| 08.1.2006 - 17:46 - Adolf | |
|
citace:
Bez muceni se ale priznam, ze se mi na cele veci neco nezda. A to je fakt, jak muze NASA zadat o penize na provoz raketoplanu v roce 2010, kdyz tam s zadymi lety de facto nepocita (rocni "rezerve" rozumim ja, rozumite ji vy, ale nikoliv statni rozpocet). Odpurci v Kongresu apod. by ji za neco podobeho roznesli na kopytech... No nic, uvidime, jak to bude vypadat. Kazdopadne bych rad v zivote jeste alespon jeden raketoplan videl startovat...
Věcně nevím, o co jde. Připomínám jen fakt, že každý projekt má svou uzavírací fázi, která má také své náklady. Jestli v r. 2009 přestanou létat, tak kdyby v roce 2010 všecho řezali na kousky a vozili do šrotu, tak je na to zapotřebí rozpočet. Nejde v roce 2010 o uzavírací náklady projektu raketoplánů? |
|
citace:
Já bych si s tím zase hlavu tak moc nelámal.
Dobra rada nad zlato! Uz vidim, jak do novin/casopisu pisu "s terminem ukonceni provozu raketoplanu si nemame lamat hlavu". :-(
citace:
Já rok 2010 vidím také jako rezervu. Letový řád je zvládnutelný (starty do konce FY 2009), ale jen za předpokladu, že nebudou vážné problémy, výraznější odklady a bude dostatek peněz. Hladce to ale určitě nepůjde, takže něco sklouzne do FY 2010. A rozpočet na FY 2010? To je zatím jen návrh, který se ještě několikrát změní.
S timto (odklady, technicke problemy apod.) souhlasim. Jenomze to je neco, co tezko naplanujete. A tezko tyto odklady zohlednite do rozpoctu (uz vidim kolonku v rozpoctu NASA 2010: "na sklouznute starty"). Ze se navrh zmeni je mi take jasne - ale navrh musi byt na NECEM zalozeny.
Otazkou je, jake je OFICIALNI datum ukonceni provozu raketoplanu - pokud je to 30. zari 2010, tak proc na (rozpoctovy) rok 2010 nejsou planovane zadne starty. Pokud je to 30. zari 2009, tak KDE se tato informace da overit. ____________________
Tomas Pribyl |
|
citace:
Připomínám jen fakt, že každý projekt má svou uzavírací fázi, která má také své náklady. Jestli v r. 2009 přestanou létat, tak kdyby v roce 2010 všecho řezali na kousky a vozili do šrotu, tak je na to zapotřebí rozpočet. Nejde v roce 2010 o uzavírací náklady projektu raketoplánů?
Uzaviraci fazi tady nikdo nezminoval - resime termin ukonceni letu. Pokud jsou naklady v roce 2010 uzaviraci, pak to znamena, ze v roce 2010 uz se s lety raketoplanu nepocita. Jenomze toto je jen Vase dedukce - ja bych potreboval nejake oficialni (resp. oficialnejsi :-) stanovisko ohledne tohoto terminu. ____________________
Tomas Pribyl |
|
citace:
citace:
Já bych si s tím zase hlavu tak moc nelámal.
Dobra rada nad zlato! Uz vidim, jak do novin/casopisu pisu "s terminem ukonceni provozu raketoplanu si nemame lamat hlavu". :-(
citace:
Já rok 2010 vidím také jako rezervu. Letový řád je zvládnutelný (starty do konce FY 2009), ale jen za předpokladu, že nebudou vážné problémy, výraznější odklady a bude dostatek peněz. Hladce to ale určitě nepůjde, takže něco sklouzne do FY 2010. A rozpočet na FY 2010? To je zatím jen návrh, který se ještě několikrát změní.
S timto (odklady, technicke problemy apod.) souhlasim. Jenomze to je neco, co tezko naplanujete. A tezko tyto odklady zohlednite do rozpoctu (uz vidim kolonku v rozpoctu NASA 2010: "na sklouznute starty"). Ze se navrh zmeni je mi take jasne - ale navrh musi byt na NECEM zalozeny.
