Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  1    2    3    4    5  >>
Téma: Chandrayaan 1 - indicka sonda k Mesici
23.10.2008 - 10:44 - 
Tady se nejedna o vytvoreni 3D modelu, i kdyz metoda je to podobna, zmena uhlu tady musi byt spise mala, staci mikropohyby (jde o to aby se urcite misto v masce pixelu nebo zrn "posouvalo" v urcitem okoli).

Abstract o superresolution metodach v druzicovem snimkovani http://earth.esa.int/pub/ESA_DOC/PROBA/PROBA019.pdf
 
23.10.2008 - 11:30 - 
Niekde som niečo podobné čítal, týkalo sa to extrémne presného určovania polohy hviezd, myslím, že to nejak súviselo s hľadaním exoplanét robotickými ďalekohľadmi. Pokiaľ si pamätám, uvádzalo sa tam, že nejakými "počítačovými trikmi" sa dá dosiahnuť určenie polohy stredu obrazu hviezdy s presnosťou rádu 1/100 pixelu.

U zobrazenia hviezd, ktoré je možné považovať za "bodové zdroje", to by som vcelku aj chápal, a vcelku verím že takéto triky sú v tejto oblasti možné - sú známe parametre optiky, zo série snímok sa dá odhadnúť seing aj ostatné parametre zobrazenia a z intenzity ožiarenia skupiny pixelov zobrazujúcich bodový zdroj sa teda dá určiť jeho poloha so subpixelovou presnosťou. Pokiaľ poznám aspoň približne vzdialenosť hviezdy a zo spektrálneho typu odhadnem možný priemer hviezdy, som schopný aspoň teoreticky určiť uhlový priemer zobrazenia hviezdy - a ten bude takmer určite menší ako uhlový rozmer jedného pixelu snímača. Takže toto je v podstate len eliminácia chýb zobrazovacej optiky a výsledkom je spresnenie uhlovej polohy bodového zdroja.

Je otázkou, či je podobný prístup možný aj pre zobrazenie plošných objektov, teda terénu, a ako vzrastie potrebný výpočtový výkon.
 
23.10.2008 - 12:03 - 
quote:
Inak indicka sonda bude povrch snimat s vysokym rozlisenim ako v optickom, tak aj v infracervenom a rontgenovom obore. To by mohla byt moznost, kedze LM ma ine tepelne vlastnosti ako mesacny povrch. Mohol by byt teda vidiet na IR snimkoch. Alebo sa mylim?


Jenomze dalsi pristroje budou mit mnohem horsi rozliseni, treba nekolik metru na pixel - tak nevim.

Pri zpracovani obrazu je jiste, ze pokud chceme nejakou informaci vydolovat, tak se tam prvne musi nachazet. Tedy nejaky pixel bude mit jinou hodnotu nez ty okolni.
Pri odstranovani sumu je treba takovy pixel vyhladit a priradit mu hodnotu na zaklade analyzy ostatnich pixelu.
Naopak pokud chcete tu informaci vytahnout, pak je treba rozdily mezi pixely analyzovat na zaklade nejakych predpokladu.
POkud treba fotite hvezdne pozadi, tak vetsinou se sum pri analyze vyradi. Pokud naopak vyradite vsechny obrazova data a analyzujete sum, tak casto muzete narazit na zajimave veci. Napriklad takto lze odhadnou pocet objektu o mezni velikosti v kuiperove pasu nebo pasu meteoritu proste tak, ze hledate charakteristickou stopu, kterou by mely tyto objekty zanechavat.
Pritom by tato informace byla pri bezne analyze vyrazena jako sum.

Stejne tak lze analyzovat snimek z oblasti na Mesici, kde pristal LM. Ikdyz bude rozliseni na pixel dejme tomu 10m, tak i dvoumetrovy objekt bude stacit, aby mirne zmenil informaci obsazenou treba i v jednom pixelu. Pri bezne analyze bude tato informace vyrazena jako sum. Pokud ale vite presnou polohu neni problem oblast vyfotit vickrat a pokud se sum bude stale vyskytovat na tom spravnem miste, tak jste prave nasli LM.

Ve skutecnosti to muze fungovat jeste trochu jinak, ale za tech par prednasek na VUT o zpracovani obrazu s Druckmullerem jsem toho nestacil vice pochytit.
http://www.hvezdarna.cz/index.php3?s=11&subs=9

(Obzvlaste kdyz jsme se vecer pred tim zastavili v Yachtu na pivko, nebo hrali do rana Taroky.)

 
23.10.2008 - 12:25 - 
[quote.... ale za tech par prednasek na VUT o zpracovani obrazu s Druckmullerem jsem toho nestacil vice pochytit.
(Obzvlaste kdyz jsme se vecer pred tim zastavili v Yachtu na pivko, nebo hrali do rana Taroky.)

Zdravím Yachtaře !
Kdy jsi končil na FS?
Já v 95.
 
