| 14.1.2019 - 22:11 - MiraH | |
|
Sonda Chang'e 4 (Čchang-e 4) i vozítko Yutu 2 (Jü-tchu 2) přešly v neděli 13. 1. do režimu spánku, který bude trvat po celou lunární noc. Sonda Chang'e 4 (Čchang-e 4) nebude vypnuta úplně, ale díky palubnímu 5W radioizotopovému termoelektrickému generátoru (RTG) bude mít energii pro některé přístroje i během měsíční noci. Sonda Chang'e 4 (Čchang-e 4) bude měřit teplotu, která může klesnout až k -180°C. Zamrznutí sondy i vozítka mají zabránit vestavěné radioizotopové ohřívače.
http://www.xinhuanet.com/english/2019-01/15/c_137743699.htm [Upraveno 14.1.2019 MiraH] |
|
Experiment se daří. Na Měsíci klíčí bavlník.
https://www.bbc.com/news/world-asia-china-46873526 |
|
  |
|
https://www.space.com/43025-china-moon-mission-plants-dead.html
https://gbtimes.com/lunar-nighttime-brings-end-to-change-4-biosphere-experiment-and-cotton-sprouts
 |
|
| ono to nebolo vyhrievane? |
|
V článku z apríla 2018 (http://www.xinhuanet.com/english/2018-04/12/c_137106225.htm) bola spomenutá informácia, že v bio-kanistri musia udržovať teplotu v rozmedzí 1 až 30 stupňov, aby rastliny a živočíchy v ňom prežili. Je však otázne, či aj reálne plánovali udržovať takúto teplotu aj počas dlhodobejšieho pôsobenia na mesačnom povrchu, alebo sa to vzťahovalo len na preletovú a obletovú fázu pred pristátím (ktorá trvala takmer mesiac). Každopádne teraz sa ukázalo, že RTG zdroj slúžiaci na vyhrievanie základných systémov sondy počas mesačnej noci nemá kapacitu aj na dostatočné vyhriatie biokanistra, ktorý bol navyše menej prioritným experimentom. Predsalen, udržat teplotu nad jedným stupňom v litrovom kanistri 2 týždne, keď okolo je -180 °C, asi kladie slušne vysoké nároky na energiu. Predpokladá sa, že tvorcovia experimentu si to uvedomili (alebo boli o tom upovedomení) až dodatočne a aj preto sa rozhodlo o výmene pôvodne plánovaných lariev priadky morušovej za vínne mušky, ktoré majú kratšie vývinové štádium.
[Upraveno 17.1.2019 Erakis] |
| 17.1.2019 - 22:43 - MiraH | |
|
V posledních dnech se více mluví o biologickém experimentu „Měsíčním mikro ekosystému“ na sondě Chang'e 4 (Čchang-e 4). Jak vlastně tento experiment vypadá. V podstatě se jedná o větší „plechovku“. Je to válec z hliníkové slitiny o průměru 16 cm, délce 18 cm a hmotnosti asi 3 kg. Vnitřní objem je asi jen 0,8 litru.
Z důvodu tak malého prostoru, byly vybrány vzorky 6 organismů, které měly vytvořit malý uzavřený ekosystém. Kanystr obsahuje semínka čtyř rostlin a to bavlníku, řepky, brambor a houseníčku. Dále tam jsou kvasinky. A nakonec vajíčka octomilek.
V horní části je otvor, kterým je dovnitř kanystru přiváděno sluneční světlo (zřejmě optickým kabelem). To mělo umožnit fotosyntézu rostlin. Komplikací je 14 denní měsíční noc. Je tam samozřejmě půda, zásoba vody (18 ml) a vzduchu. Experiment je snímán dvěma kamerami, které zaznamenávájí růst rostlin. „Klimatizační systém – zřejmě se myslí izolační obal“ měl udržovat teplotu kolem 25°C.
V přeletové době letu byla půda suchá a zařízení pro regulaci teploty udržovalo teplotu (?) v nižší hodnotě , aby semena rostlin byla „spící“. Po přistání a rozevření slunečních panelů se teplota zvýšila a voda byla uvolněna do půdy aby semena vyklíčila. Také tam bylo přiváděno sluneční světlo. Plán byl, aby rostliny fotosyntézou uvolňovaly kyslík, který by spotřebovávaly rostliny, kvasinky i octomilky. Mrtvé listy by byly rozloženy kvasinkami (mikroorganismy). Metabolity kvasinek by zase byly potravou pro octomilky. Kvasinky a octomilky by zase uvolňovaly oxid uhličitý, který by zase spotřebovávaly rostliny.
