|
http://teckacz.cz/1234-Kolem-hvezdy-Tau-Ceti-mozna-obiha-obyvatelna-planeta
Po aplikaci pokročilého matematického modelu na dostupná data se nyní jeví jako pravděpodobné, že kolem hvězdy Tau Ceti (ta je podobná Slunci a je od nás vzdálená pouhých 12 světelných let) obíhá pětice planet - a z toho na jedné by mohly panovat podmínky vhodné pro život. |
|
O Tau Ceti a jejím planetárním systému trošku podrobněji:
http://www.solstation.com/stars/tau-ceti.htm |
|
Namiril jsem Yaginu tim smerem a na 432.2MHz SSB zadne SETI signaly neslysim.
Podle meho, pokud v planetarnim systemu nejsou na krajich vetsi plynni obri pro zachytavani asteroidu/komet, tak planetarni system nema sanci na inteligentni zivot.
Mozna tam je zivot na urovni hmyzu/rostlin, ale to je kvuli castemu bombardovani asi tak vsechno.
Navic pokud to nema velkej mesic pro ukotveni polu, aby se planeta nepretacela jako kaca nebo jako Mars, tak tam vyssi zivot nemuze byt.
Ale detekovat mesic okolo super Zeme v zone zivota znamena mit v L1 Slunce-Zeme zrcadlo-interferometr o prumeru 30m minimalne.
|
|
tak máme cíl cesty... teď už jen postavit Enterprise  ) |
|
citace:
Podle meho, pokud v planetarnim systemu nejsou na krajich vetsi plynni obri pro zachytavani asteroidu/komet, tak planetarni system nema sanci na inteligentni zivot.
Mozna tam je zivot na urovni hmyzu/rostlin, ale to je kvuli castemu bombardovani asi tak vsechno.
Já si dovoluju oponovat: inteligence je otázkou rychlosti replikace memů - nic víc, nic míň. A vezmi si jen plochu povrchu 4x těžší planety (zvlášť, pokud nemá výrazně větší hustotu): statistická četnost nějaké lokální katastrofy ti s větším povrchlem koule klesá.
Ano, bude tam víc kráterů - ale pokud se život a jeho případné inteligentní memy rozšířily po větší ploše, tak statisticky mají stejně dobrou šanci na přežití, jako na Zemi. A to nemluvím o tom, že větší gravitace v kombinaci s tou správnou hustotou atmosféry může vést k tomu, že daleko větší podíl meteoritů může stihnout shořet už v atmosféře...
Co je krásné na planetách (třeba o proti hvězdám, spoutaným jednoznačnou fyzikou) je to, že je evidentně možné obrovské kombinací složení planety i atmosféry, hmotnosti, velikosti, hustoty atmosféry, vzdálenosti od mateřské hvězdy, apod. - v podstatě každá planeta i měsíc, které jsme zatím zkoumali (zejména pak ty s afmosférou) byla vždy naprostý unikát. Moc se těším na první rozbory spekter explanet, které napoví o složení jejich atmosfér - podle mě na to všichnou budou koukat dost s otevřenými ústy... [Upraveno 22.12.2012 xChaos] |
| 22.12.2012 - 16:40 - Jiřík | |
|
citace:
http://teckacz.cz/1234-Kolem-hvezdy-Tau-Ceti-mozna-obiha-obyvatelna-planeta
Po aplikaci pokročilého matematického modelu na dostupná data se nyní jeví jako pravděpodobné, že kolem hvězdy Tau Ceti (ta je podobná Slunci a je od nás vzdálená pouhých 12 světelných let) obíhá pětice planet - a z toho na jedné by mohly panovat podmínky vhodné pro život.
Frank Drake musí mít nejlepší Vánoce svého života, cíl jeho projektu OZMA nebyl jen nějaká fantasmagorie! Škoda, že se toho nedožil i Isaac Asimov, který k tau Ceti umístil svůj nejslavnější Vnější svět - Auroru. |
|
citace:
Navic pokud to nema velkej mesic pro ukotveni polu, aby se planeta nepretacela jako kaca nebo jako Mars, tak tam vyssi zivot nemuze byt.
