Připomeňme si postupně dění z před 30.lety
předcházející 1. startu raketoplánu,STS-1 Columbia,na oběžnou dráhu 12.4.1981 .
...
...
29.12.1980 převoz startovní sestavy STS-1 z VAB na startovní rampu 39A http://history.nasa.gov/sts25th/Assets/Images/Bigs/photo07.jpg
17.1.1981 poslední,nejdelší, z 12 statických testů MPTA hlavního pohonu v trvání 10min29sec
22.1.1981 zkušební plnění nádrže ET vodíkem (infra fotokontrola ET)
(zkouška plnění proběhla odděleně pro vodík a kyslík na rozdíl od souuběžného plnění před běžným startem)
23.1.1981 odloženo plánované zkušební plnění nádrže ET kyslíkem
24.1.1981 provedeno zkušební plnění nádrže ET kyslíkem
...
20.2.1981 proběhla úspěšně jadna z klíčových předletových zkoušek,
20 sec zkouška FRF (flight readiness firing) motorů SSME raketoplánu Columbia přímo na startovací rampě ...
...... P.S. : nejedná se o záběry startu !,
...... ale jen zkušebního zážehu se vším všudy, předtím plnění a poté vyprázdnění nádrže ET, kontrola tepelné ochrany raketoplánu, kontrola ET, ...
Koukam ze i hlavní dádrž byla bílá - to bylo pro efekt a nebo tam je ještě jiná pěna ? - odkdy vlastně hlavní nádrž převlékly do barvy městských služeb ? :-)
27.2.1981 byly v National Space Technology Laboratories dokončeny testy metody opravy izolace ET pro STS-1
Ve dnech 24.2.-2.3.1981 byly upraveny přístupové plošiny obslužné věže na startovací rampě za účelem odstarnění závad na tepelné izolaci raketoplánu Columbia a nádrži ET pro STS-1
11.3.1981
pokračovaly podle plánu práce na opravě tepelné izolace ET,
v té době se počítalo se startem STS-1 v úterý 7.4.1981.
Přistání STS-1 bylo plánováno na leteckou základu AFB Edwards v Kalifornii, přestože přistávací dráha byla zmáčena v nedávné bouři, proto probíhaly příslušné testy k ověření funkčnosti dráhy pro potřeby přistání Columbie.
11.3.2011 - 08:05 - olda
A co na tý obálce National Geografic vlastně je? Columbia to není určitě, měla jako jediná černý náběžný hrany křídel. Že by zkušební exemplář Enterprise nebo je to jen nějaká ilustrace?
On 1/17/81, just three months prior to the scheduled STS-1 launch date, MPTA-098 successfully demonstrated a 625 second firing. The three flight rated engines from Columbia were removed, shipped to NSTL, and installed on MPTA-098 where they successfully completed a 520-second flight mission demonstration test. The engines were then shipped back to KSC and installed on Columbia where they successfully performed a 20-second Flight Readiness Firing (FRF) on 2/20/81. This cleared the way for the launch of STS-1 on 4/12/81.
Znamená to, že Columbii před prvním startem vyvezli na rampu, tam jí vymontovali hlavní motory, odvezli je na testy a pak je zase vrátili?
Text to jasně říká, tak proč se na to ptát. Další podrobnosti není problém dohledat.
14.3.2011 - 21:24 - Berkuš
citace:Text to jasně říká, tak proč se na to ptát. Další podrobnosti není problém dohledat.
Problém je v tom, že má angličtina je velmi, velmi slabá. Ano, je to moje chyba, ale doufal jsem, že mi někdo poradí.
Chci se jen ujistit, jestli to probíhalo tak, jak si myslím:
- na startovací komplex dovezli Columbii i s motory SSME
- 17.1.1981 tři JINÉ motory SSME provedly úspěšný test o délce 625 s
- poté vymontovali z Columbie její motory, odvezli do NSTL a tam testovali
- pak tyto motory po úspěšných zkouškách opět vrátili do Columbie
To je strašně komplikované a nějak si nedovedu představit, že by se motory měnily přímo na startovací rampě...
19.3.1981 STS-1 Columbia dokončila na rampě 39A úspěšně 33 hodinový test zkušební simulace odpočítávání a startu CDT
(Dry Countdown Demonstration Test is conducted , "dry" - suchý - bez plnění nádrže ET palivem)
s posádkou Young a Crippen na palubě .
