Blíží se vypuštění základního modulu nové čínské modulární kosmické stanice a tak si myslím, že by si zasloužila svoje vlastní téma. Předpokládaná životnost je minimálně 10 let a snad se toto téma zaplní zajímavými informacemi. Téma jsem pojmenoval neutrálně jako "Čínská kosmická stanice" ačkoliv se stanice neoficiálně nazývá jako "Tiangong-3" v návaznosti na předchozí dvě mini orbitální stanice Tiangong-1 a 2. Tiangong se přibližně českým přepisem vyslovuje jako [Tchien-kung] a znamená to "Nebeský palác", což by bylo opravdu velmi poetické jméno pro kosmickou stanici. Nicméně označení je neoficiální a nová orbitální stanice bude o třídu lepší než předchozí projekty, tak by mě nepřekvapilo, kdyby Číňani novou stanici pojmenovali jinak. Až bude známé oficiální jméno stanice, tak nechám na uvážení administrátora na dodatečné přejmenování téma.
Obrázky nové stanice, které jsou na internetu se v detailech různí, nicméně základní struktura je daná. Konstrukce připomíná (a asi z ní i vychází) ruskou (sovětskou) stanici Mir. Základ bude tvořit hlavní modul Tianhe [Tchien-che] s kulovou přechodovou komorou na jednom konci se 4 připojovacími porty, ke kterým budou postupně připojeny dva vědecké moduly Wentian [Wen-tchien] a Mengtian [Meng-tchien]. Celek bude mít konstrukci tvaru "T".
Hlavní modul Tianhe [Tchien-che], což znamená "Nebeská harmonie", bude zajišťovat základní životní podporu pro tříčlennou posádku. Mimo systém zajištění podpory života a obytného prostoru bude modul zajišťovat i řízení a orientaci stanice a jeho připojovací porty budou sloužit k připojení pilotovaných i nákladních lodí.
Jako první vědecký modul by měl být vypuštěný Wentian [Wen-tchien], což znamená "Pátrání po nebesích", a později jej bude následovat vědecký modul Mengtian [Meng-tchien], což znamená "Snění o nebesích". Vědecké moduly budou mít ve vybavení záložní a přídavné systémy podpory života a řízení stanice, ale jejich hlavní účel bude v provádění nejrůznějších vědeckých experimentů v prostředí mikrogravitace.
K čínské kosmické stanici bude patřit i kosmický dalekohled Xuntian [Sün-tchien], což znamená "Nebeský křižník", který bude mít průměr hlavního zrcadla 2 m a hmotnost 10 tun. Tento dalekohled bude samostatně létajícím modulem, který bude schopný se připojit ke kosmické stanici, kde bude možné provádět údržbu a výměnu přístrojů. Předběžný odhad vypuštění tohoto dalekohledu je v roce 2024 případně 2025.
Čína by chtěla svou novou kosmickou stanici dokončit do konce roku 2022 (viz plán níže). Očekává se, že stanice bude mít po dokončení hmotnost mezi 80 a 100 tunami. Pro porovnání hmotnost Mezinárodní kosmické stanice (ISS) je kolem 420 tun. Čínská stanice je spíše přirovnávaná k dnes již zaniklé ruské stanici Mir, která měla hmotnost něco přes 120 tun. Čínská stanice bude obíhat Zemi na nízké oběžné dráze ve výšce mezi 340 - 450 km a se sklonem k rovníku 42° - 43°, takž u nás (Česká republika) by vizuální pozorování jejich přeletů mělo být možné.
Podle neoficiálních informací plán budování a provoz kolem stanice je takový:
29. dubna 2021: Start nosné rakety Dlouhý pochod-5B se základním modulem Tianhe [Tchien-che]
20. května 2021: Start nosné rakety Dlouhý pochod-7 se zásobovací lodí Tianzhou-2 [Tchien-čou 2]
10. června 2021: Start nosné rakety Dlouhý pochod-2F s kosmickou lodí Shenzhou-12 [Šen-čou 12] s tříčlennou posádkou s délkou trvání mise 3 měsíce
Další plánované starty jen orientačně:
září 2021: zásobovací loď Tianzhou-3 [Tchien-čou 3]
říjen 2021 - březen 2022: 5 měsíční mise kosmické lodi Shenzhou-13 [Šen-čou 13]
březen/duben 2022: zásobovací loď Tianzhou-4 [Tchien-čou 4]
květen 2022: půlroční mise kosmické lodi Shenzhou-14 [Šen-čou 14]
květen/červen 2022: vědecký modul Wentian [Wen-tchien]
srpen/září 2022: vědecký modul Mengtian [Meng-tchien]
říjen 2022: zásobovací loď Tianzhou-5 [Tchien-čou 5]
listopad 2022: kosmická loď Shenzhou-15 [Šen-čou 15]
Nejvíc mě překvapuje, že dva dlouhodobé pobyty chtějí dělat už na základním bloku stanice, kde vědy bude jen málo. Každopádně se snad Čína konečně víc rozjede.