No, on ten Mars se zase tak moc jako káča "nepřetáčí". Perioda precesního pohybu rotační osy je u Marsu 175 000 roků, což je mnohem delší perioda něž u Země, která má periodu precese 25 800 roků. Další planeta naší sluneční soustavy Venuše, která podobně jako Mars nemá žádný velký měsíc, má precesi rotační osy 29 000 roků. |
| 24.12.2012 - 19:19 - david | |
|
| Předpoklad, že všude tak kde jsou podmínky pro existenci života také život vskutku vznikne je dosti optimistická, zejména když dosud ani nevíme jak život na Zemi vznikl.Sice existují několikeré teorie, ele žádná nebyla doložena praktickým pokusem.Dokonce se nedaří ani složit živou buňku z jejích mrtvých komponent, jediné co se daří, je vložit do živé buňky nějakou její součást, ale buňka musí zústat živá. |
| 24.12.2012 - 22:06 - Ervé | |
|
| Pátá planeta je nejspíš plynný obr. Nebude ale nic moc, když hustota prachu a asteroidů je odhadována 10x větší než u Země, to znamená velký náraz asteroidu každých 6-7 miliónů let s velkým vymíráním povrchových druhů dost často - rychlejší evoluce. Malí savci, ptáci a krokodýli přežili i vymírání dinosaurů, takže bych život nepodceňoval. Takoví arachnidé z Hvězdné pěchoty nebo *netopýři* z Černočerné tmy by taky přežili. |
|
citace:
dinosaurů
Právě ti ptáci jsou druhem dinosaurů co přežil až do dnešních dnů - to jen tak jako můj doplněk.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Pt%C3%A1ci " target=_blank> http://cs.wikipedia.org/wiki/Pt%C3%A1ci |
| 25.12.2012 - 12:20 - honzah | |
|
citace:
Předpoklad, že všude tak kde jsou podmínky pro existenci života také život vskutku vznikne je dosti optimistická, zejména když dosud ani nevíme jak život na Zemi vznikl.Sice existují několikeré teorie, ele žádná nebyla doložena praktickým pokusem.Dokonce se nedaří ani složit živou buňku z jejích mrtvých komponent, jediné co se daří, je vložit do živé buňky nějakou její součást, ale buňka musí zústat živá.
O zadnym pokusu, kde by se skladala bunka z komponent jsem neslysel. Craig uspesne slozil z "mrtvych" komponent funkcni zivou bakterii. Ono je dost obtizne vubec udrzet zivou bunku mnohobunecneho organismu izolovane nazivu. Prece jen specializovana bunka je mnohem slozitejsi nez bakterie, i jednobunecneho organismu. |
|
citace:
Craig uspesne slozil z "mrtvych" komponent funkcni zivou bakterii.
Můžete více specifikovat co jste tím myslel - tedy co jsou ty mrtvé komponenty - a co se myslí tou živou bakterií - že by někdo jakkoliv skutečně "oživil" mrtvou bakterii jsem jestě neslyšel.
Sestavit se dá z běžných "neživých" chemikálií v laboratoři plně funkční virus - jenže autoři sami netvrdí, že stvořili něco živého - prostě chtěli tím naopak jen prokázat, že viry jsou ve skutečnosti chemikálie, které se dokží v buňce chovat tak, že to vypadá, že jsou živé. |
| 25.12.2012 - 20:04 - honzah | |
|
citace:
citace:
Craig uspesne slozil z "mrtvych" komponent funkcni zivou bakterii.
Můžete více specifikovat co jste tím myslel - tedy co jsou ty mrtvé komponenty - a co se myslí tou živou bakterií - že by někdo jakkoliv skutečně "oživil" mrtvou bakterii jsem jestě neslyšel.
