|
ako to definovať?
hm.. "čosi ako" gemini-agena
ak sa chceme dostať ďalej alebo vyššie ako na LEO, nesnažíme všetko nadžgať na jeden nosič, ale rozdelíme to na dva nosiče, prví štart náklad, druhý štart ťahač
dokázal by niekto spočítať, o koľko percent viac nákladu dokáže niečo takéto odoslať za LEO ako len jeden štart?
nemyslím tým nejakú teoretickú väčšiu raketu ktorú treba len vyvinúť,
"target vehicle" sa má asi používať práve preto, aby sme sa nutnosti konštruovať väčší nosič, vyhli |
|
U menších raket (teoreticky) ušetříš na pozemní infrastruktuře: menší rampy, menší budovy, převoz raket na obyčejných železničních vagónech a ne na nějakých supercrawlerech, apod.
Ovšem velká raketa má výhodu u vyšších stupňů: pořád stejný motor, jen větší nádrž posledního stupně = vyšší efektivita, lepší "souhrnné konstrukční číslo" (oproti více startům menší rakety s menším posledním stupněm).
Více startů bylo neúnosných v 60tých letech, kdy poruchovost byla obrovská a to statisticky strašně snižovalo šanci na úspěch. Dnes by čísla mohla dopadnout lépe.
Já těmhle konceptům taky fandím. |
|
ide o náklad
je jasné že lacnejšie, je to z väčším nosičom na jeden štart
ale aby taký nosič, bol dôvod priviesť k existencii, najprv musí vzniknúť taký náklad -"požiadavka"
treba to brať ako dočasné riešenie "barličku" "medzikus"
akonáhle sa s občasného výpadu, stane "dopravná linka", v ten moment, vzniká požiadavka na to, ako to zlacniť, jedným štartom pomocou jedného nosiča |
| 04.9.2011 - 09:32 - David | |
|
| Ve starých Křídlech vlasti na str. 67l v popisu nosiče Atlas Agena jsem našel tabulku nákladů na vynesení l kg na LEO u tehdejších nosičů.Jsou tam jen americké, neboť tehdy byly parametry ruských/sovětských zřejmě tajné a neznámé..Je to v inflační úrovni roku l965.Zjímaly by mne údaje v aktuálním čase, resp jestli by někdo dokázal tuto tabulku aktualizovat na dnešní cenovou úroveň a zapracovat tam současné nosiče vč. již vyřazeného raketoplánu.Myslím, že by to mohlo být obecně zajímavé, neboť od té doby přibylo nejen nosičů, ale i států realizujících kosmické lety, tím míním lety min. na LEO.Jinak se mi tam nezdá údaj u Saturnu 5,ze zveřejněných nákladů na let A-11 bych odvodil tak kolem 1OOO dol.za lkg v tehdejší inflační úrovni. |
| 04.9.2011 - 13:46 - Alchymista neprihlasený | |
|
| pomer cien 1965:2009(odhad) je asi 1:5,2 |
|
quote:
pomer cien 1965:2009(odhad) je asi 1:5,2
Priamo na ceny štartov sa vzťahuje tento kalkulátor: http://cost.jsc.nasa.gov/inflation/nasa/inflateNASA.html
pre roky 1965:2010 dáva pomer 1:8,125
pre roky 1965:2010 dáva pomer 1:8,289
pre roky 1965:2011 dáva pomer 1:8,457
[Upraveno 04.9.2011 Alchymista] |
| 04.9.2011 - 19:26 - David | |
|
| Dík, ještě mi poraď, kde bych našel ceny současných nosičů a raketoplánu, z toho by se pak daly odvodit ceny za 1 kg, pokud tyto ceny pro jednotlivé nosiče nejsou někde publikovány,abych neobjevoval Ameriku. |
|
quote:
Dík, ještě mi poraď, kde bych našel ceny současných nosičů a raketoplánu, z toho by se pak daly odvodit ceny za 1 kg, pokud tyto ceny pro jednotlivé nosiče nejsou někde publikovány,abych neobjevoval Ameriku.
to bude asi problem, ceny sa zjednavaju, SpaceX ako jedina ma pevny cennik |
|
quote:
Dík, ještě mi poraď, kde bych našel ceny současných nosičů a raketoplánu, z toho by se pak daly odvodit ceny za 1 kg, pokud tyto ceny pro jednotlivé nosiče nejsou někde publikovány,abych neobjevoval Ameriku.
Raketoplany nema zmysel porovnavat s klasickymi nosicmi.
to je ako porovnavat klasicke klince a licovane skrutky.
cena 12000USD/kg pre STS je silne dotovana a bez dotacii "sa odhaduje" na 18.000 - 22.000 USD /kg.
Raketoplan je urceny na nosenie veci dolu a nie hore. smerom hore je to len vytazovacka. Hore sa daju nosit veci daleko jednoduchsie a lacnejsie. |
