Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  1    2    3    4    5  >>
Téma: Jednomístná mise na Mars ?
11.3.2008 - 17:03 - 
A preto sa chytim pozitivnej myslienky tu vyssie uvedenej, ci neletiet radsej na asteroid. Mozno by to nebol az taky problem cestou okolo Marsu sa na chvilu aspon pomocnym "ATV" ehm. "pridokovat" k Phobosu

Když se objevilo toto téma=one way to mars:) tak jsem zajásal, ale taky nasmál( v dobrém!, dokonce si dovedu představit kandidáta na cestu(jeden trochu vyšinutý známý,tzv. "eskapista" (to snad ani není české slovo, pardon)..ale tahle myšlenka přistát na Phobu a ne na planetě je hrozná nebo mi taková přijde, zkuste se vžít do role posádky, rok tam poletí a pak budou zírat na nedostižný Mars..(to přece není jako Apollo8!=3dny cesty od Země..ostatně už se to tu probíralo...pěkný den
 
11.3.2008 - 20:22 - 
quote:
..ale tahle myšlenka přistát na Phobu a ne na planetě je hrozná nebo mi taková přijde, zkuste se vžít do role posádky, rok tam poletí a pak budou zírat na nedostižný Mars..


No ono to zalezi na uhle pohladu.
"..zírat na nedostižný Mars.." - hrozneeeee :-/
"Ist na oblet Marsu a ako bonus zastavit sa na Phobose..." - romantika, krasa , paraaaada...
 
11.3.2008 - 20:48 - 
No ono to zalezi na uhle pohladu.
"..zírat na nedostižný Mars.." - hrozneeeee :-/
"Ist na oblet Marsu a ako bonus zastavit sa na Phobose..." - romantika, krasa , paraaaada...


Tak jistě, ale už vidím jak jsou "nadšeni" , že se nepodívají na jeho povrch...myslím, že "mannedflight to Mars" bez přistání na jeho povrchu je trochu absurdní záležitost....
 
11.3.2008 - 21:55 - 
to mi nedá, hned při jménu tématu mi vytanuly úryvky ze staré dobré sci-fi klasiky :

" ...Byli jsme docela obyčejní hoši. Měli jsme rádi Zem a vše, co dobrého nám skýtala "...... " ...-ale přece nám to nestačilo. Toužili jsme spatřit vzdálená místa, poznat vzdálené věci. Ten menší, to je Learoyd. 1959. Já jsem Holden. 1961. Ten zrzavý ramenáč, to je McGill - 2002. Všichni jsme mrtví. Ale než jsme zemřeli, viděli jsme své dálky a dověděli jsme se, co jsme chtěli vědět. Nelitujte nás, udělali jsme to pro vás."...." Na svou dobu jsme měli dobré rakety. Unesly nás i palivo cestou tam. Jenom v nich nebylo místo na dostatek paliva pro cestu zpátky. Ale nelitujte nás. Museli jsme se tam dostat."....." Věděli jsme, že přijdete za námi."
Pohl+Kornbluth - The Space Merchants / Obchodníci s vesmírem, 1960
 
11.3.2008 - 22:03 - 
quote:
...myslím, že "mannedflight to Mars" bez přistání na jeho povrchu je trochu absurdní záležitost....


No trochu absurdne ano. Btw. A co "absurdny" vlastne znamena??


Problem bude mozno v tom, ze cela myslienka od pociatku zavana absurditou. Mozno by bolo zaujimave rozmenit to na drobne, lebo mam pocit za az tak nerealne to zas nie je. Uz tyzden sa chystam na testovanie raketonaporoveho motora vlastnej konstrukcie i vyroby:), len nemam cas, preto som ani nezobral do ruk kalkulacku a ceruzku, aby som si skontroloval aspon hypoteticku realnost xChaosovho navrhu.
 