23.10.2008 - 12:27 - 
quote:
Toto neni pravda. Ucastnil jsem se nekdy v roce 2004 konference v oxford mtrics, coz je firma vznikla ze zname skupiny lidi na oxfordske univerzite, pracujici hlavne na ruznych metodach analyzy obrazu. Kde bylo demonstrovano ziskani spz auta toceneho prez park na stary 8mm cernobily film nekdy v 50 letech. Kde samotna spz byla pod rozlisenim zrna, diky tomu, ze ale auto je na mnoha snimcich na ruznem miste je mozne tuto informaci pomoci mat. metod ziskat, informace je totiz castecne porad pritomna v usporadani osvicenych zrn (nejsem si ale jisty zdaje tato metoda pouzitelna u beznych CCD, tam kde ale je chip ktery funguje jako fotonasobic by to mozne byt melo)


Pokud je informace zpracovavana pocitacem, tak je treba snimek stejne nejprve zdigitalizovat. Tedy snimek rozdelit do matice s cisly. Pak staci na kazde serii snimku identifikovat SPZ, vhodne obraz transponovat a upravit tak, abyste porovnaval stale stejne misto na SPZ a pak uz jen staci statistickymi metodami porovnat tyto matice s maticemi reprezentujici obraz ruznych pismen a cislic.
Dostanete pravdepodobnost se kterou se na vami analyzovanych obrazcich vyskytuji vsechny mozne kombinace SPZ.

Druckmuller vyucuje i rozpoznavani obrazu, ale v praxi tohle uz davno funguje. Automaticky lze rozeznavat obliceje, SPZ, fragmenty otisku prstu atd. Pokud ale mate velice nezretelny snimek, tak je treba mit vetsi sadu dat, kterou lze analyzovat, jinak je pravdivost testovane hypotezy blizka 50% coz o dane hypoteze nerika vubec nic. Muze se jednat o tzv. bily datovy sum - nulova ci dokonale nahodna informace.
To je vlastne i prvni test, ktery je s daty treba udelat. Ted me napada, ze by bylo uzitecne udelat tento test i na nektere projevy politiku :-)
 
23.10.2008 - 12:33 - 
quote:
[quote.... ale za tech par prednasek na VUT o zpracovani obrazu s Druckmullerem jsem toho nestacil vice pochytit.
(Obzvlaste kdyz jsme se vecer pred tim zastavili v Yachtu na pivko, nebo hrali do rana Taroky.)

Zdravím Yachtaře !
Kdy jsi končil na FS?
Já v 95.


Ja jsem koncil matematicke inzenyrstvi v 98, ale jeste jsem par let zkejsnul na doktorandskym na procesnim. V Yachtu se fakt dely veci. Jeho kouzlo jsem zacal objevovat tak nekdy kolem 94. Muj oblibenej pingl byl Beda, ale i dalsi. Oblibena postavicka byl Extrem.
 
23.10.2008 - 12:44 - 
quote:
quote:
[quote.... ale za tech par prednasek na VUT o zpracovani obrazu s Druckmullerem jsem toho nestacil vice pochytit.
(Obzvlaste kdyz jsme se vecer pred tim zastavili v Yachtu na pivko, nebo hrali do rana Taroky.)

Zdravím Yachtaře !
Kdy jsi končil na FS?
Já v 95.

Ja jsem koncil matematicke inzenyrstvi v 98, ale jeste jsem par let zkejsnul na doktorandskym na procesnim. V Yachtu se fakt dely veci. Jeho kouzlo jsem zacal objevovat tak nekdy kolem 94. Muj oblibenej pingl byl Beda, ale i dalsi. Oblibena postavicka byl Extrem.

No tak to jsme se tam museli párkrát potkat. Trávil jsem pod Palačákem ještě 2 roky na civilce - komplovna v Terči. Znal jsi štamgasta Přemu (brežněvovo obočí)? - spolužák z LÚ co taky doktorandil
 
23.10.2008 - 13:05 - 
quote:
quote:
quote:
[quote.... ale za tech par prednasek na VUT o zpracovani obrazu s Druckmullerem jsem toho nestacil vice pochytit.
(Obzvlaste kdyz jsme se vecer pred tim zastavili v Yachtu na pivko, nebo hrali do rana Taroky.)

Zdravím Yachtaře !
Kdy jsi končil na FS?
Já v 95.

Ja jsem koncil matematicke inzenyrstvi v 98, ale jeste jsem par let zkejsnul na doktorandskym na procesnim. V Yachtu se fakt dely veci. Jeho kouzlo jsem zacal objevovat tak nekdy kolem 94. Muj oblibenej pingl byl Beda, ale i dalsi. Oblibena postavicka byl Extrem.

No tak to jsme se tam museli párkrát potkat. Trávil jsem pod Palačákem ještě 2 roky na civilce - komplovna v Terči. Znal jsi štamgasta Přemu (brežněvovo obočí)? - spolužák z LÚ co taky doktorandil

Od videni asi jo. Nesedaval on u toho stolecku hned pod vycepem - jako ostatni hardcore stamgasti? Dzejkl se tam taky propil az k doktoratu a jeste ted si tam asi casto odskoci z akademie ved. Ja to mam ale ted trochu z ruky.

