Podle generálního manažera čínského leteckokosmického koncernu China Aerospace Science and Technology Corporation (CASC), Ma Xingrui [český přepis Ma Sing-žuej], se první start nového těžkého nosiče CZ-5 = Čchang čeng 5 (Dlouh7 pochod) uskutečni v průběhu 12. čínského státního pětiletého plánu (2011-2015). Vzhledem k tomu, že většina dílů [prvního prototypu ???] je již hotova, dá se první start očekávat v roce 2014. CZ-5 bude mít nosnost na LEO přibližně 25 tun, na vysokou dráhu (pravděpodobně je míněna GTO) 14 tun. Kromě toho se vyvíjí další třída nosičů CZ-6.
Výrobní závody nosných raket obou řad, který se nazývá (anglicky) Tianjin Aerospace Industry Base, se nachází v městě Tianjin /=Tchien-ťin/ jihovýchodně od Pekingu, s jehož územím nazprostředně sousedí (pokud vím, patří mezi čínské metropole, které mají správní postavení na úrovni provincií - asi jako Praha a kraje v ČR). Je to mj. i velký námořní přístav, což by mělo zřejmě velký logistický význam, neboť tyto velké rakety mají startovat z nového kosmodromu Wenchang /=Wen-čchang/ budovaného na ostrově Hainan /=Chai-nan/ úplně na jihu ČLR na břehu Jihočínského moře.
Celý závod má rozlohu přes 310 hektarů a byl vybudován za 6 miliard juanů (CNY) tj. asi 938 mil. USD. Vlastní výrobní hala pro nové nosiče má rozlohu 220.000 m2.
V průběhu 12. pětiletky má být také v CASC zahájena výroba centrálního modulu čínské družicové stanice, která by měla být budována na oběžné dráze od konce tohoto desetiletí.
Zajímavé historické video z přípravy startu i odpálení nosné rakety s první čínskou družicí China-1 dne 24.dubna 1970. Kdysi se to utajovalo, dnes veřejné.
Další zajímavé video je z prvního úspěšného startu čínské mezikontinentální rakety / dnešního čínského kosmického nosiče/ dne 18.května 1980 . Po letu dlouhém asi 8.000 km dopadla bojová hlavice úspěšně do Tichého oceánu v oblasti Gilbertových ostrovů a byla vyzvednuta čínským námořnictvem.
feature=related
17.6.2012 - 16:12 - Jiří Hošek
citace:První starty budou lehčí verze nebo nejtěžší 25 t? Verze CZ-5-320 o 420 t by měla nahradit CZ-2F při vypouštění pilotované Shen-Zhou.
Údaje na wiki jsou staré, tato varianta je nyní označována jako CZ-7.
http://space.skyrocket.de/doc_lau/cz-7.htm
Průměr prvního stupně 3,35 m, měly by nahradit současné rakety řady CZ-2F používané v pilotovaném programu, první start zřejmě s laboratoří TG-2 z kosmodromu Jiuquan.
CZ-6 budou lehké nosné rakety, první start 2013.
Nosiče CZ-5, CZ-6 i CZ-7 budou na netoxické pohonné látky.
citace:
Takže to vyzerá tak, že oznámením o vývoji "supernosiča" CZ-9 vlastne Čína definitívne potvrdila, že má reálny záujem o pristátie na Mesiaci.
Tož je načase aby komunistická centralistická čína ukázala svojí efektivitu v tomto ohledu, třeba to v jejich poměrech bude rychleji vyvinuté než SLS korporativistické USA, kde velké korporace vývoj záměrně ruznými cestami "produlužují" a tím pádem také prodražují aby se více napakovali [Upraveno 20.7.2012 Conquistador]
to co jsem si delsi dobu myslel se zacina potvzovat. Maji penize, lidi do vyvoje a techniku jsou si schopni koupit a predevsim jasnou strategii. Docela vyzva pro ameriku i Rusko, aspon prestanou preslapovat na jednom miste a delat kila prezentaci.
Nechci mařit vaše nadšení, ale Čína to jen zvažuje. Charles Vick nikdy neměl moc přesné odhady, je to spíš spekulace na základě nejasných informací. Čína nepotřebuje nosič s nosností 130 t, ani pro let na Měsíc není nutný, navíc dokud neletěla 20 t CZ-5, nikdo zodpovědný v Číně o ničem takovém nerozhodne. Pokud poletí na Měsíc s variantou pilotované Shenzhou, stačí jim nosič o cca 90 t, nebo dva starty 50 t rakety.
vývoj nosiča cz-5 narazil na problémy a štart bude do 3 rokov (tj. 2016 namiesto 2014)... problémy majú s prvým stupňom - štruktúrou, tepelnou izoláciou a odparovaním z nádrží (lox)
____________________ Per aspera ad astra - 42
02.3.2013 - 17:42 - PINKAS J
Informace o vývoji nosné rakety CZ-9 jsou zajímavé a nabízí se srovnání s možnostmi USA a Ruska:
- Rusové ještě nemají schválený žádný projekt rakety pro let na Měsíc, avšak dvě firmy – Energia a Chruničev navrhly své projekty. Výhodou je, že mají pro oba návrhy k dispozici odzkoušené motory jak LOX/LRP tak LOX/LH2. Ve vývoji mají rovněž měsíční kosmickou loď.
