Galileova mozaika (převzato z IAN)

Při každém ze svých průletů kolem Jupiteru se americká sonda zaměřila na jeden ze čtyř největších satelitů planety. Vědci dnes, na konci základní mise, pro všechny své příznivce připravili nádhernou mozaiku, která tato unikátní tělesa názorně charakterizuje. Zleva doprava, v pořadí od planety, to jsou Io, Europa, Ganymed a Callisto.

Horní řádek zachycuje globální pohledy na čtyři tělesa ve stejném měřítku. Nejmenší detaily mají velikost pod dvacet kilometrů. V prostředním řádku jsou vybrané pohledy na typické části povrchu (oproti horním desetkrát zvětšené). Na měsíci Io zde uvidíte lávová pole (tmavé skvrny), stovky kilometrů dlouhé praskliny v ledovém krunýři na Europě, světlé oblasti na Ganymedu a stopy po dopadech planetek a komet na Callisto. Spodní řádek obsahuje obrázky s největším získaným rozlišením, které se používají k detailnímu studiu měsíců.

Barvy na snímcích jsou umělé a zvýrazňují detaily jinak lehce přehlédnutelné. Umožňují nám také odhadnout chemické složení povrchu. Například na levém snímku v prostřední řadě je nápadná červená skvrna. Jedná se o materiál čerstvě vyvrhnutý jedním z vulkánů na Io. Okolní žluté oblasti obsahují obdobný materiál, ovšem staršího data. Snímek vedle zachycuje praskliny na Europě. Modrá barva patří ledu, nahnědlá tenké pokrývce z tmavšího materiálu.

Na všech snímcích je sever nahoře. Horní řada globálních pohledů zachycuje detaily o velikosti deset kilometrů na pixel. Prostřední řada jsou oblasti o velikosti přibližně 1000x750 kilometrů s rozlišením 1,8 km/pixel. Spodní černobílé obrázky pak představují plochy desetkrát menší s rozlišením jen 180 metrů. (Celkový pohledy na Callisto, větší oblast na Ganymedu a detailní pohled na Io pořídily sondy Voyager v roce 1979. Ostatní snímky Galileo během června 1996 až 1997.)

Sonda Galileo ukončila svou misi 21.09.2003, kdy byla záměrně navedena do atmosféry Jupiteru, kde shořela.