Podle plánu měl experiment probíhat po celé 3 měsíce. Smyslem experimentu mělo být pozorování růstu rostlin a celého ekosystému za nízké gravitace, vysokého záření, vysokých teplotních rozdílů a dlouhých rozdílů ve světelných podmínkách na Měsíci. A přežití těchto drůhů za výše uvedených podmínek.
Experiment byl aktivován po přistání sondy 3. ledna. Na začátku měsíční noci z důvodu nedostatku energie (experiment neměl vlastní zdroj energie ?) klesla teplota uvnitř kanistru na -52 °C a všechny organismy zmrzly. Další sluneční den, po zvýšení teploty, se všechny organismy rozloží.
Semena bavlníku vyklíčila. Viz snímky u předchozích příspěvků. O ostatních organismech nejsou zprávy.
(Zprávy ohledně řízení teploty uvnitř kanystru se poněkud různí. Tak je otázka, jestli se počítalo jen s jedním měsíčním dnem – rozpor s 3 měsíčním plánem trvání experimentu nebo jde o nějakou závadu nebo špatně provedený návrh kanystru. Tím 3 měsíčním experimentem se možná myslela plánovaná životnost celé sondy, tak třeba biologický experiment opravdu byl plánovaný jen na dobu jednoho měsíčního dne.)
https://gbtimes.com/lunar-nighttime-brings-end-to-change-4-biosphere-experiment-and-cotton-sprouts
https://k.sina.com.cn/article_1420157965_54a5e40d02000l0p4.html
https://zhuanlan.zhihu.com/p/53988566 [Upraveno 18.1.2019 MiraH] [Upraveno 18.1.2019 MiraH] |
| 18.1.2019 - 07:24 - lamid | |
|
Pekné zhrnutie.
čítam jednotlivé zdroje, ale je dobré to mať pokope.
Vďaka.
____________________
Lamid |
|
citace:
Podle plánu měl experiment probíhat po celé 3 měsíce...
Experiment byl aktivován po přistání sondy 3. ledna. Na začátku měsíční noci z důvodu nedostatku energie (experiment neměl vlastní zdroj energie ?) klesla teplota uvnitř kanistru na -52 °C a všechny organismy zmrzly.
(Zprávy ohledně řízení teploty uvnitř kanystru se poněkud různí. Tak je otázka, jestli se počítalo jen s jedním měsíčním dnem – rozpor s 3 měsíčním plánem trvání experimentu nebo jde o nějakou závadu nebo špatně provedený návrh kanystru. Tím 3 měsíčním experimentem se možná myslela plánovaná životnost celé sondy, tak třeba biologický experiment opravdu byl plánovaný jen na dobu jednoho měsíčního dne.)
Nikde sa priamo nepíše o tom, že by experiment s biokanistrom mal trvať 3 mesiace. Tri mesiace je očakávané minimálne trvanie celej misie Čchang-e 4 (po skúsenostiach s Čchang-e 3, ktorá funguje doteraz, to však bude asi o dosť dlhšie). Teplota v kanistri bola regulovaná - ale pravdepodobne len v rozmedzí 1 až 30 °C a aj to pri plnom prísune energie. Keď nastala 2 týždne trvajúca mesačná noc, pri ktorej teplota klesne až na -180 °C, je jasné, že 5 watový RTG zdroj istiaci základné systémy sondy nemôže na požadovanú teplotu vyhriať aj celý kanister a je teda jasné, že v ňom všetko umrzne. Je len otázne to, či si toho tvorcovia experimentu boli vedomí od začiatku. Osobne si myslím, že za rozhodnutím o výmene niektorých rastlín a pôvodne oznámených lariev priadky morušovej za vínne mušky, stálo práve dodatočné uvedomenie si toho (alebo možno skôr upozornenie tvorcov experimentu od konštruktérov sondy), že experiment bude musieť byť kratší ako možno pôvodne uvažovali. Každopádne experiment vcelku možno považovať za úspešný, prvýkrát v historii bol predsa pozorovaný rast rastlín v unikátnych mesačných podmienkach. Navyše za tých 9 dní stihla tá rastlinka vyrásť docela dosť.
 |
| 18.1.2019 - 10:10 - lamid | |
|
Myslím si, že fotka vpravo je zo Zeme.
