|
Slavomír Fridrich: Dôvodom na zmenu (napríklad Griffinov návrh) , môže byť akurát poukázanie na nejaký "neporiadok"
Jiří Hošek: Vysocí představitelé NASA zvažovali v posledních měsících plány na přesun prvního přistání na Měsíci v rámci Artemis na čtvrtou misi, což by poskytlo SpaceX a dalším dodavatelům více času. Představitelé NASA předložili tuto možnost v prosinci 2023 nejvyššímu vedení agentury.
Slavomír Fridrich: Ale odhadovať s toho, ako dlho ešte NASA tá salámová metóda obkladov "iba o rok", ešte vydrží si netrúfam odhadovať.
Troufnete si odhadnout vývoj aspoň do zbytku tohoto prezidentského funkčního období, tedy do 20.1.2025? Když zformuluji odhad, že už nepřijde žádný zásadní odklad mise Artemis III ani zásadní změna v obsahu této mise, přistoupíte na tento odhad, nebo ne?
[upraveno 6.2.2024 08:17] |
|
@Jiří Hošek
Na ten váš odhad môžem pristúpiť. Súhlasím.
Len treba poznamenať, že počas zbytku prezidentského funkčného obdobia, bude bežať "ostrá" predvolebná kampaň. Odhadovať, či niekoho v agitačnom zápale nenapadne vyrobiť nejakú agitprop "kauzu" (možno aj s nejakými následkami a zmenami) aj s tejto problematiky, sa skutočne nedá.
____________________
slavomir.fridrich@azet.sk |
|
| Tak ono udělat misi Artemis 2 s obletem Měsíce jako první pilotovaný let, byť bez navedení na orbitu (a bez operací s lunárním modulem) a pak hned Artemis 3 s orbitou a přistáním na povrchu je od začátku šílenost. Kde je testování systémů lodi, setkání, spojení, komunikace, manévrování atd.? |
|
citace 7.2.2024 - 07:17 - Ervé:
Tak ono udělat misi Artemis 2 s obletem Měsíce jako první pilotovaný let, byť bez navedení na orbitu (a bez operací s lunárním modulem) a pak hned Artemis 3 s orbitou a přistáním na povrchu je od začátku šílenost. Kde je testování systémů lodi, setkání, spojení, komunikace, manévrování atd.?
Ještě předtím, než se Orion při misi Artemis 2 vydá k Měsíci, vykoná dva oběhy kolem Země:
1) Nejprve vykoná oběh kolem Země na parkovací eliptické oběžné dráze ve výšce 185 × 2 900 kilometrů. Pokud by bylo v systémech lodi cokoli špatně, bude možné po dokončení oběhu kosmický let ukončit návratem do atmosféry Země a přistáním v Tichém oceánu.
2) Půjde-li vše dobře, bude na prvním oběhu dvakrát zažehnut stupeň ICPS. Prvním zážehem, provedeným v apogeu zhruba 40 minut po startu, bude zvýšeno perigeum a po dokončení prvního oběhu i apogeum. Tím se Orion dostane na vysokou eliptickou oběžnou dráhu Země s parametry přibližně 320 × 109 435 kilometrů a dobou oběhu přibližně 42 hodin. Na této dráze vykoná svůj druhý oběh kolem Země. Na začátku tohoto druhého oběhu se Orion od stupně ICPS odpojí a posádka využije ICPS jako cíl pro demonstraci přibližovacích operací. Astronauti budou v manuálním režimu řídit orientaci Orionu a přibližování k ICPS. Při prvním přiblížení Orionu bude využit terč na dně adaptéru OSA, který bude trvale spojen s ICPS. Při druhém přiblížení bude využit terč nainstalovaný na boku ICPS v prostoru mezi nádržemi. Budou provedeny manévry znázorněné v infografice. Smyslem demonstrace je ověření schopností řízení Orionu. Získané provozní zkušenosti a data budou zúročeny při přípravě na setkávací, přibližovací, spojovací a odpojovací operace, které budou čekat posádku mise Artemis 3. Po dokončení demonstrace bude ICPS naveden do zemské atmosféry k likvidaci.
