Astronomové, které vedl Mikki Osterloo z University of Hawaii v Honolulu objevili na povrchu Marsu vrstvy soli.
Pracovali s kamerovým systémem THEMIS, který na palubě sondy Mars Odyssey obíhá kolem Marsu. Povedlo se jim najít zhruba 200 míst pokrytých solí o velikosti mezi 1 a 25 kilometry čtverečními, vesměs roztroušených na jižní polokouli rudé planety. Vzhledem k tomu odhadují jejich věk kolem 3,5 až 3,9 miliardy let.
Život mohl zanechat v soli stopy.
NewScientist 20.3.2008
SM
Obrázek:Vrstvy soli na Marsu, sůl znázorněna modře. Kredit: M. Osterloo.
Mars je velmi zajímavý, už aby tam nějaká větší výprava letěla.
Adolf - 22/3/2008 - 11:58
Pěkně vypadají i poznatky o marsím vulkanismu a pravděpodobných záplavách, které jsou s ním spojeny i teď při recentních vulkanických epizodách a pravděpodobných budoucích epizodách.
Jinak připomínám, že lávové tunely na Zemi vytváří často bizarní světy podzemního života, kde žijí organismy, které kdybychom je přesadili do podobného tunelu na Mars, tak to asi ani nepoznají, a budou si své šutry žužlat dál a ještě si při tom pomlaskávat, že tady jsou chutnější, neboť je v nich více železa. Lávový tunel by v budoucnu nemusel být např. jen dobrým východiskem pro určité typy geologických výzkumů této planety, ale třeba i polotovarem pro výstavbu nějaké základny.
Novinky 21.11.2008:
Vědci z NASA objevili na Marsu velké podzemní rezervoáry zmrzlé vody. Ledovce odhalené sondou Mars Reconnaissance Orbiter v rovníkové oblasti rudé planety jsou až několik stovek metrů široké a jeden je dokonce trojnásobně větší, než Los Angeles.
Zda sa to byt najlacnejsia a technicky najschodnejsia cesta. Otazka suvisiace s misiou su skor eticke.
Ervé - 15/3/2010 - 09:20
Žít několik let ve skupině 6 lidí, bez jasného data návratu do široké společnosti, je na sebevraždu. Dřív nebo později některý z těch vztahů zkolabuje a pak je celá skupina v háji. Všechny obytné prostory a skleníky by museli být kvůli kosmické radiaci pod povrchem - někdo/něco by je muselo vyrubat, pro 6 lidí je potřeba cca 2500 m2 půdy pro potraviny, při tunelech o šířce 4 m to znamená 650 m zemědělských tunelů - osvětlení, ventilace, dolovací stroje a betonáž by vážili desítky tun. Každý člověk navíc znamená další obrovskou váhu vybavení. Náhradní díly a systémy jsou nedostupné, mohou přiletět až za 2 roky. Tohle se nejdřív musí v malém a pak ve velkém vyzkoušet na Měsíci, odkud je možné za 3 dny přistát na Zemi. Na Marsu by to skončilo katastrofou.
Derelict - 15/3/2010 - 12:25
citace:Žít několik let ve skupině 6 lidí, bez jasného data návratu do široké společnosti, je na sebevraždu. Dřív nebo později některý z těch vztahů zkolabuje a pak je celá skupina v háji. Všechny obytné prostory a skleníky by museli být kvůli kosmické radiaci pod povrchem - někdo/něco by je muselo vyrubat, pro 6 lidí je potřeba cca 2500 m2 půdy pro potraviny, při tunelech o šířce 4 m to znamená 650 m zemědělských tunelů - osvětlení, ventilace, dolovací stroje a betonáž by vážili desítky tun. Každý člověk navíc znamená další obrovskou váhu vybavení. Náhradní díly a systémy jsou nedostupné, mohou přiletět až za 2 roky. Tohle se nejdřív musí v malém a pak ve velkém vyzkoušet na Měsíci, odkud je možné za 3 dny přistát na Zemi. Na Marsu by to skončilo katastrofou.
Veskere tyto zalezitosti nejsou neprekonatelne. Nejhorsi patrne bude ne zalezitost technologii, ale problem s clovekem a jeho psychikou.
Pokroky v umele inteligenci by mohly v horizontu 10-20 let umoznit zhotoveni robota, schopneho tezby a presouvani hornin v urcitem poloautomatickem rezimu. Nebo poslat jednoho cloveka, ktery zde bude ridit poloautomaty bud z obezne drahy, nebo primo na Marsu.
S tim souvisi jedna zalezitost, na kterou bych se rad zeptal. Kdysi se objevil projekt komunikacni site v ramci slunecni soustavy. Jak to s ni momentalne vypada? Je nejaky pokrok napriklad u technologii na bazi kremiku a ochranou proti zareni (elmg a/nebo castice). Takova sit by umoznila podstatne snizeni ceny a hmotnosti sond.
M: - 15/3/2010 - 12:45
citace:...S tim souvisi jedna zalezitost, na kterou bych se rad zeptal. Kdysi se objevil projekt komunikacni site v ramci slunecni soustavy. Jak to s ni momentalne vypada? Je nejaky pokrok napriklad u technologii na bazi kremiku a ochranou proti zareni (elmg a/nebo castice). Takova sit by umoznila podstatne snizeni ceny a hmotnosti sond.
Ked pozeram na van allenove pasy (400-50.000km nad rovnikom),
jak funguju druzice na GEO? Su specifikovane na ne nejake zvláštne požiadavky?
M: - 15/3/2010 - 12:46
citace:[
Ked pozeram na van allenove pasy (400-50.000km nad rovnikom),
jak funguju druzice na GEO? Su specifikovane na ne nejake zvláštne požiadavky?
No ano su na ne kladene poziadavky na radiacnu odolnost. Hovori sa im rad(iation)-(hard)ened v skratke rad-hard. Dlho sa nic s vysokou integraciou do vesmiru kvoli tomu nedostalo a ani dnes necakajte technologie v rozmeroch nm, ktore sa vyuzivaju dnes. V tychto zariadeniach sa vyzuziva o 3 rady nizsia hustota integracie. Ak nepocitame 8-bitove procesory a budeme chciet nieco modernejsie, tak v tejto oblasti takmer vyhradne kraluju PowerPC procesory. taktovacia frekvencia od 100 do 200MHz. Relativne dlho sa drzal procesor RAD750 (mimochodom riadi aj Marsovske vozitka). Uz je k dispozicii aj vykonnejsi procesor BRE440 (oba architektura PowerPC). Tie procesory maju katalogovu odolnost do 1Mrad.
Pokial ide ale napr, o telekomunikacne druzice (napr. televizne) tak tam taketo procesory prakticky nepotrebujete. Taka druzica obsahuje nejaky stabilizacny a navigacny system (pomerne nenarocny na vykon), nejaky povelovy automat na restartovanie, nejaky blok na vysielanie telemetrie (zvycajne nezavysly na zvysku druzice) a (teraz to poviem velmi zjednodusene) obycajny zmiesavac, ktory vam posunie signal z frekvencie upliku na downlink co je tiez pomerne "jednoduche" zariadenie. Takze napr. na takejto druzici ani elektroniku s vysokym stupnom integracie nenajdete. A vyrobca takejto druzice dokonca pocita s tym, ze niektore casti pracovat prestanu, takze investuje do redundacie.
Uz narocnejsie to je s vedeckejsimi druzicami (napr. meterologicke, alebo dialkovy prieskum zeme, spionazne ...) tam uz taketo procesory najdete.
Ale asi to nesuvisi s marsom.
martinjediny - 15/3/2010 - 21:07
citace:...Uz narocnejsie to je s vedeckejsimi druzicami (napr. meterologicke, alebo dialkovy prieskum zeme, spionazne ...) tam uz taketo procesory najdete. ...
tam je potom ale zrejme podstatne volit spravnu "bezpecnu" vysku.
Wintermute. - 15/3/2010 - 22:00
citace:
tam je potom ale zrejme podstatne volit spravnu "bezpecnu" vysku.
No neviem ci si na GEO zvolite vysku. Ono to zas take strasne s VARB nieje. Vacsina radiacie je vo forme elektronovej radiacie. Energetickejsie castice sa prave ze nachadzaju v spodnej casti VARB. Prakticky, ked dojde k nejakej vacsej erupcii na slnku tak VARB budu vtedy tom miernejsie prostredie.
V tom najdrsnejsom prostredi VARB napriklad lietaju satelity Iridium (tesne pod 800km), kazdy z nich obsahuje 7 procesorov PowerPC 603E 200MHz (nejde o rad-hard ani o rad-tolerant verzie). Chranene su konstrukciou satelitu. Aj to najdrsnejsie prostredie VARB je pre nich bezpecnejsie, ako to co by ich cakalo za ochranou magnetickeho pola zeme. VARB su dost casto mystifikovane hlavne istou skupinou ludi propagujucou sedliacky rozum, pre nich je to smrtiaci nepreniknutelny stit okolo zeme.
Ale take VARB okolo Jupitera to je uz ina kava, tam uz ma problem aj rad-hard procesor RAD750 (zatial tam ziaden neletel) a asi tak skoro ani nepoleti (skor nieco menej vykonejsie s nizsou hustotou integracie bez pouzitia CMOS technologie).
martinjediny - 15/3/2010 - 22:36
citace:...No neviem ci si na GEO zvolite vysku. ...
Ale vedecke druzice mozem umiestnit 300-400km, tiez ISS, ...
Nerozumiem este jednej veci. Preco sa Hubble vypina pri prelete cez VARB. Ze by mohla nastat chyba v datach chapem.
Lenze ja som sa stretol s tvrdenim, ze moze dojst k poskodeniu elektroniky.
- Je pre zivotnost/poruchovost elektroniky rozdiel ci sa ozaruje zapnuta, alebo vypnuta?
- Nebude po nejakej "relaxacnej" dobe opat pouzitelna rovnako, ako by bola aj pre vypnutu elektroniku?
- Ako su na tom s odolnostou CCD cipy? [Editoval 15.3.2010 martinjediny]
Vektor - 15/3/2010 - 23:24
citace:Žít několik let ve skupině 6 lidí, bez jasného data návratu do široké společnosti, je na sebevraždu.
Pocita sa s rozsirovanim tejto skupiny. Siesti tam nebudu dlho, postupne budu prichadzat dalsi. Pocita sa so skupinou osadnikov v pocte 30-40 ludi.
Vektor - 15/3/2010 - 23:28
citace:Všechny obytné prostory a skleníky by museli být kvůli kosmické radiaci pod povrchem - někdo/něco by je muselo vyrubat, pro 6 lidí je potřeba cca 2500 m2 půdy pro potraviny, při tunelech o šířce 4 m to znamená 650 m zemědělských tunelů - osvětlení, ventilace, dolovací stroje a betonáž by vážili desítky tun.
Este som si spomenul. Nie je vylucene ze na Marse su jaskyne, podobne ako na Zemi.
Wintermute. - 15/3/2010 - 23:57
citace:
Ale vedecke druzice mozem umiestnit 300-400km, tiez ISS, ...
No ani nie, ked potrebujete aby stala na jednom mieste nad povrchom, ale jasne mate pravdu, GEO je na vedecke uceli strasne drahe.
citace:
Ale nerozumiem este jednej veci. Preco sa Hubble vypina pri prelete cez VARB. Ze by mohla nastat chyba v datach chapem.
Ale ja som sa stretol s tvrdenim, ze moze dojst k poskodeniu elektroniky.
- Je pre zivotnost/poruchovost elektroniky rozdiel ci sa ozaruje zapnuta, alebo vypnuta?
- Nebude po nejakej "relaxacnej" dobe opat pouzitelna rovnako, ako by bola aj pre vypnutu elektroniku?
-Ako su na tom s odolnostou CCD cipy? [Editoval 15.3.2010 martinjediny]
Hubble ma velmi citlive pristroje, najme CCD snimace, neviem z kade mate, ze sa vypina, on sa zatvara. Niektore casti sa mozu aj vypnut. To sa neda zrovnavat s telekomunikacnou druzicou, to je ako porovnavat skalpel a krompac.
Ci je rozdiel, ci sa ozaruje zapnute alebo vypnute zariadenie. Ano je to rozdiel a dost velky.
Moze dojst principialne k dvom porucham, takzvane makke, sposobene ionizaciou. Tie byvaju docastne a zariadenie sa z nich dokaze "spamatat" ovsem ked je zariadenie zapnute, moze dojst k spusteniu procesov, ktore mozu sposobit trvale poskodenie, napr. moze dojst k saturacii tranzistorov a k ich prudovemu zniceniu.
Druhy typ poruchy su zmeny v krystalickej mriezke polovodica, a tym dochadza k trvalej degradacii materialu. Tieto zmeny su destruktivne ci je zariadenie zapnute alebo nie, ale rovnako ako pri ionizacii moze dost pri zapnutom zariadeni k spusteniu procesov, ktore mozu viest k rychlejsiemu zniceniu zariadenia, prudovemu pretazeniu.
Pri zapnutom zariadeni musite brat do uvahy to, ze toto zariadenie je urcitym sposobom namahane (tecie nim prud). Takze sa lahsie poskodi pokial mu nejaku tu energiu navyse pridate. A polovodice sa poskodzuju relativne lahko (zalezi aj na pouzitej technologii napr ECL je omnoho odolnejsia ako napr. CMOS).
V principe s cim vacsimi prudmi elektronika pracuje tym odolnejsia je voci radiacii (vid. idelane pouzivat elektronky ).
Este by som sa ospravelnil adminovi a poprosil ho o presunutie tychto prispevkov do vlakna Fyzika.
