Zdravím,
v mé hlavě let na Měsíc, případně Mars připadal v této formě jako Scifi od počátku. Ono se to nějak potvrzuje. Máme sice Orion, který to asi obletí, ale nemáme čím přistát. Nemáme ani gateway, krásná myšlenka, ale z hlediska životnosti a údržby nevím, jde, ale hodně drahé. Čili my tam pošleme Orion ze Země s lidmi, pak tam přiletí Startship na 2 tankování prázdný, byť se píše, že uveze cca 70 lidí (přistávací jasně méně). Pak se to slepí dohromady a přistaneme. Efektivnost nákladů vyjma Elonovy kapsy nevidím. Zatím z toho všeho je jen Orion. Zveřejněné časové plány jsou mimo mísu.
Ale máme chytřejší hlavy.
Vláďa
Nejjednodušší cesta na Měsíc je Orion plus lunární stupeň.
NASA místo lunárního stupně objednala Starship, protože ho stejně Musk stavěl a zdálo se možné ho rychle upravit. Starship ale musí Musk nejdřív vyvinout pro přistání na Zemi, jenže to jde hůř než myslel, navíc Musk musí peníze NASA vynaložit na vývoj měsíčního přistání. Kromě toho musí Starship upravit pro dlouhodobý provoz (několik týdnů provozu ve vesmíru - hlavně schopnost udržet kryogenní palivo beze ztrát), dotankování, přistání na Měsíci, pobyt na povrchu a start z Měsíce. Na dotankování potřebuje návratový Starship (dokončený vývoj). A pro Mars musí tohle všechno (životnost, přistání, start) posunout o další úroveň, mnohem náročnější - stovky dní spolehlivého provozu.
Pokud ale teď znají příčiny havárií a upraví Starship, můžou se ještě letos naučit přistávat a běžně Superheavy+Starship provozovat. 2026 pak můžou vyvinout a vyzkoušet vše pro Měsíc. Určitě by bylo lepší, kdyby se teď Musk soustředil na Starship.
Dle mě je důležité, že Musk dostal takovou malou facku za své politické angažmá a snad mu to trošku srovná sebereflexi a uvolní čas na práci pro SpaceX.
Starship by hlavně měl začít létat a vydělávat!. To že vývoj půjde pomaleji než všichni čekali asi není překvapení, návratový druhý stupeň je prostě state of the art.
Nevím na kolik by přišla nenávratová varianta Starship. Nicméně kdyby se osekal tepelný štít (10 tun), přistávací nádrže resp. jejich palivo (10-25 tun), případně zjednodušily aerodynamické prvky, tak již dnes mohla být nosnost jako minimálně 4 lety Falcon-9.
Let by mohl být co dva týdny a nemyslím si, že by to v tomto stadiu bylo výrazně dražší než ty F9. Po malých krůčcích by pak mohli ladit další věci (uchování paliva, tankování, operace boosteru). Zároveň by takovýto, na kost osekaný Starship, mohl být vcelku reálně vypuštěn na marsovskou průletovou misi v okně 2026/27. I kdyby se tankoval dalšími 2 nenávratovými loděmi.
Muskovi je 53, má tak 10 marsovských start. oken aby vše odladil a to není mnoho. Iterativní vývoj je nyní neuvěřitelně rychlý, na LEO je to sranda. Nicméně se vzrůstající vzdáleností vše exponenciálně poroste, jak finance, tak zejména čas. Věci se budou kazit a každá další iterace bude strašně bolet. Jak se něco podělá bude třeba dělat nápravy, řešit mnoho věcí paralelně.
