Nauka kotevny bod na roboticke rameno?
Má, ale jenom BTL pro manipulátor ERA.
Ervé - 28/7/2021 - 10:42
Na ten sem zapomněl, dneska nemám dobrý den.
Šance že by byl kompatibilní s Canadarmem?
LeeMer - 28/7/2021 - 10:57
citace 28.7.2021 - 10:42 - Ervé:Na ten sem zapomněl, dneska nemám dobrý den.
Šance že by byl kompatibilní s Canadarmem?
Myslím že je plně nekompatibilní :-)
NovýJiřík - 28/7/2021 - 12:14
citace 28.7.2021 - 10:57 - Václavík Michal:
citace 28.7.2021 - 10:42 - Ervé:Na ten sem zapomněl, dneska nemám dobrý den.
Šance že by byl kompatibilní s Canadarmem?
Myslím že je plně nekompatibilní :-)
Což je naprostá klasika, ani trochu překvapující. Namísto unifikace všech součástí pro vesmír se vytvářejí nepropojitelné. Jsem zvědavý, jestli se situace změní, až třeba jen kvůli tomu, že nebude možné spojit dvě lodi (stanice), z nichž jedna bude mít poruchu, někdo úplně zbytečně zařve.
PinkasJ - 28/7/2021 - 17:55
Podle Rogozina dnes v 16:43:07 MČ byla úspěšně provedena závěrečná korekce dráhy pomocí motoru DKS1. Modul je 4000 km od ISS a přibližuje se k ní. Od teď klíčové přiblížení k stanici budou provádět motorky PPS.
Kvůli programové chybě na začátku, který způsobil únik tlaku z vysokotlaké nádrže do nízkotlaké by se mohlo stát, že Nauka bude mít jen jeden pokus pro dokování. ESA publikovala prohlášení, které kvalifikuje Nauku jako bezpečnou pro připojení.
[upraveno 28.7.2021 17:57]
citace 28.7.2021 - 22:11 - petrpetr:Vím že predbiham. Ta prechodova komora je na ISS?
Ano, je to napsáno i na jedné z těch infografik. Přechodová komora ŠK je uložena na modulu MIM-1 Rassvet.
Ervé - 29/7/2021 - 06:26
Na modulu Rassvet (MIM-1) jsou uloženy už 11 let. Snad příští měsíc zjistíme, v jakém jsou stavu.
ales - 29/7/2021 - 14:48
Na NASA TV už běží přenos z přibližování modulu Nauka k ISS. Nauka už je méně než 10 km od stanice. Připojení je pořád plánováno na cca 15:25 SELČ.
Stav ve 14:42 SELČ (screenshot záběru z modulu Nauka):
Ervé - 29/7/2021 - 14:55
Vypadá to nadějně. Držím palce.
yamato - 29/7/2021 - 14:59
citace 29.7.2021 - 14:55 - Ervé:Vypadá to nadějně. Držím palce.
ako inak to 10km od stanice moze vypadat? dufajme ze to zase nenaperu do stanice...
LeeMer - 29/7/2021 - 15:04
Připojení laboratorního modulu MLM-U Nauka je nyní plánováno na 15:30:50 SELČ.
yamato - 29/7/2021 - 15:30
no a je to
PinkasJ - 29/7/2021 - 15:32
Stykovka proběhla v automatickém režimu. Úžasné vidět stabilní přibližování tak obrovského tělesa. Velká gratulace
admin - 29/7/2021 - 15:36
Už můžu dýchat?
ales - 29/7/2021 - 15:36
Připojení bylo trochu divoké (posledních pár metrů snad bylo řízeno ručně), ale bylo úspěšné (v 15:29 SELČ).
fritz.lochmann - 29/7/2021 - 15:37
citace 29.7.2021 - 14:59 - yamato:dufajme ze to zase nenaperu do stanice...
Nenaprali to. Novický je machr.
Videl som niekoľko stykoviek, ale treba uznať že toto bolo úplne iné. Predsalen MLM je o "drobátko" väčší než Sojuz alebo Progress a tie majú zvládnuté, kdežto Nauku s problémami lepili dohromady. No, začala nová kapitola ruskej kozmonautiky, myslím, že sa máme na čo tešiť. Len aby to netrvalo ďalších 20 rokov
Dobře že to zvládli. Gratuluju.
Už se těším na Rogozinovo prohlášení, že přes drobné a zanedbatelné problémy, na které stačilo pár minut práce pár ruských specialistů, se Nauku podařilo úspěšně zakotvit přesně v čase, ve kterém bylo od začátku plánováno.
