Situace je docela špatná, protože to bylo vysoko (790 km), takže trosky (vznikly jich nejméně stovky, ale spíše tisíce) budou na dráze mnoho desetiletí a možná i staletí. Navíc v této výšce se samozřejmě pohybuje řada dalších družic systému Iridium a obávám se, že hrozí poměrně značné nebezpečí dalších řetězových kolizí. Kosmické smetí se tento týden stalo opravdovým problémem.
Jak je možné, že Iridium neuhlo? To je nikdo nevaroval? Pochopil bych srážku se smetím, ale družic není tolik, aby se nedaly pořádně sledovat. Někde někdo něco podělal a zajímalo by mně kdo.
Preferenčně se sledují možné kolize čehokoliv s ISS a americkými vojenskými drjužicemi. COLA nadávala příliš vysokou pravděpodobnist srážky.
Navíc rozdíl ve středním denním pohybu (=průměrná výška dráhy) byla dosta velká
Zatím nebyly publikovány dráhy žádných úlomků z kolize (je ještě brzo na to, aby se dostaly do oficiální databáze, je třeba upřesňovat elementy a přiřadit je jednotlivým objektům).
Je to dáno tím, že ruské/sovětské kosmické objekty jsou nekvalitní, mají obrovskou váhu a malou životnost.Příkladně jejich komunikační satelity typu Molnija se musely vypouštět každého půl roku !
Pokud trosky jsou na dráze 8OO/8OO budoutam stovky let.Pokud jsou na dráze 8OO/36OOO představují hustou kulometnou , či dělovou palbu.
Na základě posledních známých elemetů drah obou těles (spočítaných dokonce pro čas kolem 90 min po po srážce) a to bylo, z čeho se mohlo počítat nebezpečí srážky, jsem spočítal průlet:
Target satellite perigee: 776.47 km
Target satellite apogee: 799.42 km
Velocity at perigee: 7.4701 km/sec
TLE collision search file: kol2.tle
COLA will search for satellites having altitude ranges
that intersect the range from 756.47 to 819.42 km,
and that come within 20.0 km of the target satellite at
a time within +/- 20.0 days of both satellite epochs.
Tedy vycházelo, že se minou o 800 m. V případě, že by něco takového vyšlo pro průlet kolem ISS, tak se daný objekt sleduje, až se ze všech radarů kouří. Tam je dokonce 72 hodin před blízkým průletem požadavek na sledování všech objektů, které se přiblíží podle v té době dostupných elementů víc než na 25 km (pokud si to pamatuji přesně, ale najdu to).
Kosmos 2251 - start 1993, sklon 74°, dráha 776-801 km, komunikační družice FSB. Iridium 33 - start 1997, sklon 86.4°, dráha 776-779 km. Ekvivalent čínského sestřelu, ale dva oblaky smetí s různým sklonem. Zdroj - Space 40.
To je náhoda.
Zrovna včera jsem tu nadhodil otázku, jestli bude možné Čínu hnát k zodpovědnosti za případné škody napáchané úlomky FY-1C podle článku VII následující mezinárodní smlouvy?
Je to sice úmluva z roku 1967, není dokonalá, ale Rusko (pardon CCCP) ji samozřejmě podepsalo, jeden podepsaný výtisk leží přímo v Moskvě.
Řekl bych, že právě teď nastává doba, kdy budou mít právníci a OSN celkem dost práce s kosmickým smetím.
A řešit to technisky a finančně se to bude muset začít hned, ta řetězová reakce by mohla být celkem katastrofa - nejde jen o ty satelity samotné, ale hlavně o služby, které zajišťují.
citace:To je náhoda.
Zrovna včera jsem tu nadhodil otázku, jestli bude možné Čínu hnát k zodpovědnosti za případné škody napáchané úlomky FY-1C podle článku VII následující mezinárodní smlouvy?
Je to sice úmluva z roku 1967, není dokonalá, ale Rusko (pardon CCCP) ji samozřejmě podepsalo, jeden podepsaný výtisk leží přímo v Moskvě.
Řekl bych, že právě teď nastává doba, kdy budou mít právníci a OSN celkem dost práce s kosmickým smetím.
A řešit to technisky a finančně se to bude muset začít hned, ta řetězová reakce by mohla být celkem katastrofa - nejde jen o ty satelity samotné, ale hlavně o služby, které zajišťují.
Ked uz kriza, tak poriadna, ne? :/ Keby bola teraz nejaka mimoriadne silna slnecna erupcia, ktora vyhodi polovicu elektrorozvodov, tak uz ma to ani neprekvapi...
Vyšší sluneční činnost by to mohla časem vymést, ALE! to bude chvíli trvat. Za tu dobu mrak trosek nadělá další. S bordelem - smetím nejsou jen potíže na Zemi.