Na kosmodromu Wenchang [Wen-čchang] na ostrově Hainan [Chaj-nan] byla v pátek 23. dubna 2021 vyvezena nosná raketa Dlouhý pochod-5B (Chang Zheng-5B [Čchang Čeng 5B]) z montážní budovy "501" na startovací rampu "101". Nosná raketa Dlouhý pochod-5B je varianta nosné rakety Dlouhý pochod-5 a její konstrukce je stejná, jen nemá 2. stupeň. Místo něj je velký aerodynamický kryt o průměru 5,2 m a délce 20,5 m. Kryt je uzpůsobený pro vynášení velkých modulů budoucí čínské kosmické stanice. Pod tímto aerodynamickým krytem je základní modul nazývaný Tianhe [Tchien-che] - "Nebeská harmonie", který má odhadovanou hmotnost kolem 22 tun. Jedná se o druhý start této varianty nosné rakety CZ-5B. Prvním byl start Y1 5. května 2020 s experimentální kosmickou lodí nové generace. Celkově to bude v pořadí 7. start této v současnosti nejvýkonnější čínské nosné rakety.
Nosná raketa Dlouhý pochod-5B (Y2) uvnitř montážní budovy VAB (Vehicle Assembly Building) s kódovým označením "501". Tato budova je vysoká 99,4 m a má 15 podlaží - 14 nadzemních a jedno podzemní.
Nosná raketa byla převezena na mobilní startovací plošině MPL (Mobile Launcher Platform), která se pohybuje na kolejové "železniční" trati s rozchodem 20 m. Překonání vzdálenosti 2 800 m od montážní haly "501" ke startovací rampě "101" zabralo kolejovému dopravníku asi dvě hodiny.
Rotační plošiny uzavírají nosnou raketu Dlouhý pochod-5B (Y2) na startovací rampě. Startovací rampa s kódovým označením "101" se skládá z pevné obslužné věže, podzemních deflektorů plamenů a čtyř hromosvodů. Obslužná věž je ocelová a železobetonová konstrukce s výkyvnými rameny a rotačními plošinami, které umožňují technikům přístup kolem celého obvodu nosné rakety. Je to také první čínská startovací rampa, která má systém potlačení zvuku, který rozprašuje velké objemy vody nad startovací plošinou včetně prostoru pod ní, aby utlumil zvukové vlny generované raketovými motory a také k zabránění požárů, které by mohly být způsobeny spalinami z raketových motorů.
Nosná raketa Dlouhý pochod-5B (CZ-5B) ve zkratce:
> Výška 53,7 m.
> Průměr centrálního prvního stupně 5 m, CZ-5-500 se 2 motory YF-77 s pohonnými hmotami kapalný vodík (LH2)/kapalný kyslík (LOX).
> Průměr 4 bočních pomocných motorů 3,35 m, CZ-5-300, každý se dvěma motory YF-100 s pohonnými hmotami rafinovaný petrolej (RP-1)/kapalný kyslík (LOX).
> Startovací hmotnost asi 837 tun.
> Nosnost 22 tun (uvádí se ale i až 25 tun) na nízkou oběžnou dráhu Země (LEO - Low Earth Orbit).
Start nosné rakety Dlouhý pochod-5B (Y2) se základním modulem Tianhe [Tchien-che] je stanovený na 29. dubna 2021.