Omlouvam se za offtopic. Yacht ma z indickou sondou na Mesici opravdu malo spolecneho.
 
23.10.2008 - 20:01 - 
quote:
Nemam prehlad v parametroch kamier, ale casto to, co v pohode roky prezije na LEO, pod ochranou mag. pola Zeme, ma v oblasti radiacnych pasov a dalej zivotnost radovo v minutach.
Když to údajně přežili kosmonaute, tak by to měla přežít kvalitnější kamera . Vyrobená ze stíněním nebo ze součástek pro tito podmínky odolné.Bude to dražší, ale tady bych nešetřil. .Rozumnější by bylo vymluvit na datový tok.Který stejně vyřeší kompresní programy
 
23.10.2008 - 20:39 - 
quote:
quote:
Nemam prehlad v parametroch kamier, ale casto to, co v pohode roky prezije na LEO, pod ochranou mag. pola Zeme, ma v oblasti radiacnych pasov a dalej zivotnost radovo v minutach.
Když to údajně přežili kosmonaute, tak by to měla přežít kvalitnější kamera . Vyrobená ze stíněním nebo ze součástek pro tito podmínky odolné.Bude to dražší, ale tady bych nešetřil. .Rozumnější by bylo vymluvit na datový tok.Který stejně vyřeší kompresní programy


Hernajs člověče honem musíš poradit provozovatelům satelitního televizního vysílání, že nemusí pro HD používat 2,5 krát vyšší datový tok než pro SD, ale stačí použít kompresní programy(???), ušetří jim to milióny, určitě tě nemine tučná provize.
 
23.10.2008 - 21:06 - 
quote:
quote:
Nemam prehlad v parametroch kamier, ale casto to, co v pohode roky prezije na LEO, pod ochranou mag. pola Zeme, ma v oblasti radiacnych pasov a dalej zivotnost radovo v minutach.
Když to údajně přežili kosmonaute, tak by to měla přežít kvalitnější kamera . Vyrobená ze stíněním nebo ze součástek pro tito podmínky odolné.Bude to dražší, ale tady bych nešetřil. .Rozumnější by bylo vymluvit na datový tok.Který stejně vyřeší kompresní programy


Vlado,
Cim vyssi mas integraci obvodu, tim snadneji dochazi k prurazum zpusobenym ionizaci po pruchodu vysokoenergetickych castic nebo ionizujicim zarenim. Proto se pouzivaji dodnes stare osmibitove cipy, proto se pouzivaji vojenske obvody, kdy "obycejna" 486ka ma objem srovnatelny velikosti s litrovou krabici dzusu (tedy alespon pred 5 lety mela). Veskere tyto prurazy snizuji zivotnost zarizeni. Proto se napriklad dodnes pouzivaji elektronky, protoze maji o nekolik radu vyssi odolnost proti radiaci nez kremik a galium-arzenid.
Co se tyka kompresnich programu. Komprese dat je dost zajimava hra. Bezztratova komprese je pro nektere typy dat obtizne pouzitelna, navic vyzaduje dostatecny vypocetni vykon. A pouzit pro prenos obrazovych dat s vysokym rozlisenim napriklad JPEG(priklad ztratove komprese) by umoznilo novinarum nejenom najit na Mesici Apollo, ale vedle nej by mohli najit sochu svobody a mavajici ufonky. Sice prehanim, ale snazim se ti vysvetlit, ze komprese je velice diskutabilni zalezitost. Pro prenos dat je lepsi pouzivat "raw format". Navic, single bit error ti neznehodnoti kus obrazu, ale jediny pixel.
 
23.10.2008 - 21:32 - 
quote:
....Vami popisovanu metodu nepoznam, uznavam ze moze fungovat, dokonca sa mi zda ze MGS (alebo ina martanska sonda, teraz neviem) nieco podobne ku koncu svojej kariery pouzival. Snimky mali rozlisenie za hranicu teoretickych moznosti kamery... Ale o tomto fakt nic blizsie neviem (lebo som pravnik a ten popis toho snimania som vtedy moc nepochopil...)


Pokud si dobře pamatuji, tak MGS používal ke zvýšení ostrosti snímků rotaci, která kompenzovala pohyb sondy a tím rozmazání detailů, které by sice optika normálně dokázala zobrazit, ale vlivem vlastního pohybu sondy, (i přes krátké expozice) byly již rozmazané. Něco podobného se používá i v klasické fotografii sportu, kdy se za např. jedoucím automobilem otáčíte a tak ho jste schopni vyfotit stejnou expozicí ostřeji, nežli kdyby jste se pohyb auta nesnažili nějak kompenzovat.
 
23.10.2008 - 21:34 - 
quote:
Cim vyssi mas integraci obvodu, tim snadneji dochazi k prurazum zpusobenym ionizaci po pruchodu vysokoenergetickych castic nebo ionizujicim zarenim.
Obslužné obvody kamery jsou funkční . Kvalitu obrazu nemusíme zvyšovat integraci ale velikostí čipu.
 
