ENVISAT (2002 - 009A)
NEJDRAŽŠÍ EVROPSKÁ DRUŽICE ZAČALA SVOU MISI
(Lidové noviny 2.3.2002)
(ČTK, klt) (Pro MEK upravil M.Filip)
Kosmická
raketa Ariane vynesla v pátek 1.března 2002 ráno největší evropskou družici
jménem Envisat na oběžnou dráhu. Ta má hodnotu 1,4 miliardy liber.
Úkolem vypuštěné družice Envisat je studium změn v životním
prostředí, včetně globálního oteplování a tání ledovců.
Družice Envisat:
délka : 10 metrů
hmotnost : 8000 kg
doba oběhu kolem Země : 100 minut
vybavení : 10 přístrojů pro monitoring
cena : 1,4 miliardy liber (72,8 miliardy Kč)
KOUROU, Francouzská Guyana - Evropská nosná raketa Ariane-5G, která
odstartovala v pátek 1.března 2002 v 1.07 z vesmírného střediska Kourou ve
Francouzské Guyaně, vynesla na oběžnou dráhu evropskou průzkumnou družici Envisat.
Ta nyní obíhá kolem Země ve výšce 800 kilometrů a monitoruje oceány, ledovce,
pevninu i atmosféru „modré planety".
Za pět let svého pobytu na oběžné dráze by tak měla získat
důležité informace o vývoji mnoha jevů životního prostředí spojených s lídskou
činností, zejména stopy chemického znečištění v atmosféře a také ohrožení
přírody. Tyto poznatky by měly v budoucnosti výrazně ovlivnit mezinárodni politiku -
například kjótský protokol.
Na projektu Envisat, který stál 1,4 miliardy liber (72,8 miliardy
korun), spolupracovalo 13 zemi Evropské kosmické agentury (ESA) a Kanada. Největšími
částkami přispěly Francie a Velká Británie.
Envisat navazuje na mise dvou jiných průzkumných družic ESA, a to
ERS-1 (1991-050A)(10.3.2000 družice ERS-1 pro poruchu stabilizačního systému ukončila
činnost) a ERS-2 (1995-021A).
Další start nosné rakety typu Ariane 44L proběhl 29.března
2002, kdy vynesla na oběžnou dráhu dvě telekomunikační družice JCSAT-8 (Japonsko)
a Astra-3 A (Lucembursko).
ZEMĚ V ZORNÉM POLI "ZELENÉ"
DRUŽICE
Největší evropský satelit Envisat zaměří deset špičkových
přístrojů na vývoj globálního klimatu a životního prostředí
(Bořek Otava - Hospodářské noviny 12.3.2002) (pro MEK upravil
M.Filip)
Za milník v historii věd o životním prostředí považují odborníci
vynesení zatím největší a nejdražší evropské družice Envisat. Deset jejích vědeckých
přístrojů začne od dubna sledovat Zemi a získávat data o znečištění prostředí
a změnách globálního klimatu.
Evropská kosmická agentura ESA svěřila svou satelitní pýchu,
družici Envisat, evropskému nosiči Ariane 5. Obří raketa při svém jedenáctém
(desátém úspěšném) startu 1. března z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně
vynesla družici na oběžnou dráhu. Envisat, celým jménem Environmental
Satellite, po 26 minutách rozvinul své sluneční panely a nasměroval je
ke Slunci.
Pokračoval pak po "excelentní trajektorii", na níž budou
nutné jen drobné korekce. Během 40denní cesty na konečnou oběžnou dráhu ve výšce
800 kilometrů nad Zemí má vystačit jen s deseti litry paliva - a každá úspora
prodlužuje životnost družice.
Řídicí středisko v německém Darmstadtu navádí satelit tak, aby
se jeho data dala porovnávat s čerstvými měřeními další evropské družice
dálkového průzkumu země ERS-2 (1995-021A).
Tutéž oblast Země budou nejprve sledovat přístroje Envisatu a půl
hodiny poté ERS-2.
Obří družice dálkového průzkumu země, kterou za dohledu ESA
zkonstruovali technici Evropského kosmického a technologického centra ESTEC v
nizozemském Noordwijku, přišla na 2,3 miliardy eur. Ještě v roce 1988, kdy byl
projekt "zeleného" satelitu schválen, se jmenoval Polar Platform. Teprve v 90. letech
dostal název Envisat, který podstatně lépe vystihuje skutečné úkoly.