Hezké fotografie z vývozu nosné raketa jsou na Chinanews.com:
citace: Podle neoficiálních informací plán budování a provoz kolem stanice je takový: 29. dubna 2021: Start nosné rakety Dlouhý pochod-5B se základním modulem Tianhe [Tchien-che]
20. května 2021: Start nosné rakety Dlouhý pochod-7 se zásobovací lodí Tianzhou-2 [Tchien-čou 2]
10. června 2021: Start nosné rakety Dlouhý pochod-2F s kosmickou lodí Shenzhou-12 [Šen-čou 12] s tříčlennou posádkou s délkou trvání mise 3 měsíce
Další plánované starty jen orientačně:
září 2021: zásobovací loď Tianzhou-3 [Tchien-čou 3]
říjen 2021 - březen 2022: 5 měsíční mise kosmické lodi Shenzhou-13 [Šen-čou 13]
březen/duben 2022: zásobovací loď Tianzhou-4 [Tchien-čou 4]
květen 2022: půlroční mise kosmické lodi Shenzhou-14 [Šen-čou 14]
květen/červen 2022: vědecký modul Wentian [Wen-tchien]
srpen/září 2022: vědecký modul Mengtian [Meng-tchien]
říjen 2022: zásobovací loď Tianzhou-5 [Tchien-čou 5]
listopad 2022: kosmická loď Shenzhou-15 [Šen-čou 15]
2024-2025: kosmický dalekohled Xuntian
Na rok a půl mají pěkně našlapaný program. Jestli to zvládnou, klobouk dolů.
První dlouhodobý pobyt umožní právě zásobovací nákladní loď. Nejenom že ověří spojení a stykový uzel, doveze taky zásoby a část vědeckého vybavení. V samotném základním modulu asi nebude moc místa pro experimenty, část možná proběhne i v nákladní lodi.
Všimněte si, že pro lety nákladních lodí už použijí novou CZ-7, pro lety posádky ještě staré CZ-2F. Nabírají zkušenosti, v dalších letech už asi poletí posádky na nových CZ-7. [upraveno 26.4.2021 08:28]
Odlahcia SZ, vylepsia CZ-722, alebo budu plytvat nosnostou 724?
V kazdom pripade by som ocakaval minimalne niekolko zasobovacich letov s CZ-7 pred zaradenim letu s posadkou...
citace: ...
10. června 2021: Start nosné rakety Dlouhý pochod-2F s kosmickou lodí Shenzhou-12 [Šen-čou 12] s tříčlennou posádkou s délkou trvání mise 3 měsíce ...
Predpokladám že čínska propaganda bude doma v Čínnskych médiách hovoriť o najdlhšom kozmickom lete v histórii ľudstva
____________________ Milujem ZSSR, milujem Rusko, milujem komunistov, milujem NKVD, KGB, FSB a ŠTB. Verím v šťastnú budúcnosť!
Odlahcia SZ, vylepsia CZ-722, alebo budu plytvat nosnostou 724?
V kazdom pripade by som ocakaval minimalne niekolko zasobovacich letov s CZ-7 pred zaradenim letu s posadkou...
SZ má 7,8 t, ale něco váží záchranný systém - snižuje nosnost rakety o nejméně půl tuny - takže rozhodně použijí těžší verzi.
Na kosmodromu Wenchang [Wen-čchang] na ostrově Hainan [Chaj-nan] se konají poslední přípravy ke startu nosné rakety Dlouhý pochod-5B se základním modulem Tianhe [Tchien-che] plánované modulární čínské kosmické stanice. Jak už je zvykem, tak oficiální informace o startu jsou utajované. Podle neoficiálních informací je start naplánovaný na zítřejší brzké ráno v 05:18 SELČ (03:18 UT) 29. dubna 2021. V Číně by mělo být téměř poledne (11:18), tak by to mohl být hezký start. Počasí je sice deštivé a obloha zatažená, ale předpověď říká, že v době startu by bouřka být neměla. Navíc to vypadá, že by start mohla pokrývat i Čínská ústřední televize CCTV. Tak uvidíme.
Z kosmodromu Wenchang [Wen-čchang] na ostrově Hainan [Chaj-nan] ve 03:23 UT (05:23 SELČ) 29. dubna 2021 odstartovala nosná raketa Dlouhý pochod-5B se základním modulem Tianhe [Tchien-che] plánované modulární čínské kosmické stanice.
Po 8 minutách letu se základní modul oddělil od prvního stupně nosné rakety, který modul Tianhe [Tchien-che] navedl na počáteční orbitální dráhu s výškou 170 x 400 km a se sklonem 42° k rovníku.
