Start |
M.označ. |
Hmotnost |
Popis |
07.11.1996 |
1996-062A |
1060 kg |
- umělá družice Marsu |
[ Popis letu | Popis sondy
| Obrázky a schémata | Experimenty
| MGS slovensky
| Home Page sondy
]
Popis
letu
Sonda odstartovala z Cape Canaveral 07.11.1996 v 17:00 UT na palubě
rakety Delta 2. Meziplanetární přelet, trvající deset měsíců a dlouhý 700
miliónů kilometrů, proběhl bez větších problémů a 12.09.1997 v 01:57 UT
(03:57 SELČ) byla sonda navedena na základní oběžnou dráhu kolem Marsu.
Je to však dráha s velmi velkou výstředností (258 x 54021 km, sklon 93.3°).
Brzdící manévr trval 22 minut a snížil rychlost sondy o 990 m/s. V průběhu
dalšího půl roku se měla dráha postupným aerodynamickým brzděním (aerobraking)
cirkularizovat a se zahájením detailního mapování Marsu se počítalo v březnu
1998. Pracovní dráha bude mít průměrnou výšku 378 kilometrů nad povrchem
Marsu. Sonda by měla pracovat minimálně do ledna roku 2000.
Mars Global Surveyor se brzdil o atmosféru zřejmě příliš razantně (zdá
se ostatně, že její výška je dvojnásobná, než se očekávalo), takže nedostatečně
rozevřený, resp. nezajištěný panel slunečních baterií sebou zřejmě začal
při 15. průletu pericentrem (6.10.) poněkud "plácat". 12.10.
proto technici na krátkou chvíli zapojili motor sondy, zvýšili v apocentru
rychlost o 2,3 m/s a pozvedli tak pericentrum, které leželo ve výšce 121
km. Po manévru bylo 170 kilometrů. Brzdění bylo na několik týdnů přerušeno
a sonda setrvávala na dráze s periodou 35 hodin.
7.11.1997 byl aerobraking obnoven, ale s nižší intenzitou. Změnil se
také celkový plán navedení na pracovní dráhu. V první fázi (listopad 1997
- květen 1998) bude nejnižší bod dráhy udržován ve výši 120 km (původní
plán předpokládal 110 km), což bude mít za následek o 66% nižší brzdnou
sílu, způsobenou odporem atmosféry. V tomto období se tedy oběžná doba
zkrátí jen o 6 - 12 hodin. Pak bude brzdění opět přerušeno, protože na
Marsu začne letní období a předpokládá se nárůst atmosféry. V době od května
do listopadu 1998 proto proběhne takzvaná vědecká fáze, při níž bude získáno
co možná nejvíce dat z eliptické přechodné dráhy. Od listopadu 1998 do
března 1999 se uskuteční druhá fáze aerobrakingu, která sníží nejvyšší
bod oběžné dráhy na 450 km a oběžnou dobu na dvě hodiny. Jakmile se dráha
dostane do vhodného postavení vzhledem ke slunci, bude aerobraking ukončen
a začne detailní mapování Marsu.
Koncem roku 1997 byla doba oběhu snížena už na 26 hodin. Ovšem již nyní,
v době, kdy procházela nejblíže planety, pořizovala sonda během deseti
až patnácti minut snímky Marsu. Jejich množství však bylo z různých důvodů
omezeno. Mars Global Surveyor totiž během brzdění rotoval. Kromě toho je
jeho paměť omezena na 80 Mbitů. Část dat se také během přenosu ztratí.
Strategie snímkování je přitom taková, že polovina veškeré paměti je vyhrazena
pro širokoúhlou kameru, zatímco druhá část je určena pro snímky s vysokým
rozlišením.
První fáze aerobrakingu byla ukončena 27.03.1998 zážehem manévrovacích
motorů, který sondu v apocentru dráhy urychlil o 4,43 m/s a zvýšil pericentrum
ze 123 na 170 km. Bylo to na 201. oběhu kolem Marsu a doba oběhu sondy
byla 11,6 hod.
Brzy poté sonda zahájila vědeckou fázi, zaměřenou na snímkování vybraných
oblastí povrchu Marsu. V dubnu 1998 to byly především přistávací oblasti
Vikingu 1 a 2, Mars
Pathfinderu a oblast Cydonia, známá svou "Tváří na Marsu".
První snímky z této oblasti byly pořízeny 05.04.1998. Ukázalo se, že jde
jen o přírodní útvar, který se tváři podobá jen hrou stínů.
Druhou fázi aerobrakingu zahájila sonda 25.09.1998 (na 573. oběhu kolem
Marsu) zážehem motoru na cca 15 sekund. Změna rychlosti o 11,62 m/s stačila
na snížení pericentra dráhy ze 171 km na 127 km. Apocentrum bylo v tu dobu
ve výši 17836 km a doba oběhu 11 hod 38 min. Celkem sonda v průběhu vědecké
fáze vykonala 290 oběhů kolem Marsu.
Aerobraking byl definitivně ukončen 04.02.1999, když apocentrum dráhy
pokleslo pod 450 km. Další dva týdny trvalo, než sonda přešla na dráhu
synchronní se Sluncem. Konečně 19.02.1999 byl proveden poslední manévr,
po kterém sonda MGS přešla na pracovní mapovací dráhu ve výši 369-438 km
s dobou oběhu cca 2 hodiny.
Popis
sondy
Sondu Mars Global Surveyor vyrobila společnost Lockheed Martin Astronautics
v Denveru.
Sonda
MGS nesla šest hlavních experimentů :
- Kamera (Mars Orbiter Camera)
Poskytovala jak snímky Marsu podobné těm, které vidíme v předpovědích
počasí na Zemi, tak i detailní obrázky s rozlišením 1.5 metru.
- Laserový výškoměr (Mars Orbiter Laser Altimeter)
Odrazem laserového paprsku od povrchu se měřila výška hor a hloubka
údolí na Marsu.
- Termální spektrometr (Thermal Emission Spectrometer)
Měřil teplo vyzařované z Marsu a tak studoval atmosféru a složení minerálů
na povrchu.
- Magnetometr (Magnetomer/Electron Reflectometer)
Měřil magnetické vlastnosti Marsu a tím umožnil zkoumat vniřek planety.
- Retranslátor (Mars Relay)
Bude přijímat data z budoucích sond NASA, které přistanou na povrchu
Marsu, a předávat je dále na Zemi.
- Analýza signálu (Radio Science)
Analýza radiového signálu, přijímaného ze Surveyoru na Zemi, umožnila
přesně určit tvar planety a strukturu atmosféry.
Aktualizováno : 02.03.1999
[ Obsah | Nepilotované
kosmické lety | Program Mars (USA) | Program
Mars (Rusko) ]
Pokud není uvedeno jinak, jsou použité fotografie z NASA (viz. Using NASA Imagery) a dalších volně přístupných zdrojů.
(originál je na https://mek.kosmo.cz/sondy/usa/mars/mgs.htm)