24.10.2008 - 10:15 - 
quote:
quote:
quote:
Nemam prehlad v parametroch kamier, ale casto to, co v pohode roky prezije na LEO, pod ochranou mag. pola Zeme, ma v oblasti radiacnych pasov a dalej zivotnost radovo v minutach.
Když to údajně přežili kosmonaute, tak by to měla přežít kvalitnější kamera . Vyrobená ze stíněním nebo ze součástek pro tito podmínky odolné.Bude to dražší, ale tady bych nešetřil. .Rozumnější by bylo vymluvit na datový tok.Který stejně vyřeší kompresní programy


Vlado,
Cim vyssi mas integraci obvodu, tim snadneji dochazi k prurazum zpusobenym ionizaci po pruchodu vysokoenergetickych castic nebo ionizujicim zarenim. Proto se pouzivaji dodnes stare osmibitove cipy, proto se pouzivaji vojenske obvody, kdy "obycejna" 486ka ma objem srovnatelny velikosti s litrovou krabici dzusu (tedy alespon pred 5 lety mela). Veskere tyto prurazy snizuji zivotnost zarizeni. Proto se napriklad dodnes pouzivaji elektronky, protoze maji o nekolik radu vyssi odolnost proti radiaci nez kremik a galium-arzenid.
Co se tyka kompresnich programu. Komprese dat je dost zajimava hra. Bezztratova komprese je pro nektere typy dat obtizne pouzitelna, navic vyzaduje dostatecny vypocetni vykon. A pouzit pro prenos obrazovych dat s vysokym rozlisenim napriklad JPEG(priklad ztratove komprese) by umoznilo novinarum nejenom najit na Mesici Apollo, ale vedle nej by mohli najit sochu svobody a mavajici ufonky. Sice prehanim, ale snazim se ti vysvetlit, ze komprese je velice diskutabilni zalezitost. Pro prenos dat je lepsi pouzivat "raw format". Navic, single bit error ti neznehodnoti kus obrazu, ale jediny pixel.


Mrhate casom, to uz skor vysvetlite morskej rybe cykistiku
 
24.10.2008 - 16:34 - 
Pokud jde o indickou sondu k Měsíci - včera jsem si přečetl v MF Dnes vážně míněný názor, že Indové budou do r. 2020 na Měsíci. Smál jsem se tak, až mi ulétl knoflík od košile ! R. 2014 prý vypustí kosmonauta a za 6 let budou prý chodit po Měsíci. Nejsem zrovna odborník na nosné systémy , ale tuším, že zatím mají nejsilnější nosič do 5 tun na nízkou dráhu. V podstatě tedy musí Indové soupeřit s raketami USA Ares - 1 a Ares - 5 doslova "na prsa" , neboť USA chtějí být na Měsíci na podzim 2019 a Indové tedy o pár týdnů později !! Není někomu známa podoba plánované kosmické lodi pro kosmonauty z Indie ?? % Čína tu svou vypustila poprvé 1999 a pak ji 4 roky testovala , než tam posadili chlapa. Pokud to chtějí Indové zopakovat, tak už za 20 měsíců /2010/ by měla indická loď pro lidi poprvé startovat bezpilotně, aby 2014 mohla letět s pilotem. Může trvat vývoj kosmické kabiny 20 měsíců ??

Nezná někdo z vás : 1. Podobu a TTD indické pilotované kosmické kabiny ?? 2. Jaký nosič o nosnosti 7 až 10 tun by ji měl vynést ?? 3. Jak daleko jsou plány na vývoj indické superrakety o nosnosti přes 100 tun ??? /Jak známo na Ares - 5 se v USA už pracuje/.

Nefandí si náhodou Indové příliš, uprostřed světové ekonomické krize, nejhorší za 100 let ?? Nebudou mít náhodou r. 2014 spíš starosti ze zvládnutím občanské války a hladových bouří, než s výběrem prvního kosmonauta ??
 
24.10.2008 - 23:11 - 
Řekl bych, že si nejen fandí, ale ani nevidí do huby. Jde o politické plácání, možná zveličené nebo upravené médii. Ostatně i Nigérie před časem tvrdila něco podobného.V současné době jedině USA připravují lety člověka na Měsíc a vidíme jaké jsou u toho problémy. Pokud se stane prezidentem B. Obama, bojím se, že budou ještě větší. Finanční krize není sranda jak se nám snaží naše sdělovadla namluvit.
Rusové a Čína (jak dnes řekl pan Karel Pacner na besedě v Pardubicích) hrají druhou ligu. Druhá liga se na Měsíc nedostane. Indie a další jsou 3 či 4 ligou.
 
