|
| tak ted jsem se dozvedel, ze 22. kvetna by se melo rozhodnout, jakou variantu mise ExoMars ESA (resp. ucastnicke staty, jde o dobrovolny program) zvoli. jestli to bude malicky soyuz nebo vetsi ariane 5 - osobne doufam, ze zvitezi druha varianta, bylo by pak mozne o 1/3 zvysit hmotnost uzitecneho nakladu ... |
|
Tak držme palce, ať se ExoMars uskuteční.
V Horkých novinkách je připomínka plánu Aurora. Když jsem si to pročetl, mise s návratem vzorků z Marsu nemusí být tak komplikovaná. Pošlu sondu k přímému přistání na Marsu, která se bude skládat ze 2 roverů pro sběr vzorků ala MER (kolem 200 kg, jeden by mohl mít umělou ruku pro sběr, druhý vrták pro hloubkové vzorky). Dva rovery mají obrovskou výhodu v tom, že si můžou pomáhat (vytlačit uvízlý rover z duny, případně odvézt vzorky z porouchaného roveru). Poslední součástí by byla návratová raketa. Rovery projedou okolí, posbírají vzorky, naloží je do modulu návratové rakety (na N2O4 a hydrazin, spíš dvoustupňová kolem 1000 kg). Raketa odstartuje k přímému letu zpět na Zem, možná s parkovačkou a zorientováním na orbitě Marsu. K vynesení stačí Atlas 5 nebo Ariane 5. Nejtěžší je získat peníze na vývoj a stavbu dlouhodobě fungujících roverů, spolehlivou raketu pro návrat vzorků (stačí pár pečlivě vybraných kilo) a řízení startu a navigace rakety pro návrat zpět po dlouhé době. Takovouto misi můžete opakovat každé okno k Marsu, zlevní to celý program.
Bohužel aby takový průzkum byl efektivní, musíte prozkoumat více míst, ESA na to nemá peníze, NASA bude mít hlavní cíl Měsíc, takže asi taky nic. Rusko-čínská aliance by to mohla zvládnout, ale kdoví kdy. |
|
Tohle jsme se snazili vyresit pri praci na tehle studi
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=kosmo&file=index&fil=/m/novinky/clanky/../../zajmy/projekty/msr/index.htm |
|
citace:
V Horkých novinkách je připomínka plánu Aurora. Když jsem si to pročetl, mise s návratem vzorků z Marsu nemusí být tak komplikovaná. Pošlu sondu k přímému přistání na Marsu, která se bude skládat ze 2 roverů pro sběr vzorků ala MER (kolem 200 kg, jeden by mohl mít umělou ruku pro sběr, druhý vrták pro hloubkové vzorky). Dva rovery mají obrovskou výhodu v tom, že si můžou pomáhat (vytlačit uvízlý rover z duny, případně odvézt vzorky z porouchaného roveru). Poslední součástí by byla návratová raketa. Rovery projedou okolí, posbírají vzorky, naloží je do modulu návratové rakety (na N2O4 a hydrazin, spíš dvoustupňová kolem 1000 kg). Raketa odstartuje k přímému letu zpět na Zem, možná s parkovačkou a zorientováním na orbitě Marsu. K vynesení stačí Atlas 5 nebo Ariane 5. Nejtěžší je získat peníze na vývoj a stavbu dlouhodobě fungujících roverů, spolehlivou raketu pro návrat vzorků (stačí pár pečlivě vybraných kilo) a řízení startu a navigace rakety pro návrat zpět po dlouhé době. Takovouto misi můžete opakovat každé okno k Marsu, zlevní to celý program.
Bohužel aby takový průzkum byl efektivní, musíte prozkoumat více míst, ESA na to nemá peníze, NASA bude mít hlavní cíl Měsíc, takže asi taky nic. Rusko-čínská aliance by to mohla zvládnout, ale kdoví kdy.
no, tak jednoduché to zase asi nebude - pár věci k zamyšlení:
- dostat 1 rover na Mars chce 1 raketu, tj. dostat tam 2 chce 2 rakety (tusim, ze jedna Ariane 5 stoji €120 milionu), dostat tam 2 rovery a MAV ...