A bude hure. Uz by vedci meli zacit zhavit zavity jak ty trosky odstranovat. Nejhorsi jsou asi ty nekolikacentimetrove. Spatne se detekuji a na draze vydrzi dlouhou dobu. Premyslim ze z tohoto pohledu je klidne Slunce dalsi neprijemnost. Aktivni Slunce a nejake ty boure by mohly ovlivnovat male castecky o velikosti milimetru a vehnat je do Zemske atmosfery. Jake nejmensi objekty lze katalogizovat? Je nejaka studie co se deje s temi nejmensimi troskami?
RL prehľadu 64N6E (systému S-300PMU) - Presnosť určenia súradníc v diaľke 200 m, v azimute 30´, v námere 35´
RL prehľadu 5N56 "Kord" (z roku 1974) - Presnosť v diaľke 100 metrov, dosah 800+ km.
RL prehľadu 9S15MT (systém S-300V) - Presnosť zistených súradníc je v diaľke 250 metrov, v azimute 30-35 uhlových minút, dosah 300+ km.
RL navedenia rakiet 9S32 (systém S-300V) - Presnosť určenia súradníc v diaľke 10-15 metrov, v azimute 2-5 minút, dosah 100+ km.
Všetko sú to sovietske a ruské RL protivzdušnej obrany, prevážne mobilné. Dá sa predpokladať, že presnosť stacionárnych RL pre sledovanie kozmického priestoru bude skôr na úrovni RL sledovania cieľov a navedenia rakiet - teda do 100 metrov v diaľke a jednotky minút v polohovom uhle.
Dráhy družic a místo střetu z programu Orbitron.
Ke střetu došlo prakticky v pravém úhlu. Je to strašná náhod v této rychlosti a při relativně malých rozměrech.
Jinak bylo podezření, že řada havárií sovětských družic, u kterých evidentně došlo k úniku plynu z jejich nitra (a to vedlo k jejich přehřátí a k následnému selhání elektroniky), který mohl být způsoben nárazem drobného úlomku smetí, který prorazil plášť družice.
Jinak mám "mediální žně", už mi volalo 8 různých redakcí. V 16:15 bych měl být na ČT24, někdy mezi 18 - 19 hod. na Z1.
Při té srážce v prakticky pravém úhlu budou určitě úlomky vyhozeny nejen na dráhy vyšší a nižší, ale i na dráhy s různým sklonem - dá se čekat že všechny dráhy okolo 800km nad zemí se sklonem nad cca 70° (pokud vidím dobře místo srážky) dostanou svůj díl úlomků.
RL prehľadu 64N6E (systému S-300PMU) - Presnosť určenia súradníc v diaľke 200 m, v azimute 30´, v námere 35´
RL prehľadu 5N56 "Kord" (z roku 1974) - Presnosť v diaľke 100 metrov, dosah 800+ km.
RL prehľadu 9S15MT (systém S-300V) - Presnosť zistených súradníc je v diaľke 250 metrov, v azimute 30-35 uhlových minút, dosah 300+ km.
RL navedenia rakiet 9S32 (systém S-300V) - Presnosť určenia súradníc v diaľke 10-15 metrov, v azimute 2-5 minút, dosah 100+ km.
Všetko sú to sovietske a ruské RL protivzdušnej obrany, prevážne mobilné. Dá sa predpokladať, že presnosť stacionárnych RL pre sledovanie kozmického priestoru bude skôr na úrovni RL sledovania cieľov a navedenia rakiet - teda do 100 metrov v diaľke a jednotky minút v polohovom uhle.
[Upraveno 12.2.2009 poslal Alchymista]
V tom případě někdo tu chybu udělat musel. Pokud teda je pravidlem, že NORAD upozorňuje i třeba firmu Iridium...
citace:už zase na mně YouTube dělá dlouhý nos: We're sorry, this video is no longer available.
Zkusil jste jiný prohlížeč? nebo systém? v podobných případech když nejede nějaké video z netu zkusím Operu či IE(tak jsem viděl např. výstup číňanů), případně jde-li mi o něco hodně, restartuji a dám do mechaniky nějakou live distribuci linuxu(či windows)
Mírumilovný název družice je zavádějící pokud se týče /ne/bezpečnosti tohoto zařízení.Jedná se o střelu pohybující se obrovskou rychlostí danou vůči jiné zejména rozdílem oběžných drah a jejich sklonu. Úplnou vraždou jsou retrográdní či " přespólové ".
Zdá se, že nadchází čas prohlásit blízký okolozemní prostor za neobnovitelný přírodní zdroj a zavést omezující pravidla pro jeho užívání. Příkladně poslední stupně nosných raket by neměly vstupovat na oběžné dráhy, družice by měly být vybaveny brzdícím systémem, aby po skončení, nebo před skončením úkolu mohly sestoupit do atmosféry.
Ostatně již v samých počátcích kosmonautiky vyvstávaly Nerudovské problémy, příkladem byl již Vanguard-1, jehož přespříliž spolehlivý vysilač blokoval pásmo, nebo Skylab, který hrozil deštěm trosek na obydlená území.
Este ze tak... 