12.3.2008 - 08:40 - 
Ten návrh samozřejmě je reálný a realizovatelný. Není jenom praktický a efektivní. Přistání na Phobosu znamená mít štít a palivo pro aerocapture a palivo pro 1,5 km/s k návratu k Zemi. To je zdvojnásobení váhy výpravy (a ceny). Lehce sem si spočítal váhu mise pro oblet Marsu ve dvou lidech. Při 3 t kapsli Sojuzu, 3 t přístrojové sekci (včetně asi 700 kg paliva pro manévry), 2 t orbitální sekci (3-3,2m koule pro zásoby, cvičení a vybavení), 1 t vybavení (dodatečný solární panel, baterie, gyroskop, recyklační jednotky a další vybavení), 3,2 t zásoby (při účinné recyklaci se spotřebuje jen 1 l vody, 1 kg jídla, 1 kg kyslíku a 1 kg ostatní na osobu a den), při 420denní výpravě 2 lidí je to 3,4t). Jsme na 12,4 t. Urychlovací stupeň LOX/LH (upravený Centaur?), celkem 33 t na LEO. Bez rezerv a s podceněnou hmotností nutného vybavení nestačí jeden start Protonu a 1 Sojuzu. Musíte mít dva Protony, Ariane 5 nebo jiný velký nosič, a k tomu ještě 1 pilotovaný Sojuz nebo COTS. 
12.3.2008 - 09:39 - 
Souhlasím s Ervé v odhadu náročnosti minimalistické "průletové" mise. Jakákoliv "zastávka" (např. u Phobosu) zvedne náročnost mise na dvojnásobek, přistání na Marsu (s návratem na Zemi) to pak zvedá nejméně na čtyřnásobek [při hypotetickém využití zdrojů na Marsu pro návrat] (ale mnohem spíš na desetinásobek [to už odpovídá standardním současným a minulým "státním" návrhům]).

Je zřejmé, že minimalistická mise prakticky nemá šanci získat státní podporu (státní peníze). Na druhou stranu je jasné, že pokud by někdo soukromě dokázal sehnat dostatek prostředků (odhaduju to na řádově jednotky miliard USD), tak mu zase téměř nic nebrání (nemůže zabránit) v realizaci této "mise" (zbytečnost v takovém případě nehraje roli a technologicky je to určitě realizovatelné už dnes [po přijetí vysokého rizika neúspěchu a rizika smrti posádky]).

Jediný "problém" tedy vidím v zajištění financí pro takovou akci. Kdo peníze sežene, ten může letět
 
12.3.2008 - 10:15 - 
quote:
Ten návrh samozřejmě je reálný a realizovatelný. Není jenom praktický a efektivní. .... Při 3 t kapsli Sojuzu, 3 t přístrojové sekci (včetně asi 700 kg paliva pro manévry), 2 t orbitální sekci (3-3,2m koule pro zásoby, cvičení a vybavení), 1 t vybavení (dodatečný solární panel, baterie, gyroskop, recyklační jednotky a další vybavení), 3,2 t zásoby (při účinné recyklaci se spotřebuje jen 1 l vody, 1 kg jídla, 1 kg kyslíku a 1 kg ostatní na osobu a den), při 420denní výpravě 2 lidí je to 3,4t). Jsme na 12,4 t....


Konecne trochu optimizmu
Otazka je, ci treba 3t sojuz vliect so sebou a ci nestaci donho prestupit v blizkosti Zeme. Ale i tak tie tri tony sa daju dobre vyuzit na aspon minimalisticke rezervy...

quote:
...Jediný "problém" tedy vidím v zajištění financí pro takovou akci. Kdo peníze sežene, ten může letět ....


Takze otazka je: Jak zohnat cca 4 mld USD?
P.S. Kto penieze zozenie ak nechce nemusi letiet...
 
12.3.2008 - 11:26 - 
quote:
Je tedy dost pravdepodobne, ze naklady na ni by byly stale astronomicke. Zatimco windows pouziva par miliard (mozna?) lidi, let takoveho dobrodruha by byl globalne zajimavy jen pri startu a (neuspesnem) konci mise.



Tohle bohužel je trochu pravda. Ale co jiného může ty skutečně mocné státem financované agentury donutit k nějakému posunování mezí lidských možností ? Podle mě jedině konkurence amatérů v oblastech, které už nejsou tak úplně hraniční.
 
12.3.2008 - 11:31 - 
quote:
Sojuz je bezpecny.
--------------------------
Ano k letům na ISS, ale pro dobu několika roků je nepoužitelný, musel by se předělat, celý. Zavřít někoho do malého prostoru, rozměrů cca velkého WC na dobu několika měsíců vede k jeho psychickému odrovnání. Co s magorem u Marsu!