PinkasJ - 29/7/2021 - 16:16
S těmi problémy je to tak, když se něco vyvíjí a upravuje roky nebo i desetiletí. Technici, kteří navrhovali celý systém řízení i programů Nauky určitě detailně rozuměli celému elektro-mechanickému komplexu pohonů. Řada z nich tam již asi nepracuje, jsou v důchodu nebo v nebi. Noví, mladí lidé mají k disposici nové metody programování i hardware, ale pravděpodobně nemají tak v krvi a v hlavě celkové technické funkční algoritmy a tak se stanou i neuvěřitelné chyby, jako předčasné propojení vysokotlakého a nízkotlakého tanku. Příklad chyb v software pro Starliner je dost podobný.
yamato - 29/7/2021 - 16:33
citace 29.7.2021 - 16:16 - PinkasJ:S těmi problémy je to tak, když se něco vyvíjí a upravuje roky nebo i desetiletí.
tu išlo o desaťročné meškanie, nie o desaťročný vývoj. Ale hlavne že je tam.
LeeMer - 29/7/2021 - 17:58
citace 29.7.2021 - 15:37 - Fritz Lochmann:
citace 29.7.2021 - 14:59 - yamato:dufajme ze to zase nenaperu do stanice...
Nenaprali to. Novický je machr.
[upraveno 29.7.2021 15:39]
Díval jsem na pokračování přenosu NASA a mají obrovskou radost. Kdyby zvezda prestala fungovat, tak to bude s ISS těžké. Nevím přesně jak by to zamávalo s ovladatelností...
novák - 29/7/2021 - 18:35
citace 29.7.2021 - 16:11 - Ervé:...Už se těším na Rogozinovo prohlášení, že ... se Nauku podařilo úspěšně zakotvit přesně v čase, ve kterém bylo od začátku plánováno.
Sice nechápu tvé zaujetí Rogozinem, a je pravdou, že se Nauku nepodařilo úspěšně zakotvit "přesně v čase, ve kterém bylo od začátku plánováno". Bylo to o čtyři minuty později. V 13:29 UCT místo plánovaných 13:25. Jsem zvědavý, kolik let budeš Rogozinovi ty čtyři minuty připomínat.
Z mnoha důvodů si zaslouží kritiku, téměř nekonečné čekání na start Nauky patří mezi ně, ale zrovna tyhle čtyři minuty bych mu nevyčítal.
Nu, nepochybuji, že nám sem Rogozinovo prohlášení zatepla přineseš, ať ho posoudíme.
petrpetr - 29/7/2021 - 18:42
Rogozina neznám, ale věděl že nauka přes kecy o poruchách nauky jednoduše odbyl že je to v normálu. Fatální chyba byl minulý starliner.
Asi jsi nikdy nedělal PM projektu v řádu miliard peněz.
Byl to adrenalin a upoutalo to pozornost. Oprávněně, ale to mi došlo až při sledování přenosu.
Andy - 29/7/2021 - 18:49
citace 29.7.2021 - 18:35 - novák: Bylo to o čtyři minuty později. V 13:29 UCT místo plánovaných 13:25.
Abychom byli úplně přesní, tak chvíli před původním plánem připojení (15:26) Roskosmos zveřejnil info, že v plánu je 15:30:50, takže to dokonce stihli dřív (asi o 2 minutky), než měli v plánu... LeeMer - 29/7/2021 - 19:13
To je jeden z jeho úkolů, menit orientaci stanice. Asi pokyn, setrvacniky se točí na maximum?
yamato - 29/7/2021 - 19:24
citace 29.7.2021 - 19:21 - petrpetr:To je jeden z jeho úkolů, menit orientaci stanice.
urcite nie je jeho ulohou to robit neplanovane!
petrpetr - 29/7/2021 - 19:27
Kolik systemů je propojených? Zázraky ihned?
PinkasJ - 29/7/2021 - 20:32
Od A.Zaka:
Při chybném propojení vysokotlakého systému na nízkotlaký systém (z počátku korekcí) vniklo tlakové helium do paliva některých nízkotlakých tanků a vytvořilo tam bubliny. Naštěstí ne do všech tanků, ale omezilo to kapacitu. Nyní musí pozemní středisko navrhnout proceduru k odvětrání těchto tanků.