Došlo také ke konečnému uzavření dveří nákladového prostoru.
Po zkoušce došlo ale k tragické havárii.
Technici firmy Rockwell se při kontole v prostoru hlavních motorů SSME dostaly do prostoru naplněného z bezpečnostních důvodů dusíkem.
Jeden z techniků, John Bjornstad, zemřel ihned, 5 dalších bylo vyproštěno v bezvědomí, Forrest Cole a William Wolford byly odvezeni do nemocnice.
Později na následky zemřeli i Forrest Cole Nick Mullon.
The Space Walk of Fame Foundation (SWOFF)
... memorial for the workers who died doing their jobs at Cape Canaveral Air Force Station (CCAFS), and Kennedy Space Center (KSC) : http://www.collectspace.com/ubb/Forum23/HTML/002596.html
23.3.1981 byla potvrzena použitelnost přistávací dráhy 23 na letecké základně AFB Edwards v Kalifornii
pro přistání Columbie po letu STS-1 i přes původní problémy způsobené nedávnou vydatnou bouří.
5.4.1981 začlo 73 hodinové odpočítávání pro 1. let raketoplánu v čase T-4d30min.
Plánováno bylo celkem 30 hodin 20 minut přerušení pro řešení případných problémů. Start měl být 10.4.1981 v 6:50EST/11:50UT.
Startovní okna již od 5.4. začínala 45 po východu slunce a trvala vždy přes 6 hodin.
...finále před starem je podrobněji a poutavěji popsáno na mnoha místech,
takže nyní už jen pro udržení časové nitky stručně klíčové události :
6./7.4.1981 proběhla kontrola řídících počítačů raketoplánu,
do stavu letové pohotovosti byby převedeny motory OMS a RCS,
připravoval se destrukční systém nádrže ET,
během plánovaného přerušení se řešil problém s palivovými články a oprava ventilu ...
8.4.1981 začalo profukování nákladového prostoru dusíkem,
odsunuta pomocná obslužná věž
posádka Columbie , J.Young a R.Crippen , přiletěli na KSC z Houstonu
- na KSC vše směřovalo k 1. startu raketoplánu na oběžnou dráhu
- probuzení posádky, snídaně, odjezd na rampu
... http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=kosmo&file=index&fil=/m/pil_lety/usa/sts/sts-1/lk.htm
- celkem bezproblémový odpočet se až v závěru v T-9min
zadrhl na opakovaných problémech s řídícím záložním počítačem
vedoucích nakonec k odvolání startu a stanovení nového termínu na "gagarinovské" datum 12.4.1981
výborné historické video (2-dílné), doufám že oko nejednoho pamětníka nezůstane suché ..
STS-1 The Boldest Test Flight in History / historie, vývoj, zkoušky, vzpomínky, první impozantní start …
feature=related +feature=related
Ještě v pátek bylo na vážkách, zda se beseda ke 30. výročí STS-1 v Americkém středisku, Trziste 13, Praha 1, 14.4. v 17:30 SELČ kvůlii problémům s federálním rozpočtem USA uskuteční. Jak asi víte, na poslední chvíli se podařilo v Kongersu USA dospět ke kompropimu s Americké středisko se nemují pro chybějící rozpočtové prostředky uzavřít.
Beseda se koná, učastnit se jí bude doc. ing. Jan Kolář, ing. Karel Pacner a moje maličkost. Jste všichni srdečně zváni.
11.4.1981 ... čekání na start ...
KENNEDY SPACE CENTER, FLA. - Astronaut Robert Crippen, left, relaxed despite the "scrub" of the Space Shuttle launch on April 10, is joined at the Shuttle Landing Facility on April 11 by (from left) George Abbey, flight operations director; Joseph Algrantic, chief of Aircraft OPERATIONS Division, both with Johnson Space Center; and astronaut Joe Engle. Crippen and Young spent part of the day between the "scrub" and the successful launch on April 12 in Shuttle landing practice, using a specially modified Grumman Airstream jet aircraft.
Raketoplán Discovery 24. února 2011 zažehuje motory ke startu na odpalovací rampě 39A v NASA Kennedyho kosmickém středisku na Floridě při začátku jeho posledního letu při misi STS-133 k Mezinárodní kosmické stanici.
