Sonda Venus Express vychází z projektu Mars Express z roku 2003 a používá v podstatě stejné konstrukce a částečně též záložních modifikovaných systémů a přístrojů.

Hlavním cílem je studium atmosféry Venuše s vysokým rozlišením jednotlivých měřených parametrů.

Konstrukce

Tříose stabilizovaná sonda tvaru pravoúhlého kvádru o rozměrech 1.5x1.8x1.4 m. Startovní hmotnost 1240 kg, z toho 93 kg je užitečné zatížení a 570 kg pohonné látky. Sonda nese sedm vědeckých experimentů. Fotovoltaické panely mají u Země výkon cca 820 W, u Venuše na konci plánované čtyřleté mise by měly vyrábět 1468 W. Komunikace se sondou probíhá v pásmu X pomocí parabolické antény o průměru 1.3 m. Kromě toho je sonda vybavena ještě menší anténou. Tepelná rovnováha uvnitř tělesa stanice se udržuje prostřednictvím radiátorů, vícevrstvé izolace a teplo odrážejícími kryty.

Vědecké vybavení

Vybavení zahrnuje kombinaci spektrometrů a zobrazovačů zahrnující vlnová pásma od ultrafialové po infračervenou, analyzátory plazmatu a magnetometr.

Přístrojové vybavení tvoří:

• analyzátor plazmatu a energetických částic ASPERA-4 [=Analyser of Space Plasmas and Energetic Atoms] bude zkoumat neutrální částice, ionty a elektrony
• magnetometr MAG [=Magnetometer] je určen ke zjišťování intenzity a směru magnetických polí
• planetární fourierovský spektrometr PFS [=Planetary Fourier Spectrometer] je infračervený spektrometr navržený pro vertikální sondáž atmosféry
  
• ultrafialový a infračervený spektrometr SPICAV [=Spectroscopy for Investigation of Charakteristics of the Atmosphere of Venus] pro sledování atmosféry
• rádiový experiment VeRa [=Venus Radio Science] určený k sondáži ionosféry, atmosféry a povrchu pomocí rádiových vln emitovaných vysílačem sondy
• zobrazující spektrometr ve vizuální tepelné oblasti VIRTIS [=Visible and Infrared Thermal Imaging Spektrometr]
• kamera VMC [=Venus Monitoring Camera] je širokoúhlá vícekanálová kamera s CCD prvky, která pracuje v ultrafialovém, viditelném a blízkém infračerveném spektrálním pásmu

Průběh letu

Nosná raketa Sojuz-FG/Fregat se sondou Venus Express odstartovala z Bajkonuru ve středu 09.11.2005 v 03:33 UT a byla úspěšně navedena na dráhu k Venuši. Po přeletu trvajícím 153 dní byla sonda dne 11.04.2006 navedena na základní oběžnou dráhu kolem Venuše. Definitivní polární dráha o výšce 250 až 66000 km a periodě 24 hodin byla dosažena 06.05.2006. Fáze zkoušek a oživování systémů byla dokončena 03.06.2006 takže od 04.06.2006 sonda provádí plánovaná vědecká měření. Měření z oběžné dráhy je plánováno na 500 pozemských dní (2 otáčky Venuše).

[ Obsah | Nepilotované kosmické lety ]