Popis příprav pozemních zařízení programu pilotovaných letů na Měsíc.

Pro časopis Letectví a kosmonautika zpracoval: Antonín Vítek (L+K č. 20 / 1966)

Snímky: NASA

Pro měsíční přistav USA — komplex 39 na Merritt Island Launch Area (MILA) — se pomalu ale jistě blíží den dokončení. Od května 1966 je zde model obří rakety Saturn V výr. č. SA-500F, s jehož pomocí se zkoušejí různá zařízení první dokončené části komplexu.

Komplex 39 sestává jednak z montážní budovy (VAB = Vehicle Assembly Building), ze dvou ramp “A" a “B", dvou pásových dopravníků a tří pomocných startovních věží (LUT = Launch Umbilical Towers).

Během první poloviny května 1966 byly všechny tři stupně rakety SA-500F smontovány v montážním prostoru č. 1 VAB a dne 25. května poprvé projel pásový dopravník dveřmi VAB s plnou zátěží — pomocnou startovní věží LUT č. 1, raketou Saturn V a modelem kosmické lodi Apollo — a úspěšně dorazil po několika hodinách na rampu “A", vzdálenou 5,5 km. Technikům spadl další kámen ze srdce, neboť pásový dopravník bylo nutno po několika nezdařených zkouškách minulého roku přestavět. V této kritické zkoušce však obstál na výbornou.

Jaký je tedy nyní stav jednotlivých zařízení na komplexu 39 ?

Pásové transportéry: č. 1 je plně operační, č. 2 byl dokončen k 1. červnu 1966 a dán do provozu v polovině srpna.

Pomocné startovní věže: LUT č. 1 je ve stadiu zkoušek a oživování. Plně operační bude v září 1966. Do LUT č. 2 jsou instalována elektrická zařízení (bude dokončena v prosinci). LUT č. 3 bude dokončena v lednu příštího roku 1967.

Rampy: oživení rampy “A" probíhalo přesně podle plánu a bylo skončeno 25. května, kdy na ni přijel SA-500F. Na rampě “B" probíhá montáž, která má být zakončena v polovině srpna. Rampa “B" se má stát operační v březnu 1967.

Pohyblivá pomocná montážní věž, která je společná pro obě rampy, měla být podle plánu hotova v polovině srpna a uvedena do plného provozu k počátku prosince.

Montážní budova: v provozu je pouze jedna její polovina. Dva “nízké" montážní prostory pro stupeň S-IV B a dva pro stupeň S-II byly dány do provozu počátkem roku 1966. Další čtyři montážní prostory slouží zatím jen jako skladiště.

Montážní “vysoký" prostor č. 1 byl konstrukčně dokončen v květnu 1966 a byl již uveden do provozu. Prostory č. 2 a 4 zatím dokončovány nejsou, zatímco u prostoru č. 3 jsou konstrukční práce nyní zakončeny a je uváděn do provozu. Termín — 1. 12. 1966.

V souladu s dokončováním montážních prostor jsou uváděny do provozu místnosti č. 1 a 2 ve startovním řídicím středisku. Velitelská místnost č. 1 je již plně operační, č. 2 bude dokončena do 1. prosince 1966. Velitelských místnosti č. 3 a 4 se zatím užívá jako skladiště a úřadovny.

Během srpna 1966, kdy byl tento článek psán, měl být do VAB dodán první letový exemplář 1. stupně Saturnu V S-IC-1, připravený pro pokus SA-501. Druhý stupeň S-II měl být v té době dopraven na zkušební stav v Mississippi Test Facility. Tento stupeň je, jak se zdá, jediným oříškem ve vývoji nosné rakety Saturn V. Již dříve byl zhruba dva až tři měsíce za plánem. Další zpoždění bylo přidáno explozí modelu při statické zkoušce S-II-T na stavu v MTF, způsobené závadou v pomocném zařízení. Přesto někteří činitelé NASA doufají, že první start Saturnu V bude možno uskutečnit ještě v prosinci 1966. Dr. Wernher von Braun sám však na tiskové konferenci v Marshall Space Flight Center v Huntsville, Alabama, 15. června uvedl jako termín startu první čtvrtletí příštího roku 1967.

Ze stavu těchto prací můžeme pak posoudit, jaké jsou vyhlídky na první let člověka na Měsíc.

1. Model Saturnu V SA-500F je převážen z montážní budovy VAB na rampu “A"
2. Pásový transportér pro rakety Saturn během dokončovacích prací v roce 1966