| 23.10.2002 - 11:08 - Vladimír Mařan | |
|
| MEK příspěvek #2062 V polovině října uplynulo již 43 let, co byly poprvé pořízeny fotografie odvrácené strany Měsíce. Tyto snímky provedla sovětská sonda Luna 3 ( start 13.10.1959 ). Fotografie byly velice nekvalitní, a to z důvodu, že byly pořízeny na " obyčejný " filmový pás. Film byl klasicky vyvolán a poslán na Zem. Vinu na částečném znehodnocení snímků mělo jednak nedostatečně odstíněné kosmické záření a jednak poměrně nedokonalá přenosová technika. Přes tyto skutečnosti byly tyto snímky ve své době označovány jako fotografie století a lidstvo tak mělo poprvé možnost spatřit odvrácenou stranu Měsíce. ( Pozn. Rotace Měsíce je tzv. vázaná, t.j. doba rotace se přibližně rovná době oběhu kolem Země, takže nám neustále ukazuje jen něco málo přes 50 % své plochy.
|
| 23.10.2002 - 13:56 - Vladimír Mařan | |
|
| MEK příspěvek #2067 Ještě doplnění. Někde je uváděno jiné datum startu. 4.10.1959. Tak nevím, kdo má pravdu.
|
| 25.10.2002 - 09:42 - Lubor Lejcek | |
|
| MEK příspěvek #2076 A. Vítek uvádí datum 4. 10. 1959. Když jsem ale viděl ty první snímky, tak jsem si v první chvíli myslel, že jde o censurované snímky, aby neukazovaly detaily. První dokonalé snímky odvrácené strany Měsíce přinesly až sondy Lunar Orbiter. Pak bylo teprve zřejmé, že ve skutečnosti interpretace těch snímků byla někdy jen přáním a nikoliv skutečností.
Jinak hezký prodloužený víkend všem na síti přeje Lubor Lejček
|
|
| MEK příspěvek #2077 Díval jsem se zběžně do časopisu Křídla vlasti z r.1959 co tam je psáno o této sondě Luna 3 (start 4.10.59 - Měsíc fotografovala 7.10.59), ale nic moc tam nepíšou.Pouze v přehledu vypuštěných družic v jednom z posledních čísel tohoto ročníku krátkou zmínku. Tento první snímek odvrácené strany Měsíce, tam kupodivu otištěn v tomto ročníku 1959 nebyl,(je tam jiné foto Měsíce ??z této sondy)...Zřejmě tehdy ty informace i ze SSSR chodily opožděně. Ročník KV 1960 nemám, tak tam možná psali něco dalšího...Celkově to byl šestý úspěšný start SSSR.(1957 - Sputnik 1 a 2, 1958 - Sputnik 3, 1959 - Luna 1, 2 a 3).
Dále viz:
http://www.astronautix.com/craft/lunae3.htm
Na této stránce najdete tyto první snímky odvrácené strany Měsíce:
http://nssdc.gsfc.nasa.gov/imgcat/html/mission_page/EM_Luna_3_page1.html
M.Filip
|
| 25.10.2002 - 14:38 - Antonín Vítek | |
|
| MEK příspěvek #2078 V moji soukromé knihovně se mj. nachází výtisk knihy "Atlas obratnoj storony Luny", Izdatělstvo Akademii nauk SSSR, Moskva, 1960, ve kterém je publikováno celkem 30 snímků pořízených AMS Luna 3, včetně popisu zpracování, vyhodnocení a interpretace těchto snimků. Skutečně, jak ukázaly sondy Lunar Orbiter, mnohdy původní ruská interpretace neodpovídala skutečnosti. Pokud se člověk podívá na publikované snímky, tak se vůbec nediví.
Co se týče samotného letu sondy. I v této publikaci je uvedeno datum startu 1959-10-04. Vlasní fotografování probíhalo od 1959-10-07 06:30 DMV (dekretnoje moskovskoje vramja, tj. 03:30 UT) do 1959-10-07 07:10 DMV (04:10 UT). Vzdálenost od střeedu Měsíce přitom rostla od 65.200 km do 38.400 km.
