|
Je to mu již 25 co přistály na Venuši sondy Veněra 13 a 14.
Zamyšlení o úspěchu vysílané 6. 3. 1982 v Televizních novinách vizte:
http://www.ceskatelevize.cz/vysilani/06.03.2007/10132488909-pred-25-lety/30671.html |
| 06.3.2007 - 21:17 - nick.do | |
|
citace:
Je to mu již 25 co přistály na Venuši sondy Veněra 13 a 14.
Zamyšlení o úspěchu vysílané 6. 3. 1982 v Televizních novinách vizte:
http://www.ceskatelevize.cz/vysilani/06.03.2007/10132488909-pred-25-lety/30671.html
Tak takhle dlouho jsem se nezasmám, ale taky mě chvilkama přeběhl mráz po zádach. To by mě zajímalo za co byl pan Dr. Milan Codr ten Dr. ?  Myslím, že za kecy, kterýma tu oblbovali tupý "havíře" a "jezedaky" tech 40 let. Doporučuju všem projet celej smímek, je na zvracení. |
| 06.3.2007 - 21:41 - Martin Kolman | |
|
Tady jsou (řekl bych opravdu povedené) stránky a Veněrách v angličtině:
http://www.mentallandscape.com/V_Venus.htm
Dokonce tam jsou i obrázky povrchu Venuše založené na moderně digitálně zpracovaných původních datech:
http://www.mentallandscape.com/C_CatalogVenus.htm |
| 06.3.2007 - 21:42 - Martin Kolman | |
|
Jeden obrázek za tisíc slov:
 |
| 06.3.2007 - 22:19 - nick.do | |
|
citace:
Jeden obrázek za tisíc slov
Jen by mě zajímalo kde vzal autor info o horizontu na těch fotkach upravenejch v Photoshopu, asi vymyslel ?
|
|
citace:
citace:
Je to mu již 25 co přistály na Venuši sondy Veněra 13 a 14.
Zamyšlení o úspěchu vysílané 6. 3. 1982 v Televizních novinách vizte:
http://www.ceskatelevize.cz/vysilani/06.03.2007/10132488909-pred-25-lety/30671.html
Tak takhle dlouho jsem se nezasmál, ale taky mě chvilkama přeběhl mráz po zádach. To by mě zajímalo za co byl pan Dr. Milan Codr ten Dr. ? Myslím, že za kecy, kterýma tu oblbovali tupý "havíře" a "jezedaky" tech 40 let. Doporučuju všem projet celej smímek, je na zvracení.
Soudruh Dr. M. Codr, "odborník na kosmonautiku" - jeho hlavní odborností bylo žvanění o kosmonautice, ale většinou to bylo o ničem, byl šéfredaktor Květů a člen ÚV KSČ. O co méně o kosmonautice věděl o to více o ní psal (i knihy, psal vůbec? kdo?). Z TV byl odstraněn po letu Remka, byl tak opilý, že nebyl schopen kloudného slova. Ale nechme mu klid.
Pozor! Ti jezéďáci a havíři ho nebrali vážně, to nebyli tupci, pro ně to byl partajní kecal. V tu dobu jsem hodně jezdil s povídáním o kosmonautice (přes hvězdárnu) a znám dobře co lidé věděli a co si o ledasčem mysleli.
|
|
Pracoval jsem 20 roků jako konstruktér jednoúčelových zařízení a přístrojů, (včetně některých pro vysoké teploty) později vedoucí konstrukce. Dovedu si proto alespoň trochu představit problémy při konstrukci přistávacích modulů, jejich padákových systémů, které mají překonat větry horních vrstev atmosféry až 350 km/hod. , mraky z oxidu siřičitého a kyseliny sýrové, pracovat na povrchu při teplotách kolem +400 °C a tlacích cca 90 ata, předat barevné fotografie, vrtat do povrchu, provádět analýzy a měření a přitom vydržet v činnosti až 2 hodiny, bez možnosti odvodu tepla v těchto doslova pekelných podmínkách. Je nutno se ještě zmínit, že v r. 1985 pracovaly u Venuše další 2 sondy Vega 1 a Vega 2, které vypustily balonové sondy do výše cca 50 km , které se tam udržely přes 40 hodin a prováděly měření. Vlastní kosmické aparáty se po 9 měsících odpoutaly od Venuše aby sledovaly návrat Halleyovy komety prováděly měření v její blízkosti.
