Na leteckokosmickém salonu MAKS 2007 oznámil enerální ředitel CSKB "Progress" Aleksandr Kirilin, že jeho firma zahájila práce na úpravách nosičů Sojuz-2-1a pro pilotované lety.
Cituji: "My teď společně s RKK Energija studujeme možnost adaptace nosné rakety Sojuz-2-1a pro pilotované programy, to jest pro vypouštění kosmických lodí, nejprve nákladních a později i pilotovaných."
Nevyloučil možnost jejich použití v tomto smyslu již v roce 2008.
Je jasné, že nebudou vyrábět dva typy stejných raket. Doufám že jim vývoj půjde bez problémů, výrazně to zvedne nosnost Progressu a Sojuzu. Na Progressech si ověří úpravy pro zvýšenou bezpečnost, stejně pak budou muset vyslat jeden bezpilotní Sojuz pro celkové ověření systému. Snad budou mít dost peněz pro rychlý vývoj.
citace:Je jasné, že nebudou vyrábět dva typy stejných raket. Doufám že jim vývoj půjde bez problémů, výrazně to zvedne nosnost Progressu a Sojuzu. Na Progressech si ověří úpravy pro zvýšenou bezpečnost, stejně pak budou muset vyslat jeden bezpilotní Sojuz pro celkové ověření systému. Snad budou mít dost peněz pro rychlý vývoj.
Sojuz-2-1a nemá větší nosnost než Sojuz FG, má jen digitální ovládání prvních dvou stupňů pro možnost instalace aerodynamického krytu užitečného zařízení pro komerční starty, větší nosnost má Sojuz-2-1b, který má nový motor 3. stupně. Jinak při zavádění Sojuzu FG pro pilotované lety předcházely tři lety s Progressy, potom se letělo rovnou s posádkou.
Sojuz-2-1a nemá větší nosnost než Sojuz FG, má jen digitální ovládání prvních dvou stupňů pro možnost instalace většího aerodynamického krytu užitečného zařízení pro komerční starty, větší nosnost má Sojuz-2-1b, který má nový motor 3. stupně. Jinak při zavádění Sojuzu FG pro pilotované lety předcházely tři lety s Progressy, potom se letělo rovnou s posádkou.
„Jen bych si dovolil se zeptat kdo ten ruský motor, co pohání Atlas 5 vyrábí,nedovedu si představit, že je na něm Made in Russia.
rd-180 (motor prvého stupňa atlasu V) vyrábajú rusi... američania ho nakupujú...“
A předběhl jste mne……. jen bych dodal že RD180 vyrábí a zkonstruoval NPO Energomash a některé součástky na „napasováni“ motoru na Atlas V vyrábí společnost Pratt & Whitney. Takže na každém motoru je štítek Made in Russia!
Ještě bych dodal, že po "mezinárodní spolupráci" plakali sověti až když ostudně prohráli závod na Měsíc..
No pokud vím tak tato spolupráce byla navozena z důvodu havárie Apolla 13, vědci a technici z obou stran barikády už dlouho před nehodou pokukovali po spolupráci druhé strany s tím že se navzájem něčemu přiučí, ta nehoda dodala politický impulz s kterým přišli původně Američané a Sověti souhlasili, bylo naplánováno vice letů ale díky Sovětskému zásahu v Afganistanu politická "Z"vůle v USA program jednostranně zrušila, samotní technici a vědci jsi přáli aby program pokračoval.
sami NIKDY, t.j. v nejbližších 100 letech nedostanou
No H. Göring na začátku druhé velké války taky vykřikoval z tribuny hesla jako, „Jestli na Berlín dopadne byť jedná bomba, že mu můžou říkat Meyer“…. Jak pak možná budeme říkat vám?!
Pokud se týče srovnávání Atlasu a R-7 měl jsem na mysli že Atlas Američané přes to že vyhodili 100 mld. na ISS, modernizovali, zatímco R-7 se vyrábí stejně jako za Koroljova.