Na to je jediná odpověď: nafukovací habitaty Bigelow Aerospace.

Jestli by měli letět jeden nebo dva, to je velká otázka. Jeden člověk se zblázní, dva se do krve pohádají. Ale jisté je, že z hlediska hmotnosti zásob jsou ekomomicky únosní právě jenom jeden nebo dva. Mezi jedním nebo dvěma starty Ariane 5/Protonu je obrovský rozdíl.. nejen v ceně, ale i v logistice setkání na oběžné dráze, apod.

V podstatě soukromou výstavbu skutečného planetoletu pokládám za finančně i organizačně neúnosnou - ale jedno jediné setkání komerční pilotované lodi s dalším komerně vypuštěným bezpilotním pohoným a zásobovacím modulem nikoliv (to je odzkoušená technologie 70. let, a ta je dnes podle mě v dosahu možností soukromého sektoru)

Každopádně co mě inspirovalo byly právě zmínky o možné misi CEV k asteroidu + dřívější četba o plánech různých čistě "flyby" misí v 60. letech na astronautix.com.
 
12.3.2008 - 11:36 - 
quote:
Sojuz by se musel modifikovat - vyměnit manévrovací systém v kabině - nový musí být spolehlivý, protože při jeho selhání (jako u misí TMA-1 a 10) by při balistickém návratu z Marsu (i Měsíce) posádka zahynula.


V podstatě jsem počítal jen s návratovou kabinou a orbitální sekcí (která by prostě plnila úlohu záchoda). Servisní modul je zbytečně hmotný a odhodil by se při odletu (asi by se nejdříve použil jako urychlovací stupeň, a pak by se odhodil).

Zpět do atmosféry by celý bastlprojekt navedla ta pohoná/obytná/servisní sekce. Na přesné navedení na správnou návratovou dráhu by posádka měla celé měsíce, takže by asi šlo mít jako zálohu třeba i iontový pohon, apod.

V postatě o Sojuzu mluvím jen proto, že je nejlevnější, dostupný a odzkoušený (Ovšem bezpilotní testovací mise (asi odlehčená - jen pohon, bez zásob potravin, vody a vzduchu) by asi předtím byla nutná, což by stálo peníze). Asi by to samé šlo realizovat co já vím, i pomocí lodi Dragon, která bude komerčně dostupná (ale nevím, jestli bude dimenzovaná na návrat 2. kosmickou rychlostí, jako Apollo/CEV... on ani ten Sojuz na to moc stavěný není...)
 
12.3.2008 - 11:40 - 
quote:

Otazka je, ci treba 3t sojuz vliect so sebou a ci nestaci donho prestupit v blizkosti Zeme. Ale i tak tie tri tony sa daju dobre vyuzit na aspon minimalisticke rezervy...


V tom pripade pripocitejme par tun paliva na zbrzdeni na LEO pri navratu. Bratru cca dV=3500m/s.
Ani prestup v L1/L2 Zeme-Mesic nevytrhne trn z paty.
 
12.3.2008 - 11:44 - 
quote:
Porad mi neni jasne co by melo byt vyhodou teto mise oproti misim rozpracovavanym desitky let. Zadna zazracna technologie zrejme neni k dispozici.
Jedinou zmenou tedy je, ze poleti jen jeden clovek a tudiz by cela mise mohla mit teoreticky mensi celkovou hmotnost.
Na opacnou stranu bude mensi sance na uspech.


Rozlišuj ten úvodní odkaz - to je návrh letu jednoho člověka, který na Marsu zůstane (třeba i 10 let), a budou ho (asi relativně levně) zásobovat automatické sondy, jednoúčelové sondy - samozřejmě, kromě dalších zdrojů, které si na místě např. sám vyrobí, zrecykluje nebo vypěstuje. Podle mě šílené, i když technicky nikoliv nereálné (A rozhodně zřejmě technicky a cenově únosné... nevím jestli psychologicky).

