|
quote:
škoda že som to nevidel
venoval Musk aspoň minútu objasneniu toho, ako chce získať základné odpovede, na otázky spojené s dlhodobým pobytom človeka v hlbokom vesmíre?
ak nie.. tak to bol všetko iba prázdny humbug
nie, alamo, nepostavi ti stanicu v bode L |
|
"chce získať základné odpovede, na otázky spojené s dlhodobým pobytom človeka v hlbokom vesmíre? "
Toho netrapi - dobre vi ze riskatnejsi by byl start z Marsu (pisecna boure - zalezi jak dlouho tam budou pobyvat) a moznost zavazne poruchy systemu zajistujicich preziti posadky a to jak pri pobytu na nem - zde jiste sve udela prave onen prach a i pri vlastnim letu.
Za 10 let je bud opravdu pouha utopie a nebo vyprava stylem Kolumbovskych a dalsich misi - bud doplujem a nebo uz nas nikdy nikdo nespatri. Prece jen spolehlivost systemu te lode (zabezpeceni zivotnich podminek) se da usuzovat se spolehlivosti zcela podobnych systemu na ISS. |
|
Já sem to bohužel neviděl.. Mohl by mi prosím někdo říci kdo to viděl, jestli Musk hodlá postavit nějaký modulární planetolet na tu misi na Mars, za těch slíbených 10 let? Nebo půjde o totálně sebevražednou misi, kde se počítá s tím že někdo poletí jen v "mini" kapsulce dragon?
No Dragon to je lehce zvětšený Sojuz nebo Apollo (objemově)... Na let na ISS se to dá, no možná ten týden by se v tom přežil, při letu na měsíc... ale ať mi někdo nevykládá že v tom někdo přežije skoro rok trvající let na mars, kdyby náhodou fyzicky přežil tak psychicky bude úplně mimo (je to srovnatelné s vězením ve věži ve středověku, není uniku).
|
|
quote:
Já sem to bohužel neviděl.. Mohl by mi prosím někdo říci kdo to viděl, jestli Musk hodlá postavit nějaký modulární planetolet na tu misi na Mars, za těch slíbených 10 let? Nebo půjde o totálně sebevražednou misi, kde se počítá s tím že někdo poletí jen v "mini" kapsulce dragon?
No Dragon to je lehce zvětšený Sojuz nebo Apollo (objemově)... Na let na ISS se to dá, no možná ten týden by se v tom přežil, při letu na měsíc... ale ať mi někdo nevykládá že v tom někdo přežije skoro rok trvající let na mars, kdyby náhodou fyzicky přežil tak psychicky bude úplně mimo (je to srovnatelné s vězením ve věži ve středověku, není uniku).
planetolet v tom zmysle, ze by pendloval medzi zemou a marsom, zatial stavat nehodla, aj ked v dlhodobejsej perspektive nieco take urcite bude. Aktualne sa zameriavaju na koncept pouzitia jednej lode tam a spat. Podrobnejsie o tom nehovoril, ale silne pochybujem ze by napakoval astronautov do dragonu na 6mesacny prelet. Minimalne nejaky hlupy jednorazovy habitat napojeny na LSS dragonu tam podla mna musi byt. Alebo spojit dva Dragony... |
|
Celkem dobrá sumarizace aktuálního stavu programu CCDev-2
http://www.nasaspaceflight.com/2011/08/nasa-ccdev-2-partners-reveals-progress-milestones/
Zajímavý je konec článku, kde se píše o záměru NASA etablovat pro každého privátního dodavatele "Partner Integration Team", jehož součástí bude i "Embeded Member" - pracovník NASA fyzicky trvale přítomný u komerčního partnera, spolupracující na vývoji pilotované lodi v rámci SAA - jakýsi NASA "špion". Údajně by neměl mít žádné rozhodovací pravomoci, nebo snahy privátnímu dodavateli cokoliv diktovat a mělo by být zaručeno, že tajné technické a další informace neuniknou ke konkurenci, nebo na veřejnost.
No, uvidíme. |
|
| zeby chceli obist papierovacky jednym spionom priamo u kontraktora? Ono by to bolo mozno aj efektivnejsie, lebo papier znesie vsetko, ale clovek vo fabrike si jaksi vsimne, ze z kapsule kvapka hydrazin |
|
Záznam Muskových odpovědí na otázky z fóra během včerejšího zasedání AIAA (American Institute of Aeronautics and Astronautics)
http://youtu.be/JDmjYmoyIyk |
| 02.8.2011 - 22:25 - alamo | |
|
"nie, alamo, nepostavi ti stanicu v bode L!
tak nech sa s cestou na mars rozlúči
je to totižto niečo, čo sa jednoducho musí urobiť, a nie ako "balenie kufrov" ako som tvrdil minule, ale priamo "otočením kľúča v zámke"
nasa to za nikoho neurobí, kto chce ísť ďalej, musí to urobiť sám
a len tak mimochodom.. musí na tom zarobiť.. aby mu zostali peniaze na ďalšie kroky |
|
| alamo, toto sa tvrdilo aj o staniciach na LEO. Musi sa to urobit, aby sme sa mohli pripravit na dlhodobe lety. Tak sa to urobilo, a teraz sa zrazu musi urobit stanica v L? Lebo na LEO nie je dost dobra? Podla mojho nazoru okrem radiacie v tom zas taky rozdiel nie je, a ked chces letiet na mars, stanica v L ti to nijako neulahci, musis postavit planetolet a poslat ho na mars. Ale stanica v L to moze zdrzat o 20 rokov (znie to povedomo?) |
|
quote:
SpaceX žaluje fy Valador a jejího víceprazidenta J.Fragolu za pomluvu ...
