A na kieho frasa, teda SpaceX prihlásili do HLS súťaže túto mnohonásobne použiteľnú vec?
Veď táto vec bude mnohonásobne použiteľná, až potom keď bude mať možnosť natankovať palivo vyrobené z "Mesačnej zmrzliny".
A potom vo verzii tanker, bude schopná dopraviť palivo z Mesačného povrchu do L2.
quote:A na kieho frasa, teda SpaceX prihlásili do HLS súťaže túto mnohonásobne použiteľnú vec?...
hypoteticky ak pouzijem tvoj strom dv, tak
tanker LEO-L1-LEO = 6,2km/s => rezerva 2,5km/s a to tanker zvladne mozno aj viac.
pristavci modul LEO-L1-Mesiac-L1 = 8,8 => 0,1km/s chyba, ale to sa doladi... Plus si treba cucnut 3,8 z L1-LEO a tanker ma k dispozicii 2,5, takze chyba 1,3km/s.
Dohromady treba tanker a pristavaci modul doladit pre rezervu aby z 8,7km/sx2 = 17,4km/s ziskal este niekde 1,3 km/s, nech nemusime posielat treti znovupouzitelny tanker. A na tankeri zrejme nieco realne usetria.
Diskuze je tu pěkná a zajímavá, ale obávám se, že je v ní i dost nepřesností.
Podle mne by měly platit tyto (mnou níže uvedené) informace (místo dřívějších nepřesností).
Měsíční Starship v principu nemusí doplňovat palivo na Měsíci (ukázal jsem to na výpočtech dříve)
Letět na Mars přes EML2 by sice zvýšilo nosnost Starshipu k Marsu, ale za cenu obrovského počtu tankovacích misí (a ještě k tomu s mnoha misemi daleko od Země).
Přistát rovnou na Marsu, místo brzdění na LMO je z hlediska dv o dost výhodnější (pro aerodynamicky brzděné těleso).
Nosnost Starshipu k Marsu je i z LEO velmi dobrá a při plném dotankování na LEO teoreticky dokáže k Marsu odletět s nákladem hodně přes 400 tun (to se do něj samozřejmě nevejde), nebo třeba s nákladem kolem 100 tun a přitom se zbývající zásobou paliva kolem 250 tun, což by mělo stačit na motorické zachycení u Marsu (na silně eliptické dráze) a pak i návrat k Zemi (bez jakéhokoliv dotankován na Marsu nebo u Marsu). Mnohem větší možnosti ale podle mne dává přímé přistání na Marsu a přímý návrat k Zemi pomocí paliva vyrobeného na Marsu (tedy tak, jak to popisuje Musk).
Jinak souhlasím s tím, že pro létání na LEO (nebo i k Měsíci) by stačilo vyrobit jen pár Starshipů (a pár Super Heavy). Protože se ale Musk tak urputně snaží v Boca Chica zprovoznit výrobnu Starshipů ve velkém (aby jeden Starship šlo postavit rychle [za měsíc] a levně [pod 100 mil. USD]), tak to podle mne svědčí o tom, že opravdu pořád chce "kolonizovat Mars" pomocí stovek Starshipů. Jinak by mi to nedávalo smysl.
Tak ma napadá - a nenašiel som:
Ako to vyzerá s delta V pre deorbit z LLO a mäkké pristátie na Mesiaci a pre deorbit z LAO, aerodynamické brzdenie a mäkké pristátie na Marse?
Pro přistání na Měsíci z LLO je třeba cca 1900 m/s (včetně "gravitačních ztrát"). Viz např. https://en.wikipedia.org/wiki/Delta-v_budget . Apollo LEM využíval na přistání celkem snad kolem 2000 m/s.
Pro přistání na Marsu jsem u MSL Curiosity našel zmínku, že motorické závěrečné dobrzdění bylo zahájeno při rychlosti cca 120 m/s (takže celkové motorické dv na dosednutí muselo být hluboko pod 500 m/s. Viz https://spaceflight101.com/msl/msl-landing-special/ .
