Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  15    16    17    18    19    20    21  >>
Téma: Čínská kosmonautika
02.8.2016 - 12:08 - 
quote:
quote:
Sorry, ale tohle je naprosto LOL. Číňani si skoro jakoby dávají záležet, aby neměli žádné "poprvé"


Šen-čou 5 - první čínský pilotovaný let, 1 den
Šen-čou 6 - první delší let (5 dní), vícečlenná posádka,
Šen-čou 7 - první čínský výstup do vesmíru
Šen-čou 9 - první čínský pilotovaný let na stanici, první čínská kosmonautka
Šen-čou 10 - druhý let ke stanici

Sorry, ale žádné poprvé nastalo až u Šen-čou 10.




on si robi srandu, ze?!
 
02.8.2016 - 15:48 - 
Šen-čou 5 - první čínský pilotovaný let, 1 den
Šen-čou 6 - první delší let (5 dní), vícečlenná posádka,
Šen-čou 7 - první čínský výstup do vesmíru
Šen-čou 9 - první čínský pilotovaný let na stanici, první čínská kosmonautka

Hm, takže když poprvé poletím do New Yorku, tak jsem vlastně objevil Ameriku, poněvadž to bylo poprvé?
 
02.8.2016 - 20:29 - 
quote:
kde je teď čínská kosmonautika? 2 spojení s orbitální stanicí - tam byly USA a SSSR v roce 1973, takže tam bych viděl i Číňany.
Doufal jsem, že budou postupovat rychleji vzhledem k tomu, že neobjevují neprošlapané cesty. Ale asi na víc nemají. Snad aspoň letos dají ten třicetidenní let.
Je to subjektivní, takže můžeme mít různé názory.
Podle mne by srovnání se Sovětským svazem šlo určit tak, jak píšete - podle druhého několikatýdenního letu na orbitální stanici (tedy červenec 1974), ovšem s výhradou, že Saljuty měly šestkrát větší přetlakový prostor než Tiangong (90 m3 oproti 15 m3).
U USA bych v rámci respektu k lunárnímu programu a velikosti Skylabu dnešní čínskou kosmonautiku radši srovnával podle schopnosti spojení s jinou kosmickou lodí a přestupem posádky průlezem ve spojovacím zařízení (velitelský a lunární modul Apolla 9 na dráze kolem Země - březen 1969).
 
02.8.2016 - 21:02 - 
quote:
on si robi srandu, ze?!


asi jo, jen já to trouba nepochopil :-)

ale fakt je pozoruhodné, že je možné mít tak vyspělý a masivní program a opravdu se opatrně vyhýbat jakémukoliv příliš nápadnému _globálnímu poprvé_. Chci říct.. třeba pro Japonce je to těžké, ale snaží se o to (Hayabusa 1 a 2), Indie by jistě ráda předvedla nějaké poprvé, ale zatím na to nemají. A Rusové to ostentativně zabalili - tak nějak, že když už teda nemůžou být lepší ve všem, tak se na to vykašlou úplně.

V pilotované kosmonautice se přímo nabízí třeba překonat rekord v délce trvání sólového letu kosmonauta (ale to je na týmového ducha východní Asie asi příliš individualistické, aby je to vůbec napadlo :-)

Čína na ustavování rekordů podle mě má, hlavně finančně, ale je tam viditelná neochota riskovat a podnikat mise s vysokým rizikem (byť bezpilotní). Je teda fakt, že testují nějakou tu kvantově šifrovanou komunikaci a takové věci. Je tam strašný důraz na "heĺe, umíme to taky", spíš než na "hele, tohle vy neumíte". [Upraveno 02.8.2016 xChaos]
 
02.8.2016 - 21:26 - 
Myslím, že od dob politických projektů : kdo kde první, nejdál a pod. se kosmonautika už přesunula do oblasti vědy a mezinárodní spolupráce, takže už ztrácí hodně na významu nějaké rekordy jednotlivých států.
Sondu vynese raketa jednoho státu, někdo vytvoří stroj, někdo řízení, někdo vědecké přístroje.... A takové to: kdo je o kolik napřed , o kolik byl první... už nikoho ( kromě několika zdejších pisatelů) nezajímá.
 
02.8.2016 - 21:37 - 
quote:
takže už ztrácí hodně na významu nějaké rekordy jednotlivých států.