Kassandra v kosmu
Za lapidárním popisem poslání satelitu "sledovat stav
Země" se skrývá složitý úkol. Odpovídá zařízení, jehož solární panely o
ploše 14 x 4,5 m dodávají 6,6 kW elektrického výkonu a které se na kosmodrom
dostávalo obřím nákladním letadlem Ruslan Antonov a dvěma Boeingy 707.
Kosmická observatoř bude každodenně předávat gigabajty dat
pozemní stanici ESA ve švédské Kiruně, italské pozemní stanici Fucino a
geostacionární družici Artemis (2001-029A) parkující ve výšce 36 tisíc kilometrů
nad rovníkem. Envisat zachytí i ty nejjemnější změny nejrůznějších veličin
zemského povrchu, což mu umožní varovat před zátopami, povodněmi, lavinami i
bouřemi.
Má také sledovat polární ledy a úroveň oceánské hladiny,
rozpoznávat už v zárodku El Nino ještě než stačí vzdout smrtonosné vlny v
Pacifiku, měřit hodnoty ozónové vrstvy, zjišťovat stepní a lesní požáry, stejně
jako odhalovat zdroje vody v pouštních oblastech.
Německý geolog Michael Rast z direktorátu ESA pro sledování Země
nazývá Envisat "Kassandrou v kosmu" (pravdivým předpovědím věštkyně Kassandry
nikdo nevěřil). Dávno před konferencí o klimatu v Riu a Kjótským protokolem
politici bruslili po tenkém ledě, když hledali argumenty do diskuse o skleníkových
plynech. Družice Envisat je nestranná, opatřuje čirá fakta.
Její úlohu jako zařízení na sběr gigantických objemů dat
vystihuje zpráva Mezivládního panelu pro změny klimatu IPCC: "Lidstvo dosud
dostatečně neporozumělo procesům utvářejícím naše životní prostředí. Jsou
zapotřebí další měření a další výzkum: toho lze dosáhnout jedině na základě
kvalitních dat a kvantitativní analýzy."
Mapa světa za tři dny
Řízení Envisatu má na starosti středisko v Kiruně, ale v
případě potřeby lze jeho polohu korigovat z operačního centra ESA v Darmstadtu.
Družice má obíhat Zemi 14krát denně ve stominutových intervalech tak, aby se vždy
po 35denním cyklu vrátila na stejnou dráhu. Za tři dny pořídí úplnou mapu světa.
"Umožní nám to získat přehled o kvalitě oceánské vody, o
skleníkových plynech, rozdělení teplot v ovzduší nebo rozsahu mýcení tropických
pralesů," vysvětluje Rast. Neobvykle vysoký počet deseti vědeckých přístrojů
dokáže postihnut vzájemné vazby mezi atmosférou, oceány a zemským povrchem.
Tak například skenovací a obrazový absorpční spektrometr pro
atmosférickou kartografii SCIAMACHY umožňuje vyhledávat v ovzduší stopy plynů,
ozónu a prachových částic a zjišťovat celkový obsah plynů v různých výškách.
Odhalí tak souvislosti mezi lesními požáry, průmyslovými exhalacemi, arktickými
mlhami, prachovými bouřemi a sopečnými erupcemi.
Evropské vesmírné oko má měřit také pohyby planktonu ve
světových mořích. Doplní dosavadní znalosti o biologické produktivitě oceánů a
poskytne východiska pro určení kvót rybolovu. Umožní přesněji navádět
rybářské flotily a zabráni chronickému přelovení v některých regionech.
Umožní i účinnější boj s toxickými řasami, které decimují
celé ekosystémy. Jakmile se z kosmu zjistí jejich nadměrný výskyt, lze přijmout
opatření, která zabrání dalšímu šíření. Z množství uhlíku pohlceného
řasami lze přesněji stanovit, jaké množství skleníkových plynů může ještě
prostředí momentálně snášet, což usnadní předpovědi vývoje klimatu.
Vědci ESA považují družici Envisat za "pilíř evropského
kosmického programu", který umožní hluboko nahlédnout do vývoje životního
prostředí a do klimatických procesů v atmosféře, v oceánech i na souši. Díky
"zelenému" satelitu lépe porozumíme jejich vazbám, což v budoucnu
umožní vysílat menší družice zaměřené na konkrétní problémy. Svěřit jednomu
velkému satelitu takovou koncentraci vědeckého know-how je nepochybné riskantní,
ale mělo by se to vyplatit.