Podle oficiální SpaceX simulace přistání Starshipu na Marsu se motor zapaluje při rychlosti cca 700 m/s a hoření trvá cca 40 sekund, takže celkové přistávací dv by mělo být hodně pod 1000 m/s (možná i pod 900 m/s).
Přistání na Marsu (z LMO i přímo s meziplanetární dráhy) s využitím aerodynamického brzdění je tedy (z hlediska motorického dv) cca "dvakrát snazší", než přistání na Měsíci (z LLO) [<1000 m/s versus cca 1900 m/s].
Zdravím.
Zajímalo by mne, zda by se plně natankovaný Crew Dragon dostal z Měsíce na jeho oběžnou dráhu za pomoci záchranných motorů SuperDraco. Nepočítal jste to náhodou ?
Podle neoficiálních informací (o oficiálních nevím) má Crew Dragon nádrže na max. 1500 kg paliva, což při suché hmotnosti Crew Dragonu kolem 10 tun dává zásobu rychlosti (dv) menší než 500 m/s. Takže ne, Crew Dragon nemá žádnou šanci se sám dostat z Měsíce na jeho oběžnou dráhu. Musel by být zcela zásadně modifikován. Do tohoto tématu to ale nepatří.
Mimochodem, z jiného soudku, Musk chce vyrobit 1000 (slovy: tisíc) Starshipů. Samozřejmě půjde o lodi různých kategorií - tankery, nákladní lodi, měsíční základny, kolonizační transporty na Mars atd. Kde je ale plánuje uskladnit? Část z nich sice bude nepřetržitě ve vesmíru, ale počítám, že dobrá polovina se bude v každém okamžiku nacházet na Zemi. Dovedete si představit plochu takového "parkoviště"? A to nemluvím o tom, že k 1000 Starshipů budou zapotřebí možná stovky Superheavy...
Cedule na té fotce ("LOX STACK-2 BOOSTER") říká jen, že to je "druhá část nádrže na kapalný kyslík SH". Vždy několik předem svařených válcových segmentů nazývají "stack" (česky snad nejlépe "sekce"). Z těchto "sekcí" pak v Boca Chica skládají (svařují) celý dlouhý válec SH a do některých "sekcí" vkládají dna nádrží (těm na NSF říkají "dome"). Jedna (horní) nádrž bude na kapalný metan a druhá (dolní) bude na kapalný kyslík.
Současný stav dílů pro SH SN1 (8.10.2020):
Současný stav všech aktivních prototypů (7.10.2020):
quote: Netušíte někdo, co jsou ty černé valce po okrajích?
Je to ovládání pristavacich nohou? [upraveno 17.10.2020 00:55]
to su COPV tlakove nadoby s heliom. Na SN5-6 boli na vokajsej strane, pre SN8 ich presunuli "dovnutra", kedze SN8 bude padat zo stratosfery [upraveno 17.10.2020 08:15]
quote: ... Netušíte někdo, co jsou ty černé valce po okrajích?
Je to ovládání pristavacich nohou? [upraveno 17.10.2020 00:55]
Podle mne jde o ovíjené kompozitové tlakové nádrže (uhlíkový kompozit má čená vlákna matrice, obvykle se ovíjí duralová tlaková lahev) s plynem do přistávacích noh (pro vysunutí a pro odpružení). Každá má dole ventily a trubku vedoucí ke kloubu nohy.
V průmyslu se k tomuto obvykle používá stlačený dusík. Podobné nádrže se používají při tlaku do 300 baru.
Hrubý odhad: Jestli vezmu hmotu SN8 na 120 tun, tak na jednu nohu připadne 20tun, což při vnitřní průměru pístu 30cm dělá tlak zhruba 280 baru (=20/(3,14*0,15*0,15). Což dobře koresponduje s předchozím odstavcem.