Vektor - 23/3/2010 - 10:17
Ako tak uvazujem, dalsou vyhodou "jednosmernej" cesty na Mars je odpadnutie problemov s karantenou - nebude jednoducho potrebna, kedze prvi osadnici na Marse budu mat dost casu (~20rokov) na preverenie pripadnych biologickych ohrozeni.
alamo - 23/3/2010 - 10:25
"prvi osadnici na Marse budu mat dost casu (~20rokov) na preverenie pripadnych biologickych ohrozeni."
aj prípadný miestny "domorodci"..
bude zaujímavé pozorovať "grenpísakov" ako sa snažia reťazami prikurtovať o rampu..
asija - 23/3/2010 - 14:05
S tým sa počíta - štart bude v noci.
A kus reťaze, ráno po štarte nájdený zavesený na rampe je už novinársky nezaujímavý.
bolo by možné ten postup použiť aj pri výsadku ľudí?
plánovaná misia nasa má byť tak či tak mobilná.. a bez základne..
takže keby bol pod "helikoptérov" zavesený rover s posádkov, hneď zamýšľaný ako pristávací modul, mohla by sa s toho odvodiť prakticky celá "karavána"
verzia 0.3 počítala s tím že pristávací modul bude slúžiť ako jeden z modulov základne.. a rover mal byť dopravovaný zvlášť v "balíku" s návratovou loďou, keby sme 0.3 upravili a posádka pristávala priamo v roveri vybavenom suitportmi, riešilo by to zase problém ako jednotlivé diely skladačky základne pritiahnuť k sebe a poskladať ich [Upraveno 19.4.2010 alamo]
bejcek - 29/10/2010 - 18:55
Člověk poletí na Mars, ale zůstane tam navždy.
Tak trochu jako odsouzenci k celoživotnímu žaláři si možná budou připadat lidé, kteří se vydají na Mars. Nebudou mít totiž možnost návratu na rodnou planetu. Podle jednoho z návrhů Americké úřadu pro letectví a vesmír by takto mohlo lidstvo kolonizovat Mars už za dvacet let.
hoci som "za", a výprava na mars by podľa mňa mala vypadať práve tak ako v tomto návrhu
"Podle jednoho z návrhů Americké úřadu pro letectví a vesmír by takto mohlo lidstvo kolonizovat Mars už za dvacet let."
o tomto, si dovolím pochybovať, príprava takéhoto podniku by trvala omnoho dlhšie, než "obyčajná" výprava s návratom, žiadalo by si to dopraviť na mars omnoho viac materiálu (už v predpríprave), a kolóniu by bolo nutné priebežne a bez prestania zásobovať
viac ako 90% času by výskumníci strávili každodennou starosťou o prežitie, a samotný výskum prostredia by zostávalo minimum času
bolo by to rozhodne drahšie, a omnoho náročnejšie, ako "obyčajná" výprava
a mám silné pochybnosti o tom že by posádku bolo možné len tak jednoducho vybrať, pri nejakom výberovom konaní, myslím si že ľudí s ktorích by sa vyberalo, by pre samotný výber bolo nutné vychovávať od detstva
atď atď atď
rozsah "kontroverzie", a doteraz nezodpovedaných (a ani len nepoložených) otázok, okolo takéhoto projektu, by bol obrovský [Upraveno 29.10.2010 alamo]
Adolf - 29/10/2010 - 23:04
Aby se nakonec neobnovila tradice vyvážení trestanců do kolonií.
x - 29/10/2010 - 23:27
"viac ako 90% času by výskumníci strávili každodennou starosťou o prežitie, a samotný výskum prostredia by zostávalo minimum času"
Myslim ze i samotne preziti by bylo soucat vyzkumu - i kdyz ponekud "drsnejsiho" zjistovat jak tam proste lze prezit.
x - 29/10/2010 - 23:29
"myslím si že ľudí s ktorích by sa vyberalo, by pre samotný výber bolo nutné vychovávať od detstva "
Proc - nesezenou je - lidi kterym se zde na prilis libi a zili by klidne daleko od vsech lidi jen maximalne se skupinkou stejne smyslejich zas tak malo neni.
Conquistador - 29/10/2010 - 23:58
Je to zajímavá myšlenka, kdyby tam nějakou kolonizačni lodi poslali např. sto lidi a postupně posilali další... něco jak kolonizace noveho světa..
Pokud tam chtej poslat jen jednoho člověka, tak to bude nějaka sebevražedná mise v kapsuli orionu, maximalně dvou .. Trošku mi to připomina film STAR WRECK jak se pokusili v jedné scéně kolonizovat mars.
Pepa z Depa - 30/10/2010 - 08:19
citace:Člověk poletí na Mars, ale zůstane tam navždy.
Tak trochu jako odsouzenci k celoživotnímu žaláři si možná budou připadat lidé, kteří se vydají na Mars. Nebudou mít totiž možnost návratu na rodnou planetu. Podle jednoho z návrhů Americké úřadu pro letectví a vesmír by takto mohlo lidstvo kolonizovat Mars už za dvacet let.
Pekna capina,uz dlouho jsem cekal ze nekdo neco takoveho splodi.
Jeste by mohli napsat,ze pripravy jsou v plnem proudu a dobrovolnici si sami vse financuji,tudiz to nikoho nebude stat ani dolar a navic celou misi povede Obama,ktery vse dostal zadarmo.
Srovnani s osidlenim Noveho sveta tomu masadilo opravdu korunu. ales - 30/10/2010 - 09:21
Musím konstatovat, že myšlenka jednosměrné pilotované mise na Mars není až tak nová a zřejmě nepochází z NASA. O podobné misi "Spirit of the Lone Eagle" je článek od Jamese C. McLane III z roku 2006 - http://www.thespacereview.com/article/669/1
Adolf - 30/10/2010 - 09:25
Upozorňuji, že na Sluneční soustava - výhledové projekty je odkaz pana Vítka na původní zdroj k té jednosměrné marsí misi, který pak novináři po svém "výživně" přepracovali.
Derelict - 30/10/2010 - 10:03
citace:hoci som "za", a výprava na mars by podľa mňa mala vypadať práve tak ako v tomto návrhu
"Podle jednoho z návrhů Americké úřadu pro letectví a vesmír by takto mohlo lidstvo kolonizovat Mars už za dvacet let."
Priznam se, tato myslenka by pro mne byla vicemene lakava. Pokud by byl material, zasoby, sance na preziti alespon 1:4, tak proc ne? Bylo by to o schopnostech, o schopnosti improvizace. A hlavne, zadni byrokrati okolo. Ale i tak bych chtel mit moznost se vratit, treba za 25 let. Klidne tam celou dobu zkouset prezit, budovat zakladnu a nejakou rafinerii ;o) Kdo leti se mnou ? ;o)))
alamo - 30/10/2010 - 10:37
x
"myslím si že ľudí s ktorích by sa vyberalo, by pre samotný výber bolo nutné vychovávať od detstva "
Proc - nesezenou je - lidi kterym se zde na prilis libi a zili by klidne daleko od vsech lidi jen maximalne se skupinkou stejne smyslejich zas tak malo neni.
to nie je len ďaleko od všetkých ľudí
je to ďaleko od "všetkého", a žiadna úľava v tom
Jan Dusatko
"Ale i tak bych chtel mit moznost se vratit, treba za 25 let."
soráč pane.. nespĺňate požiadavky a nároky, kladené na účastníkov experimentu
o čo v tom vlastne ide?
oni by tam nemali "len" prežiť..
ale mať tam aj deti a vnukov, a byť schopný vychovať ich tak, aby sa tam cítili ako doma, ani vnuci by sa na ten "cudzí svet" menom ZEM, nemali chcieť vrátiť
avitek - 30/10/2010 - 11:25
Z jiné nitě (Sluneční soustava - výhledové plány) se pro úplnist kopíruji můj dřívější příspěvek:
NASA a DARPA se v tomto angažují jenom do té míry, že autorům studie, kteří jsou mimo NASA (Washington State University a Arizona Sttate University), přispěli grantem (NASA 0,1 mil. USD, DARPA 1 mil USD).
Co se týče "zvětšování počtu obyvatel Marsu tím, že by se tam rodily děti": Autoři studie naopak doporoučují, aby tam letěli napřed 4 lidé (dvě lodě s dvoučlennými posádkami), kteří mají svůj reprodukční věk za sebou. Za první, podle jejich odhadu délka jejich přežití na Marsu je nejvýše 20 let a zda druhé, v průběhu letu k Marsu i pobytu na jeho povrchu utrpí jejich reprodukční orgány značné poškození vysokou radiační dávkou.
Teprve po mnoha desítkách let by mohlo dojít k postupnému nárůstu obyvavatel kolonie (imigrací ze Země) na minimálně 150 osob, což už by byl dostatčně velký soubor jedinců k zajištění geneticky ospravedlnitelného "rozmnožování" na místě.
Autoři studie Dirk Schulze-Makuch a Paul Davies jsou astrobiologové (původním profesním zaměřením je první z nich geolog a druhý fyzik) a profesně se zabývají hledáním mikrobiálního života ve vesmíru, především na Marsu.
alamo - 30/10/2010 - 12:21
"Co se týče "zvětšování počtu obyvatel Marsu tím, že by se tam rodily děti": Autoři studie naopak doporoučují, aby tam letěli napřed 4 lidé (dvě lodě s dvoučlennými posádkami), kteří mají svůj reprodukční věk za sebou. Za první, podle jejich odhadu délka jejich přežití na Marsu je nejvýše 20 let a zda druhé, v průběhu letu k Marsu i pobytu na jeho povrchu utrpí jejich reprodukční orgány značné poškození vysokou radiační dávkou.
Teprve po mnoha desítkách let by mohlo dojít k postupnému nárůstu obyvavatel kolonie (imigrací ze Země) na minimálně 150 osob, což už by byl dostatčně velký soubor jedinců k zajištění geneticky ospravedlnitelného "rozmnožování" na místě. "
lenže toto všetko, sa snaží harmonizovať, so súčasným.. hm.. ako to nazvať?.. morálnym statusom quo, všeobecne prijímaným v usa
"kresťanské hodnoty", "párová rodina" atď atď atď
otázka je však či je to pre úspech takéhoto projektu "to" najvhodnejšie
inde som tu prišiel s nápadom, že by mohli letieť len samé ženy, a zo sebou si viesť, zásobu zmrazených vajíčok a spermií..
sú možné najroztodivnejšie úvahy
a tie umožňujú aby si "zachovanie druhu", žiadalo aj menej ako 20 jedincov
yamato - 30/10/2010 - 12:28
co vsetko sme schopni vymyslet a navrhnut, len to najjednoduchsie riesenie stale odkladame. Na mars musime lietat RYCHLEJSIE. Ak by let na mars trval 1 mesiac, vacsinu z tychto absurdnych navrhov mozeme pustit z hlavy.
alamo - 30/10/2010 - 12:32
aj keby si tam letel iba týždeň..
aj tak ti zostane jedna najdôležitejšia otázka "kde na to zobrať prachy"? nezodpovedaná
nádej že "ak sa tam poletí kratšiu dobu, bude to lacnejšie"
má dosť pochybné základy
taká malá alegória na porovnanie, concorde vs. boeing 747
kto v cene za letenku vyhral?
yamato - 30/10/2010 - 12:48
okej, oprava - musime lietat rychlejsie a lacnejsie. Teda chce to vyvoj novych technologii plus komercia.
Ked vidim tie navrhy na martanske misie, kde najprv musi odstartovat 10 supertazkych nosicov, aby sa daco superkomplikovaneho poskladalo na orbite a potom sa to pomalinky odposuvalo k marsu, tak sa smejem. Toto nemoze fungovat ani technicky, ani ekonomicky.
Derelict - 30/10/2010 - 12:51
citace:soráč pane.. nespĺňate požiadavky a nároky, kladené na účastníkov experimentu
o čo v tom vlastne ide?
oni by tam nemali "len" prežiť..
ale mať tam aj deti a vnukov, a byť schopný vychovať ich tak, aby sa tam cítili ako doma, ani vnuci by sa na ten "cudzí svet" menom ZEM, nemali chcieť vrátiť
Neni to tak uplne pravda.
Obavam se, ze prvni generace bude mit vzdy tendence se vratit. Tendence neznamena nutny navrat, jenom mit otevrena vratka. Pokud bych mel sanci prezit rok 1:4, pri 25 letech to chce uz poradnou davku stesti. Vzhledem k rizikum popsanym v uvedene studii je prvni turnus ponekud na hrane. Tedy je to "urceno" pro lidi, kteri jsou uz mimo reprodukcni cyklus. Pokud by na Mars leteli 45-50 leti jedinci, jedna se tak jako tak o jednosmernou cestu, naroky na organismus jsou prilis vysoke. Politicky a moralne je to nepruchodne, leda by se o to nekdo sam prihlasil. Z hlediska preziti je to nutnost.
Z druhe strany, clovek, ktery v takovemto prostredi prezije uvedenou dobu, ma mimoradne dispozice a hodnotu z hlediska pripravy dalsiho personalu. Otazkou je, zda by se nekdo jeste chtel vracet ;o)
citace:taká malá alegória na porovnanie, concorde vs. boeing 747
kto v cene za letenku vyhral?