Myslím, že každý objektivní člověk musí uznat opravdu mimořádný výkon sond Veněra 13 a 14 a jejich konstruktérů. Stačí si i přečíst hodnocení v zahraničním odborném tisku. Je proto opravdu někdy nechutné číst , jak pan nick.do dovede nenávistně špinit všechno, co nějak souvisí s Rusy, ať už mluví o „ožralých“ ruských dělnících v kosmickém průmyslu (jeden dřívější jeho komentář), nebo o snímkách předaných Veněrami, ale také o našich „tupých havířích a jezedákách“ . Myslím, že většina těchto lidí měla trochu jinou úroveň než pan nic.do, a zajímalo by mně, co pan nic.do v životě zkonstruoval nebo dokázal.
|
|
| K Codrovi: Je pravda, že ho osobně neznám, ani jsem nikdy nezkoumal jeho politické a odborné vztahy (takže leccos může být). Nicméně jako kluk jsem jeho jméno ve spojitosti s popularizací kosmonautiky znal velice dobře a myslím, že úplně špatně nepsal. |
|
| K Veněrám a Vegám bych rád řekl toto: Stejně jako v mnoha oblastech sovětské kosmonautiky tyto mise doplatily na neschopnost vytěžit z nich něco zajímavého i pro veřejnost. (viz. moje komentáře k Lunochodům, to je totéž). V žádném případě nelze zpochybňovat úspěch těchto sond a technickou náročnost jejich misí. Jenomže co z toho máme (laici se ptají po obrázcích)? Zašuměné záběry povrchu Venuše do několika metrů kolem landeru v prapodivném zobrazení. Proč třeba nebyla instalována kamera, co by zobrazila krajinu podobně jako zde na (po 25 letech!) počítačově upravených záběrech. Neříkejte mi, že to technicky nebylo možné... bylo, ale jaksi to nikoho nenapadlo. |
|
citace:
K Codrovi: Je pravda, že ho osobně neznám, ani jsem nikdy nezkoumal jeho politické a odborné vztahy (takže leccos může být). Nicméně jako kluk jsem jeho jméno ve spojitosti s popularizací kosmonautiky znal velice dobře a myslím, že úplně špatně nepsal.
Proč píšu o soudr. Dr. Codrovi, že to byl žvanil atp? Víte, vydal dosti knížek, některé ještě mám, těžil z toho, že měl zdroje informací u sovětů(rusů). Fotograficky i informačně to bylo bohaté, opravdu se to dalo číst. My ostatní jsme se k tomu tak podrobně nedostali. Psal tendenčeně, vychvaloval ruskou kosmonautiku, americké lety popisoval obecně se zdůrazněním nedostaků - inu typické psaní za totality, v tom nebyl sám.
Údajně byl v letadle když J. Gagarin letěl na svou první zahraniční návštěvu - to byl let do Prahy. myslím, že byl tehdy důstojníkem (novinářem) armády (Codr). Byla to nádherná příležitost jak se dostat k informacím, k určitému vztahu klidem z ruské kosmonautiky v té době i později. A určitě byl z počátku nadšencem a o kosmonautice něco věděl. Jen z počátku.