Proti tomu stavím svojí koncepci dálkového "přeletu" napříč sluneční soustavou, v jednom nebo dvou lidech (tří jsou IMHO už moc). Bez mezipřistání. Charakter to má turistický, rekordní, prestiží a experimentální. Nepředpokládám, že se tím získají jakákoliv vědecká data - ale získaly by se tím relativně levně zkušenosti (např. psychologické) s dlouhodobým letem za hranici oběžné dráhy Země, bez možnosti okamžitého návratu, které zatím neexistují.

Odhad 4 miliardy USD na takovou misi je pesimistický. Rusové odhadují komerční oblet Měsíce na 100 mil USD. Tohle je někde mezi: odhadoval bych to na současný start (něčeho jako) ATV, jehož první start stál miliardu EUR, a těmi 100 mil. USD. Při troše šikovnosti by ta moje mise byla IMHO reálná za 500 miliónů EUR/ méně než 1 miliardu USD. To není mimo možnosti soukromého sektoru, a nemusím dokonce ani chodit za hranice: http://cs.wikipedia.org/wiki/Petr_Kellner

(Otázka zní: k čemu proboha KOMUKOLIV mohou být 3 miliardy dolarů, jako soukromé osobě ? ok, desítky miliónů, to chápu.. to je možná potřeba k spokojenému pohodlnému životu na Zemi... ale miliardy ? já mít pár miliard, tak si podobný výlet po sluneční soustavě rozhodně udělám...)
 
12.3.2008 - 11:52 - 
quote:
quote:
Je tedy dost pravdepodobne, ze naklady na ni by byly stale astronomicke. Zatimco windows pouziva par miliard (mozna?) lidi, let takoveho dobrodruha by byl globalne zajimavy jen pri startu a (neuspesnem) konci mise.



Tohle bohužel je trochu pravda. Ale co jiného může ty skutečně mocné státem financované agentury donutit k nějakému posunování mezí lidských možností ? Podle mě jedině konkurence amatérů v oblastech, které už nejsou tak úplně hraniční.


Velkym krokem vpred budou uz komercni suborbitalni lety (nebo i parabolicke lety), ktere muze NASA vyuzit k treningum posadek.
Dalsim krokem bude komercni zasobovani ISS a nasledne komercni lety lidi na orbitu. Pak bude nasledovat komercni doprava nakladu na Mesic. Prilezitosti se realizovat je tak vic nez dost a z casti za penize NASA. Dalsi veci financuji vojaci.
Bohuzel, zatim se new.space soukrome firmy moc nevyznamenavaji.
 
12.3.2008 - 11:54 - 
quote:
Ten návrh samozřejmě je reálný a realizovatelný. Není jenom praktický a efektivní. Přistání na Phobosu znamená mít štít a palivo pro aerocapture a palivo pro 1,5 km/s k návratu k Zemi. To je zdvojnásobení váhy výpravy (a ceny). Lehce sem si spočítal váhu mise pro oblet Marsu ve dvou lidech. Při 3 t kapsli Sojuzu, 3 t přístrojové sekci (včetně asi 700 kg paliva pro manévry), 2 t orbitální sekci (3-3,2m koule pro zásoby, cvičení a vybavení), 1 t vybavení (dodatečný solární panel, baterie, gyroskop, recyklační jednotky a další vybavení), 3,2 t zásoby (při účinné recyklaci se spotřebuje jen 1 l vody, 1 kg jídla, 1 kg kyslíku a 1 kg ostatní na osobu a den), při 420denní výpravě 2 lidí je to 3,4t). Jsme na 12,4 t. Urychlovací stupeň LOX/LH (upravený Centaur?), celkem 33 t na LEO. Bez rezerv a s podceněnou hmotností nutného vybavení nestačí jeden start Protonu a 1 Sojuzu. Musíte mít dva Protony, Ariane 5 nebo jiný velký nosič, a k tomu ještě 1 pilotovaný Sojuz nebo COTS.