Přibližovací operace budou současně testem systémů lodi. V případě kladného výsledku bude rozhodnuto o dalším pokračování mise, naopak v případě neodstranitelné závady se Orion po dokončení druhého oběhu vrátí na Zemi.
Po demonstraci přibližovacích operací posádka předá řízení zpět do řídicího střediska. Astronauti svléknou skafandry OCSS a zbytek kosmické mise stráví v obyčejných oblecích. Na tomto druhém oběhu bude posádka ověřovat výkon systému podpory života (odstraňování oxidu uhličitého a vodní páry, přísun dýchatelného vzduchu). Půjde o součást přípravy na další část mise, která bude zahrnovat oblet Měsíce. Skafandry si astronauti znovu obléknou až v závěru mise v rámci přípravy na vstup do zemské atmosféry.
3) Po dokončení druhého oběhu Země bude zážehem hlavního motoru servisního modulu Orionu vykonán manévr TLI. Zážeh bude současně testem Orionu pro scénář poruchy horního stupně, kdy je další zážeh proveden motorem servisního modulu. Manévr vyšle Orion na přibližně čtyřdenní odletovou dráhu za odvrácenou stranu Měsíce s trajektorií volného návratu, která zajistí další čtyřdenní cestu zpět domů již bez nutnosti zážehu.
Prosím o zpětnou vazbu, zda tento příspěvek snížil některé Vaše obavy ohledně rizik.
[upraveno 7.2.2024 21:53] |
|
| mne sa prave paci vykonat cim viac testov na jednu supu. To najdolezitejsie je predsa posadka, ktora riskuje pri kazdom lete. Naopak pri zeleze je to "len" otazka penazi... takze nech urobia postupnost maxima testov, hoci s rizikom, ze po neuspenom kroku ich uz nebude zaujimat n chybajucich krokov, ale co najbezpecnejsie sa vratia domov. aj za cenu "premarnenia" nezrealizovanych testov. |
|
Tie testy sa mi javia dostatočné, pre stavbu Gateway.
Sú však dostatočné pre "výpad", na Mesačný povrch? ____________________
slavomir.fridrich@azet.sk |
|
| Díky, Artemis 2 je v pohodě (oblet Měsíce až po otestování). Problém je s Artemis 3, tam je to podle mě za hranou. Uvidíme, co všechno a jak budou testovat, ale operace Orion-HLS chtějí jak vyzkoušet? |
|
| ... ak idu robit kyvadlovku na Mesiac, tak jedna plnoautomaticka misia by ich nezabila. zvlast, ak mozu dopravit na povrch nejaky HW. |
|
OK, všichni tři máte k aktuální náplni mise Artemis 3 připomínky. Předpokládejme, že před startem budou vyřešeny všechny problémy, které vyplynou z mise Artemis 2, včetně případných HW a SW změn. Zkusili byste každý za sebe navrhnout takové úpravy náplně mise Artemis 3, aby měla vámi akceptovatelné riziko, přičemž přistání na Měsíci by mohlo být posunuto na misi Artemis 4?
Rok před misí Artemis 3 je v plánu jedno demonstrační nepilotované přistání Starship na Měsíci, které bylo v loňském roce doplněno o start z Měsíce:
Můžete ho zařadit do náplně mise Artemis 3. Nebo můžete do náplně Artemis 3 zařadit návštěvu Gateway.
Napadlo mě několik možností alternativní náplně mise Artemis 3. Jakou variantu byste vybrali s ohledem na vámi akceptovatelné riziko?
1) Pokud je riziko navedení Orionu na sedmidenní NRHO oběžnou dráhu Měsíce nepřijatelné, chcete opakovat misi Artemis 2 s případným dokováním k cílovému tělesu?
- 1a) Dokování k ICPS (během předchozí mise Artemis 2 nelze provést, protože Orion pro Artemis 2 nemá dokovací systém)
- 1b) Dokování k HALO/PPE během jeho ročního letu k Měsíci
2) Chcete navedení Orionu na oběžnou dráhu Měsíce bez dokování k cílovému tělesu?