Vypadá to, že se obě strany mimosoudně dohodly.
Fragola odvolal svoje tvrzení o problémech F9 a SpaceX stáhla žalobu.
http://www.spaceref.com/news/viewpr.html?pid=34247 |
| 03.8.2011 - 21:36 - alamo | |
|
quote:
alamo, toto sa tvrdilo aj o staniciach na LEO. Musi sa to urobit, aby sme sa mohli pripravit na dlhodobe lety. Tak sa to urobilo, a teraz sa zrazu musi urobit stanica v L? Lebo na LEO nie je dost dobra? Podla mojho nazoru okrem radiacie v tom zas taky rozdiel nie je, a ked chces letiet na mars, stanica v L ti to nijako neulahci, musis postavit planetolet a poslat ho na mars. Ale stanica v L to moze zdrzat o 20 rokov (znie to povedomo?)
napísal som "otočiť kľúčom v zámke"
lenže to ne je to isté ako otvoriť dvere
a keď už otvoríš "dvere"
tak akurát uvidíš, obrovskú halu, a s tej haly vedú chodby a schodiská..
a všetky tie cesty treba preskúmať
existuje určité poradie krokov
a momentálne to vypadá takto
1+1=2
2x2=4
inak to nejde
bolo by treba zásadným spôsobom zmeniť "premenné"
ale tie sú také aké sú
proste, momentálne to inak nejde [Upraveno 03.8.2011 alamo] |
|
ale ide
postav lod, posli ju k marsu a spat, a 50% mas za sebou. Staci doriesit lander a zakladnu |
| 03.8.2011 - 22:19 - alamo | |
|
hej.. ak sa ti posádka nevráti.. napríklad zo "šedým zákalom" v očiach
a nebude ťa žalovať, že si im o tom nič nepovedal |
|
na to sluzi reverz a dobrovolnici. Mozeme stavat stanice na LEO, v L, za L, na mesiaci, lietat horedolu okolo zeme, ale na mars sa da letiet len tak, ze letis na mars. Nikdy nebudes vediet ci uz vies vsetko a prvy let nikdy nebude bezpecny (ale ta sledovansot!). Obcas treba proste skocit, a stavim sa ze najdes na to stovky dobrovolnikov.
Kolumbus tiez nerobil cvicne dvojrocne plavby okolo portugalskeho pobrezia, proste zavelil smer zapad a isiel. |
| 03.8.2011 - 22:26 - alamo | |
|
kam "skočiť"?
aby si to mohol ten "dobrovoľník" dovoliť zaplatiť?
ehm.. aspoň desať dobrovoľníkov [Upraveno 03.8.2011 alamo] |
|
to som myslel metaforicky. Ked sa chces naucit plavat, mozu ti to dookola teoreticky vysvetlovat a mozes to cvicit na suchu, ale skutocne plavat zacnes az vtedy, ked skocis do vody.
ti dobrovolnici by samozrejme neboli sponzori, zaplati to musi niekto iny. NASA astronauti tiez neplatia lety raketoplanov  |
| 03.8.2011 - 22:43 - alamo | |
|
do vody..
ale odporúčam na "plytčine"
a čo je v tomto prípade "hlboký vesmír", alternatívou "plytčiny"?  |
|
quote:
do vody..
ale odporúčam na "plytčine"
a čo je v tomto prípade "hlboký vesmír", alternatívou "plytčiny"?
ked plavas na plytcine, akurat si odres pupok a nikdy sa to poriadne nenaucis.
Aky je rozdiel v dlhodobom pobyte na LEO a v bode L? Okrem radiacie? Uz sme zistili, ze 6 mesiacov v izolacii a beztiazovom stave vydrzime. Ak chceme silou mocou testovat, tak radsej komplet niekolkorocny pobyt na ISS, nez stavat novu stanicu... |
| 03.8.2011 - 22:59 - alamo | |
|
ja za "plytčinu" považujem, aspoň tri metre hĺbky
ale s "plavčíkom" na dohľad
je tam "naozajstná" mikrogravitácia, o pol hodinu letu na dosah, na autonómnej plošine
je tam blízko na mesiac (osobne)..
dajú sa odtiaľ konať servisné misie..
oplatí sa pre to vyvíjať fyzikálny pohon (iba pre naozaj pravidelné spojenie- linková doprava)
načo "novú stanicu"?
ma to stačí "habitat"..
v akom človek vydrží tak pol roka, bez toho aby sa pominul na rozume, a prepadol ponorkovej chorobe v interakcii s inými ľuďmi..
nie "stanica".. LOĎ.. |
| 03.8.2011 - 23:08 - alamo | |
|
"technika" je už dávno hotová
nemáš na to "človeka"
a čím menej peňazí na to dáš.. tým "hustejšieho" človeka, na to treba
treba nájsť "človeka".. a nie "peniaze" |
|
quote:
na to sluzi reverz a dobrovolnici. Mozeme stavat stanice na LEO, v L, za L, na mesiaci, lietat horedolu okolo zeme, ale na mars sa da letiet len tak, ze letis na mars. Nikdy nebudes vediet ci uz vies vsetko a prvy let nikdy nebude bezpecny (ale ta sledovansot!). Obcas treba proste skocit, a stavim sa ze najdes na to stovky dobrovolnikov.