- abyste neziskal jen nejake vzorky, ale co mozna nejzajimavejsi, je potreba predem peclive analyzovat, kde pristat a potom tam take presne pristat. to zatim zadna mise neumela, prvni, kdo to zkusi, je MSL a potom mozna ExoMars, pokud nebude mit technologii airbagu, ale pristavaci plosiny ...
- geologie je sice zajimava, ale nejvic pozornosti se soustredi na hledani marsovskeho zivota - pokud by tam byl, tak je v povrchove vrstve jiste znicen radiaci (mars nema globalni magnetosferu jako zeme), takze se musi vrtat do hloubky - zatim nevyzkouseno, planovano pro ExoMars (a spousta lidi tvrdi, ze to nedokaze)
- udelat MAV, ktery poleti primo k zemi je zbytecne plytvani palivem, musel byste na povrch a zase z nej vozit velke mnozstvi pohonnych hmot; pokud naopak MAV vynese vzorky jen na orbitu, musite vyresit autonomni setkavaci manevr
netvrdim, ze se ty veci zvladnout nedaji, ale je to dost orisek ... snad jeste letos bysme se meli dozvedet, jestli do toho ESA pujde. pokud ano, zajem urcite budou mit japonci a americani (NASA se soustredi na mesic), mozna i indove. |
|
citace:
- dostat 1 rover na Mars chce 1 raketu, tj. dostat tam 2 chce 2 rakety (tusim, ze jedna Ariane 5 stoji €120 milionu), dostat tam 2 rovery a MAV ...
Myslim si, ze jde hlavne o hmotnost sondy, ne o pocet kusu. Pokud nekdo zkusi neco lehciho, je mozne, ze se tam dopravi treba 30 kusu sond.
citace:
- udelat MAV, ktery poleti primo k zemi je zbytecne plytvani palivem, musel byste na povrch a zase z nej vozit velke mnozstvi pohonnych hmot; pokud naopak MAV vynese vzorky jen na orbitu, musite vyresit autonomni setkavaci manevr ...
Protoze teoreticky zadne zakony nebrani existenci takoveho zarizeni, je to pouze inzenyrsky orisek. Navic, na rozdil od automatickych zarizeni pro dopravu posadky je zde vyhoda, vzorky mohou byt v podminkach obezne drahy klidne tyden dva, nedojde jim kyslik. |
|
citace:
citace:
- dostat 1 rover na Mars chce 1 raketu, tj. dostat tam 2 chce 2 rakety (tusim, ze jedna Ariane 5 stoji €120 milionu), dostat tam 2 rovery a MAV ...
Myslim si, ze jde hlavne o hmotnost sondy, ne o pocet kusu. Pokud nekdo zkusi neco lehciho, je mozne, ze se tam dopravi treba 30 kusu sond.