Co se tyka rychlosti a ceny letenky, pravdou je, ze v tuto chvili neni zadny dostupny system. Snad leda hypoteticky Orion (hypoteticky, protoze je jen na papire, testy byly provadeny jen a pouze s konvencnimi trhavinami). Nemame pohon, umoznujici transport mezi Marsem a Zemi v dostatecne rychlosti a vyvoj se orientuje az na drobne vyjimky hlavne na chemicke rakety.
alamo - 30/10/2010 - 13:32
"Obavam se, ze prvni generace bude mit vzdy tendence se vratit."
omyl
pre stabilitu akýchkoľvek "sociálnych experimentov", je najproblematickejšia až tretia generácia, jasne sa to ukázalo napríklad v izraeli na fenoméne "kibuc" (a aj u nás na budovaní socializmu), čo sa začínalo ako pokus o vybudovanie socializmu teraz aby udržalo ľudí, musí fungovať ako "podnik"
rodičia chceli socializmus
deti samozrejme mali trochu iné predstavy o tom ako chcú žiť
a vnuci už si priamo vyžadujú, aby to čo je v spoločenstve súkromné, malo jasnú definíciu súkromného vlastníctva
proste na začiatku si môžeš do spoločenstva ľudí navyberať, ale ako sa bude vyvíjať ďalej neurčíš [Upraveno 30.10.2010 alamo]
alamo - 30/10/2010 - 13:48
celá predstava tej kolonozácie marsu, vychádza zo súčastného stavu techniky, a aby to aspoň trochu fungovalo (ako bez návratu), už ľudia ktorí by kolóniu na marse zakladali, by museli vyrásť a byť ochotný žiť mimo zem, takže "výberové konanie" by sa muselo konať napríklad medzi druhou a treťou generáciou detí, čo by vyrástla na nejakom o neilli v bode l
Conquistador - 30/10/2010 - 17:50
Ja bych tam jako první poslal chlapy, připravili by pudu na osídlení, stejně jak se dělo v dobach dobývaní nového světa, postavili zakladní budovy jako jsou ubikace, vrtná a těžební zařízení, skleníky, taky nějakou hospodu aby jsi tam mohli pobyt nějak zpřijemnit a nestýskalo se jim tak po domovině.
Jak by to bylo hotové tak by přileteli smíšené posádky a kolonizace by teprve započala... Poté by se narodily "martanské" děti a v té době by už nepravidelné meziplaneterní lety existovali, takže by se mohlo podivat i na zemi.
alamo - 30/10/2010 - 18:03
"Poté by se narodily "martanské" děti a v té době by už nepravidelné meziplaneterní lety existovali, takže by se mohlo podivat i na zemi."
aha.. a tú exkurziu "doma", by deti "marťanov" v niekoľkonásobnej gravitácii, absolvovali na vozíčkoch? [Upraveno 30.10.2010 alamo]
Conquistador - 30/10/2010 - 18:21
Tohle jsou už podružné a nepodstatné problémy, které mužou být do té doby už vyřešeny, ať nějakými medikamenty nebo nějakým technickým zařízením.
A ikdyby ten problém nebyl adekvátně vyřešen tak i lidé na voziku vedou plnohodnotný život, krom toho to není postižení trvalé ale dokud se tělo gravitaci nepřizpůsobí.
Viz kosmonauti ze začatku trvalých pobytu na orbitě, také po navratu na zemi byly par týdnu slabí.
alamo - 30/10/2010 - 18:47
"Tohle jsou už podružné a nepodstatné problémy"
či si to budú myslieť aj deti "marťanov", to je iná otázka
Ervé - 1/11/2010 - 10:47
Nejdřív je třeba zjistit, jestli je na Marsu život - pokud ano a pokud je odlišný od zemského, nemůžete na povrch vyslat dlouhodobou expedici, která Mars zamoří zemskými bakteriemi - takže nejdřív peníze na pořádný průzkum rovery a návraty vzorků na Zem, a to mluvím o minimálně 10 roverech vrtajích a hrabajících v půdě a 5 návratových misích se vzorky sesbíranými rovery - program za 10-20 miliard dolarů. Do jeho realizace je kolonizace nebo dlouhodobý pilotovaný let jen snem. Pro dlouhodobý pobyt na Marsu je nutná malá základna na Měsíci pro vyzkoušení a zdokonalení techniky - ISS nestačí.
yamato - 1/11/2010 - 10:57
citace:Nejdřív je třeba zjistit, jestli je na Marsu život - pokud ano a pokud je odlišný od zemského, nemůžete na povrch vyslat dlouhodobou expedici, která Mars zamoří zemskými bakteriemi - takže nejdřív peníze na pořádný průzkum rovery a návraty vzorků na Zem, a to mluvím o minimálně 10 roverech vrtajích a hrabajících v půdě a 5 návratových misích se vzorky sesbíranými rovery - program za 10-20 miliard dolarů. Do jeho realizace je kolonizace nebo dlouhodobý pilotovaný let jen snem. Pro dlouhodobý pobyt na Marsu je nutná malá základna na Měsíci pro vyzkoušení a zdokonalení techniky - ISS nestačí.
v pripade, ze na marse je zivot, ale hlboko pod zemou, pozemske bakterie mozu byt tiez hrozba. Ako vieme, pozemsky zivot je ako zieravina, dostane sa vsade
"Pro dlouhodobý pobyt na Marsu je nutná malá základna na Měsíci pro vyzkoušení a zdokonalení techniky - ISS nestačí."
nie je nutna, ale bodla byConquistador - 1/11/2010 - 11:09
nemusi být nutně malá, na měcsici by se mohli vyzkouštet postup staveb, technologie prostě vše potřebné k zakladně na marsu.
Podle mne let na mars a malá zakladna je vyborná myšlenka ale u mne nad ní vyhráva myšlenka udělat z měsice další kontinent našeho světa, prostě měsíc je základ jak přežít, dále měsích je co by kamenem dohodil a zbytek došel.
Hloubkové pilotovane mise k jupiteru, marsu při rozvoji mesice odkud se mužou brát duležité suroviny a především palivo.
raul - 1/11/2010 - 11:52
Taky bych řekl že na Marsu hned tak člověk nepřistane. Možná že ani v tomo století. Pravděpodobnější bych viděl lidské expedice na orbit Marsu (třeba eliptický s nízkými energ.nároky na zachycení i odlet zpět), nebo Phobos/Deimos s průzkumem povrchu Marsu s využitím slibně se rozvíjející teleprezence příp. robotiky. Myslím že přítomnost člověka na Marsu přes všechna jeho rizika pro Mars i pro člověka vyloženě nutná nebude a kolonizace bude nějaký ten pátek pouze sci-fi.
Naopak jsem optimista co se týče postupně dokonalé teleprezence, která se doufám co nevidět začne testovat na LEO, později i pro průzkum měsíce třeba v souvislosti s přípravou těžby v kráterech a možná základny pro člověka.
yamato - 1/11/2010 - 12:15
citace:Taky bych řekl že na Marsu hned tak člověk nepřistane. Možná že ani v tomo století. Pravděpodobnější bych viděl lidské expedice na orbit Marsu (třeba eliptický s nízkými energ.nároky na zachycení i odlet zpět), nebo Phobos/Deimos s průzkumem povrchu Marsu s využitím slibně se rozvíjející teleprezence příp. robotiky. Myslím že přítomnost člověka na Marsu přes všechna jeho rizika pro Mars i pro člověka vyloženě nutná nebude a kolonizace bude nějaký ten pátek pouze sci-fi.
Naopak jsem optimista co se týče postupně dokonalé teleprezence, která se doufám co nevidět začne testovat na LEO, později i pro průzkum měsíce třeba v souvislosti s přípravou těžby v kráterech a možná základny pro člověka.
no, turisticke misie s obletom marsu alebo venuse si naopak viem celkom zivo predstavit. Nejaky ten habitat bigelow, VASIMR, roztlacit to na elipticky orbit, posadka v dragone na f9heavy, spojenie a ide saAdolf - 2/11/2010 - 11:44
Obyvatelné horké skvrny na Marsu? Poznat by je možná šlo podle vulkanických vývěrů
By Charles Q. Choi
SPACE.com Contributor
posted: 31 October 2010
02:01 pm ET
This story was updated at 2:29 p.m. ET.
Zbytkové hydrotermální vývěry na úbočích sopek na Marsu by mohly být projevem přítomnosti jedněch z posledních obyvatelných prostředí na Rudé planetě, naznačují výzkumníci.
Vědci prozkoumali data o Marsích vulkánech shromážděná z oblasti Syrtis Major na Rudé planetě pomocí výkonných spektrometrů na NASA Mars Reconnaissance Orbiter. Zvláště se zaměřili na usazeniny u relativně mladého vulkanického kuželu Nili Patera, který spadá do minulosti vzdálené 3,7 miliardy let rané Hesperiánské epochy, která zahájila střední éru Marsí historie.
Když horká voda protéká skalami, rozpouští minerály, obohacuje vodu křemenem nebo oxidem křemičitým. Když tato voda chladne, a je to na vzduchu, krystalizuje se materiál zvaný hydratovaný křemen, který byl neočekávaně výzkumníky zaznamenán v usazeninách Nili Patera.
Objevy naznačují, že tyto vývěry kdysi sloužily jako maličké obyvatelné kapsy na Marsu, kde by mohly primitivní formy života Marsu, pokud takové někdy existovaly, nalézt útočiště. Do dneška ovšem žádný definitivní důkaz, že by Mars kdy hostil nějakou formu života, nebyl nalezen.
„Když máte vodu a teplo, jako máte na těchto místech, máte tu příležitost to obývat – místo, kde jsou podmínky, které by mohly udržovat život, pokud tam nějaký byl,“ řekl SPACE.com spoluautor John Mustard profesor geologie z Brown University v Providence, R.I.
Vějířovitý tvar usazenin a jejich umístění kolem vulkanického kužele a v něm též naznačují, že pochází od hydrotermálních systémů, dodal.
„Pojedete-li na Havaj nebo na Island a půjdete-li podél vulkanických kuželů, uvidíte kolem nich pářící vývěry hydratovaného křemene,“ řekl Mustard.
Není to poprvé, kdy byly objeveny usazeniny dratovaného křemene v Marsích vývěrech, ale tohle byla dosud nejnedotčenější soustava usazenin, co jsme zatím viděli, řekl. Marsí rover NASA Spirit objevil také téměř čisté usazeniny v roce 2007, dodal.
Na Zemi považují vědci hydrotermální prostředí s křemennými usazeninami za významná potenciální úložiště k uchování mikrobiálních fosílií.
Výzkumníci doufají, že v budoucnu lépe pochopí, jak tato místa opravdu mohla být obyvatelná – jak byla např. horká nebo kyselá.
„Mohli bychom rovněž zkoumat analogická prostředí na Zemi, jako jsou fumaroly na Havaji nebo místa na Islandu – podívat se, jestli zjistíme podobnou soustavu chemických projevů z orbity a kouknout se, jaké druhy biologických společenstev jsou s nimi spojeny,“ řekl Mustard.
Studie byla vedena vedoucím autorem Johnem Skokem na Brown University. Spolu s Mustardem Skok a další kolegové upřesnili svá zjištění online 31. října v žurnálu Nature Geoscience.
Vulkanický kužel v kadeře Nill Patera na Marsu má usazeniny hydrotermálních minerálů na jižních úbočích a v blízkém terénu, což naznačuje, že by mohlo jít o nejnedávnější obyvatelné horké skvrny na Marsu. Dvě z největších usazenin jsou označeny šipkami a celé pole světlem tónovaného materiálu nalevo na kuželu je hydrotermální usazeninou.: NASA/JPL-Caltech/MSSS/JHU-APL/Brown Univ.
Adolf - 13/11/2010 - 22:15
Vrcholnou prioritou robotických sond je pátrání po životě na Marsu, říkají vědci
By Charles Q. Choi
Astrobiology Magazine Contributor
posted: 11 November 2010
06:11 am ET
Prvním a jediným pokusem o hledání života na Marsu byla mise Viking vyslaná v roce 1975. Nyní vědci navrhují, aby v příštím desetiletí byly na Rudou planetu vyslány robotické sondy, pro které by bylo nejvyšší prioritou pátrání po životě.
Po misích Viking bylo všeobecným konsensem, že chlad, radiace, hyper-vysušenost a další faktory prostředí vylučují šance na mikrobiální aktivitu na povrchu Marsu či v blízkosti povrchu. Tato domněnka – převážně založená na tom, že přístroje Vikingů nezjistily organické sloučeniny, které by mohly signalizovat život na Marsu – byla pak s každou další pozdější misí posilována.
Mars Science Laboratory naplánovaná v vypuštění na rok 2011 je určena k hledání důkazů, že prostředí Marsu bylo někdy schopno udržet na Rudé planetě život. Ovšem někteří vědci argumentují, že těžištěm výzkumu by měla být strategie hledání života samotného – „existence“ života, který je buď ještě dnes aktivní nebo dřímající, ale ještě živý.
„Neexistuje žádný hlubší a významnější lidský úkol než testovat, zda jsme ve vesmíru sami nebo ne, a Mars musí být prvním místem k hledání, jelikož je to jen na našem zadním dvorku,“ řekl astrobiolog Alberto Fajren z Instututu SETI a NASA Ames Research Center. „Nalezení života na Marsu by bylo nejvýznamnějším úspěchem vědy v tomto století.“
Předvoj NASA Viking
Landery Viking zjistily organické molekuly jako je metylchlorid a dichlormetan, ale tyto byly vyloučeny jako pozemské znečištění – přesněji z kapalných čistidel použitých k přípravě kosmické lodi, když byla ještě na Zemi.
Lander Phoenix vypátral v hlíně chloristan hořečnatý, který dovede ničit zbytky organiky. Tento objev vědce přiměl, aby znovu promysleli předpoklady hodnocení Vikingu. Jelikož Viking své vzorky zahříval, mohl vyvolat chemické reakce mezi chloristanem a další přítomnou organikou, tudíž tu organiku zničit.