Kolumbus tiez nerobil cvicne dvojrocne plavby okolo portugalskeho pobrezia, proste zavelil smer zapad a isiel.
Otazkou je co tim myslite ... na Mars.
- obezna draha
- povrch / povrch a zpet
- Phobos mesic Marsu (tohle bych videl nejrealneji a navic se zjisti jestli by material mesice mohl slouzit jako palivo (po zpracovani), ci jestli je mesic vhodny jako trvala stanice okolo Marsu ("parkoviste", lodenice-fabrika na planetolety atd..)
Tuto verzi vidim nejrealneji, jelikoz je dostupna se soucasnou technologii.
Muj nazor je, ze by ze 2-3 letu na Phobos se mohla postavit (dalkove ze Zeme robonauty + multibuldozery) mala podpovrchova zakladna (se spaci centrifugou) s pristavaci plosinou a vedle toho i "nafukovaci" podpovrchove nadrze, ktere by po vyfouknuti drzeli tvar...specialni plast. Z jednoho specialniho Dragona by mohla byt tezebni stanice+rafinerie+zkapalnovac. Po aktivaci motoru (staci fakt slabej motor) by Dragon poskocil vzdy o kousek dal, kde by opet vytezil okoli a pak dalsi skok. Po naplneni nadrzi nasleduje preskok k zakladne a prepumpovani paliva+okyslicovadla do podpovrchovejch nadrzi. Hmota Phobosu by drzela kryogeni palivo a okyslicovadlo trvale tekute. Rekl bych, ze po 8-10 velkych skoku (pro precerpani z Dragona do podpovrchove nadrze) by prvni sada nadrzi mohla slouzit jako "benzinka" pro i povrchove expedice. Pripadne by si "vratne" sondy k Zemi se vzorky hornin z Marsu natankovali palivo v teto trvale stanici. Maximalne by casem doslo k tomu, ze by podpovrchovejch nadrzi bylo vice a o hodne pozdeji by se na povrchu "prikovalo" nekolik mozna i desitek motoru ala F1 pro urychleni obezne drahy, aby Phobos v budoucnosti nespadl na povrch (tou dobou uz asi davno zalidnen s mestama na povrchu).
Odhaduji, ze po 5-15 letech provozu prvotni stanice se stanice zvetsi o velky rotacni valec s habitaty (pro vytvoreni umele gravitace + udrzeni stale teploty).
Zkratka neco jako na Mesici, bud vybuchem, nebo "buldozerem" (rover se skobama + vymenou radlici pro mnohoucelovost...bagr/buldozer/hlubinej vrtak pro tezbu hlubokejch vzorku/atd..) by se vytvorila dira, do ni zasunout "Bigelowo" nafukovaci habitat vcetne skleniku se svetlovodama a to vse nasledne zakopat-zahrabat, pripadne prikovat k podpovrchu, aby to nahodou neuletelo. Lodenice s pristavacim portem by musela byt pod pletivem-kleci, aby neco ...i kosmonaut... neodletelo na orbitu Marsu.
Nedaleko zakladny bude telko retlanslacni stanice (z Phobose + Deimose by slo udelat retlanslacni stanice jak pro Mars, tak i pro hlubokej vesmir) a pravdepodobne na Deimosu by se vytvorila automatizovana astro-zakladna s velkejma optoteleskopama, pripadne sadou nekolika (mozna i desitek...casem) telekopu pro hlidani Zeme pred asteroidama z vesmiru. Vedle toho 2 velke (fakt velke-rozkladaci "Astrony" s prumerem 200m) radioteleskopy pro vysoke MW kmitocty (20-400GHz) a soucasne by radiotelekopy slouzily jako radar pro ocuchani-ohmatani nebezpecnejch asteroidu co by mohli mit namireno na Zem.
Vidim to asi takhle...zacalo by se tim, ze po 2-3 priletech velkeho nakladniho RedDragonu na Phobos by prileteli 2 lidi v RedDragon+Bigelow habitatu (ten habitat by byla uz hotova nafouknuta podpovrchova zakladna...komplexni vcetne skleniku).
Tihle dva by vytvorili hlubokou velkou diru, opracovali by ostre okraje a prijezdovou-nastupni svazujici se rampu pod povrch.
Nasledne by usadili-zaparkovali celej preletovaj habitat-stanici do te diry, zakotvili a nasledne opatrne zasypali.
Pote by zacali vse vybalovat a instalovat.... FV elektrarnu + RTG na Stirlingu, pletivovou klec jako dok z ktereho by nic neuletlo.
Pripravili by system automatickeho tezeni + zpracovani materialu z jednoho jiz pripravenejch RedDragonu a pak by umistili nekolik podpovrchovejch nadrzi pod povrch, vcetne zarizeni pro zpracovani vzduchu a vody pro stanici...ze zpracovaneho materialu je treba nejen kyslik, ale i dusik.
Mozna by slo tohle vse udelat i dalkove ze Zeme pomoci mistnich robonautu s AI.
Kazdopadne na konci cele prace se musi system spustit a vyzkouset jak dobre pracuje, po preliti prvniho nadrz-Dragona do podpovrchovych nadrzi by oba kosmonauti po 2 mesicich prace spojili jeden z predchozich pretlakovejch RedDragonu a tim si pripravili miniplanetolet pro let domu.
A cekali by, az jim automaticke zarizeni narube plne nadrze paliva+kysliku+vzduchu do jejich preletovych spojenych pretlakovych RedDragonu pro let zpatky na Zem.