An image from the Earth-based control for the Chang'e-4 mini biosphere experiment on the far side of the Moon on January 7, 87 hours after water injection, showing contrast with the Chang'e-4 sprouts. Chongqing University
https://gbtimes.com/lunar-nighttime-brings-end-to-change-4-biosphere-experiment-and-cotton-sprouts
a táto je z Mesiaca
An image returned from the Chang'e-4 mini biosphere experiment on the far side of the Moon on January 7, around 02:00 UTC.
Ešte pridám obrázok biosféry:
Je to čo sem dal MiraH v čínštine, len inak namaľované a v angličtine.
http://n.sinaimg.cn/translate/423/w750h473/20190105/CY9Z-hrfcctm6660374.jpg [Editoval 18.1.2019 lamid] ____________________
Lamid |
|
citace:
Nikde sa priamo nepíše o tom, že by experiment s biokanistrom mal trvať 3 mesiace. Tri mesiace je očakávané minimálne trvanie celej misie Čchang-e 4 (po skúsenostiach s Čchang-e 3, ktorá funguje doteraz, to však bude asi o dosť dlhšie). Teplota v kanistri bola regulovaná - ale pravdepodobne len v rozmedzí 1 až 30 °C a aj to pri plnom prísune energie. Keď nastala 2 týždne trvajúca mesačná noc, pri ktorej teplota klesne až na -180 °C, je jasné, že 5 watový RTG zdroj istiaci základné systémy sondy nemôže na požadovanú teplotu vyhriať aj celý kanister a je teda jasné, že v ňom všetko umrzne. Je len otázne to, či si toho tvorcovia experimentu boli vedomí od začiatku. Osobne si myslím, že za rozhodnutím o výmene niektorých rastlín a pôvodne oznámených lariev priadky morušovej za vínne mušky, stálo práve dodatočné uvedomenie si toho (alebo možno skôr upozornenie tvorcov experimentu od konštruktérov sondy), že experiment bude musieť byť kratší ako možno pôvodne uvažovali. Každopádne experiment vcelku možno považovať za úspešný, prvýkrát v historii bol predsa pozorovaný rast rastlín v unikátnych mesačných podmienkach. Navyše za tých 9 dní stihla tá rastlinka vyrásť docela dosť.
Boli.
|
|
Nevím, jak lze napsat, že experiment byl úspěšný, když se z něho podařila jenom ta menší , prvotní část . Žádné tvoření atmosféry, její recyklace ,žádné použití bakterií v tom procesu , ani vytvoření podmínek pro octomilky ...
Takhle to určitě nemělo skončit, proč by tam bylo všechno to ostatní ? |
|
citace:
Myslím si, že fotka vpravo je zo Zeme.
Hej, asi máš pravdu. V tom prípade ale pravdepodobne ešte neboli zverejnené neskoršie snímky rastliny v ten poslený deň pred začiatkom mesačnej noci, pretože fotografia , ktorá je podla článku z Mesiaca, pochádza zo 7. januára. Odvtedy do 12. januára to predsalen asi trocha povyrástlo. |
|
citace:
Nevím, jak lze napsat, že experiment byl úspěšný, když se z něho podařila jenom ta menší , prvotní část . Žádné tvoření atmosféry, její recyklace ,žádné použití bakterií v tom procesu , ani vytvoření podmínek pro octomilky ...
Takhle to určitě nemělo skončit, proč by tam bylo všechno to ostatní ?
