Všeobecné zajímavosti:
Den, kdy se nevrátila Columbia (představení nové knihy
T.Přibyla)
Jak dnes žijí českoslovenští kosmonauti (22.03.2003,
(ker))
Rusové chtějí peníze a svou kosmickou stanici (22.03.2003,
K.Pacner)
Pohledem kosmonautů - setkání na brněnské hvězdárně (10.03.2003,
T.Přibyl)
Prodloužení výstavy papírových modelů kosmické techniky na
hvězdárně ve Valašském Meziříčí (do 14.02.2003)
Projekt Apollo, nejnádhernější dobrodružství v dějinách kosmonautiky
(výstava, Letohrad, 10.01. - 07.02.2003)
První únorový den roku 2003 se navždy zapsal
do kroniky kosmonautiky černým písmem. Byl to totiž
DEN, KDY SE NEVRÁTILA COLUMBIA
Stejný název má i nejnovější kniha Tomáše Přibyla (mj. autor publikací
"Smrt měla jméno Challenger", "Rudé hvězdy ve vesmíru"
či "Příběh stanice Mir"), která vychází v červnu 2003.
Kniha "Den, kdy se nevrátila Columbia" se věnuje především
tragické zkáze nejstaršího amerického raketoplánu. Seznamuje čtenáře s
náplní osudného letu i s jednotlivými členy posádky, vlastní katastrofou,
rozličnými hypotézami a následným náročným vyšetřováním. Vyvrací také
nejrůznější fámy a skládá mozaiku celé tragédie.
Ale nejen to - kniha též obsahuje kapitoly věnované historii kosmických
raketoplánů, jejich podrobný popis, vzpomíná na zkázu lodi Challenger,
věnuje se technickým problémům v programu raketoplánů i v pilotované kosmonautice
vůbec, seznamuje čtenáře s připravovanými lety raketoplánů a zabývá se
nejbližší budoucností kosmonautiky. Přináší také podrobný přehled všech
letů raketoplánů - včetně emblémů. A to vše na kvalitním křídovém papíře
(200 stran) s několika sty barevnými fotografiemi!
Knihu "Den, kdy se nevrátila Columbia" lze získat uhrazením
částky 400 Kč (359 Kč běžná maloobchodní cena, 41 Kč poštovné doporučeně
a balné) poštovní složenkou typu C na níže uvedenou adresu. Při odběru
dvou a více knih připočítejte za každou další 350 Kč. Knihu je možné získat
i s osobním podpisem či věnováním od autora - v takovém případě stačí
na složenku do "Zprávy pro příjemce" napsat požadované věnování.
(Kniha bude expedována v průběhu června 2003 ihned po dodání z tiskárny.)
Adresa pro zaslání složenky či další dotazy:
Tomáš Přibyl, Teyschlova 23, Brno 63500
E-mail: tomas.pribyl@seznam.cz
Autogramiády knihy se konaly ve čtvrtek 5. června v 16:00 hod. v knihkupectví
Letná (Veverkova ul., Praha) a v sobotu 7. června v 16:00 hod. v knihkupectví
Pergamen (centrum Olympia, Brno).
|
|
Datum: 22.03.2003 Autor: (ker)
Zdroj: Mladá fronta DNES Strana: 07
Jak dnes žijí českoslovenští kosmonauti
První československý kosmonaut Vladimír Remek odešel
od letectva před osmi roky. Stal se obchodním zástupcem jedné firmy v
Moskvě a od loňského podzimu tam pracuje na našem velvyslanectví jako
rada odpovědný za obchodní záležitosti. Kdyby to bylo možné, rád by znovu
sedl do kosmické lodi a letěl do vesmíru. “Když jsem odcházel v roce 1995
od armády, měl jsem zdravotní klasifikaci A1,” vysvětloval. “Od té doby
se mi jenom trochu zhoršil zrak.” A víme z výprav jiných kosmonautů, že
mnozí létají s brýlemi. Remkův náhradník Oldřich Pelčák ještě několik
let doufal, že i on poletí do vesmíru. Dnes žije jako penzista v Praze.
Ivan Bella, první a jediný slovenský kosmonaut, navštívil ruskou orbitální
stanici Mir v roce 1999. Nyní už Bella nelétá, ale pracuje na slovenském
ministerstvu obrany. Bydlí v Malackách a denně dojíždí do metropole vlakem.
V přeplněných vagonech občas zaslechne: “Je to Bella? Není to Bella? To
přece není možné, aby náš kosmonaut jezdil do zaměstnání vlakem a ne služebním
autem.” A on se tomu v duchu směje.
|
Datum: 22.03.2003 Autor: KAREL PACNER
Zdroj: Mladá fronta DNES Strana: 07
Rusové chtějí peníze a svou kosmickou stanici
Při oslavě výročí Remkova letu hovořili ruští kosmonauti
o svých plánech
“Nebudeme létat na Mezinárodní kosmickou stanici, abychom
tam jenom uklízeli záchody,” prohlásil tvrdě ruský kosmonaut Vitalij Sevasťjanov,
poslanec dumy za komunistickou stranu, při nedávné návštěvě v Brně.