Obrázky k textu:
1) Mohutný evropský satelit Envisat
o hmotnosti 8200 kg má podrobně mapovat zrněný globálního klimatu a životního
prostředí na planetě Zemi i nad ní. (foto - černobílé)
2)
NEJVĚTŠÍ EVROPSKÝ SATELIT V HISTORII (nákres s popisem):
Evropská kosmická agentura ESA pomocí rakety Ariane 5 vynesla
na oběžnu dráhu družici pro sledování životního prostředí Envisat.
HLAVNI VĚDECKÉ PŘÍSTROJE:
1 - MIPAS - Studuje chemické složení atmosféry
2 - Přístroj, který zaměřuje a sleduje hvězdy
3 - AATSR – Měří teplotu mořské hladiny
4 - SCIAMACHY - Zkoumá chemické složeni atmosféry
5 - Anténa
6 - MERIS - Měří zbarvení hladiny oceánů
7 - MWR - Měří vlhkost atmosféry a půdy
8 - DORIS - Sleduje ledovce, sesuvy půdy a sopky
9 - GOMOS - Zkoumá ozónovou vrstvu
10 - Anténa RA-2 - Měří topografii pevniny, oceánů a mořského ledu
11 - Anténa
12 – Anténa
Srovnání velikosti s člověkem
Sluneční panely
Pohonný modul
Servisní modul
Nákladový modul
OBĚŽNÁ DRÁHA: Výška 800 km. Doba oběhu 100 minut .Oběžný cyklus
35 dnů.
Pramen: Reuters/ESA
ENVISAT 1
(lek)(L+K 9/2002)
1.3.2002 2002-009A (27386) XE - Envisat 1
Družice pro dálkový průzkum Země agentury ESA vypuštěná nosnou raketou Ariane
511 (V-145) z komplexu ELA-3 v CSG v Kourou v 01.08 UT. Družice Envisat 1 o
vzletové hmotnosti 8100 kg (319 kg PL) nese 10 přístrojů pro monitorování globálního
oteplování, rozšiřování pouští a ozónové díry. Družice má zhruba čtvercový průřez
2,5 m x 2,5 m a délku 10 m. Nese jeden panel se slunečními články o ploše 4
m x 10 m. Radarová anténa se syntetickou aperturou má rozměry 10 m x 1,3 m.
Radar ASAR (Advanced Synthetic Aperture Radar) pracuje na frekvenci 5,33 GHz
a je schopen získávat snímky pevnin a oceánů s rozlišením menším než 30 m. Přístroj
GOMOS (Global Ozone Monitoring by Occultation of Stars) měří ozón a další stopové
prvky ve výškách 20-100 km. Teleskop přístroje se může zaměřit na jednu z 25
vybraných hvězd tak, aby hvězda byla vidět i přes hustou atmosféru. S rozlišením
1,7 km se pak měří profil hustoty ozónu, vodní páry a teploty. MIPAS (Michelson
Interferometer for Passive Atmospheric Sounding) je fourierovský interferometr
pro sledování 20 stopových prvků v atmosféře včetně NO-skupin. MERIS (Medium
Resolution Imaging Spectrometer) je čidlo pro sledování pigmentace oceánů, vegetace
a oblačnosti. RA-2 (Radar Altimeter 2) pracující na dvou frekvencích 3,2 GHz
a 13,57 GHz je přístroj určující převýšení terénu a povrchu moří s přesností
4 cm. MWR (MicroWave Radiometer) monitoruje atmosférickou vlhkost. Používá se
ke korekcí zpoždění signálu z RA-2 v důsledku přítomnosti vodních par v atmosféře.
AATSR (Advanced Along Track Scanning Radiometer) měří povrchovou teplotu oceánů
s přesností 0,5 K. LRR (Laser Retro-Refleclor) je laserový odrážeč, který odráží
laserové pulzy vyslané ke družici z pozemních stanic Používá se k aktuálnímu
měření výšky družice. DORIS (Doppler Orbitography and Radio-positioning Integrated
by Satellite) slouží k přesnému určování dráhy družice z dopplerovského posunu
frekvence signálů vysílaných z pozemních stanic. Lze tak určit dráhu s přesností
1 m a rychlost s přesností 2,5 mm/s. Přístroj SCIAMACHY (SCanning Image Absorption
spectroMeter for Atmospheric CartograpHY) je určen k analýze vyzařovaného a
rozptýleného záření ze stratosféry a troposféry na 8 frekvenčních kanálech.