Přesnější sekvence vypuštění modulu Tianhe [Tchien-che]:
> T0: Start nosné rakety Dlouhý pochod-5B ve 03:23:15.613 UT
> T+174 s : Ukončení práce a oddělení 4 bočních pomocných motorů CZ-5-300
> T+223 s : Oddělení aerodynamického krytu
> T+486 s : Ukončení chodu motorů centrálního prvního stupně, CZ-5-500
> T+495 s : Oddělení modulu Tianhe [Tchien-che] od prvního stupně
> T+64 min : Rozvinutí panelů slunečních článků
Záznam ze startu. Počasí bylo nevlídné a na kosmodromu bylo dost zataženo, takže nosná raketa brzy zmizela v oblacích. Zaujalo mě, jak je nátěr na pomocných urychlovacích stupních oprýskaný (ve videu na čase 1:28):
Tak tohle je další velký úspěch. Opět létají dvě kosmické stanice (po 20 letech od zániku Miru). Poprvé od zániku Skylabu létají dvě kosmické stanice, na jejichž provozu se nepodílejí stejné státy.
citace:Tak tohle je další velký úspěch. Opět létají dvě kosmické stanice (po 20 letech od zániku Miru). Poprvé od zániku Skylabu létají dvě kosmické stanice, na jejichž provozu se nepodílejí stejné státy.
Tak oproti oběma Tiangogům to zas tak velký rozdíl není... co ještě je stanice a co už ne?
Hezká animace/vizualizace dnešního startu CZ-5B s modulem Tchien-che, ale i připojení první zásobovací lodě Tchien-čou 2 a první pilotované lodě Šen-čou 12.
citace:...Tak oproti oběma Tiangogům to zas tak velký rozdíl není... co ještě je stanice a co už ne?
1/ Stanica je čokoľvek, čo je trvalo hore, a chodiš tam hoci občasne. Za mikrostanicu by som pokojne označil čokoľvek väčšie od Progresu. Tiangong-1 mi úplne vyhovoval ako logicke a efektivne riesenie. Ako to, ze ESA take nema? https://en.wikipedia.org/wiki/Tiangong-1
2/ toto je len prvá časť stanice... a hned je 2x vacsia a s 5 stykovacimi uzlami... + prechod. komorou... https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Chinese_Space_Station.png
Martine, ESA jede v ISS. Otázka je, co plánuje do budoucna.
Zatím mají hezké stránky, ale je pravda,že jak psala onehdá kacenka, raptory jsou podobné vyvíjeným motorům ESA...
možno to súvisí s tým, že európa je ekonomický spolok, ale nie národ. Pilotovaný program si zrejme vyžaduje aj prímes národných ambícií a hrdosti, ktoré európa z princípu nemôže mať. Najbližšie sme boli k vlastným pilotovaným letom keď francúzi vyvíjali Hermés
p.s. mimochodom príde mi dosť ironické, ako sa európa "pragmaticky" zamerala na komerčné nosiče, len aby ju nakoniec z trhu vytlačil súkromníček, ktorého plány sú všetko len nie pragmatické.
Ukazuje to dôležitosť vízie a odvahy, ktorú zjavne pragmatickí administrátori nemajú.
Evropa má modul Columbus na ISS a víc zkušených astronautů než Čína.
Stanice by byl i předělaný Progress.
Tianhe je větší než Saljuty 1-5. Tento rok budou na úrovni Saljutu 6 a 7. Příští rok už Mir.
Animace interiéru je zajímavá a asi i většinově odpovídá realitě, viděl jsem kóje pro zásobní/vědecké racky. Neviděl jsem obytné kóje, ale můžou být jinde, nebo mohou Číňané spát v orbitální sekci Shenzhou. Nevíte někdo, co je ta plácačka na koberce vedle hasičáků? Kolem 3:55 videa.
Ještě se mi líbí vysouvání solárních panelů. Vyklopit, otočit, sklopit a vysunout.
Něco jako popis správného sexu od Bendera z Futuramy :-)
Evropa propásla dvě velké a jendu malou příležitost k vlastnictví pilotované lodě.
1. byl návrh pilotované kabiny pro Ariane 44 koncem 80. let - 7 tunová loď s cca 4,5 t kabinou pro 2-4 kosmonauty (podle délky letu a zásob).
2. pokus byl Hermes - příliš malý, příliš drahý a bez skutečné ESA spolupráce.