CREDIT: NASA/Tony Gray and Tom Farrar
Velký obrázek: http://i.space.com/images/i/8466/original/9-sts-133-low-angle-launch-2011.jpg?1299229318
Konečná bilance programu space shuttle za dobu trvání programu věší na jeden let cenovku 1,5 miliardy dolarů, ukazuje nová studie.
Analýza odhaduje, že ke konci roku 2010 kosmická agentura za tuto flotilu od zahájení v roce 1971 utratila více než 192 miliard dolarů, říkají výzkumníci. To naznačuje, že ke konci letošního roku, do kdy dojde ke třem dalším misím shuttlu, NASA za svůj ukončovaný program raketoplánu utratí 196,5 miliardy.
12. dubna NASA oslaví 30. výročí programu space shuttle. Ale přes všechny jeho úspěchy se nikdy nepřiblížil k do něj vkládaným očekáváním.
Raketoplán byl původně Kongresu udán jako prostředek, který by mohl učinit kosmické lety levnými a častými, řekl Roger Pielke Jr., expert na vědeckou politiku na University of Colorado v Boulderu, který tuto novou analýzu vedl.
„Uvažte, že se od toho původně očekávalo, že bude do vesmíru létat asi tak jednou týdně,“ řekl Pielke SPACE.com v e-mailu. „Jeho skutečná frekvence letů byla asi jedna desetina tohoto. Nikdy to nebylo jako letecká linka.“
Průměrné náklady na start byly během provozních let mezi lety 1982 až 2010 asi 1,2 miliardy dolarů (při hodnotě dolaru z roku 2010). Ale naroste to na 1,5 miliardy dolarů na let, když rozpočítají náklady na dobu trvání programu, zjišťuje nová analýza, která prozkoumala 131 misí shuttlu létajících mezi lety 1982 až 2010.
NASA údajně s shuttlem létala tak často, jak jen mohla, ale vždy za vysokou cenu, řekl Pielke. NASA do roku 2010 odstartovala 131 misí raketoplánů a zažila dvě tragické havárie: posádka sedmi astronautů u shuttlu Chalanger v roce 1986 a sedmičlenná posádka u Columbia v roce 2003.
NASA naplánovala konečné lety raketoplánů na letošní rok. Shuttle Endeavour poletí na 134. let raketoplánu 29. dubna s orbiterem Atlantis naplánovaným ke startu na konec června při konečné agenturní misi STS-135.
To umožnilo Pielkemu a Radfordu Byerlymu přidruženému výzkumníkovi na University of Colorado, aby porovnali konečné náklady s projekcemi nákladů, které provedli před 20 lety v době, kdy byly lety shuttlů 10 let staré.
Panenský let raketoplánu: http://www.space.com/11338-space-shuttle-maiden-launch-landing.html
Původní nákladové projekce na flotilu raketoplánů byly založeny jen na osmi letech historie frekvencí a nákladů letů. Poskytlo to ale Pielkemu a Radfordovi dost dat, aby přišli s čísly pro tuto hru.
Průměrné náklady na start byly během života programu US raketoplánů asi 1,5 miliardy dolarů, tvrdí analýza z University of Colorado-Boulder.
CREDIT: R.A. Pielke and R. Byerly
Velký obrázek: http://www.space.com/images/i/9137/original/piebye.11.jpg
„Do roku 1990 byly s raketoplánem dostatečné zkušenosti, aby šlo usoudit, že sazby za let moc neporostou a že roční náklady nepůjdou moc dolů,“ vysvětlil Pielke.
Jak americká veřejnost, tak tvůrci politik by měli uznat, že programy kosmických letů představují „riskantní, drahé a dlouhodobé závazky,“ řekl Pielke. Rovněž zdůraznil potřebu programy konstruovat s větší flexibilitou než u shuttlů a stanice tak, aby se programy mohly na základě měnících se okolností vyvíjet.
NASA se pravděpodobně z těchto lekcí už poučila, řekl Pielke. Kosmická agentura nasmlouvala poskytovatele komerčních kosmických letů SpaceX, aby vozil astronauty a zásoby na Mezinárodní kosmickou stanici.
Pielke a Berly své hodnocení publikovali v korespondenční sekci vydání žurnálu Nature ze 7. dubna.
... 
. 
. 