Ako vieš? Videl si už vari nejaké podrobnejšie výstupy a štúdie z experimentu? Asi ťažko... A opakujem, nikde sa priamo nepíše, koľko mal experiment trvať, najpravdepodobnejšie naozaj len do začiatku mesačnej noci, čomu nasvedčuje aj konečný výber rastlín a živočíchov s krátkym vývinovým štádiom. Treba si uvedomiť, že zatiaľ bola zverejnená len malá časť informácii (v podstate len fotky a informácia o ukončení experimentu). Biosféra na mesačnom povrchu fungovala 9 dní, za tú dobu istotone nazbierali dosť informácii, ktoré ešte budú podrobnejšie analyzované, a pre vedcov, ktorý sa tým zaoberajú, majú istotne veľkú hodnotu. Okrem toho si treba uvedomiť aj to, že ak sa niektoré rastliny neuchytili, nie je to neúspech, ale výsledok experimentu. Znamená to totiž napr. to, že na pestovanie v takýchto podmienkach nie sú vhodné, prípadne že k ich pestovaniu treba pristupovať inak. [Upraveno 18.1.2019 Erakis] |
|
| A když nemáš žádné informace, tak můžeš napsat, že se experiment podařil? |
|
Teraz sa už snažíš zavádzať milantos. Nie sú známe žiadne podrobnejšie informácie, nie že žiadne informácie! To ty si spomenul, že "Žádné tvoření atmosféry, její recyklace ,žádné použití bakterií v tom procesu ", čo si napísal bez toho, aby si o tom niečo skutočne vedel. Klíčenie a rast rastlín však prebiehal 9 dní, vývin biosféry na Mesiaci teda pozorovaný bol a počas toho obdobia určite nazbierali dostatok údajov. Len preto, že zatiaľ k tomu nezverejnili žiadne podrobnejšie analýzy (napr. o tom tvorení atmosféry), určite nemožno nazývať experiment neúspechom, len kvôli tomu, že sa ukončil skôr, ako si si možno predstavoval.  [Upraveno 18.1.2019 Erakis] |
|
| myslim si ze sa skoncil skor, ako si predstavovali jeho autori cim netvrdim ze nenazbierali nejake data... |
| 29.1.2019 - 09:55 - MiraH | |
|
Začal 2. měsíční den v místě přistání sondy Chang'e 4 (Čchang-e 4).
Na 31. ledna je naplánováno, že americká sonda Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO) pořídí snímky místa přistání.
https://gbtimes.com/change-4-set-for-day-2-of-lunar-far-side-activities-with-sunrise-over-von-karman-crater?cat=chinas-space-program |
| 31.1.2019 - 10:41 - MiraH | |
|
Vozítko Yutu 2 (Jü-tchu 2) se "probudilo" do nového měsíčního dne ve 12:00 UT 29. ledna a sonda Chang'e 4 (Čchang-e 4) o den později. Podle měření klesla teplota v místě přistání v průběhu měsíční noci na -190°C. Obě zařízení pracují normálně.
https://gbtimes.com/change-4-lander-and-yutu-2-awaken-on-the-lunar-side-after-enduring-1900c?cat=chinas-space-program |
| 02.2.2019 - 22:43 - MiraH | |
|
Na novém snímku sondy Chang'e 4 (Čchang-e 4) jsou lépe vidět pětimetrové antény nebo tryska přistávacího motoru:
V místě přistání bude poledne a tak se vozítko Yutu 2 (Jü-tchu 2) chystá na další polední pauzu, která začne 3. února. První měsíční den mělo vozítko polední pauzu asi 5 dnů. Je to z důvodu ochrany před "poledním" slunečním zářením, které zvedne teplotu ozářených částí až na 100°C a vozítko nemá takovou termoregulační ochranu jako hlavní sonda Chang'e 4 (Čchang-e 4).
Během několika posledních dnů bylo pořízeno více snímků. Do začátku druhého měsíčního dne (takže v prvním dnu) vozítko ujelo 44 m a míří směrem na severozápad. Vozítko provádí měření svými přístroji.
Na sondě Chang'e 4 (Čchang-e 4) bude probíhat měření nízkofrekvenčním rádiovým spektrometrem, využívající 3 pětimetrové antény a neutronový detektor bude měřit úrověň záření a hledat stopy vody.