Otazkou je, jake je OFICIALNI datum ukonceni provozu raketoplanu - pokud je to 30. zari 2010, tak proc na (rozpoctovy) rok 2010 nejsou planovane zadne starty. Pokud je to 30. zari 2009, tak KDE se tato informace da overit.
Hlavně jsem chtěl napsat, že bych nespojoval "starý" návrh rozpočtu s "nejnovějším" letovým řádem STS. To spolu nemusí být vůbec kompatibilní. Jinak kolik bude ještě startů STS mě taky dost zajímá. |
|
citace:
Hlavně jsem chtěl napsat, že bych nespojoval "starý" návrh rozpočtu s "nejnovějším" letovým řádem STS. To spolu nemusí být vůbec kompatibilní. Jinak kolik bude ještě startů STS mě taky dost zajímá.
A to je v podstate to, na co se ptam... Pokud jsou zmeny v letovem radu (byt zatim neoficialne vyhlasene), pak bezpochyby musi byt zmeny i v rozpoctu (byt zatim neoficialne vyhlasene). ____________________
Tomas Pribyl |
|
citace:
Hlavně jsem chtěl napsat, že bych nespojoval "starý" návrh rozpočtu s "nejnovějším" letovým řádem STS. To spolu nemusí být vůbec kompatibilní.
Obojí se tváří jako "nejnovější" (konec roku 2005), ale současně s tím se objevila zpráva, že na realizaci "nejnovějšího" letového řádu STS chybí NASA v "nejnovějším" rozpočtu 4-6 miliard dolarů. |
|
Na webu jsem zachytil zvesti ze, kvetnovy start je pase, kvuli pomalym pripravam ET. Musi byt totiz pripraveny vpodstate 2 ET (1 pro zachrannou vypravu).
Atlantis taky zrejme pujde brzo do duchodu, nebot mu zbyvaji pouze 4 lety pred tim nez by mel podstoupit generalku. |
|
| Myslím že květen je opravdu nereálný, budem rádi za červenec. Vzhledem k mlčení ohledně oprav systému tepelné ochrany raketoplánu bych čekal, že další start bude nejméně dva, spíše ale tři měsíce po STS-121. Komise totiž bude muset rozhodnout, jestli tenhle bod zruší nebo ne a to nebude lehké rozhodování. |
| 21.1.2006 - 22:45 - Georg | |
|
Dobrý den.
V Právu na sobotu 20-21.1.2006 je článek, kde se píše o názoru amerického kosmonauta Richard Mullane na bezpečnost amerického raketoplánu.
Mullane, který letěl 3x na palubě Atlantisu a Discovery a odešel z NASA v 1990, říká, že z důvodu neexistence únikového systému s vlastním pohonem v případě neštěstí při startu na amerických raketoplánech, jsou tyto nejnebezpečnější člověkem řízenou kosmickou lodí, kterou kdo pilotoval.
Máte někdo něco k tomuto?
Plánují Američané nějakou kosmickou loď pro rutinní mise na orbit Země, řešící tento problém? A jak má tato vypadat?
S pozdravem Jirka |
|
| CEV ma mit zachranny system nad kabinou (podobne jako treba Sojuz) a na "rutinni mise" na zemskou orbitu letat bude, prinejmensim pokud se nenajde nejaky soukromy dodavatel (napr. t/Space) lode specializovane na LEO. Na to si ale jeste pockame. |
|
Někdo se stejným nickem jako já. Zajímavé.
Nevím jestli je STS nejnebezpečnejší loď všech dob, ale určitě není bezpečnější než Sojuz v současnosti. |
| 22.1.2006 - 11:31 - dodor | |
|
Počtem startu k počtu úmrti vyhraje asi Apollo.
|
|
citace:
Dobrý den.
V Právu na sobotu 20-21.1.2006 je článek, kde se píše o názoru amerického kosmonauta Richard Mullane na bezpečnost amerického raketoplánu.