Mám podezření, že knihy i články v časopise Květy (ty byly rozsáhlé a daly se číst) byly psány někým jiným (podřízení v redakci?). Proč? Inu když se s ním člověk setkal tak většinu své povídání hovořil ve frázích, technické detaily si nepamatoval. Prostě působil nejistým dojmem (vědomostně). Na druhou stranu měl silné ego, byl to vyšší funkcionář. Jako příklad: "Po letu našeho Remka bylo do Prahy svoláno tehdejší socialistickou akademií shromáždění lidí co o kosmonautice přednášeli na hvězdárnách, nebo v rámci té akademie. Tedy na výsost informované publikum. Úvodní slova Dr. C. byla taková, že poukázal na naši nevědomost, zdůraznil,že tam ON byl a my ne a tak nic nevíme! On nám samozřejmě něco o tom řekne." Takové to: utrousit pár informací mezi plebs. Měl komentovat start a let, ale všichni ho viděli v TV opilého, nedokázal dát dohromady větu. Vyčítalo se mu také, že neinformoval V. Remka o TV přenosech, že půjdou přes záznam. Což zvýšilo trému kosmonauta, myslel, že je to přímý přenos. Kterému se pak těžko hledala odborná slova v češtině, když je znal jen v ruštině, se stresem, že to všechno jde hned ven.
Určitě by se toho našlo na Dr. C. víc.
Jak působil jako člověk v životě nevím. Možná, že to byl někdo jiný. Vím, že je snadné hodit na druhého něco špatného. Jako "odborník" v kosmonautice na mne působil velmi nepřesvědčivě. |
| 08.3.2007 - 16:44 - Luděk | |
|
citace:
K Codrovi: Je pravda, že ho osobně neznám, ani jsem nikdy nezkoumal jeho politické a odborné vztahy (takže leccos může být). Nicméně jako kluk jsem jeho jméno ve spojitosti s popularizací kosmonautiky znal velice dobře a myslím, že úplně špatně nepsal.
Milan Codr (1925-1996) měl ještě, pokud si dobře vzpomínám, bratra (?) Genadije. Mám doma knížku 100 hvězdných kapitánů z roku 1982 a pamatuju si na jeho fantasmagorické články o překotném vývoji kosmonautiky v Květech v 80. letech nebo ještě z 60. let v Zápisníku. Dneska si ve starých číslech občas zalistuju na chatě coby v rodinné relikvii...
|
|
citace:
Pracoval jsem 20 roků jako konstruktér jednoúčelových zařízení a přístrojů, (včetně některých pro vysoké teploty) později vedoucí konstrukce. Dovedu si proto alespoň trochu představit problémy při konstrukci přistávacích modulů, jejich padákových systémů, které mají překonat větry horních vrstev atmosféry až 350 km/hod. , mraky z oxidu siřičitého a kyseliny sýrové, pracovat na povrchu při teplotách kolem +400 °C a tlacích cca 90 ata, předat barevné fotografie, vrtat do povrchu, provádět analýzy a měření a přitom vydržet v činnosti až 2 hodiny, bez možnosti odvodu tepla v těchto doslova pekelných podmínkách. Je nutno se ještě zmínit, že v r. 1985 pracovaly u Venuše další 2 sondy Vega 1 a Vega 2, které vypustily balonové sondy do výše cca 50 km , které se tam udržely přes 40 hodin a prováděly měření. Vlastní kosmické aparáty se po 9 měsících odpoutaly od Venuše aby sledovaly návrat Halleyovy komety prováděly měření v její blízkosti.
Myslím, že každý objektivní člověk musí uznat opravdu mimořádný výkon sond Veněra 13 a 14 a jejich konstruktérů. Stačí si i přečíst hodnocení v zahraničním odborném tisku. Je proto opravdu někdy nechutné číst , jak pan nick.do dovede nenávistně špinit všechno, co nějak souvisí s Rusy, ať už mluví o „ožralých“ ruských dělnících v kosmickém průmyslu (jeden dřívější jeho komentář), nebo o snímkách předaných Veněrami, ale také o našich „tupých havířích a jezedákách“ . Myslím, že většina těchto lidí měla trochu jinou úroveň než pan nic.do, a zajímalo by mně, co pan nic.do v životě zkonstruoval nebo dokázal.
Nevite nekdo, jak byla resena elektronika v techto sondach ? Nedokazu si dodnes predstavit elektroniku, ktera by za techto podminek mohla rozumne pracovat. |
|
citace:
Nevite nekdo, jak byla resena elektronika v techto sondach ? Nedokazu si dodnes predstavit elektroniku, ktera by za techto podminek mohla rozumne pracovat.