Jsou to soutěže kosmických agentur, ne států (a pozor, ESA není agentura EU - členem je třeba Švýcarsko...).

Posouvání hranic lidských technologických možností kupodivu smysl má. Ne nutně propagandistický, ale právě jde o to předvést, co kdo může nabídnout do případného "společného projektu celého lidstva", protože nestačí žvanit a kreslit ppt a říkat si o peníze - ale je třeba předvést, že to, na co ty peníze někdo má dostat, ten někdo fakt umí.

I když bych s někým měl spolupracovat nekomerčně, tak přece než vynaložím úsilí na svou část projektu, tak musím vědět, že ta druhá strana je schopná dostát tomu, co slibuje.

Takže to soutěžení je spíš vedlejší efekt toho, že se to dělá pořádně. Pokud někdo pořád jen kopíruje již předvedené, tak z hlediska "západního" myšlení dokonce trochu vyvstává otázka, proč to vlastně dělá a kam tím míří... [Upraveno 02.8.2016 xChaos]
 
03.8.2016 - 10:18 - 
quote:
Hm, takže když poprvé poletím do New Yorku, tak jsem vlastně objevil Ameriku, poněvadž to bylo poprvé?


To nikdo netvrdí.

Co říkám je, že když poprvé poletíš do Ameriky v letadle, které si sám postavíš, a tvůj stroj nespadne, tak ses naučil něco nového, co jsi ještě nikdy nedělal.
 
03.8.2016 - 10:37 - 
quote:
V pilotované kosmonautice se přímo nabízí třeba překonat rekord v délce trvání sólového letu kosmonauta ... týmového ducha ... nenapadlo :-)


Ignorance samoúčelného rekordu, jehož jediným smyslem by byl zápis pár jednotlivců do tabulek na wikipedii, bez přínosu pro kolektiv, je daleko spíš projevem východoasijského utilitarismu a pragmatismu.

quote:
to soutěžení je spíš vedlejší efekt toho, že se to dělá pořádně. Pokud někdo pořád jen kopíruje již předvedené, tak z hlediska "západního" myšlení dokonce trochu vyvstává otázka, proč to vlastně dělá a kam tím míří...


Od roku 57 bylo soutěžení vedeno snahou neztratit tvář. "Dělání věcí pořádně" nebylo vedlejším efektem, ale podmínkou úspěchu.

Pokud někdo kopíruje již předvedené, příčina může být prostě v tom, že mezi politiky, kteří o programu rozhodují, je víc inženýrů a ekonomů zvažujících poměr cena/výkon než propagandistů myslících na efektní rekordy.

Z hlediska racionalistického západního myšlení by snaha o ekonomičnost a efektivitu měla být samozřejmá, nepodezřelá a přirozená. Proto bych otázku "kam tím míří" u západně myslících člověků vůbec nečekal.
 
03.8.2016 - 11:17 - 
Nový Jiřík:
quote:
Hm, takže když poprvé poletím do New Yorku, tak jsem vlastně objevil Ameriku, poněvadž to bylo poprvé?
Ak to dokážeš lietadlom vlastnej konštrukcie a výroby, tak ti rozhodne aspoň zatieskam , pretože si sa zaradil do elitného klubu tých, čo to dokážu.

Čínske kroky sú diktované logikou vývoja - Ak chce ktokoľvek samostatne lietať na obežnú dráhu a ku kozmickým objektom, musí samostatne urobiť všetky potrebné kroky, ktoré k tomu vedú. A treba si pripomenúť, že samotný kozmický let pilotovanej lode je len povestnou špičkou ľadovca v obrovskom rozsahu potrebných výskumných a vývojových činností.

Argument "ale Musk..." neberiem - SpaceX síce robí vlastný vývoj, a robí ho dobre, ale nerobí vlastný výskum, zdá sa mi skôr, že idú podľa "kuchárskej knihy" napísanej v NASA, JPL a ďalších výskumných organizáciách.
 