Mullane, který letěl 3x na palubě Atlantisu a Discovery a odešel z NASA v 1990, říká, že z důvodu neexistence únikového systému s vlastním pohonem v případě neštěstí při startu na amerických raketoplánech, jsou tyto nejnebezpečnější člověkem řízenou kosmickou lodí, kterou kdo pilotoval.
Máte někdo něco k tomuto?
Plánují Američané nějakou kosmickou loď pro rutinní mise na orbit Země, řešící tento problém? A jak má tato vypadat?
S pozdravem Jirka
Osobně jsem toho názoru, že nejnebezpečnější byl Voschod. Ten také z důvodu úspor hmotnosti žádný únikový systém neměl. Tehdejší nosná raketa neměla kapacitu na to aby byli v lodi buď tři kosmonauti (Voschod 1), nebo dva plus přechodová komora pro výstup do volného prostoru (Voschod 2). Navíc kvůli malému prostoru musela letět posádka Voschodu 1 bez skafandrů. |
|
| No ona takova Mercury byla taky na vsechno dimenzovana jen tak-tak... |
|
| A zrovna Apollo myslim nebyla spatna lod (po tom, co prestaveli jeste pred prvnim letem vnitrek kabiny na mene horlave materialy) - lod, ktera prezije vynuch na palube (byt za nezbytne pomoci LEMu) tak, ze se dokaze vratit s posadkou od Mesice na Zemi, myslim neni postavena spatne... |
|
citace:
No ona takova Mercury byla taky na vsechno dimenzovana jen tak-tak...
Ale Mercury přes svou nedokonalost, kdy se nevědělo zda Glenn uhoří při přistání, měla aktivní systém záchrany. I když byla tip-ťop kosmonaut skafandr měl, i přes problémy s jeho klimatizací. |
| 22.1.2006 - 13:03 - dodor | |
|
Ja neříkam že Apollo byla špatná loď. Jen říkam že na 11 startů ma na svědomí 3 úmrtí (na zemi) a další 3 ohrožení na životě (Apollo 13).
|
|
Tak z hlediska této logiky je Space Shuttle zatím bezpečnější než Apollo, Shuttle má na asi 110 startů 14 smrťáků, tedy asi 12.6% oproti 27% u Appolla.
Zatím se ukazuje, že ruská cesta zdokonalování stále jedné koncepce je lepší, než americký způsob přeskaování z jedné koncepce na druhou. Doufám, že to nebude moc bolet mež se na CEVu vychytají nejhorší mouchy. |
|
citace:
Tak z hlediska této logiky je Space Shuttle zatím bezpečnější než Apollo, Shuttle má na asi 110 startů 14 smrťáků, tedy asi 12.6% oproti 27% u Appolla.
Zatím se ukazuje, že ruská cesta zdokonalování stále jedné koncepce je lepší, než americký způsob přeskaování z jedné koncepce na druhou. Doufám, že to nebude moc bolet mež se na CEVu vychytají nejhorší mouchy.
... asi by nebylo od veci spolehlivost ruznych kosmickych lodi seradit podle "trapne klasickych meritek". Tedy napriklad podle procenta nehod pripadajicich na letovou clovekohodinu.
Ona pak ta statistika vyjde opravdu jinak (a docela zajimave)!!!
zdravim
Honza |
|
Kritika Mika Mullana byla i v Lidovkách - sobotní vydání 21.1., převzato od Reuter a ČTK. (míchali tam astronauty s kosmonauty - vše jsem přepsal na astronauty).
_____________________________________________________________________
Raketoplány jsou "nejnebezpečnější člověkem řízenou kosmickou lodí, kterou kdo pilotoval". V rozhovoru pro agenturu Reuters to u příležitosti vydání knihy pamětí Riding Rockets),řekl bývalý astronaut Richard Mullane (60). Výňatky citoval specializovaný server Aero News (www.aeronews. net).
