Tímto diskusním tématem bych chtěl jednak připomenout propagační Světový kosmický týden (World Space Week), který je každoročně vyhlašen od 4. do 10.10., a jednak bych chtěl rozvinout diskusi na letošní oficiální téma "Vesmír a každodenní život" (Space and Daily Life).
Rád bych si totiž sám pro sebe udělal co nejúplnější seznam možností využití kosmonautiky v běžném životě. Mám na mysli možnosti přímého využití, ve kterých je vesmír (kosmický prostor, oběžná dráha) nutností (podmínkou funkčnosti).
Zatím si uvědomuji tyto obecné možnosti: dálkový průzkum z oběžné dráhy, kosmické telekomunikace a kosmická navigace (i když to by se možná dalo brát jako speciální druh komunikace).
Konkrétní příklady využití mě pak zajímají především přímo pro podmínky v Česku (kde žiji).
Snímky a měření z dálkového průzkumu lze využít pro zlepšení předpovídání počasí, monitorování stavu krajiny v průběhu roku a pro hrubý geologický průzkum.
Kosmické telekomunikace využíváme při distribuci TV, rozhlasových pořadů a datových služeb jak přímo do domácností, tak mezi pozemními centry.
Kosmická navigace (především systémem GPS) se používá pro určování polohy ve speciálních případech (mobilní zařízení, extrémní sporty, ...).
Další PŘÍMÉ využití kosmonautiky v každodenním životě mě už teď nenapadá a tak se obracím na vás ostatní. Znáte něco dalšího ?
Mohlo by být také zajímavé, zamyslet se nad možnými BUDOUCÍMI možnostmi využití kosmonautiky a ujasnit si tak perspektivní směry rozvoje.
 

Další PŘÍMÉ využití kosmonautiky v každodenním životě mě napadá :
Kosmická meteorologie - využívání dat meteorologických družic pro předpovídání a vývoj počasí což souvisí s v prvním příspěvku uvedeným dálkovým průzkumem Země, a oceánů. Klimatologické předpovědi - příkladem je komplexní vědecká družice ESA Envisat.
Kosmické technologie - jednak zkoušky, vývoj a výroba nových, v pozemských podmínkách nevyrobitelných, materiálů, slitin atd. Využitelných k dalším výrobám, v lékařství atd. Příkladem je kosmická pec firmy ing.Barty na Miru a ISS.
Dále výroba různých speciálních odolných a dalších materiálů a přístrojů původně pro kosmické účely, vyžitelná i v jiných pozemských oborech(plasty, teflon,PTFE, suché zipy, speciální slitiny kovů, plastů, odolné látky např.na skafandry,speciální průzkumné roboty - pyrotechnika, požární ochrana, radary , miniaturní kamery, vysílače, atd..). Dále např. výzkumy v kosmické biologii, lékařství.
Dále v souvislosti s rozvojem techniky a kosmonautiky v posledních 40 letech došlo k velkému rozvoji výpočetní techniky, minaturizace této techniky a její využití ve všech oborech lidské činnosti. Bez dokonalé výpočetní techniky by nebyly kosmické lety reálné.
Z hlediska bezpečnosti států zajištění sledování vzdušného a kosmického prostoru s ohledem na možnost teroristických útoků ze strany rizikových států.
Z hlediska spolupráce velmocí USA, západní a východní Evropy i v kosmickém výzkumu se došlo ke konci studené války a zmírnění napětí v mezinárodních vztazích, což vedlo např. z hlediska každodenního využití k rozvoji všech oborů lidské činnosti.
Dále pomocí kosmických sond a družic došlo za posledních 40 let k velkému rozšíření našich znalostí o Měsíci, sluneční soustavě, a vesmíru vůbec.
Jak píše Aleš Holub v úvodu této encyklopedie:
Kosmonautika...Spojuje v sobě téměř všechny oblasti lidské činnosti a to na nejvyšší dosažitelné úrovni.

M.Filip


 

Jako jedna z budoucích aplikací by konečně mělo být využívání energie z kosmického prostoru (v případě Země nejprve ze Slunce). Zatím to není aktuální, pokud spotřebováváme zásoby uhlí a ropy. Naší generace se to tedy tolik netýká , ale v bližší budoucnosti bude asi nutné přejít na vodíkové hospodářství, kdy se sluneční energie bude transformovat na elektrickou a rozkladem vody získávat vodík a převést jej na sloučeniny vodíku. (využití termonuklární fúze je stále ještě daleko, ale mohla by to také být pozemská alternativa). Pokud se zjistí možnost (či nutnost) získávání surovin (nejprve na Měsíci), opráší se ty projekty dolování surovin na Měsíci a tzv. kosmické továrny (o těch se mluvilo např. na Kongresu IAF v Praze před řadou let). To bude i stimulace pro efektivní transportní systémy. Ale to všechno, co tady říkám, se vlastně v diskuzích na MEK v nějaké formě probíralo. Alespoň Vám tedy přeji hezký víkend.
L. Lejček
 

Pro M.Filipa. Všechny uvedené možnosti jsou bohužel buď NEPŘÍMÉ (tedy mohly vzniknout na Zemi i bez kosmonautiky), nebo se netýkají každodenního života (např. vědecké a technologické výzkumy - ty se potenciálně MOHOU dostat až k lidem, ale až ve formě něčeho konkrétního).
Jedinou výjimkou je oblast bezpečnosti, kde dálkový průzkum uznávám jako praktickou pomůcku (i když nevím, jak je tomu v Česku).
Aleš H.
 

Dokončuji jen svůj původní záměr a řeknu zde své představy o BUDOUCÍM možném využití kosmonautiky v běžném životě.
Souhlasím v podstatě s L.Lejčkem, že užitečné by mohlo být využívání energie, surovin a materiálů (i biologických) z kosmu. Zda to bude někdy i výhodné, tak na to si budeme muset ještě počkat.
Perspektivní možností se zdá být kosmická turistika a cestování. Naději má snad i doprava na velké vzdálenosti (celosvětová doprava do 2 hodin). Teoreticky si lze představit třeba i využití beztižného stavu při rehabilitaci pacientů.
Futurističtější představy počítají s kosmonautikou jako jedinou možností další expanze lidstva a osidlování vesmíru. Také případná ochrana Země před dopadem velkých meteoritů se zřejmě neobejde bez kosmonautiky. O možném kontaktu lidstva s mimozemskými civilizacemi tu raději nebudu spekulovat, i když by to jistě mělo velký vliv na běžný lidský život.
Obecně je však myslím zřejmé, že vývoj musí směřovat k velmi praktickým aplikacím a ke tvrdé komerci. Komercionalizace je perspektivou rozvoje kosmonautiky. Bude-li kosmonautika stále spojována především s vědeckým kosmickým výzkumem a jakýmsi "průkopnictvím", nelze s větším rozvojem počítat.
Situaci ještě zhoršuje to, že nejdražší část kosmonautiky - pilotovaná kosmonautika, zatím nemá žádné jasně viditelné (převratné) vědecké výsledky. V této souvislosti bych rád upozornil na článek Scrap The Shuttle Program na www.spacedaily.com (http://www.spacedaily.com/news/shuttle-02p.html). Autor zde velice tvrdě kritizuje americký program kosmického raketoplánu a klade sugestivní otázky, na které se těžko odpovídá (například Jaký společný vědecký cíl mají jednotlivé mise raketoplánu? nebo Dokáže někdo jmenovat nějaký převratný vědecký objev z mise raketoplánu?).
Vypadá to tak, že posledním pionýrským dobrodružstvím počáteční fáze kosmonautiky snad ještě může být pilotovaný let na Mars. Pak už se kosmonautika bude muset stát součástí průmyslu. A možná ještě před tím letem na Mars. Ale proč ne? Vždyť i komerce může být podněcovatelem průkopnického snažení (vědeckého i prospektorského).