Během několika hodin po dokování došlo k neočekávanému krátkému zapálení thrusterů na Nauce, čímž se změnila orientace ISS až o 45° . Z počátku reagovaly protisměrně thrustery na Hvězdě a pak řídící středisko krátce nechalo ISS volný let a přepnulo orientaci stanice na Progress MS-17 kotvícím na Poisku. Vyslalo také k Nauce povel k zamezení zapálení thrusteů
Naštěstí vždy jsou nějaké záložní možnosti
[upraveno 29.7.2021 20:37]
martinjediny - 29/7/2021 - 20:59
Ze zapalenie motorov na Nauke bolo neocakavane, to verim... ...ale preco k nemu doslo?
xChaos - 29/7/2021 - 21:04
Anatoly Zak
@RussianSpaceWeb
Mission control: #Nauka's thrusters are no longer firing (situation is improving) "...We are doing a lot talking in the room. The remaining of the day will not happened as schedule... of course!"
Mission control told the crew that it put #ISS in "free drift" mode for a short time, while switching its attitude control to a Progress cargo ship. That one: http://russianspaceweb.com/progress-ms-17.html
"It is like disarming a grenade": one expert about planning for deactivation of Nauka's compromised propulsion system after docking with #ISS. DETAILS, UPDATES: http://russianspaceweb.com
Numerous particles are also seen outside the station indicating either major propellant leak or gas vent...
#ISS crew reports some flashes on #ISS from newly arrived #Nauka module, indicating some inadvertent thrusters firings (or propellant leaks)... The crew is advised to close windows...
xChaos - 29/7/2021 - 21:50
Anatoly Zak
@RussianSpaceWeb
Some good news: #Nauka module burned ALL the propellant available to its thrusters during its brawl after docking with #ISS, so there no chance it could happen again
:-)))
NovýJiřík - 29/7/2021 - 21:54
citace 29.7.2021 - 18:42 - petrpetr: Rogozina neznám, ale věděl že nauka přes kecy o poruchách nauky jednoduše odbyl že je to v normálu. Fatální chyba byl minulý starliner.
No, tak sláva, že to klaplo, což ale nijak zvlášť nezlepšuje nevalné renomé současné ruské kosmonautiky.
Pokud jde o toho druhého bankrotáře, uvidíme zítra, co předvedou.
martinjediny - 29/7/2021 - 22:13
citace 29.7.2021 - 21:50 - xChaos:... so there no chance it could happen again...
Vlastne mali stastie, ze pred priletom k ISS vdaka poruche spotrebovali takmer vsetko palivo...
V opacnom pripade by na ISS zazili kolotoc...
edit
...ktovie kolko si budu teraz doberat ruskych kozmonautov...
Snad uz ziadne zle prekavapenia...
S procedurov odvetrania nizkotlakych nadrzi si uz zrejme starosti robit nemusia... [upraveno 29.7.2021 22:18]
Ervé - 30/7/2021 - 06:44
Takže nejenom že porucha Nauky šťouchla s ISS, ještě ji zasvinila únikem. Doufejme že systém přepravy paliva z Progressu přes Nauku bude funkční, jinak u ní budou parkovat jen Sojuzy. Motory se snad dají trvale odpojit.
Rogozin je vedoucí Roskosmosu. Zajímalo by mě jeho vyjádření k celé problematice příletu Nauky k ISS.
Shrnutí: Nauka je díkybohu součást ISS. Rusko teď má další velký důvod, proč stanici neopustit dřív, než to bude nezbytné (až po roce 2025), možná až 2028. Taky je to poslední velký modul postavený na bázi TKS a patrně poslední modul vyrobený Chruničevem.
P.S.: to Novák: přesně v čase (čas v ruštině = hodina) - a do hodiny se trefili. [upraveno 30.7.2021 06:49]
PinkasJ - 30/7/2021 - 07:58
According to NASA at the time of the incident, specialists were integrating the flight control computers of the Nauka module with the computer network of the station.
Tedy trustery se spustily když specialisté prováděli integraci počítače řízení letu Nauky a stanice.
Zřejmě nějaká chyba postupu posádky nebo chyba ve stanoveném postupu integrace.
yamato - 30/7/2021 - 08:21
takze najskor predcasne vyrovnanie tlakov v nadrziach, potom kontaminacia paliva, a na zaver samovolne roztocenie celej stanice
a tito chlapci naznacovali ze komercne lode su nebezpecne pre ISS... ou maj gad
alamo - 30/7/2021 - 08:54
Napísal by som.. Gratulujem ku.. hmm.. ... ???
Jednoducho gratulujem.
