Start |
M.označ. |
Hmotnost |
Popis |
12.12.1961 |
1961-034B |
4 kg |
První radioamatérská družice |
[ Umístění na nosné raketě ]
První radioamatérská družice. Byla vybavena prostým
vysílačem pracujícím v pásmu 145 MHz napájeným z chemických
článků. Vysílal téměř 7 týdnů charakteristickou skupinu "HI
HI". Družice vážila asi 5 kg a její stavba přišla na pouhých
65 dolarů. Postavila ji skupina amerických radioamatérů
z oblasti San Franciska, sdružených ve společnosti Project
OSCAR Inc. (Orbiting Satellite Carrying Amateur Radio). Pro
svou libozvučnost a přiléhavost se tato zkratka vžila tak,
že se všem radioamatérským družicím začalo říkat OSCAR a
identifikační skupina "HI" se začala běžně používat ve
vysílání palubních majákových vysílačů.
OSCAR 2.
Start |
M.označ. |
Hmotnost |
Popis |
02.06.1962 |
1962-022B |
4 kg |
Druhá radioamatérská družice |
Byl analogický první družici OSCAR 1
OSCAR 3.
Start |
M.označ. |
Hmotnost |
Popis |
09.03.1965 |
1965-016F |
14 kg |
Radioamatérská družice |
Nesl lineární převaděč 145/145 MHz o šířce pásma 50 kHz.
Byla to první družice pro vícenásobnou komunikaci
s libovolným přístupem. OSCAR 3 byl v činnosti 15 dní a za
tu dobu bylo přes jeho převáděč navázáno pouze 176 spojení,
z toho dvě transatlantická.
OSCAR 4.
Start |
M.označ. |
Hmotnost |
Popis |
21.12.1965 |
1965-108C |
15 kg |
Radioamatérská družice |
Následkem závady na nosné raketě se dostal na silně
eliptickou dráhu. Byl vybaven převáděčem 145/435 MHz
s šířkou 10 kHz. Majákový vysílač pracoval několik měsíců,
ale převáděč přinesl zklamání. Bylo navázáno pouze
6 oboustranných spojení během prvních dvanácti oběhů.
OSCAR 5.
Start |
M.označ. |
Hmotnost |
Popis |
23.01.1970 |
1970-008B |
18 kg |
Radioamatérská družice |
Tato družice uzavřela první generaci radioamatérských
družic, jejichž společným znakem byla krátkodobá funkce
palubního zařízení, určená životností chemických napájecích
článků. Byla vyvinuta australskými radioamatéry, a byly na
ní ověřovány některé nové principy v konstrukci palubního
zařízení a vhodnost pásma 29 MHz pro družicové účely. Poprvé
byl použit systém dálkového ovládání ze Země pro zapínání
majákových vysílačů, pracujících na 145,05 MHz (výkon 50 mW)
a na 29,45 MHz (výkon 180 mW). Majáky vysílaly telegraficky
sedmikanálovou telemetrii důležitých palubních hodnot. Dále
byl úspěšně ověřen princip pasívní magnetické stabilizace
polohy družice v prostoru, za účelem podstatného zpomalení
vlastní rotace družice.
Na vypuštění družice se již značnou měrou podílela
organizace AMSAT (Radio Amateur Satellite Corporation),
OSCAR 6 (AO-6).
Start |
M.označ. |
Hmotnost |
Popis |
15.10.1972 |
1972-082B |
20 kg |
Radioamatérská družice druhé generace |
[ Anténní systém a souřadné osy ]
Druhá generace radioamatérských družic, byla vynesena
spolu s meteorologickou družicí NOAA 2
na polární dráhu.
Družice o hmotnosti 20 kg má podobu kvádru 16x30x44 cm.
Polovina povrchu je pokryta slunečními články, které
dodávaly na začátku života průměrný výkon 2 W a nabíjely
akumulátor 24 V/6 Ah. K palubní výzbroji náležel lineární
převáděč 145.90 - 146.00 MHz 29.45 - 29.55 MHz, majákové
vysílače 200 mW na 29.45 MHz a 300 mW na 435.1 MHz.
Telemetrický systém přenášel pomocí majákových vysílačů
údaje z palubního zařízení v podobě tříčíslicových skupin
Morseovy abecedy. Majáky byly doplněny pamětí CODESTORE,
posuvným registrem o kapacitě 896 bitů. Paměť mohla být
programována ovládací stanicí ze Země, takže na její povel
mohly majákové vysílače vysílat krátké zprávy v otevřené
řeči Morseovou abecedou nebo RTTY. Povelová ovládací
souprava obsahovala celkem 21 zapínacích povelů sloužících
k zapínání a vypínání převáděče, majáků, CODESTORE,
rychlosti telemetrie atp. K ovládání družice bylo zřízeno na
Zemi několik řídicích stanic. Je to především jejich
zásluha, že družice byla udržena při životě až do 15.6.1977
a překonala více než čtyřnásobně plánovanou délku života. Na
palubě AO-6 se totiž již brzy po startu projevil
nespolehlivý kontakt jednoho panelu sluneční baterie a na
životnost akumulátorové baterie působilo nepříznivě
přetěžování převáděče silnými signály komunikujících stanic.