Díky za částečnou podporu, ale dovolím si polemizovat:

3t přístrojová sekce se použije jako urychlovací modul při odletu od Země a pak se odhodí. 2t sekce zůstává, odhad nafukovacího habitatu + solárních panelů navíc je asi realistické vidět taky 2t. jsme na 3+2+2 t prázdná váha + 3,4t zásob, ovšem zásoby a habitat startují spolu s urychlovacím modulem, tzn. je to rozdělené pořád na Sojuz 12t + zbytek 22t, tzn. 16t urychlovací stupeň + 6t naložený habitat plný zásob na 420 dní (ok, je to STRAŠNĚ podhodnocené, ale skutečně... jde o to tam přežít, ne po cestě dělat vědu).

Máme teď dvoustupňový planetolet pro odlet od Země, který může vypadat takto:

1. stupeň až 18t NĚCO, které se po vyhoření paliva odhodí.
2. stupeň servisní sekce Sojuzu s životnostní max. 6 měsíců (možno odhodit např. po korekci dráhy letu před urychlovacím průletem kolem Venuše ?)
3. zbytek který nám letí vesmírem má hmotnost cca 11t (část zásob už se spotřebovala, ale to je zanedbatelné), a používá pro korekci dráhy letu už jen iontové motory - na palubě už není žádný hydrazin ani raketový motor. (Ok, tohle NENÍ výlet vhodný pro učitelky na základní škole - to uznávám...)
 
12.3.2008 - 13:42 - 
Pro priznivce sebevrazednych akci doporucuju prostudovat:

http://forum.nasaspaceflight.com/forums/thread-view.asp?tid=7398&posts=135#M251894

 
12.3.2008 - 14:26 - 
Přístrojovou sekci Sojuzu nemůžeš odhodit, protože jsou v ní manévrovací motory, baterie, solární panely, řídící systémy, zásoby kyslíku atd., její životnost lze prodloužit. Bez přístrojové sekce je životnost kabiny několik hodin. Každopádně rozdělení váhy je špatné, buď 6 t Sojuz bez orbitální sekce, nebo 12,4 t - což je mimo možnosti Sojuzu (i z Kourou). Pokud poletíš kolem Venuše, délka letu naroste o dalších 150-200 dní, takže 2-2,5 t zásob navíc, pro které musíš mít větší hab. 
12.3.2008 - 15:39 - 
Ok, to o odhození servisní sekce jsem to nevěděl. Prostě jsem počítal s návratovou kabinou jako s "mrtvým" tělesem, které bude závislé na tom habitatu. Ale myslím, že nějak řešit prodlužování životnosti nemá moc smysl... chtěl jsem to poskládat z hotových komponent, jako když stavím server do racku... jakýkoliv nový vývoj by se asi nevyplatil.

Jinak já myslel, že trajektorie kolem Venuše je výhodná.. ale to se týká zřejmě jen případu kdy chceme u Marsu parkovat, hmm. Ok, proto to píšu na web, abych se dozvěděl nové informace a poučil se .. díky.

Hmotnost jsem spletl, žil jsem v domění že Sojuz uveze 12t, ale to je evidentně omyl. Každopádně je to podle mě zajímavý problém, tyhle minimální "turistické" mise, protože pokud poletí jen 2 lidi, tak se podle mě nevyplatí s sebou tahat velkou kabinu pro 6 lidí (Falcon 9/Dragon) a evidentně komerčně dostupné man-rated lodě budou ještě dlouho jenom Sojuz a Dragon.. a Dragon je zatím tak trochu vaporware...
 
12.3.2008 - 15:48 - 
Hustý !!! S Apollem okolo Venuše:

http://en.wikipedia.org/wiki/Manned_Venus_Flyby
 
13.3.2008 - 07:08 - 
quote:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Petr_Kellner

(Otázka zní: k čemu proboha KOMUKOLIV mohou být 3 miliardy dolarů, jako soukromé osobě ?

Převážná většina těch peněz je skrz společnost Home Credit poskytnuta ruským domácnostem ve formě úvěrů.

quote:
já mít pár miliard, tak si podobný výlet po sluneční soustavě rozhodně udělám...)

P.Kellner nechce publicitu. Už se v tom smyslu několikrát vyjádřil.
 
13.3.2008 - 17:53 - 
Ano, ale já nejsem Petr Kellner :-) Každopádně jeho motivy proč mít tolik peněz nechápu. Já sám za sebe v tom naopak mám jasno: když už bych zbohatl, tak kosmická turistika je menší kravina, než ledacos jiného... 
13.3.2008 - 18:01 - 
quote:
Ano, ale já nejsem Petr Kellner :-) Každopádně jeho motivy proč mít tolik peněz nechápu. Já sám za sebe v tom naopak mám jasno: když už bych zbohatl, tak kosmická turistika je menší kravina, než ledacos jiného...


