|
Opravuji svůj příspěvek, neboť jsem měl chybu v hodnotě Isp – viz příspěvek pana Holuba níže
Předpokládám, že TEM i užitečný náklad budou vyneseny na L2 chemickými raketami.
Dřívější prameny udávaly hmotu TEM 15 tun. Předpokládám hmotu TEM 20 tun, užitečné zatížení (např. loď k Marsu) 40 tun, palivo (xenon) i pro brzdění a návrat na L2 = 10 tun, celkem 70 tun, Isp 70.000 m/s (N.s/kg) .
Předpokládám, že dosažená přeletová rychlost z L2 bude 2000 m/s
Vychází mě konečná hmota při dosažení této rychlosti 68027 kg, spotřeba paliva tedy 1973 kg. Z toho lze spočíst čas práce motorů o celkovém tahu 18 N cca 96,5 dnů pro dosažení této rychlosti
TEM s nákladem by pak letěl setrvačností a následně začal brzdit a zůstal na vysoké oběžné dráze Marsu. Při letu zpět by se situace opakovala a zakotvili by na L2. Je jasné, že v případě výsadku na Marsu a návratu k TEM by byl třeba lander s chemickým palivem a schopný i aerodynamického brzděn. Pak by jistě musela být užitečná hmota vyšší, než 40 tun,
TEM by byl velmi výhodný pro lety k dalekým planetám nebo i pro oblast mimo sluneční soustavu, ale s malou hmotou užitečného zatížen. Mohl by dosáhnout vysoké rychlosti přeletu.
TEM by se dokázal dostat na L2 i sám z výchozí kruhové dráhy Země po spirálové dráze, ale spotřeba paliva by byla dost vyšší, protože by byly velké gravitační ztráty.
Využití TEM by bylo velmi vhodné pro kyvadlovou dopravu z L2 k Marsu a zpět, ale zřejmě ještě dlouho budou potřeba chemické pohony pro dopravu ze země na LEO i na L2 (příp. Gateway) a také pd TEM na povrch Marsu a zpět.
[upraveno 22.9.2020 13:36] |
|
| A Rusi sami, tak nejak povedali na čo konkrétne chcú TEM používať? |
|
Ty odvozené výpočty TEM mi vycházejí trochu jinak (nižší spotřeba paliva pro iontové motory). Pro let z LEO na Gateway počítám s dv minimálně 3600 m/s (pro rychlý přelet chemickými motory). Ovšem při dlouhém spirálovitém stoupání z LEO až k Měsíci mi potřebné dv vychází minimálně na 6600 m/s (pro přelet iontovými motory). Při Isp = 70000 mi pak ale spotřeba "xenonu" vychází jen na 2 až 4 tuny (podle použitého dv a při startovací hmotě kolem 50 tun).
Při elektrickém výkonu 1000 kW a Isp 70000 mi následně vychází maximální dosažitelný tah motorů kolem 30 N, takže počáteční zrychlení sestavy by bylo cca 0,6 mm/s2 (0,0006 m/s2) a celková doba stoupání z LEO až k Měsíci kolem 130 dní (cca 4 měsíce, to je pořád docela přijatelné).
Uvidíme. Pro zhodnocení výhodnosti totiž nestačí znát jen "výkony" tahače, ale také jeho pořizovací a provozní cenu, protože jednotková cena je nakonec to hlavní. |
|
citace:
Zajímavé:
https://tinyurl.com/y5wd5chk
Jako obranu proti spamování zdejší systém fóra automaticky zamezuje uložení příspěvku, ve kterém je větší množství odkazů. Proto prosím, dávejte do svého příspěvku max. 3 odkazy. Toto je informace pro nick "petrpetr". |
|
Pane Holub díky. Nevěděl jsem si s tím rady... tak tedy stručně:
Při rozjímání nad Elonovou cestou na Mars jsem si připomenul tento 4 roky starý článek:
https://www.osel.cz/7812-dynomak-novy-koncept-ekonomickeho-fuzniho-reaktoru.html
Snažil jsem se zjistit, jak se to posunulo a ono jim patrně z praktických důvodů chybí jen to helium 3, pro které má někdo na Měsíc doletět.