(Snímky místa přistání pořízené americkou sondou Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO) budou zřejmě zveřejněny na zasedání Výboru OSN pro mírové využívání kosmického prostoru ve Vídni konaném 11. - 22. února.)
https://gbtimes.com/change-4-yutu-2-to-nap-to-protect-against-midday-heat-after-surviving-190-c-nighttime?cat=chinas-space-program
https://twitter.com/AJ_FI/status/1091689512856707072 |
| 04.2.2019 - 22:34 - MiraH | |
|
Snímek sondy Chang'e 4 (Čchang-e 4) pořízený vozítkem Yutu 2 (Jü-tchu 2) krátce po sjetí na povrch Měsíce:
V tomto tweetu jsou ještě animované gify vysunutí 2 pětimetrových antén a něco z aktivity vozítka:
https://twitter.com/AJ_FI/status/1092500087148892161 |
| 06.2.2019 - 20:29 - MiraH | |
|
První pohled na místo přistání sondy Chang'e 4 (Čchang-e 4):
Americká sonda Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO) vyfotila 30. ledna místo přistání sondy Chang'e 4 (Čchang-e 4). Sonda LRO byla 330 km východně a proto na snímku má sonda Chang'e 4 (Čchang-e 4) velikost jen 2 pixely. Masivní pohoří v pozadí je západní stěna kráteru Von Kármán, která sahá více než 3000 metrů nad dnem kráteru. Kráter uprostřed snímku je zřejmě 3,9 km velký kráter Ba Jie.
Více a podrobnější snímky zde:
http://lroc.sese.asu.edu/posts/1090
[upraveno 6.2.2019 21:07] |
| 07.2.2019 - 20:40 - MiraH | |
|
Shrnující stránky o všem kolem sondy Chang'e 4 (Čchang-e 4):
http://www.planetary.org/explore/space-topics/space-missions/change-4.html
http://planetary.org/blogs/guest-blogs/2019/change-4-mission-updates.html |
| 07.2.2019 - 21:28 - MiraH | |
|
Netradiční "mapa" trasy vozítka Yutu 2 (Jü-tchu 2):
Oranžovohnědá čára je trasa ujetá 1. měsíční den. Zelená je trasa, kterou vozítko urazilo v 2. polovině měsíčního dne do polední přestávky, která končí zítra 8. února. Délka ujeté trasy se odhaduje na 70-80 m. Očekává se, že vozítko bude pokračovat ve zkoumání terénu ve stávajícím severozápadním směru, kde je rovnější povrch. Bude pokračovat do 12. února, kdy by měla nastat opět noc, která bude trvat až do 27. února.
http://k.sina.com.cn/article_6180132521_1705d56a900100e61h.html [upraveno 7.2.2019 21:33] |
| 09.2.2019 - 20:49 - MiraH | |
|
Tým sondy Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO) nám to servíruje postupně:
Sonda LRO pořídila 31. ledna snímek místa přistání sondy Chang'e 4 (Čchang-e 4) z bližší vzdálenosti a pod jiným úhlem, na kterém je již rozpoznatelné i vozítko Yutu 2 (Jü-tchu 2). Ale jen ve velikosti 2 pixelů. Zvětšené snímky jsou zde:
http://lroc.sese.asu.edu/posts/1091 [upraveno 9.2.2019 20:50]
https://zhuanlan.zhihu.com/p/56380934 [upraveno 9.2.2019 21:10] |
| 11.2.2019 - 21:53 - MiraH | |
|
Sonda Chang'e 4 (Čchang-e 4) a vozítko Yutu 2 (Jü-tchu 2) fungovaly a pracovaly během 2. měsíčního dne normálně. Vozítko doposud ujelo asi 120 m, čímž překonalo vozítko Yutu (1) (Jü-tchu (1)), které ujelo vdálenost 114 m. Maximální rychlost vozítka je 200 m/hod.
Obě zařízení přešla do stavu noční hibernace (vozítko v 11:00 UT a sonda v 11:30 UT dnešního dne). Předpokládá se, že vozítko bude probuzeno 28. února a sonda o den později 1. března.
Koncem ledna sonda Longjiang-2 (Lung-ťiang 2) uskutečnila manévr s cílem snížit perilun, což by mělo vést k tomu, že Longjiang-2 (Lung-ťiang 2) by měla někdy v srpnu narazit do povrchu Měsíce. Je to z důvodu odstranění rizika pro budoucí mise.
https://spacenews.com/change-4-powers-down-for-second-lunar-night/
https://news.cgtn.com/news/3d3d674e79496a4e32457a6333566d54/index.html [upraveno 11.2.2019 21:55] [upraveno 13.2.2019 20:24] |
| 16.2.2019 - 05:01 - lamid | |
|
http://lroc.sese.asu.edu/posts/1092
 ____________________
Lamid |
| 18.2.2019 - 12:47 - MiraH | |
|
Mezinárodní astronomická únie (IAU) schválila oficiální pojmenování pěti míst v oblasti přistání sondy Chang'e 4 (Čchang-e 4) v kráteru Von Kármán.