Nedávné zjištění metanu na Marsu také oživilo možnost existence minulého nebo i existujícího života hned pod povrchem, jelikož život je jedním z primárních producentů metanu i na Zemi.
Ať se může Mars zdát jakkoliv životu nepřátelský, existují četné příklady života přežívajícího v extrémních prostředích i na Zemi. Např. mikrobi byli pozorováni i v chladných, suchých půdách Suchých údolí Antarktidy. Tyto půdy jsou uspořádány do vrstev suchého permafrostu překrývajícího zemní led, což je struktura podobná některým půdám na Marsu. Úlomky bohaté ledové vrstvy v ledovcích zachycují vodní filmy a minerální prach, který na Zemi jako základna života slouží dobře a podobné vrstvy byly v severních polárních usazeninách Marsu pozorovány.
Mikrobi žijí i ve solných hrudkách hyper-aridní pouště Atacama v Chile, která je často popisována jako podobná půdám Marsu.
Tyto analogy Marsu na Zemi naznačují, že na Marsu je trocha oblastí, které by život mohly udržet – ledem ztvrdlá půda, masivní úložiště ledu a určité porézní soli.
„Sondy byly poslány do oblastí Marsu, kde je ledem ztvrdlá půda běžná – což byl případ Phoenixu na severních planinách,“ řekl Fajren. „Jen zcela nedávno před třemi lety byla objevena další prostředí, jako jsou stovky místních shluků chloridových solí a jsou roztroušeny na dávných jižních pláních. V každém případě dosud nedošlo k žádnému pokusu analyzovat některé z těchto prostředí pomocí moderních biologických přístrojů k hledání života, ať už existujícího či vyhynulého.“
Invaze robotů na Mars
Fajren a jeho kolegové doporučili pro příští desetiletí robotického zkoumání Marsu novou strategii, takovou v níž je pátrání po existujícím životě hlavní prioritou.
„Voláme po dlouhodobé architektuře programu výzkumu Marsu, která bude organizována kolem hlavních cílů do následujícího pořadí priorit – hledání existujícího života, hledání minulého života a sběr vzorků,“ řekl Fajren.
Výzkumníky předjímané sondy cílené do takových druhů oblastí, kde by bylo možno nalézt život, a nesoucí přístroje, které mohou poskytnout jednoznačné důkazy přítomnosti nebo absence života – jako jsou skuteční mikrobi. Robotické mise hledající spóry, dřímající život nebo organické zbytky by např. mohly vrtat několik yardů hluboko, aby se dostaly do ledem bohatých vrstev odstíněných od vysokých úrovní radiace na povrchu, a používat k prozkoumání svých nálezů mikroskopy.
Mise zaměřené na hledání existujícího života by též byly ideální k vyhledání nějakého uhynulého života, jelikož mrtvé organismy by bylo pravděpodobně možno najít na stejných místech jako ty živé. Jelikož půdní bakterie v poušti Atacama jsou roztroušeny ostrůvkovitě, měla by kterákoliv mise hledající život na Marsu obsahovat rover. Landery by též šlo použít k návratu vzorků, bude-li to vůbec možné.
„Technologie je připravena,“ řekl Fajren. „Potřebujeme pouze nový impuls a více ambicí.“
Vědci svou strategii 7. října upřesnili online v žurnálu Astrobiology.
Mise na Mars Phoenix ryla v marsí zemině, aby našla, co je ukryté těsně pod povrchem. Vzorky z výkopu byly dodány do mokré chemické laboratoře, která byla součástí mikroskopického, elektrochemického a vodivostního analyzátoru Phoenixu (MECA). Credit: NASA/JPL-Caltech/University of Arizona/Texas A&M University
Tento obrázek ukazuje příští rover NASA Curiosity v porovnání se současnými rovery k výzkumu Marsu (Spirit a Opportunity) a rover Sojourner z marsovské mise Pathfinder. Credit: Karl Tate, SPACE.com
Landery Viking nesly přístroje určené k hledání příznaků marsího života: plynový chromatograf / hmotnostní spektrometr stejně jako experimenty s výměnou plynů, značkovaného uvolňování a pyrolitického uvolňování. Credit: NASA
Množství studií naznačuje, že nížiny severní polokoule Marsu byly kdysi pokryty vodou. Možná pobřeží u obrovité sopky Olympus Mons byla detailně ofotografována kosmickou lodí Viking i kamerou orbiteru Marsu. Credit: NASA
Ervé - 15/11/2010 - 15:24
Pro smysluplné hledání marsovského života potřebujeme několik roverů a la Curiosity, navíc vybavené vrtacím zařízením, aby se mohly dostat ke vzorkům z hloubky několika metrů. Pak by bylo nejlepší nadějné vzorky posadit do návratové rakety a poslat zpátky na Zem k dlouhodobému zkoumání. Samotná Curiosity může mít štěstí, ale moc tomu nevěřím, povrch je mrtvý.
Adolf - 17/11/2010 - 22:32
Roboty poskakující po Marsu by mohla pohánět radioaktivita
By Charles Q. Choi
SPACE.com Contributor
posted: 17 November 2010
12:55 pm ET
Vědci nyní budí naději, že rakety poháněné radioaktivním materiálem by mohly robotům pomoci ke skokům po povrchu Marsu.
Kolové rovery provádí úžasné objevy na Marsu už po desetiletí, i když prozkoumávají jen maličký zlomek této planety. Rozeklaný marsovský terén je pro ně často nepřekonatelnou výzvou kvůli útesům a kráterům blokujícím jejich mise.
Vědci místo nich zkoumají raketově poháněné poskakující přemisťovadla, která by se mohla potulovat po místech, o kterých mohou kolové rovery jen snít. Vychází z nápadu dosahovat tahu tak, že se bude tryskami vyhánět plyn pocházející z atmosféry Marsu.
Přemítá se o množství nápadů na Marsovská poskakovadla, všechny pak čelí výzvě potřeby spousty energie a nízké hmotnosti, aby mohly skákat na užitečné vzdálenosti. Jedno pojetí od vědců NASA je využití solárně poháněného přemisťovadla, které by v atmosféře Marsu hojný oxid uhličitý štěpilo na kyslík a oxid uhelnatý, který by se pak v konvenčních raketách pálil jako palivo. Čínští výzkumníci také zkoumali možnost k nasávání a zahřívání oxidu uhličitého využití elektřiny z baterií, zatímco francouzský tým navrhuje s sebou vzít práškový hořčík jako palivo pro omezený počet skoků.
Vědci v Anglii nyní navrhují ke stlačování plynu do pohonů a ohřevu hnací látky použít radioizotopů. Spočítali, že takový skokan by mohl na Marsu roky studovat stovky lokalit.
Radioizotopy se k pohonu kosmických lodí používaly už desetiletí – radioizotopické termoelektrické generátory (RTG), které přetváří teplo z takových materiálů jako plutonium na elektřinu našly využití v NASA plavidlech Pioneer, Voyager, Galileo, Ulysses, Cassini a New Horizons, protože mohou vyrábět proud při relativně nízké váze. (Video: http://www.space.com/common/media/video/player.php?videoRef=SP_101117_Hopper-RS )
„Radioizotopové zdroje energie byly jako součást kosmických lodí vypuštěny už nesčetněkrát,“ řekl výzkumník Hugo Williams earekosmický inženýr z University of Leicester v Anglii.
Nyní ve spolupráci s kosmickým výrobcem Astrium sídlícím v Paříži – pobočkou European Aeronautic Defence and Space Co. (EADS a Center for Space Nuclear Research v Idaho National Laboratory navrhují, že radioizotopy by mohly pohánět zařízení, které by jak stlačovalo atmosférický oxid uhličitý na kapalinu a pak jej i zahřívat jako hnací látku.
„Jako u všech bezpečnostně kritických inženýrských systémů včetně pozemské nukleární energetiky, je primární konstrukční prioritou bezpečnost a každá jaderná aktivita je přísně regulovaná,“ řekl Williams. „Skokan by musel při těchto posuzovacích a konstrukčních normách podstoupit rozsáhlý testovací program, aby se osvědčil soulad s požadavky na bezpečnost.“
Hlavní výhodou použití takovýchto energetických zdrojů místo konvenčních baterií je, že mohou po delší dobu poskytovat více energie. Také by nemusely zůstávat jen v oblastech Marsu oplývajících slunečním svitem, a to by solární konstrukce musely, a nemusely by až na Mars tahat palivo.
„Jelikož přemisťovadlo by mohlo hnací látku sbírat z atmosféry na místě, má potenciál k velmi dlouhé životnosti a tudíž k návštěvě mnoha zájmových míst,“ řekl Williams SPACE.com.
Výzkumníci zjistili, že takovýto skokan by mohl létat po skocích přinejmenším 0,6 mílových (1 kilometr). Kdyby použili vysokozátěžové keramiky jako karbid bóru, mohli by rozžhavením plynu až asi na 2 780 st Fahrenheita (1 525 st Celsia) dosáhnout i delších vzdáleností.
„Prodloužení doskoku závisí na větším nákladu hnací látky, menší hmotnosti a volbě optimální hmotnosti jádra – to znamená úsporu hmotnosti, kde je to jen možné, na součástech a snad i omezením počtu nesených vědeckých přístrojů,“ řekl výzkumník Richard Ambrosi kosmický vědec z University of Leicester. „Velice zajímavý je kompromis mezi letovým dosahem, zvolenou frekvencí přistání k provedení měření a množstvím nesených přístrojů. Toto je zářný příklad, kdy je nutná diskuse mezi mnoha organizacemi, aby se dosáhlo nejlepšího řešení k uspokojení specifických vědeckých požadavků.“
Výzkumníci předjímají skokana s asi 10 stopami (3 metry) příčné délky a asi 880 liber (400 kilogramů) hmotného.
„Přemisťovadlo bude mezi přelety rozžhavovat jádro, stlačovat oxid uhličitý k doplnění nádrže hnací látky a provádět vědecké experimenty,“ řekl výzkumník Nigel Bannister kosmický vědec z University of Leicester. „Rozumným prvotním odhadem pro tento cyklus je týden, ale konečná konstrukce kompresního systému by mohla být konstruována tak, aby doba doplnění byla podobná času očekávaného trvání vědeckých experimentů.“
Vědci uvedli detaily svých zjištění 17. listopadu online v žurnálu Proceedings of the Royal Society A.
Poskakující kosmická loď poháněná radioaktivitou by mohla cestovat mnohem dále (zobrazeno zeleně) než typický marsovský rover (jeho dosah zobrazen červeně). Credit: AGI/University of Leicester
Adolf - 27/11/2010 - 14:00
Vrtací tým NASA láme antarktický led
By Henry Bortman
Astrobiology Magazine Contributor
posted: 18 November 2010
08:01 am ET
Během minulého desetiletí kosmické lodi NASA na Marsu identifikovaly několik míst s podmínkami schopnými v minulosti udržovat existenci života.
Jedno z nejslibnějších mezi těmito místy a dobrý kandidátem pro následující misi výslovně určenou k hledání známek života je mělce pod povrchem pod místem přistání Phoenixe v arktických severních pláních Marsu. Někteří vědci dokonce věří, že oblast, kde Phoenix přistál, může být obyvatelná ještě dnes.
Jako první krok k vývoji technologií pro návratovou misi na marsovský polární sever zamíří tento měsíc členové týmu NASA IceBite do antarktických Suchých údolí, aby prozkoumali University Valley.
Magazín Astrobiology bude jejich činnost v terénu sledovat a pravidelně umisťovat blogové články od členky IceBite týmu Margarity Marinové. Návštěvníci stránky magazínu Astrobiology budou moci týmu IceBite klást otázky kliknutím na tlačítko Zeptej se vědce, které se objeví v našich IceBite příbězích a blogových článcích.
University Valley je zajímavé, protože nikdy nebylo dost teplé, aby se rozhřál podpovrchový led, takže svrchní vrstvy půdy zůstávají po celý rok suché. Tohle uspořádání se suchou půdou nad ledem je na Marsu běžné, ale je extrémně vzácné na Zemi a připomíná statigrafii blízko u povrchu na místě přistání Phoenixe.
„Kdekoliv, kde je na severní polokouli permafrost, je v létě mokro a rozbahní se to,“ řekl Chris McKay planetární vědec z NASA's Ames Research Center (ARC) in Moffett Field, Kalifornia a hlavní výzkumník týmu IceBite. „V Antarktidě a pouze v Antarktidě jsme našli úplně jiný fenomén zvaný suchý permafrost, v němž jsme našli ledem zcementovatělou zeminu, nad níž nacházíme suchou, zcela vysušenou půdu a celý ten systém se nikdy nezahřeje natolik, aby tento led zkapalněl.“
Marsovské vrtání na Zemi
Loni tým IceBite provedl rekognoskaci University Valley a umístil zde sérii meteo-stanic k monitorování podmínek během Antarktické zimy. Letos se vrátí, aby otestovali IceBreaker, vrtačku zkonstruovanou a postavenou Honeybee Robotíce sídlící v Pasadeně v Kalifornii. IceBreaker může hrabat až metr (3 stopy) do ledu a zmrzlé půdy a poskytnout pro vědecké analýzy vzorky povrchu.
IceBreaker je rotační vrtačka s příklepem: jeho cílem je vrtět se i bušit. Kombinací ražení s rotačním pohybem, „dostanete velice účinný vrtný systém,“ říká Kris Zacny, ředitel Hyneybee Dribling and Excavation Program.