Co to píšete… Atlas III (později Atlas V) je sice modernizovaný ale NENÍ to nosič který je určen pro vynášení posádky, je to typický komerční nosič, a je modernizovaný proto protože jeho předchozí verze nesplňovali již podmínky na něj kladené, je zajímavé že si vzali jako hlavní věc v modernizaci Ruský motor, což byla defakto pomalu celá ta hlavní modernizace Atlasu III (druhý stupeň zůstal naprosto stejný), Atlas V se jen více dopřízpůsobil pro nový motor a raketa se vyladila, také se zrušil půlstupňový mechanizmus Atlasu III.
Co se týče R7/Sojuz tak její vývoj pokračuje dodnes, opět mluvíte a neznáte základní fakta!!! Geneze Sojuzu je u vojenské rakety R7 která byla původně určena jako ICBM. Koroljov jí první upravil na variantu Sputnik – 8K71PS, no upravil… Přidělal odhazovací kryt, velký skok a modernizace ovšem přišla s variantou R7/Vostok – 8K72K.. kdy byl přidán druhý stupeň s lodí Vostok, také byla raketa upravena aby mohla nosit posádku. Další úprava byla díky programu Voschod – 11A57, kde byl vyvinut úplně nový druhý stupeň, pak přišla další velká modernizace s lodí Soyuz – 11A511, byly dovyvinuty třetí stupně do rakety, a taky se raketa začala modernizovat. Zde je výpis modernizací/typů:
R-7A/Molniya, Soyuz-L, Sojuz-M, Sojuz-U, Soyuz-U2, Sojuz-FG, Sojuz-2.
Nejnovější verze je Soyuz 2.1a první start 8. listopadu 2004, raketa je upravena na nové hydrometeorologické podmínky, raketa dostala fungl novou digitální elektroniku, úpravy na motorech urychlovacích stupňů, použití nových motorů RD-0110, další modernizace probíhá typem Soyuz 2.1b (Sojuz-STB) kde bude do druhého stupně osazeny modernizované motory RD-0124 z vyšším tahem.
Další plánovaný je Sojuz 2.1V (někdy označovaný jako Soyuz 1) který má kompletně přebudovaný první stupeň (neboli podobné modernizace jako u Atlasu V), kde bude usazen výkonný motor NK-33-1, také bude přebudován cely první stupeň a tento typ nebude používat žádné boostery jak jsme u Sojuzu/R7 zvyklí, první start je Sojuz 2.1V (Soyuzu 1) je plánován na příští rok.
Dále probíhá projekt kompletní modernizace boosteru (spíše vývoj komplet nového) u typu Soyuz-2-3, tato verze vychází z verze 2.1V (někdy označovaný jako Soyuz 1), se zcela novým prvním stupněm s motorem NK-33-1 převzatým z projektu verze 2.1V, a úplně novými boostery s motory RD-0146E.
Také se uvazuje o další možné modernizaci Sojuzu s použitím motoru RD-191 který je hlavním tahounem programu Angara.
Takže dnešní Sojuz - R/7 prochází pořád velkým vývojem a progresí vpřed, srovnatelnou s vývojem raket Atlas, Delta, Ariane. Ovšem obrovská výhoda R7 byla a je v tom, že už od prvopočátku byla excelentně navrhnutá a s možností velkých změn a budoucího vývoje, zatímco Atlas bylo nutno k modernizaci celý kompletně překopat, aby byl co k čemu, tak R7 stačilo přejit na Digitální řízení/přenos informací/novou elektroniku, upravit motory/osadit nové a dál jí postupně vylepšovat… Tomu se říká optimální evoluce, která je v tomto případě za pár rublů.
Jde vidět že o raketě R7 nevíte vůbec nic a jen ideologicky mektáte těžké hlouposti (čti rozumy), a to defakto u jakého koliv tématu píšete stejnou pohádku (dogma).
Takže něco jsem pohledal o LAS Soyuzu a našel jsem zajímavé informace jak tento systém funguje v praxi.
Až do dnes jsem neveděl že tento systém na Soyuzu byl skutečně někdy reálně použit a není tedy "zbytečný" (viz debata z komerčního letu na měsic, zazněla myšlenka na vynechaní LAS v LOK Syuzu naroubovaný na Deltu IVH), byl již v praxi použit a uspěšně zachránil dvoučlenou posádku Soyuzu od jisté smrti.