- 2a) Na dráhu NRHO
- 2b) Na dráhu DRO, tedy pilotované opakování profilu mise Artemis 1 s délkou trvání 25,5 dne a se sníženou velikostí posádky
- 2c) Na jinou oběžnou dráhu Měsíce
3) Chcete navedení Orionu na NRHO oběžnou dráhu Měsíce a dokování k cílovému tělesu?
- 3a) K demonstrační nepilotované Starship před jejím sestupem na Měsíc v rámci její nepilotované mise (případně doplněné o dokování s touto Starship po návratu z Měsíce)
- 3b) K HALO/PPE
- 3c) K HLS Starship, tedy beze změny současné náplně mise Artemis 3 s tím, že dokování před sestupem HLS na Měsíc bude současně testem a druhé dokování (po návratu HLS s dvoučlennou posádkou z Měsíce) se musí povést |
|
"3c) K HLS Starship"
Čosi ako Apollo 10?
Dokovanie, nástup posádky na palubu, a testovanie mamévrovania na Mesačnej orbite. Následne návrat posádky do Orionu, a nepilotované pristátie Starship. ____________________
slavomir.fridrich@azet.sk |
|
| Mě by stačil automatický let Orionu + Starship na protáhlé orbitě Země, setkání a spojení se Starship, oddělení, simulace ménévrů Starship (nemusí být plný paliva, stačí cca třetina) pak setkání a návrat Orionu. Orion může vynést Starship nebo Falcon Heavy, SLS bude ověřen Artemis 2 a 3, což stačí - takové automatické Apollo 9. Automatické přistání Starship na Měsíci je bez návratu? Ta tabulka HLS má 1,5 roku zpoždění, proto je asi NASA nervózní, HLS musí všechno stihnout v tomto roce. |
|
citace 9.2.2024 - 08:53 - Ervé:
Automatické přistání Starship na Měsíci je bez návratu?
Smlouva SpaceX s NASA vyžaduje, aby demonstrační Starship bez posádky pouze přistála na Měsíci. Viceprezidentka SpaceX pro zákaznický provoz a integraci Jessica Jensen ale na mediální telekonferenci dne 9.1.2024 řekla, že test bude zahrnovat přistání na Měsíci bez posádky a poté start z povrchu.
Dva zdroje informace:
https://spacepolicyonline.com/news/nasa-delays-next-artemis-missions-to-2025-and-2026/
https://arstechnica.com/space/2024/01/citing-crew-safety-nasa-delays-upcoming-artemis-missions-by-about-a-year/
citace 9.2.2024 - 08:53 - Ervé:
Ta tabulka HLS má 1,5 roku zpoždění
Aktuálně má úspěšný IFT (OFT) v porovnání s tou tabulkou dva roky zpoždění. Teď je Q2 FY2024 (fiskální rok 2024 v USA začal 1.10.2023). |
|
citace 8.2.2024 - 21:19 - Jiří Hošek:
...Rok před misí Artemis 3 je v plánu jedno demonstrační nepilotované přistání Starship na Měsíci, které bylo v loňském roce doplněno o start z Měsíce:...
vdaka, to je asi informacia, co mi unikla.
Na vsetko je nejaka zaloha, alebo postup, ale na start z Mesiaca nie je. Ten musi zabrat na 100%. Preto aspon vidiet automaticky start pred tym, ako tam pristane posadka, je zrejme maximum, co ekonoicky vieme ponuknut... |
|
https://www.americaspace.com/2023/12/01/spacexs-new-design-for-lunar-starship-unveiled/
Nevím, zda to tu již bylo. Nový design SpaceX u HLS. Především prodloužení na 55 m, zvětšení nádrží, pevné 4 nohy, které budou již při startu ze země přesahovat profil, změna povrchové barvy motorového prostoru ….
Největší problém vidím stále v počtu startů tankerů, není jisté, zda jich bude 10.
Problém je, že SpX zatím neví přesně nosnost SHS na LEO s návratem 1.stupně. Obávám se, že bude nižší, než Saturnu 5 (140 tun). Probíhá stále dost změn.
Nosnost tankerů bude ještě nižší, pokud bude motorický návrat i druhého stupně – tankeru. Objevují se nepotvrzené informace, že SpX zvažuje přistání tankerů přímo do moře. Zřejmě by stačilo méně paliva na „přistání“ (nebo žádné?) a s tankeru by se zachránily jen motory a další hodnotné díly. Při plnění HLS na LEO by pak musely být vždy nové tankery, což by asi stejně bylo.
Nebylo by potom jednodušší, aby HLS měl jen jeden motor Raptot? Pro odlet od LEO k Měsíci by mu stačil, stejně jako k přistání na Měsíci a start zpět k Orionu. Problém by byl, jak takový prázdný HLS dopravit na LEO [upraveno 25.2.2024 18:57] [upraveno 25.2.2024 19:03] |
|
| Řešením je udělat lunární StarShip jako trojstupňovou.Booster by zůstal, ale StarShip by byla dvoustupňová. Spodní díl se šesti vakuovými motory a nádržemi by se odhotil a na Měsíci by přistála jen současná špička (18 až 25 metrů vysoká, 9 metrů průměr) jen s jedním vakuovým motorem. Ta by startovala (téměř) prázdná a na LEO by se doplňovaly jen její nádrže. Možná by stačily 3 až 4 starty tankerů. A místa v ní by pořád bylo pro dvacet lidí, nejen pro dva. |
|
| Třetí stupeň jsem vícekrát dříve navrhoval, ale vždy byla zde oposice, že u SpaceX musí být vše návratné. Bylo by to samozřejmě dobré řešení. |
|
citace 25.2.2024 - 19:49 - PinkasJ:
Třetí stupeň jsem vícekrát dříve navrhoval, ale vždy byla zde oposice, že u SpaceX musí být vše návratné. Bylo by to samozřejmě dobré řešení.
Druhý stupeň by byl na velmi protáhlé dráze. Buď by se nechal shořet v zemské atmosféře, nebo co tak udělat několikrát aerobreaking, snížit dráhu na LEO a pak ho znovu natankovat? Možná to nestojí za ty trable a je jednodušší se ho zbavit, ale co když... |
|
treti stupen je nevdacny.
nepotrebuje totiz ziaden velky motor, takze vpohode dosiahne kostrukcne cislo cez 10.
co setrime? napr. centaur mam 20830 kg paliva, ktore musim dopravit tak ci tak.
mam jeden motor na orbite cca 300kg a nejaku dalsiu konstrukciu (4RCS motorceky na hydrazin 150kg) plus potrubia cca 1900kg
https://en.wikipedia.org/wiki/RL10
https://en.wikipedia.org/wiki/Centaur_(rocket_stage)
takze dopravujem 21 ton paliva
na zachranu 2,2 tony
+ tankovacie/pripojovacie zariadenie + riziko operacie...
(najjednoduchsie asi bude odhodit prazdnu nadrz a pripojit plnu...)
co ma zmysel cirkulovat?
- solarne panely?
- ubytovaci modul?
- bezpecnostne moduly?
- jadrovy reaktor?
- warp pohon?
- ...? |
|
| Lunární StarShip stejně bude na jedno použití, tak proč tahat na Měsíc 6 motorů a obří nádrže, které je nutné před odletem naplnit palivem při 10 až 15 startech tankerů. Tak půlku odhoďme, ať shoří v atmosféře, a na Měsíc poletí jen zmenšená SS s jedním či dvěma motory a mnohem menšími nádržemi. I přistání mnohem nižší lodě na Měsíci bude bezpečnější a nebude hrozit její převrácení jako u dvou posledních landerů. |
|
citace 26.2.2024 - 18:01 - Martin Jediny:
treti stupen je nevdacny.
...
(najjednoduchsie asi bude odhodit prazdnu nadrz a pripojit plnu...)
co ma zmysel cirkulovat?
- solarne panely?
- ubytovaci modul?
- bezpecnostne moduly?
- jadrovy reaktor?
- warp pohon?
- ...?
... a tím se vracíme k původní koncepci (nejen) raketoplánu jako sooučásti systému STS. Tehdy se totiž rozlišovali 3. zásadně odlišné oblasti kosmické dopravy:
1) z povrchu země na LEO a zpět. (tedy původně něco návratového a znovupoužitelného, nebo sériově vyráběného a laciného). Sem patřil raketoplán, ale i EELV (a v ruském provedení částečně znovupoužitelná Energia, nebo laciný a velkosériově vyráběný Soyuz)
2) kosmický univerzální tahač a urychlovací stupeň (Centaur, v ruském provedení Fregat, popřípadě Parom). Z tohoto pohledu cokoliv "pod" tímto stupněm spadá do předchozí kategorie.
3) finální uživatelský náklad. Tato jedinná část je navržená speciálně pro každé použití.
Tedy z pohledu lunárního Starshipu firmy SpaceX chybí "druhý/tahačový" stupeň ... ;-)
Obávám se, že Muskova kombinace StarShip (=kousek bodu 1. plus bod 2. plus bod 3.) může fungovat tak pro dopravu na LEO. Pro cokoliv dalšího je nerealistická a dozná změn (ve smyslu výše uvedeného). Nebo musíme zavést motory s výrazně vyšším ISP a zároveň s velkým tahem (ten požadavek na vysoký tah diskvalifikuje iontové motory).
|
|
Zaráží mne jedna věc: Musk určitě není hloupý člověk. Ten systém doplňování paliva na LEO byl vymyšlen pro Mars a tam je plně logický z těchto důvodů:
1/ systém bude muset dopravit náklad (nebo kosmickou loď) k Marsu jen o málo větší rychlostí, než k Měsíci. Hlavní energii pro přistání bude dodána brzděním atmosférou Marsu.
2/ Pro start zpět bude palivo i okysličovadlo získané z místních surovin. Takže k Marsu by pravděpodobně stačilo 4-6 tankování na LEO ale i tam by byla asi výhodný přeletový tahač jen s 1- 2 motory tankovaný na LEO. Ten by musel být vynesen na LEO separátně, jakož i vlastní kosmická loď pro Mars.
Pro Měsíc a přistání 2 kosmonautů by asi byl také výhodný tahač s 1 motorem, menšími nádržemi, menší nosností v provedení jako lander. Mohl by být tankovaný na LEO, nebo při dostatečné nosnosti SHS proveden jako 3.stupeň natankovaný již na Zemi.
Když mohl Saturn 5 vynést jedním letem nejen natankovaný lander Eagle, ale i loď s posádkou Columbia + servisní modul, snad by SHS dokázal vynést jedním letem k Měsíci samostatný na Zemi natankovaný lander. Nebo jsme za 50 let nedosáhli úroveň roku 1969?
[upraveno 28.2.2024 07:26] |
|
| Souhlas, větší smysl by dávalo použít Starship pro vynesení těžkého 3.stupně plus nákladu. Kdo ví, jak to nakonec dopadne. |
|
... v této souvislosti si dovolím ještě jednu poznámku:
V dnešní době se "usazuje" komerční doprava Země-LEO. Došlo i k určité standardizaci připojovacích úchytů i krytů UZ. Důsledkem je, že mnoho nákladů (X37B, všelijaké ty HTV/ATV/Cygnusy, ...) může letět na několika různých raketách.
Důsledkem je, že právě konstrukce zásobovacích lodí je typicky jednoduchý přetlakovaný válec připojený na standardizovaný "tahač". Neměl by tedy asi být problém inspirovat se přídavnými nádržemi u letadel a nahradit přetlakovaný válce za nádrž (resp.dvojnádrž palivo/okysličovadlo) se standardním připojením. A tu "jenom přehodit". ;-)
Přijde mi to jednodušší, než řešit přečerpávání na LEO (což NENÍ triviální záležitost: jsme v nulové gravitaci, s nutností dochlazování, s mnoha kryogenně těsnými konektory, s potřebou značného množství energie pro čerpadla a pro dochlazení, s potřebou počítat s různými ztrátami, ... atd.) |
|
Samozřejmě, pokud se týká přistání lidí na Měsíci, ideální je nejjednodušší řešení: klasická třístupňová raketa, jejíž 3. stupeň vynese k Měsíci (na TLI) již natankovaný lander. Takový lander bude pro znovupoužití potřebovat nejméně paliva dopravovaného ze Země. Ani v době Apolla nic lepšího nevymysleli (a to musel Saturn 5 vynést i loď s posádkou), ani nyní nic nevymyslíme. Zákony fyziky jsou jen jedny.
Doplňování paliva na LEO do třetího stupně by bylo třeba, jen kdyby LEO nosnost SHS byla nízká – nižší než Saturnu 5 a tudíž 3.stupeň by nemohl být na Zemi plně natankovaný. Rozdíl proti návrhu SpaceX je ten, že podle jejich návrhu by se na LEO tankoval velký a prázdný 2.stupeň a ten by s velkými nádržemi a 6 motory letěl k Měsíci a po převzetí posádky od Orionu přistával a startoval zpět na GTW.
[upraveno 28.2.2024 13:39] |
|
Pripojeniem. Pôvodné návrhy na dotankovanie paliva vo vesmíre, boli "šité" pre EELV nosiče. Práve v snahe, vyhnúť sa potrebe prevádzkovať komerčne neupotrebiteľný "supernosič".
Tú technológiu treba vyvinúť a otestovať.
Ale čo s tým spraví Elonova "megalománia"?
To si netrúfam odhadovať.
 ____________________
slavomir.fridrich@azet.sk |
|
Skoda ze tu nie je yamato, musk by mal obhajcu.
cokolvek vynesene na LEO je tak drahe, ze navratovy stupen sa obvykle neoplati. daleko lacnejsie by bolo pridokovat natankovanu nadrz.
ak predpokladam ze musk pocitat vie, tak jeho koncept ma dva dobre dovody plus jeden.
1/ tankovat ma zmysel pre slabe nosice. takze ak muskov nocis je slaby, tankovanie dava zmysel. to predpoklada dopravu obrovskych struktur na Mesiac. ak sa to zrealizuje tak klobuk dolu.
aj ked stale je otvorena otazka, ci ma zmysel precerpavat, alebo radsej pridokovat plnu nadrz.
2/ potrebuje tankovanie obrych rakiet pre let na Mars. Program Nasa pre Mesiac mu tak financuje jeho sen.
3/ musk si robi co chce a uspesne likviduje konkurenciu, ktora by dokazala logickejsie lacnejsie a jednoduchsie zopakovat nieco ako apollo a radsej ponukne 20kg kladivo na spendliky. |
|
citace 27.2.2024 - 21:26 - PinkasJ:
...Když mohl Saturn 5 vynést jedním letem nejen natankovaný lander Eagle, ale i loď s posádkou Columbia + servisní modul, snad by SHS dokázal vynést jedním letem k Měsíci samostatný na Zemi natankovaný lander. Nebo jsme za 50 let nedosáhli úroveň roku 1969?...
toto je zaujimava uvaha...
...navyse s trochou paliva naviac dokazu aj medzipristatie na stanici...
... a co horsie, ze to bude zrejme i hlavny rozsah pilotovanych vysadkov. v lepsom pripade s vopred pristatou mikrostanicou. |
|
citace 27.2.2024 - 21:26 - PinkasJ:
Zaráží mne jedna věc: Musk určitě není hloupý člověk. Ten systém doplňování paliva na LEO byl vymyšlen pro Mars a tam je plně logický z těchto důvodů:
1/ systém bude muset dopravit náklad (nebo kosmickou loď) k Marsu jen o málo větší rychlostí, než k Měsíci. Hlavní energii pro přistání bude dodána brzděním atmosférou Marsu.
2/ Pro start zpět bude palivo i okysličovadlo získané z místních surovin. Takže k Marsu by pravděpodobně stačilo 4-6 tankování na LEO ale i tam by byla asi výhodný přeletový tahač jen s 1- 2 motory tankovaný na LEO. Ten by musel být vynesen na LEO separátně, jakož i vlastní kosmická loď pro Mars.
Pro Měsíc a přistání 2 kosmonautů by asi byl také výhodný tahač s 1 motorem, menšími nádržemi, menší nosností v provedení jako lander. Mohl by být tankovaný na LEO, nebo při dostatečné nosnosti SHS proveden jako 3.stupeň natankovaný již na Zemi.
Když mohl Saturn 5 vynést jedním letem nejen natankovaný lander Eagle, ale i loď s posádkou Columbia + servisní modul, snad by SHS dokázal vynést jedním letem k Měsíci samostatný na Zemi natankovaný lander. Nebo jsme za 50 let nedosáhli úroveň roku 1969?
[upraveno 28.2.2024 07:26]
Spočítej si, kolik energie bude potřeba na ohřev a promíchání paliva v takovém objemu, kolik se tam plánuje a to je nutné zabezpečit po celou dobu cesty.
Chemické motory nemají proto na takové dlouhé a velké mise smysl, tam má smysl jedině jaderný pohon, nebo jiný, ještě vyspělejší. |
|
citace 28.2.2024 - 23:44 - Tesarakt:
citace 27.2.2024 - 21:26 - PinkasJ:
Zaráží mne jedna věc: Musk určitě není hloupý člověk. Ten systém doplňování paliva na LEO byl vymyšlen pro Mars a tam je plně logický z těchto důvodů:
1/ systém bude muset dopravit náklad (nebo kosmickou loď) k Marsu jen o málo větší rychlostí, než k Měsíci. Hlavní energii pro přistání bude dodána brzděním atmosférou Marsu.
2/ Pro start zpět bude palivo i okysličovadlo získané z místních surovin. Takže k Marsu by pravděpodobně stačilo 4-6 tankování na LEO ale i tam by byla asi výhodný přeletový tahač jen s 1- 2 motory tankovaný na LEO. Ten by musel být vynesen na LEO separátně, jakož i vlastní kosmická loď pro Mars.
Pro Měsíc a přistání 2 kosmonautů by asi byl také výhodný tahač s 1 motorem, menšími nádržemi, menší nosností v provedení jako lander. Mohl by být tankovaný na LEO, nebo při dostatečné nosnosti SHS proveden jako 3.stupeň natankovaný již na Zemi.
Když mohl Saturn 5 vynést jedním letem nejen natankovaný lander Eagle, ale i loď s posádkou Columbia + servisní modul, snad by SHS dokázal vynést jedním letem k Měsíci samostatný na Zemi natankovaný lander. Nebo jsme za 50 let nedosáhli úroveň roku 1969?
[upraveno 28.2.2024 07:26]
Spočítej si, kolik energie bude potřeba na ohřev a promíchání paliva v takovém objemu, kolik se tam plánuje a to je nutné zabezpečit po celou dobu cesty.
Chemické motory nemají proto na takové dlouhé a velké mise smysl, tam má smysl jedině jaderný pohon, nebo jiný, ještě vyspělejší.
Palivo a okysličovadlo není třeba ohřívat - Slunce ohřívá víc, než potřebujeme. Kryogenní paliva je třeba chladit, proto je výhodný kyslík a metan, které nemají extrémní nároky na chlazení jako vodík. Jaderný motor by se hodil, jenže je většinou na vodík, takže ho nejde udržovat po dlouhou dobu.
Nejefektivnější použití jádra a vodíku bych viděl v boosteru, který náklad urychlí z LEO na vysoce výstřednou dráhu (dv 2,5 až 2,8 km/s) a pak zpomalí o atmosféru (aerobraking) pro dosažení LEO k dotankování z nádrže vodíku ze Starship. Zbytek pro přelet k Měsíci nebo Marsu by pak zajistil vlastní motor lodi (kyslík-metan nebo jiné běžné KPL). |
|
vodik pouziva len otvoreny cyklus jadroveho rekatora a ani tam to nie je nevyhnutnou podmienkou
a uzavrety cyklus zas ma obrovske chladice
tiez si myslim, ze hlavne vyuzitie by mal ako tahac. |
|