Predpokladam ze elektronika byla tepelne dobre izolovana a jeste navic chlazena na principu odparovani tekave latky. Par hodin to urcite mohlo vydrzet. |
|
| Je to tak. Jinak ta elektronika nijak zvlastni nebyla. Zivotnost sond se take pocitala v desitkach minut. |
|
citace:
Je to tak. Jinak ta elektronika nijak zvlastni nebyla. Zivotnost sond se take pocitala v desitkach minut.
Premylel jsem, jestli by to v dnesnich podminkach slo udelat nejak lepe - peltierovy clanky, areogely atd .. bohuzel nic mne nenapada. Zivotnost alespon 1 den je asi jenom sen. |
|
Nemyslím, že by to dnes šlo udělat výrazně odolnější (trochu ano), spíš bysme si třeba víc pohráli s tím chlazením. Peltierovy články? Hm, možná.
V každém případě by ale dnešní sonda získala mnohem víc dat - prostě proto, že dnešní elektronika je, co se týká rychlosti a výkonu, mnohořádově dál. |
|
Sody pro přistání na Venuši - Veněry byly velmi dobře tepelně izolovány. Před vstupem do atmosféry bylo pouzdro podchlazeno : u V-7 na -8°C/ V-8 na -12°C a tehdy šlo tam o to přistát. Dostat se až na povrch. Předcházející sondy končily mnohem dříve. O veliké teplotě a tlaku se na Venuši nevědělo. Bylo to velké překvapení.
V-8: vysílání 50min z povrchu, při teplotě 470+/-8°C a tlaku 9,1 MPa
Veněra 9 a 10 - první snímky z povrchu planety, pouzdro ochlazeno u V-9 na -10°C a u V-10 údaj nebyl uveden. Vstup do atm. Venuše byl rychlostí cca 10,7km/s, po 4sec brždění, následoval sestup na padáku cca 56min. Po přistání vysílaly sondy z povrchu 2x snímky a údaje o teplotě a tlaku.
V-9: 53 min, při 485°C, tlak 8.8MPa
V-10:65 min, 465°C, 9,2MPa
po odvysílání snímků stoupla teplota v pouzdře na +56°C.
Poslední lety V-11 a V-12, opět vysílání TV obrázků
V-11: 95 min při 446°C, tlaku 8,92
V-12:110min, při 460°C, 8,92MPa
Atmosfétra Venuše je opravdu i pro čerty horká a hustá  |
|
citace:
Sody pro přistání na Venuši - Veněry byly velmi dobře tepelně izolovány. Před vstupem do atmosféry bylo pouzdro podchlazeno : u V-7 na -8°C/ V-8 na -12°C a tehdy šlo tam o to přistát. Dostat se až na povrch. Předcházející sondy končily mnohem dříve. O veliké teplotě a tlaku se na Venuši nevědělo. Bylo to velké překvapení.
V-8: vysílání 50min z povrchu, při teplotě 470+/-8°C a tlaku 9,1 MPa
Veněra 9 a 10 - první snímky z povrchu planety, pouzdro ochlazeno u V-9 na -10°C a u V-10 údaj nebyl uveden. Vstup do atm. Venuše byl rychlostí cca 10,7km/s, po 4sec brždění, následoval sestup na padáku cca 56min. Po přistání vysílaly sondy z povrchu 2x snímky a údaje o teplotě a tlaku.
V-9: 53 min, při 485°C, tlak 8.8MPa
V-10:65 min, 465°C, 9,2MPa
po odvysílání snímků stoupla teplota v pouzdře na +56°C.