Pripadne by na Phobosu jeden zustal jako trvala osadka zakladny, pricemz pri pristim priletu s dalsim preletovym habitatem (tentokrat ne jako letajici zakladna, ale opravdu uz planetolet) by se clovek vymenil za toho co by priletl.
Uz ten prvni co by tam eventualne zustal by zapocal teleoperatorske "realtimove" operace (pravdepodobne by jeste dokazal ridit i MSK/MER...RTG by mel vydrzet dlouho).
Za par tydnu by druhemu cloveku priletel bezpilotni "vlak" s pristavacim landerem pro vypad na Mars, vcetne dalsiho RedDragonu se stitem pro prulet atmosferou a vcetne vylepsenych motoru pro navrat na orbit Marsu.
Tankovat se uz navzdy bude v benzince na Phobosu.
Pokud chce Musk na Mars, tak podle meho je realna pouze tahle ci podobna moznost expedice na Mars.
Je jasne, ze prvni let s posadkou nebude na povrch Marsu, ale na Phobos s tim, ze tam nejen zapichne vlajku, ale vytvori zakladnu a tezarske stredisko. Je temer jiste, ze se Musk bude muset (jestli se uz nespojil) spojit s nejakou silnou tezarskou spolecnosti co ma vlastni technologicky vyvoj.
Ovsem otazka dne zni, je mozno z mineralu na Phobosu ziskat:
1) cistou vodu (koupel, piti, zalevani zahonu-hydroponiky, cisteni, chladici medium, zdroj pro nasledne chemicke slouceniny+nasledne pomocna latka pro ziskani jinych latek z mineralu)
2) kyslik+vodik (palivo, kyslik jako cast dychatelne smesi, zdroj pro nasledne chemicke slouceniny+pomocna latka pro ziskavani jinych latek z mineralu)
3) dusik (pro dychatelnou smes, aby se nedychal cisty a nebezpecny kyslik)....jde vubec nejakou chemickou reakci ziskavat dusik?
4) metan (jako palivo)
Dokazete nekdo odpovedet?
Jeste si rikam, ze by pod povrchem Phobosu mohli byt kapsy s ledem, pak je situace jednodussi.
A jeste jedna vec, co se tyce eventualniho Slunecniho zareni+gama zareni pri Slunecnich bouri. Voda je vyborna ochrana. Pokud by Bigeluw habitat mel vice povrchovejch vrstev, kde by jedna z nich mohla byt v podstate nadrz na vodu a tak by voda obklopila celej habitat v sile 20-40cm a nasledne by zmrzla a drzela tvar habitatu, tak by tento led byl vybornou ochranou proti Slunci....stejne jako pulmetru olova.
Tez by na pretres mohla prijit myslenka, ze behem startu 2 FH by slo dostat na LEO velkej a dlouhej druhej LH/LOX stupen (se zatopenym habitatem do paliva a kysliku) a v podstate by se tenhle 25m dlouhej a 4m sirokej stupen-roura dostala az do predem vykopane diry na Phobosu. Mohla by to byt pekna, silna a pevna stanice (vysisteni, upravy vnitrku-vnejsku...by udelali robonauti)...v podsate s RedDragonem by to byl planetolet.
Ze by to pritahli na Phobos uz ti prvni dva kosmonauti s tim, ze by do diry polozili celej slozenej stupen a zasypali ho.
Neco na zpusob dotahnout Skylab na Phobos. Ve Skylabu by spaci centrifuga byt uz mohla. Ciste hypoteticky, kdyz by Skylab nespadl a byl by v dobrem technickem stavu...zmodernizovat na LEO, osadit preletove motory a dotahnout ho na povrch Phobose do predem pripravene diry v podobe valce vetsiho nez prumer a vyska Skylabu. Po zasunuti Skylabu by se to zasypalo a v boku "kopce" ala iglu by byl vchod.
[Upraveno 04.8.2011 -=RYS=-] |
|
| ve skutečnosti - tu vodu je potřeba rozprostřít nikoliv rovnoměrně, ale udělat z ní co nejtlustší, ale plochou relativně malý "štít": např. pod každým jednotlivým "lůžkem" každého kosmonauta mít co nejtustší vodní nádrž, a tu mít natočenou směrem ke Slunci. A to zase předpokládá mít zase vyřešené chlazení jinak než rotací (režim "grillování" ve stylu Apollo) |
|
[quote
Vidim to asi takhle...zacalo by se tim, ze po 2-3 priletech velkeho nakladniho RedDragonu na Phobos by prileteli 2 lidi v RedDragon+Bigelow habitatu (ten habitat by byla uz hotova nafouknuta podpovrchova zakladna...komplexni vcetne skleniku).
Tihle dva by vytvorili hlubokou velkou diru, opracovali by ostre okraje a prijezdovou-nastupni svazujici se rampu pod povrch.
Nasledne by usadili-zaparkovali celej preletovaj habitat-stanici do te diry, zakotvili a nasledne opatrne zasypali.
Vidím to úplně stejně - Dragon je použitelný pro přímý přelet cca 2 lidí jedním směrem na Mars (zásoby a nafukovací habitat může mít při startu uložené třeba v "kufru" - trunk). Ovšem přistání poblíž předem dopravených zásob bude trochu výzva, co se přesnosti týče. Ale při dnešní míře spolehlivé teleprezence (viz MER, apod.) by to mohlo jít zvládnout.