A jelikož by to mohl být dobrý pohon pro meziplanetární lety, tak jsem to sem hodil.
Zajímavé je, že této cestě dávají Američané nejvíce peněz:
https://www.fusionenergybase.com/organization/tae-technologies
a na TAE technologies.
Níže jsou i odkazy na texty patentů.
Zajímavé počtení.
Samozřejmě to má blízko k Lockheed Martin a DARPA. To není nic udivujícího. Spheromak a jeho odnož Dynomak jsou zajímavá zařízení. Našel jsem i k tomu videa na youtube.
https://www.lockheedmartin.com/en-us/products/compact-fusion.html
Toto zařízení vyrobí EE (tvorbou protonů při fúzi) a zároveň může být pohonem. Pulzní pohon není nejlepší, ale je zajímavý.
Díky a polepším se s odkazy.
[upraveno 21.9.2020 18:03] |
|
| Zrušený příspěvek [upraveno 21.9.2020 20:40] |
|
https://en.m.wikipedia.org/wiki/TAE_Technologies
https://en.m.wikipedia.org/wiki/Spheromak
Inspirace byla ze Slunce...
https://en.m.wikipedia.org/wiki/Alfv%C3%A9n_wave
Je to staré...jen oprášit myšlenky. |
|
Ortuť..
Nešlo by ako hnacie médium pre nejaký fyzikálny pohon použiť ortuť? [upraveno 21.9.2020 18:25] |
|
| Pro pana Pinkase. Do Ciolkovského rovnice se musí dávat Isp v N.s/kg, což je ale hodnota, která se číselně rovná výtokové rychlosti. U TEM je to tedy těch 70000. Isp v "sekundách" je u TEM sice 7100 s, ale toto číslo do Ciolkovského rovnice nepatří (muselo by se nejprve vynásobit 9,81). |
|
| Máte pravdu, snad stokrát jsem počítal něco z Ciolkovského rovnicí a vždy jsem dosazoval to vyšší správné číslo Isp, dokonce i již dříve u tohoto nukleárního motoru, až teď jsem to obrátil. Již jsem můj příspěvek vymazal.Děkuji za upozornění. |
|
citace:
Snažil jsem se zjistit, jak se to posunulo a ono jim patrně z praktických důvodů chybí jen to helium 3, pro které má někdo na Měsíc doletět.
Tohle mi připadá spíš jako výmluva, protože podle anglické Wikipedie se jen v USA za rok 2008 spotřebovalo (a tedy i nějak získalo) až 70000 litrů He3 (cca 8 kg), za cenu řádově 2000USD/litr. Takže kdyby opravdu chtěli, tak minimálně na základní testy by to He3 mohli získat i tady na Zemi, tedy bez jeho těžby na Měsíci.
https://en.wikipedia.org/wiki/Helium-3 |
|
citace:
citace:
Snažil jsem se zjistit, jak se to posunulo a ono jim patrně z praktických důvodů chybí jen to helium 3, pro které má někdo na Měsíc doletět.
Tohle mi připadá spíš jako výmluva, protože podle anglické Wikipedie se jen v USA za rok 2008 spotřebovalo (a tedy i nějak získalo) až 70000 litrů He3 (cca 8 kg), za cenu řádově 2000USD/litr. Takže kdyby opravdu chtěli, tak minimálně na základní testy by to He3 mohli získat i tady na Zemi, tedy bez jeho těžby na Měsíci.
+++++++++++++++++×××××
Je to možné, že mají stale technické problemy. Jak jsem pochopil, tak podchladi celou komoru dynomaku, vysokoteplotni supravodive magnety (ty krouzky na obrázcích) uvnitř komory udrží podchlazenou mikrokapsli s palivem. Energii dodají laserem. Magnety po zahrati od plazmy ztratí supravodivost a plazma diky vnějším magnetum odpluje do divertorů na okrajich okrajich trubky, kde skončí jako E zisk.