Jména vycházejí z asterismu „Letní trojúhelník“ tvořený hvězdami Deneb (v souhvězdí Labutě), Vega (v souhvězdí Lyry) a Altair (v souhvězdí Orla) mezi kterými prochází Mléčná dráha. Pojmenování hvězd pochází z čínské lidové pohádky „O pasáčku a tkadleně“.
Místo přistání sondy Chang'e 4 (Čchang-e 4) bylo pojmenováno jako Statio Tianhe (Tchien-che).
Tři malé krátery, které tvoří trojúhelník kolem místa přistání byly pojmenovány Zhinyu (Č'-nü), Hegu (Che-ku) a Tianjin (Tchien-ťin), které odpovídají postavám v příběhu.
Jméno Tianhe (Tchien-che) je (staré) čínské pojmenování „Nebeská řeka“ pro Mléčnou dráhu, která představovala Stříbrnou řeku oddělující Niulanga (Niou-langa) a Zhinyu (Č'-nü) v lidové pohádky „O pasáčku a tkadleně“.
Zhinyu (Č'-nü) je jméno nebeské tkadleny z pohádky „O pasáčku a tkadleně“. V asterismu „Letní trojúhelník“ je tak pojmenována hvězda Vega v souhvězdí Lyry.
Hegu (Che-ku) je čínské jméno hvězdy Altair v souhvězdí Orla v asterismu „Letní trojúhelník“. Zobrazuje pasáčka Niulanga (Niou-langa) z pohádky „O pasáčku a tkadleně“.
Tianjin (Tchien-ťin) je čínské jméno hvězdy Deneb v souhvězdí Labutě v asterismu „Letní trojúhelník“. Znamená to něco jako brod přes Nebeskou řeku (Mléčnou dráhu).
Pátým schváleným jménem je Mons Tai (Tchaj), přidělené centrálnímu vrcholu kráteru Von Kármán, který je asi 46 km severozápadně od místa přistání Chang'e 4 (Čchang-e 4). Mons Tai (Tchaj) nemá nic společného s příběhem „O pasáčku a tkadleně“. Je pojmenována po hoře Tai Shan (Tchaj Šan) v provincii Shandong (Šan-tung) v Číně, která patří mezi tzv. Pět velkých hor, což je označení pro pět hor, které jsou posvátné v taoismu.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Tchaj-%C5%A1an
https://www.iau.org/news/pressreleases/detail/iau1901/
https://mp.weixin.qq.com/s/DILOVmbCJPL_oh1Ix13Qdg
https://www.shine.cn/news/nation/1902159606/
https://pbs.twimg.com/media/DzbsbVxWwAAmTk1.jpg:large
Je mnoho variant příběhu pohádky „O pasáčku a tkadleně“. Koho by to zajímalo tak si některou z variant může přečíst zde: http://www.tradicni-cinska-medicina-praha.cz/news/nebeska-tkadlena-a-pasacek-buvolu/ nebo zde: http://www.skolacinskeastrologie.cz/2018/08/jak-vznikla-nebeska-mlecna-draha.html
Mimochodem, podle Stračího mostu z příběhu „O pasáčku a tkadleně“ je pojmenována i retranslační sonda Queqiao (Čchüe-čchiao). [upraveno 20.2.2019 12:28] |
| 18.2.2019 - 14:31 - lamid | |
|
Pekný súhrn.
Mám rád povesti.
Odkaz na to isté, len čínske stánky v angličtine:
http://www.xinhuanet.com/english/2019-02/15/c_137824960_2.htm ____________________
Lamid |
| 20.2.2019 - 12:35 - MiraH | |
|
Statio Tianhe (Tchien-che). Snímek pořízený vozítkem Yutu 2 (Jü-tchu 2) zřejmě během druhého měsíčního dne:
https://mp.weixin.qq.com/s/DILOVmbCJPL_oh1Ix13Qdg |