Souhlasím s Ervé, že nejjednodušší a dle mne i nejperspektivnější je Orion + přistávací a návratný stupeň LEM. Ten by mohl být značně objemný při relativně malé hmotě (ve srovnání s přistáváním Starshipu) a mohl by přechodně také sloužit jako základna na LLO. Navíc by potřeboval nesrovnatelně méně paliva pro přistání, návrat na LLO i opakované přistání, než Starship. Takový LEM s posádkou, vybavením a palivem pro přistání a návrat na LLO by mohl vynést na LLO právě Starship. Ten by potřeboval mnohem méně paliva při startu ze Země, tím také méně tankování na LEO (možná žádné) [upraveno 26.4.2025 15:49]
citace 26.4.2025 - 15:45 - PinkasJ:LEM s posádkou, vybavením a palivem pro přistání a návrat na LLO by mohl vynést na LLO právě Starship. Ten by potřeboval mnohem méně paliva při startu ze Země, tím také méně tankování na LEO (možná žádné)
Historická odbočka:
NASA původně požadovala tříprvkový lunární lander (přeletový prvek z NRHO do LLO, sestupový prvek a vzletový prvek). Tento požadavek zrušila na jaře 2020, protože vyhodnotila montáž tří prvků jako komplikaci pro rychlé dosažení cíle mise Artemis III. Hned v květnu 2020 Lisa Watson-Morgan oznámila, že původní tříprvkový návrh landeru od SpaceX (navržený v souladu s požadavkem NASA) byl společností po uvolnění požadavku stažen a nahrazen jednoprvkovou Starship. Paradoxně, její tankování na LEO i po pěti letech stále spoléhá na dosud nevyvinuté technologie a jeví se jako komplikované.
Děkuji za historickou poznámku. Osobně si myslím, že dvouprvková technologie se nakonec neuskuteční. Kdyby měl Starship zůstat po prvém přistání na LLO a čekal na další Starship, který mu přiveze palivo na další přistání, stal by se z prvého Starshipu vlastně lunární modul, ale se zbytečně velkou hmotou. Nebo je to plánováno jinak?
citace 26.4.2025 - 20:05 - PinkasJ:Kdyby měl Starship zůstat po prvém přistání na LLO
V uzavřené smlouvě mezi NASA a SpaceX není výchozí oběžnou dráhou pro nástup posádky do HLS Starship (z Orionu při Artemis III, resp. z Gateway při Artemis IV) a konečnou oběžnou dráhou pro návrat posádky z HLS (do Orionu, resp. Gateway) LLO, ale NRHO.
Pořád žádný termín startu IFT-9, probíhají úpravy. Patrně je těch úprav dost a musí přesvědčit FAA, že riziko nevzrostlo.
Mluví se o možnosti posílení na 35 motorů v Superheavy.
Re Jiří Hošek:
Ano, určitě to musí být NRHO, protože má nejnižší potřebnou rychlost pro zachycení při letu od Země a nejnižší rychlost pro odlet od Měsíce.
Mne však hlavně zajímá, co bude se Starshipem 1, který vrátí posádku z Měsíce na NRHO a předá ji Orionu 1: Bude čekat na NRHO pro další posádku Orionu 2 a na palivo pro přistání a na Měsíci? V tom případě potřebná tankovací raketa (např. Starship 2) by mohla být značně lehčí než Starship 1, s menším počtem tankování na LEO, s menším počtem motorů.
Druhá varianta je že Starship 2 provede přistání a návrat na NRHO jako Starship1 a oba se budou vracet na Zem? Ten návrat asi bude velký problém
Pokud vím, tak ve smlouvě to není specifikováno a je to zcela ponecháno na volbě SpaceX. V současné době je ale nejisté, jestli NASA na misi Artemis IV ("Orion 2") vůbec obdrží počínaje 1.10.2025 další peníze.
Svoji odpověď jsem formuloval ve smyslu dotazu pana Pinkase (NRHO, Orion). Samozřejmě, platná legislativa (autorizační zákon pro NASA) výslovně stanovuje, že administrátor NASA musí udržovat lidskou přítomnost v cislunárním prostoru a na Měsíci.
Problém při statickém testu Ship 35. Výbuch v motorovém prostoru na konci testu. Video na youtube, ale nedostanu se tam, jen pro členy. takže nejspíš další odklad letu.
Jiné video:
[upraveno 4.5.2025 13:18]
citace 28.4.2025 - 21:20 - Jiří Hošek:Pokud vím, tak ve smlouvě to není specifikováno a je to zcela ponecháno na volbě SpaceX. V současné době je ale nejisté, jestli NASA na misi Artemis IV ("Orion 2") vůbec obdrží počínaje 1.10.2025 další peníze.
Nový návrh rozpočtu NASA je sice seškrtaný, ale myslím rozumně. Zachovává misi Artemis III, aby předběhli Číňany, ale následně zruší Orion a SLS. Tím se do budoucna vypořádají podle mého názoru s neudržitelnou koncepcí přistávání celého Starshipu s ohromnou suchou hmotou na Měsíci. Musk si pak určitě připraví značně ekonomičtější tříprvkovou koncepci letů na Měsíc