Bolo to sice zábavné a napínavé predstavenie, ale všetkého veľa škodí. Už by sa tá šou labutia pieseň post socialistickej kozmonautiky, mohla aj konečne skončiť.
Ervé - 30/7/2021 - 09:21
Když už je Nauka u ISS, jaké jsou novinky ohledně NEM-1? Pracuje se na něm, je nějaký pokrok? Poslední info, co jsem viděl, bylo žádná práce - žádné peníze.
Přílet Nauky k ISS následuje tradici modulů Miru - ty měly obvykle taky problémy - myslím že jednou jen tak tak unikli srážce. [upraveno 30.7.2021 09:36]
Dle tweetu Olega Novitského večer asi moskevského času otevřou poklopy.
[upraveno 30.7.2021 11:54]
PinkasJ - 30/7/2021 - 14:40
citace 30.7.2021 - 08:54 - Slavomír Fridrich:
labutia pieseň post socialistickej kozmonautiky, mohla aj konečne skončiť.
Jenže NASA i ESA chtějí udržovat ISS v provozu ještě pár let. Takže kdo by podle vás dopravoval palivo k ISS, když ne Progresy, kdo by prováděl korekce dráhy, když ne Progresy. Kdo by držel pohotovost pro případnou rychlou evakuaci posádky, když ne Sojuzy? Takže všechny moduly ISS vyrobené v Rusku nebo SSSR– Hvězda, Zarja i Nauka, podle vás "labutí písně socialistické ekonomiky“ by měly skončit. Asi máte finance na něco zbrusu nového a přelomového?
yamato - 30/7/2021 - 14:49
citace 30.7.2021 - 14:40 - PinkasJ:
citace 30.7.2021 - 08:54 - Slavomír Fridrich:
labutia pieseň post socialistickej kozmonautiky, mohla aj konečne skončiť.
Jenže NASA i ESA chtějí udržovat ISS v provozu ještě pár let. Takže kdo by podle vás dopravoval palivo k ISS, když ne Progresy, kdo by prováděl korekce dráhy, když ne Progresy. Kdo by držel pohotovost pro případnou rychlou evakuaci posádky, když ne Sojuzy? Takže všechny moduly ISS vyrobené v Rusku nebo SSSR– Hvězda, Zarja i Nauka, podle vás "labutí písně socialistické ekonomiky“ by měly skončit. Asi máte finance na něco zbrusu nového a přelomového?
gateway?
progressy a sojuzy sú samozrejme pre ISS potrebné, pretože tak bola navrhnutá. To ale neznačí nejakú perspektívu dobudúcna, iba aktuálny zotrvačný stav.
Rusi chceli spolupracovať s Čínou na mesiaci, ale po tomto dosť rozpačitom lete Nauky si možno aj Čína prehodnotí, kam je ešte ochotná kvôli politike ísť a kde už sa začne starať o vlastnú prestíž a bezpečnosť svojich taikonautov.
petrpetr - 30/7/2021 - 16:09
Gateway bude oproti ISS prdítko, Otázka je, proč mít více kosmických stanic na orbitě? Pokud si pamatuji Jamato, tak amíci a ESA o kosmické stanici desítky let jen mluvili, přesně od dob Reagana a létali jen raketoplánem. Až vybudují samostatnou stanici jako rusové nebo teď číňané, tak budou na jejich úrovni.
Spíše to bude ale záležitost SpaceX a Starship. Gateway je oproti starship moon prdítko.
Orion, Gateway je setrvačnost staré kosmonautiky (hodně peněz za málo muziky aneb sosáčkama sosáme), jak o tom píší na jiném fóru.
yamato - 30/7/2021 - 17:02
citace 30.7.2021 - 16:09 - petrpetr: Až vybudují samostatnou stanici jako rusové nebo teď číňané, tak budou na jejich úrovni.
bóže tieto úbohé výkriky do tmy o ruskej úrovni...
zopakuj si dejepis, prečo amíci začali lietať k Miru a potom prizvali rusov k ISS.
Možno sa poučia a nabudúce si to s pomocnou rukou rozmyslia. Zatiaľ do nej každý len hryzie.
PinkasJ - 30/7/2021 - 17:13
Krátce z vyjádření Vladimíra Solovjeva, ředitele řízení letů:
V závěru stykovky byly nějaké malé oscilace, které byly úspěšně překonány spojovacím systémem. To vedlo ke klidnému dokování při nominální rychlosti a mechanickému zachycení.