Pokračoval: “Budeme plnit povinnosti, které vyplývají
z úmluvy o stavbě této stanice, ale chceme dostat zaplaceno v dolarech.
Za ty peníze postavíme vlastní orbitální základnu, na jejíž palubě budeme
plnit naše vědecké úkoly, nikoliv úkoly cizí.” Sevasťajnov byl spolu s
dalšími dvěma ruskými kosmonauty, slovenským kolegou Ivanem Bellou a Oldřichem
Pelčákem hostem Vladimíra Remka při oslavách 25. výročí jeho letu do vesmíru
ve Hvězdárně a planetáriu Mikoláše Koperníka v Brně.
Do deseti let Mir 2?
Potom však Sevasťjanov připustil, že po havárii amerického
raketoplánu Columbia se situace změnila. Rusové jsou ochotni plně zajistit
dopravu posádek i nákladů na palubu Mezinárodní stanice (ISS). “S Američany
jednáme, že bychom tam mohli pomocí naší rakety Proton vozit až dvacetitunové
kusy. Ovšem musíme dostat zaplaceno.” V další debatě ruský kosmonaut,
který má za sebou dva starty do vesmíru v 60. a 70. letech, tvrdil, že
mezi politiky a odborníky v Moskvě zraje představa o návratu k národnímu
programu pilotovaných letů. Ty skončily se zánikem stanice Mir před třemi
roky. Třebaže od poloviny 80. let připravoval tehdejší SSSR větší orbitální
laboratoř Mir 2, po rozpadu impéria a ekonomickém kolapsu Kreml od toho
upustil. Prezident Jelcin tehdy navrhl svému americkému protějšku Billu
Clintonovi ruskou účast na chystané kosmické stavebnici NASA a západních
států. Ze slov Sevasťjanova, dnes předsedy vlivného mandátového výboru
parlamentu, vyplývá, že Rusové se cítí při určování vědecké náplně programu
ISS v podřadné roli. Kdy se Rusové vrátí k vytvoření Miru 2? Sevasťjanov
krčí rameny: “Za pět deset let. Přesně nevím.”
Milimetry od věčnosti
Je přirozené, že se mluvilo také o havárii amerického
raketoplánu Columbia. Podtext všech otázek zněl: Nemáte strach si znovu
sednout do tohoto kosmického stroje? Alexej Gubarev, který startoval do
vesmíru dvakrát a velel Remkovi, to rázně odmítl: “Už dříve se stala spousta
havárií. Další lety jen pozdržely, ale nezastavily. Ty, kteří zahynuli,
jsme oplakali, ale létáme dál. Vždyť je to naše profese!” Valerij Tokarev,
který se vypravil do kosmu v raketoplánu Discovery, upozornil, že kosmonauti
se musí psychologicky připravit i na havarijní situace. “Víme, že od věčnosti
nás dělí duralová stěna kabiny silná dva a půl milimetru.” Oldřich Pelčák
dodal: “Všichni kosmonauti jsou hrdinové, nejen Jurij Gagarin.” Pokud
by se Columbia nerozbila, měl Tokarev letět v raketoplánu Atlantis na
ISS letos v červenci. Teď soudí, že odstartuje do roka. “Je to profesionální
riziko, které si uvědomuji,” říká. Letos na podzim mají zahájit kosmické
lety Číňané. Poletí zřejmě dva, ve své vlastní kosmické lodi. Plavidlo
připomíná
“sovětsko-ruský” Sojuz. “Ano, prodali jsme jim licenci
na výrobu Sojuzů,” vysvětloval Sevasťjanov. Takže je možné, že okolo Země
budou nakonec kroužit tři kosmické laboratoře: ISS pod velením americké
NASA, ruský Mir 2 a čínská stavebnice složená z modulů Sojuz. Vlastnictví
stavebnicové orbitální stanice se zřejmě stane jedním ze znaků supervelmoci.
Na Mars!
Všichni kosmonauti se shodli na tom, že příštím velkým
cílem se stane výprava lidí na planetu Mars. Měla by odstartovat poměrně
brzy v roce 2015 nebo 2017. “Technicky a ekonomicky lze už teď zvládnout
takovou expedici,” zdůraznil Tokarev. “Zatím však používáme stále stejné
motory na chemická paliva jako od počátku kosmonautiky. Potřebovali bychom
silnější, na nových principech, možná atomové. Anebo sestrojit planetolet
vybavený umělou tíží.” Cesta na Mars by totiž s nynějšími motory trvala
tak tři čtvrtě roku, stejnou dobu zpáteční. Dlouhodobý trvalý stav beztíže
by mohl posádce činit fyziologické obtíže, zvláště po návratu na Zemi.