25.10.2008 - 00:03 - 
Naprostý souhlas !! Ani Čína ani Rusko na rok 2020 nemají, natož pak Indie !! A vůbec nikdo už ani neví, jak se vyvine současná finanční světová krize , kdy se může v kosmonautice šeredně škrtat a to i v USA !! Už nikdy se nezopakují famozní 60 leta, kdy se USA dokázaly "vytasit" r. 1962 s kabinou Mercury, r. 1964 s Geminni a r. 1967 s Apollem = za pouhých 5 let ! nasadili tři nové typy !! kosmických lodí pro člověka. Tempo bylo neuvěřitelné ! R. 1961 , v době, kdy USA ještě ani neměly kosmonauta prohlásil J.F.Kennedy , že do 8 let budou USA na Měsíci a ony tam byly !! Nyní , v době , kdy je technika na vyšší úrovni, než r. 1961 , tak to má trvat asi 20 let !!! od vyhlášení cíle :"Měsíc" a to ještě není vůbec nic jisté ! Je snad symbolické ??? ,že už při vůbec první zkoušce padáků pro kabinu Orion se padáky "podělaly" a užitečné zatížení se rozpláclo o zem jako přezrálá hruška ?? !! Není to symbolický "začátek konce" ?? 
25.10.2008 - 00:12 - 
Urcite sa neda porovnavat to co bolo od roku 1961 po 1969... vtedy islo o politiku a zachranu "tvare" ameriky... kozmonautika sa uz stala dennodennou sucastou zivota a preto sa uz len tazko najde nieco co zaujme davy ludi a vyburcuje predstavitelov k raznym krokom nehladiac na prostriedky ale na vysledok...
Podobny scenar ako zo 60. rokov minuleho storocia by sa mohol opakovat jedine v pripade hroziacej katastrofy, ked by vytvorenie novej lode bolo nutne k zachrane ludstva...
 
25.10.2008 - 01:25 - 
Čo sa týka Indie a Mesiacu - na to budú potrebovať tak štvrťstorčie, takže rok 2020 je plácanie do vetru - s tým súhlasím.
Čína - v plánoch to má na roky okolo 2025, pokiaľ sa nemýlim, a kráča zatiaľ pomerne slušným tempom po vychodených chodníčkoch. Je síce v "druhej lige", ale usilovne pracuje na tom, aby sa dostala do prvej. A šance má dobré.
Rusko - nemám prehľad o jeho plánoch okolo letov na Mesiac. Vedomosti a skúsenosti na to určite má, otázkou sú peniaze a priority - či si to môže dovoliť. Ak ich niekto radí do "druhej ligy", je to skôr preto, že na prvú nemajú prebytočné peniaze, nie preto, že by to nedokázali.

USA - obrovskú úlohu zohrá ďalší vývoj politickej situácie a finančnej krízy, ktorá je zatiaľ podľa všetkého stále len na začiatku. To platí i pre Čínu a Rusko. Finančné problémy môžu ešte poriadne zamiešať karty...
[Upraveno 25.10.2008 poslal Alchymista]
 
25.10.2008 - 01:41 - 
Myslim si ze este dlho potrva kym sa clovek znovu postavi na Mesiac... naco tam pojdu Cinania? Nebodaj Indovia, a uz vobec sa tam nebudu hrnut Rusi. ide iba o propagandu ktora nema skoro ziadny vyznam okrem toho ze si kazdy moze potom "potlapkat" svoje ego... Technika ide dalej, stroje dokazu ovela viac ako ludia, znesu ovela viac a ich strata "neboli" alebo nie je brana tak vazne ako ludska strata. takze ja to vidim na utomaticke stanice neporovnatelne lacnejsie, jednoduhsie a menej rizikove.
Podla mojho nazoru sa clovek bude vydavat do vzdialenejsieho vesmiru len v pripade snahy o osidlovanie... na druhej strane bude prieskum, experimenty a ostatne ulohy zvladat technika.
Stroje a roboty zistia co treba urobit, pripravit a priniest a az potom sa clovek vyda na cestu...
To je ako keby ste sa chceli prestahovat do ineho bytu, pricom by ste si chodili komplet zbaleny od jedneho bytu k druhemu a pytali sa ci nahodou nie je na predaj... Takze realnejsie, jednoduchsie a lacnejsie je zajst do realitky ktora to uz ma pod palcom a vy sa uz vyberiete na spravne miesto...

 

____________________
Tomáš Országh http://www.genezis.eu
 
25.10.2008 - 06:16 - 
Na toto ma napadajú len dve veci.
Nejaký klasik povedal:
Zem je kolískou ľudstva - ale naveky sa v kolíske sedieť nedá.

A jedno vojenské múdro hovorí:
Územie, ktorým neprešla noha pešiaka, nie je dobité.

 
25.10.2008 - 13:14 - 
quote:
25.10.2008 - 00:03 - člověk
Reagovat

Naprostý souhlas !! Ani Čína ani Rusko na rok 2020 nemají, natož pak Indie !! A vůbec nikdo už ani neví, jak se vyvine současná finanční světová krize , kdy se může v kosmonautice šeredně škrtat a to i v USA !! Už nikdy se nezopakují famozní 60 leta, kdy se USA dokázaly "vytasit" r. 1962 s kabinou Mercury, r. 1964 s Geminni a r. 1967 s Apollem = za pouhých 5 let ! nasadili tři nové typy !! kosmických lodí pro člověka. Tempo bylo neuvěřitelné ! R. 1961 , v době, kdy USA ještě ani neměly kosmonauta prohlásil J.F.Kennedy , že do 8 let budou USA na Měsíci a ony tam byly !! Nyní , v době , kdy je technika na vyšší úrovni, než r. 1961 , tak to má trvat asi 20 let !!! od vyhlášení cíle :"Měsíc" a to ještě není vůbec nic jisté ! Je snad symbolické ??? ,že už při vůbec první zkoušce padáků pro kabinu Orion se padáky "podělaly" a užitečné zatížení se rozpláclo o zem jako přezrálá hruška ?? !! Není to symbolický "začátek konce" ??