Ale na Marsu už byly objeveny rozsáhlé podzemní prostory (zřejmě sopečného původu), které nejspíš půjde využít. Základna tím pádem bude moci mít charakter jednoduchých nafukovacích stanů v těchto podzemních prostorách.
Alternativně se bude základna stavět tam, kde bude podzemní voda, a pokud tato v blízkosti existujících jeskyní nebude, tak bych to viděl na nafukovací prostory s výztuží geodetického dómu, na které se jednoduchým buldozerem nahrne několik desítek cm tlustá vrstva regolitu. |
|
no prr. Najprv sa treba naucit chodit, nez zacnete behat. Bavime sa o tom, ci by sa nasli dobrovolnici a sponzori pre jednoduchu vypravu, a vy hned staviate fabriku na phobose...
To najjednoduchsie co mozme urobit, je letiet na mars, tam zakotvit na obeznej drahe (asi v blizkosti phobosu) a v najblizsom startovacom okne letiet zase spat. Komlikovanejsie vypravy budu nasledovat, a tie uz budu mat na com stavat.
Technologicky by som to videl asi tak, ze cez jeden centralny blok (a la Mir) sa spoja 2-3 Dragony. Na kazdom z nich bude motorovy blok (posledny stupen FH?). Jeden na MTI, jeden na MOI, jeden na ETI. Vzdy po vyhoreni sa prislusny blok odhodi. Pripadne na MTI sa moze pouzit 1 a pol bloku, kedze roztlaca najvacsiu hmotnost... |
|
quote:
ve skutečnosti - tu vodu je potřeba rozprostřít nikoliv rovnoměrně, ale udělat z ní co nejtlustší, ale plochou relativně malý "štít": např. pod každým jednotlivým "lůžkem" každého kosmonauta mít co nejtustší vodní nádrž, a tu mít natočenou směrem ke Slunci. A to zase předpokládá mít zase vyřešené chlazení jinak než rotací (režim "grillování" ve stylu Apollo)
Asi si mi nerozumel.
Jde mi o podpovrch Phobose...cca 2-4m Phobosiho regolitu nad zakopanou stanici.
Pricemz pro vetsi bezpecnost bud pred zasypanim rozvinout ploche vaky ...zezhora, ze vsech 4 boku... a naplnit je vodou. Zasypat az teprve potom, ze by byli naplneny vodou.
Je jasne, ze zezacatku voda musi byt ohrivana a pak by se nechala postupne zmrznout. Pripadne by se proudem vlazne vody, ktera by proudila skrze vsechny vaky (ohrivana v radiatoru...muze byt i noRTG a to ohnisko zrcadlove paraboly, kde by byla spirala s topnym mediem, ktere by se nasledne svedlo do technologicke casti podzemniho habitatu a ohrivalo by ty vaky...v podstate by mohli drzet prijemnou teplotu uvnitr zakladny bez nutnostni aktivniho vytapeni...skrze steny zakladny a cca 60cm vzdalenych vaku by se teplo preneslo z vaku skrze 60cm regolitu do povrchu zakladny. Kdyz by vypadlo vytapeni, tak by trvalo nekolik desitek hodin, nez by zacal poradny chlad. Masa vody stejne jako v oceanech dokaze drzet teplo dlouho.
Pouze pod zakladnou by nemusel byt vak, protoze by posadku chranilo 15km Phobosiho regolitu. Navic sklon obezne drahy Phobosu je tusim 0st, takze by zespodu nikdy nemohli prijit Slunecni gama paprsky a to dokonce ani zezhora...jen z boku. Coz pri vhodnem misto pr zakladnu muze znamenat nekolik km ochraneho regolitu. Jedinne nebezpeci by tedy bylo pouze tehdy, kdyz by se zjistilo, ze Phobos je kometa. Aby nevznikl ze stanice Cinsky syndrom (viz. atomove elektrarny).
|
|
quote:
[quote
Vidim to asi takhle...zacalo by se tim, ze po 2-3 priletech velkeho nakladniho RedDragonu na Phobos by prileteli 2 lidi v RedDragon+Bigelow habitatu (ten habitat by byla uz hotova nafouknuta podpovrchova zakladna...komplexni vcetne skleniku).
Tihle dva by vytvorili hlubokou velkou diru, opracovali by ostre okraje a prijezdovou-nastupni svazujici se rampu pod povrch.
Nasledne by usadili-zaparkovali celej preletovaj habitat-stanici do te diry, zakotvili a nasledne opatrne zasypali.
Vidím to úplně stejně - Dragon je použitelný pro přímý přelet cca 2 lidí jedním směrem na Mars (zásoby a nafukovací habitat může mít při startu uložené třeba v "kufru" - trunk). Ovšem přistání poblíž předem dopravených zásob bude trochu výzva, co se přesnosti týče. Ale při dnešní míře spolehlivé teleprezence (viz MER, apod.) by to mohlo jít zvládnout.
Ale na Marsu už byly objeveny rozsáhlé podzemní prostory (zřejmě sopečného původu), které nejspíš půjde využít. Základna tím pádem bude moci mít charakter jednoduchých nafukovacích stanů v těchto podzemních prostorách.
Alternativně se bude základna stavět tam, kde bude podzemní voda, a pokud tato v blízkosti existujících jeskyní nebude, tak bych to viděl na nafukovací prostory s výztuží geodetického dómu, na které se jednoduchým buldozerem nahrne několik desítek cm tlustá vrstva regolitu.