Proto odborníci hledají, jak let urychlit či beztíži odstranit. “Meziplanetární
výpravy budou riskantnější než kroužení okolo Země,” dodal Tokarev. “To
je normální oběť ve jménu pokroku.” Sevasťjanov upozornil na další okolnost.
USA vypověděly v prosinci 2001 smlouvu o demilitarizaci vesmíru, neboť
chystají kosmickou protiraketovou obranu, tyto možnosti analyzují i evropské
země. “I my bychom mohli takový projekt uskutečnit,” řekl ruský kosmonaut
a komunistický politik. “Nemáme však na něj peníze. Prezident Putin uvažuje
o spojení s Evropou, my bychom byli raději, kdyby byl vesmír i nadále
beze zbraní - pak by se mohla rozvíjet kosmonautika včetně naší spolupráce
na ISS.”
|
Pohledem kosmonautů - setkání
na brněnské hvězdárně (10.03.2003, T.Přibyl)
Kosmonauti v brněnském planetáriu (zprava doleva): Ivan Bella (Sojuz TM-29),
Valerij Tokarev (Discovery STS-96), Vitalij Sevastjanov (Sojuz-9 a -18),
Alexej Gubarev (Sojuz-17 a -28), Mark Liberson (prezident Mezinárodního
nadačního fondu moskevské státní letecké technické univerzity K. E. Ciolkovského),
Vladimír Remek (Sojuz-28) a Oldřich Pelčák (náhradník Vl. Remka). |
Alexej Gubarev podepisuje sběratelům fotografie, Oldřich Pelčák (vpravo)
nečinně přihlíží. |
Valerij Tokarev (vpravo) čte jen kvalitní literaturu - stejně jako Vladimir
Sokolov (děkan letecké fakulty MATI). |
Vitalij Sevastjanov zachycený při jedné z přestávek před brněnskou hvězdárnou.
|
Prodloužení výstavy papírových modelů kosmické techniky na hvězdárně ve Valašském
Meziříčí do 14.2.2003
Výstava (jejíž ukončení bylo plánováno na 31.12.2002) byla již podruhé prodloužena
a bylo ji tak možno shlédnout až do 14.2.2003.
K vidění bylo celkem 75 modelů družic a raket postihujících celou epochu dobývání
vesmíru. Výstavu s laskavým svolením pana Františka Martinka a Hvězdárny ve
Valašském Meziříčí připravili Petr Balda a Miloš Drábek. Pro výstavu dále zapůjčili
své modely Michal Kavalier z Prahy (Sojuz 28) a Michal Urbánek ze Strakonic
(raketoplán Atlantis).
Miloš Drábek
e-mail: milos.drabek@ods-dso.cz
Projekt Apollo, nejnádhernější dobrodružství v dějinách
kosmonautiky (M.Halousek)
Městská knihovna Letohrad uspořádala výstavu a besedu - Projekt Apollo,
nejnádhernější dobrodružství v dějinách kosmonautiky.
V prosinci minulého roku uplynulo již 30 let od chvíle, kdy člověk naposledy
chodil po povrchu Měsíce. Americký astronaut českého původu Eugene Cernan,
velitel expedice Apolla 17, byl posledním z 12 mužů, kteří měli to štěstí
se měsíčního povrchu dotknout. To, co začalo vypuštěním Sputníku 1, vyvrcholilo
dobrodružstvím, které sledovali miliony lidí celého světa. Tyto slavné
okamžiky přiblížila výstava fotografií s podpisy nejznámějších a nejslavnějších
astronautů světa, modelů kosmické techniky a dokumentráních materiálů
s kosmickou tematikou ze sbírek několika našich předních sběratelů.
Výstava byla zahájena v prostorách Městské knihovny Letohrad v pátek
10.ledna 2003 v 17 hodin. Po oficiálním zahájení následovala neformální
beseda o americkém kosmickém programu minulosti a současnosti s naším
předním odborníkem na tuto tematiku ing.Tomášem Přibylem, autorem několika
knih o pilotované kosmonautice.
Tuto výstavu pořádala městská knihovna společně se Zpravodajem
Kosmos News.
Výstava trvala do 7.února. K vidění byly, kromě autogramů, modely kosmické
techniky, knihy a dokumentární materiál o americkém a sovětském kosmickém
programu ze sbírek Milana Halouska, Tomáše Přibyla a Vladimíra Plachého.
Milan HALOUSEK
KOSMOS-NEWS
|
|
Aktualizováno : 20.07.2003
[ Obsah | Aktuality z kosmonautiky
| z1969 | z1970 | z1998
| z1999 | z2000 | z2001
| z2002 | Aktuální zajímavosti
]
Pokud není uvedeno jinak, jsou použité fotografie z NASA (viz. Using NASA Imagery) a dalších volně přístupných zdrojů.
(originál je na https://mek.kosmo.cz/novinky/z2003.htm)
|