03.8.2016 - 11:45 - 
S tím souhlasím. Každá nová kosmická velmoc asi musí jít zpočátku "vyšlapanými cestami" a za to není na místě se jí posmívat. USA se z tohoto trendu vymkly jen svým "Projektem Měsíc", který byl ale hlavně prestižní politickou záležitostí. Rusko ,USA i Čína postupovaly zpočátku stejně = První družice, první kosmonaut, vícemístná loď, výstup do volného kosmu, spojení dvou těles, kosmická stanice. USA měly výjimku s tím Měsícem. Ale dosáhly ho a nyní už opět "desítky let" zabíjejí čas jen s tou orbitální stanicí. I mně by se líbilo, kdyby první čínský start do kosmu roku 1970 nebyla asi 273 kg těžká družice, ale šestimístná kosmická loď o hmotnosti 16 tun, vynesená rovnou raketou CZ-5. Ovšem to pujde těžko ! Vy jste také místo základní a střední školy šli rovnou na vysokou ? A to tzv. "zpoždění Číňanů" se opravdu nedá počítat třeba tak, že řekneme: "Rus vypustil Saljut-1 o váze 19 tun roku 1971 , Čína vypustí podobný modul roku 2020. Má tedy za Ruskem zpoždění právě 50 let. Je to ale pravda ?? Není !! Sojuz a Šenžou jsou na stejné úrovni, Proton a CZ-5 také. Kam vlastně technicky pokročilo Rusko za těch 50 let ?? Jeho absolutní špička byla stanice MIR , podobnou bude mít Čína za 6 let. Kde je tedy onen "náskok" z roku 1971 ??? Když to trochu přeženu, aby to bylo úplně jasné, tak dám tento příklad : USA začaly roku 1908 vyrábět známé auto FORD-T , od té doby v technice nikam nepokročily a těch Fordů-T jezdí dodnes po silnicch USA kolem 200 milionů. Nic lepšího nemají. Čína roku 2016 vyrobila své první osobní auto ,je velmi podobné Fordu-T. Má tedy Čína 108 let zpoždění za USA ve vývoji aut ?? , když USA dokázaly svůj Ford-T vyrobit už roku 1908 ? Nikoli !! Čína právě USA dohonila ! , protože se těch 108 let USA nehly z místa a stále tam Fordy - T vyrábějí. Čína nemá "kvantitu" v pilotovaných letech , ale kvalitu získává každým novým startem.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Ford_model_T

 
03.8.2016 - 11:52 - 
Čína uvedla před 3 týdny do provozu nové plavidlo pro sledování kosmických těles. Velmi moderní, délka 220 metrů. Viz video.

http://www.eastpendulum.com/7eme-navire-bem-chinois-admis-service-actif
 
03.8.2016 - 12:06 - 
S tím souhlasím. Každá nová kosmická velmoc asi musí jít zpočátku "vyšlapanými cestami" a za to není na místě se jí posmívat.

Nikdo se Číně nevysmívá, to, co v ekonomické, ale i technické oblasti předvádí, je jedním slovem úžasné. Ale právě proto neakceptuji její opatrnické až slimáčí tempo v rozvoji kosmonautiky. Projekty NASA po programu Apollo zkrachovaly na ekonomické stagnaci USA a prudce rostoucích výdajích na Vietnamskou válku a s tím spojeným krácením dotací na vesmír. Tohle ale není problém Číny, ta má v současné době tolik peněz, že doslova a do písmene neví co s nimi. Narvat za těchto okolností nějakou tu desítku miliard dolarů do kosmického výzkumu by tudíž bylo velmi racionální, rozumnější, než stavba velkoměst, která ale následně pustnou, protože není dost lidí, kteří by si v nich mohli dovolit koupit byt, což zase následně po nějaké době povede k nutným výdajům na opravy a obnovu.
 
03.8.2016 - 12:23 - 
quote:
Narvat za těchto okolností nějakou tu desítku miliard dolarů do kosmického výzkumu by tudíž bylo velmi racionální, ...
nezdá sa mi, že by to v podmienkach čínskej ekonomiky a spoločnosti bolo rozumné.
Masívna výstavba "prázdnych bytov" boli predovšetkým "súkromné" investície.
 
03.8.2016 - 13:10 - 
quote:
Jeho absolutní špička byla stanice MIR , podobnou bude mít Čína za 6 let.

To uvidíme - říkat se dá lecos - stejně jako to říkají i jiní.
Do té doby budeme hodnotit jen to co prostě již má.
 
03.8.2016 - 14:20 - 
Jeho absolutní špička byla stanice MIR , podobnou bude mít Čína za 6 let.