Nejses nahodou katolik? Podle Vatikanu je prilisne bohatstvi smrtelny hrich. Tzn. ze takovy hrich zabiji dusi a spise velbloud projde uchem jehly nezli takovy hrisnik do nebe.
Ackoliv dnes se do nebe (pokud tak muzeme nazvat vesmir pro priznivce kosmonautiky) spise dostane takovy odporne bohaty hrisnik nez spravedlivy potrebny.
 
13.3.2008 - 18:31 - 
Ale já vůbec netvrdím, že je to smrtelný hřích :-) Já jen tvrdím, jak bych si to užil já, mít pár set miliónů navíc... 
13.3.2008 - 22:56 - 
quote:
Podle Vatikanu je prilisne bohatstvi smrtelny hrich. Tzn. ze takovy hrich zabiji dusi a spise velbloud projde uchem jehly nezli takovy hrisnik do nebe.


No problem neni ani tak v majetku. Ono mozes spravovat obrovsky majetok a uzivat ho v prospech ludstva a pri tom mozes byt "chudobny duchom" (nie na duchu ) A taktiez mozes plnit jeden z prvych Bibilckych poslani "Naplnte Zem a podmante si ju!" Pri tom v zmysle vtedajsieho chapania je zrejme mozne pod Zemov chapat cely svet a teda i vesmir..

Dokonca v ramci spravodliveho uzivania mozes majetok i zveladovat, len ho nesmies mat rad nadovsetko ostatne. "smrtelny hrich" je to az v tedy, ked zamenis lasku za mamon.

Aby som moc neutekal od temy, tak uz len poznamka: jak dobyvanie vesmiru, tak i majetok nie je sam o sebe moralnym problemom a zalezi len od ludi, ci sa stava dobrom, alebo zlom.
 
14.3.2008 - 01:23 - 
offtopic. sociální témata mě sice docela zajímají, ale nechci je řešit tady. 
14.3.2008 - 10:39 - 
quote:
offtopic. sociální témata mě sice docela zajímají, ale nechci je řešit tady.


Sorry, tak som sa nechal nachytat na pivne reci...
Takze sa vraciam k vaznym temam.

quote:
quote:

Otazka je, ci treba 3t sojuz vliect so sebou a ci nestaci donho prestupit v blizkosti Zeme. Ale i tak tie tri tony sa daju dobre vyuzit na aspon minimalisticke rezervy...


V tom pripade pripocitejme par tun paliva na zbrzdeni na LEO pri navratu. Bratru cca dV=3500m/s.
Ani prestup v L1/L2 Zeme-Mesic nevytrhne trn z paty.


To sice ano, ale mne staci zbrzdit maly modul s posadkou (ten co som chcel pocas obletu pouzit aj na phobos ) vlastne len nejaky medziorbitalny premiestnovac. Cely modul v citane paliva by neprevysoval 2,5 t. S vyletom na Phobos o nieco viac.
 
14.3.2008 - 10:48 - 
quote:

To sice ano, ale mne staci zbrzdit maly modul s posadkou (ten co som chcel pocas obletu pouzit aj na phobos ) vlastne len nejaky medziorbitalny premiestnovac. Cely modul v citane paliva by neprevysoval 2,5 t. S vyletom na Phobos o nieco viac.


2.5t pro posadku, podporu ziv funkci, stykovaci uzel, servisni sekci s manevrovacimi motorky a palivo pro dV 3.5km/s? To je nejak malo ne? Samotny setkavaci manevr muze trvat nekolik dni?
 
14.3.2008 - 12:18 - 
quote:
To sice ano, ale mne staci zbrzdit maly modul s posadkou (ten co som chcel pocas obletu pouzit aj na phobos ) vlastne len nejaky medziorbitalny premiestnovac. Cely modul v citane paliva by neprevysoval 2,5 t. S vyletom na Phobos o nieco viac.