3. v pořadí, ale největší šance byla pilotovaná verze ATV před 15 lety. Mohla udržet nezávislost ESA/NASA na Rusku - velká škoda, že po havárii Columbie to neprošlo.
Je tiež dobré si uvedomiť, že "rovnovážna" teplota telesa vo vzdialenosti 1 AU od Sslnka je zhruba minus 23 stupňov - napríklad aj na Mesiaci, ale plati to i u družíc.
Čiže pre ľudské potreby je treba stanicu skôr vykurovať ako chladiť - našťastie dosť pomáhajú izolácie a ohrev pracujúcich zariadení vo vnútri stanice.
Taky spotřeba elektřiny u systémů vybavení je mnohem nižší než byla u dřívějších stanic - LED osvětlení, LED a LCD displeje, digitální řídící systémy atd.
Modul Tianhe [Tchien-che] se podobá konstrukcí ruskému základnímu modulu dnes již zaniklé stanice MIR nebo modulu Zvezda na Mezinárodní kosmické stanici. Největší průměr má 4,2 m, menší přední část má průměr 2,8 m. Celková délka modulu je 16,6 m a hmotnost má 22 tun.
Nově vypuštěný základní modul Tianhe [Tchien-che] je "základním prvkem" nově budované čínské kosmické stanice. Bude zajišťovat základní životní podporu a obytný prostor o obsahu 50 m krychlových pro tříčlennou posádku. Mimo to bude modul také zajišťovat i řízení a orientaci stanice a jeho stykovací porty budou sloužit k připojení pilotovaných i nákladních lodí.
Modul se skládá ze tří částí: kulovitého dokovacího úseku, obytného a pracovního úseku a servisního úseku.
Kulovitý dokovací úsek bude sloužit jako přechodová komora pro výstup do volného prostoru a zároveň to je uzlový úsek se čtyřmi stykovacími porty, ke kterým budou připojovány vědecké moduly a kosmické lodě Shenzhou [Šen-čou].
Obyvatelný úsek obsahuje kuchyň a toaletu, protipožární zařízení, zařízení pro zpracování a řízení atmosféry, počítače a vědecké přístroje.
Servisní úsek obsahuje motory a nádrže na pohonné hmoty. V ose servisního úseku je přechodový tunel a pátý stykovací port, ke kterému se budou připojovat zásobovací lodě Tianzhou [Tchien-čou].
Na vnějším povrchu kulovitého dokovacího úseku bude malé robotické rameno, kterým se budou přemísťovat vědecké moduly Wentian [Wen-tchien] a Mengtian [Meng-tchien] z osového portu, kam se budou připojovat, na boční porty.
Elektrickou energii zajišťují dva nastavitelné fotovoltaické panely po stranách modulu. Na snímku je jeden z nich.
Modul Tianhe [Tchien-che] provádí postupně úpravy dráhy. Po navedení nosnou raketou Dlouhý pochod-5B (Y2) byla dráha 170 x 400 km, posléze byla upravená na 280 x 380 km a současná orbitální dráha má parametry 320 x 380 km se sklonem k rovníku 41,5°. Tyto informace se postupně mění a jsou jen přibližné a nejsou oficiální. Výsledná orbitální dráha by měla být kruhová ve výšce kolem 370 km. Řídící středisko, ze kterého jsou všechny operace řízeny vypadá jako z nějakého sci-fi filmu.
Je jen několik známých snímků reálného modulu pořízených během pozemních zkoušek.
Snímek prázdného interiéru modulu Tianhe [Tchien-che] byl pořízený během pozemních příprav. Je to pohled od servisního úseku směrem ke kulovitému dokovacímu úseku, který tedy není vidět, protože jeho průlez je uzavřený kruhovitým poklopem (uprostřed snímku). Obyvatelný prostor má asi 50 m krychlových.
Ve skutečnosti tak prázdný není. Stejný pohled ukazuje, že uvnitř jsou přichystané nejrůznější balíky s vybavením. Další přiveze zásobovací loď Tianzhou-2 [Tchien-čou 2], která má odstartovat 20. května 2021.
Pohled na záď směrem k průlezu k zadnímu stykovacímu portu. Snímek byl pořízený během pozemních příprav a i zde jsou vidět připevněné balíky.
Takové propagační video, ale ke konci jsou animace, které podle mě věrně zachycují podobu modulu Tianhe [Tchien-che]:
