|
| A nebo jednoduše proto, že OSN- resp.státy- nevidí hlavní úkol lidstva - tak jako ty - v kolonizaci Marsu |
|
citace:
citace:
http://zpravy.e15.cz/zahranicni/udalosti/osn-otevre-vesmirny-vyzkum-i-chudym-statum-pronajme-si-raketoplany-dream-chaser-1323163
ehm, tak este raz - preco nemoze kolonizacia marsu prebiehat "na zakazku" OSN?
Třeba proto, že v OSN je v současné době více jak 200 velmi chudých států, kde pro většinu lidí je hlavní myšlenka přežít a ne financovat něco, co pro ně nemá a ani v dohledné budoucnosti nebude mít žádný význam. Mají se těšit, že za 200 let se bude lidstvo procházet po Marsu ?
Spíš by měli přemýšlet, zda jim ta kolonizace Marsu nemůže zpětně pomoct v odstranění problému na zemi, a tady si myslím že technologický přínos může být obří
Ono cpaní miliard do potravinové pomoci problém hladu nevyřeší a stejně je to s chudobou |
|
citace:
A nebo jednoduše proto, že OSN- resp.státy- nevidí hlavní úkol lidstva - tak jako ty - v kolonizaci Marsu
nikto nehovori ze to ma byt hlavny ukol. Vytvorenie ludskej civilizacie na viacerych planetach je vsak pre buducnost ludstva klucove.
Druha vec, ktora by mala OSN zaujimat, je fakt ze zapadny svet neodstranil extremnu chudobu tym, ze by mu niekto posielal potravinove balicky. Bol za tym vedeckotechnicky rozvoj. Tutiz kazdy stimul pre dalsi vedeckotechnicky rozvoj je extremne dolezity aj z hladiska boja s chudobou. |
|
citace:
Spíš by měli přemýšlet, zda jim ta kolonizace Marsu nemůže zpětně pomoct v odstranění problému na zemi, a tady si myslím že technologický přínos může být obří
akoze extremne efektivne vyrabanie potravin, vyrabanie pitnej vody z extremne znecistenych vykalov a ineho odpadu, efektivne vyuzivanie energie, lieky na potlacanie chorob z oziarenia... nie, nijaky suvis s problemami na zemi nevidim  |
|
Druha vec, ktora by mala OSN zaujimat, je fakt ze zapadny svet neodstranil extremnu chudobu tym, ze by mu niekto posielal potravinove balicky. Bol za tym vedeckotechnicky rozvoj. Tutiz kazdy stimul pre dalsi vedeckotechnicky rozvoj je extremne dolezity aj z hladiska boja s chudobou.
Jenže křesťanský Západ od Británie po Rusko je výjimečný právě tím, že nejprve od 17. do 19. století vytvořil vědecké a mechanické předpoklady pro to, aby se vědeckotechnický rozvoj mohl uskutečnit, a posléze ho realizoval. Zároveň se ho také snažil rozšířit po světě (to je ta zlopověstná kolonizace, která zabránila Aztékům provádět lidské oběti po statisících a černochům a Polynézanům lidožroutit; celé kontinenty, žijící v době kamenné, byly pozvednuty na úroveň moderní doby). Země, které tento model včetně náboženských, kulturních, politických atd. zásad přijaly, se staly integrální součástí Západní civilizace - USA, Kanada, Austrálie. V podstatně menší míře už státy Jižní Ameriky. Japonsko, Korea nebo Čína navzdory své ekonomické a technické vyspělosti součástí západní civilizace zatím nejsou. No a rozsáhlé oblasti světa, které v součtu představují většinu členských států OSN, si navykly na posílání potravinových balíčků, přičemž islámská anticivilizace se rozhodla přijít si pro ně (a pro dávky a otroky z našich řad) přímo do Evropy. Představa, že by se OSN mohla stát organizátorem nějakého smysluplného strategického záměru, zejména pak záměru v kosmickém měřítku (např. kolonizace Marsu), je za těchto okolností podle mého názoru úplně mimo realitu. [Upraveno 08.10.2016 NovýJiřík] |
|
citace:
Druha vec, ktora by mala OSN zaujimat, je fakt ze zapadny svet neodstranil extremnu chudobu tym, ze by mu niekto posielal potravinove balicky. Bol za tym vedeckotechnicky rozvoj. Tutiz kazdy stimul pre dalsi vedeckotechnicky rozvoj je extremne dolezity aj z hladiska boja s chudobou.
Jenže křesťanský Západ od Británie po Rusko je výjimečný právě tím, že nejprve od 17. do 19. století vytvořil vědecké a mechanické předpoklady pro to, aby se vědeckotechnický rozvoj mohl uskutečnit, a posléze ho realizoval. Zároveň se ho také snažil rozšířit po světě (to je ta zlopověstná kolonizace, která zabránila Aztékům provádět lidské oběti po statisících a černochům a Polynézanům lidožroutit; celé kontinenty, žijící v době kamenné, byly pozvednuty na úroveň moderní doby). Země, které tento model včetně náboženských, kulturních, politických atd. zásad přijaly, se staly integrální součástí Západní civilizace - USA, Kanada, Austrálie. V podstatně menší míře už státy Jižní Ameriky. Japonsko, Korea nebo Čína navzdory své ekonomické a technické vyspělosti součástí západní civilizace zatím nejsou. No a rozsáhlé oblasti světa, které v součtu představují většinu členských států OSN, si navykly na posílání potravinových balíčků, přičemž islámská anticivilizace se rozhodla přijít si pro ně (a pro dávky a otroky z našich řad) přímo do Evropy. Představa, že by se OSN mohla stát organizátorem nějakého smysluplného strategického záměru, zejména pak záměru v kosmickém měřítku (např. kolonizace Marsu), je za těchto okolností podle mého názoru úplně mimo realitu. [Upraveno 08.10.2016 NovýJiřík]
Základem pokroku je svoboda a kapitalismus. Tyto dvě věci dokáží z bídy vytáhnout jakýkoliv národ a kolonizace vesmíru bude přímo úměrná k těmto předpokladům. Více svobody a kapitalismu = rychlejší expanse do Vesmíru. ____________________
Zajímá mne vše nové. |
|
Základem pokroku je svoboda a kapitalismus. Tyto dvě věci dokáží z bídy vytáhnout jakýkoliv národ a kolonizace vesmíru bude přímo úměrná k těmto předpokladům. Více svobody a kapitalismu = rychlejší expanse do Vesmíru.
Ach jo, už je to tu zase. Takže on byl v Evropě na přelomu 16. a 17. století, když docházelo ke změně paradigmatu ve vědě (Brahe, Galilei, Kepler, Jesenius, Descartes aj.) kapitalismus. |
|
nie, ale kapitalizmus konca 19teho storocia umoznil vedeckotechnicky pokrok poriadne "nakopnut"
sloboda je potom druha vec - v europe bol vedecky pokrok spojeny s narusanim hegemonie cirkvi, za cim bola nie len "tuzba po poznani", ale hlavne politika. Skratka europa tazila z toho, ze v nej nikdy nevznikla hegemonia, neustale bol konflikt medzi narodmi, medzi cirkvami, medzi panovnickymi rodmi...
Ta ista vec - hegemonia - zabrzdila pokrok islamu a ciny |
|
citace:
nie, ale kapitalizmus konca 19teho storocia umoznil vedeckotechnicky pokrok poriadne "nakopnut"
sloboda je potom druha vec - v europe bol vedecky pokrok spojeny s narusanim hegemonie cirkvi, za cim bola nie len "tuzba po poznani", ale hlavne politika. Skratka europa tazila z toho, ze v nej nikdy nevznikla hegemonia, neustale bol konflikt medzi narodmi, medzi cirkvami, medzi panovnickymi rodmi...
Ta ista vec - hegemonia - zabrzdila pokrok islamu a ciny
Co se té svobody a konkurence a jejich významu pro rozvoj týče, s tím nemám nejmenší problémy. Problém mám s tím kapitalismem jakožto jejich synonymem. Každého, kdo v něm vidí ráj na Zemi, bych s chutí poslal do anglické textilky kolem roku 1850, aby si při 16 hodinové pracovní době za žebráckou mzdu tu svobodu jaksepatří užil.
Jinak není pravda, že by existoval antagonismus mezi církví a vědeckým poznáním. Univerzity zakládala církev a pod její správu také patřily. S vědou neměla církev problémy, naopak její rozvoj podporovala, to jediné, proto čemu se stavěla naprosto nekompromisně, bylo omezování jejího vlivu a postavení. Proto také odmítala reformaci, jež vedla k likvidaci hegemonie církve. Paradoxní ovšem je, že protestanti byli, alespoň zpočátku, ve vztahu k vědě daleko větší dogmatici, než katolíci. Např. Komenský ve svém slavném Labyrintu světa naprosto odsuzuje Koperníka. A jen tak mimochodem, Giordano Bruno, navzdory všeobecnému přesvědčení, nebyl upálený za své názory o jiných světech, ale za naprosto úděsné rouhání, které bylo obzvláště u něj jakožto osoby duchovního stavu absolutně neakceptovatelné. |
|
citace:
Co se té svobody a konkurence a jejich významu pro rozvoj týče, s tím nemám nejmenší problémy. Problém mám s tím kapitalismem jakožto jejich synonymem. Každého, kdo v něm vidí ráj na Zemi, bych s chutí poslal do anglické textilky kolem roku 1850, aby si při 16 hodinové pracovní době za žebráckou mzdu tu svobodu jaksepatří užil.
ano, ale... kapitalizmus na rozdiel od inych izmov dokazal svoje omyly rozpoznat a napravit do tej miery, aby nezkolaboval. Hrdlacenie v textilkach (a oceliarnach) za mzdu ktora vystacila akurat tak na prezitie bolo priznakom ranneho kapitalizmu, ale coskoro sa ukazalo ze on ten robotnik nie je len pracovna sila, ale aj spotrebitel. Vyssie mzdy su preto v zaujme samotneho kapitalistu. Preto v 21.storoci na svete stale mame ten zahnivajuci kapitalizmus, ktory mal podla Marxa znicit sam seba. A nielenze sa neznicil, ale dnesny robotnik sa ma luxusnejsie ako kedysi pan Engels, synacik tovarnika.
citace:
Jinak není pravda, že by existoval antagonismus mezi církví a vědeckým poznáním.
to som tym nechcel povedat. Existoval antagonizmus medzi cirkvami navzajom, ale aj medzi narodmi. To nahravalo jednak pluralite nazorov (co zahrna aj filozofiu, politicke nazory atd.) a taktiez vedeckej sutazi. Skratka v europe nebol od reformacie taky stav, ze existuje jedna pravda, jeden nazor, jedno usporiadanie, a kazdy iny nazor znamena smrt.
Iny pohlad na vec je jedna z veci, ktore by martanska kolonia urcite priniesla. Kedze martania budu mat uplne ine problemy nez pozemstania. |
|
citace:
Jinak není pravda, že by existoval antagonismus mezi církví a vědeckým poznáním.
Jak kde, třeba geologie si v polovině 18. Století musela existenci velmi tvrdé uhájit, ono nabourání jediné správné historie země působilo na mnoho církevních myslitelů jako rudy hadr na býka (v zájmu objektivity je nutné podotknout, že šlo hlavně o evangelíky)
O sto let později to samé s Darwinem
|
| 09.10.2016 - 16:19 - jheg | |
|
Tak evangelíci v USA nevěří na geologii dodnes.  |
|
Jak kde, třeba geologie si v polovině 18. Století musela existenci velmi tvrdé uhájit, ono nabourání jediné správné historie země působilo na mnoho církevních myslitelů jako rudy hadr na býka (v zájmu objektivity je nutné podotknout, že šlo hlavně o evangelíky)
Jakožto Čech jako poleno s velmi smíšenými pocity pohlížím na katolickou církev, ale nemůžu popřít, že Jezuiti, řád, který má kromě dominikánské inkvizice snad vůbec nejhorší pověst ze všech katolických institucí (a v Čechách možná úplně nejhorší), byli historicky na čele přírodovědného bádání. Jaký je jejich vztah ke geologii, o tom informace nemám, ale vzhledem k tomu, že jejich doménou je zejména astronomie, fyzika a příbuzné vědy, tak asi vývoj trvající miliardy let popírat nebudou. |
|
Ryze politické příspěvky přesunuty sem:
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&tid=713 |
|
citace:
Jinak není pravda, že by existoval antagonismus mezi církví a vědeckým poznáním.
hlavně není antagonismus mezi Bohem a vědeckým poznáním, ten zásadní rozpor spíš vidím mezi Bohem a církvemi (tím, co tvrdí o Bohu). Vědci o "té inspiraci" neradi hovoří,protože se předpokládá, že vědec=ateista, ale když čtete třeba příběh Richarda Feynmana a toho, zač dostal Nobelovu cenu, tak ten ani tu vyšší inspiraci neskrývá. Myslím, že Bůh byl nadšený, když lidi objevili vědu a přestali papouškovat nesmysly potentátů. |
|
hlavně není antagonismus mezi Bohem a vědeckým poznáním, ten zásadní rozpor spíš vidím mezi Bohem a církvemi (tím, co tvrdí o Bohu). Vědci o "té inspiraci" neradi hovoří,protože se předpokládá, že vědec=ateista, ale když čtete třeba příběh Richarda Feynmana a toho, zač dostal Nobelovu cenu, tak ten ani tu vyšší inspiraci neskrývá. Myslím, že Bůh byl nadšený, když lidi objevili vědu a přestali papouškovat nesmysly potentátů.
Kamile, kdybych měl klobouk, smeknul bych ho za ten názor před tebou. Promluvil jsi mi z duše. |
|
| Taktéž to tak vidim |
|
| cela ludska historia je o vyvracani nezmyslov potentatov... |
| 10.10.2016 - 17:16 - jheg | |
|
citace:
Vědci o "té inspiraci" neradi hovoří,protože se předpokládá, že vědec=ateista,
Tak to je asi statisticky celkem pochopitelný předpoklad, pokud v řadách National Academy of Sciences je 73% ateistů a 20% agnostiků. |
|
http://relax.lidovky.cz/vedecky-pokrok-privede-lidstvo-do-zahuby-tvrdi-vedec-hawking-ptm-/veda.aspx?c=A170106_090748_ln_veda_ele
Vědecký pokrok přivede lidstvo do záhuby, tvrdí vědec Stephen Hawking
..Lidstvo může podle Hawkinga dlouhodobě přežít za předpokladu, že se mu podaří založit kolonie na jiných planetách.
nie je v tom, príliš veľa protirečení?
ak sa dokážeme sebazničiť, na planéte ktorá je plná ľahko prístupných zdrojov, vody, vzduch sa nám (ešte stále) vyrába sám od seba zadarmo..
ako môže ten istý sebecký človek, vybavený mozgom "lovca zberača" prežiť mimo zem, kde nič za darmo nebude, a čo mu zabráni aby sa zničil v kolóniách?
tvrdí že ľudstvo zničí vedecký pokrok a technológie..
lenže kolonizovať iné svety si žiada ešte viac vedeckého pokroku, a ešte viac nových technológií, teda toho čo nás má podľa neho zaručene zničiť. |
|
..Lidstvo může podle Hawkinga dlouhodobě přežít za předpokladu, že se mu podaří založit kolonie na jiných planetách.
nie je v tom, príliš veľa protirečení?
ak sa dokážeme sebazničiť, na planéte ktorá je plná ľahko prístupných zdrojov, vody, vzduch sa nám (ešte stále) vyrába sám od seba zadarmo..
ako môže ten istý sebecký človek, vybavený mozgom "lovca zberača" prežiť mimo zem, kde nič za darmo nebude, a čo mu zabráni aby sa zničil v kolóniách?
Tak se podívej, co se teď děje v Evropě. Evropské národy, žijící okolo roku 1000 n.l. v stavu beznadějné zaostalosti a bídy, byla jen ta voda a vzduch, ale všechno ostatní si ty národy musely během staletí vybudovat, vyvinout a stále zdokonalovat, až se domohly současné úrovně a v posledních staletích ji rozšířily i po značné části světa. To je ekvivalent těch lidí, kteří budou na Marsu po staletí provádět kolonizaci s cílem úplné terraformace. Kde je tam nějaká sebedestrukce?
Jenže pak se na Evropu odněkud přivalí nájezdníci, ničitelé a vetřelci, jejichž cílem je parazitovat a drancovat. Tudíž s Evropou je to teď silně nahnuté (Hawking má tudíž pravdu), protože si sem něco takového pustila. Kolonie na Marsu má naproti tomu šanci, poněvadž doprava ze Země na Mars je šíleně nákladná, takže nehrozí podobné šílenosti, jako když Italové vypravují lodě až k africkému pobřeží, aby se ti chudáčci uprchlíci na moři náhodou nenastydli, a vozí si to všechno domů do Itálie. Na Mars se naštěstí tyhle destruktivní pronárody hned tak nedostanou a místní kolonie budou tudíž moct vzkvétat. |
|
mne sa zdá pozoruhodnejšie že v článku sú vymenované len samé man made katastrofy
dokonalá viera že človek dokáže zničit sám seba aj prírodu, ale príroda človeka zničiť nedokáže
totálna ignorancia, toho že podstatou života a živej prírody je evolúcia, a kruté triedenie schopný prežiť - neschopný prežiť |
|
...zozrat vlastne zdroje je tiez evolucia...
|
|
ja to vidim tak - ludstvo je vo faze zbierania nizko visiaceho ovocia. Ropa je easy zdroj energie. Kovy mame v zemi pod zadkom. Jedlo samo rastie na poli.
Bez takychto zdrojov by civilizacia nikdy nevznikla, ALE su to zdroje obmedzene. Mame limitovane mnozstvo casu na to, aby sme sa naucili vyuzivat tazko dostupne zdroje, ako jadrova fuzia, kovy z asteroidov, pestovanie a recyklacia potravin v umelom prostredi atd. Po uplynuti nasej "grace period" sa nizko visiace ovocie minie a my bud budeme vyspelejsia civilizacia, alebo zanikneme ako inkovia. |
| 08.1.2017 - 10:13 - novák | |
|
citace:
Po uplynuti nasej "grace period" sa nizko visiace ovocie minie a my bud budeme vyspelejsia civilizacia, alebo zanikneme ako inkovia.
alebo dopadnem jako 99 % civilizací, které vyčerpaly "nízko vicící ovoce" - přežije zlomek/max. desetina obyvatel, s životní úrovní odpovídající nejchudší části původní civilizace
Inkové nezanikli kvůli nedostatku zdrojů, těch měli dost, ale kvůli invazi neporovnatelně silnější armády. |
|
citace:
citace:
Po uplynuti nasej "grace period" sa nizko visiace ovocie minie a my bud budeme vyspelejsia civilizacia, alebo zanikneme ako inkovia.
alebo dopadnem jako 99 % civilizací, které vyčerpaly "nízko vicící ovoce" - přežije zlomek/max. desetina obyvatel, s životní úrovní odpovídající nejchudší části původní civilizace
Inkové nezanikli kvůli nedostatku zdrojů, těch měli dost, ale kvůli invazi neporovnatelně silnější armády.
To není pravda, Inkové zanikli, protože v jejich státě byla velká část naprosto nespokojených obyvatel, kteří pomohly conquistadorům zničit nenáviděnou vládu. Veškerá palebná převaha by byla k ničemu, kdyby neměli Španělé podporu místních - informace, zásoby a pomocné síly.
Totéž pak platilo pro dobývání severní ameriky - francouzi podporovaní indiáni proti angličany podporovaným indiánům. |
|
citace:
Inkové nezanikli kvůli nedostatku zdrojů, těch měli dost, ale kvůli invazi neporovnatelně silnější armády.
sorry, mal som na mysli mayov. Proste ti co zili na kukurici a ta im prestala rast
Pri viacerych zaniknutych civilizaciach je hlavny podozrivy zmena klimy. Skratka ide o to ze vyhodne prirodne podmienky nie su samozrejmost, ale dar. Civilizacia zavisla od stedrosti prirody ma obmedzene trvanie. |
|
citace:
ja to vidim tak - ludstvo je vo faze zbierania nizko visiaceho ovocia. Ropa je easy zdroj energie. Kovy mame v zemi pod zadkom. Jedlo samo rastie na poli.
Bez takychto zdrojov by civilizacia nikdy nevznikla, ALE su to zdroje obmedzene. Mame limitovane mnozstvo casu na to, aby sme sa naucili vyuzivat tazko dostupne zdroje, ako jadrova fuzia, kovy z asteroidov, pestovanie a recyklacia potravin v umelom prostredi atd. Po uplynuti nasej "grace period" sa nizko visiace ovocie minie a my bud budeme vyspelejsia civilizacia, alebo zanikneme ako inkovia.
Že bych tímhle ekologicko-holistickým uvažováním přeci jen někoho nakazil? :-) (pravda - Elon Musk v tomhle směru odvedl obrovský kus práce se "zviditelňováním" a pí-ár do té doby opovrhovaných a zesměšňovaných témat).
Trochu rejpnutí: pokud vezmeme v úvahu dlouhodobější evoluci, tak lidé začali jako opice a měli - teoreticky - přístup ke všemu ovoci, ale pak ze stromů dobrovolně (?) slezli (někteří říkají, že to byla největší chyba v historii) a museli hledat jiné zdroje (např. ovoce popadané na zem :-)
Myslím, že náš druh má zakódované, že pokud množství zdrojů na jednoho obyvatele poklesne pod určitou mez, tak se probouzí pud "zvednout se a jít o kus dál". (a to je zajímavé - jiné druhy to takto vůbec mít nemusí, ono těch antropomorfních specifik je fakt hodně, např. pokládáme za dané, že vědomí je spojené s používáním nějakého jazyka, signalizačního systému - a tady se stále znovu vrací ve sci-fi fascinující téma, které naposledy ve velkém stylu otevřel film Příchozí). Obyvatelé přelidněných měst se dnes příliš nadšeně nemnoží, protože sice jsou obklopeni hojností - ale ta rozhodně není abundantní, vše podléhá ekonomice, směně a v lidech se probouzí instinkt jít o kus dál a hledat, zda tam náhodou nebdou abundantní zdroje - ale ty už nejsou prakticky nikde (většina z nás si to realizuje nějakým tím cestovatelstvím či prací v cizině či studentskými stážemi... ale třeba imigrantská vlna je projevem téhož).
Instinkt expandovat do kosmu byl tedy naprosto přirozený - ale pak jsme se odtamtud vrátili, resp. naši bezpilotní průzkumníci (opět velmi hluboký a pradáinstinkt, tahle automatizace - nakonec to při vší sofistikovanosti není nic jiného, než stará dobrá rybářská síť, hozená pod vodu, kam přímo nemůžem...) - a zjistilo se, že tam žádné zdroje nejsou. Že by se tam nejdřív musely dopravit... a že pokud tam jsou (metalické asteroidy, apod.) tak je to "ovoce" visící ale opravdu hodně, hodně vysoko.
Elon Musk v argumentaci použil koncept, který je srozuzmitelný stále více lidem - a sice, že vzácným zdrojem je samotná pravděpodobnost přežití aspoň části lidstva. I s tímhle lidstvo archaicky pracovalo (např. při kolonizaci ostrovů v Timochoří - Polynésané, a myslím, že v tomhle nejsem zdaleka jediný, že prakticky od počátku současného chápání kosmu s jeho mnohostí Sluncí a slunečních soustav a planet si antropologové uvědomovali, že tu existuje precedens, kdy už lidé předtím kolonizovali obrovskou rozlohu oceánu pomocí velmi primitivních technologií a často s jen omezenými znalostmi, zda daným směrem najdou obyvatelnou zemi - rozhodně se tím ale aktivně vyhýbali přelidnění již kolonizovaných ostrovů - fakticky byli na útěku před tchýněmi, což je nejspíš taky hluboce zakořeněný lidský instinkt, dokonce nutící jedince ke vzájemné spolupráci, apod.)
Přitom je zajímavé, že určité procento lidí zůstane i po skončení hlavní vlny kolonizace uvyklé nomádskému životnímu stylu - beduíni na pouštích, a nebo, co se té kolonizace ostrovů v oceánech týče, tak třeba tihle:
https://en.wikipedia.org/wiki/Sea_Gypsies
https://en.wikipedia.org/wiki/Moken_people
https://en.wikipedia.org/wiki/Seafarers_(ethnic_groups)
https://www.hrw.org/report/2015/06/25/stateless-sea/moken-burma-and-thailand
Ono dnes si představujeme, jak budou kosmonauti na generačních lodích všichni nějací sofistikovaní vědci a hi-tech inženýři-kutilové se superschopnostmi... ale ve skutečnosti, komplexní civilizace vyžaduje obrovskou úroveň dělby práce mezi desetitisíce specializací a stamilionové populace (BTW nikdo přesně neví, jakou úroveň dělby práce vytvoří miliardová populace - v Číně i Indii ke kvalifikované střední třídě patří pouze stamiliony...)
Takže při představách, jak bude vlastně vypadat kultura, která jednou skutečně kolonizuje vesmír a bude závislá na vyhledávání ojedinělých ostrovů, poskytujících kritické vzácné zdroje, bych se rozhodně nezaměřoval jen na šlechtění populace matfyzáků a jaderných inženýrů - ale inspiroval bych se i u mořských nomádů JV Asie a Tichomoří... (ovšem včetně toho, že styl, kterým třeba australští domorodci vydrancovali přírodní zdroje křehkého ekosystému Austrálie si příliš nezadá s tím, co později předvedla civilizace moderní...)
Připoutanost ke konkrétnímu kusu země je dost silným základem naší kultury, ze které vyšla i naše technologie - přitom zrovna ti mořští nomádi nejsou ani bez usedlého zemědělství žádní primitovové, jejich lodě vypadají docela sofistikovaně a rozhodně vyžadují nějakou úroveň řemeslné zručnosti, apod.
Přitom ale jen pojem "geometrie" u nás vychází původně z měření polí (za účelem určení tomu, komu patří který kus souvislého bláta po povodni, zřejmě). Fakt netuším, co je základem abstraktního myšlení u mořských národů - ale třeba Polynésané měli neuvěřitelně vypracovaný systém navigace pomocí hvězd (který velmi zhruba souvisel s tím, že si dokázali udržet představu o rotaci hvězdné oblohy v čase, s tím že jí měli namemorovanou jako celek... a na základě toho zřejmě odhadnout nejen zeměpisnou šířku, což tak těžké není, ale i zeměpisnou délku)
https://en.wikipedia.org/wiki/Polynesian_navigation#Experimental_research
Budoucí "kosmonésané" budou každopádně svoje prostředí vnímat naprosto odlišně od lidí, kteří patří do některé z pozemských kultur. Je celkem jedno, jestli nás chce Elon Musk šoupnout na Mars (ten je nehostinější, než ta nejhorší pozemská poušť - velmi zhruba by takhle vypadala taková místa na Zemi, na kterých by se hory tyčily do 30 km výšky a ještě by to bylo spíše v polárních oblastech, než v tropech) nebo Jeff Bezos do orbitálních habitatů (tam je výzvou totálně umělé prostředí, které psychologicky nepřipomíná ani tu poušť).
Obrovskou konkurenci pro kolonizaci kosmu vidím nejen já, ale i post-cyberpunkoví sci-fi autoři v současně tendenci "kolonizovat" raději kyberprostor (tedy ponořit se do světa, ve kterém je odvedena pozornost od vzácnosti materiálních zdrojů simulovanou abundancí zdrojů virtuálních). Musíte být fanoušci Star Treku, abyste si dokázali přestat nějaké splácání obou expanzí ("dovnitř" i "ven") dohromady :-) [Upraveno 08.1.2017 xChaos] |
|
V této souvislosti doporučuji knihu A.Taintera, Kolapsy složitých společností . Americký archeolog, antropolog a historik Joseph A. Tainter se ve své nejznámější práci zabývá otázkou, proč se v minulosti zhroutily mnohé říše, státní útvary či jiné složité organizační formy lidské společnosti.
Nejprve uvádí téměř dvě desítky případů kolapsu a podává přehled teorií, jejichž prostřednictvím se během uplynulých dvou tisíc let kolapsy vysvětlovaly. Poté vytváří vlastní, široce aplikovatelnou teorii kolapsů (kolapsy jsou v ní vysvětleny poklesem mezních výnosů investic do složitosti). Prostřednictvím detailních studií kolapsu římské a mayské říše a americké kultury Chaco pak ověřuje platnost svého modelu a objasňuje fungování dezintegračních procesů. V závěrečné kapitole se zamýšlí nad tím, zdali kolaps nehrozí také současné společnosti ____________________
Zajímá mne vše nové. |
|
| Zatím všechny civilizace, které se dostaly do úpadku, doplatily na to, že se měly příliš dobře, neměly potřebu tvrdšího režimu a nebyly schopné a ochotné za cenu osobního omezení i vlastního komfortu se bránit vnějšímu nebezpečí. Nikdy to nebylo tím, že by jim došly zdroje- nepomohla by jim jakákoliv technologická "revoluce".Proti lenosti, pohodlnosti a rezignaci je technika k ničemu. [Upraveno 08.1.2017 milantos] |
|