Krátkodobá chyba v programu způsobila signál thrusterum k odletu a tím změně orientace stanice, která byla rychle kompensována pohony modulu Zvezda.V současné době systémy ISS i Nauky pracují normálně.
Nyní je spojení otevřeno a provádí se vyrovnání tlaku v Nauce (která má objem 70 m3) a zbytku ISS, vedlo to ke zvýšení tlaku Zvezdy z 746 mm na 753 mm.
LeeMer - 30/7/2021 - 17:47
citace 29.7.2021 - 20:32 - PinkasJ:Od A.Zaka:
Při chybném propojení vysokotlakého systému na nízkotlaký systém (z počátku korekcí) vniklo tlakové helium do paliva některých nízkotlakých tanků a vytvořilo tam bubliny. [upraveno 29.7.2021 20:37]
Rozhodně ne, to (pokud to interpretujete správně) Zak lže. Na palubě žádné helium není.
petrpetr - 30/7/2021 - 18:14
citace 30.7.2021 - 16:09 - petrpetr: Až vybudují samostatnou stanici jako rusové nebo teď číňané, tak budou na jejich úrovni.
Jako že málem uhoří na první orbitální stanici a při návratu se udusí?
První posádka samostatné orbitální stanice, která se vrátila na Zemi v pořádku, byl Skylab 2.
Naprostá většina ISS je americká.
Technologická cesta do minulosti není to pravé ořechové...
petrpetr - 30/7/2021 - 19:00
Martine, jediný kdo vypadá v usa nadějně je spacex se starship. To může být kosmická stanice. NASA je ve vleku různých natlakovych skupin. Jen Orion stál od počátku 20 mld usd a to navazovali na pohon raketoplánu.
Rusové jsou funkční, Číňané jakbysmet. Snad FAA povolí orbitální let SpaceX i bez nových vlivů na okolí.
Vytahovat 50 let staré události není fér. To bychom tu mohli vytahovat 2 ks zničeného raketoplánu.
Z minulosti je třeba se poučit, co se stane, když díky Starshipu zemřou lidé?
[upraveno 30.7.2021 19:02]
admin - 30/7/2021 - 19:20
To ty tu vytahuješ samostatné orbitální stanice, Thor ví proč, a tvrdíš, že jsou Američani v něčem ve stanicích pozadu, což je naprosto směšné.
Připomenu ti tvá slova: Až vybudují samostatnou stanici jako rusové nebo teď číňané, tak budou na jejich úrovni.
Saljut 1, doba obývání necelých 24 dnů. Posádka málem uhořela, při návratu zemřela. Jedna posádka se vůbec nepřipojila.
Saljut 2 - nula.
Saljut 3, jedna posádka se vůbec nepřipojila. 14 dnů obývaná.
Američané se nemají od Rusů co učit. Od Číňanů už vůbec ne. Plácáš naprosté nesmysly.
PinkasJ - 30/7/2021 - 20:18
citace 30.7.2021 - 17:47 - Václavík Michal:
Rozhodně ne, to (pokud to interpretujete správně) Zak lže. Na palubě žádné helium není.
První zmínka o heliu:
One minor concern remained about some residual pressure in the helium pressurization lines …
Druhá zmínka:
As a result, helium gas from the pressurization tanks leaked through breached bellows into the low-pressure tanks forming bubbles in the hypergolic liquid fuel and oxidizer
Jen upřesňuji: nízkotlaké tanky jsou 2, vysokotlaké pro thrustery 4. petrpetr - 30/7/2021 - 20:42
Martine, všichni se učí navzájem aby byli lepší. Vesmír je nepřátelské prostředí.
Každý chvilku tahá pilku.
Vidíš to pohledem svého krátkého života.
Pro usa je SpaceX spása. Sami amíci to přiznávají a doufám, že jim nebudou házet klacky pod nohy.
Jsem ve věku elona a síly docházejí.
xChaos - 30/7/2021 - 21:13
No, tak prý průlez do Nauky je otevřený. Být na místě kosmonautů, tak se docela obávám použít ten nový záchod, který na Nauce je... pokud vím, jedna pokročilá německá ponorka ke konci války šla kvůli chybnému použití toalety ke dnu, trochu si nechci domýšlet, co by se mohlo stát v podobném případě na oběžné dráze. (Samozřejmě, byla by to jen softwareová chyba, že ano..)
martinjediny - 30/7/2021 - 23:52
citace 30.7.2021 - 21:13 - xChaos:... (Samozřejmě, byla by to jen softwareová chyba, že ano..)
nie je to nahodou hardwerovo nemozne?
