Ještě se vrátím k zásobovací nákladní lodi Tianzhou-8 [Tchien-čou 8], kterou v pátek 15. listopadu 2024 vynesla nosná raketa Dlouhý pochod-7 (Y9) a která se připojila v automatickém režimu ještě týž den k zadnímu stykovacímu portu základního modulu Tianhe [Tchien-che].
Nákladní loď Tianzhou-8 [Tchien-čou 8] patří k nové sérii lodí (Tianzhou-6 až 11) s vylepšenou a přepracovanou konstrukcí. Vnější rozměry a tvar nákladní lodě se nezměnily. Největší průměr je i nadále 3,35 m a i celková délka zůstala na 10,6 m. Nákladní loď se skládá ze dvou hlavních částí. Z většího hermetizovaného úseku (nákladního) a menšího servisního úseku (pohonného). Změnou počtu a přemístěním nádrží pro pohonné hmoty se dosáhlo zvětšení hermetizovaného prostoru pro kusový náklad přibližně o 24 % (z 18,1 na 22,5 m³ ) oproti lodím z první série. Přestože je Tianzhou [Tchien-čou] v současné době nejvýkonnější nákladní kosmickou lodí na světě, tak je neustále zdokonalována a modernizována. Ve srovnání s nákladními loděmi Tianzhou-6 a 7 [Tchien-čou] se objem nákladového prostoru lodi Tianzhou-8 [Tchien-čou 8] úpravou posuvné nakládací kolejnice zvětšil o více než 200 litrů (0,2 metru krychlového) a nosnost se zvýšila o 102 kg.
Suchá hmotnost nákladní lodě je 6,5 tuny. Celková hmotnost nákladu včetně pohonných hmot je 7,5 tuny. Celková hmotnost při startu je tedy 14 tun, což je na horní hranici nosnosti nosné rakety Dlouhý pochod-7 u které se nově udává nosnost až 14 tun na nízkou oběžnou dráhu Země (LEO - Low Earth Orbit).
V nádržích přístrojového úseku nákladní loď Tianzhou-8 [Tchien-čou 8] je přibližně 1 500 kg pohonných hmot, z toho 700 kg doplní nádrže v základním modulu Tianhe [Tchien-che]. V hermetizovaném úseku přivezla nákladní loď kolem 6 tun kusového nákladu mezi kterým jsou zásoby pro posádku. Mimo potraviny jsou zde i zásoby životních potřeb, zdravotnického materiálu a podpůrného materiálu pro výstup do volného prostoru. Tyto zásoby jsou primárně určeny pro posádku Shenzhou-19 [Šen-čou 19], ale bude je využívat i budoucí posádka Shenzhou-20 [Šen-čou 20]. Zásoby životních potřeb vystačí tříčlenné posádce na 280 dní (něco přes 9 měsíců), nicméně nákladní loď obvykle přiveze dostatečné množství zásob pro roční pobyt na oběžné dráze.
Mezi potravinami je v sedmi balících také vice jak 80 kg čerstvého ovoce a zeleniny. Pro porovnání předchozí nákladní lodě přivezly 35 kg ovoce v Tianzhou-5 [Tchien-čou 5], 70 kg Tianzhou-6 [Tchien-čou 6] a 90 kg Tianzhou-7 [Tchien-čou 7].
Mezi přivezenými zásobami jsou i dárkové balíčky k významným čínským svátkům, jako je Jarní festival (Čínský nový rok), Svátek středu podzimu a Dračí lodní festival, stejně jako narozeninové balíčky pro kosmonauty.
Podpůrným materiálem pro výstup do volného prostoru jsou další ochranné štíty proti mikrometeoritům a kosmickému smetí, které budou umístěny na povrch modulů stanice při některé z kosmických vycházek. Nový skafandr pro EVA (Extravehicular activity), oproti mému očekávání zřejmě přivezený nebyl.
V 6 tunách nákladu je i 36 vědeckých experimentů a více než 80 produktů o hmotnosti přibližně 458 kilogramů.
Na palubě nákladní lodě přicestovaly na stanici i Octomilky, které jsou velmi oblíbené ve vědeckém výzkumu, protože mají rychlý životní cyklus, což umožňuje rychlé provádění genetických experimentů a pozorování několika generací během krátké doby a mají relativně jednoduchý genom, který je dobře prozkoumán. Na Čínské kosmické stanici se bude zkoumat jejich vývoj v submagnetické mikrogravitaci.
Na stanici byly dopraveny i "cihly z měsíční půdy". Jedná se o vzorky vyrobené ze simulovaného měsíční regolitu. Aby se ověřilo, zda "cihly z měsíční půdy" obstojí ve zkoušce extrémního prostředí, podstoupí až tříleté expoziční testy na vnějším povrchu stanice, kde budou vystaveny ultrafialovému záření, kosmickým paprskům a extrémním teplotním rozdílům. Je naplánováno, že první z testovaných cihel se vrátí na Zemi do konce roku 2025. Cílem těchto testů je zjistit, jak se budou cihly chovat v extrémních podmínkách vesmíru a jaké složení a výrobní metody jsou nejvhodnější pro stavbu na Měsíci. Jedna z metod výroby těchto cihel zahrnuje zahřívání simulovaného měsíční regolitu na více než 1 000 °C pomocí elektromagnetické indukce v sintrovací peci, což umožňuje vytvořit pevné struktury během pouhých 10 minut. Tyto cihly jsou více než třikrát pevnější než standardní betonové cihly a mají podobnou hustotu jako běžné cihly a v budoucnu by mohly být použity ke stavbě měsíčních staveb.
