Super, blahopřání. Snad se podělí o výsledky rozborů hornin.
Neuvěřitelný pokrok dělá teď kosmonautika. Japonci, číňané, amíci zaslouží pochvalu.
Evropa spinká dlouhým spánkem greendealu.
Na takú slávu sa musia poschádzať všetci náčelníci, prinajmenšom tí, ktorí sú zúčastnený priamo v priestore pristátia. A počasie majú zrejme pekné, takže sa môže stať, že sa bude čakať až do rána...
Navyše sa všetci húfujú "proti vetru", čo by mohlo naznačovať, že im napríklad niekde uteká dimetylhydrazin alebo iná pracovná látka. Alebo je tým znečistené okolie.
Alebo že by sa čakalo na "správnych novinárov"? - práve dorazili...
Vypadá to, že měli Číňané vizuální pozorování návratového modulu po celou dobu letu atmosférou až do přistání, takže nalezení modulu nebyl problém. Návratový modul sondy Chang'e 5 [Čchang-e 5] přistál 16. prosince 2020 v 18:59 SEČ (17:59 UT).
podľa live prenosu sledovali aj vstup a perigeum prvého ponoru - v Indickom oceáne majú sledovaciu loď. A následne sledovala modul nejaká stanica zrejme okolo Karáčí a v Himalayach
Pozdro přistálo a bylo vyzvednuto.
Bezchybný výkon Chang´e 5 , stejně jako výkon Japonská Hayabusa -2 od JAXA představují úžasný úspěch klasických technologických postupů: v rámci studie a vývoje na papíře (dnes na počítačových modelech) vybrat optimální variantu každého dílčího kroku, detailně rozpracovat tyto kroky a převézt je v definitivní technické řešení. U Change´s 5 nejde jen o sondu, ale i nosnou raketu. Pro ni museli vybudovat na ostrově Hai Nan nový kosmodrom, montážní halu, pojízdnou startovní plošinu, obslužnou věž a další rozsáhlou infrastrukturu. Zeměpisnou šířkou 19,5 ° N získal ještě větší výhodu než Cape Caneveral (28,4°N ) Nádherná prezentace všech operací Change‘e 5 pomocí kamer je jen třešnička na dortu, i v tom palec nahoru.
Čína postupně přebírá úlohu supervelmoci, ale ekonomickou supervelmocí se stávají dohromady všechny státy v oblasti – Taiwan, Japonsko, Korea, v dohlednu Indie, Vietnam. Čína se nesnaží dosáhnout převahou ve vojenské oblasti, v počtu základen a vojáků ve světě, ani intervencemi za hranicemi. Její rozvoj ne nejlépe vidět v rozvoji infrastruktury a výstavbě měst. Např. 165 km dlouhý most na vysokorychlostní trati Peking – Šanghaj, dálnice stavěné přes horská pásma, s pilíři i přes 300 m vysokými. Celková délka expressways dosahuje téměř 170.000 km. Čína se stala továrnou světa a má desítky milionů kvalifikovaných vědců inženýrů, techniků, technologů, dělníků. Žádné sankce ani zákazy nákupu jejich technologie vývoj nezastaví.
Tuší se již, do jaké hloubky se navrtali?
To je ta hlavní změna oproti misím v 70 tých letech.
Povrchového regolitu a kamení má lidstvo dost, ale co je 2 m pod povrchem...snad se podělí o složení.
Hu Hao [Chu Chao], hlavní konstruktér třetí etapy čínského měsíčního výzkumu (odběr vzorků hornin z povrchu a jejich doprava na Zemi), uvedl, že se původně počítalo s odebráním asi 2 kg vzorků měsíčních hornin. Podle plánu se mělo vrtat až do hloubky 2 m a vrtáním se mělo odebrat asi 0,5 kg hornin. Nicméně, při vrtání se vrták setkal s několika kameny a protože bylo riskantní vrtat dál, tak dál nepokračovali a hloubka do které vrták pronikl je menší než 1 m. Mohlo by to vysvětlit menší hmotnost odebraných vzorků hornin než bylo plánováno. Jak už bylo uvedeno dříve, tak po zvážení pouzdra se vzorky byla určena hmotnost získaných hornin na 1,731 kg. Ale před tím se to vysvětlovalo i menší hustotou odebraných vzorků než se očekávalo. Původně se plánovalo celkem i 15 odběrů povrchového regolitu, ale při jednotlivých odběrech se odebralo víc materiálu, než se očekávalo a nádoba na povrchové vzorky byla naplněna už po 12. odběru. Pouzdro pro vzorky hornin, které mohla sonda pojmout bylo navrženo s horním limitem až 4 kg.
Video z vrtání čínské sondy Chang'e 5 [Čchang-e 5] na Měsíci. Bohužel lepší záběry asi nejsou k dispozici.
Ještě k diskuzi o hloubce vrtání. Uvádí se, že Luna 24 v roce 1976 vrtala taky do hloubky kolem 2 m pod úhlem 30°, takže délka průniku regolitem byla 2,25 m. Luna 24 tehdy odebrala 170 g měsíčních hornin. Sonda Chang'e 5 [Čchang-e 5] vrtáním odebrala zřejmě něco mezi 200 - 300 g hornin.
Videa ze startu nosné rakety Dlouhý pochod 5 s měsíční sondou Chang'e 5 [Čchang-e 5]. Ze startu nosné rakety toho moc vidět není, ale doporučuju zhlédnout. Momentky na lidi kolem. Je to teda v čínštině, ale odhaduju, že je to z pohledu pracovníků meteorologické a sledovací stanice na kosmodromu Wenchang [Wen-čchang]:
Tak orbiter Change'5 se zatím vydává jen do bodu L1.. a pak možná do další libračních bodů, kde by snad mohlo jít pátrat pro trojanech Země. Zatím tedy žádný jasný vzdálený cíl, ke kterému míří Hayabusa... https://www.livingfuture.cz/clanek.php?articleID=12531 [upraveno 26.12.2020 16:05]
Díky.
Tak dle https://en.wikipedia.org/wiki/1998_KY26
budou asteroidy 2:
V září 2020, rozšíření mise JAXA Hayabusa2 byl vybrán další cíl průlet dvou blízkých asteroidů: (98943) 2001 CC 21 v červenci 2026 a setkání s 1998 KY 26 v červenci 2031. The setkání s 1998 KY 26 bude první návštěvou rychle rotujícího asteroidu. Díky tomu se 1998 KY26 stane nejmenším objektem, jaký kdy mohla kosmická loď studovat.
Tak aby sonda vydržela. Byl by to neskutečný úspěch.
Petr
Nevím, proč opakuješ to, co každý ví . Ty jsi to před tím nevěděl, a když se ti to sdělí, máš potřebu nás o tom poučit.
Ptal ses na cílm, ne na cestu, data a pod. Navíc ve vlákně, kam to nepatří. Jenže ve vlastním vlákně už to je , tam bys nebyl tak "originální " [upraveno 26.12.2020 22:39]