Poslední lety V-11 a V-12, opět vysílání TV obrázků
V-11: 95 min při 446°C, tlaku 8,92
V-12:110min, při 460°C, 8,92MPa
Atmosfétra Venuše je opravdu i pro čerty horká a hustá
Tedy, jestli to, co tenkrat predvedli neni vynikajici technologie (a dost slusna i na dnesni dobu), tak pak uz nevim. |
|
citace:
Nemyslím, že by to dnes šlo udělat výrazně odolnější (trochu ano), spíš bysme si třeba víc pohráli s tím chlazením. Peltierovy články? Hm, možná.
V každém případě by ale dnešní sonda získala mnohem víc dat - prostě proto, že dnešní elektronika je, co se týká rychlosti a výkonu, mnohořádově dál.
S temi Peltierovy clanky - vcera jsem prave hledal nejake informace, ale nevim nevim. Pri tehle teplote je to ne moc dobre prozkoumane. Areogel(silikagel) je vynikajici izolant, takze zbyva teplo z energetickeho zdroje, pracovni teplo zarizeni, teplo salanim (pres draty nap. z kamery nebo dalsich zarizeni) atd.
Nevi nekdo, co se pouzivalo za kapalinu pro ochazovani ?
Mimochodem, jak nize pise p. Bejcek, dnes by to nebylo pro elektroniku. Dnesni soucastky jsou daleko haklivejsi na teplotni sok (dilatace materialu, skvele to trha procesory - zeptejte se lidi co pretaktovavaji) nez klasicke tranzistory nebo dokonce zlate elektronky. Kdo vi, jak na tom jsou radiacne odolne procesory, maji nejake specialni upravy i v tomto ohledu ? |
| 09.3.2007 - 13:21 - PetrP | |
|
citace:
... Peltierovy články? ...
To je problematické. Současné články využívají Peltierův jev v polovodičích (kde je výraznější), kde ale nelze mít teplotu okolí přes cca 200 stupnu Celsia. Nehledě na pokles efektvity při vyšší teplotě ...
|
| 09.3.2007 - 14:05 - nick.do | |
|
| A myslíte, že by se těch +400C nedalo cirkulačním chlazením a dnešníma žáruvzdornejma materiálama utáhnout? Určitě by to, ale bylo energeticky náročný. |
|
citace:
A myslíte, že by se těch +400C nedalo cirkulačním chlazením a dnešníma žáruvzdornejma materiálama utáhnout? Určitě by to, ale bylo energeticky náročný.
Cirkulacni chlazeni kdy vyparnik ma teplotu dejme tomu 20C a chladic je chlazen okolni teplotou skoro 500C? To uz je poradna klimatizace. To by chtelo hned nekolik okruhu s vice latkami.
Spise by bylo lepsi vest sebou flasku s nekolika kilogramy kapalnyho kysliku a nechat ho postupne odparovat. S poradnou izolaci by to mohlo opet po omezenou dobu fungovat. |
|
citace:
Spise by bylo lepsi vest sebou flasku s nekolika kilogramy kapalnyho kysliku a nechat ho postupne odparovat.
kapalnej dusik by byl asi lepsi. |
| 09.3.2007 - 14:47 - Adolf | |
|
citace:
Spise by bylo lepsi vest sebou flasku s nekolika kilogramy kapalnyho kysliku a nechat ho postupne odparovat. S poradnou izolaci by to mohlo opet po omezenou dobu fungovat.
Ten tok kyslíku do okoní redukční atmosféry při dané teplotě a tlaku by mohl fungovat zároveň jako přisvícení. ____________________
Áda |
| 09.3.2007 - 14:53 - Adolf | |
|
Kdysi jsem četl, že pro speciální účely se dělá elektronika i pomocí elektronek v nanotechnologickém měřítku mikrolitografií. Elektronky jsou maličké dutinky na plátku. Má to být prý velice odolné vůči teplu a radiaci. Četl jsem to kdesi obecně. O žádné reálné aplikaci jsem se ale nikdy nedočetl. Kdyby to fakt existovalo, asi by se to k lecčemus v kosmických aplikacích hodilo a na Venuši nepochybně. Víte někdo něco o reálném využití takových zařízení?  ____________________
Áda |
|
citace:
Kdysi jsem četl, že pro speciální účely se dělá elektronika i pomocí elektronek v nanotechnologickém měřítku mikrolitografií. Elektronky jsou maličké dutinky na plátku. Má to být prý velice odolné vůči teplu a radiaci. Četl jsem to kdesi obecně. O žádné reálné aplikaci jsem se ale nikdy nedočetl. Kdyby to fakt existovalo, asi by se to k lecčemus v kosmických aplikacích hodilo a na Venuši nepochybně. Víte někdo něco o reálném využití takových zařízení?