LeeMer - 31/7/2021 - 18:35
Uzlový modul Pričal byl dnes odeslán na Bajkonur a bud vynesen k ISS v listopadu 2021 Progresem M-UM
petrpetr - 5/8/2021 - 13:22
Hezké video. Došlo mi, jak je nauka zaplněná.
Ervé - 5/8/2021 - 17:02
Nauka je stejný modul jako FGB - úzký tunel kolem skříní s vybavením. Je to modul, jehož základy vznikly v 60. letech pro Almaz / TKS. Volný objem prostoru tak 20 m3. Až odstraní dovezené zásoby a nainstalují vědecké vybavení, snad to bude rozumné - teď to vypadá hrozně.
Alchymista - 5/8/2021 - 18:11
Každý veľký modul vynesený raketou vyzerá zvnútra "strašne".
Jednodcho preto, že sa maximálne využíva nosnosť rakety (každé nevyužité kilo nosnosti je vyhodených pár tisíc dolárov) a hmotnosť samotného modulu sa dovažuje "iným nákladom" v každom dostupnom priestore. Viď čiňanov...
Pre moduly dopravené raketoplánom to zdanlivo neplatí. Krabice boli dopravné v raketopláne.
fritz.lochmann - 5/8/2021 - 20:13
Čo týmto myslel Anatoly ZAK? Roskosmos faces ailing Russian ISS
Segment. http://www.russianspaceweb.com
Je tam niečo choré? Alebo sa len "preklepol"?
[upraveno 5.8.2021 20:36]
petrpetr - 5/8/2021 - 20:23
Dej to sem nonprotected.
Asi se blbě vyspal.
fritz.lochmann - 5/8/2021 - 20:35
citace 5.8.2021 - 20:23 - petrpetr:Dej to sem nonprotected.
Asi se blbě vyspal.
Keby som mohol Možno si to po výplate predplatím PinkasJ - 5/8/2021 - 21:11
Ailing Russian ISS:
Nic podstatně nového. Sešli se hlavní konstruktéři, na pořadu byl technický stav ruské části ISS. Je sice ve funkčním stavu, dohody o využívání a údržbě s různými podniky vyprší v r. 2024. Projednali potřebné kroky pro prodloužení činnosti po 2024. Je potřeba dodat 3603 náhradních dílů a kytů. Je třeba vyvinout 45 funkčních prototypů náhradních přístrojů pro prodloužení životnosti.
Zdůraznili, že se neustále zvyšuje technický risk. Především je to avionika BITS v systému pro řízení letu a palubní počítače BVS. Tyto systémy by měly být co nejrychleji vyrobeny nové. Je také stále nebezpečí ztráty tlaku v nádržích a potrubí pohonné ho systému.
Navrhli začít co nejdříve s přípravou stavby nové stanice a současný ruský segment certifikovat do doby uvedení nové stanice ROS do provozu.
[upraveno 6.8.2021 08:29]
fritz.lochmann - 5/8/2021 - 21:42
citace 5.8.2021 - 21:11 - PinkasJ:Ailing Russian ISS:
Nic podstatně nového...
Ďakujem za odpoveď fritz.lochmann - 24/8/2021 - 21:04
Anatoly Zak dnes píše: Pred Naukou bol USM
Ruské najnovšie prírastky na Medzinárodnej vesmírnej stanici - modul MLM Nauka a modul Prichal Node - možno považovať za priamych potomkov univerzálneho dokovacieho modulu USM, ktorý nikdy neletel. Podľa pôvodných plánov z polovice 90. rokov mal byť USM pripevnený k najnižšiemu dokovaciemu prístavu, ktorý je obrátený k Zemi, servisného modulu Zvezda, SM, na ruskom segmente ISS, na rovnakom mieste neskôr obsadila Nauka.
NovýJiřík - 25/8/2021 - 11:59
citace 24.8.2021 - 21:04 - Fritz Lochmann:Anatoly Zak dnes píše: Pred Naukou bol USM
Ruské najnovšie prírastky na Medzinárodnej vesmírnej stanici - modul MLM Nauka a modul Prichal Node - možno považovať za priamych potomkov univerzálneho dokovacieho modulu USM, ktorý nikdy neletel. Podľa pôvodných plánov z polovice 90. rokov mal byť USM pripevnený k najnižšiemu dokovaciemu prístavu, ktorý je obrátený k Zemi, servisného modulu Zvezda, SM, na ruskom segmente ISS, na rovnakom mieste neskôr obsadila Nauka.