Fotografování probíhalo dvěma kamerami: krátkofokální s ohniskovou délkou 200 mm (světelnost f/5,6) a dlouhofokální 500 mm (f/9,6). Průměr kotoučku Měsíce na negativu byl přibližně 10 mm resp. 25 mm. Uvědomíme-li si, že film byl vyvolán na palubě sondy a pak přenesen fototelevizním systémem na Zemi, kdy byl signál zaznamenán analogově na magnetickou pásku (mj. úroveň signálu byla na hranici tehdejších možností ruských příjímacích systémů), je vůbec s podivem, že na přijatých snímcích bylo něco vidět.
|
| 25.10.2002 - 14:39 - Antonín Vítek | |
|
| MEK příspěvek #2079 PS. Datum 2002-10-13 se zřejmě vztahuje k (druhému) pokusu o přenos snímků na Zemi, ale to bych musel ještě ověřit.
|
| 25.10.2002 - 14:40 - Antonín Vítek | |
|
| MEK příspěvek #2080 Sorry, samozřejmě 1959-10-13!!!!!!!
|
| 25.10.2002 - 14:51 - Antonín Vítek | |
|
| MEK příspěvek #2081 Omlouvám se za překlepy, ale když píši text, tak roluje v řádce a já vidím jem¨n malý kousek. V hlavní zprávě jsem se ještě jednou překlepl, a to v čístel.
Vzdálenosti se měnily od 65.200 do 65.400 km.
PS. Aleši, nedá se s tím rolováním něco udělat?
|
| 25.10.2002 - 14:55 - Antonín Vítek | |
|
| MEK příspěvek #2082 Ješětě+ jeden pokus o opravu: 65.200 až 68.400 km.
Viz URL: http://www.lib.cas.cz/www/space.40/1959/I008A.HTM
|
| 25.10.2002 - 14:57 - Aleš Holub | |
|
| MEK příspěvek #2083 - reakce na příspěvek #2081 Nevím, co bych s tím udělal. Mě se to normálně zalamuje jak v MSIE 6, tak i v Netscape 3.
|
|
Mám otázku.. Špeciálnu..
Skutočne už "digitálna" technológia, prekonala "chémiu"?
Dajme tomu že by sme do kozmu poslali ďalekohľad + fotoaparát..klasický.. film.. fotoemulzia.. chémia..
A nastavili by sme dĺžku expozície.. na poriadne dlhú dobu..
"Digitál" by si žiadal, pre niečo také porovnateľné, technológiu ktorá nie je k dispozícii..
Ak tomu správne rozumiem.. ____________________
slavomir.fridrich@azet.sk |
| 24.9.2024 - 16:50 - Machi | |
|
citace 23.9.2024 - 23:41 - Slavomír Fridrich:
Mám otázku.. Špeciálnu..
Skutočne už "digitálna" technológia, prekonala "chémiu"?
Dajme tomu že by sme do kozmu poslali ďalekohľad + fotoaparát..klasický.. film.. fotoemulzia.. chémia..
A nastavili by sme dĺžku expozície.. na poriadne dlhú dobu..
"Digitál" by si žiadal, pre niečo také porovnateľné, technológiu ktorá nie je k dispozícii..
Ak tomu správne rozumiem..
Nějak nechápu smysl otázky. Co přesně chcete vyfotit? |
|
Obdobu Hubblovho hlbokého poľa.. Napríklad..
Ak sa ale dá dopredu vylúčiť, že film alebo "fotografická doska" dajú aspoň trochu lepšie alebo niečím nové vedecké výsledky než elektronické "CCD".
Tak by to bolo len, veľmi drahé "umelecké dielo". ____________________
slavomir.fridrich@azet.sk |
|
citace 24.9.2024 - 18:15 - Slavomír Fridrich:
Obdobu Hubblovho hlbokého poľa.. Napríklad..
Tak to neupointujete. |
| 24.9.2024 - 22:21 - Machi | |
|
citace 24.9.2024 - 18:15 - Slavomír Fridrich:
Obdobu Hubblovho hlbokého poľa.. Napríklad..
Ak sa ale dá dopredu vylúčiť, že film alebo "fotografická doska" dajú aspoň trochu lepšie alebo niečím nové vedecké výsledky než elektronické "CCD".
Tak by to bolo len, veľmi drahé "umelecké dielo".
Klasická fotografie nemá pro toto význam.
Vlastně mě nenapadá nic, čím by vůbec mohla vyniknout.
Digitální detektor se dá výborně kalibrovat, je víceméně lineární, má podstatně vyšší citlivost, v současné době už se dají vytvářet i velká čidla (jediná dřívější výhoda filmu).
Měřit cokoliv z filmové desky je problematické, oproti tomu je to u CCD relativně snadné. Proto se veškerá špičková astronomická pracoviště i na Zemi začala zbavovat fotografické emulze, jakmile začaly být k dispozici první použitelné CCD detektory (přelom 70. a 80. let).
To už nemluvím o tom, co digitální detektory znamenaly i pro astroamatéry. Ti dnes běžně pořizují snímky daleko za možnostmi největších dalekohledů vybavených fotografickými deskami. [upraveno 24.9.2024 22:24] |
|
@Machi
To iste, digitálna kamera má jednoducho vyššiu operabilitu.