Pokud si dobře pamatuju podrobný článek, první pokus o spuštění záchranného systému byl neúspěšný, protože požár přepálil spouštěcí kabely, takže se vyslal rádiový příkaz. Mám dojem, že posádka neměla možnost spustit SAS sama, že to mohl udělat jen personál v bunkru.
První kosmonauti, kteří vděčí SAS za svůj život je posádka lodi Sojuz 18-1, které se při startu neoddělil druhý stupeň od třetího a SA nouzově přistál jihozápadně od Gorno-Altajska.
citace:První kosmonauti, kteří vděčí SAS za svůj život je posádka lodi Sojuz 18-1, které se při startu neoddělil druhý stupeň od třetího a SA nouzově přistál jihozápadně od Gorno-Altajska.
ale tam nešlo o LAS, ten už bol odhodený, nie? išlo "len" o abort letu a následné oddelenie a pristátie lode...
citace:První kosmonauti, kteří vděčí SAS za svůj život je posádka lodi Sojuz 18-1, které se při startu neoddělil druhý stupeň od třetího a SA nouzově přistál jihozápadně od Gorno-Altajska.
ale tam nešlo o LAS, ten už bol odhodený, nie? išlo "len" o abort letu a následné oddelenie a pristátie lode...
Nevím co vše máte na mysli pod zkratkou LAS, ale SAS je systém u něhož záchranná věž s raketovým motorem je jen jednou částí. SAS má na starosti nouzové oddělení SA s kosmonauty po celou dobu činnosti nosné rakety.
ja som myslel len na vežičku... je mi jasné, že soyuz disponuje abort systémom po celý čas letu - až na orbitu
____________________ Per aspera ad astra - 42
14.12.2011 - 21:55 - Jiří Hošek
citace:ja som myslel len na vežičku... je mi jasné, že soyuz disponuje abort systémom po celý čas letu - až na orbitu
Karel Pacner v knize Kolumbové vesmíru, 2. díl Souboj o stanice (druhé vydání, 2007) na str. 235 jasně píše, že přistávací a orbitální modul Sojuzu 18-1 oddělila od nosiče záchranná věžička na TPL.
citace:ja som myslel len na vežičku... je mi jasné, že soyuz disponuje abort systémom po celý čas letu - až na orbitu
Karel Pacner v knize Kolumbové vesmíru, 2. díl Souboj o stanice (druhé vydání, 2007) na str. 235 jasně píše, že přistávací a orbitální modul Sojuzu 18-1 oddělila od nosiče záchranná věžička na TPL.
"The emergency escape system is activated 15 minutes before launch and, from that point it could be used all the way until 157th second in flight, on the original Soyuz spacecraft. The escape rocket would then separates, followed by the separation of the payload fairing at T+161 seconds in flight."
podľa russianspaceweb... sa vežička oddeľuje v 161. sekunde letu... problém soyuzu 18-1 nastal v 288s a k oddeleniu prišlo v 295s...
to isté sa píše na wikipedii - v čase katastrofy už bola vežička odhodená (s referenciou na knihu "Shayler, David (2000). Disasters and Accidents in Manned Space Flight. Springer Praxis. p. 157. ISBN 1852332255.")
Karel Pacner v tomto případě nemá pravdu. Všeobecně SAS (sistěma avarijnogo spasenija = systém havarijní záchrany) u transportních kosmických lodí pracuje ve dvou režimech. V době silného aerodynamického odporu, tj. v hustých vrstvách atmosféry pracuje v případě poruchy nosné rakety ta "věžička", jak ji tady nazýváte, oficiálně označovaná zkratkou OGB SAS (otděljajemyj golovnoj blok sistěmy avarijnogo spasenija = oddělitelný hlavový blok systému havarijní záchrany), jahož hlavní součástí jsou dva hlavní motory na tuhé pohonné látky (tvořící DU = dvigatělnaja ustanovka = pohonný systém), která je spojená s aerodynamickým krytem a jeho prostřednictvím s orbitální a návratovou sekcí kosmické lodi. Tato OGB SAS se odhazuje pomocí menšího z páru motorů (odhazovacího) ještě před dohořením 1. stupně nosné rakety. V případě havárie v pozdější fázi letu se používá hlavní motor kosmické lodi po předchozm vypojení motoru 2. nebo 3. stupně, a přopadném odhození aerodynamického krytu. protože jeho tah stačí lod oddělit od rakety. Kromě toho brizance případné exploze nosné rakety prakticky ve vakuu již není taková, aby mohla relativně pomaleji se vzdalující návratový modul lodi poškodit. To je druhý režim funkce systému SAS.