- V US již mají schválené projekty a vyvíjí jak raketu (SLS), tak kosmickou loď. Pro první variantu SLS mají již odzkoušené motory, pro druhou musí vyvinout boostery podobně jak Číňané.
- Číňané ještě nezačali s projektem měsíční rakety, nemají vyvinuté žádné z motorů pro navrhované varianty, nevyvíjí (alespoň oficielně) kosmickou loď.
Na první pohled tedy musí prohrát, ale velkou neznámou bude množství peněz, které každý z těchto států může do projektu dát. Nejméně zřejmě mohou dát Rusové, ale může se stát, že nejvíce Číňané.
Když po technické stránce srovnáme Saturn 5 a CZ-9 a vezmeme pro zjednodušení boostery CZ-9 jako 1. stupeň, pak obě rakety jsou třístupňové. Avšak jak je to publikováno v tomto odkaze, k vynesení 130 – 133 tun na LEO potřebuje CZ-9 všechny 3 stupně, kdežto Saturn 5 potřeboval k vynesení cca 120 tun na LEO jen 2 stupně a z třetího jen malou část paliva, zbytek paliva pak použil na TLI. Kromě toho měl startovní váhu jen 2.800 tun oproti 4.100 tun CZ 9. Takže při srovnání je důležitá otázka, zda třetí stupeň CZ-9 bude rovněž sloužit také pro TLI a jen z menší části pomůže prvým 2 stupňům s nákladem na LEO. Kdyby tomu tak nebylo, byl by CZ-9 technicky dost horší, než Saturn-5.
U SLS jsem nikde nenašel startovní váhy pro různé varianty a ani není jasné, zda udávaná max. nosnost na LEO 129tun bude čistá, to je TLI stupeň nebude pomáhat při přechodu na LEO.
citace:U SLS jsem nikde nenašel startovní váhy pro různé varianty a ani není jasné, zda udávaná max. nosnost na LEO 129tun bude čistá, to je TLI stupeň nebude pomáhat při přechodu na LEO.
na toto viem odpovedať pre ten variant block I - ten prvý, ktorý má nosnosť 70+ t:
tých 70+ t je podľa infa na nsf (myslím ed kyle) je nosnosť 1,5 stupňového nosiča (tj. prvý stupeň a boostery)... druhý stupeň (dcss/icps) je urýchľovací (a vzhľadom na nosnosť nosiča je slabý)
4.100 tun, to je vskutku " obluda", odhaduji, že stejnou váhu by musela mít varianta sovětské N-1, aby dosáhla stejného nákladu k Měsíci jako Saturn-5.To nepostaví do roku 2020.
Byla odvozena od rakety N1F , již s motory NK33 (11D51F), kterou Gluško po svržení Mišina zrušil, ačkoliv byly kompletně smontovány 2 ks a částečně smontovány 4 ks a nařídil rakety i motory sešrotovat. Naštěstí u výrobce mnoho motorů NK33 tajně zachránili.
Raketa N1FV-III měla použít prvý a druhý stupeň z N1F , třetí pak LOX/LH2 s motory RD57.
N1FV-III: Nosnost na LEO: 125 tun/51°/220 km, start. hmota 3000 tun.
Saturn V : Nosnost na LEO: 118 tun/28°/180 km, start. hmotu 3038 tun
(je to údaj verse použité pro poslední lety Apollo)
To, že N1FV-III se měla při mírně vyšší nosnosti vyrovnat Saturnu 5 i ve startovní hmotě (ačkoliv měla jen jeden stupeň LOX/LH2) bylo dáno tím, že motory NK33 měly značně lepší Isp než F1 a v prvém stupni se spotřebuje nejvíce ze startovní hmoty rakety.
04.3.2013 - 09:54 - PINKAS J
Ještě dodávám: Další důvod vysoké nosnosti N1FV-III bylo to, že měla 3 stupně pro LEO. Pro let k Měsíci by musel užitečný náklad 125 tun představovat TLI stupň. To nic nemění na faktu, že s LOX/LH2 TLI stupněm by při stejné startovní hmotě měla mít mírně vyšší nosnost k Měsíci. Saturn V používal pro LEO 2 stupně, s mírnou pomocí třetího (TLI)
Nosná raketa Long March 5 byl převezen na rampu na ostrově Hainan a za několik dnů by měla odstartovat ke své premiéře. Tím by měla Čína srovnat krok s USA, Ruskem a ESA co se maximální nosnosti týče.
Zajímavý je taky náklad. Experimentální telco družice s iontovým pohonem Shijian-17.
A2895/16 - A TEMPORARY RESTRICTED AREA ESTABLISHED WI THE AREA CENTERED AT N1937E11057 WITH THE RADIUS OF 25KM.VERTICAL LIMITS:GND-UNL. GND - UNL, 03 NOV 12:30 2016 UNTIL 03 NOV 13:00 2016. CREATED: 03 NOV 12:07 2016
[Upraveno 20.7.2012 Conquistador] 