To znamena, nejdriv poslat na Phobos landery a rovery pro pruzkum povrchu a vyhledani jeskyni.
Jeden z roveru by mohl mit superdlouhovlnej podzemni radar...vysilac a druhej rover presne na druhe strane mesice by byl prijimac (pochopitelne, ze by rover vysilac byl vybaven i prijimacem jako standardni radar.... jde o to, ze v realnem case musi byt 2 prijimace..pruchozi a odraznej).
Tim by slo prozkoumat vnitrni prostory-dutiny-jeskyne Phobosu a tez by slo najit podpovrchovej led.
Pokud by byla jedna z povrchovej jeskyni spojena s podpovrchovym ledem, tak je volba jasna.
Ale to znamena RedDragon s mericima (onen superdlouhovlnej radar na 4-15kHz s 1kW PA pulsy...utahnou to elyty nabijene FV+AKU nebo RTG) roverama a nez se pripravi vse pro let cloveka na Phobos, tak superdukladne prohlednout Phobos a pres robonauty pripravit nafukovaci stan-habitat do jeskyne a tu nasledne utesnit-natlakovat...staci i 5cm ledu na vnitrnim povrchu jeskyne (predem nastrikana voda na steny jeskyne) + to co se vsakne do regolitu a zmeni se v led, aby se vytvoril "spunt"...pretlakova jeskyne, kde jedna cast chodeb by byl do onoho chuchvalce puvodniho ledu napriklad o rozmerech vesnice.
Kazdopadne....nejdriv musi byt robotickej dukladnej pruzkum, nez tam poleti soucasti+zarizeni pro trvalou kolonizaci (posle se material predem, na miste robonauti zpracuji a nainstaluji, aby po priletu lidi bylo vse pripraveno a hotovo).
|
|
quote:
no prr. Najprv sa treba naucit chodit, nez zacnete behat. Bavime sa o tom, ci by sa nasli dobrovolnici a sponzori pre jednoduchu vypravu, a vy hned staviate fabriku na phobose...
To najjednoduchsie co mozme urobit, je letiet na mars, tam zakotvit na obeznej drahe (asi v blizkosti phobosu) a v najblizsom startovacom okne letiet zase spat. Komlikovanejsie vypravy budu nasledovat, a tie uz budu mat na com stavat.
Technologicky by som to videl asi tak, ze cez jeden centralny blok (a la Mir) sa spoja 2-3 Dragony. Na kazdom z nich bude motorovy blok (posledny stupen FH?). Jeden na MTI, jeden na MOI, jeden na ETI. Vzdy po vyhoreni sa prislusny blok odhodi. Pripadne na MTI sa moze pouzit 1 a pol bloku, kedze roztlaca najvacsiu hmotnost...
Takhle asi ne.
Bylo by to opet vyhazovani penez ala Apollo (tim nechci rici, ze by Apollo bylo spatne, ve sve dobe-pro svou dobu a lidi to bylo to prave orechove), ale dnes se hledi hlavne na finance a okamzity prinos...byt mala, ale predem pripravena zakladna je dulezita. Umoznuje je vetsi bezpecnost expedice, delsi dobu expedice, vzit vice materialu sebou, protoze palivo pro zpatecny let by bylo v benzince na Phobosu.
Lidi pro let najdes vzdy.
Fabrika na palivo je dobra vec, pravidelne prilety "tankeru" (balonety) z Phobosu s vodou na LEO k ISS/Bigelow hotel by ta voda mela cenu zlata. Treba i timhle by se zaplatily naklady na kyvadlovku Zeme-Mars-Zeme.
Komplikovanejsi vyprava se da uskutecnit, kdyz tam bude predpripravena tepla a utulna zakladna. Po 9 mesicich letu by kazdej zaprodal dusi za jinej a pripadne vetsi prostor "bytu" nez je kabina RedDragonu. Tim by se psychologicky uklidnila situace, astronauti by nabrali sil a mohli se pustit do dalsi prace na zakladne a v okoli zakladny. Navic jak jsem napsal, tato koncepce umozni oboum kosmonautum delsi pobyt. Zpetne startovaci okno je asi 2 tydny po priletu. A za 2 tydny se toho moc na orbite Marsu delat neda. Ale kdyz by si mohli zaparkovat a jemne sednout na Phobosu, prejit do predpripravene stanice o velikosti panelakoveho bytu 1+1 (+ technicky pretlakovy prostor pro opravu techniky...mala dilna, soucasti by byla pretlakova velka kabina pro vystup na povrch a tez, aby slo protahnout zarizeni (rovery atd...) dovnitr do "dilny".
Oba kosmonauti by se na teplej bejvak tesili jak male deti uz 2 mesice pred priletem (pri verzi chemicke motory = 9 mesicu cesty tam a 9 mesicu cesty zpet).
Myslim, ze ponorkova nemoc by nastala uz po mesici. Na ISS se bylo kam schovat, ale tady by byla malinka kabinka na 2 roky.
Vidim to tak, ze by k Marsu a zpet letel postarsi manzelsky par.
Pouziti vice RedDragonu jako motoru neni spatny napad.
Cele soulodi miniplanetoletu s MIR modulem by vyuzivalo spolecne prace vsech motoru 3 RedDragonu. Cili nejen MIR modul, ale i napojovaci blok na jedne strane MIRU. Ale ne jako na ISS...pripojeni ze vsech stran, ale pripojeni z jedne strany. Ten mezimodul by s MIR modulem tvorilo pismeno T, kde nahore by pismene T by z druhe strany (jakoby ze zhora) byli 3 pripojovaci uzly pro 3 Dragony z jedne strany. Z profiloveho pohledu by planetolet pripominal hrabe s trema trnama.
