I v Číně umějí hezky nafotit start rakety. Nevím o který start se přesně jedná, ale mělo by jít o start rakety Dlouhý pochod 3B se dvěma družicemi navigačního systému Beidou [Pej-tou] z kosmodromu Xichang [Si-čchang]. (Kliknutím na snímek jej zvětšíte.)
citace: I v Číně umějí hezky nafotit start rakety. Nevím o který start se přesně jedná, ale mělo by jít o start rakety Dlouhý pochod 3B se dvěma družicemi navigačního systému Beidou [Pej-tou] z kosmodromu Xichang [Si-čchang]. (Kliknutím na snímek jej zvětšíte.)
Jedná sa o štart 16.12.2019 s navigačnými družicami Beidou-3 M19 a M20.
Dnes 16. března 2020 kolem 15. hodiny (SEČ) odstartovala čínská nosná raketa Dlouhý pochod 7A s družicí XJY-6 z kosmodromu Wenchang [Wen-čchang] na ostrově Hainan [Chaj-nan]. Start vypadal normálně. Nicméně Andrew Jones na svém Twitter účtu píše, že zatímco se čeká na aktualizace informací, tak podle fám nebylo vynesení družice úspěšné (start nosiče). Vypadá to na selhání třetího stupně.
Raketa Dlouhý pochod 5B s testovací kosmickou lodí se připravuje na kosmodromu Wenchang [Wen-čchang] na ostrově Hainan [Chaj-nan]. Start se očekává v druhé polovině dubna.
Nosná raketa Dlouhý pochod 5B (CZ-5B)
> Výška 53,7 m
> Průměr centrálního stupně 5 m
> Průměr bočních pomocných motorů 3,35 m
> Startovací hmotnost 849 tun
Píše tam, že cieľom nie je záchrana stupňa, ale zmenšenie ohrozeného priestoru z 30x70 km na 10x70km (podľa nákresu vo videu). To by sa im pomocou riadeného "parakrídla" podariť mohlo.
A aj zníženie dopadovej rýchlosti z nejakých 200m/s na 10-20m/s má efekty na nižšie ohrozenie populácie (prinajmenšom má človek čas si to všimnúť - a utiecť).
Čínská družice Dong Fang Hong 1 [Tung Fang Chung 1] o hmotnosti 173 kg a průměru přibližně 1 m.
Před 50 lety, 24. dubna 1970, byla vypuštěna nosnou raketou Dlouhý pochod 1 první čínská kosmická družice Dong Fang Hong 1 [Tung Fang Chung 1 - Východ je rudý]. Družice byla vynesena na eliptickou dráhu 441 × 2286 km. Byla funkční 20 dnů a vysílala píseň „Východ je rudý“. Družice je stále na oběžné dráze Země, v roce 2015 byly parametry oběžné dráhy 442 x 2 046 km se sklonem 68,42°. V roce 2016 byl ustanovený 24. duben jako „Čínský vesmírný den“.
Zítra 24. dubna 2020 je v pořadí 5. „Čínský vesmírný den“. Tématem tohoto vesmírného dne je „Podporovat kosmického ducha a zkoumání hvězdného vesmíru“. V den akce bude oficiálně zveřejněno jméno a logo čínské průzkumné mise na Mars 2020.
Při příležitosti 5. „Čínského vesmírného dne“ představila Čínská národní vesmírná agentura CNSA (China National Space Administration) jméno pro čínskou sondu k Marsu 2020. Jmenuje se Tianwen-1 [Tchien-wen 1]. Název znamená v překladu „Nebeské otázky“ nebo by se to mohlo přeložit i jako „Otázky k nebesům“. Název Tianwen [Tchien-wen] pochází z básně, kterou napsal jeden z největších básníků starověké Číny Qu Yuan [Čchü Jüan] (asi 340 - 278 př. n. l.) V básni položil řadu otázek týkajících se oblohy, hvězd, mýtů a skutečného světa a ukázal své pochybnosti o některých tradičních pojmech a duchu hledání pravdy.
CNSA se vyjádřila, že do budoucna budou všechny čínské planetární průzkumné mise pojmenovány dle série Tianwen [Tchien-wen]
Také bylo představeno všeobecné logo čínských planetárních průzkumných misí PEC (Planetary Exploration of China). Logo zobrazuje 8 planet sluneční soustavy (u Země je i Měsíc), které jsou stylizované na svých oběžných dráhách do znázornění latinského písmene „C“, , které má tři významy a vyjadřuje čínské planetární mise (China), ducha spolupráce (Cooperation)a schopnost provedení dálkových planetárních vesmírných misí (Capability of deep space missions).