Člověče přemýšlej !
Mohli tam byt , když ještě dnes pří tak vyspělé technice nedokážou bezpečně dostat kabinu LM(Orion) na zem z letadla ,natož z druhé kosmické rychlosti?
 
25.10.2008 - 13:23 - 
quote:
quote:
25.10.2008 - 00:03 - člověk
Reagovat

Naprostý souhlas !! Ani Čína ani Rusko na rok 2020 nemají, natož pak Indie !! A vůbec nikdo už ani neví, jak se vyvine současná finanční světová krize , kdy se může v kosmonautice šeredně škrtat a to i v USA !! Už nikdy se nezopakují famozní 60 leta, kdy se USA dokázaly "vytasit" r. 1962 s kabinou Mercury, r. 1964 s Geminni a r. 1967 s Apollem = za pouhých 5 let ! nasadili tři nové typy !! kosmických lodí pro člověka. Tempo bylo neuvěřitelné ! R. 1961 , v době, kdy USA ještě ani neměly kosmonauta prohlásil J.F.Kennedy , že do 8 let budou USA na Měsíci a ony tam byly !! Nyní , v době , kdy je technika na vyšší úrovni, než r. 1961 , tak to má trvat asi 20 let !!! od vyhlášení cíle :"Měsíc" a to ještě není vůbec nic jisté ! Je snad symbolické ??? ,že už při vůbec první zkoušce padáků pro kabinu Orion se padáky "podělaly" a užitečné zatížení se rozpláclo o zem jako přezrálá hruška ?? !! Není to symbolický "začátek konce" ??

Člověče přemýšlej !
Mohli tam byt , když ještě dnes pří tak vyspělé technice nedokážou bezpečně dostat kabinu LM(Orion) na zem z letadla ,natož z druhé kosmické rychlosti?



Přemýšlím a vymyslel jsem že tam byli.
 
25.10.2008 - 14:20 - 
quote:
quote:
quote:
25.10.2008 - 00:03 - člověk
Reagovat

Naprostý souhlas !! Ani Čína ani Rusko na rok 2020 nemají, natož pak Indie !! A vůbec nikdo už ani neví, jak se vyvine současná finanční světová krize , kdy se může v kosmonautice šeredně škrtat a to i v USA !! Už nikdy se nezopakují famozní 60 leta, kdy se USA dokázaly "vytasit" r. 1962 s kabinou Mercury, r. 1964 s Geminni a r. 1967 s Apollem = za pouhých 5 let ! nasadili tři nové typy !! kosmických lodí pro člověka. Tempo bylo neuvěřitelné ! R. 1961 , v době, kdy USA ještě ani neměly kosmonauta prohlásil J.F.Kennedy , že do 8 let budou USA na Měsíci a ony tam byly !! Nyní , v době , kdy je technika na vyšší úrovni, než r. 1961 , tak to má trvat asi 20 let !!! od vyhlášení cíle :"Měsíc" a to ještě není vůbec nic jisté ! Je snad symbolické ??? ,že už při vůbec první zkoušce padáků pro kabinu Orion se padáky "podělaly" a užitečné zatížení se rozpláclo o zem jako přezrálá hruška ?? !! Není to symbolický "začátek konce" ??

Člověče přemýšlej !
Mohli tam byt , když ještě dnes pří tak vyspělé technice nedokážou bezpečně dostat kabinu LM(Orion) na zem z letadla ,natož z druhé kosmické rychlosti?



Přemýšlím a vymyslel jsem že tam byli.


Ja som tiez premyslal a vyslo mi to iste ;-)

Pre porovnanie - Pri testoch prototypu F-22 Raptor trochu haprovala avionika, nasledkom coho jeden raptor pri vzlete capol na beton. Pri testoch prototypu Gripena sa ich zopar rozbilo, tiez problemy s avionikou. Podla Vladovej logiky, teda pardon, selskeho rozumu, to teda znamena ze vsetky F-16tky, F-18tky a vobec vsetky moderne stihacie lietadla su podvod. Ako by mohli lietat ked im padol Raptor?

Vlado, na to sluzi vyvoj a testovanie - vychytavaju sa muchy a nedostatky. Keby to fungovalo hned, nic by sa nemuselo vyvijat.
 
25.10.2008 - 17:40 - 
quote:
Nezná někdo z vás : 1. Podobu a TTD indické pilotované kosmické kabiny ?? 2. Jaký nosič o nosnosti 7 až 10 tun by ji měl vynést ?? 3.