Rotačně razící vrtačky jsou těžko rarita; můžete si je koupit z regálu v domácích potřebách. Ale IceBite byla optimalizována pro mrazivé podmínky na Marsu téměř ve vakuu. Např. zatímco většina vrtaček se maže, aby se zabránilo přilnutí vnitřních součástek k sobě, tak jelikož je Mars tak chladný, jsou vnitřní části IceBite místo toho pokryty Teflonu podobným nepřilnavým povrchem.
IceBite tým provede tři série testů. První budou ve stanici McMudro, výzkumném středisku v Antarktidě se snadno přístupnými nástroji, náhradními díly, elektřinou a Internetem. Internetové spojení doufejme umožní skupině studentů pátého ročníku v Pleaantonu v Kalifornii, aby tuto vrtačku řídili přes dálkové ovládání.
„Pak to budeme sbírat a nakládat a převážet na vzdálené místo u McMurdo, to původní místo a vrtání do skály na samotné McMurdo, to je pravděpodobně lepší analogie Měsíce než Marsu,“ říká McKay. Konečný test bude v ještě vzdálenějším University Valley přístupném jen vrtulníkem.
Testy ve zmrzlém terénu
IceBite byl úspěšně otestován v marsovské simulační komoře Honeybee, kde byly teploty a atmosférické podmínky nastaveny na přibližně marsovské. Ale nadcházející testy v Antarktidě budou první, kde vrtání bude vystaveno nejistotám terénních operací.
Jednou z věcí, které Zacny a jeho kolegové budou během probíhajících testů bedlivě sledovat, bude teplota vrtáku. Teplotní senzor ve vrtáku a řídící software doufejme zaručí, aby se hrot během provozu vrtačky nepřehřál. Pokud ano, podpovrchový led může tát a když zas zamrzne, než se vrták vytáhne z díry, tak vrták uvízne. Dojde-li k tomu na Marsu, říká Zacny, „nikdy to nevytádnete. Nikdy nebudete moci vrtačku z díry dostat.“
Budou též sledovat, jak je to vrtání efektivní v dodávce použitelných vzorků na povrch k vědeckým analýzám. V laboratoři, „připravujeme své vlastní simulace skal a ledu,“ říká Zacny, „takže do jisté míry rozumíme, co se může pokazit. Ovšem v terénu nemáte ani ponětí, co je pod povrchem, dokud nezavrtáte a neuvidíte odřezky vzorků dodávané na povrch.“
Zacny doufá, že se naučí více o tom, jak se vzorky suchého permafrostu během vrtání chovají, „jak se to chová, když to nakonec vytáhnete na povrch, jaký je nejlepší způsob přenesení k nástroji. A co se se vzorkem stane, když se dostane na povrch, jak moc se míchají vzorky pocházející z různých hloubek.“
Mapování antarktického ledu
Kromě testování IceBreakeru plánuje IceBite tým mapování hlubokého podpovrchového ledu jak v University Valley tak v dalších blízkých údolích.
„Byla vznesena otázka ohledně toho, co stanovuje hloubku ledu,“ říká Margareta Marinova výzkumný vědec ARC. „Takže jsem strávila spoustu času skutečným procházením údolí, kopáním jam nebo dloubáním děr a zkouškami, abych stanovila, jak hluboko v zemi ten led je.“
Další člen týmu Andrew Jackson docent z Katedry stavebního a ekologického inženýrství z texaské Tech University v Lubbocku bude studovat chloristany.
Jacksonův výzkum je historicky zaměřen na pozemské chloristany, zvláště jejich dopad na ozónovou vrstvu Země. Na Zemi se chloristany primárně vyskytují na velice suchých místech, jako je poušť Atacama v Chile. Je známo, že existují v antarktických Suchých údolích, ale nikdo tam ještě jejich přítomnost nestudoval.
Navíc kromě vrhání světla na klima Země, jsou chloristany, které byly nalezeny v půdě na místě přistání Phoenixu, důležité k pochopení možného života na Marsu. Chloristany fungují jako silné činidlo proti zamrzání snižující bod mrznutí vody.
„Dělá to většina solí, ale chloristany jsou v tom zvláště dobré,“ říká Jackson. „Můžeme-li to vidět v Antarktidě, mohli bychom ukázat, že to chloristany opravdu dělají.“
Jackson dodal, že „pro Mars je to opravdu důležité,“ tam se teploty zřídka dostávají nad bod mrazu.
Navíc mnoho pozemských mikrobů dovede „dýchat“ chloristan místo kyslíku. Pokud se naleznou chloristan dýchající mikrobi v malé kapse života v kapalné vodě pod antarktickým povrchovým ledem, pak by snad i podpovrchový led zmrzlých severních plání Marsu mohl být také považován za možný habitat pro současný život.
Projekt IceBite je financován z NASA programu ASTEP (Astrobiology Science and Technology for Exploring Planets).
Charlottesville/NRAO/Stony Brook University)
Antarctica's University Valley, where later this month NASA's IceBite team will field-test Honeybee Robotics' rotary-percussion drill, boring a meter deep into the subsurface ice. Credit: M. Marinova
Projektový inženýr Honebee Gale Paulsen seřizuje nastavení simulační komory Marsu během příprav na test jednoho z experimentálních vrtáků společnosti. Credit: Henry Bortman
Umělecké pojetí NADA landeru Phoenix, který v roce 2008 našel v marsovské Arktidě důkazy o minulé vodě. Credit: NASA/JPL
bejcek - 17/12/2010 - 11:15
17. prosince 2010
Americká kosmická sonda 2001 Mars Odyssey vytvořila nový rekord. Kolem Marsu krouží už víc než 3340 dnů. To je déle než jakákoliv jiná sonda předtím. Oznámil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír
(NASA).
Rover si dělá na Marsu zajížďku s pomocí shůry
By Mike Wall
SPACE.com Senior Writer
posted: 16 December 2010
06:58 pm ET
SAN FRANCISCO – Marsí rover NASA Opportunity hrčí k určitým zajímavým minerálním ložiskům na okraji čerstvého kráteru veden řadou ostřížích zraků shůry.
Opportunity dorazila během několika posledních dnů k marsímu kráteru Santa Maria a měla by to během několika týdnů stihnout na jižní okraj kráteru. Až tam bude, bude zkoumat plošky s minerály, které se pravděpodobně před miliardami let vytvořily v přítomnosti vody, prohlásili dnes 16. prosince výzkumníci při tiskové konferenci na podzimním zasedání American Geophysical Union 2010.
Rover ví, kam se podívat, díky Mars Reconnaissance Orbiter (MRO) NASA, který tyto minerály známé jako hydratované sírany zjistil z výšky 150 mil (250 kilometrů), v níž Rudou planetu obíhá. Tato úroveň týmové spolupráce mezi roverem a kosmickou lodí je bezprecedentní, řekli výzkumníci.
„Je to poprvé, kdy jsme použili minerály zjištěné z orbity, abychom řídili, kam má rover jet,“ řekl zástupce hlavního výzkumníka programu Mars Exploration Rover Ray Arvidson z Washington University in St. Louis.
Okraj Santa Maria
MRO zjistil hydratované sírany na okraji Santa Maria pomocí spektrometru k mapování minerálů. Opportunity už nebylo moc daleko, tým roveru se tedy rozhodl poslat jej, aby se šel podívat zblízka, řekli výzkumníci.
Povrch Marsu je dnes na troud suchý, ale hydratované sírany a jíly – které se rovněž vytváří v přítomnosti vody – odhalují, že tato planeta kdysi bývala mnohem vlhčím místem. To bylo ale dávno; vědci si myslí, že jíly jsou 4 až 4,5 miliardy let staré a hydratované sírany jsou asi 3,8 miliardy let staré.
Krátery vědcům poskytují možnost takové dávné skály prozkoumat, jinak by zůstaly pohřbené a mimo dosah.
„Jsou to přirozené vrty odhalující horniny podloží,“ řekl Arvidson.
A Santa Maria je tak zvláštní, jak jen kráter může být, dodal. Kráter vypadá, že je z geologického hlediska extrémně mladý – možná je jen několik milionů let starý, řekl Arvidson SPACE.com – takže jeho povrch příliš povětrnost ještě nezanesla.
„Nikdy jsme neviděli takhle čerstvý takhle veliký kráter,“ řekl Arvidson.
Opportunity by se brzy měla dostat k možnosti si tyto minerály krásně prohlédnout zblízka na jihovýchodním okraji. Když se do této oblasti za pár týdnů dostane, rover ověří orbitální pozorování MRO a také posbírá data z větší hloubky, říkají výzkumníci.
Na cestě k Endeavour
Zastávka u Santa Maria znamená pro Opportunity krátkou zajížďku, kterou dělá na své pomalé, pozvolné cestě ke gigantickému kráteru zvanému Endeavour.
Rover natočil svá kola k 14 mil (22 km) širokému Endeavour v létě 2008. Od té doby Opportunity překonal asi 9 mil (14,5 km) a zbývá mu k dosažení kráteru asi 3,7 mil (6 km), říkají výzkumníci.
A na zbytku cesty bude Opportunity pomáhat MRO. Orbiter na Endeavour zjistil jíly a našel jíly a hydratované sírany i na různých dalších místech, což vědcům pomáhá naplánovat cestu pro Opportunity. Cílem je prozkoumat a načrtnout dávné prostředí Marsu, aby pomohli určit, zda planeta někdy mohla být schopna udržet život, řekli výzkumníci.
Jak Opportunity tak její dvojče rover Spirit na Marsu přistály v lednu 2004. Jejich mise byla původně určená, aby trvala jen asi tři měsíce, ale oba tuto životnost překonaly.
Spirit loni uvízl v měkkém písku a přestal se Zemí komunikovat na jaře 2010. Činitelé NASA se však ještě nevzdali naděje, že jej ještě uslyší.
„Ještě nasloucháme,“ řekl projekt manager roveru John Callas z NASA Jet Propulsion Laboratory in Pasadena, Calif. „Naslouchali jsme každý den.“
Callas ale řekl, že pesimismus je určitě na místě, pokud Spirit nepípne do března, kdy je marsovské slunce silné a rover bude mít spoustu možností zahřát se a posílit.
Obrázek kráteru Santa Maria vyfocený NASA's Mars Reconnaissance Orbiter. Modrá skvrna označuje dno kráteru, červená skvrna jižní okraj, kde NASA rover Opportunity brzy prozkoumá ložiska minerálů, které se před dávnými časy vytvořily v přítomnosti kapalné vody. Credit: NASA/JPL-Caltech/Univ. of Arizona
Průzkumný rover NASA Opportunity použil svou panaromatickou kameru (Pancam) k zachycení tohoto pohledu okraje kráteru Endeavour cílu roveru na jeho mnohaleté jízdě písečnou krajinou Marsu. Obrázek byl vyfocen během 2 226 dne na Marsu čili solu na misi Opportunity na Marsu 28. dubna 2010. (April 28, 2010). Credit: NASA/JPL-Caltech/Cornell University
Umělecké vyobrazení průzkumného roveru NASA pro Mars Oppportunity. Credit: National Geographic
Adolf - 25/12/2010 - 22:58
Obrázky oblasti Fénixova jezera na Marsu odhalují složitý terén
By SPACE.com Staff
posted: 21 December 2010
07:06 am ET
Nové obrázky oblasti Fénixova jezera na Marsu ukazují, jak složité zborcené linie táhnoucí se širokými pláněmi Marsu vedou k terénu s kontrastním světlým i tmavým vzezřením.
Oblast Fénixova jezera formálně zvaného Phoenicis Lacus byla poprvé zjištěna astronomy 19. století, kteří ji identifikovali jako tmavou skvrnu, která připomínala moře. Nyní vědci vědí, že nejde o vodní útvar, nýbrž o jihozápadní rozšíření bludiště připomínajícího systému hlubokých údolí Noctis Labyrinthus.
Phoenicis Lacus má plochu 3 127 čtverečních mil (8 100 čtverečních kilometrů), což je zhruba rovné velikosti ostrova Korsika ve Středozemním moři. Na nových obrázcích, které pořídila stereokamera s vysokým rozlišením na kosmické lodi Evropské kosmické agentury Mars Express obíhající kolem Rudé planety, je vidět jen malá část této oblasti.
Phoenicis Lacus zformoval vyzdvižený terén vulkanicky nesmírně bohaté plošiny Marsu Tharsis Plateu. Epizody probíhající vulkanické aktivity v oblasti Tharsis nejenže celou plošinu zdvihly, ale Phoenicis Lacus i zdeformovaly vytvořením četných zborcených linií. Geologický tlak rovněž do této krajiny během času vytvaroval útesy a údolí.
Nápadné zborcené tvary této oblasti je rovněž viditelný na nedávných obrázcích z Mars Express. Vypadá to jako dlouhá díra zavrtaná do hloubky asi 1,9 míle (3 km) pod okolní planinou. Její stěny nám poskytují průhled na rozsáhlé čedičové vrstvy a malá pole písečných dun pokrývajících dno.
K identifikaci různých povrchových tvarů na Marsu vyhodnocují planetární vědci jejich jas a albedo, které je zčásti určeno složením povrchového materiálu. Např. led je odrazivější než skála. Textura povrchu je dalším faktorem, kde rozeklaný terén odráží méně slunečního svitu a vypadá tak tmavěji než hladší povrchy.
Mars Express od ESA vystartoval 3. června 2003 a dorazil v prosinci téhož roku k Marsu. Primárním cílem družice Mars Express je nesnímkovat celý povrch Marsu s vysokým rozlišením, aby se vytvořila mapa minerálního složení povrchu planety a určil účinek atmosféry Marsu na jeho povrch.