To uvidíme - říkat se dá lecos - stejně jako to říkají i jiní.
Do té doby budeme hodnotit jen to co prostě již má.

To je fér. Takže Čína - provozované pilotované lodi a vyvinuté orbitální laboratoře, nosné rakety (vč. CZ-5) do 25 tun. SpaceX - provozované nákladní lodi, pilotované lodi ve vývoji, nosné rakety (vč. FH) 55 tun. Uvidíme další srovnání za 6 let.
 
03.8.2016 - 15:44 - 
Také souhlasím, tedy s tím, že by se měl hodnotit současný stav. U Číny bych si dovolil započítat nosič CZ- 5 , který za pár dní bude vyvezen na startovací rampu ve Wenchangu. Je to moudré, neboť všichni víme jak pan Bush vyhlásil r.2004 návrat USA na Měsíc pomocí Aresů , ty byly rozpacovány a pak mu to nově zvolený Obama zhatil. Nyní, po zvolení velmi výstředního Donalda Trumpa prezidentem se můžeme dočkat něčeho podobného = snížení rozpočtu NASA na 50 % /= na 9 miliard/ a zrušení programu SLS a Orion. Osobně s tím tak na 70 % počítám. Pan Musk dostane také méně peněz od státu a bude se pak věnovat, silně zapšklý a rozladěný, už jenom automobilce Tesla ,která bude soupeřit s čínskou BYD. Tak bych to viděl já pro příští léta.  
03.8.2016 - 16:18 - 
quote:
Sojuz a Šenžou jsou na stejné úrovni, Proton a CZ-5 také.


Sojus vs. Shenzou je možné porovnávat třeba co se upgradů avioniky týče, po mechanické stránce je Shenzou dokonce větší a prostornější, v tomhle problém není.

Ale další srovnání je mimo: Proton je dokonce zastaralejší, ale je to špatný příklad, Západ i Rusové mají hned několik progresivnějších raket, jen Rusové nemají peníze je vyrábět. CZ-5 bude (zatím nelétá) raketa velmi srovnatelná s ruskou Angarou, CZ-7 je zase srovnatelná s Falconem 9 (kromě vícenásobného použití)

Problém je, že lodě Shenzou startují na raketách CZ-2F na neefektivní a toxické palivo, a to je vrací na úroveň 60tých let. Celý projekt Tiangong je velikostí a použitým palivem nosičů srovnatelný spíš se zrušeným americkým projektem MOL (nosič Titan III), případně s ruskými Almazy a lodí, která měla být podle původního plánu vynášena Protonem k jejich obsluze. Jako jo, je to nepatrně dál - nepatrně. Ale jen v dílčích detailech (volně létající kamera, zachycující výstup do kosmu byla prostě cool)

Celkově je mi líto, ale Čína je (až na ojedinělé upgrady či převzetí ruské technologie ve stavu po desetiletích evoluce) v kosmonautice pořád zhruba na přelomu 60. a 70. let ... a má za sebou _přesně jeden_ zkušební let jediné trochu modernější nosné rakety CZ-7. Ok, to co třeba předvedou teď, by mohlo být trochu zajímavější, ale doteď to fakt byla dost bída.

Ohlásili zatím zhruba jedno zajímavé váhavé "poprvé" - přistání na odvrácené straně Měsíce. Beru, ok. A ohlásili jeden zajímavý dobrý nápad - "dokující Hubble". Navíc bude asi největší ve své kategorii (= větší než Hubble). Takže to máme 2 nějaká _nej_ - ale až za 3 a 5 let...
 
03.8.2016 - 16:45 - 
quote:
(volně létající kamera, zachycující výstup do kosmu byla prostě cool)



? nieco mi uslo?
 
03.8.2016 - 18:02 - 
Když budeme striktně hodnotit úroveň nosných prostředků jen co do nosnosti, tak Čína startem CZ-5 dohoní Rusko i Evropu /Ariane - 5 a Proton, Angara i USA - Falcon-9/ , USA budou mít potom Falcon Heavy, tedy dvakrát silnější /53 tun/.
V pilotovaných užívaných !! prostředcích dokonce nyní Čína s Ruskem nad USA "vedou"- USA neužívají nic už 5 let. Vše ostatní jsou jen plány a předpoklady. Tedy když bude politiká vůle i peníze.

http://www.space.com/32715-china-mars-moon-exploration-plans.html



 
04.8.2016 - 13:20 - 
quote:
co v ekonomické, ale i technické oblasti předvádí, je jedním slovem úžasné. Ale právě proto neakceptuji její opatrnické až slimáčí tempo v rozvoji kosmonautiky.