Sestavit se dá z běžných "neživých" chemikálií v laboratoři plně funkční virus - jenže autoři sami netvrdí, že stvořili něco živého - prostě chtěli tím naopak jen prokázat, že viry jsou ve skutečnosti chemikálie, které se dokží v buňce chovat tak, že to vypadá, že jsou živé.
http://singularityhub.com/2010/05/20/venter-creates-first-synthetic-self-replicating-bacteria-from-scratch/ |
| 26.12.2012 - 09:19 - david | |
|
| funkčí virus musí obsahovat vlastní DNA a mít schopnost tuto předávat v napadené buňce aby se reprodukoval, že by něco podobného existovalo, jsem nikdy nezaznamenal. Připouštím, že v době vzniku pandemie HIV se vyskytly fámy, že unikl z nějaké laboratoře, kde byl uměle sestaven, ostatně jeho podoba vypadá neskutečně " uměle". |
| 26.12.2012 - 10:16 - honzah | |
|
| Doporucuju sledovat pokroky craiga ventera, funkcni virus i bakterii se mu uz povedlo "postavit" z dilu ruzne porozebranych jinych viru nebo bakterii vcetne vlastnich uprav. Je to takovej elon musk biotechnologie. Jeho team taky jako prvni precetl kompletni genom cloveka a celou radu dalsich organismu. |
|
citace:
funkčí virus musí obsahovat vlastní DNA a mít schopnost tuto předávat v napadené buňce aby se reprodukoval, že by něco podobného existovalo, jsem nikdy nezaznamenal. Připouštím, že v době vzniku pandemie HIV se vyskytly fámy, že unikl z nějaké laboratoře, kde byl uměle sestaven, ostatně jeho podoba vypadá neskutečně " uměle".
U viru - ANO - prostě neprobíhají v něm bez hostitelské buňky jákekoliv projevy života - a tudíž jde pouze o to vytvořit naprosto indentickou kopii jako u přírodního u toho plně syntetizovaného - tedy prostě jen chemickou struktůru totožmou s originálem.
Byla to tedy syntéza kopie zcela identické s originálem.
U bakterie je to podstatně složitější a tak to musím více ten odkaz prostudovat - nevěřím zatím, že ta bakterie byla usmrcena - tedy zcela rozebrána a pak znovu sestavena - to spíš jen modifikoval plně funkční živou - to by byl dle mne opravdu dost zásadní objev - šlo by defakto o oživení skutečně již mrtvé bakterie. A to by dle mne vyvolalo jistě větší publicitu. |
| 27.12.2012 - 10:36 - honzah | |
|
citace:
citace:
funkčí virus musí obsahovat vlastní DNA a mít schopnost tuto předávat v napadené buňce aby se reprodukoval, že by něco podobného existovalo, jsem nikdy nezaznamenal. Připouštím, že v době vzniku pandemie HIV se vyskytly fámy, že unikl z nějaké laboratoře, kde byl uměle sestaven, ostatně jeho podoba vypadá neskutečně " uměle".
U viru - ANO - prostě neprobíhají v něm bez hostitelské buňky jákekoliv projevy života - a tudíž jde pouze o to vytvořit naprosto indentickou kopii jako u přírodního u toho plně syntetizovaného - tedy prostě jen chemickou struktůru totožmou s originálem.
Byla to tedy syntéza kopie zcela identické s originálem.
U bakterie je to podstatně složitější a tak to musím více ten odkaz prostudovat - nevěřím zatím, že ta bakterie byla usmrcena - tedy zcela rozebrána a pak znovu sestavena - to spíš jen modifikoval plně funkční živou - to by byl dle mne opravdu dost zásadní objev - šlo by defakto o oživení skutečně již mrtvé bakterie. A to by dle mne vyvolalo jistě větší publicitu.
Teda panove u tech viru jste si to sakra zjednodusili, to ze virus nema vlastni rna replikator a vyuziva k tomu hostitelskou infrastrukturu neznamena ze je to nejaka chemicka sloucenina. Viry se sami umi pohybovat, menit svoji povrchovou strukturu podle zmen prostredi hostitele, dokonce spolu do urcite miry "komunikuji" pomoci vlastnich metabolitu, stejne jako bojuji o prostor |
|
Virusy a bakteriofágy, pokiaľ viem, nemajú vlastný metabolický aparát ani vlastný aparát na syntétu bielkovín (proteínov) - využívajú metabolický aparát a aparát syntézy proteinov napadnutej bunky. Keďže nemajú metabolický aparát, tvrdenie o vlastnom (aktívnom) pohybe virusov považujem za nepravdepodobné.