Líbí se mně taková ta „pozitivní propagační videa“:
Jde zřejmě o centrální vodíkový stupeň, který dosahuje téměř 1.kosmické rychlosti. Jestliže dopad do oceánu celý, je to důkazem, že asi tak trochu „plachtil“ a neshořel a nerozpadl se ve vrchních vrstvách atmosféry. Podobně asi dopadaly do oceánu i ET raketoplánu.
[upraveno 15.5.2020 09:02]
Jde zřejmě o centrální vodíkový stupeň, který dosahuje téměř 1.kosmické rychlosti. Jestliže dopad do oceánu celý, je to důkazem, že asi tak trochu „plachtil“ a neshořel a nerozpadl se ve vrchních vrstvách atmosféry. Podobně asi dopadaly do oceánu i ET raketoplánu.
[upraveno 15.5.2020 09:02]
Nesmíte věřit všemu, co se píše na novinkách...
Jde o první stupeň z nedávného startu nové čínské kosmické lodi
Dosáhl orbity a několik dni (dokonce déle, než sama loď) kroužíl po silně protáhlé dráze s nízký perigeem až nakonec nad Atlantikem vstoupil neřízeně do atmosféry, při tom o 15 minut minul new York a část jeho trosek dopadla až na pobřeží Afriky
Žádný průlet vcelku se nekonal
A teď to srovnejte s údaji z článku a se spekulacemi na nich nabalenymi, má to smysl?
Ten odkaz mě pobavil. Za "25 roků". Ale v článku je to samozřejmě dobře za 2,5 roku. Na to, že je Čína komunistická země, tak tam vzniká dost "soukromých" projektů.
Ten odkaz mě pobavil. Za "25 roků". Ale v článku je to samozřejmě dobře za 2,5 roku. Na to, že je Čína komunistická země, tak tam vzniká dost "soukromých" projektů.
citace:Poněkud nechápu ty uvozovky kolem slova soukromý.
Vůbec nechci zpochybnit, že by v Číně nebyly soukromé firmy. Jen jsem chtěl naznačit, že přes všechny úspěchy, kterých Čína dosahuje ve všech oblastech, tak je to pořád komunistická země a soukromé není až tak soukromé, jak bych si představoval. Můžete namítnout, že i v západních zemích nejrůznější zákony taky omezují soukromé podnikání. To je pravda.
Osobně čínským snahám o dobývání vesmíru fandím, ale nejsem zaslepený. Před nedávnem jsem se díval na profily čínských kosmonautů. Zaujalo mě, že jsou všichni členy Čínské komunistické strany. Ostatně, jak jinak.
Ten odkaz mě pobavil. Za "25 roků". Ale v článku je to samozřejmě dobře za 2,5 roku. Na to, že je Čína komunistická země, tak tam vzniká dost "soukromých" projektů.
Poněkud nechápu ty uvozovky kolem slova soukromý.
Ty uvozovky jsou na místě, tuhé pohonné hmoty jsou vojenský materiál a v každém státě spadají pod přímý dozor armády. Pokud někdo staví raketu na TPH v Číně, rozhodně nejde o soukromou firmu, ale o firmu dozorovanou (a většinově vlastněnou) armádou.
Ten odkaz mě pobavil. Za "25 roků". Ale v článku je to samozřejmě dobře za 2,5 roku. Na to, že je Čína komunistická země, tak tam vzniká dost "soukromých" projektů.
Poněkud nechápu ty uvozovky kolem slova soukromý.
Ty uvozovky jsou na místě, tuhé pohonné hmoty jsou vojenský materiál a v každém státě spadají pod přímý dozor armády. Pokud někdo staví raketu na TPH v Číně, rozhodně nejde o soukromou firmu, ale o firmu dozorovanou (a většinově vlastněnou) armádou.
Ervé, možná nejsem dostatečně gramotný, tak mi ukaž, kde se v inkriminované větě, na niž jsem reagoval (Na to, že je Čína komunistická země, tak tam vzniká dost "soukromých" projektů), píše o tuhých pohonných hmotách. I kdyby náhodou právě ta jedna konkrétní Galactic Energy měla státní charakter, platí to snad o všech těch čínských startupech v oblasti kosmonautiky?
Zajímavé, podle článku v Číně to mají soukromníci těžké, protože vláda na ně nezúčastněně kouká, a podnikat v kosmonautice nezávisle na státu a bez jeho podpory je obtížné, finance si jen tak nejde napískat. Zatímco v USA vláda soukromníkům nabízí všemožnou podporu a zakázky.
Čína provedla 2 starty během tří dnů.
Dlouhý pochod 4B vynesl jako hlavní náklad další družici Gaofen a Dlouhý pochod 2D vynesl experimentální družici Shiyan.
Ale v článku je to samozřejmě dobře za 2,5 roku. Na to, že je Čína komunistická země, tak tam vzniká dost "soukromých" projektů.