Dle Astrounautix.com plánují stavět jakousi vlastní dvoumístnou Geminy, a nosičem bude zjevně relativně ozkoušený nosič GSLV (v nějaké vylepšené verzi - oni to pořád tak nějak zvolna šušňají a tuní, ty svoje dvě rakety)

http://www.astronautix.com/craftfam/newrewed.htm
http://www.astronautix.com/craft/orbhicle.htm

Některé z prvních amerických plánů pro let na Měsíc počítali s lodí Geminy, a se zcela miniaturním, otevřeným přistávacím modulem. Pozdější plány pak počítali s Geminy alespoň jako se "záchranou lodí", která by byla připravená na povrchu Měsíce pro případ selhání motorů LM... (a případně by na palubě ještě mohly být i nějaké rezervní zásoby). Záchranný člun byl ale nakonec z programu vyškrtnutý (přeci jen: šlo by asi o další samostatný start Saturnu V, nebo tak něco)

Ad kdo se vrátí dříve na Měsíc:

Číňani jsou dobří především v okopírování libovolné západní technologie - a díky velké pracovitosti a podřízení jedince kolektivu se jim to často daří okopírovat daleko levněji, masověji, apod. (Pokud někdo nakonec nabídne levnou a masovou kosmickou turistiku, tak to budou nejspíš Číňané...)

Indy bych rozhodně nepodceňoval: to, že nejsme zahlceni levnými indickými spotřebními výrobky neznamená, že ta země nemá obrovský technologický potenciál. V letecké a kosmické technologii jsou poměrně na výši - a protože evidentně nesnáší, když v čemkoliv výrazně zaostávají za Čínou: chtějí být evidentně lokální asijskou velmocí (kupují si např. vyřazené britské (?) a nedostavěné ruské (?) letadlové lodi, takže jsou jedna z mála světových námořních mocností, apod.), nacionalismus hraje v jejich domácí politice výraznou roli - a zkrátka jakmile Čína vypustila měsíční sondu a kosmonauta, tak je naprosto jisté, že Indové budou mít také vlastního. Budou ti minimálně schopni demonstrovat vojenskou a technologickou převahu nad Pákistánem, který je jejich největším bezprostředním vojenským soupeřem, ale přitom se zatím nevzmohl ani na vlastní nosič družic nebo mezikontinentální střelu.
 
25.10.2008 - 17:59 - 
Ještě tady - aneb nikdy nepodceňujte, čeho všeho jsou schopni fousatí indičtí guruové.. :-) (koneckonců - je jich fakt mnogo...)

http://news.nationalgeographic.com/news/2008/10/081022-space-video-ap.html
 
25.10.2008 - 18:32 - 
Mimochodem - a moc se mí líbí způsob, jakým sonda Chandrayaan manévruje k Měsíci:

http://www.moondaily.com/reports/Chandrayaan_Orbit_Raised_999.html

Nejde o žádnou avantgardní mnohaměsíční cestu k Měsíci pomocí iontových motorů (nebo dokonce solární plachty, jak často propaguju) - ale pochopitelně o opakované zážehy motorů družice v perigeu eliptické dráhy. Už jinde tady na fóru se diskutovalo, že manévr v perigeu je vždy účinnější, než v jiných částech oběžné dráhy - a proto třeba eliptická parkovací dráha je podle mě relativně výhodná třeba i pro pilotované meziplanetární lety (planetolet tak může vlastně parkovat na dráze, na které má už většinu energie potřebné pro odlet, kterou může postupně shromažďovat ještě než "nastoupí" posádka - ale přitom se nijak výrazně nevzdaluje od země, a návrat na Zem je možný kdykoliv)

A co se letů k Měsíci týče - docela by mě zajímalo, jestli by podobný manévr nebyl výhodný třeba i pro pilotované lety... pravda, jde o vícenásobný průlet radiačními pásy, ale na druhou stranu ... zase k tomu průletu dochází vždy jen na krátkou dobu. Otázka je, jestli zásoby potravin a kyslíku na několik dní, pro posádku, která před přeletem k Měsíci několikrát proletí po eliptické dráze kterou bude postupně zvyšovat nebudou nakonec daleko menší, než množství paliva potřebné pro navedení na přímou dráhu.

Otázka je, zda by toho nešlo nějak výhodně využít pro nízkorozpočtové "turistické lety" kolem Měsíce - kdy by se víceméně podniklo něco podobného, jako (aspoň teoreticky) nabízí Rusové za 100 milionú USD - tedy pilotovaný oblet bez navedení na dráhu kolem Měsíce - ale s tím rozdílem, že by se místo navedení přímou dráhu jen postupně zvyšovala eliptická oběžná dráha zážehem motoru v perigeu, jako to nyní dělá ta indická sonda - má to i oficiální odborný název, jde o tzv. "Oberthův manévr". S tím, že u každé jednotlivé elipsy by existovala možnost snadné změny dráhy tak, aby kosmická loď vstoupila do atmosféry a přistála. A poslední nejvyšší elipsa by pak zahrnovala průlet poblíž Měsíce...