Rozptyl je způsobován řadou stopových plynů, aerosolů čí mlhou. Další informace
o práci družíce Envisat 1 lze nalézt např. na adrese http://envisat.esa.int/
. Počáteční dráha družice měla periodu 100,6 min, výšku 785-791 km a sklon 98,6°.
Satelit Envisat trpí vadou
optiky
(bo)(HN 9.5.2002) Zdroj: ESA/Reuters
NEJVĚTŠÍ EVROPSKÁ DRUŽICE
Evropská kosmická agentura ESA provozuje družici pro sledováni životního prostředí
ENVISAT (2002 - 009A), největší satelit, který kdy Evropa vypustila.
OBĚŽNÁ DRAHA: Výška 800 km. Oběžná doba 100 minut. Oběžný cyklus vždy za 35
dnů pokrývá celý povrch Země.
Envisat, družice pro sledování životního prostředí, začala k Zemi vysílat první
snímky. Pro Evropskou kosmickou agenturu ESA, která satelit vyslala, je to dobrá
zpráva. Ta špatná spočívá v obavě vědců, že zařízení nesplní očekávání.
Odborníci z britské National Physical Laboratory (NPL) usuzují, že optická
čidla na palubě nemají dostatečnou přesnost. NPL předpokládá, že bude nutné
vyslat další vesmírnou výpravu, která by se pokusila závady čidel odstranit.
Situaci lze přirovnat k té, která nastala po vynesení Hubbleova kosmického dalekohledu
před 12 lety. Tehdy se zjistilo, že špatně vybroušené hlavní zrcadlo trpí optickou
nepřesností, jež degraduje obraz. K přístroji se pak musela vydat posádka raketoplánu,
aby vyrovnala optické nepřesnosti zrcadla.
Družice Envisat je vybavena soustavou čidel určených k rozličným úkolům od
sledování zabarvení mořské hladiny přes její teplotu až po výšku vln. Podle
názoru některých pracovníků NPL však čidla nelze přesně zkalibrovat.
U přísně sledovaných součástek a dílů určených k práci v kosmu to zní až neuvěřitelně,
ale "většina, pakliže ne všechny optické přístroje zestárly při skladování,
které překročilo dva či tři roky před vynesením". Přetížení, jež vzniká
při startu nosné rakety, tuto situaci jen zhoršuje.
Tak například čidla družice Terra (1999-068A) amerického Národní úřadu pro
letectví a vesmír NASA měla v pozemských podmínkách měřitelnou odchylku tří
procent. Na oběžné dráze však přístroje naměřily už deset procent. Chyby tohoto
druhu jsou přitom vodou na mlýn lidem zpochybňujícím globální oteplování způsobené
skleníkovými plyny. Politikům poskytují argumenty, jimiž zlehčují rozsah klimatických
změn. NPL proto žádá, aby ESA vyslala novou družici, jež by umožnila přesné
zkalibrovat přístroje Envisatu.
Na palubě pomocného referenčního satelitu TRUTHS by měl být kryogenní radiometr,
standardní zařízení pro měření záření, kterým však Envisat není vybaven. TRUTHS
má z oběžné dráhy měřit vyzařování referenčních bodů zemského povrchu, a tak
umožnit korekce družice Envisat. To mělo být zásadní pro měření tepla odráženého
hladinami moří a oceánů, což představuje měřítko pohlcování oxidu uhličitého.
Podle odborníků by se tak rozsah chyb Envisatu snížil zhruba desetinásobně.
ESA odmítá obavy, že nepřesná družice při svém úkolu zcela selhala. Problém
spočívá v tom, že aby pomocný satelit TRUTHS mohl startovat, musí se přednosné
vejít do pořadí dalších 27 čekajících projektů, jejichž zástupci se bouří.
Zpracoval M.Filip 16.5.2002
Aktualizováno : 20.05.2002
[ Obsah | Nepilotované
kosmické lety | http://envisat.esa.int/
]
Pokud není uvedeno jinak, jsou použité fotografie z NASA (viz. Using NASA Imagery) a dalších volně přístupných zdrojů.
(originál je na https://mek.kosmo.cz/druzice/ostatni/envisat/index.htm)