Phoenicis Lacus má plochu 8100 km2 (59,5 x 136 km), což odpovídá velikosti Korsiky. Tento obrázek byl pořízen 31. července 2010 pomocí High-Resolution Stereo Camera (HRSC) na kosmické lodi ESA Mars Express. Credit: ESA/DLR/FU Berlin (G. Neukum)
Adolf - 8/1/2011 - 21:05
Povrch Marsu možná v nedávné minulosti tvarovala desková tektonika
By Mike Wall
SPACE.com Senior Writer
posted: 03 January 2011
07:20 am ET
Kus země u obrovitého marsího kráteru Olympus Mons možná nese důkazy po nedávné aktivitě deskové tektoniky na Rudé planetě, naznačuje nový výzkum.
Mnoho hřebenů a brázd na rozeklané kůře krajiny severní a západní Olympus Mons jsou podle této studie pravděpodobně projevy tektonických tlaků. A tato aktivita by mohla být velice nedávná – nanejvýš asi tak 250 000 let.
Pokud se závěry studie potvrdí, mohly by zpřevracet konvenční mínění, které je toho názoru, že síly deskové tektoniky pravděpodobně ve tvarování povrchu Marsu nehrály významnou roli – zvláště pak v nedávné minulosti.
„Lidé nechtějí, aby na Marsu byla desková tektonika,“ řekl autor studie An Yin z UCLA, který svá zjištění v prosinci prezentoval na podzimním zasedání American Geophysical Union roku 2010 v San Francisco. „Myslím si ale, že jsou pro to dobré důkazy.“
Posuvy povrchu?
Povrch Země po celé věky tvarovaly obrovité pláty kůry, které se trhají, vzájemně sráží a potápí jedna pod druhou.
Tyto desky kloužou na vrstvě částečně natavené horniny zvané plášť. Nitro Země je dostatečně horké, aby horniny pláště zůstaly v měkkém, relativně tvárném stavu, částečně proto, že naše planeta je relativně veliká. Čím je planeta hmotnější, tím je uvnitř žhavější.
Mars je mnohem menší než Země – asi s polovinou její šířky a pouze 11 procenty hmotnosti. V důsledku toho si mnoho vědců myslí, že Rudá planeta je příliš malá a její nitro příliš chladné, aby hostila procesy deskové tektoniky.
Yin si ale myslí, že našel solidní důkaz, že desková tektonika utvářela mnoho krajinných formací, které nyní na Marsu vidíme, a možná tu planetu tvaruje dodnes.
Je-li to pravda, mohly Mars být lepším kandidátem na mimozemský život, než si vědci mysleli. Desková tektonika by mohla pomoci doplňovat živiny potřebné pro udržení života, např. vynášet uhlík a další látky z nitra Marsu na povrch.
Zlomy podél úbočí vulkánu
Yin analyzoval vzezření obrázků nasnímaných přístroji na palubě dvou kosmických lodí NASA: Mars Odyssey a Mars Reconnaissance Orbiter. Obrázky ukazují mnoho oblastí na sever a západ od Olympus Mons, které, jak Yin řekl, před tím nebyly podrobně zkoumány.
Mnoho z těchto obrázků ukazuje praskliny, zvlnění a terasy – které jsou na Zemi klasickým projevem tektonické aktivity, řekl Yin. Yin dává tedy přednost tlakům deset kůry před alternativními vysvětleními – takovými jako sesuvy půdy – které nabídl dalším vědcům.
Některé z fotek zobrazují zprohýbané, meandrující kanálovité tvary, které poskytují další doklady deskové tektoniky, řekl Yin.
„Žádný z kanálům podobných tvarů se netáhne daleko,“ řekl Yin SPACE.com. „To je klasický projev aktivní tektoniky.“
Yin si myslí, že marsí desky se možná hýbaly a otíraly během posledních 250 000 let a možná to dělají dodnes.
„Opravdu to závisí na rychlosti eroze,“ řekl Yin. „Ale když všechny tyto rysy uvidíte na Zemi, řeknete o nich, že jsou aktivní.“
Sestavování důkazů?
Yin uznává, že tato hlediska jsou mimo hlavní proud vědeckých náhledů. Možná přináší odlišnou perspektivu na marsí geologii než většina vědců, protože strávil většinu své kariéry studiem krajinných prvků a procesů na Zemi.
„Vykročil jsem tam,“ řekl. „Jsem v této oblasti nový, ale na geologii Země pracuji už 30 let.“
Utváření krajiny na severozápadním úbočí Olympus Mons nejsou jediným argumentem pro deskovou tektoniku na Marsu. Další výzkumníci poukázali na to, že Rudá planeta má několik dlouhých, relativně přímých řetězců vulkánů – včetně tří vulkánů, které utváří Tharsis Montes u Olympus Mons.
Tyto rysy je těžké vysvětlit jinak než, že tu práci dělá desková tektonika, řekl Yin. Řetězce vulkánů by mohly být formovány pohybem desek kůry sedících nad „horkou skvrnou“ v plášti právě tak jako se učí, že na Zemi byly zformovány Havajské ostrovy.
Dalším střípek důkazů, řekl Yin, je Valles Marineris na Marsu – největší známý kaňonový komplex ve sluneční soustavě. Vedle 2 800 mil (4 506 km) dlouhého a 7 mil (11,2 km) hlubokého Valles Marineris je pozemský Grand Canyon drobeček. Další výzkumníci usoudili, že systém kaňonů má pravděpodobně charakteristiku tektoniky a Yin s tím hodnocením souhlasí.
Před několika lety kosmická loď NASA Mars Global Surveyor našla proužkované vzory v magnetických polích na povrchu Marsu. Jedním z možných vysvětlení je dávná tektonická aktivita: Jelikož roztavené horniny vyrůstají z pláště Marsu na jeho povrch, zchladly a zmagnetizovaly se ve směru posouvajícího se magnetického pole. Tento nový povrch byl později rozlámán dalším stoupajícím materiálem, který zaujal jinou magnetickou orientaci, čímž se tvoří různá zvlnění.
Tyto proužkované vzory byly na Zemi také nalezeny, kde byly interpretovány jako projevy silného magnetického pole a deskové tektoniky.
Ačkoliv nic z toho nedokazuje, že Mars má aktivní deskovou tektoniku – nebo ji kdy měl – Yin si myslí, že když se všechny tyto doklady poskládají dohromady, jsou dost přesvědčivé.
„Lidé uvnitř marsí komunity jsou dost odolní,“ řekl Yin. „Ale spoustu dalších lidí tato zjištění velice vzrušují.“
Některé krajinné tvary na severu a západě marsího vulkánu Olympus Mons mohou být důkazem nedávné aktivity deskové tektoniky. Credit: NASA and An Yin (UCLA)
Krajinné prvky severně od marsího vulkánu Olympus Mons mohou být dokladem nedávné tektonické aktivity. Nalevo: neinterpretovaný obrázek z NASA Mars Odyssey. Napravo: interpretovaný obrázek. Credit: NASA and An Yin (UCLA).
Pohled na pruh země na západ od Olympus Mons s krajinnými prvky, které mohou být dokladem nedávné tektonické aktivity (interpretovaný obrázek). Credit: Google/NASA/ESA/DLR/FU Berlin (G. Neukum) and An Yin (UCLA)
Pohled na tři velké marsí sopky Tharsis Montes, které leží na přímce. Olympus Mons, největší známá sopka ve sluneční soustavě, je vlevo nahoře. Credit: NASA
Mars skrývá více vody, než se myslelo, naznačuje studie
by Charles Q. Choi, SPACE.com Contributor
Date: 27 January 2011 Time: 04:22 PM ET
Fotka Marsu z kosmické lodi NASA Viking odpálené v roce 1975.
The Viking Project/NASA
View full size image
Póly Marsu nemusí být jedinými místy, kde se na Rudé planetě může skrývat voda – nyní vědci naznačují, že číhat může rovněž i v rovníkových kráterech.
Tento led by mohl mít dopad i na budoucí výzkum Marsu a snad i posloužit jako zdroj vody pro podporu života pro sem směřující mise lidí.
Minulé výzkumy naznačovaly, že na marsím rovníku se voda kdysi nacházela. Nyní je ale klima na Rudé planetě obecně považováno za příliš drsné, aby na ní existovala voda – vzduch je na Marsu tak řídký, že jakýkoliv led na povrchu nebo u něj by se na relativně teplém rovníku rychle odpařil.
Vědci ovšem odhalili důkazy, že led by se mohl nacházet těsně pod povrchem mnohem blíže k rovníku, než se myslelo. Radarové skenování rovníkových kopců na Marsu rovněž naznačuje, že se v nich může nacházet tolik vody jako v polárních ledových čepičkách, ačkoliv vědci nemohli vyloučit možnost, že jejich zjištění se týkají načechraného, prachového nebo volně nekompaktního materiálu, který zadržuje jen malé množství ledu.
Nyní za pomoci satelitních obrázků z Mars Global Surveyor a Mars Reconnaissance Orbiter planetární geolog David Shean z Malin Space Science Systems v San Diego naznačuje, že to vypadá, že na dně nejméně 38 kráterů v oblasti Sinus Sabaeus u marsího rovníku je pohřben ledem bohatý materiál.
„Vždy mě udiví, jak něco takového mohlo zůstat nepovšimnuto i při stovkách tisíců obrázků o vysokém rozlišení, jaké byly v posledních 15 letech nafoceny,“ řekl Shean SPACE.com. „Předpokládám, že to odkazuje k faktu, že Mars je plný překvapení.“
Tento ledový materiál se jeví jako podobný tomu, co jsme si mysleli, že je let pohřbený na Marsu v kráterech středních šířek.
„Viděl jsem tisíce obrázků, které zjevně ukazují ledem bohatý materiál a pro to charakteristické rysy na dně kráterů středních šířek na obou polokoulích Marsu,“ řekl Shean. „K velkému překvapení došlo, když jsem si všiml, stejného materiálu uvnitř kráterů u marsího rovníku.“
„Následná revize dosažitelných dat odhalila uvnitř blízkých kráterů více tohoto materiálu a tak mi došlo, že jsem narazil na něco důležitého,“ dodal.
Dalších 30 nebo více kráterů nese znaky naznačující, že někdy pohřbívaly led.
„Naše znalosti o současných podmínkách na Marsu naznačuje, že tento materiál by měl existovat i u rovníku,“ řekl Shean. „Skutečností je, že to vyvolává spoustu vzrušujících otázek o současných klimatických změnách na Marsu.“
Tato zjištění podporují tvrzení, že Mars zažíval dramatické klimatické výkyvy pokaždé, když došlo k posuvu v náklonu jeho pólů vzhledem ke slunci.
Náklon zemské osy, jak se této výchylce říká, se lehce kýve, ale má tendenci zůstávat jen v rámci několika stupňů kolem její současné polohy s náklonem 23,4 stupně. Mars na druhé straně má v současnosti náklon 25,2 stupně, ale může se široce naklánět od nuly po 60 stupňů.
Počítačové simulace odhalují úžasné změny v atmosféře, které by mohly být důsledkem těchto výkyvů náklonu Rudé planety ke slunci. Takovéto změny by mohly led u rovníku více stabilizovat a způsobit, že se tam bude formovat, když náklon osy překročí 35 až 40 stupňů, kdy se uvolní z pólů. Rovníkový led by mohl v moderním klimatu Marsu přežít, kdyby byl pohřben pod sutí oddrolenou ze stěn kráteru.
Shean a jeho kolegové nyní monitorují několik lokalit podél rovníku, nedochází-li tam k novým dopadům meteorů, které by mohly odhalit pohřbený led. Ovšem vzhledem k vzácnosti těchto dopadů v dnešní době a omezenému prostoru, kde by tento led mohl být pohřben, „se mi z toho tají dech,“ řekl. „Musíme spoléhat na další satelitní data modelační studie.“
Jakýkoliv objev ledu na rovníku by mohl mít dopad na budoucí výzkum rudé planety, řekl Shean. Je-li tam v kráterech pohřben dávný led, obsahuje pravděpodobně cenné záznamy o minulých klimatických podmínkách na Marsu, které by vědci mohli chtít analyzovat.
Navíc jsou „kvůli zvýšenému slunečnímu osvitu místa na rovníku atraktivními destinacemi pro budoucí výzkum – kvůli většímu přímému slunečnímu osvitu a vyšším teplotám,“ řekl Shean. „Tyto podmínky jsou pro rovery se slunečním pohonem žádoucí, jsou však důležité i pro úvahy o budoucích lidských výzkumech, které budou vyžadovat přístupnou vodu jako zdroj k udržení života.“
Shean svá zjištění 22. prosince popsal on-line v žurnále Geophysical Research Letters.
alamo - 1/2/2011 - 00:02
Adolf: "Mars skrývá více vody, než se myslelo, naznačuje studie "
je to úžasná správa..
a podľa mňa znamená len jediné.. treba si začať turbovať hlavu nad jednostupňovým, viacnásobne použteľným landerom pre Mars (isru palivo a tak ďalej..)
ak to nedokážeme na Marse (so súčasnou technológiou) je zbytočné si nad tým turbovať hlavu pre Zem.. [Upraveno 01.2.2011 alamo]
Adolf - 1/2/2011 - 08:42
citace:ak to nedokážeme na Marse (so súčasnou technológiou) je zbytočné si nad tým turbovať hlavu pre Zem.. [Upraveno 01.2.2011 alamo]
Já bych význam toho viděl nejen z hlediska nějakých vzdálených perspektiv, nýbrž i z hlediska bezprostředních voleb zaměření výzkumného úsilí. To přeneslo svoje zaměření z hledání projevů geologické aktivity minulé vody na nalezení současné vody. Depozita ledu by měla být klíčem ke čtení dynamiky geologických procesů a klimatických změn planety, vodítkem k nalezení stop případného minulého či nejoptimističtěji třeba i současného života a podkladem k přípravě misí využívajících místní zdroje. Je tu ale problém, voda vypadá jako docela dosažitelná u pólů, provozní podmínky pro povrchové sondy jsou tam však strašné. Rovník je k našim landerům sice docela přívětivý, nevěděli ale, kde s nimi hledat led. Tohle má potenciál favorizovat rovník jako místa přistání misí landerů v blízké perspektivě.