To je hezká stanice. Ta má lítat kolem Venuše? [upraveno 25.8.2021 12:00]
fritz.lochmann - 25/8/2021 - 13:23
citace 25.8.2021 - 11:59 - NovýJiřík:
To je hezká stanice. Ta má lítat kolem Venuše? [upraveno 25.8.2021 12:00]
Keby nekecali a robili čo "naprojektovali", tak by lietala možno aj okolo Zeme Ale takto lieta len torzo pôvodných zámerov.
To by však nesmel byť Roscosmos.
martinjediny - 25/8/2021 - 23:14
citace 25.8.2021 - 13:23 - Fritz Lochmann:
citace 25.8.2021 - 11:59 - NovýJiřík:
to skor plati na EU...
Ervé - 26/8/2021 - 12:49
Všichni udělali míň, než naplánovali, protože nedostali dost peněz. Rusko ale uvolnilo nejmíň, a proto až do vypuštění Nauky (20 let života ISS) nemělo na stanici pořádný vědecký modul, takže většinou dělali údržbu. Teď už vědecký modul má a snad brzo úspěšně vypustí i Pričal.
xChaos - 26/8/2021 - 14:04
citace 26.8.2021 - 12:49 - Ervé:Teď už vědecký modul má a snad brzo úspěšně vypustí i Pričal.
Tak ten Pričal minimálně umožní i navzdory tomu úniku vzduchu ze zadního portu Zvezdy zadokovat u ISS a 7 ruských lodí najednou. Díky tomu by Rusové ještě před opuštěním ISS mohli předvést nějaký pěkný rekord v počtu osob, které dostanou současně na oběžnou dráhu... (rekordy oni rádi a samozřejmě, až tam bude kotvit Starliner a Crew Dragon současně, tak je to 8 osob a oni si neodpustí, aby tam paralelně měli 9, což doteď sice teoreticky šlo, ale přeci jen už to bylo na hraně)
yamato - 26/8/2021 - 15:59
citace 26.8.2021 - 14:04 - xChaos:
Tak ten Pričal minimálně umožní i navzdory tomu úniku vzduchu ze zadního portu Zvezdy ...
no ja hlavne vobec nechapem preco si tu este kreslime Pricaly a 7 lodi, ked ten unik vzduchu je cez mikropraskliny (nie jednu!), co je klasicka unava materialu.
Zvezda je proste uz stara, tieto veci maju nejaku zivotnost. Co si tam ti rusi farbickuju, ze to cele odpoja a urobia si vlastnu stanicu? Akoze to oblepia montaznou paskou, alebo vyrabaju cintorin pre kozmonautov?
martinjediny - 26/8/2021 - 17:19
V kazdom pripade mam pocit, ze s odpojenim od ISS nerataju a pre novu stanicu ROSS menia aj sklon drahy...
Jedine co este na ISS poslu bude Prical, aby vedeli zachranovat rusku posadku cez rusku cast stanice.
petrpetr - 26/8/2021 - 22:56
ROSS bude nová stanice. Spíš mne zaujalo zamyšlení na twitteru od Novickeho s ohledem k Měsíci.bTakový jinotaj.
Odpojit část od ISS a nechat se šoupnout k Měsíci. Jen ten sojuz je menší nežli starliner.
martinjediny - 26/8/2021 - 23:03
dva ťažkotonážne programy súčasne... no neviem...
Ervé - 27/8/2021 - 07:43
Pro ROSS zvažovali odpojit jen Nauku a Pričal, ostatní už nemají perspektivu.
K Měsíci nepoletí z ISS nic, protože moduly jsou stavěné pro ISS - úroveň radiace, údržba, počítačové čipy i vědecké vybavení.
Jestli Ross někdy bude a na jaké dráze, to teprve uvidíme. Bez nové pilotované lodi ale nejde stavět na jiné orbitě.
Komoru Zvezdy můžou uzavřít poklopem a fungovat bez ní. Ale musí Pričal připojit k Nauce. Naštěstí i kdyby selhal, můžou relativně rychle postavit dvojníka, pokud budou chtít.
K ISS nepošlou 3 Sojuzy najednou, protože už před dvěma lety omezili výrobní linku Sojuzů na dva ročně. Bez velkých investic ji nedokážou rozšířit, a kdo by investoval do rozšíření linky na lodě, se kterými se do budoucna nepočítá?