no to prave neni az tak uplne pravda - hmotnost je dulezita, ale jeste vyznamnejsi je rozmer. pokud by napr. exomars letel sojuzem a pouzival k pristani airbagy, nemuze byt moc velky a uveze (mimo potrebny hardware) jen asi 6 kg pristroju. pokud by se ale pouzila nafukovaci pristavaci plosina, je mozne vyuzit zbytku mista a zvetsit rover ... takze je otazka, co ten rover ma umet a cim byt vybaven. samozrejme je mozny poslat 20 pidiroveru, ale proc je posilat na jedno misto? a pokud na vic mist, je zase potreba pocitat vic pristavacich mechanismu. |
|
| Platí, že čím větší je sonda, tím víc je užitečného zatížení. U velkých sond už airbagy nejsou použitelné, navíc jsou těžší, než motorické přistání. Pidirovery jsou dobré na fotky, ale neuvezou žádné pořádné vědecké přístroje, nebo nástroje pro sběr a třídění vzorků. Komplikovat si návrat vzorků složitým naváděním na přesnou orbitu, spojením, předáním vzorků, novou orientací a startem z orbity je pro pár kilo vzorků zbytečné, právě proto, že dostat víc kilo na povrch Marsu je jednodušší, levnější a spolehlivější. Přistání na Marsu je u větších sond hmotnostně stejně náročné jako navedení na orbitu - hmotnost motoru a paliva pro manévr versus hmotnost štítů, padáků a přistávacího zařízení. |
|
http://news.bbc.co.uk/1/hi/sci/tech/6738585.stm
tak to vypada, ze se vsichni snazi prosadit tu nejtezsi verzi roveru (16,5 kg vedeckych pristroju) + stanice GEP + orbiter. ted jeste aby jim dali ucastnici Aurory penize ... a dobra zprava je, ze ty novy airbagy funguji, preci jen uz je cas se posunout s technologii pristavani nekam dal. |
|
Dobrá kachna:
NASA chystá poslední misi na Mars
0. července 2007 | 20:07 Planeta Mars bude od srpna znovu v centru zájmu NASA. Agentura plánuje vyslat na rudého souseda Země sondu Phoenix, která bude tři měsíce pátrat po stopách života. Sonda s robotickým ramenem, jenž je schopné kopat až metr pod zemí, bude poslední sondou, kterou NASA na Mars pošle.....
http://www.lidovky.cz/nasa-chysta-posledni-misi-na-mars-dqf-/ln_veda.asp?c=A070710_200746_ln_veda_blh |
|
Knihy nakladatelství National Academies Press (rok vydání 2007) k problematice hledání života na Marsu a na jiných tělesech sluneční soustavy i jinde (v angličtině) ke stažení zadarmo:
An Astrobiology Strategy for the Exploration of Mars
http://books.nap.edu/catalog/11937.html
The Limits of Organic Life in Planetary Systems
http://books.nap.edu/catalog/11919.html
____________________
Antonín Vítek |
| 24.10.2007 - 21:52 - Stano | |
|
| Prehľad misií k Marsu od r.1960 po r.2011: http://www.planetary.org/explore/topics/mars/missions.html#msl |
| 25.10.2007 - 15:38 - Stano | |
|
citace:
Prehľad misií k Marsu od r.1960 po r.2011: http://www.planetary.org/explore/topics/mars/missions.html#msl
Pre poslednú misiu ExoMars nieje rok 2011 aktuálny, neviem ako je na tom Čína a Rusko. Môže prosím niekto upresniť tieto informácie ďakujem S. |
| 25.10.2007 - 21:39 - Jaro | |
|
Viackrát sa pýtali Poliščuka, ako je to s dátumom štartu F-G, vyjadril sa v zmysle, že všetko pripravujú zatiaľ na rok 2009, ale aj 2011 je rok... Je tu k tomu samostatná téma:
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&page=1&tid=929#pid29664 |
|
V tomto klipe ( o výprave UAE na Mars v 2021 ?!? ) je použitá raketa Falcon Heavy so 4 F9 v prvom stupni:
http://www.space.com/26629-the-emirates-paves-way-for-a-middle-east-space-program-with-its-mission-to-mars.html?cmpid=514630_20140725_28415296 |
|
NASA is testing an autonomous Martian helicopter | The Verge
http://www.theverge.com/2015/1/23/7879311/nasa-mars-autonomous-helicopter-drone |
|
citace:
V tomto klipe ( o výprave UAE na Mars v 2021 ?!? ) je použitá raketa Falcon Heavy so 4 F9 v prvom stupni:
No, nad podobnou možností už jsem se zamýšlel víckrát a asi nejsem jediný. Je fakt, že některé rakety v takové sestavě běžně létají, takže to zjevně není problém (teoreticky, tj. ryze geometricky by se dala na centrální stupeň zavěsit i šestice nádrží stejného průměru). Má někdo nějaké informace o tom, zda se u SpaceX o Falconu "superheavy" uvažuje a jaká by případně byla jeho nosnost? |
|
| O nicom takom som nepocul, zrejme ide len o umelecke stvarnenie |
|
citace:
O nicom takom som nepocul, zrejme ide len o umelecke stvarnenie
Tak tak. FH má mít nosnost až 53 tun na LEO. To by mělo pro většinu potenciálních nákladů bohatě stačit.