Taky by se mi líbilo, kdyby k vesmírnému programu přistoupili se stejným rozmachem jako v výstvbě vysokorychlostní železnice, nebo jaderných elektráren. Ale evidentně nejsou peníze na všechno, a preferují se obory s bezprostřednějším efektem.

quote:
Tohle ale není problém Číny, ta má v současné době tolik peněz, že doslova a do písmene neví co s nimi.


Nó, myslím, že bys měl velký problém podložit to čísly. Nebereš v úvahu stav bankovního sektoru, "špatné úvěry" (mimo jiné z těch níže zmiňovaných bublinových investic do nemovitostí)... tam by zahučelo hezkých pár pytlů miliard
 
04.8.2016 - 13:57 - 
cina tiez momentalne skupuje na zapade vsetko co je na predaj. Nastala pomerne neobvykla situacia, ked cina ma paniaze, a vela subjektov na zapade peniaze potrebuje a doma ich nedostane. Tutiz cina obsadzuje pozicie, co jej umozni viac ovplyvnovat svetove dianie v buducnosti.
To je vzhladom na krajinu tejto velkosti a bohatosti celkom normalne. Kozmonautika nas sice bavi, ale cina sa musi v prvom rade postarat o svoje zaujmy. Takze trpezlivost
 
07.8.2016 - 15:01 - 
quote:
Také souhlasím, tedy s tím, že by se měl hodnotit současný stav. U Číny bych si dovolil započítat nosič CZ- 5 , který za pár dní bude vyvezen na startovací rampu ve Wenchangu. Je to moudré, neboť všichni víme jak pan Bush vyhlásil r.2004 návrat USA na Měsíc pomocí Aresů , ty byly rozpacovány a pak mu to nově zvolený Obama zhatil. Nyní, po zvolení velmi výstředního Donalda Trumpa prezidentem se můžeme dočkat něčeho podobného = snížení rozpočtu NASA na 50 % /= na 9 miliard/ a zrušení programu SLS a Orion. Osobně s tím tak na 70 % počítám. Pan Musk dostane také méně peněz od státu a bude se pak věnovat, silně zapšklý a rozladěný, už jenom automobilce Tesla ,která bude soupeřit s čínskou BYD. Tak bych to viděl já pro příští léta.
Dvě poznámky:
1) Vyvezení nosiče CZ-5 na startovní rampu "za pár dní" je nereálné. Dosud není na WSLC - teprve koncem srpna má být přepraven do montážní haly.
2) Volby prezidenta USA zatím neproběhly. Budou se konat 8. listopadu.
 
07.8.2016 - 20:10 - 
quote:
Když budeme striktně hodnotit úroveň nosných prostředků jen co do nosnosti, tak Čína startem CZ-5 dohoní Rusko i Evropu /Ariane - 5 a Proton, Angara i USA - Falcon-9/ , USA budou mít potom Falcon Heavy, tedy dvakrát silnější /53 tun/.
Nejsilnější nosič USA není Falcon 9, ale Delta IV Heavy.

quote:
V pilotovaných užívaných !! prostředcích dokonce nyní Čína s Ruskem nad USA "vedou"- USA neužívají nic už 5 let. Vše ostatní jsou jen plány a předpoklady. Tedy když bude politiká vůle i peníze.
Spočítal jsem uskutečněné kosmické lety pilotovaných lodí.
1. USA 163
2. SSSR/Rusko 135
3. Čína 5
[Upraveno 07.8.2016 JiříHošek]
 
07.8.2016 - 21:35 - 
Když budeme striktně hodnotit úroveň nosných prostředků jen co do nosnosti, tak Čína startem CZ-5 dohoní Rusko i Evropu /Ariane - 5 a Proton, Angara i USA - Falcon-9/ , USA budou mít potom Falcon Heavy, tedy dvakrát silnější /53 tun/.

Nejsilnější nosič USA není Falcon 9, ale Delta IV Heavy.

Pravda, ale ten rozdíl je v řádu metráků.
 
07.8.2016 - 22:52 - 

uskutečněné pilotované kosmické lety pilotovaných lodí.
1. USA 163 2. SSSR/Rusko 135 3. Čína 5

Občas se mezi pilotované lety počítají i 2 lety MR (jako 1.astronaut USA bývá někdy uváděn -A.Shepard), a někdy se mezi astronauty počítají i účastníci startu STS-51L. V tomto případě 1.USA 166
Taktéž lze započítat i 2 neúspěšné starty Sojuzů. V tom případě 2. SSSR/Rusko 137.
Na ČLR zbývá pouze 5 startů uskutečněných během 13! let.
Od r.1961 do r.1974 uskutečnil SSSR 23(nebo 26 včetně r.1974)a USA 28(nebo 30 včetně MR)pilotovaných letů. Čeho bylo v prvních 13 letech pilotované kosmonautiky SSSR a USA dosaženo víme všichni. Výsledky ČLR za jejích 13 let nestojí za řeč, vezmeme-li v úvahu jaké dnes mají možnosti, a jejich zkušenosti s okopírováním čehokoliv, ve srovnání s tím, kde byla technika v 60.letech.

 
07.8.2016 - 22:54 - 
quote:
Čína startem CZ-5 dohoní Rusko i Evropu

Srovnávat prototyp CZ-5 s Ariane, Protonem nebo Deltou mi přijde poněkud směšné! Navíc můžeme porovnat i několikanásobný potenciál lidské ,,mozkové,,kapacity ČLR oproti USA a Rusku, se kterým Čína v tomto srovnání vlastně nedosáhla za 50 let v kosmonautice téměř ničeho.
 
08.8.2016 - 00:16 - 
Srovnávám jediné a to nosnost na LEO, což je 25 tun. Roku 1970 za Mao Ce-tunga panovaly v Číně hladomory , vysoké školy zavřené ,negramotnost obří. Takže to srovnání není úplně možné, v Číně byla roku 1970 nižší životní úroveň jak v Africe. Přesto se z toho dokázali za pár let dostat a 21 století bude patřit jim. 
08.8.2016 - 07:21 - 
Zatím vlastní inovace moc nepředvedli. Spousta prototypů, jejichž reálné využití a vlastnosti jsou otázkou. Většina exportu špičkové čínské techniky (letadla, lodě) do ciziny skončila zklamáním s nekvalitní čínskou prací. Jsem rád, že se Číně daří, ale čeká je ještě moc práce a v kosmonautice je to strašně pomalé. Už začátkem 90. let věděli, že potřebují nosič na nejedovaté KPL, a trvalo jim 20 let ho získat. 
08.8.2016 - 08:38 - 
quote:
Čína v. SpaceX - Uvidíme další srovnání za 6 let.

SpaceX rozhodně nebude trvat vypuštění pěti Dragonů 2 13 let jak Číně, podle mě to zvládnou za 18 měsíců. Takže bych si vsadil, že už v průběhu roku 2019 bude mít S-X na kontě víc pilotovaných letů než Čína.
 
08.8.2016 - 17:43 - 
Já bych z té kvantity letů , třeba oněch Dragonů 2, nebyl až tak nadšený. O jaký postup v technice jde navíc, než když třeba roku 1971 létaly ruské kabiny Sojuz ke stanici Saljut ?? Uběhlo skoro 50 let a Dragony budou prakticky opakovat činnost Sojuzů z roku 1971. Pak ani 40 startů během 3 let nebude žádný pokrok vpřed. Jde jen o kvantitu , o opakování, tedy vlastně vyhazování peněz oknem. Jediný pokrok bude, že Dragon USA zbaví závislosti na Sojuzu. Jaký pokrok pro Čínu by to asi byl, kdyby ke stanici Tiangong vyslala během 3 roků 15 kabin s posádkou a oni by se vždy po dvou týdnech vrátili zpět a znovu a znovu ?? Není lepší těch zbytečných 10 startů ušetřit = možná 10 x 200 mil. USD = dvě miliardy USD a vrazit je třeba do vývoje nosiče CZ-5 a nové kabiny ?? 
<<  15    16    17    18    19    20    21  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.420835 vteřiny.