PŘÍSTROJOVÉ
VYBAVENÍ
IMP - Imager For Mars Pathfinder (5,2 kg, 2,6 W)
Stereoskopický barevný zobrazovací systém se sadou výměnných spektrálních
filtrů pro každý ze dvou kamerových kanálů (původně navržen jen monoskopický
systém). Kamera je umístěna na vysunovací tyči asi 1 m nad povrchem a krokové
motorky umožňují její pohyb v azimutu a v elevaci.
Optiku tvoří dva triplety (f/18, efektivní ohnisková vzdálenost 23 mm,
rozlišení 1 miliradiánu - pro srovnání Viking měl v černobílém režimu 0,7
a v barevném 1,4) a dále dvě zrcadla, vzdálená od sebe 0,15 m pro vytvoření
stereo-efektu. V obou optických svazcích je vložen dvanáctipolohový výměník
s filtry, každý CCD detektor má 256x256 prvků.
Kromě stereoskopických snímků budou pořizována monoskopická panoramata
okolí v 8 spektrálních pásmech. Zobrazovací systém bude využíván i při
meteorologických pozorováních. Např. vrstva aerosolu bude měřena zobrazováním
Slunce pomocí dvou filtrů, vlhkost atmosféry sledováním Slunce s jinými
filtry, obsah prachových částic v atmosféře nočním sledováním Phobosu atd.
Atmosférické proudění bude patrné z fotografií několika větrných rukávů.
Zajímavé budou i snímky otisků kol roveru a permanentních magnetů na plošině
sondy, k nimž přilnou prachové částice.
ASI/MET - Atmospheric Structure Instrument/Meteorology Exp. (2,04
kg, 3,2 W)
Technický systém, umožňující získat informace o atmosféře během přistávání
(profily hustoty, teploty a tlaku od výšky 100 km až k povrchu) a po dobu
činnosti na Marsu. Teplotní čidla tvoří termočlánky - jeden pro měření
při sestupu, další ve výšce 25, 50 a 100 cm nad povrchem. Vikingy měly
čidlo jen v jedné výšce a nemohly proto získat informace o vertikálním
proudění.
ROVER
Podstatnou novinkou ve výzkumu Marsu je první pohyblivý prostředek MFEX
(Microrover Flight Experiment). Lze ho ovládat ze Země, avšak řada činností
se vykonává autonomně. Základem je hliníková konstrukce na šestikolovém
podvozku Rocker-Bogie, navrženém v JPL koncem 80. let. Hmotnost je 11,5
kg, délka 630 mm, šířka 480 mm, výška 280 mm a zdvih podvozku 130 mm. Na
"zádech" nese panel slunečních baterií (0,22 m2, 0,34 kg), pokrytý
234 články GaAs/Ge, poskytující max. 16,5 W. Normální spotřeba je asi 10
W. Mimořádně lze zvýšit odběr až na 30 W připojením tří záložních baterü
o kapacitě po 12 Ah, které však nelze dobíjet.
Rover má vlastní řídicí systém s 8 bitovým mikroprocesorem Intel 80C85
s rychlostí 100 000 instrukcí/s a operační pamětí RAM 0,576 Mbyte. Komunikuje
se 70 sensory a ovládá i kamery, modem, motory a elektroniku. Do paměti
lze uložit vždy jen 1 obrázek.
Jízdní vlastnosti při pozemních testech byly skvělé. Každé kolo má vlastní
náhon s převodem 2000:1, přední a zadní pár je samostatně nastavitelný,
což umožňuje prakticky otočení na místě. Typická dopředná rychlost pohybu
je 0;4 m/min a předpokládá se zvládnutí překážek o výšce 0,26 m se sklonem
do 30°.
Akční radius je 500 m. Sonda i rover jsou vybaveny radiovými modemy
(UHF) s rychlostí přenosu 2400 bit/s. Pokud se rover vzdálí víc než 10
m, dostane se mimo kontrolu palubní kamery a bude odkázán sám na sebe.
Je vybaven autonomním navigačním systém se stereokamerami a laserovým detekčním
dálkoměrem.
PŘÍSTROJOVÉ VYBAVENÍ ROVERU
Zobrazovací zařízení
Vpředu je instalována monochromatická stereokamera Kodak se sensory
KAI-0378, vzadu barevná kamera Kodak se sensorem KAI-0371 M (obdoba komerční
digitální kamery DVC-300), schopná snímat až milimetrové detaily na všech
vzorcích, zkoumaných spektrometrem APX.
APXS - Alpha Proton X-Ray Spectrometer (0,74 kg, 0,8 W)
Alfa-protonový a rentgenový spektrometr je umístěn na zadní části podvozku
roveru na výklopném mechanismu (20°) a je jeho jediným vědeckým přístrojem.
Může určit obsah většiny významných prvků s výjimkou vodíku. Při interakci
s prvky s atomovými čísly 9-14 jsou získávána protonová spektra, při interakci
s těžšími prvky rentgenová spektra. Úplná analýza trvá 10 hodin.
Aktualizováno : 20.09.1997
[ Obsah | Nepilotované
kosmické lety | Program Mars (USA) | Mars
Pathfinder ]
Pokud není uvedeno jinak, jsou použité fotografie z NASA (viz. Using NASA Imagery) a dalších volně přístupných zdrojů.
(originál je na https://mek.kosmo.cz/sondy/usa/mars/mpfexp.htm)