Režim palubní elektroniky bylo proto nutné neustále
upravovat vypínáním a zapínáním převáděče, aby akumulátor
vydržel co nejdéle. Ukončení funkce AO-6 bylo nakonec
způsobeno zničením akumulátorové baterie a družice zmlkla
při svém 21405. oběhu.
AO-6 představoval ohromný kvalitativní skok proti
dřívějším oscarům. Za dobu jeho činnosti pracovalo přes jeho
převáděč tisíce amatérů z více než stovky zemí po celém
světě a byla uskutečněna spojení všemi možnými způsoby
provozu, nevyjímaje RTTY a SSTV. Dokonce jsou mezi nimi
spojení z pohybujících se dopravních prostředků (automobilů,
lodí, letadel) a byl úspěšně demonstrován přenos dat pro
lékařské účely (EKG, EEG). Pro československé amatéry
přinesl AO-6 vůbec první družicové spojení v historii značky OK.
OSCAR 7 (AO-7).
Start |
M.označ. |
Hmotnost |
Popis |
15.11.1974 |
1974-089B |
29 kg |
Radioamatérská družice druhé generace |
[ Schéma magnetické stabilizace ]
Byl vypuštěn jako přívažek meteorologické družice NOAA
4. Na palubě družice ve tvaru osmibokého hranolu o rozměrech
průměr 42x36 cm a hmotnosti 29 kg se nacházely dva lineární
převáděče" převáděč módu A (podobný AO-6) 145.85-144.95
/ 29.40-29.50 MHz a převáděč módu B 432.175-432.125
/ 145.925-145.975 MHz. Telemetrický systém vysílal jednak 24
kanálovou telemetrii Morse provozem A1, jednak 60-ti
kanálovou RTTY 45.5 Bd provozem F1. Podstatné zlepšení
komunikace přinesla turniketová anténa pro kruhovou
polarizaci, používaná pro 432 i 145 MHz. Převáděč módu
A nebyl tak úspěšný jako převáděč na AO-6 následkem závady
v mf přijímače a méně vhodného umístění vysílacího dipólu
pro 29 MHz. Zato převáděč módu B předčil veškerá očekávání,
k provozu stačil u pozemní stanice výkon řádu jednoho wattu.
Během společné dvouleté činnosti družic AO-6 a AO-7
nastávala periodicky období vzájemného přiblížení družic,
takže byly při přeletech současně nad obzorem. Při současné
funkci převáděče na AO-6 a převáděče módu B na AO-7 byla
uskutečňována i spojení "cross-satellite" tj. pomocí dvou
kosmických převáděčů. AO-7 ukončil svou činnost podobně jako
AO-6 zničením palubního akumulátoru. Plánovaná tříletá
doba života družice byla ale stejně překročena více než o 100%.
OSCAR 8 (AO-8).
Start |
M.označ. |
Hmotnost |
Popis |
05.03.1978 |
1978-026B |
27.2 kg |
Radioamatérská družice druhé generace |
[ Schéma anténního systému ]
Družice má tvar kvádru o rozměrech 380x380x330 mm a
hmotnost 27.2 kg. Má na palubě 2 lineární převáděče a
2 majákové vysílače:
Převáděč |
Výkon |
Trasa vzestupná |
Trasa sestupná |
|
Mód A | 1-2 W | 145.850-145.950 MHz | 29.400-29.500 MHz |
Polarizace | | levotočivá | lineární |
Maják | 0.25 W | | 29.402 MHz |
|
Mód J | 1-2 W | 146.000-145.000 MHz | 435.100-435.200 MHz |
Polarizace | | pravotočivá | lineární |
Maják | 0.1 W | | 435.095 MHz |
|
Provozní rozvrh převáděčů byl několikrát měněn, v roce
1981 se ustálil takto:
Pondělí, Pátek | Mód A |
Úterý, Čtvrtek | Mód A + J současně |
Sobota, Neděle | Mód J |
Středa | převáděče vypnuty |
Oba majákové vysílače vysílaly šestnáctikanálovou
telemetrii provozem A1 a rychlostí 100 zn./min. Na převáděči
módu J vznikla po startu závada, takže výkon byl jen
čtvrthodinový (asi 500 mW). Signály na sestupné trase jsou
proto dost slabé. Převáděč módu A pracoval stejně dobře jako
tomu bylo na AO-6. Z telemetrického vysílání byl
nejdůležitější 3. kanál, který udával napětí palubního
akumulátoru 16V/6Ah. Pokud údaj poklesl pod 50 (tj. asi 1.1V
na článek) byla družice přepnuta do módu D - výhradně
nabíjení. Při nadbytku energie byly zapínány oba převáděče
současně (mód A+J).
Šestikanálová telemetrie jejíž jedna sekvence byla
vysílaná Morse rychlostí 100 zn./min vypadala např. takto:
HI 158 248 372 433 535 621 HI ...
HI je identifikační znak radioamatérské družice.
V následujících tříčíslicových skupinách označuje první
číslice pořadové číslo telemetrického kanálu a dvojčíslí je
již vlastní informace o velikosti měřené hodnoty.
Děkuji OK1VPO za poskytnuté materiály.
Vytvořeno: 01.03.1997
[ Obsah |
Tělesa ]
Pokud není uvedeno jinak, jsou použité fotografie z NASA (viz. Using NASA Imagery) a dalších volně přístupných zdrojů.
(originál je na https://mek.kosmo.cz/telesa/1961/oscar.htm)
|