Sorry, ale tohle je právě to, co si člověk osvojí až když studuje pár dosavadních misí nebo návrhů misí, a pochopí význam pojmů jako delta-V nebo Isp (specifický impuls). Přiznávám, že já jsem byl na začátku čtení tohohle fóra úplná lama, ale teď už se snad trochu orientuju...

Mise se sestupem na oběžnou dráhu nějakého tělesa (tzn. i tvůj Phobos - to je oběžná dráha Marsu) mají zcela jiné delta-V, než tzv. flyby mise, tzn. blízké průlety bez brždění.

Zatím jediná pilotovaná flyby mise za oběžnou dráhu Měsíce byla neplánovaná, a šlo o Apollo 13. Jak jistě víte, tak se návrat zpět na Zemi podařil, a to i přesto, že nebyl k dispozici motor servisní sekce, a to i přesto, že trosky servisní sekce byly odhozeny až těsně před vstupem do atmosféry, takže všechny korekční manévry se prováděly s celým těžkým soulodím komplet Apolla a komplet přistávacího modulu - přesná hmotnost toho soulodí v té době ani nebyla známá (asi ji pak vypočítali nějakou metodou pokus-omyl, na základě pozorování toho, co s lodí provedly nějaké menší korekce se známým tahem a délkou zážehu)

Tzn. všechny moje flyby-výlety o kterých mluvím jsou v zásadě mise po dráze typu "Apollo 13" (resp. "Zond"). Tyto průletové mise jsou energeticky nesrovnatelně méně náročné než orbitální mise, mají výrazně menší delta-V, a bez nadsázky lze říct, že výpočetní výkon potřebný pro navigaci v rámci takové mise je dnes dostupný v každém mobilním telefonu - nemluvě o notebooku... (žijeme v 21. století, sakra...)

Troufám si podotknout, že zatím žádná pilotovaná loď se nedostala tak daleko od Země, aby se Země jevila jako pouhá jasná hvězda - něco, jako se nám ze Země jeví Venuše. Přitom taková mise není energeticky náročná - není potřeba Saturn V nebo Ares V nebo Energia, stačí se setkat s urychlovacím stupněm na nízké oběžné dráze, tzn. stačí teoreticky dva běžně komerčně dostupné starty (třetí start by bylo nutné přidat max. kvůli hmotnosti zásob potřebných na delší let).

Samozřejmě let CEV k nějakému near-Earth asteroidu by měl daleko větší vědecký význam, a byl by asi i docela dobrodružný. Naproti tomu blízký průlet kolem Marsu by měl jasnou "turistickou" a "rekordní" hodnotu - bylo to takové to "dobytí severního pólu" - prostě někdo by tam prolétl jako první, i když žádný praktický význam by to nemělo - bylo by to srovnatelné s prvními přelety letadlem či vzducholodí přes polární oblasti Země, apod.
 
14.3.2008 - 15:19 - 
quote:

2.5t pro posadku, podporu ziv funkci, stykovaci uzel, servisni sekci s manevrovacimi motorky a palivo pro dV 3.5km/s? To je nejak malo ne? Samotny setkavaci manevr muze trvat nekolik dni?


Proc palivo? Ja bych to brzdil nafukovacim padakem o prumeru tak 100m. Daleko od zeme by fungoval jako slunecni plachta a blizko u planety by presel do funkce padaku a ucine brzdit by zacal lod uz pri pruletu ve vysce pres 150km...
 
14.3.2008 - 16:39 - 
quote:
...ale teď už se snad trochu orientuju...

Mise se sestupem na oběžnou dráhu nějakého tělesa (tzn. i tvůj Phobos - to je oběžná dráha Marsu) mají zcela jiné delta-V, než tzv. flyby mise, tzn. blízké průlety bez brždění.



o.k., ja netvrdim, ze delta v tam nie je, len som mal pocit, ze je prijatelne. Predpokladam, ze budes prelietat okolo Marsu pod 5km/s, lebo by si sa okolo neho neotocil, a ze to bude nad 3,5km/s, aby si nan nepadol. Alebo si uvazoval ine rychlosti? Mas niekde nacrtnutu trajektoriu a rychlosti?
 
<<  1    2    3    4    5  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.286235 vteřiny.