Len nemalo by platiť "trochu iný pohľad na vec" = trochu iné vyťažené dáta = možnosť získať nové vedecké poznatky?
Z historického hľadiska, bola táto technológia na astromické účely vo vesmíre preskočená a nevyužitá.
Posielať "veľké foťáky" do vesmíru, si mohla dovoliť iba armáda, a tá nimi fotila úplne iné veci.
https://en.wikipedia.org/wiki/KH-9_Hexagon
Pre astronómov to bolo cenovo nedostupné.
Lenže dnes dochádza v doprave do vesmíru, k menšej revolúcii.
Otázka vlastne je, či by použitie tejto "zastaranej" technológie (ale v praxi nevyťaženej), nebol sám o sebe zaujímavý experiment?
____________________
slavomir.fridrich@azet.sk |
|
Hmm.. Trochu "sci-fi".
Čo keby sme použili "cameru obscuru", s dierkovou clonou.
"Projekčná plocha", by nebola plochá, ale bola by tvarovaná ako "sietnica" v oku.. zakrivená..
A fotoemulzia, by bola "RTG".
..
Ona vlastne "camera obscura", je vlastne to "najprimitívnejšie" zariadenie..
 [upraveno 25.9.2024 01:32]
https://medium.com/@atellani/the-flemish-masters-and-the-camera-obscura-illusions-of-the-renaissance-e8dd75579060 [upraveno 25.9.2024 02:01] ____________________
slavomir.fridrich@azet.sk |
|
citace 25.9.2024 - 00:31 - Slavomír Fridrich:
Hmm.. Trochu "sci-fi".
Čo keby sme použili "cameru obscuru", s dierkovou clonou.
"Projekčná plocha", by nebola plochá, ale bola by tvarovaná ako "sietnica" v oku.. zakrivená..
A fotoemulzia, by bola "RTG".
..
Ona vlastne "camera obscura", je vlastne to "najprimitívnejšie" zariadenie..
[upraveno 25.9.2024 01:32]
https://medium.com/@atellani/the-flemish-masters-and-the-camera-obscura-illusions-of-the-renaissance-e8dd75579060 [upraveno 25.9.2024 02:01]
Nějak netuším, na co se vlastně ptáte. Zkuste položit nějakou přímou otázku ... ;-)
|
|
@kacenka
Bolo by možné, použiť zariadenie camera obscura na získanie snímky v Röntgenovej časti spektra?
____________________
slavomir.fridrich@azet.sk |
|
citace 25.9.2024 - 13:28 - Slavomír Fridrich:
@kacenka
Bolo by možné, použiť zariadenie camera obscura na získanie snímky v Röntgenovej časti spektra?
Možné to je (dle mne) ale nikoliv efektivní.
Účinější roentgenová optika používá konfiguraci podobnou skládaném oku u hmyzu, nebo dlouhou soustavu zakřivených zrcadel s úhly dopadu/odrazu za hranicí totálního odrazu (družice Chandra). |
|
@kacenka
"nikoliv efektivní"..
A viete o tom, že veľa ľudí fotí vesmír iba tak "zo športu".. pre radosť? Lebo ich to zaujíma.. Proste "majú koníček"..
Hmm.. Sagitarius A.. Aspoň ako malá botka..
Mohol by aj amatér, bez miliárd dolárov, odfotografovať "srdce temnoty"? [upraveno 26.9.2024 00:56] ____________________
slavomir.fridrich@azet.sk |
| 26.9.2024 - 09:59 - Machi | |
|
citace 26.9.2024 - 00:15 - Slavomír Fridrich:
@kacenka
"nikoliv efektivní"..
A viete o tom, že veľa ľudí fotí vesmír iba tak "zo športu".. pre radosť? Lebo ich to zaujíma.. Proste "majú koníček"..
Hmm.. Sagitarius A.. Aspoň ako malá botka..
Mohol by aj amatér, bez miliárd dolárov, odfotografovať "srdce temnoty"? [upraveno 26.9.2024 00:56]
Ne. |
|
@Machi
Tak ma napadá, že už dávno som sa nebol pozrieť v nijakej hvezdádrni.
Mohla by to byť aspoň zaujímavá téma na rozhovor.
 ____________________
slavomir.fridrich@azet.sk |
|
citace 24.9.2024 - 18:15 - Slavomír Fridrich:
Obdobu Hubblovho hlbokého poľa.. Napríklad..
Ak sa ale dá dopredu vylúčiť, že film alebo "fotografická doska" dajú aspoň trochu lepšie alebo niečím nové vedecké výsledky než elektronické "CCD".