Pokud by bylo potřeba vynést více, na to už se bude používat BFR. Spojení více než 3 core FH dohromady by vyžadovalo zcela přepracovat centrální stupeň, rampy, atd. Taky si představte 5 až 7 × 9 M1D a pochopíte, že je to těžko proveditelný nápad. |
|
Je to tak. Nedávno jsem na "**** Elon says" četl, že se definitvně ukončili jak úvahy o F5, tak i o verzích FX a FXX. Tedy flotila by se do budoucna měla sestávat z F9, FH a superheavy rocket ("FBR"). Já si myslím, že MCT bude 2. a 3. stupeň onoho BFR... ale to je jiná diskuze.
a propos:
Verzi s centrálním stupněm a šesti boostery jsem viděl u modelu Angara-7. Ale už někdy něco v tomto uspořádání letělo? Díky za odpověď.
|
|
Angara 7 téměř určitě létat nebude.  |
|
citace:
Angara 7 téměř určitě létat nebude.
Oups! Jasně, nemyslel jsem přímo A7, ale zda vůbec někdy byla tahle koncepce core+6booster letěla? |
|
citace:
citace:
Angara 7 téměř určitě létat nebude.
Oups! Jasně, nemyslel jsem přímo A7, ale zda vůbec někdy byla tahle koncepce core+6booster letěla?
mna napada len deltaII
inak s "velkymi" boostrami drzi prim Energija so styrmi |
| 26.1.2015 - 18:44 - David | |
|
Microsoft vyvinul holografické brýle, které umožní plánovačům pohybů vozítek v kosmu virtuální pobyt plánovače na zkoumaném povrchu.
Vývoj jde zřejmě tím směrem, že se virtuální astronaut projde po zkoumaném povrchu, detailně si prohlédne cíl ze všech stran, poté k sobě zavolá vozítko a nařídí mu co a jak zkoumat.
To by znAMENAlo, že výzkumné mise typu Apollo bude možné realizovat ve stejném, resp rozsáhlejším rozsahu bez přítomnosti člověka, současně to znamená, že jediným přirozeným cílem pilotované kosmonautiky je trvalá základna na Měsíci. |
|
citace:
detailně si prohlédne cíl ze všech stran, poté k sobě zavolá vozítko a nařídí mu co a jak zkoumat.
to by muselo to vozitko najprv ten ciel zo vsetkych stran nafotit 3D kamerou. Inak vyskumnik uvidi len to, co vidi vozitko.
Inak nieco take je mozne uz dnes s oculus-rift.
|
|
phys.org : China targets 2020 Mars mission launch: official:
China plans to send a rover to Mars to explore the Red Planet.......
http://phys.org/news/2016-04-china-mars-mission.html |
|
V tak řídké atmosféře. Skoro se mi nechce věřit, že by se to vůbec pohlo.
https://www.seeker.com/space/exploration/how-a-helicopter-drone-could-fly-on-mars
 |
|
| https://www.google.com/maps/space/mars/@-4.5663569,137.384549,11599m/data=!3m1!1e3 |
| 27.6.2018 - 12:01 - dodge | |
|
Roste nadšení pro bezpilotní návratovou misi NASA na Mars s odběrem vzorků
http://aviationweek.com/space/enthusiasm-growing-mars-sample-return-mission?NL=AW-05&Issue=AW-05_20180627_AW-05_179&sfvc4enews=42&cl=article_3&utm_rid=CPEN1000000980369&utm_campaign=15407&utm_medium=email&elq2=22419c40f9464243b174076e4213d732 |