Po zapaleni vsech hlavnich motoru vsech Dragonu by se soulodi dostalo na drahu na Mars. Mozna by slo pripojit jeste posledni stupen FH (musel by byt na LH+LOX nebo Centaur) ze spodni strany pismene T. Druhy stupen FH to roztlaci a korekce Dragonu pote otoci soulodi "Centaurem" k Marsu. Pro zabrzdeni se pouzije Centaur nebo vsechny Dragony.
A tady by se vyuzil kyslik a vodik z benziky na Phobosu, aby znova nakrmil Centaura. Kdyz by zakladna nebyla, tak by se Centaur zaparkoval na povrchu Phobosu a po 2 tydnech by hlavni motory RedDragonu udelili impuls pro let zpet k Zemi. Mozna by se MIR nechal na orbite Marsu nebo by se zaparkoval na Phobosu vedle Centaura pro pozdejsi vyuziti jako zakladna. Cili impuls k Zemi by udelali 3 RedDragony propojene prestupnim uzlem (planetolet by byl odlehcen o MIR).
Dalo by se to tak udelat i bez benzinky.
Ale po pravde, by bylo jednodussi a levnejsi pouzit benzinku na Phobosu.
Na prelet Zeme>Mars>Zeme by stacil jedinej Dragon s "PIRSem" ve spicce druheho stupne FH na kyslik/vodik nebo Centaura = jedinej start FH + jeden start F9 by stacil na let k Phobosu, zustat tam rok (behem roka se da nasekat hromada prace, vcetne teleoperatorskych operaci na povrchu Marsu....mam tim na mysli priprava trvale zakladny na Marsu, vcetne rizeni roveru na Marsu s rafinerii, v podstate by ti dva na zakladne Phobosu mohli posleze provest vypad na povrch Marsu....zapichnout vlajku+provest praci na podpovrchove zakladne v jeskyni na Marsu a s jiz predem pripravenyma naplnenyma KPL boosterama ...vodik+kyslik z podpovrchoveho ledu... tyto boostery by napojily na RedDragona co prave pristal a posleze by se dostali zpet na orbit Marsu a pristani na sve zakladne Phobosu. Pri dalsim roku by se vratili na Zem.).
Ten booster, by byl podobny ruskemu Fregatu. Pristalo by to davno predtim a v pripade potreby by se pro start naplnil LH+LOX z podpovrchovych nadrzi roboticke zakladny Marsu (duvod pro teleoperatorske pracoviste na zakladne na Phobosu). Az by nadrze vody byli zrafinovane do kysliku a vodiku, nasledne zkapalneny a naplnen "Fregat", tak by manzelsky par nasedl do sveho RedDragona a pristal by na Marsu tesne vedle Fregatu.
Z fregatu by se vytahl rozkladaci slozenej jerab, ten by na kolech zachytil onoho RedDragona a usadil ho na Fregat jako vejce do hnizda.
Bylo by treba, aby i RedDragon mel LH+LOX motory, protoze z teto Martanske benzinky (v podstate temer to same co rafinerie na Phobosu) by se dotankoval i samotny RedDragon. Po 2 mesicich prace na teto zakladne Marsu by se manzelsky par usadil do RedDragona a diky boostru "Fregat" by se dostal do 80km a tam by se odpojil (nasledne pristal bez poskozeni na stejne zakladne....pouzival by se porad dokola pro urychleni RedDragona z povrchu), zapalili by se motory RedDragona a oba by se treti den dostali na svou zakladnu Phobos.
Pro zpatecni let k Zemi by se napojili k zaparkovanemu PIRSu na LMO a pomoci motoru RedDragona by se dostali zpet na Zem.
Asi by pri priletu nevleteli primo do atmosfery (stit by byl oslehnut od pristani na Marsu), ale zaparkovali by treba na ISS a odtud nasledne pomoci Sojuzu/Dragonu by leteli domu na povrch Zeme.
Timto jsem chtel rici, ze by slo udelat relativne levnou cestu jak ala Apollo na orbit Marsu a pak zpet k Zemi, tak i systemovejsi pristup k problemu tak, ze by se nejdriv vytvorila zakladnicka na Phobosu se systemem rafinerie pro vyrobu paliva/vzduchu/vody/okyslicovadla uz pri 1-2 letech RedDragonu (bez onoho vypadu na povrch Marsu) a po odzkousene funkci zakladny by se pripravil FH s nejakym "habitatem" pro prelet.
Faktem je, ze by to v obou pripadech byl psychicky napor na oba cleny posadky. Bylo by to 50:50, ze by to dusevne zvladli.
Proto by bylo mnohem lepsi nejdriv postavit zakladnicku s rafinerii a benzinkou na Phobosu a teprve pak tam nekoho poslat.
Muj nazor je, ze by to mel byt sladeny postarsi manzelsky par, ktery uz ma deti na vysoke skole (cca 19-22lete deti, ktere uz jsou samostatne se zivici). Pouze takovej par by zvysil ty procenta uspesnosti mise az ...myslim... na 80:20, ze se to zvladne i po psychologicke strance.