Ervé - 1/2/2011 - 09:20
Když si vezmu, že cena za MSL Curiosity se pomalu šplhá k 2,5 mld. USD, nebyl bych takový optimista. Dokud na Mars nepošleme aspoň 5 takových roverů a 3-4 Sample Return mise, nemá moc smysl zvažovat něco jako ISRU, a to bude trvat nejmíň 15 let, spíš ale 20. Chybí program komplexního průzkumu povrchu Marsu.
Existence dávného, studeného oceánu na Marsu, který obklopovaly ledovce, by mohla vysvětlit nálezy neobvyklých minerálů, z nichž jsou utvářeny severské nížiny Rudé planety, naznačuje nová studie.
Astrobiolog Alberto Firén ze SETI Institute a z NASA Ames Research Center se svými kolegy zkoumali, proč je raná kůra severských marsích nížin zjevně chudá na minerály ze skupiny filosilikátů v porovnání s podobně starou kůrou planetárních nížin na jihu. Tyto minerály jsou běžné i v mořských sedimentech na Zemi. http://www.space.com/12542-mars-water-photos-red-planet-images.html
Jejich klimatické a geochemické modely naznačují, že pokud na Marsu existoval severský oceán, tak by měl mít blízko k bodu zamrznutí. Terénní charakteristicky kolem navržených oceánských bazénů jsou navíc v souladu s přítomností velkých ledovců, jako třeba podvodní pruhy kamenné drtě známé jako morény. Teploty blízko zamrznutí a obrovské ledovce by filosilikátům bránily, aby se vytvářely a ukládaly v nížinách oceánských bazénů.
„Naše multidiscipinární analýzy nabízí vysvětlení existence oceánu v marsí minulosti, což je v souladu s mineralogií, jakou až dosud arbitery a landery zjistily,“ říká Fairén, vedoucí autor studie, která se 28. srpna objevila online v žurnálu Nature Geoscience. „Pokud byly na Marsu oceány, byly studené a glaciální, podobně jako polární mořena na Zemi. Pobřeží by byla lemována ledovci a části oceánů by pokrýval led.“ http://www.space.com/8586-ancient-mars-covered-vast-ocean.html
V současnosti existují dvě vůdčí představy o tom, jaký mohl být dávný Mars.
Jednou z nich je, že byl studený a suchý, ta prosazuje, že ty sítě údolí a další geologické charakteristiky naznačující v minulosti kapalnou vodu na Marsu, jsou v podstatě jen důsledkem jen náhlých propuknutí veder projevujících se v tamním prostoru a čase, což naznačuje, že Mars nemohl mít trvalé oceány. Ta druhá je, že Mars bývala teplý a vlhký, což naznačuje, že tam svého času po dlouhou dobu bývala jezera, moře a déšť.
„Ta myšlenka mě začala zajímat, když jsem si uvědomil rozpornost mezi geologickými důkazy, která poukazoval, že svého času na Marsu bývala hojná kapalná voda, a že klimatické modely, které až doposud měly potíže s vysvětlením teplých podmínek na raném Marsu, které by dovolovaly vodě zůstat v kapalném stavu,“ řekl Fairén SPACE.com.
Tito výzkumníci místo toho naznačují, že dávný Mars byl vlhký, ne však teplý.
„Studený a vlhký Mars vypadá jako vhodné řešení této desítky let trvající hádanky a glaciální severský oceán by do tohoto studeného a vlhkého scénáře perfektně zapadal,“ řekl Fairén.
„To není zrovna snadná práce, jelikož důkazy o dávných oceánech jsou převážně ukryté pod tunami mladších materiálů, včetně kilometr tlustých sedimentárních a vulkanických depozit, což pro naši práci vytváří další a další výzvy,“ řekl Fairén.
Letošní největší přiblížení Marsu k Zemi (92,39 mil km) dne 14.4. 2014 v podání Petera Roséna. Zdánlivý průměr 15,16”. Další podobné přiblížení nastane až na podzim 2020.
Animace je složena z 20 snímků, pořízených mezi 21:08 UT a 23:00 ze Stockholmu Švédsko, pomocí Celestronu 8 EdgeHD se 4x Powermate a kamerou DBK41AF02.
Sehr schön!
Někteří vědci se domnívají, že období tepla a vlhka na Marsu byla jen epizodická. Nová studie na základě výzkumu Mars Express a MRO ukazuje, že to zřejmě bylo jinak.
Geologové, nebo spíše areologové, by měli urychleně udělat řadu vrtů a historii zmapovat. Bude to zajímavé i z hlediska srovnání se zemským oteplováním/ochlazováním.
Měli by to udělat včas, než jim to SpaceX rozpustí pro raketové palivo.
na tohle ale pánové jsou automaty krátké, tohle odvrtat bez lidí na místě nepůjde
plán na rozpuštění na palivo by mohl vyvolat onen vrtný průzkum
PinkasJ - 7/3/2017 - 12:11
To je skutečně bomba a nádhera. Automaty mohou při prvotním průzkumu Marsu přinést ( a již přináší) obrovské poznatky, které přesahují možnosti nějakých krátkodobých pobytů výzkumníků). Automaty mají ještě široké pole možností a vývoje. Věřím, že v budoucnu budou doplněny i pobyty výzkumných expedic, pro které budou připraveny automaticky dopravené moduly pro vybudování základny.
Pekna praca. Robis si aj statistiku, ze kolko clovekohodin si tomu venoval?
HonzaVacek - 26/5/2021 - 14:21
citace 26.5.2021 - 08:08 - Martin Jediny:Pekna praca. Robis si aj statistiku, ze kolko clovekohodin si tomu venoval?
Díky za uznání No, statistiky si nevedu... raději. Nějak moc času tomu zase nevěnuji. Ono to ale není tak, že jsem si sednul a řekl si teď udělám kalkulačku a bude muset umět to a to. Občas si ale tu a tam něco spočítám a za nějakých třeba deset let těch částečných výpočtů je už tolik, že z toho lze poskládat něco funkčního, třeba tu kalkulačku. Ta na webu je už také skoro deset let, ale moc toho nepočítala. A někdy minulý týden jsem si řekl, že by potřebovala vylepšit a moc času mi to ani nezabralo, protože jsem ji jenom poskládal z toho co už jsem měl k dispozici. Takže dostat ji do téhle formy mi zabralo nějakých 6-7 hodin, možná ani tolik ne. Je ale na ní ještě co vylepšovat, ale zase někdy až bude chuť a čas.
HonzaVacek - 28/5/2021 - 22:19
Ještě mírné vylepšení v přidání výběru míst přistání sond, aby se to nemuselo vyťukávat ručně.
Pekne.
Čo to vlastne zobrazuje?
Jasné že slnečný systém, Mars, marsovské mesiačiky, sondy a rovery okolo Marsu (s peknými modelmi!) - a čo ešte?
Prebiehajúce a plánované komunikačné okná?
HonzaVacek - 20/8/2021 - 19:45
citace 20.8.2021 - 19:37 - Alchymista:Pekne.
Čo to vlastne zobrazuje?
Ukazuje to komunikační okna mezi orbitery a sondami na Marsu. Rozklikne se to tou šipečkou napravo, pak se vybere kdo s kým. Tím se zobrazí komunikační okna a pokud se klikne no konkrétní okno, na levé straně se ukážou informace o okně, a pokud klikne na na "More", zobrazí se další podrobnosti.
HonzaVacek - 21/10/2021 - 17:52
Nenašel jsem tady vlákno Mars Odyssey, tak to dám sem. Za pár dní, 24.10. tomu bude již 20 roků, co byla sonda Mars Odyssey navedena na oběžnou dráhu kolem Marsu. Dosud pořídila celkem 1,2 miliónu snímků povrchu Marsu, odeslala přes 16 Tb dat a zajišťovala spojení pro celkem 6 marsovských misí, z toho pro 3 ještě zajišťuje.
V minulém týdnu se objevila trochu rozsáhlejší prachová bouře, která více či méně zasáhla všechny mise na Marsu. Bouře se vyvinula v oblasti Hesperia-Promethei. Postupně se přesunula do oblasti Isidis Planitia a Syrtis Major. Bouře se následně rozšířila směrem na východ do oblasti Elysium Planitia a směrem na jihovýchod Cimmeria Terra. Předpokládá se, že bouře by měla poměrně rychle utichnout.
InSight – v důsledku prachové bouře je sonda v nouzovém režimu.
Perseverance – podle raw snímků to vypadá, že nejméně jedna z HazCam (levá zadní) je pokryta prachem. V lokalitě asi i více foukalo, protože odvrtané kopečky materiálu po odběru posledních dvou vzorků z kamene Issole jsou trochu rozfoukané.
Curiosity – kráter Gale je asi ze všech tří misí zasažený nejméně. Zde se prachová bouře projevila pouze menším snížením průhlednosti atmosféry.
HonzaVacek - 24/1/2022 - 18:54
Snímek kráteru Airy-0, který pořídila sonda MRO kamerou HiRISE. Tímto kráterem prochází marsovský nultý poledník. Historie definice polohy nultého poledníku pomocí kráteru Airy-0 sahá do dob prvních Marinerů, které pořídily snímky jeho povrchu. Současná definice nultého marsovského poledníku však s kráterem Airy-0 už nepočítá. Sice tímto kráterem stále prochází, ale hlavní poledník je na doporučení IAU nepřímo definovaný pomocí polohy landeru Viking 1, u kterého byla zafixovaná areocentrická délka na pevnou hodnotu 312,04863°.
HonzaVacek - 26/1/2022 - 17:41
Podle této studie existovala ve větších měřítcích kapalná voda na Marsu mnohem déle, než se dosud předpokládalo, a to téměř o 1 miliardu let. Na základě dat z Mars Odyssey, které objevila ložiska chloridu solného, bylo odhadnuto jejich stáří a některá z nich vznikala ještě před 2,3 miliardami let. Dosud se předpokládalo, že kapalná voda přestala na Marsu existovat zhruba před 3 miliardami let.
To dobře koresponduje s analýzou snímků z MRO, podle kterých se zjišťovalo, kdy ještě na Marsu existovala tekoucí voda. I tady dostali výsledek, že tekoucí voda formovala povrch ještě před 2-2,5 miliardami let, tedy v ranném amazonianu. [upraveno 26.1.2022 17:47]
HonzaVacek - 1/10/2022 - 23:19
Tak základ pro cestu na Mars bychom již měli. Hodinky.
PinkasJ - 5/10/2022 - 11:21
Na SPACE NEWS Je zajímavý článek o perspektivách letů člověka na Mars:
Zdůrazňuje se v něm, že vedení SpaceX jasně řeklo, že SpX zajistí transport, ale při letech člověka na Mars je mnoho důležitých problémů a úskalí a bylo by třeba je již nyní a koordinovaně řešit
HonzaVacek - 13/11/2022 - 20:09
Dvě mapky Marsu v Mercatorově zobrazení s vyznačenými místy přistání / dopadu marsovských sond. Ta první je elevační MOLA a ta druhá je kombinace reliéfu z MOLA a mapy albeda povrchu Marsu.
Machi - 13/11/2022 - 20:20
citace 13.11.2022 - 20:09 - Honza Vacek:Dvě mapky Marsu v Mercatorově zobrazení s vyznačenými místy přistání / dopadu marsovských sond. Ta první je elevační MOLA a ta druhá je kombinace reliéfu z MOLA a mapy albeda povrchu Marsu.
Pěkné mapky, akorát Mars 2 přistál dle většiny zdrojů jinde a to v oblasti Hellas Planitia. [upraveno 13.11.2022 20:21]
HonzaVacek - 13/11/2022 - 20:42
citace 13.11.2022 - 20:20 - Machi:
Pěkné mapky, akorát Mars 2 přistál dle většiny zdrojů jinde a to v oblasti Hellas Planitia. [upraveno 13.11.2022 20:21]
O tom místě v západní části Hellas samozřejmě vím, ale na mapce je poloha podle webu sekce pro vesmír Ruské akademie věd a i stránky NASA NSSDCA uvádějí místo (4 N, 47 W).
Machi - 13/11/2022 - 21:08
citace 13.11.2022 - 20:42 - Honza Vacek:
O tom místě v západní části Hellas samozřejmě vím, ale na mapce je poloha podle webu sekce pro vesmír Ruské akademie věd a i stránky NASA NSSDCA uvádějí místo (4 N, 47 W).
Zajímavé, to je pro mne novinka.
Nicméně data z Ruské akademie věd neodpovídají publikovaným datům (Marov a Petrov, Investigations of Mars from the Soviet Automatic Stations Mars
2 and 3, 1973), publikovaným informacím o dráze Marsu 2, nemají autora a navíc jsou zde některé indicie, že došlo k omylu v převodu souřadnic, protože 47° západně může být mylně odvozeno od 313° východně. (viz třeba Stooke 2018, The International Atlas of Mars Exploration The First Five Decades).