Zmeny povrchových membrán a štruktúr u virusov majú dva hlavné zdroje:
1) mutácie virového genomu sú relatívne veľmi časté (kontrola presnosti replikácie virovej DNA a RNA je na nízkej úrovni - výrazne nižšej ako u eukaryotických i prokaryotických buniek)
2) virové častice často získavajú povrchové membrány spôsobom "CDD - co dům dá" presnejšie, čo napadnutá bunka poskytne - teda do obalu vírovej časti sú zabudované proteíny a lipidy pre membrány produkované napadnutou bunkou.
Niekde som tiež čítal, že infikovať ďalšie bunky je schopná menej než polovica vzniknutých virových častíc - ostatné virové častice majú
nevhodné povrchové štruktúry a nie sú schopné sa zachytiť na povrchové membrány ďalších buniek, alebo nie sú schopné po zachytení splynúť s povrchovou membránou bunky a tak presunúť virový genetický materiál do vnútra napadnutej bunky. |
|
| To neni tak uplne pravda, napriklad mimviry dokazi syntetizovat vlastni bilkoviny. Tabakovy mosaic virus se dovede skutecne pohybovat aktivovanim dvou ruznych privesenych proteinu ( a nejen ten, umi to i T4 bakteriofag). Celkove viry je mozna prilis siroke oznaceni, protoze jsou mezi nimi doslova propastne rozdily. |
|
| Ale to jsme se uz dostali prilis daleko od kosmonautky i vzniku zivota (viry urcite nejsou zivy fosilie, spis nopak, totalni specialisti na parazitovani, ktery se vyvinuli pozdeji), mrknete na TED talk o syntetickem zivote. http://singularityhub.com/2010/02/08/venters-successes-in-creating-synthetic-life-video/ |
|
citace:
To neni tak uplne pravda, napriklad mimviry dokazi syntetizovat vlastni bilkoviny. Tabakovy mosaic virus se dovede skutecne pohybovat aktivovanim dvou ruznych privesenych proteinu ( a nejen ten, umi to i T4 bakteriofag).
Diky.
citace:
Celkove viry je mozna prilis siroke oznaceni, protoze jsou mezi nimi doslova propastne rozdily.
Súhlasím. Možno je vhodné v tejto súvislosti spomenúť aj baktérie rodu Rickettsia, ktoré sú tiež vnútrobunkovými parazitmi, schopnými delenia a rastu len v cytoplazme vo vnútri eukaryotických buniek (a teda pri rozmnožovaní na ne plne odkázané). Viry stratégiu parazitizmu dotiahli ďalej a v rôznych variantoch.
|
|
| Mimochodem, to mi pripomelo, cetl jsem nedavno clanek o nejakem druhu ryb, kde o tom jake bude mit potomstvo pohlavi rozhodoval uplne cizi druh. Ne ze by vajicka oplodnil ale jeho mlici rozhodovalo snad o tom, zda se spravne mlici dostane dovnitr nebo ne. Pisu to sem proto, ze je to opet druh ktery by se sam bez cizich organizmu nedokazal vubec rozmnozit (a nejspis takovych zavislosti bude v prirode spousta, treba u nekterych rostlin, ktere jsou zcela zavisle na hmyzu). Urcite ale o tech rybach i rostlinach uvazujem jako o zivych organismech, doklada to, jak tezke je rict, co je vlastne zivot, jak ho definovat a kde je ta hranice. |
|
citace:
hostitelskou infrastrukturu neznamena ze je to nejaka chemicka sloucenina
Většina néli všechny - možné mé neúplné znalosti - ano:
Citace z http://cs.wikipedia.org/wiki/Vir
Virová částice (virion) je komplex bílkovin a nukleových kyselin, který virům umožňuje šířit se mezi hostitelskými buňkami a mezi jedinci.
Konec citace - bílkoviny a nukelové kyseliny, které bez buňky nic nedělají (u většiny virů tedy dle mne) se prostě takto označit dají. |