Neco jsem o mikroelektronkach zaslechl, ale nevim, jestli v nano-meritku. Rozhodne princip sam o sobe je dost zajimavy na takoveto pouziti. |
| 09.3.2007 - 15:18 - nick.do | |
|
citace:
citace:
Spise by bylo lepsi vest sebou flasku s nekolika kilogramy kapalnyho kysliku a nechat ho postupne odparovat. S poradnou izolaci by to mohlo opet po omezenou dobu fungovat.
Ten tok kyslíku do okoní redukční atmosféry při dané teplotě a tlaku by mohl fungovat zároveň jako přisvícení.
Uvažoval jsem něco dlouhodobýho. To bych se divil, že by v US armádě neměli něco takového, na googla ale nemám čas zkuste vy. |
| 09.3.2007 - 19:20 - Adolf | |
|
citace:
Uvažoval jsem něco dlouhodobýho. To bych se divil, že by v US armádě neměli něco takového, na googla ale nemám čas zkuste vy.
Mám obavy, že při možnostech našich technologií moc úžasných možností nemáme. Využití termoelektrického jevu aj. při takovýchto teplotních rozdílech a vyžadovaných chladících výkonech není šance. Zbývají dvě možnosti: kaskáda chladících kompresorových okruhů nebo chlazení expanzí a nejlépe i fázovou změnou dovezeného chladiva, které se tímto spotřebuje.
Chladící systém je velké a těžké zařízení, které potřebuje velké výměníky tepla s velkým povrchem, kterým chladící výkon odteče do okolního prostředí. V tomto případě je to prostředí se stavovými podmínkami vysokotlakého kotle. Chladící výkon dále potřebuje obrovský mechanický příkon – násobně vyšší než je chladící výkon – s účinností termodynamického cyklu. Tenhle příkon dlouhodobě by potřeboval hodně paliva energetického zdroje. To by mělo také svou hmotnost.
Když uvážíme, kolik dostaneme Joule chladící práce za kolik kilogramů dovezeného nákladu, tak bych se dost divil, že by kaskáda chladících kompresorů vyšla výhodněji, než třeba kus ledu, který roztaje, odpaří se a vyexpanduje. Ty kompresory by vyšly výhodně, kdyby tam pracovaly rok a každou chvíli by jim něco přivezlo palivo.
Myslím, že technologie, která je v naší epoše k dispozici, nic jiného reálně nenabízí.
 ____________________
Áda |
|
| Myslím že ako zdroj energie by sa dal použiť NaS batéria. Napätie jedného článku sú 2 volty. Operačná teplota je síce blízko 300°C avšak to platí pri tlaku 101 kPa. Bod varu síry je 444°C (100kPa), kritický tlak 20,7MPa a teplota 1314K. Pri tlaku 9,0 MPa a teplote 480°C by mohla byť ešte v kvapalnom stave a betéria by ešte mohla efektívne pracovať. Sodík by za daných podmienok bol tekutý (kritická teplota 2573K). |
|
Myslím, že je nutné uvažovat v oblasti vysokoteplotních polovodičů, např. boridy fosforu a arsenu by měly mít pracovní teploty přes tisíc stupňů.
Tj. chce to mít takové materiály, které budou do těchto podmínek vhodné. Ale otázkou je, jestli je takový zájem o Venuši, aby se tyto materiály vyvíjely. Mnohem více pozornosti poutá Mars. Venuše je blbá především kvůli tlaku a teplotě. Je totiž mnohem jednodušší vytápět, než chladit. |
|