Apollo tenhle manévr nevyužilo podle mě z několika důvodů:
1. Saturn V měl dostatečnou rezervu výkonu, takže to nebylo potřeba
2. V té době ještě neexistovaly zkušenosti s dlouhodobými lety kosmonautů - rekord byl až do roku 1969 asi jen dva týdny, Sojuz 9 ho posunul na tři.
3. Apollo nemělo solární panely a tudíž životnost lodi byla celkem omezená (aspoň bez zadokování ke Skylabu a vypnutí přístrojů na palubě)

Ale podle mě Indové jsou mazaní, a snaží se dohnat rozumem to, na co jim nestačí hrubá síla (nosnost rakety) - a samozřejmě finance. Podobné psí kusy ostatně předvádějí při meziplanetárních letech Japonci prakticky dnes a denně... asiaté jsou celkově takoví hodně spořiví lidé, kteří hledají jak ušetřit všude, kde to jen jde :-) Proč jenom opakovat program Apollo i s tím, co na něm bylo neefektivní ?

Máte někdo představu, kolik paliva tímto způsobem lze ušetřit oproti navedení přímo na přímou dráhu k Měsíci ? Na přesný výpočet už moje intuice nestačí... ale nepřekvapilo by mě, kdyby Indie nebo Čína překvapily tím, že pošlou svoje pilotované lodi na nějakou exotickou oběžnou dráhu pomocí relativně slabých nosných raket - protože tam je ještě spousta prostorů pro překonání existujících rekordů.

Už jsem to tu psal mockrát: ale můj oblíbený rekord který by mohlo jít celkem snadno překonat je rekord v maximální vzdálenosti člověka od Země - evidentně by mělo být možné překonat (neplánovaný) rekord Apolla 13 s jakoukoliv lodí schopnou návratu do atmosféry 2. kosmickou rychlostí - a přitom s daleko slabší raketou, než byl Saturn V... (např. s dvěma starty raket o nosnosti max 8-12t .. a pochopitelně, čím lehčí pilotovanou loď dokážete postavit, tím menší urychlovací stupeň vám bude stačit ... a dlouhodobý pobyt je možné i v relativně malé lodi.. tedy, přinejmenším pokud přidáte nějakou nafukovací sekci "na protažení svalů"... i tohle je už prověřená technologie...).
 
26.10.2008 - 06:32 - 
Opakované restartování motorů v perigeu nemůže být dle mého názoru žádnou úsporou paliva naopak se zbytečně pálí médium při orientaci a rozběhu motorů, než dostanou optimální výkon. Dle mého je jedinou výhodou to že se takto vlastně koriguje nepřesnost předchozí elipsy a odpadají korekční manévry nutné při přímém letu. 
26.10.2008 - 08:04 - 
To nemusí byť pravda - zaleží na ťahu motora.
Totiž - bežne sa uvádza, že manéver na zvýšenie apogea je najvýhodnejšie (energeticky najvýhodnejšie) urobiť pri prechode sondy perigeom. Lenže v oblasti, kedy je to skutočne energeticky výhodné sa sonda pohybuje len pomerne krátky čas celého obletu a potom opäť začne stúpať k apogeu dráhy, pričom sa účinnosť manévru rýchlosťou znižuje - na rovnaké zvýšenie perigea treba stále väčšie množstvo paliva a dlhší čas chodu motoru. Pokiaľ je teda ťah motoru tak nízky, že by na získanie potrebného delta v potreboval príliš dlhú dobu, je výhodnejšie rozdeliť túto dobu na niekoľko úsekov a potrebné delta v získať postupne v niekoľkých krokoch počas niekoľkých preletov perigeom.
 
27.10.2008 - 08:47 - 
quote:
Opakované restartování motorů v perigeu nemůže být dle mého názoru žádnou úsporou paliva naopak se zbytečně pálí médium při orientaci a rozběhu motorů, než dostanou optimální výkon. Dle mého je jedinou výhodou to že se takto vlastně koriguje nepřesnost předchozí elipsy a odpadají korekční manévry nutné při přímém letu.


Zážeh motorů v perigeu šetří výrazným způsobem palivo - když se to na kosmo.cz poprvé diskutovalo, tak mě to taky dost překvapilo, ale jak se zdá co se týče kosmické mechaniky, tak většina z nás většinou až do konzultace s experty má jen mlhavou představu, jaké triky jsou u reaktivního pohonu vlastně možná. Pro mě osobně to už teď intuitivně představitelné je, po počáteční nedůvěře.

Zjistil jsem, že tento manévr se dokonce oficiálně jmenuje Oberthův manévr - podle toho, koho to napadlo jako prvního, když se v 30. letech začalo průkopníkům docházet, že do kosmu se reálně dostane jen zlomek startovní hmotnosti jakékoliv reálně zkonstruovatelné reaktivní rakety, a že bude potřeba tím palivem šetřit. Pěkné by bylo naprogramovat na tohle nějaký simulátor...
 
<<  1    2    3    4    5  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.324697 vteřiny.