Mullane, jenž letěl třikrát na palubě Atlantisu a Discovery a odešel z Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) v roce 1990, spatřuje důvod v tom, že "nemají únikový systém s vlastním pohonem v případě neštěstí při startu, jako se to stalo s Challengerem v roce 1986".
"Únikový systém, který máme, je v podstatě stejný, jaký míval pilot bombardéru B-17 za druhé světové války," řekl astronaut. Přitom řiditelný únikový systém, který by vystřelil astronauty z raketoplánu, mohl zachránit posádku Challengeru. "Jen vrátní a číšníci v restauraci NASA nenesli vinu na smrti sedmi astronautů Challengeru," napsal ve své knize.
Nikdo se totiž podle něj nepoučil a zkáza Columbie (2002) byla opakováním Challengeru: přes trvalý konstrukční problém - ulamování kusů těsnicí pěny na nádržích -NASA vyslal další posádky.
"Přežil jsem jako ostatní. Držel jsem pusu zavřenou a vydržel jsem," líčí Mullane odvrácenou tvář NASA, v níž nechtěl riskovat vyřazení z posádky. Byrokracie odkládala řešení problémů. "Byli jsme hořce rozzlobení na naše vedení," napsal Mullan. Ale, přesto podle něj sami astronauti hnaní soutěživostí a touhou létat váhali upozornit na problémy, jichž si byli vědomi, ze strachu, že je byrokracie NASA už nepustí na oběžnou dráhu."Není to jako v jiném zaměstnání, kde můžete jít za šéfem a říct mu: Strč si tu práci někam! Tohle v NASA nejde.
|
|
| Statisticky vychází raketoplán (2 smrtelné havárie ze 114 startů) bezpečnější než celých 40 let Sojuzu (2 smrtelné havárie a 2 havárie se záchranou posádky z 93 startů), jenomže pokud vezmeme období od začátku letů raketoplánů, má Sojuz jen jednu havárii se záchranou posádky, zatímco STS dvě smrtelné katastrofy, takže Sojuz T, TM a TMA je mnohem bezpečnější než raketoplán. |
|
citace:
Tak z hlediska této logiky je Space Shuttle zatím bezpečnější než Apollo, Shuttle má na asi 110 startů 14 smrťáků, tedy asi 12.6% oproti 27% u Appolla.
Zatím se ukazuje, že ruská cesta zdokonalování stále jedné koncepce je lepší, než americký způsob přeskaování z jedné koncepce na druhou. Doufám, že to nebude moc bolet mež se na CEVu vychytají nejhorší mouchy.
Appollo mělo nějaký smrťák? Tj. považuješ simulaci letu v testovací kabině za let? Velmi zajímavé znásilnění statistiky... |
| 23.1.2006 - 15:45 - dodor | |
|
citace:
citace:
Tak z hlediska této logiky je Space Shuttle zatím bezpečnější než Apollo, Shuttle má na asi 110 startů 14 smrťáků, tedy asi 12.6% oproti 27% u Appolla.
Zatím se ukazuje, že ruská cesta zdokonalování stále jedné koncepce je lepší, než americký způsob přeskaování z jedné koncepce na druhou. Doufám, že to nebude moc bolet mež se na CEVu vychytají nejhorší mouchy.
Appollo mělo nějaký smrťák? Tj. považuješ simulaci letu v testovací kabině za let? Velmi zajímavé znásilnění statistiky...
Byla nehoda způsobená konstrukcí lodě apolla byla. Byla příčinnou nehody vnější údalost mimo apollo nebyla.
Tzn. že tato nehoda se da přičítat k lodi Apollo. I když nebyla určena pro let do vesmiru.
Nevím přepočítavat poruchovast na let/hodiny není štastné protože jak potom brat sojuz zaparkovany na miru nebo ISS?
I když appolo 13 ukazuje že i za poměrně bezpečném letu ve vesmiru se stane nepříjemna událost.
|
|
citace:
Byla nehoda způsobená konstrukcí lodě apolla byla. Byla příčinnou nehody vnější údalost mimo apollo nebyla.
Tzn. že tato nehoda se da přičítat k lodi Apollo. I když nebyla určena pro let do vesmiru.
Nevím přepočítavat poruchovast na let/hodiny není štastné protože jak potom brat sojuz zaparkovany na miru nebo ISS?
I když appolo 13 ukazuje že i za poměrně bezpečném letu ve vesmiru se stane nepříjemna událost.
Loď v níž uhořela posádka Apolla 1 byla přímo určena k letu do kosmu(první let pilotovaného Apolla).Pokud by se tato trgédie nezapočítala do statistik tak by se nemohla započítávat ani nehoda Sojuzu T-10.1 - stala se před startem do kosmu (během předstartovních příprav). Nehody Sojuzu 18.1 a Sojuzu T-10.1 nemají přímou souvyslost lodí Sojuz, šlo o nehody nosné rakety, která se zároveň používá i v jiných programech. |
|
citace:
Tzn. že tato nehoda se da přičítat k lodi Apollo. I když nebyla určena pro let do vesmiru.
No, byla, jinak by ji asi nezapočítávali. První start lodi Apollo byl plánován na 21. února 1967. Během tréninku na rampě ale došlo 27. ledna 1967 v kabině k tragickému požáru.
Požár vznikl patrně od elektrického zkratu, který se v kabině, naplněné atmosférou z čistého kyslíku při tlaku 1 at (provozní tlak je přibližně třetinový), rychle rozšířil, takže kosmonauti během několika vteřin byli mrtvi. V nádržích nosné rakety ani kosmické lodi nebylo žádné palivo.
Po analýze příčin nehody došlo k přijetí řady opatření, z nichž nejvýznamnější bylo, že pro zmírnění rizika požáru byla napříště atmosféra velitelské kabiny Apollo v době, kdy raketa stojí na startovní rampě nebo se nachází v předorbitální fázi vzletu, tvořena směsí 60% kyslíku a 40% dusíku.
Takže kdyby neprobíhaly testy ale let, tak by nebyla kabina tak přesycena kyslíkem a k požáru by možná nedošlo. Tj. podmínky při testování nebyly stejné s podmínkami při letu.
Ale to je stejně jedno. Udává se to jako havárie, ale já bych to za havárii nepovažoval, protože raketa byla bez paliva a v podstatě se tehdy loď pouze připravovala a ladily systémy - tj. byla ještě ve fázi přípravy a testování prvního typu svého druhu. Všechny ostatní havárie se staly až po startu daného typu nebo jeho přípravě. |
| 24.1.2006 - 20:04 - dodor | |
|
Tzn. že tataž loď Apollo1 měla být použita později, kdyby nedošlo k nehodě? Jestli ano tak jsem se aspoň něco dozvěděl.  |
|
citace:
Tzn. že tataž loď Apollo1 měla být použita později, kdyby nedošlo k nehodě? Jestli ano tak jsem se aspoň něco dozvěděl.
Samozřejmě, jednalo se o loď určenou pro první pilotovaný let Apolla.Už byla na startovací rampě a na raketě se která ji měla vynést. |
|
citace:
Ja neříkam že Apollo byla špatná loď. Jen říkam že na 11 startů...
Apollo letělo s posádkou patnáctkrát. |
| 26.1.2006 - 18:39 - dodor | |
|
citace:
citace:
Ja neříkam že Apollo byla špatná loď. Jen říkam že na 11 startů...
Apollo letělo s posádkou patnáctkrát.
Patrně počítáte i program Sojuz-apollo a Skylab pak ANO a musíme vlastně započítat i Apollo1 když ho zahrnujeme do statisktik nehod.
|
|
| na ake minimum sa daju zrazit celkove naklady na let raketoplanu.vo vseobecnosti bol kazdy let novou vedeckou alebo technologickou misiou.ak by sa pravidelne posielali raketoplany s rovnakou ulohou stereotypne,kolko by to stalo |