HonzaVacek - 14/11/2022 - 13:06
citace 13.11.2022 - 21:08 - Machi:
Nicméně data z Ruské akademie věd neodpovídají publikovaným datům (Marov a Petrov, Investigations of Mars from the Soviet Automatic Stations Mars
2 and 3, 1973).
Ten článek od Marova a Petrova je zaměřený hlavně na vědecké výsledky sond Mars 2 a Mars 3. Článek se ale nijak nezabývá analýzou trajektorie sond a možným místem dopadu sondy Mars 2. Je tam v krátkosti popsaná navigace sond a samotné přistání sond je zmíněno spíše okrajově. Konkrétně je tam uvedeno pouze to, Mars 2 během cesty provedl tři korekční manévry a po třetím korekčním manévru 27.11.1971 se přistávací pouzdro oddělilo od mateřské sondy a vstoupilo do atmosféry na souřadnicích -44.20°, 313.2°. Víc jsem v tom článku nenašel. Vůbec například nezmiňuje co je uvedeno v knize Brian Harvey , Russian Planetary Exploration: History, Development, Legacy and Prospects, a to, že právě v době, kdy sonda měla změnit orientaci a následně se mělo oddělit pouzdro, došlo k selhání elektroniky a sonda nezměnila orientaci. Přistávací pouzdro pak mělo vstoupit na starou sestupovou trajektorii naprogramovanou v květnu. Tady uvádějí místo dopadu východně od Hellas na souřadnicích 44,2°S, 213° W.
Když jsem se před pár lety snažil dopátrat, kam vlastně sonda dopadla, hledal jsem nějaký článek, který by se analýzou trajektorie a místem dopadu sondy Mars 2 nějak podrobněji zabýval. To se mi nepovedlo. Co mě ale zaujalo, bylo to, že o průběhu oddělení a přistání pouzdra Mars 2 nejsou nikde uvedeny (alespoň jsem je nikde nenašel) časové údaje. U sondy Mars 3 je uvedeno, že k oddělení došlo 2.12.1971 v 09:14 UT, ale u sondy Mars 2 je vždy uvedeno pouze datum 27.11.1971, což je hodně široké rozpětí pro nějaký přesnější odhad místa dopadu sondy. Skoro to na mě dělá dojem, že z téhle události chybí telemetrie, nebo i následné jakékoliv potvrzení toho, kdy a jak k oddělení pouzdra od sondy došlo. Nelze tedy podle mě ani s jistotou říct, kam pouzdro vlastně dopadlo. No, a pokud telemetrie existuje, a jenom data nebyla zveřejněna, měla by je mít ruská strana, nejspíš Mašinostroitelnyj zavod S.A. Lavočkina, který sondu provozoval a možná NASA, která asi sondu sledovala.
Hodně jsem váhal, jestli Mars 2 mám na mapku vůbec dávat, ale nakonec ji tam dal na základě těch informací, které jsem minule uvedl. Nejspíš je to chyba, ale lepší informace jsem nedohledal. Rozhodně ale budu rád za každou novou informaci, která pomůže poodhalit osud landeru Mars 2.
[upraveno 14.11.2022 20:54]
Machi - 15/11/2022 - 01:08
citace 14.11.2022 - 13:06 - Honza Vacek:...
Když jsem se před pár lety snažil dopátrat, kam vlastně sonda dopadla, hledal jsem nějaký článek, který by se analýzou trajektorie a místem dopadu sondy Mars 2 nějak podrobněji zabýval. To se mi nepovedlo. Co mě ale zaujalo, bylo to, že o průběhu oddělení a přistání pouzdra Mars 2 nejsou nikde uvedeny (alespoň jsem je nikde nenašel) časové údaje. U sondy Mars 3 je uvedeno, že k oddělení došlo 2.12.1971 v 09:14 UT, ale u sondy Mars 2 je vždy uvedeno pouze datum 27.11.1971, což je hodně široké rozpětí pro nějaký přesnější odhad místa dopadu sondy. Skoro to na mě dělá dojem, že z téhle události chybí telemetrie, nebo i následné jakékoliv potvrzení toho, kdy a jak k oddělení pouzdra od sondy došlo. Nelze tedy podle mě ani s jistotou říct, kam pouzdro vlastně dopadlo. No, a pokud telemetrie existuje, a jenom data nebyla zveřejněna, měla by je mít ruská strana, nejspíš Mašinostroitelnyj zavod S.A. Lavočkina, který sondu provozoval a možná NASA, která asi sondu sledovala.
Hodně jsem váhal, jestli Mars 2 mám na mapku vůbec dávat, ale nakonec ji tam dal na základě těch informací, které jsem minule uvedl. Nejspíš je to chyba, ale lepší informace jsem nedohledal. Rozhodně ale budu rád za každou novou informaci, která pomůže poodhalit osud landeru Mars 2.
[upraveno 14.11.2022 20:54]
Přistávací modul Marsu 2 se oddělil 27.11.71 v 15:15 UT a dopadl ve 20:22 téhož dne (podle MARS 2 AND 3: ENGINEERING AND RESEARCH RESULTS
Rudolf Hofstatter, 1973).
jch - 15/11/2022 - 04:22
Ten odkaz na původní info je výborný, zaujal mě.
Našel jsem na https://books.google.com/ v části Space Vehicles odstavec, zřejmě převzatý ze západoněmeckého časopisu:
To vše uvnitř Scientific and Technical Aerospace Reports, July 23 1973, NASA.
citace 15.11.2022 - 01:08 - Machi:
citace 14.11.2022 - 13:06 - Honza Vacek:...
Když jsem se před pár lety snažil dopátrat, kam vlastně sonda dopadla, hledal jsem nějaký článek, který by se analýzou trajektorie a místem dopadu sondy Mars 2 nějak podrobněji zabýval. ... deleted ...
Přistávací modul Marsu 2 se oddělil 27.11.71 v 15:15 UT a dopadl ve 20:22 téhož dne (podle MARS 2 AND 3: ENGINEERING AND RESEARCH RESULTS
Rudolf Hofstatter, 1973).
Machi - 15/11/2022 - 10:08
citace 15.11.2022 - 04:22 - Josef Chlachula:Ten odkaz na původní info je výborný, zaujal mě.
Našel jsem na https://books.google.com/ v části Space Vehicles odstavec, zřejmě převzatý ze západoněmeckého časopisu:
To vše uvnitř Scientific and Technical Aerospace Reports, July 23 1973, NASA.
Bohužel originál už asi není dostupný na netu (kdysi byl na NASA NTRS).
Dočasně dám link zde (večer smažu).
Jinak dopad na severní polokouli je nepravděpodobný i proto, že periapsidy obou sond (Mars 2 i 3) byly zřejmě vždy na jižní polokouli.
Informace pro Mars 2 se sice velmi špatně shání, ale data pro některé periapsidy jsou třeba v Dolginovi 1972.
HonzaVacek - 15/11/2022 - 10:36
citace 15.11.2022 - 01:08 - Machi:Přistávací modul Marsu 2 se oddělil 27.11.71 v 15:15 UT a dopadl ve 20:22 téhož dne (podle MARS 2 AND 3: ENGINEERING AND RESEARCH RESULTS
Rudolf Hofstatter, 1973).
Díky, Machi. Tohle se mi nedařilo najít. Svého času, když jsem ty informace hledal, jsem zašel i přímo na ruské weby o kosmonautice, a prošel jsem několik jejich diskuzních fór, ale tohle jsem nenašel ani tam. Stejně tak se mi nepodařilo dohledat, kde vlastně plánovali se sondami přistát, a jak měly vypadat jejich přistávací elipsy. Ještě jednou díky.
Machi - 15/11/2022 - 12:13
citace 15.11.2022 - 10:36 - Honza Vacek:
Díky, Machi. Tohle se mi nedařilo najít. Svého času, když jsem ty informace hledal, jsem zašel i přímo na ruské weby o kosmonautice, a prošel jsem několik jejich diskuzních fór, ale tohle jsem nenašel ani tam. Stejně tak se mi nepodařilo dohledat, kde vlastně plánovali se sondami přistát, a jak měly vypadat jejich přistávací elipsy. Ještě jednou díky.
Není zač!
Kdysi jsem psal článek o Marsech 2 a 3 a stáhnul jsem si většinu dokumentů z NASA NTRS ještě před tím, než na serveru omezili přístup.
Obecně bych bral údaje o čemkoliv o těchto misích s jistou mírou skepticismu. Ne že bych třeba pochyboval o přistání Marsu 3, jako to dělají jiní, ale obě sondy trpěly technickými problémy, které mohly vést ke zmatečným údajům. Například teoretické rozlišení kamer bylo udáváno na 10 až 100 m/pix, ve skutečnosti jen horní údaj odpovídá plánované dráze a parametrům kamer. I přistání Marsu 2 zůstane záhadou, navíc se obávám, že se u Marsu 2 nepodaří najít zbytky na snímcích z MRO, jak se to zřejmě povedlo u Marsu 3. Přesto ze všech údajů vyplývá přistání v Hellas Planitia jako pravděpodobnější, protože u rovníkového přistání by muselo dojít k extrémní změně dráhy během přistávacího manévru a nemyslím, že to odpovídalo možnostem sondy.
[upraveno 15.11.2022 12:23]
HonzaVacek - 15/11/2022 - 17:07
citace 15.11.2022 - 12:13 - Machi:... navíc se obávám, že se u Marsu 2 nepodaří najít zbytky na snímcích z MRO, jak se to zřejmě povedlo u Marsu 3.
Také si myslím, že se to nepodaří. Mars 3 se asi našel jenom díky padáku (jestli je to padák) a u Marsu 2 nevíme, jak to s padákem dopadlo. Pokud se stačil alespoň trochu rozvinout mohl by být na HiRISE vidět. Hlavně by se ale musela kamera podívat na to správné místo, o kterém nikdo neví, kde přesně leží. Pokrytí Hellas snímky HiRISE vypadá v současnosti takto.
Kroužek na snímku označuje oblast dopadu sondy Mars 2, jak ji odhadl Phil Stooke.martinjediny - 15/11/2022 - 17:07
nuz tomu sa povie cerpat zo zdroja
kde si uverejnil svoje clanky?
jch - 15/11/2022 - 17:35
citace 15.11.2022 - 10:08 - Machi: .... Bohužel originál už asi není dostupný na netu (kdysi byl na NASA NTRS).
Dočasně dám link ....
Díky!
Takže původní německý článek nejspíš je "Mars 2 und 3: Technik und Forschungsergebnisee, Flug Revue, Flugwelt International, April 1973, pp.25-28, 33-35". Časopis je i na webu https://www.FlugRevue.de/ ale archivní čísla tam jsou jen do roku 2011.
Jen pro zajímavost: V tomtéž časopise v březnu 1972 vyšlo interview o Marsu 2 a 3. Machi - 17/11/2022 - 15:50
citace 15.11.2022 - 17:07 - Martin Jediny:nuz tomu sa povie cerpat zo zdroja
kde si uverejnil svoje clanky?
Bohužel článek o Marsech 2 a 3 je jeden z těch, které jsem nikdy nedokončil. Když jsem ho teď po letech znovu našel, tak sem se díval že je asi tak z 50 % hotový.
Jinak by skončil zřejmě na mém blogu.
HonzaVacek - 26/12/2022 - 21:11
Dnes oslavila vozítka na Marsu Nový rok. Na Marsu Nový rok začíná v okamžiku jarní rovnodennosti (Ls=0°). Ta letos nastala 26.12.2022 10:18 UTC. Tím na Marsu začal v pořadí již 37. rok a na severní polokouli Marsu nastalo jaro.
HonzaVacek - 8/4/2023 - 22:37
A ještě jak to vypadá s počasím na Marsu. Podle snímků z kamer mají oba rovery neobvyklé jasné počasí s malým množství prachu v atmosféře. U Curiosity zatím nejsou poslední snímky z MastCam k dispozici, protože v minulých dnech měla proběhnout aktualizace jejího programového vybavení, ale u Perseverance na snímcích má obloha tendenci jít do modré barvy. No, a nedalo mi, abych udělal „meteorologickou mapku“, na které jsou uvedené průměrné hodnoty z posledních 7 solů (dostupných solů).
HonzaVacek - 10/11/2023 - 12:16
Blíží se konjunkce Marsu se Sluncem, která nastane 18.11.2023. Ta znemožní komunikaci s marsovskými sondami. NASA proto na období 11.11.-25.11.2023 vyhlásila „rádiové ticho“ pro všechny marsovské mise.
Orbitální diagram s polohami Země a Marsu k 18.11.2023
[upraveno 10.11.2023 12:18]
HonzaVacek - 10/11/2024 - 21:34
Marsovský rok uběhl jako voda. Není to tak dlouho, kdy se Perseverance připravovala na zřízení záložního úložiště vzorků v Three Forks, s napětím jsme čekali, jestli se čínský Zhurong probudí z hibernace po zimním období a Ingenuity se chystala na další letovou sezónu. Tehdy jsme očekávali příchod 37. marsovského roku. A již máme na krku marsovský rok č. 38, který nastane 12.11.2024 09:45 UTC a současně na severní polokouli Marsu začne jaro.
Příchod nového roku v kráteru Jezero na severní polokouli Perseverance oslaví v solu 1326 v 17:58 LMST a Curiosity na polokouli jižní v kráteru Gale v solu 4361 v 21:58 LMST a na rozdíl od Perseverance, která oslaví i příchod jara, pro ni nastane podzim.
. 
.. Trošku mi to připomina film STAR WRECK jak se pokusili v jedné scéně kolonizovat mars. 