Tak by to bolo len, veľmi drahé "umelecké dielo".
V původních návrzích LST (papírový předchůdce HST) se u některých vědeckých přístrojů počítalo s expozicí na film. To se postupem času ukázalo jako ne úplně vhodné. Panovaly také obavy, že by kazety s filmem mohly být při manipulaci astronauty znehodnoceny, poškozeny nebo dokonce ztraceny. Proto bylo rozhodnuto o použití inovativních elektronických detektorů a snímačů. |
| 26.9.2024 - 21:53 - Machi | |
|
citace 26.9.2024 - 20:43 - Václavík Michal:
citace 24.9.2024 - 18:15 - Slavomír Fridrich:
Obdobu Hubblovho hlbokého poľa.. Napríklad..
Ak sa ale dá dopredu vylúčiť, že film alebo "fotografická doska" dajú aspoň trochu lepšie alebo niečím nové vedecké výsledky než elektronické "CCD".
Tak by to bolo len, veľmi drahé "umelecké dielo".
V původních návrzích LST (papírový předchůdce HST) se u některých vědeckých přístrojů počítalo s expozicí na film. To se postupem času ukázalo jako ne úplně vhodné. Panovaly také obavy, že by kazety s filmem mohly být při manipulaci astronauty znehodnoceny, poškozeny nebo dokonce ztraceny. Proto bylo rozhodnuto o použití inovativních elektronických detektorů a snímačů.
S filmem se počítalo snad jen u velice předběžných návrhů z 60. let, kdy program ani neměl oficiální zkratku LST a to jen pro širokoúhlou kameru a pak u návrhu LTEP od Perkin-Elmer Corp. Jinak vědci od počátku chtěli LST s TV kamerami (původně navrhovaný SEC Vidikon).
O film neměli zájem kvůli nutnosti ochrany před radiací, problémům jak dostat film na Zemi a také nutnosti fyzických zásob filmu na delší dobu. |
|
| Film se osvědčil na Skylabu 1973-74. Jen byly nutné EVA pro výměnu kazet a pak návrat Apollem. Od roku 1974 (100x100 pixelů nebo 500 pixelů lineárně) a 75 se už vyráběli CCD. Poprvé na KH-11 v prosinci 1976 (800x800). |
| 27.9.2024 - 07:51 - Machi | |
|
citace 27.9.2024 - 07:09 - Ervé:
Film se osvědčil na Skylabu 1973-74. Jen byly nutné EVA pro výměnu kazet a pak návrat Apollem. Od roku 1974 (100x100 pixelů nebo 500 pixelů lineárně) a 75 se už vyráběli CCD. Poprvé na KH-11 v prosinci 1976 (800x800).
Co měla první KH11 na palubě oficiálně nevíme.
Víme jen, že hlavní kamera pracovala s lineárním čidlem blíže neurčeného typu. Původní vývoj totiž pracoval s jiným typem sensoru na bázi lineárních fotodiod. |
|
citace 26.9.2024 - 21:53 - Machi:
S filmem se počítalo snad jen u velice předběžných návrhů z 60. let, kdy program ani neměl oficiální zkratku LST a to jen pro širokoúhlou kameru a pak u návrhu LTEP od Perkin-Elmer Corp. Jinak vědci od počátku chtěli LST s TV kamerami (původně navrhovaný SEC Vidikon).
O film neměli zájem kvůli nutnosti ochrany před radiací, problémům jak dostat film na Zemi a také nutnosti fyzických zásob filmu na delší dobu.
Nikoli, je to návrh platný ještě počátkem druhé poloviny 70. let. |
| 27.9.2024 - 10:03 - Machi | |
|
citace 27.9.2024 - 09:06 - Václavík Michal:
citace 26.9.2024 - 21:53 - Machi:
S filmem se počítalo snad jen u velice předběžných návrhů z 60. let, kdy program ani neměl oficiální zkratku LST a to jen pro širokoúhlou kameru a pak u návrhu LTEP od Perkin-Elmer Corp. Jinak vědci od počátku chtěli LST s TV kamerami (původně navrhovaný SEC Vidikon).
O film neměli zájem kvůli nutnosti ochrany před radiací, problémům jak dostat film na Zemi a také nutnosti fyzických zásob filmu na delší dobu.
Nikoli, je to návrh platný ještě počátkem druhé poloviny 70. let.
Je dostupný zdroj této informace? |
|
Tady je obrovské pdf o programu, ale nemám čas to číst.
https://ntrs.nasa.gov/api/citations/19700022536/downloads/19700022536.pdf |