Původní koncepce OGB SAS odtrhávala celý aerodynamický kryt kosmické lodi, ale pozemní zkoušky ukázaly problémy se "stažením" válcové části aerodnamického krytu z přístrojové sekce PAO lodi Sojuz. Proto byla konstrukce aerodynamického krytu v polovině přerušena "havarijním spojem", který se při akcivaci OGB SAS odstřelil. Jenže pak byly zjištěny problémy se stabilitou krátkého odpojovaného aerodynamického krytu chránícího dva vrchní moduly kosmické lodi a tak konstruktéři přidali ty známé vyklápěcí "rohožky", sloužící k aerodynamické stabilizaci.
Když se podíváme na start posledního Sojuzu TMA-22, tak průběh startu je následující:
T+0,00 s - Vzlet
T+113,38 s - Odhození OGB SAS
T+117,80 s - vypojení a odhození bloků 1. stupně
T+157,48 s - odhození aerodynamického krytu
T+285,05 s - vypojení 2. stupně
T+287,30 s - rozdělení 2./3. stupně, zážeh 3. stupně
T+297,05 s - odhození mezistupňové konstrukce mezi 2. a 3. stupněm (ChO = chvostovoj otsek = ocasní úsek)
T+524,96 s - vypojení motoru 3. stupně, navedení na výchozí dráhu
T+528,26 s - oddělení kosmické lodi od 3. st. rakety
BTW. První "ostré použití" OGB SAS (staré konstrukce) bylo při pokusu o start druhého exempláře lodi Sojuz (bez posádky) dne 1966-12-14, kdy v T-0 došlo k automatickému vypojení motorů 1. a 2. stupně. Po vypojení dodávky elektrického proudu do rakety řídicí systém rakety to interpretoval chybně a vydal signál "havárie" a to spustilo SAS, která zapracovala perfektně, ale zničilo to nosnou raketu a její exploze poničila startovací rampu...
BTW-2. Zkratka LAS je všeobecné označení záchranného systému při vzletu nosiče, ale je to anglicky: Launch Abort System.
Generální ředitel CSKK Progress v Samaře Alexandr Kirilin oznámil že firma připravuje rozšíření výroby do 3-5 let až na 20-22 kusů Soyuzu 2 ročně.... [Upraveno 17.12.2011 Conquistador]
citace:no peknu stratovu seriu chytili tento rok. Na tomto nosici zavisi ISS???
priamo nie... k iss lietajú soyuz-u (progress) a soyuz-fg (soyuz tma)... zlyhal soyuz 2-1b... otázka ale je, čo vlastne zlyhalo, a ako to môže ovplyvniť tie nosiče, ktoré lietajú k iss... [Edited on 23.12.2011 Agamemnon]
+ ešte jeden príspevok v tom threade:
"Everyone should note that very few Russian launches use the Soyuz 2-1b variant. This should have little impact on upcoming launches, except that everything will be double checked." [Edited on 23.12.2011 Agamemnon]
inak... 28.12. rusi (resp. arianespace) štartujú soyuz 2-1a... štart mal povolenie technickej komisie, takisto rollout už prebehol (až po nehode meridianu)...
Nosná raketa Sojuz-2.1a s 6 družicemi Globalstar byla vyvezena na komplex 31 kosmodromu Bajkonur v ranních hodinách dne 2011-12-25 v době od 05:30 do 06:30 MLČ (02:30 - 03:30 UTC(, v 08:30 MLČ byla již vztyčena a přistaveny obslužné plošiny:
