Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  9    10    11    12  >>
Téma: Program Artemis (obnovení pilotovaných letů na Měsíc)
29.2.2024 - 10:56 - 
citace 29.2.2024 - 06:35 - Ervé:

Palivo a okysličovadlo není třeba ohřívat - Slunce ohřívá víc, než potřebujeme.

Chudáci ledové komety, ty už se všechny vypařily ;-)

Na oběžné dráze Země máš teploty od – 180 °C do + 180 °C (průměr je dle výšky dráhy pár stupňů pod nulou, viz Saljut 7 cca -7°C) a to jen díky tomu, že Země má poměrně vysoké albedo.
Solární konstanta u Země je 1360 W/m2, Mars máš 590 W/m2.

Tj. co na jedné straně sondy od Slunce přijímáš, tak na druhé vydáváš. Teplota meziplanetárního prostoru k Marsu je přes -200°C.

Takže mi ukaž tu energetickou rovnici, že Slunce ohřívá víc, než potřebujeme.
A to je jen palivo uvnitř nádrže. Teď musíš řešit všechny části, které jsou trvale zastíněné a dochází u nich k tak velkému cyklickému tepelnému namáhání vůči částím, které jsou osluněné (otázka rotace).
Takže čím větší loď, tím řádově větší problémy. [upraveno 29.2.2024 10:57] [upraveno 29.2.2024 10:58] [upraveno 29.2.2024 10:58]
 
29.2.2024 - 11:41 - 
citace 29.2.2024 - 10:56 - Tesarakt:
citace 29.2.2024 - 06:35 - Ervé:

Palivo a okysličovadlo není třeba ohřívat - Slunce ohřívá víc, než potřebujeme.

Chudáci ledové komety, ty už se všechny vypařily ;-)

Na oběžné dráze Země máš teploty od – 180 °C do + 180 °C (průměr je dle výšky dráhy pár stupňů pod nulou, viz Saljut 7 cca -7°C) a to jen díky tomu, že Země má poměrně vysoké albedo.
Solární konstanta u Země je 1360 W/m2, Mars máš 590 W/m2.

Tj. co na jedné straně sondy od Slunce přijímáš, tak na druhé vydáváš. Teplota meziplanetárního prostoru k Marsu je přes -200°C.

Takže mi ukaž tu energetickou rovnici, že Slunce ohřívá víc, než potřebujeme.
A to je jen palivo uvnitř nádrže. Teď musíš řešit všechny části, které jsou trvale zastíněné a dochází u nich k tak velkému cyklickému tepelnému namáhání vůči částím, které jsou osluněné (otázka rotace).
Takže čím větší loď, tím řádově větší problémy. [upraveno 29.2.2024 10:57] [upraveno 29.2.2024 10:58] [upraveno 29.2.2024 10:58]


A o jakém palivu to tedy mluvíte? Vakuum je termoska, ochlazení vyzařováním trvá hodiny. Ohřev Sluncem je otázka minut i u Marsu. Proto jsou všechny stanice, stupně a družice buď natřeny na bílo, nebo používají pozlacené/postříbřené fólie pro odrážení co největšího množství tepla. Při stabilních -10°C musíte chladit kyslík (-185°C) i metan (-165 °C), tepla máte dost díky činnosti přístrojů, počítačů, vysílačů. Kvůli trvalému zastínění všechny sondy a lodě rotují, stačí pár otáček za hodinu. Na ISS občas nastane delší zastínění některých částí, řeší se občasným natočením pomocí setrvačníků.
 
29.2.2024 - 20:41 - 
Cesta na Mars trvá devět měsíců, takže hovořit o hodinách je irelevantní.
Také kosmické vakuum je jiná liga než je v termosce.
Teplota cca - 7°C je na dráze Saljut/ISS, kdy je oběžná doba 92 minut, z toho půlka v zákrytu.

Diskuse tu šla o chemických motorech, tj.
a) Kyslík O2
b) Vodík H2
c) Případně Metan CH4

To palivo (či okysličovadlo) se musí udržet v tekuté formě, nesmí se v něm udělat zmrazky ani se nesmí moc ohřát, protože nádrž by pak musela vydržet zásadně jiné tlaky a tím by dramaticky narostla její hmotnost.

Proto se používá hydrazin či jeho další verze.

Pokud někdo tvrdí, že je snadné při kosmických letech používat a) b) c)
tak se ptám, jak je vyřešena energetická rovnice jejich výhodnosti vzhledem k podmínkám, které v kosmickém prostoru (a to doopravdy není oběžná dráha kolem Země) panují.
 
29.2.2024 - 20:55 - 
citace 29.2.2024 - 10:56 - Tesarakt:
...
Solární konstanta u Země je 1360 W/m2, Mars máš 590 W/m2.
...
Tj. co na jedné straně sondy od Slunce přijímáš, tak na druhé vydáváš...

predpokadajme ze konstrukteri rakiet su totalne neschopny a uvazujme pasivnu priemernu teplotu:https://sk.wikipedia.org/wiki/Stefanov-Boltzmannov_z%C3%A1kon

povedzme, ze nadrz tvaru kocky je oziarena z jednej strany...

orientacne 1/6 z 1360 W/m2 = 226 W/m2 => -21°C (co je zhodou okolnosti blízko -23°C priemerna teplota na povrchu Mesiaca)

orientacne 1/6 z 590 W/m2 = 98 W/m2 => -69°C (co je zhodou okolnosti blízko -56°C priemerna teplota na povrchu Marsu)


A teraz uvazujeme, ze trochu schopny su a ze pouziju rozne albedo oslnenej a neoslnenej strany nadrze...


 
01.3.2024 - 07:14 - 
Zkrátka a dobře stačí použít zkušenosti z kosmických sopnd (Mars, Venuše, L1 a L2), ze stupňů Centaur (při letu na GEO) nebo tento měsíc údaje z přeletu Odyssea, aby konstruktéři věděli, co dělat. Takže vodík velký problém, kyslík a metan řešitelné. 
02.3.2024 - 00:31 - 
Kyslík nabývá kapalného skupenství při -182°C.
Také je nutné udržet homogenitu teploty v celé nádrži. Čím větší, tím větší problémy, srovnávat to s malinkatou sondou je trochu mimo.

Sonda Mars Odyssey (nebo myslíš nějakou jinou?):
hydrazine propellant with nitrogen tetroxide as an oxidizer
https://www.space.com/mars-odyssey-orbiter-missing-fuel-mystery-solved
 
02.3.2024 - 17:01 - 
myslim si, ze uz i obycajnym tienidlom by dosiahli teplotu v nadrzi pod -180 °C

"Na Mesačných póloch, v celoročne zatienených kráteroch, však teplota môže klesať až na teploty −240 °C."
https://sk.wikipedia.org/wiki/Mesiac

homogenita v nadrzi sa dosahuje pasivne, alebo aktivne rotovanim, ci premiesavanim


suhlasim, ze cim vacsi, tym vacsi problem, ale zas mam vyhodu v zotrvacnosti a ani nevidim nic neriesitelne

Edit:
https://en.wikipedia.org/wiki/James_Webb_Space_Telescope
James_Webb dosahuje pasivnym tienenim -223°C.

Opacne, tienenim tmavej strany dokazeme teplotu vyhnat vysoko do plusovych teplot. [upraveno 3.3.2024 11:45]
 
03.3.2024 - 11:37 - 
citace 2.3.2024 - 00:31 - Tesarakt:
Kyslík nabývá kapalného skupenství při -182°C.
Také je nutné udržet homogenitu teploty v celé nádrži. Čím větší, tím větší problémy, srovnávat to s malinkatou sondou je trochu mimo.

Sonda Mars Odyssey (nebo myslíš nějakou jinou?):
hydrazine propellant with nitrogen tetroxide as an oxidizer
https://www.space.com/mars-odyssey-orbiter-missing-fuel-mystery-solved


Samozřejmě Odysseus Nova-C s kyslíkem a metanem.
 
24.4.2024 - 00:40 - 
... koukněte na zajímavé postřehy k programu Artemis (kanál Smarter Every Day):



 
25.4.2024 - 10:03 - 
@kacenka
To spochybnenie výberu NRHO orbity, bolo fakt "pekné".
Snáď ho ešte niekedy pozvú.

 

____________________
slavomir.fridrich@azet.sk
 
02.5.2024 - 18:23 - 
https://arstechnica.com/space/2024/05/nasa-seems-unhappy-to-be-questioned-about-its-artemis-ii-readiness/

To má byť to "ľahšie" poškodenie?

 

____________________
slavomir.fridrich@azet.sk
 
03.5.2024 - 07:28 - 
Marín nie je z Ameriky on je Španiel, tak to napísal "na rovinu".
citace:
Oneskorenie do roku 2026 je vysoko pravdepodobné, ale tiež v prípade, že zmeny, ktoré NASA a Lockheed Martin – hlavný dodávateľ Orionu – musia zaviesť, aby zaručili bezpečnosť Artemis II, budú príliš drastické, bude veľmi ťažké certifikovať vozidlo na misiu s posádkou. Preto vzhľadom na to, čo sme videli, nevylučujme, že Artemis II odlieta bez posádky.
https://danielmarin.naukas.com/2024/05/03/los-problemas-de-la-nave-orion-de-cara-a-la-mision-artemisa-ii/

Celý ten "plán" letov, je už úplne totálne mimo.

 

____________________
slavomir.fridrich@azet.sk
 
24.5.2024 - 05:33 - 
citace:
„Artemis 3, ak to porovnáte s programom Apollo, je kombináciou Apolla 9, 10 a 11,“ povedal. "Je to náročná úloha a ak pristaneme, bude to závisieť od toho, či SpaceX bude mať pripravený pristávací modul."

Nelsonovo použitie „ak“ v súvislosti s pristátím Artemis 3 zdvihlo obočie.
https://spacenews.com/nasa-defends-artemis-cost-and-schedule-amid-planning-of-possible-changes/

My za to nemôžeme.. To SpaceX..

 

____________________
slavomir.fridrich@azet.sk
 
26.5.2024 - 08:38 - 
citace 24.5.2024 - 05:33 - Slavomír Fridrich:
My za to nemôžeme.. To SpaceX..

Ta věta znamená souhlas nebo nesouhlas s Nelsonem?
 
26.5.2024 - 10:03 - 
@Jiří Hošek
Skôr čosi ako pobavenie.
Tie otázky, na ktoré odpovedal. A v podstate správne. Si Nelson sám nevymyslel, kládol mu ich ten výbor.
Kvalita otázky, určuje kvalitu odpovede.
Keby sa ho pýtali inak a na iné veci, dostali by iné odpovede.

 

____________________
slavomir.fridrich@azet.sk
 
26.5.2024 - 12:10 - 
Takže odpověď byla v podstatě správná. Díky. Měl jsem pochyby kvůli tomu smajlíku.

citace 26.5.2024 - 10:03 - Slavomír Fridrich:
Kvalita otázky, určuje kvalitu odpovede.
Keby sa ho pýtali inak a na iné veci, dostali by iné odpovede.
Bylo to přátelské slyšení a senátoři byli s Nelsonovými odpověďmi spokojení.
 
<<  9    10    11    12  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.117928 vteřiny.