29. října 2024 vynesla nosná raketa Dlouhý pochod 2F/G (Y19) pilotovanou kosmickou loď Shenzhou-19 [Šen-čou 19] na oběžnou dráhu Země s tříčlenou posádkou ve složení velitel Cai Xuzhe [Cchaj Sü-če], Song Lingdong [Sung Ling-tung] a Wang Haoze [Wang Chao-ce]. K Čínské kosmické stanici se kosmická loď Shenzhou-19 [Šen-čou 19] připojila po 6,5hodinovém letu 30. října 2024, kdy na stanici ještě pobývala posádka kosmické lodě Shenzhou-18 [Šen-čou 18]. Obě posádky spolu na stanici strávily 4 dny, kdy zkušenější posádka předávala stanici nově příchozím. Po odletu posádky Shenzhou-18 [Šen-čou 18] 3. listopadu 2024 se nová posádka začala věnovat svým úkolům. Během prvních dvou týdnů se kosmonauti adaptovali na nové prostředí a začali se věnovat každodenním činnostem. Na snímku je Wang Haoze [Wang Chao-ce], třetí čínská kosmonautka, v laboratorním modulu Wentian [Wen-tchien].
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC/CCTV)
Tento snímek z níže uvedeného videa se jeví jako nepovedený. Ale všimněte si otevřených dveří na panelu stěny v pozadí. Měla by to být druhá toaleta, která je v laboratorním modulu Wentian [Wen-tchien]. Jen pro připomenutí. V laboratorním modulu Wentian [Wen-tchien] jsou další tři spací kóje, již uvedená druhá toaleta a kuchyňka, které slouží jako záloha, ale také jako kapacitní rozšíření v případě potřeby. Nicméně většinou posádky stanice využívají primárně zázemí základního modulu Tianhe [Tchien-che].
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC/CCTV)
V úzké spolupráci s pozemním týmem absolvovali kosmonauti své první celosystémové tlakové nouzové cvičení. Cvičení simulovalo proces, kdy členové posádky reagovali na scénář snížení vnitřního tlaku na kosmické stanici. To zahrnuje spolupráci kosmonautů i pozemního personálu při nouzových reakcích v průběhu celého procesu.
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC/CCTV)
Posádka měla také zdravotnické cvičení, při kterém se simulovaly postupy při poskytování lékařské pomoci v případě náhlého onemocnění nebo zranění kosmonautů. Cílem cvičení je pomoci posádce lépe se seznámit s umístěním zdravotnických přístrojů a zařízení na stanici, přezkoumat metody použití a posílit provozní procesy a dovednosti.
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC/CCTV)
Během své půlroční mise mají kosmonauti naplánované i výstupy mimo stanici, a tak dokončili rutinní kontroly a údržbu svých skafandrů a potvrdili podmínky jejich skladování, čímž se ujistili, že skafandry jsou v dobrém stavu. Momentálně jsou pro kosmické vycházky na stanici tři skafandry Feitian [Fej-tchien] druhé generace.
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC/CCTV)
Během pobytu na oběžné dráze musí posádka pravidelně provádět monitorování prostředí a údržbu vybavení uvnitř stanice. Velitel Cai Xuzhe [Cchaj Sü-če] zkontroloval akustické prostředí na různých místech ve všech modulech.
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC/CCTV)
Kromě toho posádka dokončila kontroly a údržbu zařízení regeneračního systému podpory života.
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC/CCTV)
Kosmonauti pravidelně prováděli úkoly, jako je úklid, uspořádání a přesun zásob a přesun a skladování odpadků, aby se udrželo čisté prostředí na kosmické stanici.
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC/CCTV)
K zachování dobré fyzické i psychické kondice je nutné provádět rutinní fyzická cvičení.
Video:
Přidám ještě video v čínštině, které je ale delší a trochu jinak sestříhané:
citace 14.11.2024 - 21:05 - MiraH:Pokud by někoho zajímalo, co znamená označení "Y" u letů čínských nosných raket, tak to znamená "Yao" [Jao] (čínsky 摇 ), což v překladu znamená "let" nebo "mise". Tato zkratka se používá k označení konkrétního letu nebo mise rakety. Například označení "CZ-7 Y9" znamená devátý let nosné rakety Dlouhý pochod 7.
Není to spíš výrobní číslo? Ne vždy totiž jdou tato čísla přesně za sebou.
Aha. Máte pravdu. Je to zajímavé. Byl jsem přesvědčený, že ty čísla jdou po sobě, ale někdy opravdu nejdou. Je možné, že je číslo letu (nosná raketa) přiřazený k nákladu, tak jako se kdysi označovaly lety amerických raketoplánů. Zkusím ještě zapátrat.
Tak to označení "Yao" [Jao] (čínsky 摇 ) bude opravdu výrobní číslo nosné rakety. V souvislosti se startem čínské nosné rakety Zhuque-2E (Y1) [Ču-čchüe 2E] 27. listopadu 2024 uživatel sítě X WLR2678 přímo píše: "ZQ-2E Y3 se chystá na ne dříve než koncem roku, mohla by mít větší aerodynamický kryt, jak naznačuje emblém mise. Výrobní číslo je 3 (Y3), ale jde o druhý start ZQ-2E."