Znamenalo by to minimalne 2 lety nakladniho FH s veskerym materialem a vybavenim. Vytvorilo by se "dratene" soulodi a druhy stupen FH (LH+LOX) by soulodi urychlil k Marsu, tam by ho zabrzdil a nasmeroval k Phobosu a pomoci dalsich motorku by "dratena klec-valec o delce 20m a prumeru 4m opatrne pristala a po vystoupeni dvou robonautu by tito robonauti behem roka vse pripravili a zpracovali tak, aby vytvorili Phobosi zakladnu-benzinku.
Treti let FH s RedDragonem + nafukovacim habitatem pro prelet tohoto planetoletu (predchozi dratena klec by obsahovala nafukovaci zakladnu pro jeskyni) tam a po 2 letech zpet, palivo pro zpatecni let by si RedDragon natankoval na te benzince.
Cili v kompletu 4 FH (prvni let by byl jen robotickej pro hledani jeskyne s ledem, druhy a treti pro dotahnuti "karavany" se zakladnou+rafinerii+benzinkou na povrch Phobosu a po 2 letech by mohl letet 4 FH s RedDragonem a preletovym habitatem v trunku.
Avsak bude treba LH+LOX pro RedDragona, protoze RP1 v regolitu Phobose nenajde nikdo. Maximalne tak metan misto vodiku.
|
|
ved ked mate financie, mozete si tam hned postavit aj sidlisko. Ide o to ze financie nie su. Vlady na to peniaze nedaju, pretoze vzdy ked sa uvazuje cesta na mars, tak im predlozia plan velmi komplexnej misie zahrnajucej vsetko mozne, ktora by si vyzadovala 20 rocnu pripravu a multimiliardovy rozpocet. Ked ten politik, voleny na 4 roky, vidi co by to obnasalo, tak to zmietne zo stola a povie ze sa to urobi neskor. Takto to fici uz od apolla.
Ak by sme to ale urobili ako minimalisticku misiu, zahrnajucu len cestu tam, par mesiacov na orbite a cestu spat, tak sa to da urobit relativne lacno, stacia dostatocne priestory pre posadku, spolahlivy stroj a dostatocne deltaV. Staci par nadsenych miliardarov co to zatiahnu, a dostatocne odvazna firma, co sa do toho pusti. Vedecke prinosy takej misie by asi neboli valne, ale ukazalo by sa ze vieme poslat ludi k marsu a spat. A hlavne by to bol ten prvy krok. Samozrejme ze by bolo prinosne postavit tam zakladnu a ISRU rafineriu, a keby politici videli, ze aj sukromnici dokazu letiet na mars a spat, mozno by pustili chlp. Minimalne aby si zachovali tvar. |
|
quote:
ved ked mate financie, mozete si tam hned postavit aj sidlisko. Ide o to ze financie nie su. Vlady na to peniaze nedaju, pretoze vzdy ked sa uvazuje cesta na mars, tak im predlozia plan velmi komplexnej misie zahrnajucej vsetko mozne, ktora by si vyzadovala 20 rocnu pripravu a multimiliardovy rozpocet. Ked ten politik, voleny na 4 roky, vidi co by to obnasalo, tak to zmietne zo stola a povie ze sa to urobi neskor. Takto to fici uz od apolla.
Ak by sme to ale urobili ako minimalisticku misiu, zahrnajucu len cestu tam, par mesiacov na orbite a cestu spat, tak sa to da urobit relativne lacno, stacia dostatocne priestory pre posadku, spolahlivy stroj a dostatocne deltaV. Staci par nadsenych miliardarov co to zatiahnu, a dostatocne odvazna firma, co sa do toho pusti. Vedecke prinosy takej misie by asi neboli valne, ale ukazalo by sa ze vieme poslat ludi k marsu a spat. A hlavne by to bol ten prvy krok. Samozrejme ze by bolo prinosne postavit tam zakladnu a ISRU rafineriu, a keby politici videli, ze aj sukromnici dokazu letiet na mars a spat, mozno by pustili chlp. Minimalne aby si zachovali tvar.
Yamato, asi jste me nepochopil.
Prectete si toto (je to pro ukazku, kam mojim textem mirim):
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&tid=1543&pid=71657#pid71657
|
|
ale ja Vas chapem, vy chcete nejaku komplexnejsiu infrastrukturu, aby islo o komplexnejsi pobyt s nejakou perspektivou dobuducna, nie len o jednorazovku typu apollo.
To by som chcel samozrejme aj ja. Lenze ked chcete nieco dokazat, najdolezitejsie je urobit prvy krok. Aj ked ten krok sam o sebe nic neznamena. Jednoduchy vylet do martanskeho priestoru moze byt prvym krokom, ktory sam osebe nic neprinesie, ale urobime aspon prvy krok. Takpovediac vykopneme dvere Navyse je to realizovatelne aj financne. Nic predsa nebrani nasledne zacat budovat zakladne, skor to bude priechodnejsie, lebo uz budeme vediet ze sa tam vieme dostat.
Ono to apollo tiez mohli projektovat tak, ze najprv sa tam posle habitat, potom ISRU rafinerka, potom nejake bagre, potom sa to cele zahrabe... Myslite ze potom by apollo lety neskoncili? Zrejme by ani nezacali! Jednorazovou misiou sme tam aspon boli, aj ked nie natrvalo, zistili sme ze sa tam vieme dostat, a odvtedy rozmyslame kedy a ako sa tam vratime. Keby sme tam ani neboli, doteraz by politici mleli nieco o narocnosti, a raz ked budu technologie, tak potom, a blabla... Tito ludia su totiz experti na hladanie dovodov, preco to nejde.
|
|