Při fuzi vzniká gama záření, protony, neutrony. Ty mohou nicit ty magnety uvnitr.
Levné a malé řešení oproti ITER.
Malá TJ rachejtle.
Mne to zaujalo jako pohon pro planetolet. Vnější magnety mohou smerovat vzniklou plazmu do jednoho divertoru ( musi být? Ve vesmiru je vakuum) jako do trysky. Nezapomenme, že vzniklé protony vytvářejí náboj. Musite mít lithiovy kondenzator. Jinak vám vše elektrické zničí . Zároveň je to zdroj EE, který lze prevest do baterie.
Asi to bude o váze chlazení, laseru,kondenzatoru a baterií ( je to to stejné), na zemi naboj prevedou do odporu a zahreji vodu.
PS: omlouvám se za možné myšlenkové chyby...
[upraveno 22.9.2020 04:47] |
|
S tou tezbou helia 3 mne napadla ještě jedna věc. Špatně se oddeluje helium 3 a 4. Na mesici by melo být jen helium 3.
Mozna proto to chtějí, aby měli čisté helium 3 bez příměsí.
|
|
Ze by správný kondenzator, baterie?
osel.cz/11376-superbaterie-skeletonu-a-kit-by-se-mela-nabit-za-15-sekund.html [upraveno 23.9.2020 19:33] |
|
Hlavně aby uměli těžit He.
Patrně to bude na odvrácené straně, aby nepobuřovali se zoraným povrchem měsíce. Zároveň gravitace Země působí jako lepidlo na měsíc, pokud se nemýlím. Tuší se koncentrace He od rovníku k pólům?
Může to být dle slabého magnetického pole Měsíce?
https://cs.wikipedia.org/wiki/Magnetick%C3%A9_pole_M%C4%9Bs%C3%ADce
Ještě když si čtu o plazmovém oblaku na měsíci, tak to bude složitější.
Možnosti těžby thoria a titanu
https://www.thelivingmoon.com/43ancients/02files/Moon_Mining.html
Some He3 is available on Earth. It is a by-product of the maintenance of nuclear weapons, which would supply us with about 300 kg of He3 and could continue to produce about 15 kg per year. The total supply in the U.S. strategic reserves of helium is about 29 kg, and another 187 kg is mixed up with the natural gas we have stored; these sources are not renewable at any significant rate.
členové HLS: Blue Origin, Lockheed Martin, Northrop Grumman, and Draper.
[upraveno 24.9.2020 13:46] |
|
@petrpetr
Prosím a kedy, v ako vzdialenej budúcnosti vlastne očakávaš, že to He bude aj reálne použité ako zdroj energie? |
|
citace:
@petrpetr
Prosím a kedy, v ako vzdialenej budúcnosti vlastne očakávaš, že to He bude aj reálne použité ako zdroj energie?
Osobně si myslím, že už existuje a není to ITER, nýbrž toto:
si najdi na oslovi ynomak-novy-koncept-ekonomickeho-fuzniho-reaktoru.html
Toto není koncept, ale reálné zařízení. Podle mne staví reálnou elektrárnu s chlazením, kondenzátory na odvedení vzniklého náboje.
Aby vzniklé neutrony z D+D neničily komoru a supravodivé magnety, tak potřebují He3, kde vzníká proton, tj náboj- EE.
Amíci mají He3 snad 27 kg. Jejich teoretická roční potřeba je 15-20 tun.
Dle mne se jedná o pulsní zdroj, jak jsem pochopil průběh.
Zkuste si vyhledat na strejdovi g. fusionenergybase a název zařízení.
Snad se to tu zveřejní.
Další témata tady na foru mám uzavřena. Vypisují se mi jen mé příspěvky.
[upraveno 24.9.2020 16:10] |
|
| Zkuste mi zavolat 723153268 |
|
Ehm.
Ja som chronický skeptik.
Pán Mihulka oznamuje zásadné prelomy už x rokov v skoro každom svojom článku. |
|
@petrpetr
Obávam sa, že veľkosť investícií do toho aby sa z využitia termonukleárnej energie stala reálna vec je chronicky podceňovaná, nech už sa jedná o akýkoľvek koncept tejto technológie a je ich naozaj mnoho.
A stále máme možnosti ako získať energiu za lacnejšie peniaze.
Vo výsledku.. Reálne potrebné investície potrebné pre to aby sa to premenilo na skutočnosť, sa uvoľnia až keď to bude naozaj nutné..
Potom.. Keď to bude nutné..
Tak to vidím ja.. |
|
Pokud chtějí doletet v rozumném čase na Mars prip. k Jupiteru pro he3, tak musí mít pohon, který je urychlí a vrátí nazpět
Automatické sondy by to také zvládly. Ale potřebují pohon pro odpoutani z gravitace Marsu, Jupiteru. Mars je docela ok, ale Jupiter je jiná kategorie.
Zase cesta pro he3. |
|
| Obrovská výhoda https://en.wikipedia.org/wiki/Direct_Fusion_Drive pohonu je, že ve slunečním větru je obsažen Hydrogen 1+ (proton) a Helium 3+, tudíž palivo nevezete, jen cestou sbíráte. Tyto ionty za určitých podmínek sesbírat do dynomaku, tak máte pulsní pohon jedna báseň...Ani nemusíte nákladně separovat helium 3+ ze zemního plynu nebo z Měsíce. |
|
fungovalo by to, ale len za podmienky uvedenej v S.Lem: Golem XIV :
citace:
... ona [Honest Annie] navlieka kritické prierezy za seba ako korálky na šnúrku...
Ako? Myslí - tak, že sa deje.
|
|
citace:
fungovalo by to, ale len za podmienky uvedenej v S.Lem: Golem XIV :
citace:
... ona [Honest Annie] navlieka kritické prierezy za seba ako korálky na šnúrku...
Ako? Myslí - tak, že sa deje.
nemyslím. dynomak je malá TJB. můžete jej spouštět nebo nemusíte. palivo D-Li6 máte v zásobě a to doplníte He3 získaným ze slunečního větru. Spíš je potíž ve vesmíru s miony a tauony, aby he3 nepšouklo jinde nežli v komoře. |
|
IMHO nezmysel.
1) Zatiaľ ešte neexistuje žiadny funkčný termojadrový reaktor.
Môže sa to zmeniť, ale pochybujem - "o 50 rokov to budeme mať" sa tvrdilo, už keď som sa narodil... Som už penzista. 
2) Hustota slnečného vetru a obsah 3He v ňom
3) Rozmery "zberného zariadenia"
4) Energetické nároky "zberného zariadenia"
Dovolím si vysloviť presvedčenie, že také "zberné zariadenie" nedokáže uživiť ani svoje vlastné napájanie.
|
|
citace:
IMHO nezmysel.
1) Zatiaľ ešte neexistuje žiadny funkčný termojadrový reaktor.
Môže sa to zmeniť, ale pochybujem - "o 50 rokov to budeme mať" sa tvrdilo, už keď som sa narodil... Som už penzista.
2) Hustota slnečného vetru a obsah 3He v ňom
3) Rozmery "zberného zariadenia"
4) Energetické nároky "zberného zariadenia"
Dovolím si vysloviť presvedčenie, že také "zberné zariadenie" nedokáže uživiť ani svoje vlastné napájanie.
Strejda g. mi blokoval stránky je to vojenské, tato toto snad projde:
https://www.osel.cz/7812-dynomak-novy-koncept-ekonomickeho-fuzniho-reaktoru.html
Za chvíli pošlu další...
|
|
Můj telefon je +420 723 153 268.
Zavolejte pokud by nic dalšího nepřišlo... |
|
Najděte si na netu: nergybase dynomak projects
Tam uvidíte ctf....peníze, patenty, firmy.
Strejda odkazy blokuje, tak snad to projde.
Je to voj...enské...
[upraveno 28.9.2020 14:36] |
|
| Je to velmi chytré řešení a překvapilo mne, že jsem o něm nevěděl. |
|
| Prošlo. |