JiříHošek - 27/8/2021 - 08:17
citace 26.8.2021 - 22:56 - petrpetr:ROSS bude nová stanice. Spíš mne zaujalo zamyšlení na twitteru od Novickeho s ohledem k Měsíci.bTakový jinotaj.
Odpojit část od ISS a nechat se šoupnout k Měsíci. Jen ten sojuz je menší nežli starliner.
Tohle jsem považoval za vyřešené. Takže znovu s doslovným překladem do češtiny:
"Měsíc je jediným mimozemským astronomickým objektem, který lidé navštívili. Doufám, že se brzy vrátíme!"
Je to obecně o lidech. Žádný jinotaj v podobě Luny 25 ani ruského segmentu ISS v tom není. Ale když už potřebujete konkrétní odpověď na Vaše úvahy: Orion + HLS Starship petrpetr - 27/8/2021 - 09:26
Doufejme, že to klapne. Aby nedošel orionu kyslík.
fritz.lochmann - 23/9/2021 - 21:12
Welcoming Prichal at ISS
Ruskí špecialisti sa pripravujú na komplexnú choreografiu pridania ďalšieho dielu do ruského segmentu medzinárodnej vesmírnej stanice, iba štyri mesiace po ukotvení modulu Nauka na orbitálnej základni.
Ervé - 24/9/2021 - 06:38
Tou komplexní choreografií myslí připojení Progressu na Nauku?
No jo, po problémech s Naukou se nedivím.
Už zveřejnili nějakou zprávu s podrobnostmi o potížích s připojením a o roztočení ISS?
Pokud ne, tak se ani nedivím, asi by to nebylo příjemné čtení.
novák - 24/9/2021 - 17:03
O zprávě nevím, ale v rozhovoru se Solovjovem odkazovaném v sousedním vláknu je povídání o tom co se stalo a proč.
Ervé - 24/9/2021 - 19:30
citace 24.9.2021 - 17:03 - novák:O zprávě nevím, ale v rozhovoru se Solovjovem odkazovaném v sousedním vláknu je povídání o tom co se stalo a proč.
Ve kterém rozhovoru, ve kterém vlákně?
petrpetr - 24/9/2021 - 21:00
Novák by se mohl vyjádřit. Aby nebyl za ...
novák - 26/9/2021 - 18:26
citace 24.9.2021 - 19:30 - Ervé: Ve kterém rozhovoru, ve kterém vlákně?
Solovjov tam říká, že vyšetřovací komise Energije skončila šetření a předala výsledky komisi Roskosmosu a až ta je pochroupe, tak bude možno něco zveřejnit. No a pak mnohomluvně vykládá o okolnostech letu Nauky. O potížích s palivovým systémem tedy nic moc, o infračidlu víc, o chybě počítače s nezaregistrováním připojení taky víc. Něco o práci řídícího střediska, jak ty různé problémy ovlivňovala (ne)existence pozemních analogů příslušných systémů...
Většinou nic nového, a některé věci bagatelizuje (třeba ta čidla - že díky zálohování a duplikování se jejich výpadek podařilo vyřešit) ale pár věcí které tu - myslím - nezazněly tam taky je, třeba že potřebovali modul rychle připojit na elektrickou síť stanice a až v posledním spojení (в последней зоне связи на последнем сеансе ) před přechodem stanice do stínu se jim podařilo obejít režim modulu "není připojen ke stanici, samostatný let". Imo možná tohle byl nejkritičtější moment, následujících devět hodin ve stínu bez proudu by podle Solovjova byl pro Nauku těžký problém.
petrpetr - 26/9/2021 - 19:32
9 hodin ve stínu na LEO u ISS. Jak je to myšleno? Oběh je cca 90 minut.
Ervé - 26/9/2021 - 21:23
citace 26.9.2021 - 19:32 - petrpetr:9 hodin ve stínu na LEO u ISS. Jak je to myšleno? Oběh je cca 90 minut.
Nauka je na spodu ISS, a panely a chladiče stíní. Takže je to klidně možné.
ale má - napríklad Progress dvíha výšku dráhy bez ohľadu na to, či tam nejakí páprdovia sú alebo nie. Stačí, že ho komandujú zdola. Poprípade tam prinesie nejaký ten čerstvý luft v predstihu, než tam dvojnohé vyvíjače metánu priletia 
USSPACECOM 18SPCS zveřejnila nové parametry oběžné dráhy MLM-U Nauka (platné k 06:55 SELČ). Výška perigea je 238,44 km, apogea 370,34 km, sklon 51,61° vůči rovníku a oběžná doba 90,6 minut.
